EKONOMICKÝ VÝZNAM BURZOVNÍCH INDEXŮ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance EKONOMICKÝ VÝZNAM BURZOVNÍCH INDEXŮ The economic significance of stock indices Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Autor: Bc. Michal Formánek Brno, 2013

Jméno a příjmení autora: Michal Formánek Název bakalářské práce: Ekonomický význam burzovních indexů Název práce v angličtině: The economic significance of stock indices Katedra: Financí Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Rok obhajoby: 2013 Anotace Předmětem bakalářské práce Ekonomický význam burzovních indexů je analýza využitelnosti burzovních indexů v současné ekonomice. V první kapitole této práce jsou přiblížena teoretická východiska řešené problematiky: charakteristika burzovních indexů a jejich vlastností, včetně představení několika konkrétních významných burzovních indexů. Druhá kapitola je zaměřena na analýzu teoretického vztahu mezi ekonomikou a burzovním indexem. Třetí kapitola hodnotí aspekty ovlivňující kvalitu burzovního indexu jako ekonomického indikátoru. Poslední kapitola prezentuje výsledky práce, jimiž jsou konkrétní možnosti využití burzovních indexů v současné ekonomice. Annotation The subject of the submitted thesis "The economic significance of stock indices " is the analysis of the applicability of stock indices in current economy. The charakteristic of the stock indices and their attributes is defined in the first charter as a theoretical background. An introduction of several concrete relevant stock indices is also included in the first chapter. The second chapter is focused on the analysis of theoretical relationship between stock index and the economy. The aspects that influence the quality of stock index as the economical indicator are evaluated in the third chapter. The results of thesis represented by applicational capabilities of stock indices in current economy are presented in the last chpater. Klíčová slova Burza, burzovní index, ekonomický indikátor, předstihový indikátor, benchmark Keywords Stock exchange, stock index, economic indicator, leading indicator, benchmark

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Ekonomický význam burzovních indexů vypracoval samostatně pod vedením prof. Ing. Oldřicha Rejnuše, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 2. května 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval prof. Ing. Oldřichu Rejnušovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, které mi pomohly k vypracování této bakalářské práce.

Obsah Úvod... 9 Vymezení globálního cíle a parciálních cílů... 10 Zvolené metody zpracování... 10 1 Charakteristika burzovních indexů a jejich vlastností... 11 1.1 Burzovní index... 11 1.1.1 Index... 11 1.1.2 Burzy... 11 1.1.3 Akciové indexy... 13 1.1.4 Komoditní indexy... 14 1.1.5 Indexy volatility... 14 1.1.6 Dluhopisové indexy... 15 1.2 Konstrukce burzovních indexů... 15 1.2.1 Požadavky na indexy... 16 1.3 Vybrané indexy... 16 1.3.1 Americké akciové indexy... 16 1.3.1 CBOE Volatility Index... 19 1.3.2 Asijské akciové indexy... 20 1.3.3 Evropské akciové indexy... 20 1.3.4 Světové akciové indexy... 21 1.3.5 Index PX... 22 1.3.6 Komoditní indexy... 23 2 Teoretický vztah burzovního indexu a ekonomiky... 24 2.1 Finanční trh jako součást ekonomiky... 24 2.1.1 Burza jako součást finančního trhu... 25 2.2 Burzovní indexy a makroekonomické veličiny... 26 2.2.1 Akciový index jako předstihový indikátor vývoje HDP... 26

2.2.2 Burza jako zdroj ekonomického růstu... 28 2.2.3 Úroková míra a burzovní indexy... 28 2.2.4 Inflace a burzovní indexy... 29 2.3 Hospodářský cyklus a burzovní indexy... 30 Dílčí závěr... 33 3 Aspekty ovlivňující kvalitu burzovního indexu jako ekonomického indikátoru... 34 3.1 Složení indexu... 34 3.2 Objem obchodů, tržní kapitalizace a obchodní aktivita... 36 3.3 Efektivnost trhu... 36 3.4 Psychologie investorů a nadměrné reakce akciových trhů... 38 3.5 Důvěra ve finanční trh... 40 Dílčí závěr... 41 4 Možnosti využití burzovních indexů v současné ekonomice... 43 4.1 Doporučení týkající se volby vhodných indexů... 43 4.2 Využití burzovních indexů pro porovnání výkonnosti sektorů... 44 4.3 Využití burzovních indexů pro porovnání výkonnosti ekonomik států... 44 4.4 Burzovní indexy jako signály pro hospodářskou politiku... 45 4.5 Využití burzovních indexů v investiční praxi... 46 4.5.1 Určení vývoje akciových trhů pomocí burzovních indexů Dowova teorie... 46 4.5.2 Burzovní indexy a Exchange-Traded Funds... 47 4.5.3 Využití burzovních indexů pro hodnocení úspěšnosti investiční strategie... 48 Závěr... 50 Seznam použitých zdrojů... 51 Seznam tabulek, grafů, obrázků a schémat... 54 Seznam použitých zkratek... 55

