Ústeckého kraje, o.p.s.

Ústeckého kraje, o.p.s. Centrum uznávání a celoživotního učení Ústeckého kraje, o.p.s. Sídlo: Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, Bratislavská 2166, 407 47 e-mail: info@centrum-uznavani.cz, tel.: +420 412 354 773 IČO: 28691067, www.centrum-uznavani.cz

Ústeckého kraje, o.p.s. Postup tvorby a zavádění v odborném vzdělávání a podpora učitelů - Připravenost učitelů na tvorbu ŠVP a práce s nimi Centrum uznávání a celoživotního učení Ústeckého kraje, o.p.s. Sídlo: Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, Bratislavská 2166, 407 47 e-mail: info@centrum-uznavani.cz, tel.: +420 412 354 773 IČO: 28691067, www.centrum-uznavani.cz

Dotazníkové šetření účastníci seminářů RKC Termín: červen listopad 2010 Skladba odborných škol v Ústeckém kraji Celkem středních škol v kraji - 89 SOŠ 54 SOU 3 kombinace SOŠ a SOU 5 kombinace SOŠ a VOŠ 7 kombinace (OA, SOŠ, gymnázia, SOU,..) - 10 konzervatoře 1 praktické školy - 9 Pozn. pro sjednocení skladby škol jsou vykazovány: 1/ střední odborné školy a střední školy + kombinace SOŠ a SOU (obory 3 i 4leté) 2/ střední odborná učiliště (obory 3leté) 3/ odborná učiliště a praktické školy (obory 2leté) 4/ konzervatoře Zastoupení škol v rámci Ústeckého kraje: 89 škol SOŠ/SŠ SOU OU - konzervatoře absolutní hodnota: 76-3-9-1 procentuálně: 85,4-3,4-10,1-1,1 Charakteristika respondentů: Celkem odevzdáno 50 dotazníků v rozdělení: SOŠ/SŠ SOU - OU - konzervatoře absolutní hodnota: 48-0 - 1-1 procentuálně: 96-0 - 2-2

Vyhodnocení dotazníkového šetření 1. Podílel/-a jste se osobně na tvorbě ŠVP? ANO 47 NE 3 3; 6% 47; 94% ANO NE Pouze 3 z dotazovaných respondentů (6 %) se nepodíleli osobně na tvorbě ŠVP. 47 respondentů (94 %) tedy tvoří předpokládanou správnou cílovou skupinou pro potřebné odpovědi. 2. Pofesní zařazení vedoucí pracovník (ředitel, zástupce ředitele) 21 učitel všeobecně vzdělávacích předmětů 14 učitel teoretických odborných předmětů 13 učitel praktického vyučování 3 výchovný pracovník 2 3; 6% 2; 4% 13; 25% 21; 39% 14; 26% vedoucí pracovník (ředitel, zástupce ředitele) učitel teoretických odborných předmětů výchovný pracovník učitel všeobecně vzdělávacích předmětů učitel praktického vyučování Hlavní část respondentů, kteří se zabývají tvorbou a inovací ŠVP na školách, se řadí mezi vedoucí pracovníky školy (39 % ze všech odpovědí), dále učitele všeobecně vzdělávacích předmětů (26 %) a učitele teoretických odborných předmětů (25 %). Někteří zastávali více funkcí, především byli v pozici ředitele školy a zároveň učitelem ať už všeobecně vzdělávacích předmětů nebo odborných předmětů. Tomuto odpovídá i složení účastníků na pořádaných seminářích, a to z hlediska zaměření konaných seminářů.

