ANALÝZA PŘÍTOMNOSTI LOW-COST DOPRAVCŮ NA LETIŠTÍCH V ČR A SR V KONTEXTU KONKURENCE BLÍZKÝCH LETIŠŤ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa ANALÝZA PŘÍTOMNOSTI LOW-COST DOPRAVCŮ NA LETIŠTÍCH V ČR A SR V KONTEXTU KONKURENCE BLÍZKÝCH LETIŠŤ The analysis of low cost airlines at the airports in the Czech and Slovak Republic in context of competition of near airports Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Vladimír ŽÍTEK, Ph.D. Autor: Simona KADERKOVÁ Brno, 2012

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby: 2012 Simona Kaderková Analýza přítomnosti low-cost dopravců na letištích v ČR a SR v kontextu konkurence blízkých letišť The analysis of low cost airlines at the airports in the Czech and Slovak Republic in context of competition of near airports regionální ekonomie a správy Ing. Vladimír Žítek, Ph.D. Anotace Předmětem diplomové práce Analýza přítomnosti low-cost dopravců na letištích v ČR a SR v kontextu konkurence blízkých letišť je zmapování působení nízkonákladových leteckých společností na letištích v České republice (Brno, Praha) a na Slovensku (Bratislava) s důrazem na analýzu vývoje cen jejich letenek. První část práce se věnuje definici, historii a znakům nízkonákladových leteckých společností, a dále zahrnuje analýzu sledovaných letišť a na nich operujících nízkonákladových leteckých společností, které provozují pravidelné linky do Londýna. Druhá část práce pak prezentuje výsledky analýzy vývoje cen letenek lowcost dopravců za rok 2011 z těchto sledovaných letišť do Londýna. Annotation The goal of this thesis The analysis of low cost airlines at the airports in the Czech and Slovak Republic in context of competition of near airports is to map an influence of low-cost airlines at the airports in the Czech Republic (Brno, Prague) and Slovakia (Bratislava) with emphasis on analysis of evolution of their air tickets prices. The first part is dedicated to definition, history and characteristics for low-cost airlines, and it also contains analysis of the monitored airports and low cost airlines operating from these airports and providing flights to London. The second part presents the results of analysis of evolution of air tickets prices provided by low-cost airlines from this monitored airports to London in 2011. Klíčová slova Nízkonákladové letecké společnosti, letiště, konkurence, služby, analýza, vývoj cen, Londýn Keywords Low-cost airlines, airports, competition, services, analysis, price evolution, London

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza přítomnosti low-cost dopravců na letištích v ČR a SR v kontextu konkurence blízkých letišť vypracovala samostatně pod vedením Ing. Vladimíra Žítka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. dubna 2012 vlast no ruč ní podpis aut o ra

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Vladimíru Žítkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD... 7 1 DEFINICE A ZNAKY NÍZKONÁKLADOVÝCH LETECKÝCH SPOLEČNOSTÍ... 8 1.1 HISTORIE A VZNIK NÍZKONÁKLADOVÝCH LETECKÝCH SPOLEČNOSTÍ... 8 1.2 DEFINICE NÍZKONÁKLADOVÝCH LETECKÝCH SPOLEČNOSTÍ... 9 1.3 CHARAKTERISTICKÉ RYSY NÍZKONÁKLADOVÝCH LETECKÝCH SPOLEČNOSTÍ... 11 1.4 LOW COST MODEL... 12 2 ANALYZOVANÁ LETIŠTĚ... 13 2.1 LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ... 13 2.1.1 Základní informace o letišti... 13 2.1.2 Provoz letiště a obsluhované destinace... 13 2.1.3 Letecké společnosti působící na letišti... 15 2.1.4 Údaje o přepravených cestujících... 15 2.1.5 Ekonomické údaje... 16 2.2 LETIŠTĚ BRNO TUŘANY... 16 2.2.1 Základní informace o letišti... 16 2.2.2 Provoz letiště a obsluhované destinace... 16 2.2.3 Letecké společnosti působící na letišti... 17 2.2.4 Údaje o přepravených cestujících... 18 2.2.5 Ekonomické údaje... 18 2.3 BRATISLAVA LETIŠTĚ M. R. ŠTEFÁNIKA... 19 2.3.1 Základní informace o letišti... 19 2.3.2 Provoz letiště a obsluhované destinace... 20 2.3.3 Letecké společnosti působící na letišti... 20 2.3.4 Údaje o přepravených cestujících... 21 2.3.5 Ekonomické údaje... 22 2.4 LONDÝN - LETIŠTĚ GATWICK... 22 2.4.1 Základní informace o letišti... 22 2.4.2 Provoz letiště a obsluhované destinace... 22 2.4.3 Letecké společnosti působící na letišti... 23 2.4.4 Údaje o přepravených cestujících... 24 2.4.5 Ekonomické údaje... 24 2.5 LONDÝN LETIŠTĚ LUTON... 25 2.5.1 Základní informace o letišti... 25 2.5.2 Provoz letiště a obsluhované destinace... 26 2.5.3 Letecké společnosti působící na letišti... 26 2.5.4 Údaje o přepravených cestujících... 26 2.5.5 Ekonomické údaje... 27 2.6 LONDÝN LETIŠTĚ STANSTED... 27 2.6.1 Základní informace o letišti... 28 2.6.2 Provoz letiště a obsluhované destinace... 28 2.6.3 Letecké společnosti působící na letišti... 29 2.6.4 Údaje o přepravených cestujících... 29 2.6.5 Ekonomické údaje... 30 2.7 SHRNUTÍ KAPITOLY... 30 3 NÍZKONÁKLADOVÉ LETECKÉ SPOLEČNOSTI OPERUJÍCÍ NA ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH LETIŠTÍCH... 32 3.1 EASYJET... 32 3.1.1 Základní informace o společnosti... 32 3.1.2 Historie společnosti... 32 3.1.3 Flotila společnosti... 33 3.1.4 Obsluhované destinace... 33 3.1.5 Údaje o přepravených cestujících... 33

3.1.6 Ekonomické údaje... 34 3.1.7 Poplatky za služby... 34 3.2 RYANAIR... 35 3.2.1 Základní informace o společnosti... 35 3.2.2 Historie společnosti... 35 3.2.3 Flotila společnosti... 36 3.2.4 Obsluhované destinace... 36 3.2.5 Údaje o přepravených cestujících... 37 3.2.6 Ekonomické údaje... 38 3.2.7 Poplatky za služby... 38 3.3 WIZZ AIR... 39 3.3.1 Základní informace o společnosti... 40 3.3.2 Historie společnosti... 40 3.3.3 Flotila společnosti... 40 3.3.4 Obsluhované destinace... 41 3.3.5 Údaje o přepravených cestujících... 41 3.3.6 Ekonomické údaje... 42 3.3.7 Poplatky za služby... 42 3.4 SHRNUTÍ KAPITOLY... 43 4 PRŮMĚRNÁ VÝŠE CEN LETENEK ZA CELÉ SLEDOVANÉ OBDOBÍ... 44 4.1 METODIKA ZPRACOVÁNÍ ANALÝZY VÝVOJE CEN LETENEK... 44 4.2 MIMOSEZONNÍ OBDOBÍ... 45 4.3 MIMOSEZONNÍ OBDOBÍ - VÍKENDY... 45 4.4 OBDOBÍ HLAVNÍ SEZÓNY... 46 4.5 OBDOBÍ HLAVNÍ SEZÓNY - VÍKENDY... 47 4.6 SHRNUTÍ KAPITOLY... 47 5 ANALÝZA VYBRANÝCH TERMÍNŮ... 49 5.1 KRÁLOVSKÁ SVATBA... 49 5.2 OBDOBÍ PO KRÁLOVSKÉ SVATBĚ... 52 5.3 KONEC ŠKOLNÍHO ROKU... 55 5.4 PŘELOM LETNÍCH PRÁZDNIN... 59 5.5 KONEC LETNÍCH PRÁZDNIN... 62 5.6 ZAČÁTEK ŠKOLNÍHO ROKU... 65 5.7 PŘECHOD NA ZIMNÍ LETOVÝ ŘÁD... 68 5.8 VÁNOČNÍ SVÁTKY... 72 5.9 SHRNUTÍ KAPITOLY... 76 ZÁVĚR... 78 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 80 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ... 84 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 85 SEZNAM PŘÍLOH... 86

