Podnikatelské prostředí, pojetí legislativních změn a etika Michal Mejstřík Příspěvek na národní konferenci v Senátu Efektivní stát-partner podnikatelů konané 13.dubna 2006 v Praze 1
Základní ekonomické koncepty podnikatelské etiky Povaha a okolnosti vzniku nových směrnic Závěrem 2
Úvodem V současné době již žijeme v tržní ekonomice, které dominují podniky vlastněné ať již zahraničními tak soukromými subjekty, v ekonomice která již dosáhla určité zralosti a opustila fázi transformace. Jak toto konstatování ovlivňuje dvě základní komponenty etického chování: i) Etické chování podnikatelů ii) Právní prostředí pro podnikání 3
Základní ekonomické koncepty podnikatelské etiky a prostředí Tento pohled lze plasticky ilustrovat na odlišnosti podnikání v uplynulé fázi transformace v prostředí vznikající tržní ekonomiky a překotně vznikající legislativy. Šlo o prostředí kreativní destrukce poznamenané mnoha unikátními podnikatelskými příležitostmi: těžkopádné (postupně privatizované) státní podniky nepokrývaly poptávku po mnoha druzích zboží a služeb, naopak vyráběly za státem tem regulované, deformované ceny často nepotřebné zboží. Mnoho čerstvých podnikatelů bez dostatečného kapitálu se snažilo pružně ě a odvážně tyto mezery zaplnit, těžko však dosahovali na financování (neměli podnikatelskou historii). Vznikající pro-tržní právní systém však nevynucoval plnění uzavíraných mezipodnikových smluv. Přežilá odvětvová ministerstva, která v minulosti neuměle řídila státem vlastněné podniky, byla pochopitelně buď likvidována či byrokraticky hledala la novou náplň práce. 4
Etika a pokušení v prostředí kreativní destrukce Ekonomové ve světě se shodují, že v takové situaci vzniká řada pokušení jak při podnikání využít mezery v nekonzistentních a stále se měnících právních pravidlech. V celém světě platí, že v neuspořádaném prostředí si podnikatele můžeme představit jako hráče v neopakovatelné hře, který je v pokušení vězňova dilematu. Rozumnou strategií poprvé obviněného vězně je totiž zapírat a spoléhat se, že soud mu obvinění neprokáže. Obecně v takových podmínkách (při absenci průhledných tržních pravidel a při stále přetrvávající závislosti na byrokratických státních orgánech) platí, že někteří podnikatelé (s krátkou historií podnikání) riskují, podlehnou pokušení porušit etiku podnikání a místo férové konkurence zkorumpují svévolně rozhodující úředníky, kteří nejsou vázáni transparentními pravidly. 5
Vývoj prostředí V průběhu posledních 15 let se však situace vyvíjí : I. Privatizace II.Existuje mnohem méně unikátních příležitostí, ale přežívá minulé chování... III.Většina podnikatelů má již svoji historii, mnozí i slibný kapitál ale i svoji pověst, která je často vstupenkou do řady tendrů ať již veřejných nebo soukromých IV.Deregulace. Již by se neměl regulovat soukromý sektor jako státní podniky... V.Protichůdný rozvoj pravidel a institucí regulace byrokratické skrývání za hradbou přeurčených směrnic, stát stále často přehlíží soukromý charakter regulovaných subjektů 6
Počet frází s vyjímkou, vyjma včeském zákoně o dani z příjmu (1993-2002) 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 Number of Novels s ince the Income Tax Law Firs t Came into Force in 1993 Zdroj: Hanousek, CERGE-EI 7
Základní koncepty regulace a deregulace A právě od povahy deregulace, liberalizace a přeregulace,, efektivnější legislativy i jejího vynucení se odvíjí živá diskuse. Na jedné straně se postupně dlouhodobě uvažující podnikatelé stávají hráči v opakované hře Regulatorní riziko předpisům nákladné přizpůsobení změnám Na straně druhé regulatory contract breach 8
Základní koncepty regulace a deregulace Povaha a okolnosti vzniku nových směrnic Závěrem 9
Vznik programu EU better regulation za britského předsednictví 22.-23.září 2005 a Regulatory impact assessment - Evropská komise SEC (2005) 791 hrozba porušení soukromovlastnických práv vyvolaných nedokonalou právní úpravou způsobující škody soudně vymáhané poškozenými stranami (hovoří se o regulatory contract breach) ) je v rozvinutém právním systému významným motivem pro vytvoření tzv. analýzy důsledků právní úpravy (RIA Regulatory Impact Assessment); -Nový proces: otevřít Pandořinu skříňku (odhalení zájmů dotčených skupin) -Začarované kruhy evropské okurky a perverzní zájmy -EU směrnice dle britského vzoru 10
European Social model? Existuje jeden? 11
Závěrem hrozba porušen ení soukromovlastnických ch práv v vyvolaných nedokonalou právn vní úpravou způsobuj sobující škody soudně vymáhan hané poškozen kozenými stranami (hovoří se o regulatory contract breach) ) je v rozvinutém m právn vním m systému významným m motivem pro vytvořen ení tzv. analýzy důsledků právn vní úpravy (RIA Regulatory Impact Assessment); RIA je doporučov ována nejenom OECD (viz Zpráva OECD o regulatorní reformě,, 1997), ale je již dlouho využívána ve Velké Británii a USA aj. v posledních letech se v rámci akčního plánu na zlepšen ení regulace rozvíjí i v EU (EC Impact Assessment guidelines,, 20052 005) - nejde o náhran hražku politického rozhodování,, ale o pomůcku rozhodování o právn vní úpravě 12
Přehled legislativy EU důsledky její aplikace do národních legislativ Nelze předpoklp edpokládat, dat, že e aplikace směrnic EU s mnohostrannými mi důsledky d do národnn rodních podmínek můžm ůže e být b t snadná v ČR je již běžné a i v případě zpracování novel zákonz konů se plně uplatnila právn vně technická analýza (porovnání s předpisy EU). Nicméně ani správn vné použit ití definic nelze odtrhovat od domýš ýšlení účinků nového zákona z na činnost občan anů a podniků a na organizaci veřejn ejné správy, neboť prvoplánov nové účinky mohou být b t zřetz etězeny - nechtěné výsledky např. přijetí nekonzistentních až konfliktních dalších, intervenčních zákonů lze l snadno doložit. A jak jsem již uvedl na rozdíl od minulosti nové zákony upravují prostředí pro trh převážně soukromých subjektů. právě uvedená RIA by umožnila posílen lení návrhů zákona díky d systematické analýze podstatných důsledkd sledků právn vní úpravy. Samotný akt právn vního oddělen lení by měl m l být b t respektovat daňov ové důsledky být t důslednd sledně daňov ově neutráln lní a brát t v potaz i řešení těchto otázek v sousedních zemích (v Německu, N Maďarsku, arsku, Rakousku) a nepodlamovat zbytečně konkurenceschopnost domácích ch společnost ností. K tomu je ovšem třebat alespoň simulovat RIA následně a systematicky všechny současné i připravované právn vní úpravy energetické,, daňov ové aj. provázat a nebrat je zcela izolovaně.. Věřím, že uplatnění metodiky hodnocení důsledků právní úpravy bude zvažováno v PS či Senátu v budoucnosti. 13