3. Zavedení rámcových vzdělávacích programů a navazujících školních vzdělávacích programů podle nového školského zákona znamená pro Vaši školu: velkou, ale přínosnou změnu 12 velkou, ale vcelku zbytečnou změnu 14 malou změnu 12 žádnou změnu 3 neumím posoudit 9 9; 18% 12; 24% 3; 6% 12; 24% 14; 28% velkou, ale přínosnou změnu malou změnu velkou, ale vcelku zbytečnou změnu žádnou změnu neumím posoudit Největší část respondentů (28 %) považuje zavedení RVP a ŠVP za velkou změnu, i když vcelku zbytečnou, což může být důvodem fungujících stávajících programů na školách a administrativního zatížení pedagogického sboru. 12 respondentů (24 %) vidí zavedení jako velkou, přínosnou změnu, stejný počet respondentů tuto změnu za důležitou nepovažuje. 9 respondentů (18 %) na tuto otázku nedokázalo odpovědět, jednalo se o respondenty, kteří se buď otázkou tvorby ŠVP nezabývají nebo respondenty, kteří se dle odpovědí podílí na tvorbě jen částečně. 4. Byla samotná tvorba ŠVP pro Vaši školu přínosem? určitě ano 9 spíše ano 20 spíše ne 13 určitě ne 3 neumím posoudit 5 Na otázku přínosu tvorby ŠVP pro školy padly téměř vyrovnané počty kladných a záporných odpovědí. Zcela jistí přínosem ŠVP pro školu si je téměř pětina ze všech respondentů (18 %), celkový počet kladných odpovědí je pak 29, tedy více než polovina. Posoudit neumělo 5 respondentů, což byli opět respondenti, kteří ŠVP doposud netvořili nebo se jen podíleli na tvorbě a nevidí ucelený výsledek této tvorby, jak je patrné z následujícího grafu.

3; 6% 5; 10% 9; 18% 13; 26% 20; 40% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neumím posoudit 5. Pokud se domníváte, že tvorba ŠVP byla pro Vaši školu přínosem, v čem tento přínos zejména spatřujete? učitelé získali informace o změnách v oblasti kurikula mohli jsme si vytvořit své vlastní školní kurikulum mohli jsme lépe reagovat na podmínky pro vzdělávání učitele tato činnost donutila více přemýšlet o obsahu výuky učitelé se naučili týmově spolupracovat, resp. se v tom významně zdokonalili učitelé spolu začali více komunikovat zlepšila se spolupráce mezi učiteli odborných a všeobecně vzděl. předmětů zpracovali jsme analýzu dosavadní činnosti školy učitelé porozuměli významu klíčových kompetencí více jsme zohlednili požadavky sociálních partnerů na vzdělávání učitelé si uvědomili, co je pro ně ve vzděl.důležité, a dokázali se shodnout podařilo se zapojit do diskuzí o změnách výuky i sociální partnery podařilo se zvýšit zájem žáků o vzdělávání v oboru tvorba ŠVP nebyla pro naši školu přínosem v žádné oblasti jiné 16 10 14 22 11 16 6 5 9 4 8 4 3 1 0 Jako přínosy uváděli respondenti nutnost více přemýšlet o obsahu výuky pro ty, kteří ŠVP vytvářeli (17 %), dále pak rozvoj komunikace jak směrem k učitelům o změně kurikula (12 %), tak také mezi učiteli navzájem (12 %). Dalším přínosem pro školy je zvýšená spolupráce pedagogů (9 % obecně a 5 % mezi učiteli odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů) a lepší reakce při utváření podmínek vzdělávání ve škole (11 %). Celkově převažují odpovědi, které zlepšují klima v učitelském sboru a škole jako takové, ale přispívají i k lepšímu porozumění výuky a jejím očekávaným výstupům. Ukázal se i přínos z hlediska spolupráce se sociálními partnery při otázkách změn ve výuce (3 %).

3; 2% 1; 1% 8; 6% 4; 3% 4; 3% 9; 7% 5; 4% 6; 5% 16; 12% 11; 9% 16; 12% 22; 17% 10; 8% 14; 11% učitelé získali informace o změnách v oblasti kurikula mohli jsme si vytvořit své vlastní školní kurikulum mohli jsme lépe reagovat na podmínky pro vzdělávání učitele tato činnost donutila více přemýšlet o obsahu výuky učitelé se naučili týmově spolupracovat, resp. se v tom významně zdokonalili učitelé spolu začali více komunikovat zlepšila se spolupráce mezi učiteli odborných a všeobecně vzděl. předmětů zpracovali jsme analýzu dosavadní činnosti školy učitelé porozuměli významu klíčových kompetencí více jsme zohlednili požadavky sociálních partnerů na vzdělávání učitelé si uvědomili, co je pro ně ve vzděl.důležité, a dokázali se shodnout podařilo se zapojit do diskuzí o změnách výuky i sociální partnery podařilo se zvýšit zájem žáků o vzdělávání v oboru tvorba ŠVP nebyla pro naši školu přínosem v žádné oblasti 6. Jak hodnotíte náročnost zavedení nových rámcových vzdělávacích programů a navazujících školních vzdělávacích programů pro Vaši školu? Zavedení je: vysoce náročné 12 spíše náročné 28 spíše nenáročné 3 zcela nenáročné 5 neumím posoudit 2 3; 6% 5; 10% 2; 4% 12; 24% 28; 56% vysoce náročné spíše náročné spíše nenáročné zcela nenáročné neumím posoudit Převážná většina respondentů (80 %) označila zavádění nových RVP a navazujících ŠVP jako náročné pro školu jako takovou. Ze seminářů a jednotlivých diskusí o zkušenostech škol je patrná zvýšená administrativní i personální náročnost při tvorbě ŠVP, což naopak snižuje prostory pro kvalitnější výuku v období této tvorby. Dále pak nejednotnost a různé pochopení tvorby ŠVP z pohledu jednotlivých typů učitelů jiný pohled má učitel všeobecně vzdělávacích předmětů a jiný např. učitel praktické výuky, který se administrativou příliš nezabývá.