ÚVOD Letecká doprava patří k nejmladším a nejrychleji se rozvíjejícím druhům dopravy. Samotné nízkonákladové letecké společnosti velmi výrazně přispívají k nárůstu osobní dopravy a v posledních letech učinily z létání dostupnější formu dopravy pro širší spektrum obyvatelstva. Letecká doprava už tak není výsadou pouze vyšších příjmových tříd a byznysmenů. Nabízené letenky jsou leckdy levnější než ceny za vlaková či autobusová spojení do cílových destinací. Navíc stále více lidí upřednostňuje individuální cestování tzv. na vlastní pěst. Připočtěme-li k tomu pohodlí a rychlost, s jakou letecká doprava překonává vzdálenosti, vytváří se prostor pro nový fenomén cestování. Vzhledem k příznivým cenám letenek nízkonákladových leteckých společností jsou tito dopravci cestujícími stále více preferováni než je tomu u klasických společností. Zvyšující se popularita a také neustále se rozrůstající síť linek low-cost dopravců byly hlavními podněty k analýze jejich působení u nás a v sousedním Slovensku. Cílem práce je zmapování působení nízkonákladových leteckých společností na českých a slovenských letištích (Brno, Praha, Bratislava) s důrazem na analýzu vývoje cen jejich letenek. Během celého roku 2011 byly v pravidelných intervalech sledovány ceny letenek na linkách provozovaných nízkonákladovými leteckými společnostmi z českého a slovenského území do Londýna. Platí všeobecně vžité mínění, že čím dříve bude letenka zakoupena, tím bude její cena nižší? Jak se liší ceny letenek v jednotlivých ročních obdobích? Má na cenu letenek u téže letecké společnosti vliv zvolené místo odletu anebo naopak cílové letiště v Londýně? Práci lze pomyslně rozdělit na dvě části. První část práce se věnuje definici, historii a znakům nízkonákladových leteckých společností a dále zahrnuje analýzu sledovaných letišť a na nich operujících nízkonákladových leteckých společností, které provozují pravidelné linky do britské metropole. Druhá část práce pak prezentuje výsledky analýzy vývoje cen letenek low-cost dopravců za rok 2011 z těchto sledovaných letišť do Londýna. Při zpracovávání této práce bylo čerpáno z českých i zahraničních zdrojů, které jsou uvedeny na konci práce v seznamu použité literatury. Dále bylo využito metody analýzy a syntézy, při práci s literaturou metody komparace a analogie. 7

1 DEFINICE A ZNAKY NÍZKONÁKLADOVÝCH LETECKÝCH SPOLEČNOSTÍ Úvodní kapitola je věnována historii i vzniku nízkonákladových leteckých společností a charakteristickým znakům, které tyto společnosti odlišují od těch klasických. Dále je v této kapitole nastíněn tzv. low-cost model, tj. základní princip, kterého low-cost dopravci využívají ve svém fungování. 1.1 Historie a vznik nízkonákladových leteckých společností Za průkopníky v oblasti nízkonákladové letecké dopravy mohou být považovány americké letecké společnosti Pacific Southwest Airlines a Southwest Airlines. Jejich původním záměrem bylo nabízet letenky za ceny, které by byly pro cestující ve srovnání s automobilovou nebo železniční dopravou atraktivní a hlavně za ceny nižší, než za jaké je do té doby nabízely konkurenční letecké společnosti. Letenky za nízké ceny nabízela společnost Pacific Southwest Airlines již v 50. letech a od roku 1967 i společnost Southwest Airlines, která ovšem služby nabízela nejprve pouze v Texasu. Skutečný počátek celostátní nízkonákladové letecké dopravy v pravém slova smyslu odstartoval zákon o deregulaci letecké dopravy z roku 1978, díky kterému došlo k uvolnění trhu pro letecké trasy mezi státy v USA. 1 Díky tomu se cestování letadlem stalo dostupnějším. Nízkonákladová letecká doprava se brzy stala velmi populární a v současné době drží Southwest Airlines čtvrtou příčku mezi domácími dopravci ve Spojených státech. 2 Southwest Airlines se později staly příkladem pro současný low-cost model. 3 Historie nízkonákladových leteckých společností v Evropě se vyvíjela obdobným způsobem. Letecká doprava byla dříve regulována bilaterálními dohodami národních leteckých společností, ale díky deregulaci vzdušného prostoru napříč celou Evropskou unií bylo leteckým společnostem umožněno operovat i mezi zeměmi, jež nebyly jejich domovskou zemí. Průkopníkem nízkonákladových dopravců v Evropě se stala irská letecká společnost Ryanair, která byla založena v roce 1985. Vůbec první nízkonákladová linka byla spuštěna v červenci 1985 z irského města Waterford na londýnské letiště Gatwick a během prvního roku Ryanair na této trase odbavil 5 tisíc cestujících. Původní záměr přitom spočíval pouze v narušení monopolu společností British Airways a Aer Lingus na linkách mezi Irskem a Velkou Británií. 4 Tímto krokem Ryanair doslova odstartoval revoluci v leteckém průmyslu. Postupem času vznikaly další nové letecké společnosti, jako například v roce 1995 společnost easyjet. 1 <http://www.atmosphere.mpg.de/enid/information_2/low_cost_airlines_-_development_61i.html>. [cit. 2011-12-07] 2 <http://finexpert.e15.cz/levne-letenky-dnes-za-penize-zitra-skoro-zadarmo>. [cit. 2011-11-09] 3 detailněji bude tento model rozebrán v další části práce 4 <http://letenkypraha.com/ryanair/>. [cit. 2011-11-11] 8

Letecké společnosti Ryanair a easyjet pokračovaly v budování low-cost modelu společnosti Southwest Airlines. Přejaly efektivní provozní model jen s tím rozdílem, že namísto původní omezené nabídky služeb nenabízely služby žádné. Také zahájily prodej letenek přímo přes Internet. V roce 2001 jich tímto způsobem Ryanair a easyjet prodaly více než 80 %, zbývající část byla prodána především prostřednictvím call-center (Francis, 2005). Prostorový vývoj nízkonákladových leteckých společností v Evropě, je znázorněn na obrázku níže pod textem. V roce 1995 rozšiřovaly nízkonákladové letecké společnosti pole svého působiště nejprve ve Velké Británii a Irsku a poté začaly expandovat do ostatních částí západní Evropy. Od roku 1997 se evropská nízkonákladová síť dopravců rozvíjela i v turistických oblastech na jihu Evropy. Od roku 2002 se síť rozšiřuje i do východní Evropy a Skandinávie (Francis, 2005; Garringa, 2004). Obrázek 1: Prostorový rozvoj sítě nízkonákladových dopravců v čase Zdroj: (Francis, 2005; Garringa, 2004), dostupné na <http://www.jvdz.net/index2.html>. [cit. 2011-12-07] 1.2 Definice nízkonákladových leteckých společností Jednotná definice, která by zcela jasně vymezovala rozdíl mezi nízkonákladovými leteckými společnostmi a klasickými leteckými společnostmi, není pevně dána. V zásadě je letecká společnost nízkonákladová, pokud provozuje svou činnost v souladu s low-cost modelem. Dle tohoto modelu může být snižování nákladů prováděno v různých oblastech, kde se tyto úspory částečně odrážejí ve formě levnějších letenek nabízené cestujícím. Ve skutečnosti ale nízkonákladové letecké společnosti provozují svoji činnost pouze podle některých z charakteristik tohoto modelu, tudíž, jak již bylo zmíněno výše, zřetelný rozdíl mezi nízkonákladovými přepravci a ostatními přepravci není jasně dán. Na základě charakteristik modelu mohou být letecké společnosti například částečně nízkonákladovými dopravci a částečně charterovými dopravci. Základní charakteristické 9

