PŘEVZÍt kontrolu PŘÍručka PoSlanCE k navrácení EIB na SPráVnou CEStu

kontrolu PŘEVZÍT Příručka POSLANCE k navrácení EIB na SPRÁVNOU CESTU

Poslání kampaně Counter Balance: přispět k přeměně Evropské investiční banky v otevřenou a pokrokovou instituci, jež dokáže plnit rozvojové cíle EU, posilňovat udržitelný rozvoj a posilňovat přitom občany dotčené její činností. OBsah Tuto kampaň podporují: Redakce: Greig Aitken Výtvarník: Joke Lamon 1. Pochybný velikán 3 2. Co dělá EIB špatně? 8 2.1 Kde se transparentnost stává neviditelnou 9 2.2 Rozvoj naruby 12 2.3 Jak udržet neudržitelné 14 2.4 EIB v zodpovědnosti za své činy stále nespolehlivá 17 3. Jak dostat EIB na správnou cestu 19 3.1 Co mohou dělat poslanci Evropského parlamentu 20 3.2 Co mohou dělat poslanci národních parlamentů 23 Červen 2012 Tento dokument vznikl za finanční podpory Evropské unie. Za obsah tohoto dokumentu nese výhradní odpovědnost sdružení CEE Bankwatch Network a nelze jej za žádných okolností vykládat jako stanovisko Evropské unie.

3 4 Pochybný 1. VELIKÁN Evropská investiční banka (EIB) existuje již více než 50 let. Přesto kdykoli o ní hovoříme, je to, jako bychom vstupovali do nějakého paralelního tajnůstkářského světa. Jedno tajemství Vám sdělíme hned: EIB je největším veřejnoprávním poskytovatelem úvěrů na světě. Věděli jste, že její slogan je banka EU, nebo že jejími akcionáři je 27 členských států EU? Pokud ne, všimli jste si alespoň, že v posledních letech vzrůstá role Evropského parlamentu při kontrole EIB a určování pravidel její činnosti do budoucna? Obvykle bychom předpokládali, že politici mohou jen stěží ignorovat instituci s ročním rozpočtem 61 miliard eur (2011), avšak jde-li o EIB, zní překvapivá odpověď na výše položené otázky až příliš často ne. Tato příručka představuje pokus tento trend změnit tím, že finanční instituci EU představuje poslancům po celé Evropě. Třebaže je EIB největším veřejnoprávním poskytovatelem úvěrů na světě, ani zdaleka není nejzodpovědnější, nejudržitelnější či nejtransparentnější. Jedná se též o jednu z nejméně známých mezinárodních finančních institucí. Domníváme se, že existuje spojitost mezi chabými výsledky EIB v těchto oblastech a tím, že je pro širokou veřejnost prakticky neznámou. Dosažení maximální možné úrovně demokratické kontroly nad EIB je proto naprosto nezbytné pro zlepšení její činnosti a je v zájmu nás všech. A kdo jiný je povolanější k vyvážení tohoto deficitu demokracie než Vy, poslanci národních sněmoven i Evropského parlamentu? Členské státy EU mají jakožto akcionáři EIB značný vliv na dlouhodobou strategii EIB a na schvalování a podporu konkrétních projektů. Poslanci národních parlamentů mají možnost ovlivňovat stanoviska svých států, protože jsou zastoupeni v představenstvu EIB. Zpravidla tak činí prostřednictvím svého ministra financí a jeho úřadu. Evropský parlament se přímo účastní tvorby některých politik, jež se banky týkají, a jeho poslanci mají možnost přímo se dotazovat zaměstnanců EIB na konkrétní projekty nebo připravovat zprávy na témata s EIB související. Možností zlepšovat demokratickou kontrolu nad EIB a jejím fungováním je celá řada. Příručka stručně přiblíží hlavní oblasti, ve kterých je potřeba změn nejvýraznější, a nabídne Vám různé možnosti jak nejen ovlivňovat politiku EIB, ale též zdokonalovat její fungování. TŘEBAŽE JE EIB NEJVĚTŠÍM VEŘEJNOPRÁVNÍM POSKYTOVATELEM ÚVĚRŮ NA SVĚTĚ, ANI ZDALEKA NENÍ NEJZODPOVĚDNĚJŠÍ, NEJUDRŽITELNĚJŠÍ ČI NEJTRANSPARENTNĚJŠÍ.

5 Výrazný pokrok Zvýšená pozornost 6 EIB udělala výrazný pokrok. Od roku 1958, kdy působila výhradně v šestici zakládajících členů Evropského hospodářského společenství, se vyvinula v silného globálního hráče, který v roce 2011 spravoval a alokoval rozpočet ve výši 61 miliard eur. Její prostorový záběr i rozpočet po celou dobu setrvale rostou, avšak úroveň demokratické kontroly nad EIB zaostává. Zdá se, že EIB baví být nenápadná. Umožňuje jí to totiž dosti svobodné působení. Její zaměstnance zřejmě málokdy přespříliš znepokojuje její dvojí povaha, kdy je sice bankou, ale bankou veřejné povahy a s neziskovým mandátem. EIB vedou bankéři a bankovní mentalita ovládá její lucemburské sídlo. Jinými slovy, finanční starost o bezpečné a zdravé investování a dobrou návratnost ve většině případů převažuje nad ohledy ekologickými a sociálními. Zásady tak volně formulované jako např. prosazování evropských zájmů a politik dávají EIB volnou ruku, zvláště když demokratická kontrola nad EIB je již celá desetiletí minimální. Transparentnost, zodpovědnost za důsledky své činnosti a dopady aktivit v sociální oblasti či na životní prostředí klíčové úkoly každého zodpovědného orgánu EU se na radar EIB dostaly teprve poměrně nedávno spolu s tím, jak se k bance upíná větší pozornost a stává se předmětem hlubšího zkoumání. Je však bohužel stále potřeba zdůraznit, že EIB má v těchto oblastech před sebou ještě dlouhou cestu. ZÁSADY TAK VOLNĚ FORMULOVANÉ JAKO NAPŘ. PROSAZOVÁNÍ EVROPSKÝCH ZÁJMŮ A POLITIK DÁVAJÍ EIB VOLNOU RUKU. Hluboce zakořeněná a uzavřená bankovní kultura EIB se zřetelně ukázala, když byla občanskou společností v roce 1998 poprvé požádána o umožnění přístupu k dokumentům. Zaměstnanci banky v té době odpověděli: Zodpovídáme se pouze trhu. Reforma přístupu k informacím a další zásadní pravidla byly též jádrem první zprávy Evropského parlamentu o EIB v roce 1999 pouhých 40 let od jejího založení! Od té doby občanská společnost pravidelně banku