7. Jaká část učitelů Vaší školy se reálně podílela (podílí) na tvorbě ŠVP? Jak hodnotíte náročnost zavedení nových rámcových vzdělávacích programů a navazujících školních vzdělávacích programů pro Vaši školu? Zavedení je: všichni učitelé 7 více než 80 % učitelů, ale ne všichni 24 61 80 % učitelů 10 41 60 % učitelů 4 21 40 % učitelů 2 aspoň jeden učitel, ale nejvýše 20 % učitelů 1 nikdo z učitelů 0 4; 8% 2; 4% 1; 2% 0; 0% 7; 15% 10; 21% 24; 50% všichni učitelé více než 80 % učitelů, ale ne všichni 61 80 % učitelů 41 60 % učitelů 21 40 % učitelů aspoň jeden učitel, ale nejvýše 20 % učitelů nikdo z učitelů Z odpovědí je patrné, že na každé škole tvorba a inovace ŠVP probíhá či proběhla. Zapojila se do ní v převážné míře více jak polovina učitelů jednotlivé školy, což odpovídá zapojení učitelů dle řešených oborů a aktuálnosti ŠVP. Z odpovědí vyplynulo, že 4 respondenti z pozice ředitele školy zapojili do procesu tvorby a inovace ŠVP všechny své pedagogické pracovníky. 8. Co bylo při tvorbě ŠVP nejnáročnější? pochopit koncepci RVP porozumět způsobu (postupům) transformace RVP do ŠVP pochopit rozdíl mezi orientací vzdělávání na výstupy a na učivo dohodnout se na jednotném postupu při zpracování ŠVP dohodnout se na obsahu vzdělávání do vyučovacích předmětů dohodnout se na časových dotacích jednotlivých vyučovacích předmětů vymezit konkrétně vzdělávací strategii školy v daném oboru vytyčit si a popsat vlastní vzděl.strategii pro konkrétní vyuč. předmět nebo skupinu předmětů vymezit a popsat požadované výstupy (výsledky) vzdělávání logicky a funkčně propojovat obsah vzdělávání jednotlivých vzděl. oblastí sjednotit základní vzdělávací strategie a požadavky napříč všemi ŠVP jiné 15 22 12 15 9 21 7 8 9 6 16 1

