1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

Transkript

1 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových faktor ovlivujících evropskou konkurenceschopnost skýtá znepokojivý obraz. Hlavní píinou zpomalení je naše nechu k informaním a komunikaním technologiím, jakož i pomalé ino/vování našeho pracovního prostedí a dležitých dovedností. Evropská ekonomická integrace vbec není 1 min kompletní. Výhody vnitního trhu se dosud dostaten neprojevily zejména v oblastech mén reformovaných / a mén konkurenních, jakými jsou trhy energií, dopravy a služeb. Evropské výzkumné a rozvojové snahy se opožují za americkými a japonskými. Pes pozitivní iniciativy nkterých lenských stát byla opa/tení ke zvtšení objemu výzkumných investic jen ástená a pomalá.srovnání široké palety klíových ukazatel 2 min vykazuje znané rozdíly mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Evropská nechu hledat patenty petrvává / zejména v high-tech odvtvích.

2 2/9 2) For section B (speech 247 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než dekádu rozmanitá. Pehled klíových faktor ovlivujících evropskou konku/renceschopnost skýtá znepokojivý obraz. Hlavní píinou zpomalení je naše nechu k informaním a komunikaním technologiím, jakož i pomalé inovování našeho pracovního pro- stedí a dležitých dovedností. Evropská ekonomická integrace není zdaleka kompletní. Výhody vnitního trhu se dosud dostaten neprojevily zejména v oblastech mén refor/ movaných a mén konkurenních, jakými jsou trhy energií, dopravy a služeb. Evropské výzkumné a rozvojové snahy se opožují za americkými a japonskými. I pes pozitivní iniciativy 1 min nkterých lenských stát byla opatení ke zvtšení objemu výzkumných investic jen ástená a pomalá.srovnání široké palety klíových ukazatel vykazuje znané rozdíly me/zi Evropskou unií a Spojenými státy. Evropská nechu hledat patenty petrvává zejména v hightech odvtvích. 3) For section A (speech 354 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než dekádu rozmanitá. Pehled klíových faktor ovlivujících evropskou konkurenceschopnost skýtá znepokojivý obraz. Hlavní píinou zpomalení je naše nechu / k informaním a komunikaním technologiím, jakož i pomalé inovování našeho pracovního prostedí a dležitých dovedností. Evropská ekonomická integrace není zdaleka kompletní. Výhody vnitního trhu se dosud dostaten neprojevily zejmé- na v oblas tech mén reformovaných a mén konkurenních, jakými jsou trhy energií, dopravy a služeb. Evropské výzkumné a rozvojové snahy se opožují za americkými a japonskými. Pes pozitivní iniciativy nkterých lenských stát byla opatení / ke zvtšení obje mu výzkumných investic jenom ástená a pomalá. Srovnávání širokého rejstíku klíových ukazatel vykazuje znané rozdíly mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Evropská nechu hledat patenty petrvává zejména v high-tech odvtvích. 1 min

3 3/9 SECTION C Evropa musí být konkurenceschopnjší. Konkurenceschopná evropská ekonomika nám dá prostedky k zajištní vy/soké úrovn ochrany spoteby, zdraví a prostedí. Tyto snahy nám umožní vysokou kvalitu života a zvyšová- ní životní úrovn. Upadající prmysl a konkurenceschopnost spolu jasn úzce souvisí. Politika podpory kon/kurenceschopnosti pispje ke zpomalování trendu opouštní prmyslu. Tato politika také pispje k ádnému 1 min pechodu k moderní prmyslové ekonomice. Tento pechod zmní rozložení práce ve všech sektorech. Historicky vzato nejsou ztráty / pracovních míst v prmyslu nahrazovány jejich rstem v sektoru služeb. Tyto strukturální zmny pokraují, takže mén kvalifiko- vaní pracovníci získávají stále obtížnji nové zamstnání. V procesu adaptace je tato ást naší pracovní síly zvlášt / ohrožena. I když tyto zmny nepochybn mohou v místních ekonomických a sociálních podmínkách vyvolat tžkosti, výsledné výhod- 2 min njší umísování zdroj zlepší prosperitu. Politika zvtšování našeho inovativního potenciálu a základu našich lidských zdroj / také zvýší produktivitu práce a mezinárodn posílí naši komparativní výhodu. Konkurenceschopnost je také urena rstem produktivity. Vysoký a stálý rst produktivity vedoucí k rstu životní úrovn vykazuje práv ekonomika konkurenceschopná. Produktivitu o/vlivuje mnoho faktor. V péi o konkurenceschopnost musí hrát dležitou úlohu evropské instituce i každý lenský stát. Jejich spoleným cí- 3 min lem je vytvoit nejlepší podmínky pro rst a úspšné soutžení evropských podnik na tvrd konkurenním svtovém trhu. Výskyt silných konkurent z jihový/chodní Asie a Latinské Ameriky nutí tím více této výzv elit. Aby Evropská unie byla na správné cest, musíme soustavn sledovat vývoj a hod- notit stav konkurenceschopnosti našich ekonomik i podnik. Evropa stále trpí nedostatkem podnikatel. Volba podnikání jako profese je ve Spojených / státech stále astjší než v Evropské unii. Je nutno zlepšit postoj k podnikání a posílit podnty k samostatné výdlené innosti. Evropa musí mít 4 min

