Mže Rakousko pežít bez jaderné energetiky?

Mže Rakousko pežít bez jaderné energetiky? Otmar Promper, Helmuth Böck Technická univerzita Víde Stadionallee 2, A-1020 Wien, Austria otmar.promper@gmx.de, boeck@ati.ac.at Peklad: Miroslav Kawalec, eská nukleární spolenost ABSTRAKT Jednou z nejvtších výzev z hlediska budoucnosti energetického sektoru v Rakousku je snížení emisí skleníkových plyn, které Rakousko odsouhlasilo v Kjótu ve výši 13% oproti roku 1990. Vzhledem k rostoucím požadavkm na spotebu elektrické energie je zapotebí postavit v blízké budoucnosti nové elektrárny. V dnešní dob je v Rakousku využití jaderné energie pro výrobu elektiny zakázáno zákonem. Cílem tohoto píspvku je analyzovat budoucnost energetického sektoru v Rakousku s ohledem na emise skleníkových plyn a bezpenost dodávek energií. Jsou zde provedeny výpoty pro rzné scénáe, které berou do úvahy výše uvedené podmínky a rzné technologie. Uvažované technologie zahrnují fosilní paliva, obnovitelné zdroje a jadernou energii. Cílem je analyzovat dopad rzných scéná na emise skleníkových plyn a energetickou bezpenost. Klíová slova Požadavky na elektrickou energii, emise skleníkových plyn, CO 2, jaderná energie, fosilní paliva, energetická bezpenost. 1 ÚVOD V polovin šedesátých let energetické plánování v Rakousku pedpokládalo, že do konce 20. století bude postaveno pt jaderných elektráren, aby byla uspokojena poptávka po elektické energii. Rozhodnutí vybudovat v Rakousku první jadernou elektrárnu (varný reaktor o výkonu 723 Mwe od spolenosti AEG/KWU) uinila v roce was taken 1971 státem vlastnná energetická spolenost Gemeinschaftskernkraftwerk Tullnerfeld GmbH. Elektrárna se nachází na behu Dunaje asi 60 km na severozápad od Vídn. Stavba byla zahájena v roce 1972 a zahájení provozu bylo plánováno v lét 1976. Po dvouletém skluzu ve výstavb byla elektrárna prakticky dokonena v roce 1978 a zahájení provozu bylo naplánováno na podzim. Dva roky pedtím, v roce 1976, zaala velmi intenzívní veejná a politická diskuze o využití jaderné energie pro výrobu elektiny. Na základ této diskuse rakouská vláda vyhlásila referendum o využití jaderné energie. V tomto referendu se 5. listopadu 1978 vyjádilo 50.47% voli proti využívání jaderné energie k výrob elektiny v Rakousku. Od tto doby je používání jaderné energie pr výrobu elektiny v Rakousku zákonem zakázáno. Str.1

Místo jaderné elektrárny byly postaveny dv elektrárny na uhlí. Ale v posledních 25 letech se energetika v mnoha aspektech zmnila a dnes stojí ped energetickým odvtvím zcela nové výzvy. Rakousko vyrábí vtšinu své elektrické energie ve vodních elektrárnách. V roce 2005 podíl vodních elektráren (prtoné a peerpávací) inil 57%. 33% elektiny bylo vyrobeno v tepelných elektrárnách, 6% z obnovitelných zdroj vetn biomasy jako je odpad a istírenské kaly, 0.2% z jiných zdroj a 4% byl istý dovoz (Obr. 1). Str.2 run of river=prtoné vodní elektrárny, water storage=peerpávací vodní elektrárny, thermal=tepelné elektrárny, renewables=obnovitelné zdroje energie, others=jiné, net import=istý dovoz Obr. 1: Podíl rzných zdroj na výrob elektiny v Rakousku v roce 2005 (zdroj: vlastní výpoet na základ [1]) Na poátku devadesátých let byl podíl vodních elektráren takka 70%. V dsledku toho, že spoteba elektické energie rostla v posledních deseti letech o více než 2% za rok (viz obr. 2), podíl vodních elektráren poklesl na 57% a tepelných vzrostl na 33%. Rakousko se rovnž od roku 2001 zmnilo z istého vývozce elektiny na istého dovozce. Na obrázku 2 jsou rovnž znázornny ti varianty možného vzrstu požadavk na spotebu elektrické energie v píštích 25 letech. Projektovaná spoteba zahrnuje nízký scéná s rstem pouze 1.5% ron, referenní scéná s rstema 2% a vysoký scéná s rstem 2.5% za rok [2]. Obr. 2: Spoteba elektrické energie v minulosti a projekce budoucí spoteby (zdroj: vlastní výpoet na základ [1])

