A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 7 _ S P O J O V Á N Í S O U Č Á S T Í _ P W

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 7 _ S P O J O V Á N Í S O U Č Á S T Í _ P W P

Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz III/ 2 Technologie obrábění VY_32_INOVACE_1307_Spojování součástí_pwp PowerPointová prezentace Technologie 1. až 3. ročník učebního oboru Obráběč kovů Číslo a název sady: Téma: sada č. 66 - Technologie obrábění Spojování součástí Jméno a příjmení Ing. Jan Nožička autora: Datum vytvoření: 1. 10.2012 Anotace: Materiál slouží k seznámení se způsoby spojování stejnorodých a různorodých součástí. Jejich rozdělení a použití.

Spojování součástí Při spojování jsou spojovány dvě a více součástek pomoci: 1. Spojovacích prvků Šrouby, kolíky, klíny, nýty, hřebíky, spony 2. Spojovacích technologií Lepení, pájení, svařování, lisování, spékání, splétání 3. Tváření Lemování, obrubování, vroubkování apod. Spojováním vznikají spoje: 1. Rozebíratelné spojení které se dá rozebrat aniž by se poškodil spojovaný nebo spojený materiál 2. Nerozebíratelný spoje kde při rozebírání se musí poškodit bud spojovaný nebo spojený materiál, popřípadě oba

Závity a šroubová spojení Šroubovice je nakloněná rovina navinutá na válcovou plochu. Výrobou získáme závit. Druhy závitů: 1. Podle profilu závitů Ostré Lichoběžníkové Rovnoramenné Nerovnoměrné Oblé 2. Podle účelu použití Spojovací Pohybové 3. Podle umístění Vnitřní Vnější 4. Podle směru otáčení Pravé Levé

Spojovací závity Spojovací závity jsou zpravidla ostré závity, slouží ke spojování konstrukčních součástí Druhy spojovacích závitů: 1. Metrický závit Je to nejpoužívanější závit Rozměry jsou udávána v mm Označení je M 16 2. Metrický jemný závit Má menší stoupání než normální Rozměry jsou udávaná v mm Označení je M 16 x 1 3. Trubkový závit Rozměry se udávají v palcích Označení je G 1 W 1

Pohybové závity Pohybové závity jsou určeny k pohybu součástek proti sobě v přímočarých směrech, Používá se dlouhý šroub a matka. Druhy pohybových závitů: 1. Lichoběžníkový závit 1. Rovnoramenný (trapézový) Závity svěráků Označení je Tr 40x7 Metrický jemný závit 2. Nerovnoramenný (pilový) Sklon závitu je 30 k ose závitu Použití vřetenové lisy, šrouby zdvihadel Označení je S 48x8 2. Oblý závit Výhoda nejsou náchylné na znečištění Použití šroubení u šoupátek, vagony, velký ventily

Výroba závitů Druhy výroby závitů: 1. Ruční řezání závitů 2. Soustružení závitů 3. Řezání závitu hřebínkovým nožem 4. Frézování dlouhých závitů 5. Frézování krátkých závitů 6. Válcování závitů 7. Rychlostní frézování závitů 8. Broušení závitů Kontrola závitů Druhy kontrol závitů: 1. Kontrola pomoci mezních kalibrů 2. Měření pomocí tyček a mikrometru 3. Hřebenové měrky

Šrouby a šroubová spojení Šroubové spoje patří k základním rozebíratelným spojům Šroubové spoje drží dva materiály u sebe hlavně třecí silou mezi spojovanými materiály a popřípadě pevnostní přesné šrouby také na jejich střih. Šrouby dělíme podle tvaru hlavy: 1. Šrouby se šestihrannou hlavou 2. Šrouby s vnitřním šestihranem 3. Závrtné šrouby 4. Šrouby s podélným zářezem 5. Šrouby s křížovým zářezem 6. Stavěcí šrouby 7. Šrouby do plechu (samořezné) 8. Šrouby se čtyřhrannou hlavou 9. Šrouby do zdivy 10. Šrouby s rýhovanou hlavou 11. Matice