4 4/9 nejen více podnikatel, ale potebuje i podmínky podporující podnikatelský rst. Nedostatek finanní podpory, složité administrativní postupy a nedosta/tek odborné práce stále brání vzniku a rozvoji obchodu. Tento závr platí zvláš pro technologicky nároné sektory, kde byl nedávno poet zaáteník v Evrop vtší než ve Spojených státech. Jejich rst je vážn omezován nepimeným pístupem k rizikovým investicím. Problémy evropského podnikání byly vyjádeny i strachem z rizi/ka, že by Evropa mohla elit úpadku prmyslového sektoru. V nedávných msících se tyto obavy objevily ve veejných debatách i na nejvyšší politické úrovni. 5 min

5 5/9 SECTION B Tyto starosti nejsou nové a jsou vždy nejsilnjší v dobách slabého ekonomického rstu nebo pi recesi. Nikdo nepochybuje o tom, že proces pizpsobování, který je spojen s m/nící se strukturou ekonomik, mže být velmi drahý, zvlášt na místní úrovni. Avšak dobrý výkon makroekonomiky vytvoí prostedí nejen pro zlepšování produktivity ve výrobních odvt- vích Evropské unie, nýbrž také podmínky pro rst v odvtví služeb. Pokles prmyslového sektoru a získávání zdroj v zahranií jsou záležitosti, které se vyskytují v rámci celko/vých obav o výkonnost a budoucnost prmyslu v Evropské unii. Tento postoj je vyjádením snahy, aby Evropa zstala svtovou velmocí v prmyslových odvtvích, která jsou dležitá 6 min ze strategických dvod. Navíc by mohlo toto hodnocení vyjadovat snahu o posílení výkonnosti oblastí, ve kterých je Evropa slabá. Prmysl Evropské unie však je technologicky mén speciali/zovaný než ve Spojených státech nebo v Japonsku. Musí si udržet souasnou silnou pozici v tradin osvdených odvtvích, i když tato snaha nestaí k zajištní dlouhodobého ekonomického úspchu. Úpadek sektoru prmyslu vyžaduje strukturální zmnu. Pokles relativního podílu výrobního sektoru na národním dchodu, zejména po druhé válce, je zrcadlem poklesu podílu primárního / sektoru v pedchozích letech. Vývoj prmyslové konkurenceschopnosti byl v nedávných letech velmi rzný. Rst produktivity ve výrob se zaal zpomalovat uprosted devadesátých let a od té doby je za 7 min Spojenými státy. Odvtvími, která pispla ke zvtšení propadu produktivity, jsou hlavn high-tech odvtví. Evropské výrob high-tech zboží a služeb se sice dailo velmi dobe, avšak produktivita v odvtvích, která špiko/vou techniku používají, nerostla tak jako ve Spojených státech. Špiková technika byla jasn klíovým faktorem, který ovlivnil produktivitu ve všech sektorech. Vývoj produktivity by hrál klíovou roli v každém procesu poklesu sektoru prmyslu, protože pímo ovlivuje konkurenceschopnost podnik. Je však nutno mít na pamti, že k postupnému poklesu velikosti prmyslového sektoru docházelo už v djinách. Velký rst produkti/vity v sektoru výroby pispl k rstu reálných píjm a uinil vyrábné zboží relativn levnjší než zboží poskytované sektorem služeb. Podíl výroby na národním dchodu a zamstnanosti tak nevyhnuteln 8 min