Úvod Burzovní indexy jsou významným a vysoce rozšířeným ukazatelem reflektujícím aktuální dění i dlouhodobý vývoj na finančních trzích. Hodnota indexu se odvíjí od ceny přesně stanoveného koše cenných papírů obchodovaných na burze. Cena těchto aktiv je utvářena nabídkou a poptávkou na burze. Investoři stojící na straně nabídky a poptávky se rozhodují na základě mnoha ekonomických faktorů a zejména na základě očekávání jejich budoucího vývoje. Burza jako jeden z prvků finančního systému, který je součástí systému ekonomického, je s ekonomikou ve vzájemné interakci. Proto má dění na burze potenciál sloužit jako zdroj informací pro široké spektrum ekonomických analýz, pro podporu ekonomického rozhodování či v investiční praxi. Předmětem této bakalářské práce je identifikace a analýza možných způsobů využití informací nesených burzovním indexem. Práce je členěna na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola prezentuje teoretická východiska: charakteristiku burzovních indexů. Obsahuje definice základních pojmů a přibližuje hlavní typy burzovních indexů. Dále řeší problematiku konstrukce indexů a z ní vycházejících vlastností indexů. Na závěr hodnotí několik konkrétních významných burzovních indexů. V druhé kapitole analyzujeme teoretická východiska propojení ekonomiky a burzovních indexů. Zabýváme se významem burzy v rámci finančního systému a důležitostí role finančního systému v rámci systému ekonomického. Následuje analýza teoretických interakcí mezi makroekonomickými veličinami a děním na burze a jejich porovnání s empirickými výzkumy. V závěru kapitoly je přiblížen vývoj na finančních trzích v průběhu ekonomického cyklu. Třetí kapitola se zabývá aspekty, které ovlivňují kvalitu burzovního indexu jako ekonomického indikátoru. Nejprve v ní analyzujeme problematiku konstrukce indexů, poté význam objemu obchodů, tržní kapitalizace a obchodní aktivity. Další část kapitoly je věnována tématu efektivnosti trhů. Předmětem zájmu v závěru třetí kapitoly jsou psychologie účastníků burzovních trhů, přehnané reakce kurzů cenných papírů na nové informace a možnosti manipulace finančních trhů. Poslední kapitola je věnována již konkrétním možnostem využití burzovních indexů v současné ekonomice a formulaci závěrů. Nejprve nabízí sumarizaci problematiky konstrukce a složení indexu vhodného pro následné využití. Další dva oddíly řeší možnost využití burzovních indexů pro porovnání výkonnosti sektorů a národních ekonomik. Následuje přiblížení možného využití burzovních indexů pro tvůrce anticyklické hospodářské 9

