Banky a jejich služby jsou nedílnou součástí finančního trhu. V bankovnictví se vše točí kolem peněz. Co jsou to peníze? Jako peníze může sloužit cokoli, co jsou lidé všeobecně ochotni přijmout výměnou za výrobky a služby. V určitých obdobích lidské historie sloužily jako peníze sůl, mušle, dobytek, tabák, drahé kovy. Postupně se vyvinuly peníze ve formě papírových bankovek a kovových mincí. Peníze by měly mít určité základní charakteristiky: měly by být snadno přenosné, snadno dělitelné, trvanlivé a měly by mít stabilní hodnotu. Soudobé peníze by dále měly obsahovat kvalitní ochranné prvky, které omezují možnost padělání a záměny jednotlivých bankovek a mincí. Peníze plní ve společnosti tři funkce. Jsou: Platebním prostředkem Účetní jednotkou Zásobou hodnoty Provozování a dohled nad platebním systémem se týká peněz jako platebního prostředku. Zajištění stability měny se vztahuje k penězům jako účetní jednotce a zásobě hodnoty. Stabilita bank je důležitá pro všechny tři funkce peněz. Ve všech třech funkcích obchodní banky sehrávají klíčovou roli. V dnešní době se peníze vyskytují v následujících formách: 1. Hotovostní peníze tj. bankovky a mince, v České republice vydává /emituje/ centrální banka Česká národní banka 2. Bezhotovostní peníze netermínované vklady FINANČNÍ TRHY Obchodování s finančními prostředky /penězi/ se uskutečňuje na finančních trzích. Základní funkcí finančních trhů je umožnit tok finančních prostředků mezi jednotlivými subjekty. Na finančních trzích vystupují: Subjekty přebytkové, které nabízejí finanční prostředky /spořitelny, banky, investiční a podílové fondy, pojišťovny, domácnosti atd./ Subjekty schodkové, které mají nedostatek finančních prostředků /veřejný sektor, podnikatelská sféra atd./ Subjekty nabízející finanční prostředky VZTAHY NA FINANČNÍCH TRZÍCH Tok peněz -------------------------> Subjekty vystupující na straně poptávky po finančních prostředcích
Rozdělení finančních trhů Nejběžnějším rozdělením finančních trhů je jejich rozlišení podle typu používaných nástrojů, a to především z hlediska doby do splatnosti. Podle tohoto kritéria se finanční trhy dělí na dvě základní skupiny: Typ finančního trhu Základní charakteristika Příklady nástrojů Peněžní trh Tok krátkodobých finančních zdrojů /splatnost do 1 roku/ Neterminované vklady Krátkodobé terminované vklady Krátkodobé úvěry Krátkodobá mezibankovní depozita Depozitní certifikáty s krátkodobou splatností Kapitálový trh Tok střednědobých a dlouhodobých finančních zdrojů Směnky Střednědobé a dlouhodobé termínované vklady Střednědobé a dlouhodobé úvěry Emise akcií Emise obligací Tradiční zprostředkovatelská úloha bank na finančních trzích se soustřeďuje na: Shromažďování zdrojů formou primárních vkladů od obyvatel a podnikatelských subjektů Půjčování takto získaných prostředků za účelem financování provozních a rozvojových potřeb soukromého a veřejného sektoru Půjčování těchto prostředků mezi bankami navzájem BANKA Banka je organizace, která má povolení provádět bankovní operace. Banky přijímají vklady, poskytují úvěry a provádějí další bankovní služby.zjednodušeně řečeno, banka je instituce specializovaná na obchodování s penězi Bankovní systém je souhrn všech bank v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi. BANKOVNÍ SYSTÉM ČR Do roku 1990 byl u nás bankovní sektor jednoúrovňový s významným monopolem Státní banky Československé, která plnila zároveň funkci centrální banky. Přechodem na
tržní hospodářství vznikla potřeba přeměnit bankovní sektor na konkurující si podnikatelské subjekty a oddělit centrální banku jako nástroj státu k regulaci tohoto trhu. V roce 1990 vzniká v ČR dvouúrovňový bankovní systém: Centrální banka ČNB státní instituce, nepodnikatelský subjekt Obchodní banky - podnikatelské subjekty CENTRÁLNÍ BANKA - ČNB Centrální banka /jinak také ústřední, cedulová, emisní apod./ se v ČR nazývá Česká národní banka, má sídlo v Praze, jejím nejvyšším řídícím orgánem je bankovní rada ČNB v čele s guvernérem Základní úkoly centrální banky: určuje a prosazuje vnitřní a vnější měnovou politiku, sleduje množství peněz v oběhu, emituje nové peníze a opotřebované nebo neplatné peníze stahuje z oběhu. dohlíží nad činností obchodních bank /kontrolní funkce/, poskytuje bankám úvěry a ukládá jejich depozita /banka bank/, vede účty státního rozpočtu, spravuje státní