Zajišťování šroubových spojů Pokud šroubové spoje jsou namáhány střídavými silami dochází k jejich uvolňování. Proto se musí šroubové spoje zajišťovat proti povolení. Zajištění šroubového spoje: 1. Pokud je šroub ve strojové části je možno zajistit pouze šroub proti pootočení 2. Pojistnou maticí, která má dvě různé stoupání, a tím se zajistí proti sobě 3. Zajištění šroubu proti matici (drátková metoda) šroub s maticí se může společně otáčet ale ne samostatně proti sobě 4. Samostatné jištění šroubu i matice. Zajišťovací technologie: 1. Pružná zajišťovací podložka typ I, II, III, IV 2. Vějířovitá podložka 3. Druhá pojistná matice 4. Elastická brzda (vlákno, vulkanfíbr, nylon) 5. Pojistná podložka s nosem 6. Korunková matka se závlačkou

Kolíky a kolíková spojení Kolíkové spoje plní dva úkoly: 1. Spojení konstrikčních součástí 2. Zajištění plochy, vystředění konstrukčních součástí Druhy kolíků: 1. Montážní (lícovaný) kolík kalený 2. Spojovací kolík 3. Kuželový kolík 4. Kuželový kolík s pojistným závitem 5. Kuželový kolík se závitem pro demontáž 6. Rýhované kolíky Roubíkový Lícovaný Kuželový Zasouvací válcový rýhovaný kolík Rýhovaný hřeb 7. Pružný kolík z pružinové oceli

Čepy a spojení pomoci čepů Čepové spoje jsou hlavně určeny na spojování pohyblivých spojů. Zajišťování kloubových spojů, upevňování kladek, lanových kotoučů apod. Druhy čepů: 1. Čep bez hlavy s děrami pro závlačku 2. Čep s hlavou a dírou pro závlačku 3. Čep s hlavou a závitem pro zajišťovací matku 4. Čep s hlavou a zajišťovací drážkou proti axiálnímu posunu Klíny a klínové spoje Klínové spoje se používají pro zajištění spoje s přenosem točivého momentu Druhy klínů: 1. Drážkový klín 2. Ploský klín 3. Třecí klín 4. Tangenciální klínový spoj 5. Válcový kolík

Pera a pérové spoje Perová spoje jsou spoje mezi hřídelí a kolem, který po hřídeli se může pohybovat. Pera jsou do hřídele většinou pevně připojena (nalisováno nebo šroubem). Spoj má vyrobenu drážku jak na hřídeli tak v náboji kola, do vzniklé mezery se vkládá pero. Nýty a nýtové spoje Nýtové spoje patří do nerozebíratelných spojů Nýtové spoje se používají při výrobě lehkých konstrukcí, dnes nejvíce při výrobě letadel. Nýtování je: 1. Za tepla 2. Za studena Ale vždy dochází k deformaci nýtu, vytvoření nové hlavičky. Nýt musí být z materiálu, který je měkčí a méně pevný než spojovaný materiál. To aby se při poškození spoje mohl vyměnit a nemusel se opravovat spojovaný materiál

Základní nýty: 1. Duté nýty nýtové spoje kde jsou obě strany přístupné (konstrukce) 2. Nýty s půlkulovou hlavou nýtové spoje s přístupem na obě strany 3. Výbušné nýty nýtové spoje kde není jedna strana přístupná 4. Nýty s trnem nýtové spoje kde není jedna strana přístupná, jdou duté a mají v sobě trn, který se kleštěmi vytáhne a tím se roztáhne nýt 5. Rozpěrné nýty nýtové spoje kde není jedna strana přístupná, při zasunutí konce dříku se konec nýtu roztáhne 6. Nýtovací matice mají vnitřní závit který slouží při zašroubování šroubu k jejich deformaci a vytvoření hlavy Materiál nýtů: 1. Nízkouhlíkové nelegované oceli 2. Barevné kovy Měď, slitiny mědi a zinku, hliník apod. 3. Plastické hmoty

Spojování plachů Plechy se spojují: 1. Důlkováním trubky i plechy 2. Rozšiřováním - trubky 3. Vroubkováním trubky 4. Obrubováním trubky kolmo na plech 5. Drápkováním plechy nebo podélný spoj pro vytvoření trubky 6. Pomocí patek dva plechy kolmo k sobě

Lepení a lepené spoje Výhoda lepených spojů je, že se dají spojovat nepříbuzné materiály (sklo-pryž) Pro lepení potřebujeme doplňkový materiál a tím je lepidlo Lepidla dělíme: 1. Fenolová lepidla 2. Polyamidová lepidla 3. Epoxidové pryskyřice Lepidla jsou: 1. Jednosložková lepidlo je smíchané už z výroby 2. Dvousložková lepidlo se míchá ze dvou složek až při použití jedná se o složku lepidla a tužidla. Lepidlo bez přidání tužidla nevytvrdne. 3. Lepidla tuhnoucí za studena (pokojová teplota) 4. Lepidla tuhnoucí za tepla (150-250 C) Lepicí místo musí být pečlivě očištěno od mechanických i chemických nečistot. Lepicí místo musí být zdrsněno aby lepidlo správně přilnulo k materiálu.