politiky. Poslední oddíl kapitoly se věnuje významu burzovních indexů pro investiční praxi. Konkrétně využitím indexů v rámci Dowovy teorie, dále jejich využití jako základu burzovně obchodovaných fondů (Exchange-Traded Funds). A nakonec hodnotí význam burzovních indexů jako benchmarku pro aktivní investování. Vymezení globálního cíle a parciálních cílů Globálním cílem práce je zhodnocení významu burzovního indexu jako ukazatele nesoucího informace vhodné k využití pro ekonomické analýzy či predikce a pro praktické investování na burzách v současné ekonomice. Tento cíl je zpracován na základě teoretických i empirických poznatků. Základní teoretická východiska jsou obsažena v první kapitole práce. Globálního cíle bude dosaženo pomocí naplnění dvou cílů parciálních. Prvním z nich je analyzovat vztahy mezi ekonomikou a burzou cenných papírů na základě teoretických předpokladů i výsledků převzatých empirických výzkumů. Tento parciální cíl je řešen ve druhé kapitole práce. Druhým parciálním cílem je identifikace a analýza současných aspektů ovlivňujících kvalitu burzovního indexu jako ekonomického indikátoru. Tento parciální cíl je řešen ve třetí kapitole. Čtvrtá kapitola potom kombinuje výsledky z předchozích kapitol, předkládá konkrétní možnosti využití burzovních indexů a formuluje závěry. Zvolené metody zpracování Jednou ze základních použitých metod je analýza, tedy myšlenkové rozložení celku na části nebo myšlenkové odlišení jeho jednotlivých vlastností. Tato metoda byla použita při studiu a rozboru literatury a zejména při objasňování teoretických východisek problematiky v kapitole 1 Charakteristika burzovních indexů a jejich vlastností a v kapitole 2 Teoretický vztah burzovního indexu a ekonomiky. Komparace byla využita k porovnání vlastností jednotlivých burzovních indexů v průběhu celé práce a při srovnání teoretických předpokladů s ekonomickou realitou ve druhé a třetí kapitole. Syntézou je možno vytvořit na základě určitého kritéria celistvou představu zkoumaného jevu. Syntéza byla v této práci použita při slučování závěrů i formulaci výsledků v kapitole 4. Možnosti využití burzovních indexů v současné ekonomice. 10

1 Charakteristika burzovních indexů a jejich vlastností První kapitola této práce obsahuje teoretická východiska řešené problematiky. V úvodu definuje pojem burzovní index. Dále charakterizuje základní parametry, podle kterých je možno burzovní indexy členit a díky nimž se mohou vlastnosti jednotlivých burzovních indexů lišit. Na závěr je přiblíženo několik konkrétních burzovních indexů, které považuje autor za významné. Znalost vlastností a rozdílů ve skladbě jednotlivých burzovních indexů a vůbec podstaty samotného pojmu je důležitá pro správné vyložení vztahů a závěrů uvedených v této práci. 1.1 Burzovní index I když je pojem burzovní index všeobecně zažitý a používaný každodenně v (nejen odborném) denním tisku a internetovém zpravodajství, považuje autor za důležité uvést informace definující a přibližující tento pojem. 1.1.1 Index Význam slova index z pohledu ekonomiky a statistiky chápeme jako (číselný) ukazatel vyjadřující proměnlivé jevy hospodářského života, vypočítaný z poměru k stavu, který byl zvolen za základ. Anebo jako cenový index vyjadřující stoupání nebo klesání cen 1. Index tedy pro naše potřeby představuje číselné vyjádření aktuální hodnoty dříve zvoleného základu. Z praktického hlediska je dobře využitelná zejména chronologicky uspořádaná časová řada těchto hodnot (zpravidla denní závěrečná hodnota indexu), kterou lze pohodlně a názorně využít ke sledování vývoje hodnoty základu během libovolného časového úseku. 1.1.2 Burzy Pod pojmem burzy budeme chápat licencované instituce působící na finančních trzích. Jejich podnikatelskou činností je organizování trhu s finančními investičními instrumenty. Burzy spojují nabídku a poptávku investičních instrumentů a zabezpečují jejich následné vypořádání. Činnost každé burzy je řízena přísnými pravidly upravujícími přípustné druhy obchodů. Pravidla také standardizují předmět obchodování a minimální množství cenného papíru, které lze obchodovat. Obchody se konají v předem určenou dobu, na určeném místě a obchodování na burze se mohou účastnit pouze určené osoby. 2 1 Index. Slovník spisovného jazyka českého: Ústav pro jazyk český [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php 2 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-128-3, str. 60 11