6 6/9 poklesne. K tomuto poklesu již v našich ekonomikách došlo a dochází. K lepšímu pochopení procesu strukturální zmny je dležité se ptát, jaké by byly ekonomické dsledky nkterých forem poklesu prmyslu. Mezinárod/ní relokace prmyslových inností je vyjádením mnících se komparativních výhod. Mezinárodní obchodní vazby zaruují, že takovéto relokace nezvýhodují jenom hostitelské zem. Jejich rostoucí vývozy budou spojeny s jejich rostoucími dovozy. Je jasné, že relokace má za následek nevyhnutelný rst vývoz Evropské unie tak, jak se bude ekonomický rst venku zrychlovat a bude tak pomáhat rstu outputu a zamstnanosti v našich ekono/mikách, i když v jiných odvtvích. V oblastech, které prmysl opustí, bude ubývat jen tch pracovních míst, která nebudou spojena s vývozy tam, kam se prmysl sthuje. Dokonení tohoto procesu si vyžádá as i znané adaptaní náklady. 9 min Vytváí také potebu pizpsobivé pracovní síly, vybavené stále zdokonalovanými dovednostmi. Je nutno také pipomenout, že zem, do nichž prmysl odchází, jsou tém vždycky mén zámožné rozvojové zem. K rozvoji svých ekonomik pote/bují tyto zem cizí kapitál. Tato skutenost znamená, že si musí vytváet rezervy pro pípadn možné obchodní ztráty. Tyto deficity budou zrcadlem zbytku svtových vývoz kapitálu, nebo odpovídajících obchodních pebytk. Není realis- tické se domnívat, že rozvojové zem, z nichž by prmysl mohl pecházet do cizích zemí, by se mohly stát vtšími exportéry kapitálu do prmyslov rozvinutých zemí s vyššími mzdami. Z údaj, které zde byly uvedeny, neplyne, že by ekono/mika Evropské unie vykazovala znaky úpadku prmyslového sektoru. Avšak je možné, že v období slabého rstu a malé produktivity a inovaní innosti by se podmínky, vedoucí k realizaci takového procesu, mohly vyskytnout. 10 min

7 7/9 SECTION A Outsourcing do ciziny se týká transferu produkce a ostatních výrobních inností do míst mimo mateskou zemi. K outsourcingu, který odráží mnící se komparativní výhody rzných lokalit, již v Evropské unii dochází. Outsourcing do ciziny dlá znané starosti po/litikm, sociálním partnerm i veejnosti obecn. Tyto obavy se objevily po prvé pi vstupu zemí stední a východní Evropy do Evropské unie. Nyní se objevily v souvislosti s globalizací. Lepší nákladové podmínky budou samozejm lákat prmy- sl, neschopný vyrábt v prostedí vysokých mezd v moderních prmyslových ekonomikách. Tento trend nepochybn pispívá k rstu mén zámožných obchodních partner. Outsourcing do ciziny byl skuten omezen na mén technologicky a pracovn nároné innosti. Relokace je / však asto provázena tím, že se v Evrop ponechávají nebo tvoí nová pracovní místa v oblasti takových služeb, jako jsou konstruktérství, marketing a distribuce. Tato objevující se specializace je vyjádením promny komparativních výhod, v nichž si Evropská 11 min unie ponechává pracovní místa nároná z hlediska lidského kapitálu a technologie a charakteristická vysokou produktivitou a tudíž i vysokými reálnými mzdami. Dnes i v budoucnu musí Evropa rozvinout a posílit svou konkurenceschopnost ve výrobní základn. K / dosažení tohoto cíle je nutno posílit výzkum a vyvinout innosti posilující základ lidského kapitálu, jakož i vytvoit podmínky podporující podniky a rst produktivity. Další aspekty outsourcingu jsou spojeny s výzkumnými a vývojovými innostmi. A tento proces pedstavuje pro budoucnost Evropy skutenou hrozbu. Spolenosti provádjí stále vtší ást svých výzkum mimo Evropu, zvlášt pokud jde o oblasti technologicky a výzkumn nároné. Tyto innosti se rostoucí mrou pesouvají do Spojených stát, kde využívají píznivjších podmínek, ja/kož i tamních kvalifikovaných pracovník. Významnjší evropské firmy varovaly, že pokud se základní podmínky podstatn nezmní, pjde vtšina jejich výzkumných a rozvojových investic mimo Evropskou unii, kde už nyní mají tyicet procent svého výzkumu a vývoje. Toto varování 12 min