Potenciál vodních elektráren je již využíván z více než 70% a není zde žádná možnost pro další rst v tomto sektoru. Pro vyplnní mezery mezi výrobou a spotebou, která bude init 18,7 TWh v roce 2021 a 38,6 TWh v roce 2030, zbývají Rakousku ti možné volbycesty: 1. Tepelné elektrárny na fosilní paliva 2. Zvýšení dovozu elektrické energie 3. Jaderné elektrárny Obnovitelné zdroje energie, které jsou hlavním favoritem politik a médií, nepedstavují žádné možné ešení, protože jejich potenciál v Rakousku je tak malý, že od nich nelze oekávat významnjší podíl na výrob elektiny v mítku celého státu. Vtší podíl mohou dosáhnout jen v rámci velmi malých oblastí Rakouska. Z dvodu zajištní spolehlivé dodávky musí být vtrné a solární elektrárny zálohovány jinými zdroji energie (bu fosilními, nebo vodními i jadernými elektrárnami), aby nahradily vtrné a solární elektrárny v dob, kdy nejsou schopny vyrábt elektrickou energii. Vzrst výroby elektrické energie v tepelných elektrárnách vytváí následující problémy v energetickém sektoru: Str.3 1. Rakousko má pouze velmi omezené zásoby fosilních paliv. 80% zemního plynu a 100% uhlí se musí dovážet. 2. Rostoucí výroba elektické energie v tepelných elektrárnách znamená, že v Rakousku roste množství emisí skleníkových plyn. 3. Dovoz elektrické energie velmi siln zvyšuje závislost Rakouska na zahraniních zdrojích. Dalším technickým problémem je kapacita penosových sítí a konen dovoz pedstavuje pouze pesunutí problému s emisemi skleníkových plyn do zahranií. Oslední možnou volbou je tudíž využití jaderné energie. Jaderné elektrárny mohou vyrábt požadované množství elektrické energie, mají velmi nízké emise skleníkových plyn a palivo na adu let provozu mže být snadno uskladnno na území elektrárny. Cílem tohoto píspvku a nejdležitjší otázkou je zjistit, zda zákaz výroby elektrické energie v Rakousku v jaderných elektrárnách je stále ješt aktuální a odpovídá novým skutenostem, které nastaly od referenda v roce 1978. Politici by nemli myslet pouze na své znovuzvolení a podléhat tlaku médií a veejnosti, nýbrž musí si uvdomit, že mají zodpovdnost za zajištní energetické bezpenosti a za energetickou politiku pátelskou k životnímu prostedí. Musí proto iniciovat zmnu v jaderné politice Rakouska, aby umožnili reagovat na nové výzvy energetického sektoru v budoucnosti. 2 METODOLOGIE Abychom ilustrovali dopad rzných zpsob pokrytí budoucí spoteby elektrické energie na emise CO 2 a zabezpeení dodávky této energie, vypracovali jsme nkolik scéná a porovnali rzné technologie. V tomto pípad není nutné poítat s pesnými absolutními hodnotami (nap. emisí skleníkových plyn), nýbrž pouze porovnat dv rzné technologie. Taková metoda je tudíž velmi vhodná pro analýzy rzných scéná. Modelový pístup pedpokládá vybudování virtuálních nových elektráren s rznými technologiemi a primárními energetickými zdroji v období, které modelujeme. Cílem každého z model je pokrýt poptávku po elektrické energii s odchylkou maximáln ±5%.