znaky, díky kterým je do jisté míry možné odlišit nízkonákladové letecké společnosti od těch klasických, jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 1: Rozdíly mezi nízkonákladovými a klasickými leteckými společnostmi Charakteristický rys Nízkonákladoví přepravci Klasické letecké společnosti obchodní značka jedna: nízké ceny rozsáhlá: ceny a služby Cena jednoduchá cenová struktura složitá cenová struktura distribuce / prodej Internet, přímé rezervace Internet, přímé rezervace, agentury odbavení bez letenky bez letenky, smluvní letenka IATA Letiště převážně sekundární hlavní Síť point-to-point hub-and-spoke Třídy jedna třída více tříd služby během letu zpoplatněny zdarma využívání letadel velmi intenzivní průměrně intenzivní typ letadla jeden typ více typů doba obrátky 25 minut pomalá: přetížení / práce produkt jeden produkt více ucelených produktů druhotné příjmy reklama, palubní prodej zaměření se na hlavní produkt sedadla pevná, bez rezervací flexibilní, rezervace zákaznický servis všeobecně nepříliš dobrý spolehlivý servis provozní činnosti outsourcing (se zaměřením na létání) rozšířené (údržba, cargo) cílová skupina převážně turisté turisté a business cestující zdroj: (O'connell, 2005; Williams, 2001), dostupné na <http://www.jvdz.net/index2.html>. [cit. 2011-12-07] Nízkonákladoví dopravci mohou být definováni jako letecké společnosti působící v určitém regionu na relativně krátkých vzdálenostech, aniž by nabízeli další služby. Princip fungování nízkonákladových leteckých společností je založen především na jednoduchém low-cost modelu maximálně minimalizovat náklady a tyto úspory promítat do cen letenek. Nízkonákladové letecké společnosti se tedy od klasických společností liší především cenou letenek a rozsahem služeb. Právě díky značnému omezení poskytovaných služeb nízkonákladoví dopravci snižují své náklady a mohou tak si dovolit nabídnout cestujícím letenky za nižší ceny. Tím se také vytváří prostor pro hlavní myšlenku definice nízkonákladových leteckých společností, používanou organizací European Travel Network, která zní: Letecká společnost je považována za nízkonákladového dopravce, pokud se alespoň 75 % jejich sedadel prodává za nejnižší zveřejněný tarif nebo pokud nabízejí velmi dobrý obchod. 5 5 <http://www.jvdz.net/index2.html>. [cit. 2011-12-07] 10

1.3 Charakteristické rysy nízkonákladových leteckých společností Mezi charakteristické rysy, kterými se nízkonákladové letecké společnosti liší od klasických, patří: využívání menších, od center měst vzdálenějších letišť. Důvodem využívání těchto odlehlejších letišť jsou nižší letištní poplatky, menší hustota provozu a doba potřebná pro obrátku letadel. To však vždy nebývá pravidlem, neboť někteří nízkonákladoví dopravci využívají i služeb hlavních významnějších letišť, například v méně frekventované časy jako jsou brzké ranní hodiny nebo naopak pozdní večerní hodiny. operování především s letadly nejnovější generace, které mají nižší náklady na opravy. využívání zpravidla pouze jednoho typu letadel, což umožňuje snižovat náklady na jejich údržbu. provozování letů na základě tzv. point-to-point systému. V důsledku toho nevznikají náklady na správu zavazadel v návaznosti na letecké přípoje. absolvování relativně stejně krátkých tras několikrát denně (v průměru cca 900 km). Díky tomu nejsou potřebná další školení personálu pro jiné typy tras, nevznikají dodatečné náklady na ubytování zaměstnanců a lety bývají vypravovány včas v souladu s letovým řádem. 6 orientace výhradně na osobní leteckou dopravu nabídka pouze přímých letů v ceně letenky zahrnuta pouze přeprava na palubě letadla se nachází pouze jedna základní třída, čímž se zkracuje doba nutná pro přípravu na nový let a úklidu paluby využívání jednoduchého systému tvorby cen ta obvykle stoupá s rostoucí obsazeností letu a s blížícím se datem odletu 7 v ceně letenky obvykle nebývá zahrnuto občerstvení, to je možné zakoupit za poplatek na palubě nemožnost výběru sedadla v letadle předem za změnu jména cestujících či změnu termínu jsou účtovány vysoké poplatky, které leckdy převyšují samotnou cenu letenky k ceně letenky je připočítáván poplatek za platbu kartou. podélný rozestup sedaček v letadle je o něco menší než u klasických společností, díky tomu mohou letadla přepravit větší počet cestujících. Např. Boeing 737 800 využívaný klasickými leteckými společnostmi je vybaven v průměru 162 sedadly, zatímco stejný typ letadel využívaný nízkonákladovými leteckými společnosti má kapacitu až 189 míst. S tím ovšem na druhou stranu souvisí i menší komfort přepravy v neprospěch cestujících. (Dvořák, 2009) za odbavené zavazadlo je účtován poplatek, rovněž i váhový limit je nižší než v případě klasických společností 8 6 <http://www.atmosphere.mpg.de/enid/information_2/low_cost_airlines_-_development_61i.html>. [cit. 2011-12-07] 7 <http://www.finexpert.e15.cz/levne-letenky-dnes-za-penize-zitra-skoro-zadarmo>. [cit. 2011-11-09] 8 většinou do 15 kg 11

v případě nadváhy zavazadla je za každý kilogram navíc nutno uhradit nemalý poplatek nabídka návazných služeb při objednání letenky nabízeno zároveň i ubytování či pronájem automobilu v cílové destinaci provize z této činnosti představují pro společnost další zdroje příjmů. letenky je možné objednat pouze telefonicky nebo přes Internet 1.4 Low cost model Jádrem onoho již několikrát zmiňovaného low-cost modelu je snižování nákladů, které se částečně projevuje levnějšími letenkami. Aby nízkonákladové letecké společnosti dosáhly kýženého snížení nákladů, provozují svoji činnost na základě dvou důležitých principů, které oddělují low-cost model od jiných provozních modelů. Prvním z nich je, že namísto létání podle hub-and-spoke systému se zaměřují na lety na krátké vzdálenosti podle point-to-point systému. Point-to-point síť je tvořena přímými lety vypravovanými mezi odletovým a cílovým místem. Velkou nevýhodou tohoto typu je ovšem kratší rozsah sítě a dále fakt, že ve srovnání se stejnými leteckými trasami hub-and-spoke sítě mohou obsluhovat méně destinací. Provozovat mezikontinentální lety je potom velice ztrátové. Druhým principem je to, že na palubě nabízejí pouze jednu třídu, která značně omezuje rozsah poskytovaných služeb. Využíváním jednoho typu letadla společnosti dosahují vyšší produktivity a mají kratší dobu obrátky. Snižování nákladů na údržbu a nákladů na správu letecké flotily je dosahováno díky provozu menších letadel. Celkově nízkonákladové letecké společnosti operují s novějšími typy letadel, které jsou úspornější a vyžadují menší údržbu. Na palubě letadla není nabízeno žádné jídlo. Tím, že létají na menší regionální letiště, je doba obrátky kratší a dochází k úsporám nákladů, protože poplatky za přistávání a odbavení jsou zde nižší. 9 Obrázek 2: Grafické znázornění Point-to-point a Hub-and-spoke systému zdroj: (Cox, 2000), dostupné z <http://www.jvdz.net/index2.html>. [cit. 2011-12-07] 9 doba obrátky je doba potřebná k tomu, aby se letadlo znovu dostalo do vzduchu a poté přistálo. 12

