Prezentace: Dopady požadavků na energetickou efektivitu na realitní trh Ing. Miroslav Linhart Ing.arch.& Ing. Filip Endal Deloitte. Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu
BEFFA 2012 Dopady požadavků na energetickou efektivitu na realitní trh Deloitte již ekologický je máme zelenou tečku! Co máte vy? :o) Ing. Miroslav Linhart Ing.arch.& Ing. Filip Endal Červen 2012
Building Efficiency 2012 Strategie Evropa 2020 Strategie Evropa 2020: Strategii Evropa 2020 - snížit emise skleníkových plynů o 20%, spotřebu energie o 20%, a dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů 20% na celkové spotřebě energie. V České republice je spotřeba energie na jednotku HDP o polovinu vyšší, než průměr zemí EU27, a i proto si stát snižování spotřeby stanovil jako jednu z energetických priorit. Příležitosti nové Strategie Evropa 2020: Klíčové podporované aktivity od r. 2020: různé formy nízkouhlíkových zdrojů energie, jejich podpůrné systémy a infrastruktura, včetně inteligentních sítí, pasivní budovy, jen podíl obnovitelných zdrojů má cílově do roku 2020 vzrůst v ČR na 13% (stále nízké číslo ve srovnání například s cílovými 30% v Dánsku a s průměrnými 20% v EU-27) zachycování a ukládání CO2, vyspělé průmyslové postupy, elektrifikace dopravy (včetně technologií pro skladování energie). Stát bude dále přenášet odpovědnost na obce, zvyšovat tlak a zavazovat je k energetickým úsporám a vyžadovat konkrétní plány a opatření a jejich plnění. Účast obcí bude nezbytná, jsou však připravené? Všechny uvedené podporované aktivity budou mít dopad na stavebnictví a mohou napomoci jeho stabilizaci po probíhající vícezdrojové destabilizaci 2 2012 Deloitte Česká republika
Building Efficiency 2012 Implikace pro stavebnictví a trh nemovitostí Implikace pro stavebnictví a trh nemovitostí: Budovy představují 40 % na konečné poptávce po energii v EU, a snížení spotřeby energie v sektoru budov tedy představuje důležitou součást strategie EU směřující ke snížení energetické závislosti a emisí skleníkových plynů. Implikace Strategie Evropa 2020: nejpozději od roku 2014 se musí podle směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU) u všech nově budovaných a velkých renovačních projektů uplatňovat minimální požadavky na energetickou náročnost. Všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy musí být do roku 2019 budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Uplatnění principů LCC (Life Cycle Costs - nákladů na celý životní cyklus budovy) při zadávání veřejných zakázek zohlední se nejen nákupní cena, ale všechny náklady, které během doby životnosti stavby vzniknou (a nejen veřejných zakázek) 3 2012 Deloitte Česká republika
Strategie EU 2020 GPP Green Public Procurement Vzhledem k významnému vlivu stavebnictví na životní prostředí (budovy mají například 36% podíl na emisích CO2 v EU a 40% podíl na konečné poptávce po energii) jde o důležitou cílovou oblast pro GPP (Green Public Procurement): Plánované cílové snížení emisí v oblasti stavebnictví/nemovitostí do roku 2050 o 80 %. Od roku 2012 by měla být zavedena povinnost při zadávání veřejných zakázek na veřejné budovy a služby zahrnout požadavky na energetickou náročnost budov. Od r. 2019 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy budou budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Od r. 2021 všechny nové budovy budou budovami s téměř nulovou spotřebou energie. EU chystá investice 270 miliard EUR každoročně navíc především do: zastavěného prostředí (budovy a zařízení) - 75 miliard EUR dopravy (vozidla a infrastruktura) - 150 miliard EUR energie (výroba elektřiny, rozvodná síť) - 30 miliard EUR Provádění GPP v odvětví stavebnictví může zahrnovat tyto prvky: výběrová kritéria pro architekty a inženýry založená na zkušenostech v projektování budov s udržitelným provozem a pro dodavatele při uplatňování vhodných opatření ekologického způsobu řízení na staveništi normy minimální energetické náročnosti s dalšími ustanoveními pro výkonnost přesahující minimum upřednostňování návrhů, které začleňují systémy energie z obnovitelných zdrojů omezení nebezpečných látek ve stavebních materiálech a podporu používání dřeva z lesů spravovaných udržitelným způsobem a materiálů s recyklovaným obsahem smluvní ustanovení související s nakládáním s odpady a hospodaření se zdroji a přepravou stavebních materiálů na staveniště, které snižují dopady na životní prostředí 4 2012 Deloitte Česká republika