Str.4 2.1 Analyzované scénáe V této práci byly analyzovány ti scénáe v minimáln 25 technologických variantách. Uvažované období sahá od roku 2005 do roku 2030. Hlavní scénáe se liší tempem rstu spoteby elektrické energie. Detaily analyzovaných scéná jsou následující: Scéná A0 (referenní scéná)/a1 Vzrst spoteby elektrické energie iní 2% ron. Vyšší využití existujících velkých tepelných elektráren než v roce 2005 ve scénái A0. Využití velkých existujících elektráren stejné jako v roce 2005 ve scénái A1. Scéná B0/B1 Vzrst spoteby elektrické energie 1.5% ron. Vyšší využití existujících velkých tepelných elektráren než v roce 2005 ve scénái B0. Využití velkých tepelných elektráren stejné jako v roce 2005 ve scénái B1. Scéná C0/C1 Vzrst spoteby elektrické energie 1.5% ron. Vyšší využití existujících velkých tepelných elektráren než v roce 2005 ve scénái C0. Ukonení provozu všech existujících velkých tepelných elektráreren v roce 2015 ped uplynutím jejich životnosti. C11, C12- dva scénáe s nižším rstem spoteby elektrické energie ve výšit 1% a 0.5% za rok. 2.2 Použité technologie Technologie použité pi modelování jsou uvedeny v Tabulce 1. V této tabulce jsou uvedeny pouze ty primární energetické zdroje, které mohou být reáln v budoucnosti v Rakousku využity pro výrobu elektrické energie. Rozdílné úinnosti jednotlivých technologií závisí na stavu vdy a techniky v dob zahájení výstavby. V rámci každého scénáe byly zpracovány a analyzovány varianty s následujícími typy elektráren: GTCC se zemním plynem jako palivem CCT a ernouhelné elektrárny (práškové uhlí) Jaderné elektrárny Jaderné elektrárny a ernouhelné elektrárny (práškové uhlí) GTCC a isté uhelné technologie Pro všechny technologie, s výjimkou jaderných elektráren, se pžedpokládá roní využití 6500 hodin, zatímco u jaderných elektráren se uvažuje vyšší využití 7500 hodin za rok vzhledem k jejich speciální schopnosti využití pro základní zatížení. 2.3 Okrajové podmínky Existují urité okrajové podmínky pro výpoty jednotlivých scéná, které platí pro všechny modely. Výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách je konstantní ve výši 40 TWh za rok v celém uvažovaném asovém intervalu.

Str.5 Podíl obnovitelných zdroj poroste až do úrovn 10% z celkové výroby elektrické energie v roce 2015. Od roku 2015 do rokut 2030 zstane podíl obnovitelných zdroj konstantní a bude se pohybovat mezi 10% až 12% celkové výroby elektrické energie. Tato hodnota je v souasné dob považována za velmi optimistický odhad [3]. Všechny velké (P N > 100MWel) tepelné elektrárny budou odstaveny po uplynutí doby životnosti 35 let [2]. Uvažovány jsou pouze elektrárny, které pokrají požadavky na spotebu bez jakékoliv rezervy výkonu a sníženého využití vlivem poruch. Všechny pedpoklady jsou konzervativní. To znamená nap. minimální poet elektráren, žádné rezervy, nejvyšší dosažitelnou úinnost. Tabulka 1: Použité technologie pro nové elektrárny pi modelových výpotech Technologie Výkon[MWel] Palivo Úinnost práškové uhlí 750 erné uhlí 48%, 50%, 52% CCT 750 erné uhlí 40%, 45% GTCC 400 plyn 60%, 65% GTCC 850 plyn 60%, 65% LWR 1200 uran 35% LWR 1600 uran 35% 3 VÝSLEDKY Není možné ukázat výsledky všech scéná a variant použitých technologií elektáren v tomto píspvku, proto jsou zde uvedeny pouze nejdležitjší výsledky, zejména scénáe s využitím jaderných elektráren. 3.1 Vývoj výroby elektrické energie Na obrázku 3 je znázornn energetický mix v roce 2030 pi použití jaderné varianty ve scénái A0. Spoteba zahrnující elektrickou energii pro pohon erpadel peerpávacích elektráren vzroste z hodnoty 57 584 GWh v roce 2005 na hodnotu 92 620 GWh v roce 2030. V tomto scénái jsou uvažovány dv GTCC elektrárny, které jsou v souasné dob již ve výstavb a mají být uvedeny do provozu v letech 2008 a 2009. V roce 2018 zahájí provoz první jaderná elektrárna s výkonem 1200MWel a v roce 2030 budou v provozu ti jaderné elektrárny s celkovým výkonem minimáln 3600MWel are. Obrázek 3: Jaderná varianta scénáe A0, rst spoteby 2% ron (zdroj: vlastní výpoet)