2 ANALYZOVANÁ LETIŠTĚ Pravidelné letecké linky do Londýna jsou v rámci České republiky vypravovány z letišť Praha Ruzyně a Brno Tuřany. Na Slovensku je k dispozici letecké spojení pouze z bratislavského letiště M. R. Štefánika. Všechny linky spojující tato analyzovaná letiště s britskou metropolí jsou provozovány celoročně a směřují na tři z jeho pěti letišť a to na Gatwick, Luton a Stansted. 2.1 Letiště Praha-Ruzyně Letiště Praha-Ruzyně je největší a nejvýznamnější mezinárodní veřejné civilní letiště v ČR. Nachází se přibližně 17 kilometrů severozápadně od centra Prahy a do provozu bylo oficiálně uvedeno 5. dubna 1937. 2.1.1 Základní informace o letišti Ruzyňské letiště je tvořeno třemi terminály: Terminál 1 je určen pro lety mimo schengenský prostor, terminál 2 slouží pro lety do schengenského prostoru a terminál 3, nacházející se v jižním areálu, je využíván pro odbavení menších privátních letadel. Letiště disponuje 2 dráhami o délkách 2120 x 60 m a 3715 x 45 m, které umožňují vykonat 46 letadlových pohybů během jedné hodiny. V roce 2011 na ruzyňském letišti působilo 53 leteckých společnosti, které cestujícím nabízely pravidelná spojení do 133 destinací v 52 zemích. Svou domovskou základnu zde má národní dopravce ČSA, který je zároveň leteckou společností s nejvyšším počtem přepravených cestujících, a dále česká letecká společnost Travel Service, maďarská letecká společnost Wizz Air a dceřiná společnost ČSA Holiday Czech Airlines. 10 Letiště ročně odbaví okolo 11,5 milionu cestujících, což představuje přibližně 93 % všech cestujících v České republice. K uplynulému roku 2011 zde bylo zaměstnáno přibližně 2 200 lidí a podle odhadů dalších více než 15 000 lidí zaměstnávaly firmy působící na letišti či související s jeho provozem. Letiště je držitelem ocenění nejlepší letiště východní Evropy v soutěži World Airport Awards za rok 2008 a dále ocenění Eagle Award, které je udělováno mezinárodní leteckou asociací IATA za nejvíce se rozvíjející letiště světa za rok 2011. Jak už bylo zmíněno, největším dopravcem je společnost ČSA, která pokrývá zhruba 38 % celkového provozu letiště. 2.1.2 Provoz letiště a obsluhované destinace Jak bylo zmíněno, v roce 2011 na ruzyňském letišti působilo 53 leteckých společnosti nabízejících pravidelná spojení do 133 destinací v 52 zemích. Mezi tyto destinace patřily například Barcelona, Bejrút, New York, Marseille, Rotterdam či Tel Aviv. V rámci pravidelné přepravy cestujících zde působily letecké společnosti jako Air France, British Airways, Delta Air Lines, Emirates, KLM či Lufthansa. například podle letního letového řádu platného v období 27. března až 29. října 2011 nabízelo pravidelná spojení na linkách pro cestující 48 dopravců do 128 destinací. Během tohoto období se letový řád 10 <http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/tiskove-centrum/vyrocnizpravy/contents/1/18b8a8148f012667cc6ef5a341bc2e4c/resource.pdf>. [cit. 2011-11-23] 13

rozrostl o 13 nových destinací jako např. Bordeaux, Kazaň, Nantes či Toulouse a svůj provoz zde zahájily 3 nové letecké společnosti: Air Italy, Air One, Transavia. Nejvíce letadel v intervalu jednoho týdne odlétalo do Paříže - Charles de Gaulle (86), Frankfurtu (55), Amsterdamu (47), Moskvy (45), Bruselu (41) a Varšavy (37). Nejvíce charterových letů bylo vypraveno do Antalye, Tel Avivu, Hurghady, Djerby a Burgasu. Mezi destinace, u nichž byla ve srovnání s loňským letním letovým řádem nejvíce navýšena sedadlová kapacita, patřily Dubaj s navýšením o 92,8 %. Barcelona s navýšením o 28,7 %, Amsterdam s navýšením o 25,6 % či Paříž (Charles de Gaulle) s navýšením o 23,5 %. Po dobu platnosti zimního letového řádu v období 30. října 2011-24. března 2012 nabízelo letiště přímá letecká spojení do více než 102 destinací v 45 zemích prostřednictvím 52 leteckých společností. Z tohoto počtu bylo pravidelnými linkami obsluhováno 96 destinací od 47 dopravců. Platnost zimního letového řádu s sebou přinesla několik zcela nových destinací jako například Perm či Gdaňsk a oproti stejnému období minulého roku se v něm objevily nové destinace, které však začaly být leteckými společnostmi obsluhovány již v letní sezóně. Příkladem mohou být Abu Dhabi, Doněck, Lvov, Poprad/Tatry, Marseille, Pisa, Rimini a Rotterdam. V zimní sezóně také došlo k navýšení četnosti linek do stávajících destinací u některých leteckých společností, jako např. Aeroflot Moskva (Šeremetěvo), British Airways Londýn (Heathrow), ČSA - Helsinky, Emirates Dubaj či KLM Amsterdam. Nejvíce letadel během týdne odlétalo do Moskvy (56), Paříže (54), Frankfurtu (53), Amsterdamu (45), Varšavy (36) a Budapešti (34). Mezi destinace s největším nárůstem počtu cestujících v roce 2011 patřila Paříž (Charles de Gaulle), kde byl zaznamenán nárůst cestujících o 12,4 %, což představovalo 91 688 cestujících, dále pak Dubaj, Frankfurt, Amsterodam a Moskva (Šeremetěvo). Mezi nejnavštěvovanější země patřilo Německo s 1 162 114 cestujících, což představovalo nárůst o 3,3 %. Dále potom Velká Británie, Francie, Itálie a Rusko. K nejoblíbenějším destinacím se řadily Paříž (Charles de Gaulle) s 830 177 cestujících a 12,4% nárůstem cestujících a dále Moskva (Šeremetěvo), Frankfurt, Amsterodam a Londýn (Heathrow). Na celkovém objemu dopravy se pravidelná přeprava v roce 2011 podílela 88,7 %. Služeb klasických leteckých společností využilo 66,4 % cestujících, služeb nízkonákladových leteckých společností využilo 22,2 % a zbývajících 11,2 % tvořila charterová doprava. Naprostou většinu charterových letů zajišťovaly dvě české letecké společnosti a to Travel Service a dceřiná společnost ČSA Holidays Czech Airlines. 11 Nejvytíženější leteckou linkou na ruzyňském letišti v roce 2011 byla linka Praha Paříž, kterou nabízely letecké společnosti ČSA, SmartWings, Air France a easyjet. Celkově tyto letecké společnosti na trase Praha Paříž přepravily 738 tisíc cestujících. Mezi další vytížené 11 <http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/v-letni-sezone-bude-z-prahy-letat-53- leteckych-spolecnosti-do-133-destinaci-v-52-zemich-sveta/>. [cit. 2011-11-24]; <http://www.prg.aero/cs/oletisti-praha/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/letiste-praha-v-roce-2011-odbavilo-118-mil-cestujicich-o-2-vicenez-v-roce-2010/>. [cit. 2012-01-31] 14