kriticky hodnotí a Evropský parlament každoročně vydává doporučení ohledně nutnosti větší transparentnosti úvěrových operací EIB a podávání kvalitativních výkazů ze strany EIB namísto pouhých čísel. VEŘEJNÁ BANKA VE VEŘEJNÉM ZÁJMU Tento setrvalý vnější tlak má do určité míry kladný vliv na přístup EIB vůči externím zainteresovaným stranám. Komunikace je otevřenější než před deseti lety a banka se více věnuje konzultaci svých politik a aktivit. Nedávno schválený zákaz poskytování úvěrů firmě Glencore, zabývající se obchodem s komoditami, v reakci na otevřený dopis od 51 poslanců Evropského parlamentu (viz níže) dokazuje, že citlivost banky na vnější tlaky může přinášet konkrétní výsledky. Dalším průlomovým bodem pro vztah EIB a Evropského parlamentu byla Lisabonská smlouva. Smlouva výslovně dala bance mandát uskutečňovat udržitelný rozvoj prostřednictvím všech svých půjček mimo EU. Parlament této příležitosti využil k získání větší kontroly a dosáhl spolurozhodovací pravomoci v otázkách Mandátu pro externí úvěrování EIB. Smlouva je tedy užitečným nástrojem, jímž parlament i občanská společnost mohou EIB přimět k zodpovědnosti. EIB rovněž přitahuje pozornost tvůrců politik v době

7 8 hospodářské krize. EIB v této souvislosti zvýšila svůj rozpočet z 58 miliard v roce 2008 na 78 miliard v roce 2009. Od té doby se EIB neustále objevuje v různých finančních plánech všech možných tvůrců politik, ať už se jedná o debaty o projektových dluhopisech nebo podporu Arabského jara, zajištění energetických dodávek v EU či záchranu evropských bank. nasměrovat. Co dělá EIB 2. ŠPATNĚ? EIB v dobách nesmírného škrcení rozpočtů představuje lákavou alternativu. EIB své finance získává z finančních trhů, kde si díky ratingu AAA (1) může levně půjčovat. To znamená, že může utrácet, aniž by to vyvolávalo rozpočtové výdaje. To platí v dobách, kdy se vše daří. Zvláště v dobách ekonomicky nejistých to však může být riskantní podnik. Pokud se úvěry nebudou splácet, břímě nakonec ponesou daňoví poplatníci. Čím větší EIB je, tím větší jsou i problémy, před nimiž stojí. Jestliže chceme, aby největší finanční instituce alokovala své finanční prostředky ve veřejném zájmu, budou muset kvalitativní kritéria převážit nad kvantitativními a více než kdy předtím potřebujeme jednoznačné zaměření na udržitelnost. JESTLIŽE CHCEME, ABY NEJVĚTŠÍ FINANČNÍ INSTITUCE ALOKOVALA SVÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY VE VEŘEJNÉM ZÁJMU, BUDOU MUSET KVALITATIVNÍ kritéria PŘEVÁŽIT NAD KVANTITATIVNÍMI. TRANSPARENTNOST INVESTICE DO SOUKROMÉHO KAPITÁLU UDRŽITELNÝ ROZVOJ VEŘEJNO-SOUKROMÁ PARTNERSTVÍ V posledním desetiletí se ukazuje, že při zvýšeném dohledu dokážeme EIB pozitivně ovlivňovat. Stejně však platí, že změny jsou příliš pomalé a stále zbývá překonat několik obrovských překážek. Abychom to dokázali, je zapotřebí větší snahy a náročnějších požadavků. Tato příručka se zaměřuje na několik hlavních problémů a vysvětluje, jak tohoto pochybného velikána můžeme lépe 1: Rating AAA je však nyní ohrožen vzhledem k zhoršení ratingu akcionářů banky členských států. Pokud by si EIB pohoršila, musela by půjčovat peníze s vyššími náklady, což by mohlo snížit její význam. ENERGETICKÁ BEZPEČNOST EU

9 2.1 Kde se transparentnost stává NEVIDITELNOU Ačkoli ještě koncem 90. let EIB trvala na tom, že se zodpovídá pouze trhům, za poslední desetiletí svou strategii moudře změnila. EIB ve své Politice transparentnosti uznává, že otevřenost ohledně toho, jak činí svá rozhodnutí, posiluje její důvěryhodnost a zodpovědnost vůči občanům. Transparentnost rovněž přispívá ke zvyšování efektivnosti a udržitelnosti bankou prováděných operací, čímž se snižuje riziko korupce (2) Aby podpořila svou image coby transparentní instituce, EIB si v Lucemburku dokonce nedávno vybudovala zbrusu nové skleněné sídlo. Bohužel však, jak poznamenal slavný architekt Helmut Jahn, transparentnost není totéž, co průhlednost budovy nejedná se jen o pojem fyzický, ale též myšlenkový. EIB se totiž ze všeho nejvíc potýká právě s praktickým uskutečňováním svých závazků transparentnosti. Činnost banky se z větší míry pohybuje mimo Rámec účinnosti pomoci (3) a v listopadu 2011 se jí dostalo neobyčejně slabého hodnocení v rámci Indexu transparentnosti rozvojové pomoci, kde se umístila výrazně pozadu za ostatními mezinárodními finančními institucemi. (4) Evropský parlament (5) a organizace občanské společnosti navíc EIB opakovaně vyzývají k transparentnější činnosti. Vážné problémy s transparentností zřejmě vznikají především tím, že EIB poskytuje úvěry skrze finanční prostředníky většinou komerční banky a soukromé kapitálové fondy (6). Tento typ úvěrování, jehož cílem je podporovat malé a střední podniky, je méně transparentní než běžné, přímé úvěry, protože koneční příjemci zůstávají neznámí. Úvěry 2: EIB, Politika transparentnosti, str. 2, I.2, květen 2011, http://www.eib.org/attachments/strategies/transparency_policy_en.pdf 3: Problematika účinnosti pomoci se týká významu lepší pomoci pro vymýcení chudoby. Pařížská deklarace (2005) je v této oblastí základním dokumentem a má podporu mezinárodní komunity dárců, rozvojových zemí a organizací občanské společnosti. Stanoví základní principy, jež musí rozvojová pomoc splňovat, aby byla účinná. Pětici principů tvoří harmonizace, vlastnictví, přistoupení, orientace na výsledky a vzájemná zodpovědnost. Counter Balance, Corporate welfare and development deceptions, str. 11, 12, únor 