Vysvtlivky k obr. 3: run of river=prtoné vodní elektrárny, storage=peerpávací vodní elektrárny, renewables=obnovitelné zdroje, new GTCC=nové plynové elektrárny,nuclear=jaderné elektrárny, import/export=dovoz/vývoz, demand=požadavky na spotebu Podíl jaderných elektráren na výrob elektrické energie bude 12% v roce 2020 a 29% v roce 2030. Podíl vodních elektráren na výrob bude v roce 2030 init 38%, obnovitelných zdroj 11%, existujících tepelných elektráren 8%, nových plynových elektráren (GTCC) 9% a dovoz 5%. Na obrázku 4 je znázornna stejná situace jako v jaderné variant scénáe A0. Hlavní rozdíl je ale v rozdílném rstu spoteby elektrické energie, který je v této variant scénáe B0 pouze 1.5%. Zaíná na hodnot 57 584 GWh v roce 2005 a dosahuje hodnoty 82 316 GWh v roce 2030. Vzhledem k nižším požadavkm na spotebu první jaderná elektrárna s výkonem 1200 MW el nemusí zahájit provoz díve než v roce 2019. V roce 2030 musí být v provozu nejmén dv jaderné elektrárny s celkovým výkonem 2400 MW el. Podíl jaderných elektráren na celkové výrob elektrické energie bude v roce 2030 init 21%, vodních elektráren 43%, obnovitelných zdroj 11%, existujících tepelných elektráren 9%, nových plynových elektráren (GTCC) 10% a dovoz 6%. Pro srovnání s obma jadernými scénái je na obrázku 5 znázornn energetický mix pro plynovou variantu (GTCC) scénáe A01 s rstem spoteby 2% za rok. Str.6 Obrázek 4: Jaderná varianta scénáe B0, rst Spoteby 1.5% ron (zdroj: vlastní výpoet) Obrázek 5: Plynová varianta scénáe A0, rst spoteby 2% ron (zdroj: vlastní výpoet) V tomto scénái jsou všechny nov vybudované elektrárny na zemní plyn s použitím technologie GTCC. Výrobní mix pro elektrickou energii v roce 2030 tvoí z 39% nové plynové (GTCC) elektrárny, 38% pedstavují vodní elektrárny, 11% obnovitelné zdroje, 8% existující tepelné elektrárny a 4% dovoz. Velký podíl (47%) výroby elektrické energie v Rakousku v roce 2030 je závislý na zemním plynu, potože všechny v této dob existující tepelné elektrárny budou jako palivo používat zemní plyn. Na závr je možno konstatovat, že výroba elektrické energie v Rakousku bude v budoucnosti stále více a více záviset na tepelných elektrárnách, a již s fosilním nebo jaderným palivem. Podíl vodních elektráren bude klesat podle všech scéná z dnešních 57% na mén než 45%. Dokonce i kdyby požadavky na rst spoteby byly redukovány na 1% nebo dokonce 0.5%, podíl výroby ve vodních elektrárnách bude 45% (pi rstu spoteby o 1% za rok) nebo 50% (pi rstu spoteby o 0.5% ron). Podle vybraného scénáe bude zapotebí zajistit v nových elektrárnách výkon minimáln 2400 MWel nebo dokonc až 4600 Mwel. To jsou pitom minimální hodnoty, protože ve výpotech byly použity vysoké hodnoty roního využití nových elektráren. Pokud

budeme uvažovat potebu záložních kapacit a nižší reálné roní využití, hodnoty potebného výkonu nových elektráren budou mnohem vyšší. 