trasy patřily linky Praha Moskva s 474 tisíci cestujícími, Praha - Frankfurt s 439 tisíci cestující a Praha Londýn s 404 tisíci cestujícími. 12 2.1.3 Letecké společnosti působící na letišti Na letišti Praha - Ruzyně působilo v loňském roce celkem 8 nízkonákladových leteckých společností. Byly to společnosti: Bmibaby, easyjet, Germanwings, Jet2, Norwegian, SmartWings, Vueling a Wizz Air. Posledně jmenovaná společnost Wizz Air má v Praze svoji základnu a provozuje z ní 11 linek. Z klasických leteckých společností zde operovalo 40 leteckých společností, které jsou uvedeny níže. 13 Jak už bylo zmíněno, největším dopravcem je ČSA spolu s jejich dceřinou společností Holidays Czech Airlines, které pokrývají zhruba 38 % celkového provozu letiště a nabízí letecká spojení do 53 destinací. Mezi další významné dopravce na letišti patří Travel Service spolu se SmartWings, které se na provozu letiště podílejí s 13 %, a dále Lufthansa a easyjet s 6 % a Wizz Air 5 %. 2.1.4 Údaje o přepravených cestujících Za uplynulý rok 2011 pražské letiště odbavilo celkem 11 788 629 cestujících, což meziročně představovalo dvouprocentní nárůst. Nejrušnějším měsícem z hlediska počtu odbavených cestujících byl červenec s 1 324 531 cestujícími, přičemž největší počet jich byl zaznamenán 1. července, kdy bylo odbaveno 49 169 cestujících. V tomto měsíci tak bylo průměrně odbavováno 32 298 cestujících denně. Počet letadlových pohybů se za rok 2011 zastavil na čísle 150 746, což představovalo meziroční pokles o 3,4 %. Největší počet cestujících směřoval do evropských destinací a to celých 91, 1 %, dále pak Afriky (3,8 %) a zemí Blízkého Východu (2,3 %). Z hlediska národnosti cestujících byli nejvíce zastoupeni čeští občané s 33%, což představovalo meziroční zvýšení o 2,6 %, dále potom Rusové s 11,2 %, Francouzové s 5,4 %, Američané s 4,2 % a Britové s 4 %. Dle dalších dostupných statistik z pražského letiště létaly více ženy, které tvořily 53,5 % cestujících. Z hlediska věkové struktury cestujících tvořili celou jednu třetinu cestujících lidé ve věku 25 34 let, čtvrtinu pak ve věku 35 44 let. Zajímavé je, že celá pětina cestujících létala z Prahy 3 5krát ročně, přičemž 72 % cestujících využívalo leteckou dopravu ze soukromých důvodů a zbývajících 28 % cestujících k služebním cestám. 12 <http://www.aletenky.cz/novinky/seri%c3%a1l-p%c5%99edstavujeme-leti%c5%a1t%c4%9b%3a- Leti%C5%A1t%C4%9B-Praha-%E2%80%93-Ruzyn%C4%9B>. [cit. 2011-11-24] 13 Aeroflot, Aerosvit, Air Company Yakutia, Aer Lingus, Air Malta, Air One, Azerbaijan Airlines, Air France, Austrian Airlines, Belavia, British Airways, Brussels Airlines, CCA - JOB AIR, Cimber Sterling, City Airlines, ČSA, Donavia, Delta Air Lines, EL AL, Emirates, Finnair, Iberia, KLM, Korean Air, LOT Polish Airlines, Lufthansa, Malév Hungarian Airlines, OLT Jetair, Polet Airlines, Rossiya - Russian Airlines, SAS, SWISS International Air Lines, S7 Airlines, TAP Portugal, Tatarstan Airlines, Travel Service, Turkish Airlines, Ural Airlines, Transvia a Wind Jet. 15

Graf 1: Počet odbavených cestujících na letišti Praha - Ruzyně 13 000 000 12 000 000 11 000 000 10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 počet odbavených cestujících zdroj: <http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/tiskove-centrum/vyrocni-zpravy/>. [cit. 2011-11-24], vlastní zpracování 2.1.5 Ekonomické údaje Dle výroční zprávy za fiskální období 2010/2011 činily výnosy pražského letiště 5 428 000 Kč, meziročně tak poklesly o 0,5 %. Přidaná hodnota čítala 4 172 000 Kč. Hrubý zisk před zdaněním se meziročně zvýšil o 4 % na 1, 108 miliardy Kč. Zisk po zdanění se oproti loňskému roku zvýšil o 11,1 % na 991 milionů Kč. 14 2.2 Letiště Brno Tuřany Letiště Brno Tuřany se statutem mezinárodního veřejného letiště je významným leteckým dopravním uzlem Jihomoravského kraje. Nachází se 8 km jihovýchodně od centra města, v městské části Tuřany. Do provozu bylo letiště uvedeno v roce 1954 jako státní letiště s vojenským provozem. O čtyři roky později byl oficiálně zahájen civilní provoz. 2.2.1 Základní informace o letišti Terminál brněnského letiště je složen z odbavovací budovy Odlet a odbavovací budovy Přílet, které jsou vzájemně propojeny spojovacím traktem. Celková plocha letiště se vzletovou a přistávací dráhou o délce 2650 60 m zaujímá rozlohu 350 ha. Součástí letiště je i parkoviště s 200 parkovacími místy. Od roku 2003 do roku 2008 se zde pravidelně každý rok v květnu konal Mezinárodní letecký den CIAF (Czech International Air Fest). Dle výroční zprávy za období 2010/2011 letiště zaměstnává 136 pracovníků. 15 2.2.2 Provoz letiště a obsluhované destinace V rámci pravidelné dopravy brněnské letiště v roce 2011 nabízelo letecké spojení do 4 států a 6 destinací. Těmito destinacemi byly: Eindhoven, Londýn (Stansted a Luton), Milán (Bergamo), Moskva (Domodědovo a Vnukovo), Petrohrad a Řím (Fiumicino). Letenky 14 <http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/tiskove-centrum/vyrocnizpravy/contents/1/18b8a8148f012667cc6ef5a341bc2e4c/resource.pdf>. [cit. 2011-11-24] 15 průměrný roční přepočtený stav 16