2010, http://www.counterbalance-eib.org/wp-content/uploads/2011/01/sreport-en-web.pdf 4: Publish What You Pay, Aid Transparency Index, listopad 2011. http://www.publishwhatyoufund.org/index 5: Evropský parlament, Granting an EU guarantee to the EIB against losses under loans and guarantees for projects outside the EU, únor 2011, http://bit.ly/s0t8fp 6: Counter Balance, Hit and run development, str. 17, listopad 2010. http://www.counterbalance-eib.org/?p=27 ÚVĚRY LZE DOSLE- DOVAT AŽ KE DVEŘÍM PROSTŘEDNÍKŮ, ALE VĚTŠINA Z TOHO, CO NÁSLEDUJE, ZŮSTÁVÁ PRO VEŘEJNOST ZÁHADOU. lze dosledovat až ke dveřím prostředníků, ale většina z toho, co následuje, zůstává pro veřejnost záhadou. Prostředníkům i samotné EIB vyhovuje možnost schovat se za doložku tzv. obchodního tajemství ve smlouvě. Výsledkem jsou stále neprůhlednější peněžní toky a, jak správně poznamenává politika transparentnosti EIB, tím roste i riziko korupce. Jako například v případu Jamese Iboriho, bývalého guvernéra nigerijského státu Delta, bohatého na ropu. James Ibori z Nigérie prchl v dubnu 2010 poté, co byl nigerijskou komisí pro hospodářskou a finanční zločinnost (EFCC) obžalován za údajný protizákonný odprodej majetku státu Delta za účelem splácení soukromého úvěru v době, kdy byl ještě guvernérem. Byl zatčen v Dubaji a nakonec souzen v Londýně, kam předtím přelil většinu svých nakradených peněz. V dubnu 2012 byl shledán vinným ze zpronevěry milionů dolarů z nigerijských veřejných financí a byl potrestán odnětím svobody na 13 let. Ibori je archetypální postavou zkorumpované elity, jež zneužila své moci a postavení k pletichám zaměřeným na obohacení sebe sama a své suity. Ve Velké Británii byl trestán již dříve a jeden britský soud již v roce 2007 zmrazil aktiva v hodnotě 35 milionů dolarů, jež mu údajně patřila. Publish what you fund, 2011, index transparentnosti pomoci http://www.publishwhatyoufund.org/resources/index/2011-index/ Index transparentnosti pomoci Světová banka - IDA Globální fond, AfBD Nizozemsko Velká Británie DFID Švédsko USA - MCC Dánsko EC EuropeAid EC - ECHO UNDP ES GŘ Rozšíření Estonsko IADB EBRD AsDB Světová banka IFC Belgie Švýcarsko Finsko Německo KfW Korea - KOICA Česká republika Japonsko Rakousko USA PEPFAR Norsko Kanada Francie Nový Zéland Lucembursko Hewlett Irsko Litva GAVI Austrálie EIB US - USAID Německo - GIZ USA Vláda Slovinsko Slovensko Korea - EDCF Španělsko Portugalsko USA Min. obrany Velká Británie CDC Lotyšsko USA Ministerstvo financí Itálie Maďarsko Polsko Rumunsko Bulharsko Řecko Čína Kypr Malta Průměr 71 67 66 63 63 62 61 61 58 58 58 55 53 50 50 47 43 39 38 38 37 36 36 36 34 32 34 31 31 30 29 29 29 27 27 26 26 25 25 24 23 23 20 19 17 14 12 12 10 10 8 8 8 8 4 4 0 0 78

11 EIB prostřednictvím kapitálového fondu Emerging Capital Partners Africa Fund II investovala do nigerijských firem, jež podle zpráv fungují jako krycí organizace pro Iboriho údajné praní špinavých peněz. EFCC v říjnu 2007 v místopřísežném prohlášení jmenovala tři společnosti, skrze něž měly být Iboriho jménem peníze korupčně prolévány. Do těchto společností investoval právě fond Emerging Capital Partners (ECP). Propojení, jež EFCC a další vyšetřovací orgány údajně nalezly mezi společnostmi v Nigerii, za nimiž stojí fond ECP, a společníky Jamese Iboriho, vyvolávají řadu otázek o povinné obezřetnosti ze strany jak ECP, tak i EIB. Přestože tato obvinění z praní špinavých peněz byla zveřejněna již v říjnu roku 2007, ECP s těmito firmami i nadále spolupracovala. Případ v současné době vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Úvěrování pomocí zprostředkovaných půjček v posledních letech nabývá na objemu a v roce 2010 představoval skoro 20 procent všech úvěrů EIB. Tento trend, jenž, zdá se, bude pokračovat, může mít nebezpečné důsledky, pokud EIB nezvýší svou transparentnost. Například tím, že bude zveřejňovat více podrobností o příjemcích a dopadech těchto půjček. Je to nezbytné, neboť struktura zprostředkovaných půjček je nesmírně neprůhledná a obtížně se vyšetřuje. Transparentnost a korupce jsou jako vždy dvěma stranami téže mince: jestliže nikdo neví, kdo peníze dostává, pak nikdo neví, jak jsou utráceny. Navíc tím, že EIB tímto způsobem deleguje část svých úkolů, deleguje rovněž i část svých povinností. Spoléhání se na to, že třetí strany budou praktikovat nezbytnou opatrnost (jako ve výše popsaném případě fondu Emerging Capital Partners), představuje nebezpečný trend, jenž může vážně ohrozit kvalitu i případné pozitivní výsledky poskytování úvěrů EIB. EIB obecně veřejnosti poskytuje více informací v oblasti přímého úvěrování projektů. Přestože však poskytuje všeobecné informace, konkrétní údaje stále chybí. Tak je tomu například u informačních listů projektů či podmínek, jež tvoří součást podpory EIB - ty stále chybí, nebo jsou k dispozici pouze na vyžádání po schválení projektu představenstvem banky. Chybí i dostatečné informace o aktuální fázi posuzování projektů nebo o tom, nakolik jsou projekty dokončeny. Navíc, přestože banka spadá do působnosti Aarhuské úmluvy, neplní její ustanovení a zadržuje informace o životním prostředí, jež by mezi občany EU měla aktivně šířit. I zde je nepochybně prostor pro zlepšení. POKUD JDE O TRANSPARENTNOST, EIB VÝRAZNĚ POKULHÁVÁ ZA OSTATNÍMI INSTITUCEMI JAKO NAPŘ. SVĚTOVOU BANKOU ČI AFRICKOU ROZVOJOVOU BANKOU. 