rezervy ve zlatě a devizách, obchoduje s cennými papíry /především státními/ je vrcholnou institucí bankovního dozoru Centrální banka pečlivě sleduje a analyzuje množství peněz v oběhu i vývoj všech makroekonomických veličin. Má svůj vlastní tým špičkových odborníků, kteří sledují jak ekonomiku ČR tak celosvětový vývoj a jeho možné vlivy na nás. Pro rok 1999 a následující si centrální banka vytkla za úkol nejvyšší priority dostat čistou inflaci /bez zkreslení deregulací cen elektřiny, plynu, nájemného/ pod 6,5%. Z tohoto cíle je vidět, jaký význam přikládá nutnosti udržet stabilní měnu. Účinnost měnové politiky centrální banky je přímo úměrná její nezávislosti /především na vládě/. Má-li banka plnou pravomoc k vytyčení a provádění měnové politiky, má i plnou odpovědnost za její úspěšnost. NÁSTROJE CENTRÁLNÍ BANKY Diskont základní úroková sazba v ekonomice. Pokud je v ekonomice vysoká inflace centrální banka udržuje vysoký diskont. Pokud chce naopak centrální banka podporovat rozvoj podnikání, diskont sníží. Repo sazba úroková sazba centrální banky pro reeskont směnek. Obchodní banky eskontují směnky od klientů, pokud však banka potřebuje peníze, může tuto směnku reeskontovat, tedy prodat centrální bance. Lombardní sazba úroková sazba na úvěry obchodním bankám se zástavou cenných papírů.
Povinné minimální rezervy PMR centrální banka předepisuje obchodním bankám určité procento z vkladů, které si musí u ní bezúročně uložit ve formě PMR. Pravidla likvidity centrální banka určuje bankám, jaký mají mít vztah mezi aktivy a pasivy. Operace na volném trhu centrální banka obchoduje s cennými papíry na burze a tím zvyšuje či snižuje množství peněz v oběhu. Centrální banka slouží také jako banka vlády / státu /, tzn. Vede příjmové a výdajové účty státního rozpočtu, může poskytnout státu úvěr, spravuje státní dluh. Centrální banka dále reprezentuje stát pravidelným zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. ČNB vyhlašuje oficiální kurz české měny ve vztahu k cizím měnám. OBCHODNÍ BANKY Obchodní banky jsou podnikatelské subjekty vyvíjející činnost za účelem dosažení zisku. Zisk banky je dán úrokovým rozpětím /úroky přijaté z úvěrů minus úroky vydané vkladatelům, banky tedy získávají peníze levněji, než je pak půjčují. Dalším významným příjmem bank jsou různé poplatky za služby, které klientům poskytují. Význam poplatků za služby jako příjmu banky narůstá některé banky již dnes vydělávají více na poplatcích než na úrokovém rozpětí. A/ Pasivní úvěrové operace Banka přijímá vklady, je v dlužnické pozici. Vklady rozlišujeme z několika hledisek: 1. hledisko termínové neterminované vklady klient může své vklady kdykoliv vybrat, proto je tento vklad úročen velmi nízkým procentem /běžné účty podnikatelů, vkladní knížky, sporožiro atd./ terminované vklady na pevný termín nebo s výpovědní lhůtou. Tento zdroj je pro banku stabilnější,je úročen vyšším procentem 2. hledisko měny korunové / v Kč/ devizové / v cizí měně/ Banky však mají i jiné zdroje než jsou vklady občanů a firem:
Úvěry od centrální banky ČNB Úvěry od ostatních bank Emise bankovních obligací Emise hypotečních zástavních listů B/ Aktivní úvěrové operace Banka poskytuje úvěry, vystupuje v aktivní roli věřitele. Klient nemá na úvěr právní nárok, je to smluvní vztah mezi ním a bankou. Banka zde sleduje dva cíle: Výnosnost úvěru banka musí stanovit takové úroky z úvěru, aby vydělala, a přitom to nesmí být tak vysoký úvěr, aby jej firmy či občané byli schopni zaplatit. Úrok může být stanoven pevný nebo pohyblivý. Návratnost úvěru banka se musí zajistit proti případnému nesplacení závazku dlužníka. Druhy úvěrů: 1. Krátkodobé se splatností do 1 roku Kontokorentní úvěr Eskontní úvěr Akceptační úvěr Revolvingový úvěr Lombardní úvěr 2. Střednědobé a dlouhodobé se splatností od 1 do 10 let Hypoteční úvěr Emisní úvěr Spotřební půjčky občanům Za speciální formu úvěru můžeme považovat odkup pohledávek před dobou jejich splatnost: Faktoring odkup krátkodobých pohledávek /do 1 roku/ Forfaiting odkup dlouhodobých pohledávek /nad 1 rok/ Zajištění návratnosti úvěru 1. Než poskytne banka klientovi úvěr, prověřuje si: Bonitu klienta Podnikatelský záměr Likvidita 2. Ve většině případech chce banka od klienta další záruky, jištění úvěru Zástavy nemovitostí Zástavy movitostí Ručitelé Vinkulace vkladu Postoupení pohledávek apod.