pochopit koncepci RVP 6; 4% 9; 6% 8; 6% 7; 5% 16; 11% 1; 1% 21; 15% 9; 6% 15; 11% 22; 15% 12; 9% 15; 11% porozumět způsobu (postupům) transformace RVP do ŠVP pochopit rozdíl mezi orientací vzdělávání na výstupy a na učivo dohodnout se na jednotném postupu při zpracování ŠVP dohodnout se na obsahu vzdělávání do vyučovacích předmětů dohodnout se na časových dotacích jednotlivých vyučovacích předmětů vymezit konkrétně vzdělávací strategii školy v daném oboru vytyčit si a popsat vlastní vzděl.strategii pro konkrétní vyuč. předmět nebo skupinu předmětů vymezit a popsat požadované výstupy (výsledky) vzdělávání logicky a funkčně propojovat obsah vzdělávání jednotlivých vzděl. oblastí sjednotit základní vzdělávací strategie a požadavky napříč všemi ŠVP Nejnáročnější částí při tvorbě ŠVP bylo porozumění koncepce RVP jako takové (11 % ze všech odpovědí) a postupu transformace RVP do ŠVP (15 %) na jednotlivých školách. Řešila se otázka časových dotací vyučovacích předmětů (15 %), základní vzdělávací strategie (11 %) a jednotný postup při zpracování ŠVP (11 %). 9. Co vám dělalo při zpracování vlastního ŠVP největší problémy? vytvořit konkrétní a funkční profil absolventa zpracovat charakteristiku ŠVP a její části v souladu s požadavky RVP rozvrhnout obsah (učivo a výsledky vzdělávání) z RVP do ŠVP nastavit časové rozvržení vyučovacích předmětů v souladu s RVP zapracovat klíčové kompetence do jednotlivých předmětů a dalších aktivit zapracovat průřezová témata do jednotlivých předmětů a dalších aktivit popsat, jak škola bude přistupovat ke vzdělávání žáků se speciálními vzděl. potřebami a žáků nadaných zpracovat učební osnovu dodržovat jednotný postup a formu v celém ŠVP jiné 3 12 16 15 18 15 10 5 15 0 Z výsledků šetření i ze seminářových diskusí a názorů přítomných účastníků je patrný největší problém souladu formální stránky RVP a ŠVP, tedy především problémy při zpracování klíčových kompetencí do jednotlivých předmětů (16 % ze všech odpovědí) a rozvržení obsahu z RVP do ŠVP (14 %). Stejný počet respondentů (15 respondentů četnost 14 %) pak uvedl zapracování průřezových témat do jednotlivých předmětů, časové rozvržení vyučovacích předmětů v souladu s RVP a dodržování jednotného postupu a forem v celém ŠVP.

vytvořit konkrétní a funkční profil absolventa zpracovat charakteristiku ŠVP a její části v souladu s požadavky RVP rozvrhnout obsah (učivo a výsledky vzdělávání) z RVP do ŠVP 10; 9% 5; 5% 15; 14% 0; 0% 3; 3% 12; 11% 16; 14% nastavit časové rozvržení vyučovacích předmětů v souladu s RVP zapracovat klíčové kompetence do jednotlivých předmětů a dalších aktivit 15; 14% 18; 16% 15; 14% zapracovat průřezová témata do jednotlivých předmětů a dalších aktivit popsat, jak škola bude přistupovat ke vzdělávání žáků se speciálními vzděl. potřebami a žáků nadaných zpracovat učební osnovu dodržovat jednotný postup a formu v celém ŠVP jiné 10. Jak hodnotíte vzniklý(é) ŠVP? jsem s ním/nimi velmi spokojen(a), v budoucnu nebude(-ou) vyžadovat větších úprav jsem s ním/nimi v zásadě spokojen(a), budeme jej však ještě upravovat nejsem s ním/nimi příliš spokojen(a), bude(-ou) vyžadovat větší úpravy 4 41 3 3; 6% 4; 8% 41; 86% jsem s ním/nimi velmi spokojen(a), v budoucnu nebude(-ou) vyžadovat větších úprav jsem s ním/nimi v zásadě spokojen(a), budeme jej však ještě upravovat nejsem s ním/nimi příliš spokojen(a), bude(-ou) vyžadovat větší úpravy Převážná většina respondentů (86 % - v této otázce 48 respondentů dva neodpověděli) počítá s následnou inovací vytvořených ŠVP podle zjištěných poznatků a zkušeností po zavedení do výuky, což předpokládá i následná kontrola z pohledu obsahové stránky ŠVP.