Členění burz je možno provést na základě předmětu obchodování, a to na burzy cenných papírů a burzy devizové. Burzy cenných papírů jsou relativně samostatné instituce působící v rámci kapitálového trhu. Jsou představiteli tzv. sekundárního trhu obchoduje se na nich totiž téměř výhradně s již dříve vydanými veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Nejběžnějším druh cenných papírů na burzách jsou akcie. Přirozeně se na světě nachází burzy s rozdílnou významností a působností. Většina rozvinutých zemí je domovem národních burz. Vyšší propojení se zahraničním kapitálem a nabídku zahraničních cenných papírů představují mezinárodní burzy. Na pomyslném vrcholu burzovního žebříčku stojí nadnárodní burzy, které dosahují nejvyšších objemů uzavíraných obchodů a obchodují se zde cenné papíry prestižních zahraničních firem. Devizové burzy jsou místem, kde dochází k prodeji a nákupu jednotlivých měn mezi finančními institucemi (mimo jiné zde centrální banky provádějící devizové intervence). Nesmíme zapomenout ani na burzy komoditní. Jak název napovídá, předmětem obchodování bývají různé komodity, respektive deriváty odvozené od ceny komodit. V moderním komoditním burzovnictví absolutně převládají futures kontrakty sloužící ke spekulaci či hedgingu. (zajištění proti riziku). 3 Dalším možným kritériem pro členění burz je hledisko časové prodlevy ve vypořádání obchodů, tedy délka časové prodlevy mezi uzavřením obchodu a jejich skutečným vypořádáním. Dle tohoto hlediska dělíme burzy na promptní a termínové. Promptní (spotové) burzy jsou burzy, na kterých je časový odstup mezi uzavřením obchodu a vypořádáním poměrně krátký (maximálně několik dnů). Naopak na termínových burzách (burzách finančních derivátů) je doba mezi vypořádáním a uzavřením obchodu poměrně dlouhá, vznikají tzv. kontrakty, se kterými je možno dále obchodovat až do okamžiku vypořádání. Termínované burzy dále dělíme na burzy opční a na burzy financial futures. Zatímco na burzách financial futures se obchoduje s pevnými termínovými kontrakty, které jsou potvrzené oběma stranami. Opce představují podmíněné kontrakty, které představují pro vlastníka právo (nikoli však povinnost) požadovat plnění kontraktu. 4 Burzovní index tedy sleduje hodnotu přesně stanoveného základu, jež je tvořen cennými papíry či přesně stanoveným košem komodit, obchodovanými právě na té určité burze. Tento základ může být tvořen cennými papíry libovolného druhu, nejčastěji se však setkáváme s akciovými indexy. Burzovní index jako statistický nástroj poskytuje investorům značné usnadnění v získání základních informací o situaci na trzích. Zájemci o dění na finančních trzích nemusí prohlížet jednotlivé změny kurzů mnoha desítek či stovek akcií a pracně sčítat, odčítat a násobit. Pomocí jednoho čísla mohou získat odpověď na otázku, zda na trhu toho dne převládli kupující či prodávající. 3 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-128-3, str. 117 4 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-128-3, str. 119 12

1.1.3 Akciové indexy Burzovní akciové indexy jsou stěžejní burzovní indexy pro problematiku zpracovanou v této práci. Akciové indexy představují hodnoty kurzů přesně určených akcií vyjádřené jedním číslem. Toto číslo vypovídá o stavu akciového trhu či jeho tendencích. Hojně je také využíváno pro hodnocení úspěšnosti investic na daném trhu. Mimoto tvoří akciové indexy často podkladové aktivum pro finanční derivátové instrumenty. Akciové indexy však nejsou homogenní, na světě existuje mnoho akciových indexů s různými vlastnostmi. Mohou se lišit obsahem, způsobem konstrukce či institucí, která je vytváří a zveřejňuje nebo zaměřením či významností. Akciové burzy rozdělují akcie také do několika segmentů. Příkladem segmentace burzovních trhů je členění například na segmenty pro nejkvalitnější a nejlikvidnější domácí akcie, zahraniční akcie, akcie určitého odvětví či akcie mladých společností. S tím souvisí i časté zveřejňování více indexů spojených s jedinou burzou (příkladem může být Obrázek č. 1: Přehled nejdůležitějších indexů frankfurtské burzy). Tyto jednotlivé segmenty se liší způsoby obchodování a také náročností požadavků, které jsou kladené na akcie společností nejen před přijetím na burzu, ale i v průběhu jejich kótování. 5 Členit akciové indexy lze například na výběrové a souhrnné. Souhrnné indexy obsahují veškeré akcie obchodované na daném burzovním trhu a mají tedy vypovídající hodnotu o celém trhu. Výběrové indexy obsahují pouze vybrané tituly. Nejčastěji to bývají nejvýznamnější akciové tituly, tituly s největší tržní kapitalizací či akcie podniků určitých odvětví při tvorbě oborových či tematických indexů. Dalším možným členěním akciových indexů je míra vlivu jednotlivých akcií na celkovou hodnotu indexu. Podle tohoto kritéria dělíme indexy na cenově vážené a hodnotově vážené. Cenově vážené akciové indexy přidělují váhu akciím podle hodnoty kurzu, čím vyšší hodnota akcie, tím vyšší váha na akciovém indexu. Těžko hledat v současné době v tomto systému logický význam a opodstatnění, cenově vážené indexy se však stále používají. Konstrukce hodnotově vážených akciových indexů přidává k hledisku výše kurzu ještě množství akcií společnosti. Jedná se zejména o tržní kapitalizaci nebo celkovou hodnotu volně obchodovaných akcií. Zjednodušeně představuje tržní kapitalizace násobek kurzu akcie a celkový počet vydaných akcií společnosti. Celková hodnota volně obchodovaných akcií (tzv. free float value) 6 představuje násobek kurzu akcie a počtu akcií volně obchodovaných na burze. Tyto způsoby vážení dávají akciím velkých a likvidních společností větší vliv na celkovou hodnotu indexu. Možný způsob výpočtu indexu váženého na základě tržní kapitalizace zahrnuje vzorec, který obsahuje Schéma č. 1: Vzorec pro výpočet indexu PX platný k 20. 3. 2013. 5 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-128-3, str. 422 6 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-128-3, str. 433 13