Bankovní služby 1. Zakládaní a vedení účtů 2. Bezhotovostní platební styk domácí i zahraniční 3. Platební karty 4. Šeky 5. Homebanking 6. Směnárenská činnost 7. Devizové operace 8. Zprostředkování obchodů s cennými papíry pro klienty 9. Bezpečnostní schránky a ukládání cenností 10. Poradenské služby V ČR má bankovní licenci okolo 50 bank, tuzemských i zahraničních. PRÁVNÍ ÚPRAVA BANKOVNICTVÍ Bankovnictví v ČR je upraveno řadou právních norem. Již v Ústavě České republiky je v článku 98 zakotvena existence ČNB jako centrální banky státu, jejíž postavení upravuje zvláštní zákon. Tímto zákonem je zákon č.6/1993 Sb., o České národní bance. Zákon stanoví hlavní cíl centrální banky zabezpečování stability měny. ČNB je povinna předkládat Parlamentu zprávy o měnovém vývoji a je rovněž povinna informovat o vývoji i veřejnost. Na pokynech vlády je ČNB nezávislá. Činnost obchodních bank je upravena samostatným zákonem Zákonem o bankách. Subjekt, který chce podnikat jako banka, musí získat povolení působit jako banka. O žádosti rozhoduje ČNB v dohodě s ministerstvem financí po splnění zákonem stanovených předpokladů: Základní jmění v potřebné výši / v současné době 500 miliónů Kč/, kvalitní obchodní záměry, odborné schopné vedení Ekonomická účelnost banky Technické a organizační předpoklady, síť poboček, technické vybavení, odborný zdatný personál Povinnost dodržovat bankovní tajemství Pojmenování banka nebo spořitelna smějí používat pouze ty právnické osoby, kterým bylo uděleno povolení působit jako banka. Banky v ČR mohou mít formu pouze akciové společnosti nebo státního peněžního ústavu. Banka se musí řídit pravidly obezřetného podnikání, která stanovuje ČNB, smyslem je zabránit rizikovým obchodům. Závady v činnosti banky mohou být důvodem pro udělení pokuty, různých opatření k nápravě včetně nařízení nucené správy. Pokud se nápravy nedosáhne může být odňato povolení působit jako banka a banka svou činnost musí ukončit.
Ekonomická situace řady našich bank není dobrá a to se odráží v rizikovosti poskytovaných úvěrů. Ozdravení úvěrové situace našich bank je jedním z kardinálních úkolů nejbližších let. Úvěrové riziko našich bank zhoršily problémy legislativy, zejména zákony týkající se bankrotů, které jsou považovány za neefektivní a nepružné, protože restrukturalizace ztrátových firem a získání nemovitých zástav bankami je na jejich základě obtížné. Tyto nedostatky se již řeší v parlamentě a státní orgány postupně uvádějí právní prostředí v této oblasti do souladu se standarty Evropské unie. Podíl rizikových úvěrů na celkových nesplacených úvěrech našich bank stoupl k polovině roku 1999 na 31 procent z 27 procent na konci roku 1998 a vytváření rezerv na tyto půjčky nadále způsobuje bankám ztráty. Nedostatek atraktivních příležitostí k úvěrům povede naše banky ke koncentraci na bankovní služby drobným klientům. Nejdůležitějším krokem ke zlepšení kvality aktiv bank, který je již v plném proudu, je skutečná privatizace a zvýšení přímých investic západních bank. Vládní orgány mohou být pochváleny za výrazný pokrok v restrukturalizaci a privatizaci státem kontrolovaných bank, ke kterému došlo v posledních měsících. Současná situace paralyzovala poskytování bankovních úvěrů, jelikož největší banky nechtějí vázat své zdroje z důvodů možné privatizace. Situace se špatnými úvěry se s postupem času nelepší a co nejrychlejší opatření by přinesly ty nejlepší výsledky. Dále kroky k posílení rozvahy bank před prodejem by maximalizovaly jejich čistou prodejní hodnotu a předešlo by se tak nákladnému oddalování celé transakce. Současně by měly být podniknuty kroky k posílení práv věřitelům, především formou právních reforem zákonů o vyvlastnění majetku a uplatňování záruk, s cílem obnovit rovnováhu vztahu mezi dlužníky a věřiteli, která je nutná pro fungující tržní ekonomiku. Tím by se také zvýšila přitažlivost bank pro investory a vznikly by dobré podmínky pro zpřísnění úvěrových pravidel předepisovaných ze strany ČNB, čímž by došlo ke zmírnění trvajících úvěrových problémů.