11. Jak pracujete s vytvořenými ŠVP? vytvořené ŠVP jsou před jejich schválením projednávány na pedagogické radě vytvořené ŠVP jsou před jejich schválením projednávány v předmětových komisích návrhy ŠVP projednává rada školy zpracované ŠVP se veřejně neprojednávají každý učitel musí znát celý ŠVP, podle kterého vyučuje každý učitel musí znát i další ŠVP vyučované ve škole škola seznamuje s novými ŠVP také žáky a jejich rodiče škola má plán hodnocení vyučovaných ŠVP vyučované ŠVP jsou vyhodnocovány na pedagogické radě jiné používané formy 16 30 13 3 27 3 11 3 9 0 11; 10% 3; 3% 9; 8% 0; 0% 16; 14% vytvořené ŠVP jsou před jejich schválením projednávány na pedagogické radě vytvořené ŠVP jsou před jejich schválením projednávány v předmětových komisích návrhy ŠVP projednává rada školy zpracované ŠVP se veřejně neprojednávají 3; 3% 27; 23% 3; 3% 13; 11% 30; 25% každý učitel musí znát celý ŠVP, podle kterého vyučuje každý učitel musí znát i další ŠVP vyučované ve škole škola seznamuje s novými ŠVP také žáky a jejich rodiče škola má plán hodnocení vyučovaných ŠVP vyučované ŠVP jsou vyhodnocovány na pedagogické radě jiné používané formy Dle odpovědí je patrný způsob seznamování se s vytvořenými ŠVP a jejich hodnocení. ŠVP se projednávají na předmětových komisích či pedagogických radách, ŠVP musí znát především učitelé, které daný předmět vyučují. Školy seznamují s novými ŠVP také žáky a jejich rodiče (11 respondentů), a to dle získaných informacích na seminářích především publikováním ŠVP na webových stránkách školy a možností zhlédnout vytvořené dokumenty např. u ředitele školy nebo koordinátora ŠVP. 12. Jaká část učitelů ve Vaší škole se podle Vašeho názoru ztotožnila s cíli kurikulární reformy? všichni učitelé 1 více než 80 % učitelů, ale ne všichni 13 61 80 % učitelů 9 41 60 % učitelů 12 21 40 % učitelů 7 aspoň jeden učitel, ale nejvýše 20 % učitelů 6 nikdo z učitelů 1

7; 14% 6; 12% 1; 2% 1; 2% 13; 28% 12; 24% 9; 18% všichni učitelé 61 80 % učitelů 41 60 % učitelů více než 80 % učitelů, ale ne všichni 21 40 % učitelů aspoň jeden učitel, ale nejvýše 20 % učitelů nikdo z učitelů S cíli kutikulární reformy se podle respondentů ztotožnila většinou více než polovina učitelů na jednotlivých školách. Pouze 13 respondentů (27 % z 49 odpovědí - 1 respondent neodpověděl) uvedlo méně než polovinu učitelů. 13. Očekávání v souvislosti s výukou podle vlastního ŠVP Jednotlivé položky vidí respondenti v převážné většině jako středně obtížné (převažují body 2 a 3). U zlepšení motivace žáků uvedl stejný počet respondentů bodové hodnocení 1, 2 a 3. Podporu změn ve vzdělávání ze strany rodičů více respondentů neočekává (18 respondentů), naopak podporu ze strany sociálních partnerů vidí jako přístupnější a očekávají větší spolupráci (28 respondentů v hodnocení 2 a 3). 14. Jakou pomoc jste v období tvorby ŠVP postrádali? V otázkách pomoci převažuje zápornější hodnocení (hodnocení 1 a 2), a to jak z pohledu vysvětlení cílů reformy a její potřebnosti pedagogům (34 respondentů ze 46 74 %), finančních odměn učitelům (38 respondentů ze 47 81 %), financování nákupu vzdělávacích, konzultačních a servisních služeb (28 respondentů ze 36, 78 %), tak i důkladného vysvětlení cílů reformy a její potřebnosti rodičovské a široké veřejnosti (30 respondentů z 45, 67 %). V převaze bodové hodnocení 2 a 3 získala pomoc formou metodických materiálů (36 respondentů ze 48, 75 %) a kvalitnější vzdělávání v oblasti tvorby ŠVP (33 respondentů ze 48, 69 %). 15. Jakou pomoc byste uvítal/-a při realizaci ŠVP v následujícím období? Kromě uvedených metodických materiálů, na které reagovali respondenti ne zcela důrazně (převažuje hodnocení 2 a 3 25 respondentů z 39, 64 %), by respondenti v převážné většině očekávali pomoc ve všech uvedených položkách (převažují odpovědi 1 a 2). Je tedy třeba zaměřit se na kvalitní vzdělávání v oblasti realizace ŠVP (32 respondentů ze 49, 65 %), osvětu na téma hodnocení (autoevaluace) ŠVP (39 respondentů z 50, 78 %), konzultace s odborníky (33 respondentů ze 48, 69 %), ale také např. možnost odborných stáží pro učitele (34 respondentů ze 47, 72 %). Největší potřebnost vidí respondenti ve finanční podpoře směrem k učitelům (38 respondentů ze 49, 76 %), což odpovídá administrativní i personální náročnosti a dělání prací navíc či nad rámec pracovní doby. Potřebu vidí i v nákupu vzdělávacích, konzultačních a servisních služeb (43 respondentů z 50, 86 %) a ve zlepšení materiálních podmínek pro výuku (42 respondentů z 50, 84 %).