Building Efficiency 2012 Implementace v českém prostředí Očekávaný dopad na české stavebnictví a trh nemovitostí: Výstavba v nulovém standardu: všechny novostavby veřejných budov a 10% novostaveb obytných budov bude mezi lety 2014 a 2020 postaveno ve skoro nulovém standardu. Od roku 2020 bude výstavba všech budov s téměř nulovou spotřebou energie Tempo energetických renovací budov: Členské země by měly mít nyní na výběr buď se zavážou k tomu, že ročně zrenovují 2,5 % veřejných budov, nebo budou muset o 2,5 % snižovat energetickou spotřebu ve všech veřejných budovách Nevládní organizace dále navrhují: úspory energie a zvyšování energetické bezpečnosti a soběstačnosti se mají stát klíčovou oblastí pro čerpání fondů EU po roce 2013 Garanci čerpání minimálně 10 mld. Kč ročně ze zdrojů EU na finanční podporu pro úspory energie v obytných a veřejných budovách, v budovách terciárního sektoru a u malých a středních podniků, pro využití obnovitelných zdrojů na budovách a doprovodná opatření 5 2012 Deloitte Česká republika
Business Case Kancelářské nemovitosti veřejného sektoru a Evropa 2020 Český veřejný sektor je největším vlastníkem a uživatelem kancelářských budov v zemi: Organizační jednotky státu obhospodařují v současné době podle hrubého odhadu 6,4 mil. m2 využitelných ploch, tedy odhadem až 2/3 všech kancelářských ploch v ČR. Česká republika by tak v ukazateli m2 využitelných ploch na obyvatele téměř 3,3 krát převyšovala Velkou Británii (v ukazateli administrativních ploch státu na 1 000 obyvatel) => co může udělat umístění byť i jen části tohoto portfolia na otevřený trh? V jednotkových ukazatelích má český veřejný sektor podle odhadu až 2,5x větší plochu na pracovníka než sektor soukromý => opravdu chceme zateplovat a energeticky zlepšovat všechny plochy, nebude efektivnější napřed zoptimalizovat, co stát opravdu potřebuje a pak řešit GCC na nezbytné plochy? Renovace 2,5% ročně ze stávajícího portfolia veřejných budov by představovalo objem okolo 3 mld. Kč ročně, což by mohlo představovat (při relativně vysokém multiplikačním koeficientu českého stavebnictví) přínos kolem 10 mld. Kč pro českou ekonomiku. Z analýz pak vyplývá, že až 70% této částky by se vrátila do veřejných zdrojů => pozitivní dopad do postiženého odvětví Otázkou zůstává neefektivní přidělování dotací a samotná logika založená na několikanásobném přerozdělování zdrojů, EU bude muset na zamýšlenou podporu energeticky úsporných opatření někde najít zdroje. 6 2012 Deloitte Česká republika
Building Efficiency 2012 Dopady na stavebnictví a trh nemovitostí Přínosy pro české stavebnictví: Rekonstrukce komerčních i obytných budov s cílem dosáhnout požadované energetické náročnosti, ročně objem v řádu desítek miliard Kč Implementace špičkových stavebních technologií, růst konkurenceschopnosti českého stavebnictví a výroby stavebních materiálů zvýšení objemu stavebních prací o několik procent Podpora obnovitelných zdrojů - obdoba efektu podpory solárních elektráren na ekonomiku (nebude to další bublina?) nové segmenty stavebnictví Nové příležitosti - inovace v energetice, chytré sítě Přínosy pro český trh nemovitostí: Kontinuální snižování nákladů na energie pro uživatele Podpora nové energeticky efektivní výstavby povede ke quality swap přesunu ze starších objektů do nových Zelená = PR atraktivní Negativní dopady: Přizpůsobení energetické náročnosti je relativně drahé Trend k energetické efektivitě vede k rychlejšímu morálnímu zastarávání existujících budov (začne se v Česku bourat?) Energetická efektivita versus památková ochrana (budovy veřejného sektoru jsou velmi často ve starších objektech) Komfort versus návrat k přirozenému prostředí (není cestou nejen zateplovat a lépe stavět, ale také snižovat spirálu technologické inflace) 7 2012 Deloitte Česká republika
Building Efficiency 2012 Slovo do pranice.diskuze Dotace a podpora energeticky efektivních budov je jistě prospěšná, ale nebude úspěšná pokud: Nebudou jasná, srozumitelná a vymahatelná pravidla (nezmění někdo za dva roky názor a nezavede zpětně daň z dotací) Nárokovatelnost podpory developer/stavebník musí mít možnost s dotací počítat již ve svých studiích proveditelnosti a vědět, že při splnění jasně definovaných kritérií na dotaci dosáhne.zároveň snížení netransparentnosti Nezávislý institut ověřující funkčnost systému Národní stavební institut / Institut projektového controllingu / Státem pověření techničtí auditoři Podpora GPP bez strategie a rozmyslu bude se rekonstruovat a zvyšovat standard u zbytných nemovitostí, díky dotacím může dojít k pokřivení trhu (vedle sebe budou o trh soutěžit zadotované uvolněné veřejné nemovitosti a tržně postavené privátní nemovitosti) 8 2012 Deloitte Česká republika
Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. 2012 Deloitte Česká republika 9 2012 Deloitte Česká republika