Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví Konference ČZF 30. březen 2012 Ján Palguta, M.A. 1
Základní cíle průzkumu Analýza dat z průzkumu veřejného mínění dokáže zachytit společenské vnímání reforem ve zdravotnictví Příklad: Změna vnímání dostupnosti péče Konečný cíl: Jak provádět a komunikovat zdravotní reformy tak, aby reformátor neztrácel důvěru společnosti!!! Neposkytujeme návod, pouze poukazujeme na již nyní problémové oblasti!!!
Metodologie průzkumu Průzkum proběhl v lednu a únoru 2012 Vzorek 100 respondentů Pacienti, pojištěnci Rodinní příslušníci pacientů Odborníci v oboru zdravotnictví Sběr osobním dotazováním Přihlédnutí na pohlaví, věk, regionální původ a vzdělání Dotazník cca. 30 otázek
Nedokonalosti průzkumu Reprezentativnost vzhledem k věku a vzdělání Velikost vzorku (pouze 100 respondentů)
Zkoumané oblasti Zavádění nadstandardů ve zdravotnictví Změny v dostupnosti zdravotní péče Změny ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám Zavádění ehealth-u (elektronizace zdravotnictví) Reforma zdravotnictví jako celek
Standard a nadstandard péče
Znalost problematiky Znáte nějaký výkon či zdravotnický materiál, který bude v roce 2012 zahrnut do nadstandardu? Odlehčená sádra 38% Neznám 52% Znám 48% Kloubní náhrady, TEP 10%
Hodnotová podpora Jste přesvědčení, že si má pacient připlácet za péči nad rámec placené zdravotní daně? Přispěje to ke zkvalitnění zdravotní péče? Celkem Ano / Spíše ano (20 + 14) Ne / Spíše ne (59 + 7) Ano / Spíše ano 27 Nevím 3 Ne / Spíše ne 4 Nevím 2 Ne / Spíše ne 64 1/3 respondentů podporuje připlácení, což je ale podmíněno očekávaním vyšší kvality
Očekávaná finanční náročnost Většina dotazovaných se obává finanční náročnosti nadstandardů (81% + 11%) Rovněž většina pochybuje o vlastních možnostech spoluúčasti (20% + 63%) Finanční rezervy si pro eventualitu nutnosti hrazení nadstandardů netvoří téměř žádný z respondentů
Změny v dostupnosti péče
Vnímání dostupnosti péče Zaznamenali jste v roce 2011 změny: - v čekacích lhůtách na operace? - v chování zdravotnického personálu? - v přístupu k diagnostickým metodam (CT, MR apod.)? Ne 75 79 67 Spíše ne 0 10 6 Nevím 9 3 4 Spíše ano 2 3 10 Ano 14 5 13 Když změna, tak k horšímu (11 ze 14; 11 z 13)
Volání po kontrole Pacienti v průzkumu žádají větší kontrolu prováděných úkonů 91 % + 4 % respondentů podporuje myšlenku podepisování účtu za provedené zdravotní úkony před odesláním účtu z nemocnice Návazné očekávání poklesu celkových nákladů péče Edukativní účinek
Budoucí očekávání 74% + 18% očekává další omezování přístupu k péči hlavně vlivem ekonomického vývoje Omezování hlavně dražší péče Už teď omezování dostupnosti péče pro cukrovkáře
Změny ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám
Pojištěnec nebo klient? Cítíte se při poskytování zdravotní péče jako klient? Očekáváte od reformy změnu svého postavení z pojištěnce na klienta? Celkem Ano Ano 10 Spíše ano Ano / Spíše ano 11 Spíše ne 1 Spíše ne Ano / Spíše ano 4 Ne / Spíše ne / Nevím 11 Ne Ano / Spíše ano 9 Ne 54 Jako klient se cítí 1 z 5 dotazovaných 1 z 3 očekává změnu postavení z pojištěnce na klienta
Principy konkurence Vyjádřena podpora pro vznik konkurenčního prostředí mezi pojišťovnami (74% + 7%) O změně pojišťovny téměř nikdo nepřemýšlí (81% ne + 15% spíše ne) Omezení vyměnit pojišťovnu častěji než 1x za rok ½ souhlasí, že opatření omezuje možnost státu ovlivňovat chování pojišťoven ½ dotazovaných opatření překáží
Připravenost na krizi? Obavy o finanční stabilitu zdravotního systému (81% se obává + 6% se spíše obává) Očekávání zhoršovaní situace pod vlivem krize Častá otázka: Z čeho bude hrazena péče, když už teď pojišťovnám došly rezervy? Opačně položená otázka: stejný výsledek Jsou zdravotní pojišťovny dobře připraveny na krizi? (72% ne, 8% spíše ne, 16% neví)
Zavádění ehealth-u (elektronizace zdravotnictví)
Znalost elektronizace 20% zmíní IZIP Dalších 30% popisuje funkcionalitu (digitalizace údajů zdravotní dokumentace) a/ nebo kýžené výhody (rychlejší informovanost mezi lekářem a specialisty, kontrola úkonů, zlevnění systému) ½ dotázaných si při první zmínce elektronizaci neumí asociovat
Podpora elektronizace
Argumenty pro elektronizaci Větší informovanost lékařů o všech diagnózách, popřípadě užívaných lécích Zvýšení přehlednosti v mezioborových diagnózách, které mohou ovlivnit volbu vhodného medikamentu Rychlý přehled lékaře o anamnéze, nemocech a léčbě - pacient není schopen a také si nemusí vždy všechno pamatovat v dané chvíli Ještě přínosnější v případech šoků, těžkých úrazů nebo ve stavech bezvědomí Zpřesnění evidence nákladů na zdravotní péči pacientů Kontrola ze strany pacienta kdy, kde a za kolik byl ošetřen
Skutečné užívání IZIP
Reforma zdravotnictví jako celek
Celková důvěra reformě Považujete již předložené návrhy za opatření, která zlepší a stabilizují zdravotnictví? Spíše ne 26% Nevím 14% Ne 37% Spíše ano 13% Ano 10%
Výhrady k reformě Úpravy jsou dílčí / další opatření musí následovat Práce na reformě je pomalá Podaří se přijmout další opatření ještě v tomto volebním období? Dle oponentů není cílem reformy nic jiné než získat více finančních prostředků, a to právě od pacientů
Celková informovanost Cítite se o reformě dostatečně informováni? 62% ne + 32% spíše ne Neprůhlednost a rozporuplnost informací poskytovaných na webu (včetně webu MZ ČR) Tisk a TV o reformě moc neinformují Nedůvěra k motivaci vlády o reformě informovat
Shrnutí Analýza vnímání zdravotnických reforem (na malém vzorku) ukázala, že: Respondenti podporují vybrané principy zdr. reformy, obávají se však jejích finančních dopadů Změny v dostupnosti péče nejsou (zatím) pociťovány Reformy zdr. pojišťoven můžou narazit na absenci konkurence Informovanost o reformě je vnímána jako nedostatečná Plyne z toho rovněž nízká podpora reformy?
Děkuji za pozornost!