2.2 Rozvoj NARUBY EIB se coby investiční banka zaměřuje na financování velkých infrastrukturních projektů, například v energetice, dopravě a těžbě nerostného bohatství. Přednost dostávají výnosné projekty, které vyžadují rozsáhlé investice a jež realizují velcí hráči, kteří mohou zaručit bezpečnou návratnost jako například Glencore. Tento komoditní obr se sídlem ve Švýcarsku zaujímá ve svém oboru přední postavení a je hlavním akcionářem důlního konsorcia Mopani Copper Mine (MCM), jež působí v oblasti Zambie bohaté na měď. Konsorcium MCM od EIB obdrželo za výhodných podmínek půjčku ve výši 48 milionů eur. Nerostné bohatství totiž pro EU představuje klíčový sektor a proto se EU soustředí na zajišťování dodávek surovin pro svůj průmysl. MCM, jehož hlavním akcionářem je firma Glencore, je z finančního hlediska životaschopný a solidní partner. Pro investiční banku by se zkrátka jednalo o dobrý obchod, ale 7: Od začátku platnosti Lisabonské smlouvy v roce 2007 má EIB mandát uskutečňovat rozvoj prostřednictvím svých půjček za hranicemi EU (čl. 208, 209 a 2012 konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie, 2010). 8: EIB v červnu 2011 oznámila, že případ Glencore prošetří a společnosti v budoucnu přestane půjčovat peníze. K tomu však došlo až dlouho poté, co byla půjčka v plné výši vyplacena. Ačkoli EIB zpočátku popírala, že by s projektem souvisely nějaké problémy, po nátlaku nevládních organizací a poslanců Evropského parlamentu a kritickém mediálním zpravodajství svůj názor přehodnotila. pro Zambijce z něho nic dobrého nekouká tento projekt jim dodnes působí jen potíže. EIB v Zambii a dalších státech regionu Afrika-Karibik- Pacifik (ACP) působí podle smlouvy z Cotonou. Ta bance dala jednoznačný rozvojový mandát (7), na který se zčásti využívá prostředků z Evropského rozvojového fondu. EIB se však s rozvojovým mandátem odjakživa potýká, neboť se tento mandát zaměřuje na jiné aspekty projektů, než ke kterým přihlíží banka chovající se především jako investor. Finanční argumenty vítězí a o jiných dopadech projektů podporovaných EIB se často úmyslně mlčí. V případě Mopani tyto informace naštěstí místo banky doplnila občanská společnost a média. Namísto vysněného zlatého dolu se projekt ze zambijského pohledu nakonec jeví takto: MCM za sebou vedle tvorby zisku nechává zdevastované životní prostředí, její sociální politika znamená takřka VĚTŠINA DŮLNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEŽ EIB V POSLEDNÍ DOBĚ V AFRICE FINANCUJE, MÁ DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V ZEMÍCH SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM. 12

13 14 JAK UDRŽET neudržitelné 2.3 pád na dno a do zambijské státní pokladny firma nepřispívá téměř nic. (8) Navzdory tomu, že EIB financovala novou huť, zůstávají emise oxidu siřičitého a dalších toxických látek nadlimitní, což vážně poškozuje životní prostředí a zdraví obyvatel v blízkosti dolu Mopani. Kyselina užívaná při těžbě navíc znečišťuje zdroje pitné vody, což vedlo k otravám již u 700-800 osob. Zambijská organizace sledující stav životního prostředí huť v roce 2012 uzavřela z důvodu porušování environmentálních předpisů. Nebezpečné pracovní prostředí způsobuje mezi dělníky řadu úrazů a konsorcium MCM je díky ošidným smlouvám může snadno vyhazovat z práce smutným příkladem bylo propuštění stovek dělníků po propadu cen mědi v roce 2008. Z investic EIB navíc nemá prospěch ani zambijská státní pokladna. Daňový audit, jenž unikl na veřejnost, odhalil protizákonné vyvádění zisků firmy MCM do její mateřské společnosti ve švýcarském kantonu Zug. Zásadní je to, že nejde o ojedinělý případ. Většina důlních společností, jež EIB v poslední době v Africe financuje (9), má dceřiné společnosti v zemích se zvláštním režimem, jako je například Švýcarsko, Delaware či Kajmanské ostrovy, a řada z nich je pod palbou kritiky za porušování sociálních a environmentálních standardů. Pro státy jako je Zambie to představuje pohromu. Více než 80 9: EIB od roku 2000 financovala 29 různých důlních projektů o celkové hodnotě přes 750 milionů eur. 10: Pouze 25 procent úvěrů EIB v rozvojových zemích směřuje do místních společností; 35 procent z těchto úvěrů jde do firem pocházejících z členských zemí OECD (Eurodad, 2011). 11: Dopis je k dispozici online na webu http://www.counterbalance-eib.org/?p=1270 procent úvěrů do Zambie za posledních deset let šlo totiž do důlního průmyslu. Budou-li tyto trendy pokračovat, budou se peníze na rozvojovou pomoc nadále využívat k financování dodávek nerostných surovin do Evropy a zvyšování zisků západních firem (10). Tento problém má širší dopady. Energetické projekty, jako například Montraco II v Mozambiku či Guelbs v Mauritánii, se financují pod záminkou podpory rozvoje, přičemž veškerá získaná energie bude vyvážena nebo dodávána průmyslu, zatímco místní obyvatelé zůstanou doslova potmě. Rozvojové země se jedna za druhou ocitají v situaci horší než před tím, než v nich EIB investovala do projektů. Jde tedy o rozvoj naruby. Obrácení tohoto trendu bude vyžadovat závazné předpisy a pečlivé demokratické přezkoumávání aktivit banky. První krok tímto směrem byl podniknut v roce 2011, kdy 51 poslanců Evropského parlamentu z různých politických seskupení podepsalo otevřený dopis požadující moratorium na financování důlních projektů do doby, než budou zavedeny přiměřené normy a předpisy, jež zaručí, že tyto projekty povedou k udržitelnému rozvoji (11). ROZVOJOVÉ ZEMĚ SE JEDNA ZA DRUHOU OCITAJÍ V SITUACI HORŠÍ NEŽ PŘED TÍM, NEŽ V NICH EIB INVESTOVALA DO PROJEKTŮ EIB prohlašuje, že