16. U každé z následujících oblastí dalšího vzdělávání uveďte, nakolik je potřebná k tomu, aby opravdu pomohla školám učit podle nových vzdělávacích programů. Největší potřebou v oblasti dalšího vzdělávání (převažující hodnocení 1 a 2) jsou aktivity směřující na samotné žáky tedy motivace žáků a podpory nadaných žáků (40 respondentů ze 46, 87 %), naopak přístupy k žákům se specifickými vzdělávacími potřebami (36 respondentů ze 46, 78 %), výchovné problémy ve škole (36 respondentů ze 48, 75 %), moderní vyučovací metody (39 respondentů ze 49, 80 %), přizpůsobení výuky jednotlivým žákům (41 respondentů ze 47, 87 %) a hodnocení práce žáků (41 respondentů ze 48, 85 %). Další potřebné oblasti vidí respondenti ve vlastním hodnocení školy (36 respondentů ze 48, 75 %), hodnocení naplňování ŠVP (41 respondentů ze 48, 85 %) a se stejným hodnocením také rozvíjení a hodnocení klíčových kompetencí. Jako středně potřebné (převažující hodnocení 2 a 3-37 respondentů ze 47, 79 %) vidí v oblastech kooperativního vyučování a projektové výuky a hodnocení jejich přínosu. Na otázku vzdělávání v oblasti jednotlivých průřezových témat nekladou respondenti přílišný důraz (41 respondentů ze 47, 87 %, v hodnocení 2 a 3). Zpracovaly: Ing. Dana Vorlová Ing. Michaela Rozborová 29. listopadu 2010

Dotazníkové šetření lektoři a konzultanti RKC Termín: listopad 2010 Charakteristika respondentů Celkem odevzdáno 5 dotazníků od lektorů a konzultantů, kteří působí v Ústeckém kraji. Respondenti mají zkušenosti s prací s odbornými školami v oblasti tvorby ŠVP. Vyhodnocení dotazníkového šetření 1. Uveďte, ve kterých oblastech tvorby ŠVP poskytujete konzultace a pomoc školám: 4 z 5 respondentů (80 %) poskytují konzultace a pomoc při vlastní tvorbě ŠVP a jeho některých částí. 2 z 5 respondentů (40 %) se věnují pomoci při realizaci ŠVP. Dále se objevilo po jedné odpovědi (20 %) u práce koordinátora ŠVP při tvorbě ŠVP, po vytvoření a zavedení ŠVP, evaluaci a hodnocení ŠVP, inovaci ŠVP a kontrole návrhů ŠVP. Jeden z lektorů se zabývá také pomoci v oblasti závěrečných zkoušek a vztahu k NSK. 2. Uveďte, ke kterým částem vytvářených ŠVP směřují dotazy učitelů nejčastěji: Nejčastější dotazy učitelů směřují k rozvržení obsahu vzdělávání RVP do ŠVP (4 z 5 respondentů, 80 %), zapracování průřezových témat (3 z 5 respondentů, 60 %), po dvou odpovědích (2 z 5 respondentů, 40 %) u tvorby učebního plánu, převodu časového rozvržení obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP a vytvoření učební osnovy. Po jedné odpovědi (1 z 5 respondentů, 20 %) se objevily dotazy na zpracování charakteristiky ŠVP nebo jejích některých částí, stanovení týdenního a celkového počtu vyučovacích hodin pro jednotlivé předměty, dodržení rozsahu praktického vyučování stanoveného v RVP, zapracování klíčových kompetencí a rozpracování podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných žáků. Jeden respondent navrhl stanovení maturitních profilových oblastí. 3. Uveďte, co podle Vás činí učitelům při tvorbě ŠVP největší potíže: Největší potíže činí učitelům uvědomit si, jak využít možnosti, které jim ŠVP dává oproti centrálním učebním dokumentům (4 z 5 respondentů, 80 %) a porozumět koncepci příslušných RVP (3 z 5 respondentů, 60 %). Dva z respondentů (2 z 5 respondentů, 40 %) uvádí potíže při vytyčování a popisu vlastních vzdělávacích strategií pro konkrétní vyučovací předmět nebo skupinu předmětů. Po jedné odpovědi (1 z 5 respondentů, 20 %) se jeví potíže při vymezení stěžejních vzdělávacích cílů a způsobu jejich realizace, dodržování platné legislativy včetně terminologie a logické a funkční propojování obsahu vzdělávání. 4. Uveďte, co podle Vás a) činí učitelům při zpracování vlastního ŠVP největší potíže, Největší potíže při zpracování ŠVP činí zapracování průřezových témat do jednotlivých předmětů a dalších aktivit (4 z 5 respondentů, 80 %). Problémové (uváděli 2 z 5 respondentů, 40 %) je i zpracování charakteristiky ŠVP, rozvrhnutí obsahu z RVP do ŠVP, vymezení požadovaných výstupů vzdělávání a podpora rozvoje nadaných žáků. Vždy jeden z lektorů uvedl problém také u nastavení časového rozvržení vyučovacích předmětů v souladu s RVP v základní denní formě vzdělávání a přístup ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. b) které části ŠVP se jim daří zpracovat dobře. Naopak době se daří učitelům zpracovat profil absolventa (5 z 5 respondentů, 100 %), nastavení časového rozvržení vyučovacích předmětů v souladu s RVP v základní denní formě