na pravidelné linky nabízely společnosti Ryanair, Wizz Air, Czech Connect Airlines, UTair Aviation. Letiště Brno - Tuřany rozlišovalo letní a zimní letový řád. Letní letový řád pro rok 2011 platil v období od 27. března 2011 do 29. října 2011. Dne 30. října 2011 vstoupil v platnost zimní letový řád, který bude v provozu do 24. března 2012. V souvislosti s přechodem na zimní letový řád došlo k omezení počtu nabízených linek a leteckých spojení, zároveň však 16. prosince byla otevřena nová linka do nizozemského Eindhovenu provozovaná společností Wizz Air. Zcela zrušena byla linka Brno - Alicante provozovaná společností Ryanair a dočasně byla omezena linka Brno - Milán taktéž provozována společností Ryanair, ta však bude s nástupem letního letového řádu 25. března 2012 opět obnovena. Kromě změn letového řádu v podobě nově přidaných linek docházelo v průběhu roku i k jejich rušení. V listopadu 2010 společnost ČSA ukončila pravidelnou linku Brno - Praha. Následně v červenci 2011 byl ukončen provoz této linky i společností Job air - Central Connect Airlines. V lednu 2011 byla zrušena linka Brno - Moskva (Vnukovo) provozovaná společností Moscow Airlines (donedávna operovala pod názvem Atlant Soyuz Airlines). V březnu 2011 byla tato linka nahrazena linkou na moskevské letiště Domodědovo, kterou provozuje společnost Czech Connect Airlines. Následně tento dopravce přidal ještě linku do Petrohradu. 16 Nejvýznamnějšími leteckými společnostmi v oblasti charterové přepravy byly společnosti Travel Service operující pod svou obchodní značkou SmartWings, Holidays Czech Airlines a Job air - Central Connect Airlines. V období letní sezóny nabízí linky do 7 zemí a 25 destinací jako například Antalya, Burgas, Djerba, Hurghada, Larnaca, Rhodos či Zakynthos. 17 2.2.3 Letecké společnosti působící na letišti Na brněnském letišti v roce 2011 působily tři nízkonákladové letecké společnosti a to Ryanair, Wizz Air a SmartWings (Travel service). Prvně jmenovaná společnost Ryanair zde od roku 2005 provozuje linku do Londýna (Stansted) a od roku 2010 linku do Milána (Bergamo). Letecká společnost Wizz Air na tomto letišti působí od prosince 2010, kdy spustila linku do Londýna (Luton), v březnu 2011 přibyla linka do Říma a od 16. prosince 2011 je nově v provozu linka do Eindhovenu. Letecká společnost SmartWings provozuje pouze charterové lety během letní sezóny. Z klasických leteckých společností zde operovaly čtyři společnosti a to ostravská letecká společnost Czech Connect Airlines, ruská letecká společnost UTair Aviation, dceřiná společnost Českých aerolinií Holidays Czech Airlines a Job air - Central Connect Airlines. První z nich nabízela spojení do Moskvy (Domodědovo) a Petrohradu. Obě destinace jsou v provozu od března 2011. Druhá jmenovaná společnost provozuje od června 2011 linku Brno - Moskva (Vnukovo). 16 výroční zpráva LETIŠTĚ BRNO a.s. za účetní období 1. 5. 2010 30. 4. 2011. 17 <http://www.airport-brno.cz/index.php?id=18&lang=cs>. [cit. 2011-11-20] 17

Dvě posledně jmenované společnosti Holidays Czech Airlines a Job air - Central Connect Airlines provozují charterové linky do letních destinací. 18 2.2.4 Údaje o přepravených cestujících Mezinárodní letiště Brno Tuřany odbavilo během uplynulého roku v pravidelné a nepravidelné osobní letecké dopravě celkem 557 952 cestujících. Meziročně tak počet odbavených cestujících vzrostl o 29 %. Ke zvýšením počtu cestujících výraznou měrou přispělo především zahájení nových pravidelných linek v zimním a letním letovém řádu. Počet cestujících na pravidelných linkách se zvýšil o 21,5 % na 186 870 cestujících. Charterová doprava poklesla o 10,4 % na 243 661 odbavených cestujících. Dle dalších dostupných dat se na přepravě cestujících nejvíce podílela nízkonákladová letecká společnost Ryanair s 24,3% podílem, což představovalo 104,8 tisíc přepravených cestujících. V pořadí druhým největším dopravcem na letišti byla společnost Moscow Airlines s 7,6% podílem představujícím 32,8 tisíc cestujících. Tato společnost však již v současnosti na letišti nepůsobí. Dále následovaly společnosti Job air - Central Connect Airlines s 5,4% podílem představujícím 23,2 tisíc cestujících a Wizz Air s 4,2% podílem představujícím 17,7 tisíc cestujících. Nejvytíženějšími linkami byly linky společnosti Ryanair do Londýna (Stansted) s 68,7 tisíci cestujícími a Milána (Bergamo) s 16,9 tisíci cestujícími. Dále pak dnes již neexistující linka na moskevské letiště Vnukovo společnosti Moscow Airlines s 32,8 tisíci cestujících. Počet vzletů a přistání všech letadel v tomto období dosáhl hodnoty 26 837, což oproti minulému roku představuje 7procentní růst. Graf 2: Počet odbavených cestujících na letišti Brno - Tuřany 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet odbavených cestujících zdroj: <http://www.airport-brno.cz/index.php?id=43&lang=cs>. [cit. 2012-03-03], vlastní zpracování 2.2.5 Ekonomické údaje Dle výroční zprávy vztahující se k účetnímu období 2010/2011 dosáhly celkové výnosy hodnoty 194 milionů Kč, meziročně to představovalo pokles o 23 %. Tržby z prodeje vlastních služeb rovněž poklesly o 23,9 % na 169,8 milionu Kč. Za tímto poklesem stála především absence provozu části nákladních letů, které byly v roce 2009 uskutečňovány. 18 výroční zpráva LETIŠTĚ BRNO a.s. za účetní období 1. 5. 2010 30. 4. 2011 18

Největší položku v rámci vlastních tržeb tvořily letištní poplatky a služby, které se na tržbách podílely 82,2 % a dosahovaly výše 139,6 milionu Kč. Nejvýznamnějšími položkami v oblasti letištních poplatků a služeb byly letištní taxy s 32,4% podílem ve výši 55 milionů Kč, přistávací poplatky s 24,6% podílem ve výši 41,8 milionu Kč, handling s 21,2% podílem ve výši 36,1 miliony Kč, parkovací poplatky s 2,6% podílem ve výši 4,4 milionu Kč a cateringové služby s 1,2% podílem ve výši 2 miliony Kč. Celkové náklady dosáhly výše 185,4 milionu Kč, což představuje meziroční pokles o 13 %. Největší položkou v rámci nákladů tvořily osobní náklady s 35,2 % ve výši 65,2 milionu Kč. Dalšími významnými položkami byly ostatní provozní náklady s 32,7% podílem ve výši 60,5 milionu Kč, služby s 20,7% podílem ve výši 38,3 milionu Kč. Provozní zisk činil 11,2 milionu Kč. Ve srovnání s předešlým obdobím to znamená pokles o 73 %. Zisk za účetní období 2010/2011 činil 8,6 milionu Kč, což představuje pokles o 79 %. Na tomto významném poklesu se podepsala doznívající recese započatá v roce 2008. 2.3 Bratislava letiště M. R. Štefánika Mezinárodní letiště M. R. Štefánika v Bratislavě je největší a nejvýznamnější letiště na Slovensku, nacházející se 9 km severovýchodně od centra města. Pravidelný letecký provoz na tomto letišti byl zahájen v roce 1951. 2.3.1 Základní informace o letišti Letiště se v současnosti skládá ze tří terminálů. Odletový terminál v budově A je v provozu od roku 2010, příletový terminál B je v provozu od roku 1994 a příletový terminál C funguje od roku 2006. Odletový terminál slouží pro mezinárodní a vnitrostátní lety. Druhé poschodí odletového terminálu je 4 nástupními mosty a koridorem spojené s příletovým a odletovým terminálem B, který slouží pro odbavení cestujících mimo Schengenský prostor. Příletový terminál C je určen pro přílety cestujících ze zemí Schengenu, kteří neprocházejí pasovou kontrolou. Terminály mají dohromady rozlohu 18 826 m 2. Kapacita terminálového komplexu je 3,5 milionu cestujících ročně. Pro odbavení cestujících je k dispozici 28 odbavovacích přepážek s odbavovacím systém CUTE. Na odbavení cestujících všeobecného letectva (General Aviation) a posádek všech dopravců slouží terminál všeobecného letectva GAT (General Aviation Terminal). Bratislavské letiště má dvě na sebe kolmé vzletové a přistávací dráhy o délkách 3190 m x 45 m a 2900 m x 60 m. Největšího rozkvětu letiště M. R. Štefánika dosáhlo během působení dnes již neexistující nízkonákladové letecké společnosti SkyEurope, když v roce 2008 letiště odbavilo 2 218 545 cestujících. K 31. prosinci 2010 zde bylo zaměstnáno celkem 601 zaměstnanců. 19 Největším dopravcem na letišti je v současnosti irská nízkonákladová letecká společnost je Ryanair, která zde má letišti svou základnu. Svoji základnu zde má i slovenská letecká společnost Danube Wings a rovněž i české aerolinie ČSA. 19 <http://www.slovak-airports.net/i_bts.php>. [cit. 2011-11-20] 19