Pájení a pájené spoje Pájení je nerozebíratelný spoj. Pájí se materiály pájkou, která má nižší bod tavení než spojovaný materiál. Výhody pájení: 1. Pájením můžeme spojovat všechny běžné kovy 2. Mohou být spojovány konstrukční materiály s rozličnou tloušťkou 3. Pájecí teploty jsou značně nižší než teploty při sváření 4. Pájené spoje jsou vodotěsné a tepelně a elektricky vodivé Nevýhody pájení: 1. Malá pevnost spojů 2. Pájené spoje jsou málo korozivzdorné 3. Příprava spojovaného materiálu musí být hodně přesná malé tolerance na spáry pro pájení 4. Použití tavidla nebo ochranného plynu je nutné

Pájky: 1. Měkké pájky olovo, cín, měď 2. Tvrdé pájky mosaz, bronz 3. Vysokoteplotní pájky slitina stříbra, zlata, Způsoby přidávání pájky: 1. Pájení s přiváděnou pájkou pájené místo se zahřeje na pájecí teplotu a pak se přiloží pájka, která je roztavena 2. Pájení s vloženou pájkou pájené součásti se zahřívají, kde je již přidaná pájka, na pájecí teplotu. Dojde roztavení pájky, pájka se do místa dodává v podobě fólie, drátku, vláken. 3. Pájení ponorem v pájecí lázni vhodné pájení pro chladiče. Celá sestavená součást se ponoří do tekuté pájky a dojde k nanesení pájky na celou plochu Způsoby pájení: 1. Indukční pájení 2. Odporové pájení 3. Pájení v lázni (pájení ponorem) 4. Blokové pájení

Svařování a svarové spoje Svařují se pouze stejnorodé materiály. Při svařování dochází k natavení svarového materiálu a dodání roztaveného spojovacího materiálu. Výhody svařování: 1. Svařovaná konstrukce je snadno vyrobitelná 2. Umožňuje velkou úsporu hmoty 3. Obvykle jsou levnější než ostatní druhy spojů (nýtování, kování apod.) 4. Opravárenské práce by bez svařování byly často neproveditelné Nevýhody svařování: 1. Tepelné ovlivnění materiálu 2. Vzniká napětí v materiálu svaru 3. Dochází ke změně vlastností materiálu (tvrdost, pružnost,..) 4. Změny vnitřní struktury materiálu

Tavné svařování: 1. Svařování plamenem kyslík a plyn 2. Svařování elektrickým obloukem - v ochranné atmosféře, pod tavidlem 3. Svařování paprskem laser 4. Navařování Svařování tlakem: 1. Odporové svařování tlakem bodové svařování, švové svařování, svařování na tupo 2. Svařování laserem 3. Svařování třením 4. Svařování svorníků obloukem Směr svařování: 1. Svařování doleva svařuje se zprava doleva, ve směru proudících plynů. Materiál je před svářením dobře předehříván. Kov ve svaru rychle tuhne (ocelové plech do cca 3mm) 2. Svařování doprava svařuje se z leva doprava. Materiál je špatně předehříván, ale svár chladne pomalu a je kvalitnější (ocelové plechy nad 3mm tloušťky)

Literatura: 1. Technologie zpracování kovů, Základní poznatky,ing. Adolf Frischherz, Ing. Paul Skop, České vydání 1993, Správa přípravy učňů, nakladatelství Wahlberrg Praha 2. Moderní strojírenství pro školu a praxi. Josef Dilinger a kolektiv, Europa Sobotáles cz. Praha 2007 3. Základy strojnictví. Ulrich Fišet a kolektiv, Europa Sobotáles cs. Praha 2004

Vytvořeno v MS Office PowerPoint 2010. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. "Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál." Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora/autorky.