8 8/9 by mlo upozornit politiky na riziko, že innosti, zamené na vdu a vzdlání, které jsou dležité pro naši budoucí životní úrove, by se mohly stát okrajovými. Jsou samozejm ekonomické síly, proti nimž politikové Evropské unie mohou nebo by mohli dlat málo. Jsou však i ji/né síly, kde by mli hrát aktivní roli. Mli by teba vzít v úvahu souasnou praxi prmyslové transformace usnadnním rostoucího prolínání výroby a služeb. Také by mli být opatrní na roli, kterou hrají prmyslové a ekonomické podmínky v rozhodování o relokaci. V každém pí- pad by tato situace mla vyvolat vážné otázky o schopnosti Evropy zachovat vedoucí roli v tch odvtvích, jež mohou mít dležitý vliv na zbytek ekonomiky. Rozšíená Evropská unie s rostoucí rzností mzdových struktur a technologických dovedností poskytne evropskému prmyslu možnosti / k reorganizaci, která zvtšuje konkurenceschopnost. I když konkurenceschopnost firmy nakonec závisí na úinné kombinaci rzných zdroj, které má k dispozici, mže veejná správa hrát dležitou roli v usnadování tohoto procesu svou pomocí pi tvorb vhodných ekonomických podmínek. Je jasné, 13 min že nevhodné ekonomické podmínky a nerozvinuté obchodní prostedí mže být dležitou pekážkou obchodní innosti. Vytvoení obchodního prostedí, píznivého pro výzkum, inovaci a podnikání, je klíovou záležitostí. I když je dležité vybudovat regulativní rámec, který by byl píznivý pro obchod a / zahrnoval celou Evropu, potebuje Evropa stále více podporu konkurenceschopnosti. Akní plán výzkumných investic se snaží uinit Evropu atraktivnjší pro soukromé výzkumné investice. Celková úrove investic by mla init ti procenta hrubého domácího produktu a dv tetiny tohoto objemu by m- ly pocházet ze soukromého sektoru. Akní plán je organickým celkem opatení, která se týkají rzných oblastí politiky. Avšak posílení výzkumu, pée o inovace a podpora podnikání jsou oblasti, jejichž pokrok je v plné míe v rukou lenských stát. Jejich povinnost init potebná rozhodnutí na národní úrov/ni je životn dležitá pro každého. I zde by mly lenské státy zkoumat, jak národní politika psobí na konkurenceschopnost a jak ji ovlivuje. Vhodná metoda koordinace mže být hodnotným nástrojem, který Evropské unii umožní pispívat k pokroku v tch oblastech, kde nemá žádnou zákonodárnou moc. Pihlédnutí k 14 min

9 9/9 národním rozdílm umožní dosáhnout vtší konvergenci národních politik daným cílm a konsistenci s nimi. Tato metoda vyvolá mechanismus vzájemného poznání šíením a výmnou dobrých zkušeností. Umožní také pravideln sledovat pokrok. Stálá strukturální transformace našich ekonomik, která umožuje trvale rostoucí / roli sektoru služeb, je ekonomicky nevyhnutelná. S tím souvisí uritý outsourcing do ciziny a spolenost se musí zmnám pizpsobit. Tyto zmny v zamstnanosti zpsobí sociální a ekonomické obtíže tm, jichž se dotknou. Z rostoucí dležitosti služeb v ekonomice neplyne, že by prmyslová produkce mla upadat. Na- opak, dosud byl tento proces spojen se stálým rstem prmyslové produkce. Trvalý rst prmyslové produktivity souasn vedl k prmyslové zamstnanosti. Zpomalený rst evropské produktivity znamená ztrátu konkurenceschopnosti. Tato zmna je vážným zdrojem obav kvli rizikm, která mají dsledky pro naši prmyslovou výkonnost a pro naši / schopnost vypoádat se se strukturálními zmnami. Ztráta prmyslové konkurenceschopnosti a ztráta prmyslu jsou dv strany téže mince. Avšak v tomto okamžiku není pesvdivý dkaz, že v Evrop dochází k prmyslovému poklesu v absolutním smyslu. Nyní je dležité tuto výzvu pedvídat a pizpsobiv se na ni pipravit. 15 min