její prioritou je boj proti změnám klimatu a že podporuje cíl EU uskutečňovat v EU i mimo ni růst s nízkými emisemi uhlíku, odolný vůči změnám klimatu. Tato tvrzení jsou však v příkrém rozporu s tím, že EIB financuje nejvíce znečišťující zdroj energie: hnědé uhlí. EIB je připravena financovat novou hnědouhelnou elektrárnu TES 6 ve slovinské Sostanji. Elektrárna TES 6 bude mít výkon 600 MW a má nahradit stávající bloky 1-4 a eventuálně i blok 5. Předkladatelé projektu tvrdí, že nový elektrárenský blok zvýší účinnost a sníží emise CO 2 na jednotku vyrobené energie (díky uzavřeným blokům), zapomíná však na to, že v konečném důsledku zamezí realizaci nezbytného celostátního snižování emisí ve Slovinsku (12). Hnědé uhlí je nejhorším fosilním palivem, co se týče emisí CO 2. Provoz elektrárny TES 6 povede k vypouštění 3,1 milionu tun CO 2 ročně, což se blíží povolenému objemu pro celé Slovinsko v roce 2050 (jestliže v souladu s cíli EU řádně sníží své emise o 80 procent). Na toto nebezpečí upozorňují dokonce i úředníci slovinské vlády. Ředitel vládního úřadu pro změny klimatu Jernej Stritih prohlásil, že projekt může zcela promarnit šanci na dlouhodobou ambiciózní klimatickou politiku Slovinska (13). Projekt TES 6 byl předložen v roce 2003 a byl zahrnut do vládního programu rozvoje z roku 2007. EIB v září 2007 schválila poskytnutí počáteční půjčky ve výši 350 milionů eur; tato částka byla v dubnu 2010 navýšena na 550 milionů eur. Vyplacení půjčky však stále závisí na státních zárukách slovinské vlády ve výši 440 milionů eur, které dosud nebyly schváleny. K této uhelné elektrárně existují ekologicky šetrnější alternativy, například větší využívání obnovitelných zdrojů (v současnosti asi 24 procent hrubé výroby elektřiny (14) ), investice do rozsáhlejších opatření ke snižování energetické náročnosti a případně i plyn. Podpora projektu Sostanj ze strany EIB je znepokojivá, neboť otevírá dveře dalším půjčkám na uhelné projekty: již nyní je v dalších státech střední a východní Evropy výrazný zájem o uhelné elektrárny. Jen v Polsku se v současnosti uvažuje o projektech s celkovým výkonem 12 GW a země PODPORA PROJEKTU SOSTANJ ZE STRANY EIB JE ZNEPOKOJIVÁ, NEBOŤ OTEVÍRÁ DVEŘE DALŠÍM PŮJČKÁM NA UHELNÉ PROJEKTY 12: CEE Bankwatch Network 2011: http://bankwatch.org/our-work/projects/sostanj-lignite-thermal-power-plant-unit-6-slovenia 13: CEE Bankwatch Network, Focus: Sostanj (TES6) lignite project in Slovenia and the European in-house banks, červen 2011 14: DG Energy Slovenia Renewable Energy Fact Sheet, 23.1.2008

15 16 jako o možném zdroji financování uvažuje o EIB. Pravděpodobnost účasti EIB je reálná, protože Sostanj není ojedinělý případ: z údajů nedávno zveřejněných organizací CEE Bankwatch Network (15), jež podrobně analyzují poskytování půjček EIB v posledních čtyřech letech (2007-2010), vyplývá, že EIB podepsala úvěry na projekty fosilních paliv ve výši přes 16 miliard eur. V tomto čísle je i 1,7 miliardy eur na uhlí, například na uhelnou elektrárnu v německém Karlsruhe (500 milionů eur v roce 2008). Půjčování EIB na uhelné projekty nepolevuje ani po zkoumaném období EIB v říjnu 2011 podepsala úvěr ve výši přibližně 75 milionů eur na uhelnou elektrárnu v polském Bílsku-Bělé. S alternativami opatrně! Je však nutné mít na paměti, že ve financování alternativ musí EIB rovněž postupovat obezřetně. EIB je v posledních letech zapojena do řady neudržitelných projektů velkých přehrad, jež označuje za zelenou energetiku. Jen v letech 2003-2011 EIB investovala 335 milionů eur do přehradních vodních elektráren v Africe, což představuje 30 procent veškerých půjček EIB do energetiky na tomto kontinentu. K těmto neudržitelným projektům velkých přehrad patří i projekt vodní elektrárny Nam Theun II v Laosu, jehož součástí bylo nucené vystěhování 6200 domorodých obyvatel a jenž měl dopad na 120 tisíc zemědělců, a též vysoce kontroverzní 15: CEE Bankwatch Network: Carbon rising: European Investment Bank energy lending 2007-2010, prosinec 2011 16: http://www.counterbalance-eib.org/?p=1161 Je dobře, že půjčování EIB na obnovitelné zdroje a úspory energie v posledních letech výrazně roste; v roce 2010 objem půjček na obnovitelné zdroje převýšil částku půjčenou na fosilní paliva. EIB by však na uhlí neměla půjčovat vůbec, chce-li dostát svému závazku bojovat se změnami klimatu. Zapotřebí je navíc jasná strategie útlumu veškerých půjček EIB na fosilní paliva, což by byla přiměřená reakce na výzvu Evropského parlamentu z dubna 2011, aby banka své činnosti uvedla plně v soulad s cílem EU urychleného přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a přijala plán útlumu půjček na fosilní paliva. (16) přehrada Bujagali v Ugandě (podrobnosti o projektu viz další kapitolu). EIB uvažuje o dalších podobných projektech, například o přehradě Inga v Demokratické republice Kongo, jež má vyrábět 40 000 MW, což je dvojnásobek výkonu obří přehrady Tři soutěsky v Číně. Přestože má projekt oficiálně produkovat elektřinu pro 500 milionů Afričanů, bude generovaná energie sloužit převážně na vývoz pro potřeby důlního průmyslu a sousedních států jako jeden z možných příjemců se uvádí i Evropa. Velké přehrady mohou mít tyto nepříznivé dopady: odlesňování, pokles biodiverzity, porušování lidských práv, ničení kulturního dědictví, privatizace vodních zdrojů, korupce a přesměrování zdrojů ve prospěch průmyslu na úkor místních obyvatel. Ekonomická přínosnost velkých přehrad se přitom