2.3.2 Provoz letiště a obsluhované destinace Bratislavské letiště v roce 2011 nabízelo letecká spojení do 32 pravidelných a 36 charterových destinací v 14 zemích Evropy a Asie. Mezi tyto destinace patřily například Amsterdam, Barcelona, Liverpool, Malaga, Split či Tel Aviv. V rámci pravidelné přepravy cestujících zde působily letecké společnosti El Al, Ryanair, LOT Polish Airlines, UTair Aviation a ČSA - Czech Airlines. Částečně lze do této kategorie zařadit i leteckou společnost Danube Wings, která z letiště provozuje pravidelnou regionální linku do Košic, z větší části se však tato společnost zaměřuje na charterové lety. Bratislavské letiště, stejně jako česká letiště, rozlišovalo mezi letním a zimním letovým řádem. Letní letový řád byl platný v období 27. března až 29. října 2011. Zimní letový řád byl platný od 30. října 2011 do 24. března 2012. V reakci na menší vytíženost letů během zimního období byla v zimním letovém řádu zúžena nabídka dostupných destinací na 16 celkem v 11 zemích a taktéž četnost leteckých spojení byla nižší. Ubyla spojení do jižnějších částí Evropy jako například do Alghera, Barcelony, Splitu či Zadaru a naopak přibyla linka do Bristolu, která v letním letovém řádu nefigurovala. V tomto období zde provozovaly své linky letecké společnosti El Al, Ryanair, UTair Aviation, ČSA - Czech Airlines a Danube Wings. Rovněž byl zahájen provoz 6 nových pravidelných linek a to do destinací: Las Palmas, Paříž (Charles de Gaule), Amsterdam, Moskva, Barcelona, Brusel a Larnaca. V rámci nepravidelné letecké dopravy na bratislavském letišti působily především dceřiná společnost české letecké společnosti Travel Service Travel Service Slovakia a slovenská letecká společnost Danube Wings. Shodně nabízejí charterové letenky například na řecké ostrovy Korfu a Kréta nebo egyptská letoviska Taba a Sharm El Sheikh. 20 Nejnavštěvovanější destinací co do počtu odbavených cestujících na pravidelných linkách byl Londýn s nepatrným 1procentním meziročním nárůstem cestujících (319 634 cestujících), a dále Milán (86 819 cestujících) a Dublin (86 437 cestujících). Nejoblíbenější destinací v rámci charterové dopravy byla Antalya s 45% nárůstem cestujících (125 901 cestujících), Hurghada (61 121 cestujících) a Burgas (86 437 cestujících). 2.3.3 Letecké společnosti působící na letišti Na bratislavském letiště v roce 2011 operovalo 7 leteckých společností zajišťující pravidelná spojení do 32 destinací a 13 leteckých společností zajišťujících charterové lety do 36 letních destinací. Z nízkonákladových dopravců zde působila pouze společnost Ryanair. Tento dopravce zde provozuje 12 celoročních pravidelných linek do destinací jako Londýn, Birmingham, Dublin či Paříž a celou řadu sezonních linek. Z klasických leteckých společností zde operovalo 5 společností. Byly to společnosti El Al s celoroční linkou do Tel Avivu, UTair Aviation s celoroční linkou do Moskvy - Vnukovo, LOT Polish Airlines s pravidelnou linkou do Varšavy. Dále společnost ČSA, která zde 20 <http://www.airportbratislava.sk/95/325.html>. [cit. 2011-11-20]; <http://www.aletenky.cz/novinky/seri%c3%a1l-p%c5%99edstavujeme-leti%c5%a1t%c4%9b%3a- Leti%C5%A1t%C4%9B-Bratislava>. [cit. 2011-11-21] 20

provozovala 6 linek například do Amsterdamu či Paříže. Poslední z leteckých společností působících na bratislavském letišti byla společnost Travel Service Airlines Slovakia, která zajišťovala charterové lety do letních destinací. Mezi letecké společnosti s největším počtem přepravených cestujících na pravidelných linkách patřily Ryanair (1 009 132 cestujících), což představovalo 7procentní pokles oproti roku 2010, a dále Czech Airlines (58 940 cestujících) a VIP Wings spadající pod značku Danube Wings (33 968). Mezi letecké společnosti s největším počtem přepravených cestujících na charterových linkách patřily Travel Service s 4procetním nárůstem cestujících (316 009 cestujících), Central Charter Airlines (35 943 cestujících) a Nesma Airlines (17 085). 21 2.3.4 Údaje o přepravených cestujících Letiště M. R. Štefánika v roce 2011 odbavilo celkem 1 585 064 cestujících, což oproti minulému roku znamenalo 4,8procentní pokles. Na mezinárodních linkách cestovalo 98% cestujících, zbývající 2% představovala vnitrostátní doprava. Z tohoto počtu cestujících, téměř 71% z nich cestovalo na pravidelných linkách a 29 % na charterových linkách. Největší počet cestujících letiště odbavilo v červenci a to 251 024 cestujících, nejrušnějším dnem pak byl 4. srpen, kdy bylo odbaveno 10 209 cestujících. 22 Dle dalších dostupných informací měl na přepravě cestujících na pravidelných linkách největší podíl Ryanair s 89 % a dále pak ČSA s 4,8 % a Danube Wings s 4,2 %. Počet vzletů a přistání všech letadel dosáhl v roce 2010 hodnoty 27 220, což meziročně znamenalo pokles o 8 %. Tento fakt byl způsoben zejména konsolidací letových plánů jednotlivých leteckých společností, především snížení počtu pohybů letadel u společností ČSA a LOT a ukončení provozu u leteckých společností Aeroflot, SkyEurope Airlines a Wizz Air. Graf 3: Počet odbavených cestujících na letišti M. R. Štefánika v Bratislavě 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet odbavených cestujících zdroj: http://www.airportbratislava.sk/o-spolocnosti/profil-spolocnosti/statisticke-udaje/>. [cit. 2012-03-04], vlastní zpracování 21 <http://www.airportbratislava.sk/o-spolocnosti/novinky/aktuality/bratislavske-letisko-ukoncilo-rok-s-rastomtrzieb/>. [cit. 2012-01-31] 22 <http://www.airportbratislava.sk/o-spolocnosti/profil-spolocnosti/statisticke-udaje/>. [cit. 2012-03-04]; <http://www.airportbratislava.sk/o-spolocnosti/novinky/aktuality/bratislavske-letisko-ukoncilo-rok-s-rastomtrzieb/>. [cit. 2012-01-31] 21