3.2 Vývoj požadavk na paliva Rst výroby v tepelných elektrárnách na fosilní paliva znamená, že rovnž porostou požadavky na spotebu tchto paliv. Jak již bylo díve zmínno, Rakousko má jen velmi malé zásoby fosilních paliv. Jenom 19.7% spoteby zemního plynu se získává tžbou v Rakousku. Vtšina zemního plynu spotebovaného v Rakousku pichází z Ruska (58.6%), menší ást z Nmecka (12.6%) a z Norska (9.1%) [1]. Také všechno spotebované erné uhlí musí být dováženo, hlavn z Polska a eské republiky (88%). Rakousko rovnž nemá žádné nalezišt lignitu. Lignit má navíc velmi malou výhevnost a jeho spalováním vzniká velké množství emisí CO 2 na jednotku vyrobené energie. Y tchto dvod nebyl lignit brán v vahu jako palivo pro tepelné elektrárny v Rakousku. Obrázek 6 ukazuje vývoj spoteby zemního plynu v pípad refernního scénáe A0. Hodnoty v % jsou vztaženy k roku 2005 (spoteba v roce 2005=100%). Ve scénái A01 se zemním plynem (GTCC) je rst jeho spoteby, jak se dalo oekávat, velmi silný. Spoteba zemního plynu se prakticky ztrojnísobí z 3.6 Gm 3 na 9.66 Gm 3 za rok bhem období do roku 2030. U scénáe A02 s využitím erného uhlí a scénáe A05 s využitím istých uhelných technologií souasn s plynovými elektrárnami (technologie GTCC) není vzrst spoteby zemního plynu tak silný. U scénáe A02 se spoteba zemního plynu skoro zdvojnábí na 6.6 Gm 3 a u scénáe A05 vzroste na 6.27 Gm 3 za rok. U jaderných scéná A03 a A04 spoteba zemního plynu krátce vzrstá do roku 2011 a potom klesá do roku 2030 zpt na hodnotu spoteby v roce 2005. Str.7 Obrázek 6: Vývoj spoteby zemního plynu v Rakousku do roku 2030 (zdroj: vlastní výpoet) Obrázek 7: Vývoj spoteby erného uhlí v Rakousku do roku 2030 (zdroj: vlastní výpoet) Na obrázkuin 7 je znázornna spoteba erného uhlí pro refernní scéná A0. Jak bylo možno oekávat, vzrst spoteby v pípad uhelných scéná A02 a A05 bude nejvtší. V pípad scénáe A05 s využitím isté uhelné technologie bude spoteba erného uhlí takka tynásobná, vzroste z 1.65 Mt za rok (2005) na 6.2 Mt za rok (2030). V pípad scénáe A02 vzroste spoteba na 5 Mt v roce 2030. U jaderného scénáe A03 a plynového (GTCC) scénáe A01 spoteba poklesne na nulu po ukonení provozu existujícíh tepelných elektráren, které spalují erné uhlí, v roce 2021. U scénáe A04 s jadernými elektrárnami a jednou novou elektrárnou na erné uhlí spoteba klesne na 80% úrovn spoteby erného uhlí v roce 2005.

Spoteba fosilních paliv v pípad dalších scéná (B,C) je obdobná nebo trochu nižší. Je zejmé, více tepelných elektráren (a již na zemní plyn nebo na uhlí) zvýší v budoucnosti významn závislost na dodávkách primárních energetických surovin. Transportovaná množství fosilních paliv budou proto v budoucnu velmi vysoká. To má záporný vliv na bezpenost dodávek pro energetický sektor Rakouska. Spoteba jaderných elektráren pedstavuje oproti tomu pouze nkolik set tun pírodního uranu za rok. Nalezišt uranu jsou na ad míst po celém svt a to navíc v politicky satbilních oblastech. Uran tak má v Rakousku dv výhody ve srovnání se zemním plynem a erným uhlím: Str.8 Transportovaná množství uranu jsou mnohem nižší (o nkolik ád). Možnost skladování uranového paliva dokonce na nkolikaletý provoz jaderné elektrárny je velm jednoduchá a vyžaduje velmi malý prostor. 3.3 Vývoj emisí skleníkových plyn Dalším dležitým bodem je vývoj emisí skleníkových plyn produkovaných energetickým sektorem v Rakousku. Rakousko podepsalo Kjótský protokol a zavázalo se redukovat emise skleníkových plyn (hlavn emise CO 2 ) o 13% oproti roku úrovni v roce 1990. Základní úrove emisí CO 2 v roce 1990 inila v energetickém sektoru 10.89 Mt a Rakousko se zavázalo snížit tyto emise na hodnotu 9.47 Mt do roku 2012. Podíl energetického sektoru na celkovém množství emisí CO 2 v Rakousku iní 14%. Obrázek 8 ukazuje vývoj emisí CO 2 v pípad referenního scénáe A0. Fialová ára pedstavuje základní úrove roku 1990 a zelená ára pak redukní cíl pro rok 2012 (9.47Mt). Nejsilnjší vzrst emisí je u ernouhelné varianty scénáe A02. Emise podle tohoto scénáe vzrostou více než dvojnásobn z 11.3 Mt v roce 2005 na 23 Mt v roce 2030. Silný rst emisí nastává rovnž