často přeceňuje. Rozsáhlé přehrady obvykle nedosahují deklarovaných cílových hodnot výroby elektřiny, přičemž výstavba se často výrazně zpožďuje a rozpočty jsou překračovány. Velké přehrady navíc obvykle vyrábějí drahou elektřinu, jež tak není dostupná pro místní obyvatelstvo a z větší části ji využívají průmyslové projekty, například doly. Toto jsou některá ze zjištění Světové komise pro přehrady, nezávislé mezinárodní komise, jež zkoumala ekologické, sociální a ekonomické dopady výstavby velkých přehrad po celém světě. Chce-li EIB skutečně financovat udržitelnou energetiku, musí podrobně posuzovat, které druhy energetických projektů skutečně přinášejí změnu, přispívají ke zmírňování chudoby a dodávají energii, aniž by ničily živobytí a životní prostředí. Tato statistika vychází z metodiky CEE Bankwatch Network a může se lišit od údajů EIB. Velké vodní elektrárny (nad 10 MW) a projekty energetického spalování odpadů Bankwatch nepovažuje za projekty obnovitelné energetiky. Výstavbu nových elektráren (ani kogeneračních) a projekty, jejichž cílem je zvýšení spotřeby paliva navzdory zvýšení efektivnosti zařízení, Bankwatch nepočítá mezi projekty energetických úspor. EUR (milionů) rok Financování obnovitelných zdrojů, úspor a fosilních paliv ze strany EIB v letech 2007-2011 fosilní paliva obnovitelné zdroje energetické úspory Investice do nové výroby tepla a elektřiny (celkem za roky 2007-2010) EU15 (staré členské státy) fosilní paliva obnovitelné zdroje EU12 (nové členské státy) Bron: Carbon Rising, CEE Bankwatch Network, 2011 VELKÉ PŘEHRADY OBVYKLE VYRÁBĚJÍ DRAHOU ELEKTŘINU, JEŽ NENÍ DOSTUPNÁ PRO MÍSTNÍ OBYVATELSTVO A Z VĚTŠÍ ČÁSTI JÍ VYUŽÍVAJÍ PRŮMYSLOVÉ PROJEKTY

17 18 EIB v zodpovědnosti 2.4 činy za své stále NESPOLEHLIVÁ! EIB v roce 2007 odsouhlasila investice ve výši 136 milionů dolarů do přehrady Bujagali v Ugandě na řece Nilu pod Viktoriiným jezerem s vodní elektrárnou o výkonu 250 MW. Z řady různých důvodů jde o velice kontroverzní projekt. Zaprvé má mít přehrada obrovský dopad na lidi i přírodu. Přehrada ovlivní živobytí 6800 osob. Úrodná zemědělská půda místních obyvatel je zatopena, což zemědělce připravuje o práci a obyvatele o lokální zdroje potravin. Zatopení Bujagalských vodopádů, jež Uganďané považují za národní bohatství, mělo rovněž dopad na rybářství a způsobilo zmizení osmi říčních ostrovů s velmi bohatou biodiverzitou. (17) Dále panují obavy, že přehrada nepokryje energetickou potřebu lidu Ugandy. Národní asociace profesionálních ochránců životního prostředí (NAPE) se domnívá, že přehrada zastaví snahu o využívání udržitelnějších forem energie. Navíc 95 % Uganďanů, kteří nemají připojení na elektrickou rozvodnou síť, z přehrady nebude mít nic a slib levnější energie pro těch několik šťastlivců s přípojkami se poté, co náklady prudce vyletěly vzhůru, také jeví nejistě. Counter Balance se spolu se třemi dalšími nevládními organizacemi (18) v roce 2009 rozhodla podat EIB stížnost. Projekt Bujagali podle navrhovatelů není plně v souladu se zásadami banky. Neproběhlo komplexní posouzení alternativ, veřejné projednávání bylo podle všeho pouhou formalitou a dotčeným obyvatelům se nedostalo řádného odškodnění. Posudek, vypracovaný již dříve Nezávislým oponentním mechanismem Africké rozvojové banky, shledal nedostatky v plnění zásad pro přesídlování a odškodnění a zásad pro rovnost pohlaví. Tvrdí se v něm například: Zdá se, že neproběhlo přiměřené projednání s dotčenými ženami a že jejich zájmy nebyly přiměřeně ošetřeny v plánech na přesídlení a odškodnění. (19) Přesto stížnost ještě ani v listopadu 2011 nebyla projednána. První závěry byly přislíbeny již v září 2010, avšak termín byly neustále odsouván. Organizace Counter Balance se po dvou letech bezvýsledného čekání rozhodla obrátit na evropského ombudsmana s konečným pokusem pohnat EIB k zodpovědnosti. Výsledkem bylo vydání pracovní verze zprávy odvolací kanceláře EIB zúčastněným stranám v lednu 2012. Oficiální a konečná verze zprávy dosud nebyla rozeslána. Místní obyvatelstvo zatím stále čeká na náhrady škod způsobených projektem. EIB mezitím nadále vyplácí úvěr. Tato nečinnost vrhá velmi špatné světlo na odvolací mechanismus EIB, což je orgán explicitně ustavený v roce 2009 v reakci na obecnou kritiku ohledně zodpovědnosti a transparentnosti vznesenou vůči EIB a jejím akcionářům. Představuje jedinou možnost, jak dotčené obyvatelstvo a občané obecně mohou EIB pohnat k zodpovědnosti, nicméně zatím funguje spíše jako mrtvá schránka. Naštěstí se EIB zodpovídá jednotlivým členským státům a institucím EU (Evropské komisi, Radě EU, Evropskému parlamentu a ombudsmanovi). Právě prostřednictvím těchto institucí mohou parlamentní poslanci na banku vytvářet silnější tlak, přimět ji k zodpovědnosti a dávat jí jednoznačné pokyny. Touto cestou snad dokážeme spíše vytvořit veřejnoprávní banku, jež skutečně bude působit ve veřejném zájmu. V následující kapitole popíšeme, jak toho lze docílit. odvolací MECHANISMUS EIB ZATÍM FUNGUJE SPÍŠE JAKO MRTVÁ SCHRÁNKA 17: International Rivers (naposledy otevřeno 10.1.2012), viz http://www.internationalrivers.org/node/344 18: Další zapojené nevládní organizace jsou NAPE (Uganda), SHERPA (Francie) a CLAI (Itálie). 19: Nezávislá oponentní komise Africké rozvojové banky, Protokol o přezkoumání plnění podmínek projektem vodní elektrárny Bujagali a napojení na síť, 2008. http://www.afdb. org/fileadmin/uploads/afdb/documents/compliance-review/30740990-en-bujagali-final-report-17-06-08.pdf