2.3.5 Ekonomické údaje Dle dostupných údajů z roku 2010 činily výnosy bratislavského letiště za tento rok 32 milionů euro, což ve srovnání s loňským rokem znamenalo pokles o 3 %. Náklady meziročně stouply o 3 % na 36,8 milionu euro. Během roku 2010 tak letiště oproti loňskému roku ještě prohloubilo svoji ztrátu na současných 4 837 316 euro, což představovalo nárůst o 80 %. 23 2.4 Londýn - letiště Gatwick Letiště Gatwick je druhým nejrušnějším letištěm ve Velké Británii a 28. nejrušnějším letištěm světa. 24 Zároveň je nejrušnějším mezinárodním letištěm s jednou vzletovou a přistávací dráhou na světě. Nachází se v hrabství West Sussex, přibližně 46 kilometrů jižně od centra Londýna. Do provozu bylo letiště oficiálně uvedeno dne 6. června 1936. 2.4.1 Základní informace o letišti Letiště je tvořeno 2 terminály nazývanými Severní a Jižní a disponuje dvěma vzletovými a přistávacími dráhami. Pro provoz je však používaná pouze jedna z nich a to hlavní o délce 3316 m x 46 m. Druhá dráha o délce 2565 m x 45 m slouží pouze jako záložní pro případy, kdy se hlavní dráha opravuje či v případě výskytu nějakých problémů. Letiště je vázáno nařízením, podle kterého nesmí být do roku 2019 rozšířeno o další vzletovou dráhu. 25 Jak už bylo uvedeno, letiště má dva terminály, které jsou navzájem spojeny bezplatnou kyvadlovou dopravou. Jižní terminál má rozlohu 120 000 m 2 a Severní terminál má rozlohu 75 000 m 2. Terminály jsou vybaveny 317 odbavovacími přepážkami, přičemž 191 z nich se nachází v Jižním terminálu a 126 v Severním terminálu. Na letišti operuje přibližně 90 leteckých společností nabízejících lety do více než 200 zahraničních destinací v 90 zemích světa a 13 britských destinací. Během roku 2011 letiště odbavilo více než 31 milionů cestujících. Vůbec nejrušnějším dnem v historii letiště byl 22. srpen 2008, kdy bylo uskutečněno 895 vzletů a příletů letadel. Svoji základnu zde má celkem 9 leteckých společností, mezi něž patří: Aer Lingus,British Airways, EasyJet, Flybe, Monarch Airlines, Thomas Cook Airlines, Thomson Airways, Viking Airlinesa Virgin Atlantic. Gatwick je také často využíváno charterovými dopravci a leteckými společnostmi provozujícími linky do USA. Letiště vytváří okolo 23 000 pracovních pozic přímo v prostorách letiště a dalších 13 000 pracovních míst souvisejících s jeho činností. 26 2.4.2 Provoz letiště a obsluhované destinace Londýnské letiště Gatwick v roce 2011 nabízelo linky do více než 200 zahraničních destinací v 90 zemích po celém světě a 13 britských destinací. 23 <http://www.airportbratislava.sk/files/docs/rocna-sprava-spread-2010.pdf>. [cit. 2011-11-22] 24 <http://geography.about.com/od/urbaneconomicgeography/a/busiestairports.htm>. [cit. 2011-11-28] 25 <http://www.ukaccs.info/profiles.htm>. [cit. 2011-11-28] 26 <http://www.gatwickairport.com/business/about/>. [cit. 2011-11-28] 22

V průběhu roku zde zahájily provoz dvě nové letecké společnosti a to ukrajinská letecká společnost Aerosvit a ruská letecká společnost Rossiya Airlines, nabízející linky do Kyjeva a Petrohradu (Pulkovo). K největšímu nárůstu nových leteckých spojení došlo v průběhu zimního letového řádu 2010/11, kdy přibyly nové linky do destinací jako je Stockholm, Cancún, Luxor nebo Ammán. Během zimního letového řádu bylo na 100 destinací obsluhováno přibližně 50 leteckými společnostmi. Pravidelná letecká spojení nabízelo přes 50 leteckých společností. Mezi některé z nich patřily například Bristish Airways, easyjet, Lufthansa, Ryanair, TAP Air Portugal nebo Virgin Atlantic Airways. V rámci nepravidelné letecké dopravy na letišti působilo 27 leteckých společností a to: 27 největší počet obsluhovaných destinací a to 42 měly shodně letecké společnosti First Choice, Portland Direct a Thomson Holidays. Dále následovala letecká společnost Eclipse Direct s 40 destinacemi a Thomas Cook s 32 destinacemi. 28 K nejpopulárnějším TOP 10 destinacím pro rok 2010 patřily Malaga, Dublin, Faro, Alicante, Orlando, Ženeva, Sharm El Sheikh, Madrid, Dubai a Dalaman. Nejnavštěvovanějšími britskými destinacemi pak byly Edinburgh, Glasgow a Jersey. 2.4.3 Letecké společnosti působící na letišti Na letišti Gatwick v uplynulém roce působilo na 90 leteckých společností. Největším dopravcem na tomto letišti byla britská nízkonákladová letecká společnost easyjet, která se podílela na přepravě cestujících 33 %. Provozovala zde 84 pravidelných linek do destinací jako Agadir, Berlín, Porto, Valencia či Ženeva. Druhým největším dopravcem byla letecká společnost British Airways s 18procentním podílem na celkové přepravě, která nabízela 51 linek do destinací jako Barbados, Grenada, Male nebo Orlando. 29 Následovala letecká společnost Flybe s 10%podílem a 17 linkami. Jak už bylo zmíněno v úvodu, svoji základnu zde má 9 leteckých společností, kterými jsou: Aer Lingus, British Airways, EasyJet, Flybe, Monarch Airlines, Thomas Cook Airlines, Thomson Airways, Viking Airlines a Virgin Atlantic. Na letišti působilo 8 nízkonákladových leteckých společností a to: airberlin, easyjet, Flybe, Iceland Express, Jet2.com, Norwegian, Ryanair a Sun Country Airlines. Pravidelná letecká spojení zde provozovalo i na 50 klasických leteckých společností, mezi nejvýznamnější z nich se řadí American Airlines, British Airways, Delta Air Lines, Lufthansa, TAP Portugal, United Airlines nebo Virgin Atlantic. 27 Airtours, Atlantic holidays, Balkan Holidays, Canadian Affair, Canterbury Travel, Cape Verde Experience, Crystal Holidays, Direct Holidays, Eclipse Direct, Esprit Holidays, First Choice, Golden Caribbean, Inghams, Jewellin the Crown, Magic of Lapland, Manos Holidays, Panarama Holidays, Portland Direct, Ski Total, Skytours, Sovereign, Style Holidays, Sunset Holidays, Sunstart, Thomas Cook, Thomson Holidays, Thomson Lakes &Ski a Transun Holidays. 28 <http://www.gatwickairport.com/flights/timetables/charter>. [cit. 2011-12-02] 29 <http://www.gatwickairport.com/flights/terminals/?q=blidrfo0w9us30dpgm9wa6wbjercjfca5hj/j20u9po %3d>. [cit. 2011-12-03] 23