Dalším rozdílem ve výpočtu hodnoty akciových indexů je zda se do jeho hodnoty započítávají či nezapočítávají vyplacené dividendy. Indexy s nezapočítávanými dividendami jsou rozšířenější. Po uplynutí rozhodného dne dochází k poklesu kurzu akcie, u které vznikl držiteli nárok na výplatu dividendy. V případě nezapočítávání dividendy do indexu dojde k jeho poklesu o poměrnou hodnotu odpovídající váze tohoto akciového titulu. Naproti tomu indexy se započítávanými dividendami (tzv. performance indexy) vyplacené dividendy virtuálně reinvestují, což se v praxi neprojevuje výraznými poklesy hodnoty indexu způsobenými uplynutím rozhodného dne u akcií zařazených v indexu. Je tedy zřejmé, že indexy se započítávanými dividendami jsou charakteristické vyšším růstem. Posledním kritériem možného dělení akciového indexu, které zde uvedeme, je jeho obchodovatelnost respektive neobchodovatelnost. Tato vlastnost ovlivňuje použití a záměry, jež jejich účastníci mají. Neobchodovatelné burzovní indexy mají za úkol co nejnestranněji a nejobjektivněji shrnout výkonnost určité burzy do jednoho čísla. Naproti tomu obchodovatelné burzovní indexy jsou předmětem každodenního obchodování na burze. Podle Gobryho mají obchodovatelné indexy značnou informační výhodu a nejlépe odráží volbu trhu, kterou jednotliví účastníci svým působením na trh přinášejí, protože jsou fakticky předmětem obchodování. 7 1.1.4 Komoditní indexy Na komoditních burzách jsou předmětem obchodování zejména základní suroviny, jakými je například káva, pšenice, zlato, bavlna či ropa. Současné hlavní komoditní burzy však obchodují také s indexy akciových trhů či devizami. Komoditní index ale zpravidla sleduje výkonnost určité skupiny komodit, a to podle předem určených pravidel. Právě výkonnost těchto indexů je pak často uváděná v médiích, nebo při porovnávání výkonnosti komoditních burz s jinými trhy, třeba akciovými nebo dluhopisovými. Ceny komodit jsou obecně spojovány s vysokou volatilitou, proto je investování do jednotlivých druhů značně riskantní. Obchodovatelné komoditní indexy proto bývají hojně využívány jako vhodné součásti diverzifikovaného portfolia. 1.1.5 Indexy volatility Indexy volatility nejsou klasickými burzovními indexy, jejichž hodnota se odvíjí od změny hodnoty cenných papírů v jejich bázi. Volatilitou rozumíme kolísavost trhů v reakci na nové informace. Indexy volatility v podstatě měří očekávání volatility nejvýznamnějších 7 GOBRY, Pascal. Burzovní indexy a trhy burzovních indexů. 1. vyd. Praha: HZ, 1996, 109 s. Editio Q. ISBN 80-901-4959-6, str. 60 14