u scénáe A01 s plynovými elektrárnami (GTCC). Emise CO 2 v pípad tohoto scénáe vzrostou na 16.2 Mt v roce 2030. V pípad scénáe A05 s využitím istého uhlí a scénáe A04 s kombinací jaderných a moderní uhelné elektrárny emise porostou do roku 2021, kdy dosáhnouna 13.15 Mt. Po ukonení provozu existujících tepelných elektráren na erné uhlí emise CO 2 poklesnou na úrove roku 1990. Pouze u jaderného scénáe A03 klesnou emise pod úrove závazku z Kjótského protokolu. Emise u tohoto scénáe v roce 2030 iní 6.1 Mt. Obrázek 8: Vývoj emisí CO 2 v Rakousku do roku 2030 (zdroj: vlastní výpoet) Ostatní scénáe vykazují podobné hodnoty emisí CO 2. Ve scénái B s nižším rstem spoteby elektrické energie vychází rst emisí CO 2 rovnž nižší, pesto však pesahuje úrove roku 1990 a redukního cíle dle Kjótského protokolu (výjimkou je jaderná varianta scénáe

B0, tj. scéná B03). Závrem této ásti je možné konstatovat, že emise CO 2 v energetickém sektoru Rakouska porostou u všech scéná s výjimkou jaderného. 4. ZÁVR Na závr je nutno íci, že analýza ukázala vysoké požadavky na kapacitu nových elektráren, které mají budoucnosti zajistit pokrytí vzrstajících požadavk na spotebu elektrické energie v Rakousku. Dalším výsledkem analýzy je zjištní, že budoucnost energetického sektoru v Rakousku pedstavuje bu výroba elektrické energie v tepelných elektrárnách nebo rostoucí dovoz. Vodní elektrárny a obnovitelné zdroje mají píliš malý potenciál na to, aby pokryly budoucí poptávku po elektrické energii. Pímý dovoz elektrické energie vede bezprostedn k vysokému stupni závislosti na cizích státech z hlediska dodávek, nebo elektrickou energii nelze ve vtším množství skladovat. Pokud jde o výrobu elektrické energie v tepelných elektrárnách, jsou zde pouze dv možnosti, a to fosilní paliva nebo jaderná energie. Jak bylo výše uvedeno, jaderná energie je schopna splnit všechny požadavky na uspokojení rostoucí poptávky po elektrické energii v budoucnosti a to jak s ohledem na bezpenost dodávky elektrické energie, tak na snížení emisí CO 2. Spoteba fosilních paliv jako je zemní plyn nebo erné uhlí bude vzrstat v rámci všech scéná s výjimkou jaderného a proto poroste i dovoz primárních energetických zdroj. Skladování zemního plynu ve velkém množství je obtížné a drahé. Proto nadmrný rst spoteby zemního plynu rovnž povede k silné závislosti na cizízch státech a bude mít záporný vliv na bezpenost dodávek. Pokud jde o emise CO 2, jaderný céná je jediný, který zajistí splnní závazk, které Rakouska pijalo podpisem Kjótského protokolu. Ve všech scénáích s využitím fosilních paliv jsou emise CO 2 více než dvakrát vyšší, než odpovídá cílm dle protokolu z Kjóta. Existuje pouze jediný nejaderný scéná, který umožujedosáhnout cíl z Kjóta, a to ten, kdy rst požadavk na spotebu elektrické energie bude do 0.5% za rok. To je však s vzhledem k souasnému vývoji nerálný pedpoklad, patící do íše sn a pohádek. Pokud Rakousko chce i nadále psobit ve Stední Evrop jako modelový stát z hlediska ochrany životního prostedí, mlo by zmnit svou anti-jadernou politiku, aby bylo schopno elit budoucím výzvám, ped kterými stojí energetický sektor. ODKAZY [1] E-Control GmbH, www.e-control.at. [2] G. Brauner, Entwicklung der österreichischen Erzeugungskapazitäten bis 2015, Int. Energiewirtschaftliche Tagung IEWT, Vienna 2005. Str.9 [3] R. Haas, Perspektiven der österreichischen Stromversorgung im liberalisierten Strommarkt, Int. Energiewirtschaftliche Tagung IEWT, Vienna 2005. [4] S. Böhmer et al., Stand der Technik bei kalorischen Kraftwerken und Referenzanlagen in Österreich, Umweltbundesamt, Wien 2003. [5] K. Kugeler, P. W. Philippen, Energietechnik, Springer, Berlin, 1990.