vzdělávání (3 z 5 respondentů, 60 %), po dvou odpovědích (2 z 5 respondentů, 40 %) pak zpracování charakteristiky ŠVP a nastavení časového rozvržení v jiných formách vzdělávání. Objevili se i názory na dobré zapracování klíčových kompetencí do jednotlivých předmětů a přístupu ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 5. Mají školy, podle Vás, pro tvorbu ŠVP dostačující metodickou pomoc? Převládají kladné odpovědi (4 z 5 respondentů, 80 %). Jeden z lektorů uvádí názor na revizi a inovaci ŠVP. Uvádí, že celkově hodnotit by bylo dobré až po proběhnutí jednoho vzdělávacího cyklu - tedy buď 3 nebo 4 roky, včetně možnosti ověřit výstupní kvalitu a přidanou hodnotu. 6. Uveďte, kdy by měla škola přistoupit k revizi a úpravám ŠVP? 2 z 5 respondentů, 40 %, uvádí názor na revizi a úpravy ŠVP po ukončení celého prvního cyklu výuky. Dále se objevuje po jedné odpovědi (1 z 5 respondentů, 20 %) po prvním roce výuky, kdykoliv, když se ve škole uzná potřeba něco změnit, po změně legislativy nebo RVP, po ukončení dvou cyklů výuky a také, že by hodnocení ŠVP mělo být dobrovolné. Jeden z lektorů uvádí vlastní názor, že je sice na celkové hodnocení dobré počkat po skončení minimálně jednoho cyklu, ale když je něco špatně, má se to řešit operativně, aby nedošlo k následným chybám na žácích v následném vyučovacím sledu. 7. Jak často by měla škola vyhodnocovat (provádět revizi) ŠVP? Dvě souhlasné odpovědi (2 z 5 respondentů, 40 %) jsou uvedeny u vyhodnocení každoročního a kontinuálního. Jeden z lektorů uvedl hodnocení v pravidelných cyklech, neuvedl už však v jakých. 8. Co by mělo být stěžejním podnětem pro změnu (úpravy, inovace) ŠVP? Stěžejním podnětem pro změnu ŠVP uvedli respondenti výsledky vzdělávání žáků. 3 z 5 respondentů, 60 %, uvedly jako podněty změny vyplývající z úprav RVP a vyplývající z legislativy, změny technologií a postupů práce a požadavky sociálních partnerů. Dále byly uváděny (2 z 5 respondentů, 40 %) nové vědecké poznatky, rozhodnutí ředitele školy a po jedné odpovědi (1 z 5 respondentů, 20 %) zlepšení materiálních podmínek výuky, rozhodnutí zřizovatele a klesající nebo naopak vzrůstající počet žáků v oborech. 9. Uveďte, jaký druh úprav ŠVP nevyžaduje podle Vás změnu (vydání) celého nového ŠVP: Na tuto otázku odpověděli pouze 3 respondenti, 2 si s odpovědí nevěděli rady. Uváděny byly úpravy v profilu absolventa, charakteristika ŠVP a celková koncepce ŠVP. 10. Uveďte, na základě jakých úprav by měl být vydán nový ŠVP: Naopak nový ŠVP by měl být vydán na základě větších změn, a to např. v učebním plánu, osnovách, podmínkách započetí a ukončení studia a při závažných změnách legislativy. Jeden z lektorů svou odpověď rozvedl: Bohužel, zde není zcela zjevné, kde je hranice mezi dílčí úpravou a kompletní novelizací=vydáním nového ŠVP. Navíc, ani změna názvu nemusí znamenat kompletně nový ŠVP. 11. Mělo by být pravidelné hodnocení ŠVP zakotveno jako povinné? Pravidelné hodnocení ŠVP vidí 2 z respondentů (2 z 5 respondentů, 40 %) jako nepovinné, další 2 uvádí, že by mělo být zakotveno ve školské legislativě. Jeden z lektorů (1 z 5 respondentů, 20 %) navrhuje zařadit pravidelné hodnocení ŠVP do zprávy o vlastním hodnocení školy. Jeden z lektorů, který vidí hodnocení jako nepovinné, uvádí fakt, že každá škola se svým vzdělávacím programem zabývá průběžně, a dodává: Nepodsouvejme školám a veřejnosti, že jsou neschopné, že nereflektují požadavky partnerů, že zůstávají na místě a neumí reagovat.