19 Jak dostat EIB na SPRÁVNOU 3.CESTU Co mohou dělat poslanci Evropského 3.1 parlamentu 20 Nyní, když jsme upozornili na nutnost zvýšené demokratické kontroly nad EIB a naznačili několik oblastí, na které je vhodné se soustředit, je čas jednat! V závěru této příručky proto naleznete řadu konkrétních návrhů, jak Vy, poslanci národních parlamentů i Evropského parlamentu, můžete získávat přesné informace o činnosti EIB, přivést ji k zodpovědnosti a volat po změně. Protože národní a evropští poslanci pracují v poměrně odlišných podmínkách, následují samostatné rady pro jedny i druhé. Možnosti k dispozici: Protože EIB se Evropskému parlamentu v řadě případů přímo zodpovídá a europoslanci spoluvytvářejí legislativu a strategie EU, mohou mít poslanci na EIB poměrně přímý vliv. Například: Europoslanci mají v rámci příštího úvěrového mandátu po roce 2013 spolurozhodovací pravomoc při stanovování podmínek, za nichž může EIB působit mimo EU. Poskytnutí garance EU by například mohlo být vázáno na konkrétní požadavky na transparentnost, větší péči o životní prostředí nebo měřitelné rozvojové výsledky. Součástí tohoto dokumentu by též mohly být všeobecné zásady a priority. Další možnost stanovit priority a oblasti zlepšení se naskýtá prostřednictvím každoroční rezoluce Evropského parlamentu o doplnění výroční zprávy EIB (obvykle se projednává v hospodářském či kontrolním výboru). EP má na základě aktivit v předchozím roce dobrý přehled o činnosti banky a o oblastech, jež si zasluhují více pozornosti. EP může EIB požádat o hlášení o pokrocích při plnění jeho dřívějších doporučení. EP může též aktivněji zapojovat své výbory odborně zaměřené na rozvojová a ekologická témata (výbory pro rozvoj a pro životní prostředí). EP rovněž hlasuje o řadě politik a strategií, jež se o EIB zmiňují nebo se jí týkají. Šlo například o Surovinovou iniciativu a Strategii energetické bezpečnosti. Je důležité posuzovat roli EIB v rámci těchto strategií. EIB je sice většinou využívána jako nástroj k financování zaručených dodávek surovin a energie, je však důležité v textu výrazně zakotvit její rozvojovou roli. Tam, kde se banka musí vyrovnávat s protichůdnými mandáty, například u dodávek surovin versus udržitelného rozvoje, druhé z témat často bývá odsunuto do pozadí. Průběžné hodnocení Evropské komise o pokrocích v oblasti soudržnosti politik rozvoje představuje dobrý nástroj ke kontrole výsledků EIB v této oblasti a k vyžádání zpětné vazby od rozvojových zemí a občanské společnosti. A konečně i ve zprávě o uvolňování prostředků ERF se hovoří o EIB, protože banka prostředky z ERF využívá pro svůj investiční program, v jehož rámci půjčuje zemím v regionu ACP. Tímto programem se však nezabývá ani Prohlášení Evropského účetního dvora o zárukách ani proces kontroly uvolňování prostředků Evropského parlamentu. Podle EÚD a zprávy o uvolňování prostředků ERF tato ustanovení omezují pravomoci EP v oblasti kontroly uvolňování prostředků. Zvláště uvážíme-li, že prostředky ERF pocházejí z veřejných rozpočtů a na rozdíl od většiny prostředků EIB se nezískávají z finančních trhů, je důležité usilovat v této oblasti o větší kontrolu.

21 22 Vlastní iniciativy Sběr informací a další Europoslanci mají k dispozici řadu ad hoc iniciativ, jež mohou podnikat za účelem zviditelnění činnosti EIB, jejího prošetření či získání více informací. Jde například o: Společné dopisy na konkrétní témata podepsané europoslanci z různých politických uskupení vysílají silný politický signál. Jak je vidět v případě EIB a těžebního průmyslu, mají Vaše dopisy řadu různých účinků. Dokazují, že se EP o dané téma zajímá, zvyšují obecné povědomí a publicitu a též na EIB vyvíjejí tlak, aby jednala. Promýšlení témat, kde vidíte potřebu zlepšení, a podávání konkrétních návrhů. Výzva EP k útlumu půjček EIB na fosilní paliva byla dobrým příkladem, jak EP může využívat svého vlivu k vyvíjení tlaku na banku. Europoslanci mají možnost navrhnout ve svém výboru vypracování vlastní zprávy na témata související s EIB. To Vám umožní prošetřit Vaše otázky mnohem podrobněji než při běžném projednání. Pořádání tiskových konferencí nebo obecné komentáře o EIB do médií jsou velmi důležité k vyzdvihování témat souvisejících s EIB, protože je tak vnášíte do veřejného prostoru a podněcujete diskuzi o nich. Ve svém výboru máte možnost pořádat slyšení na témata související s EIB. Tato setkání mohou být dobrou příležitostí, jak se vracet k požadavkům z dřívějších zpráv EP o EIB a navazovat na ně. Mohou být též příležitostí, jak požadovat střednědobé plány s cíli a indikátory, jež EP a občanské společnosti umožní kontrolovat dosahovaný pokrok. Umožnilo by Vám to též přizvat členy dotčených obcí nebo zainteresované občany, kteří by se tak dozvídali o přímých dopadech, jež na ně projekty EIB mají. Pořádání exkurzí na místa kontroverzních projektů financovaných EIB. Představují významný signál a přitahují pozornost ke konkrétním případům. Především Vám však umožní chápat konkrétní dopady těchto projektů a jejich význam pro dotčené obyvatele či životní prostředí. Zadávání nezávislých studií zabývajících se činností EIB, jako například Důsledky finanční účasti EIB a EBRD pro rozpočet EU, kdy europoslanci byli vyzváni, aby zadali studii o souladu půjček EIB do energetiky s cíli energetické a klimatické politiky EU. K důkladnému posouzení činnosti EIB je nezbytné mít dobré informace. Nejpřímějším způsobem je