12. Potřebují školy pro provádění hodnocení (revize) ŠVP speciální odbornou přípravu? Zde převládl názor (3 z 5 respondentů, 60 %) že školy pro provádění hodnocení ŠVP nepotřebují speciální odbornou přípravu. 2 respondenti (2 z 5 respondentů, 40 %) naopak vidí ve speciální přípravě potřebu. Jedním návrhem je např. spolupráce s profesními komorami. 13. Vyjádřete svůj názor na roli koordinátora ŠVP v dalším období, tj. po zavedení všech ŠVP ve škole. Po zavedení všech ŠVP ve škole by dle převažujících odpovědí (3 z 5 respondentů, 60 %) měla činnost koordinátora pokračovat. Jeden z respondentů (1 z 5 respondentů, 20 %) navrhuje ukončení činnosti, jeden pak uvádí, že by se koordinátor po zavedení ŠVP mohl stát metodologem oboru. Na otázku, zda potřebuje koordinátor pro svou činnost další specializační vzdělání, odpověděli jeden z lektorů následovně: Osobně se domnívám, že školení ještě nezajistí dobrou práci koordinátora. Jeho role není jen v profesní rovině, ale také v rovině neformální autority a komunikativnosti pro týmovou práci. Dva z respondentů (2 z 5 respondentů, 40 %) specializační vzdělávání navrhují. 14. Domníváte se, že Vy sama/sám máte dostatek informací pro pomoc odborným školám při tvorbě, realizaci a hodnocení (revizi) ŠVP? Převažují kladné odpovědi (4 z 5 respondentů, 80 %), tedy skutečnost, že sice informací není dostatek, ale pro práci lektora a konzultanta respondentům postačují. Jeden z respondentů (1 z 5 respondentů, 20 %) uvedl nedostatek informací pro pomoc školám při realizaci ŠVP. 15. Jste spokojeni s metodikou tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU vydanou NÚOV? Všichni respondenti označují metodiku za dostačující, nikdo neuvedl nedostatky. 16. Vyjádřete svůj názor na potřebu dalšího vzdělávání učitelů a lektorů DVPP pro SOŠ a SOU. Uveďte oblasti vzdělávání týkající se tvorby, realizace a hodnocení ŠVP, které doporučujete zařadit do DVPP pro: a) pedagogické pracovníky Uvedeny byly následující oblasti vzdělávání: - příklady dobré a špatné praxe, hodnocení ČŠI - DV v oblasti odborné vzdělanosti, informační technologie, jazykové kurzy b) lektory Uvedeny byly následující oblasti vzdělávání: - metody hodnocení úspěšnosti ŠVP - speciální témata, nová maturita, závěrečné zkoušky, hodnocení ČŠI Jeden z lektorů uvedl i poznatek, že je nutné z obecného hlediska podporovat formy DVPP u odborných učitelů. Nejde jen o aktivity s akreditací MŠMT, ale o různé formy dalšího vzdělávání k udržení, prohloubení a zvýšení kvalifikace. Např. specializované kurzy odborných způsobilostí atd. Zpracovaly: Ing. Dana Vorlová Ing. Michaela Rozborová 29. listopadu 2010