obrátit se s dostatečným předstihem přímo na banku. Zároveň se jedná o dobrý způsob, jak banku přimět k zodpovědnosti a prošetřit její činnost. Europoslanci vždy mohou vznášet písemné dotazy k aktivitám EIB. Na tyto dotazy ne vždy obdržíte uspokojivou odpověď, ale opět jsou důkazem zájmu poslanců a některé záležitosti mohou pomoci objasnit. Druhou možností, jak europoslanci mohou od EIB získávat konkrétní informace, jsou ústní dotazy při veřejných slyšeních. Tuto metodu lze využít i u zástupců Evropské komise v představenstvu EIB. To Vám dovolí získávat informace z jiného úhlu pohledu a udělat si představu o tom, jak jsou organizovány mezirezortní konzultace v jednotlivých ředitelstvích Komise a jaké nesou výsledky. Europoslanci mohou zažádat o přizvání na výroční schůze EIB, kde se probírají pravidla a postupy činnosti. Jindy mohou být informace pocházející přímo z EIB nedostatečné a tehdy může být zajímavější pokusit se sehnat si informace z jiného úhlu pohledu a vybudovat si síť lidí a organizací zabývajících se otázkami souvisejícími s EIB: Sítě poslanců ze zemí globálního Severu i Jihu by mohly usnadnit výměnu informací o tématech souvisejících s EIB. Například Parlamentní síť Světové banky spojuje poslance se zájmem o rozvojovou tematiku. Tato síť se může pokusit pomoci s posilováním kontroly nad činností EIB na Severu i Jihu. Další takový rámec představuje Společné parlamentní shromáždění (JPA) europoslanců a poslanců ze zemí regionu ACP. Různé úhly pohledu Vám mohou zprostředkovat specializované organizace občanské společnosti na Severu i Jihu. Bývají zpravidla dobře informované a o konkrétních tématech, kterými se zabývají, mají rozsáhlé znalosti. Jejich zásadní přidanou hodnotou je navíc to, že Vás mohou kontaktovat s dotčenými lidmi přímo v místě.

23 Co mohou První kroky 24 3.2 dělat poslanci národních parlamentů Kdo je za co zodpovědný? Měli byste si zjistit, které ministerstvo ve Vaší zemi zodpovídá za EIB a jak se vybírají zástupci do představenstva. Poté byste se mohli zaměřit na proces rozhodování v představenstvu EIB: jak probíhá vyjednávání s vládními úředníky, ministry a vládou? Jak probíhá rozhodování? Přihlíží se k cílům Vaší vlády, parlamentním či právním předpisům? Jsou rozhodnutí konzultována s vládou a dalšími uskupeními, jež určují či ovlivňují rozhodování v EIB? Existují ve Vašem národním parlamentu výbory, které sledují tématiku mezinárodních finančních institucí, například EIB, diskutují o nich či k nim pořádají slyšení? Pokud ne, proč? Mohl by se o činnost EIB zajímat Váš výbor? Z národní úrovně se EIB může jevit jako vzdálená instituce působící mimo Vaši sféru vlivu. Není tomu ale tak zcela. EIB je vlastněna členskými státy EU, jež částka (EUR) Německo Francie Itálie Velká Británie Španělsko Nizozemsko Belgie Švédsko Dánsko Rakousko Polsko Finsko Řecko Portugalsko Česká republika Maďarsko Irsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Bulharsko Litva Lucembursko Kypr Lotyšsko, Estonsko Malta 37 578 019 000 37 578 019 000 37 578 019 000 37 578 019 000 22 546 811 500 10 416 365 500 10 416 365 500 6 910 226 000 5 274 105 000 5 170 732 500 4 810 160 500 2 970 783 000 2 825 416 500 1 820 820 000 1 774 990 500 1 679 222 000 1 318 525 000 1 217 626 000 604 206 500 560 951 500 410 217 500 351 981 000 263 707 000 258 583 500 214 805 000 165 882 000 98 429 500 do ní přispívají kapitálem a ručí za její aktivity. To Vám dává do rukou řadu nástrojů, jak coby člen národního parlamentu uplatňovat svůj vliv a kontrolu nad EIB. Projevte zájem Požádejte příslušné ministerstvo, aby Vašemu výboru podávalo hlášení o externích aktivitách EIB (mimo EU), pravidlech a strategiích. Vyžádejte si pravidelné zprávy o aktivitách EIB alespoň jednou ročně, včetně informací o stanoviscích EIB k vlastním politikám, o prohlášeních členů představenstva a o jejich aktivitách. Jestliže jste členem výboru pro rozvoj, vyžádejte si pravidelné zprávy o monitorování a hodnocení účinnosti rozvojové pomoci EIB a kritériích, podle nichž EIB poměřuje účinnost svých finančních aktivit v oblasti rozvojové pomoci a boje proti chudobě. Zabývá se kontrolní výbor parlamentu nebo kontrolní odbor vlády ve Vaší zemi kontrolou finančních operací EIB? Pokud ano, žádejte podrobnosti. Celkem 232 392 989 000 Členské státy EU coby akcionáři pochopitelně mají v EIB rozhodovací pravomoci. V představenstvu EIB zpravidla zasedá ministr financí daného státu, jenž může určovat obecné směřování banky. V radě ředitelů EIB zasedají zástupci ministerstev financí. Setkávají se přibližně desetkrát do roka, aby schválili poskytované půjčky a plánované 0 40 000 000 000 výpůjčky. Jednotliví zástupci doporučují představenstvu změny úvěrové politiky EIB. Při rozhodování o projektech mimo EU ministerstva financí v některých státech spolupracují s ministerstvem rozvoje. Kromě přímého dohledu přes tato ministerstva mají členské státy rovněž vliv prostřednictvím Rady EU, pokud jde o legislativu týkající se EIB. V pravý čas jednejte Při rozhodování o politikách EIB, pro něž je nezbytný souhlas akcionářů, byste během schvalovacího procesu mohli využít příležitosti k otevření diskuze o nutných reformách EIB. Jestliže je Vaše vláda zapojena do aktualizace politik EIB (například nadcházející aktualizace Politiky poskytování úvěrů do energetiky), musí vláda připravovat stanoviska, vyjádření a podklady. Požádejte zodpovědné ministerstvo o projednání stanoviska v parlamentních výborech.