akciových indexů. Jejich hodnota je vypočítávána na základě volatility pro put a call opce na patřičný index. Indexy volatility jsou jakýmsi barometrem sentimentu investorů, a proto jsou někdy nazývány indexy strachu. Předpokládá se, že pohyb křivky indexu volatility a příslušného akciového indexu je inverzní. Cílem indexů volatility je odhadnout budoucí volatilitu kupních a prodejních opcí na určité podkladové aktivum, zejména akciové indexy typu S&P 500 nebo Nasdaq 100. Jedná se o indikátory sentimentu (nálad) investorů, které mohou být aplikovány zejména u načasování burzovních obchodů. Hodnoty indexů volatility jsou vyjadřovány v procentních bodech. Při velmi vysokých hodnotách implikované volatility, které bývají ve vzájemné korelaci s hodnotami příslušného akciového indexu, se předpokládá přeprodanost trhu s vyhlídkami na návrat do dlouhých pozic. Při velice nízkých hodnotách je tomu naopak. 8 1.1.6 Dluhopisové indexy Dluhopisové indexy nejsou tak všeobecně známé jako akciové indexy, avšak mají také svůj význam a to zejména z toho důvodu, že často tvoří základ termínových derivátových instrumentů a strukturovaných produktů. Dluhopisy však nepředstavují cenný papír běžně obchodovaný na burzách, proto za zveřejňováním dluhopisových indexů stojí nejčastěji investiční banky či ratingové agentury. Vzhledem k cílům i samotnému názvu této bakalářské práce se proto dále dluhopisovým indexům nebudeme více věnovat. 9 1.2 Konstrukce burzovních indexů Tvorba indexu probíhá ve dvou základních etapách. V případě, že má být index obchodovatelný, následuje ještě třetí etapa řešící volbu postupu kotace promptní hodnoty indexu. První dvě etapy zahrnují: vytvoření vzorku, tj. výběr akcií, jejichž kursy budou sloužit k výpočtu daného indexu, a poté agregace, tj. stanovení způsobu, jakým se tyto kursy budou kombinovat, abychom došli k jedinému číslu nazývanému index. 10 Konstrukce indexu se také odráží od volby vlastností indexu, které jsou uvedeny v předchozím pododdílu 1.1.3 Akciové indexy. Sestavení vzorků je důležitým a prvním krokem z toho důvodu, že v současné době téměř absolutně převládá tvorba výběrových a nikoliv souhrnných indexů. I ve způsobu agregace převládá způsob přidělování váhy jednotlivým titulům a tím je poměr burzovní kapitalizace vybraných podniků a následný výpočet aritmetického průměru. Aby 8 SMOLÍK, Kamil a Martin SRNA. Indexy volatility jakožto nástroj investičního rozhodování. Ústav ekonomiky, Fakulta podnikatelská, Vysoké učení technické v Brně. s. 6. Dostupné z: http://www.konference.fbm.vutbr.cz/workshop/papers/papers2011/finance/smolik_srna.pdf 9 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-128-3, str. 443 10 GOBRY, Pascal. Burzovní indexy a trhy burzovních indexů. 1. vyd. Praha: HZ, 1996, 109 s. Editio Q. ISBN 80-901-4959-6, str.10 15

měl burzovní index šanci stát se populárním a používaným ukazatelem, musí splňovat několik požadavků. 11 1.2.1 Požadavky na indexy Index by měl mít především vysokou vypovídací hodnotu o trhu, který svou hodnotou zastupuje. Vypovídací hodnota musí být zajištěna vhodným výběrem titulů a přidělením vah odpovídajícím důležitosti každého titulu. Zde je samozřejmě třeba rozlišit, zda se jedná o index globální či odvětvový. Globální index by měl zahrnovat tituly tak, aby pokryl nejvýznamnější odvětví. Odvětvový je sice omezený na určitý koš titulů, ale stejně by měl být rozumně diverzifikovaný mezi tituly v daném odvětví. Matematická jednoduchost a srozumitelné statistické metody zase zajistí pochopení složení a vypočítání hodnoty indexu uživateli. Musí být však použit statistický postup, který dokáže zajistit dlouhodobě ekonomickou vypovídací schopnost. V průběhu času může docházet ke změnám kapitalizace firem. Některé tituly, které jsou započítané v indexu, mohou například snížit svoji kapitalizaci či dokonce opustit burzu. Naopak na burzu můžou vstoupit nové důležité společnosti představující tituly s velkou kapitalizací. Dalším požadavkem na burzovní indexy je tedy jejich průběžná úprava zajišťující aktuální index, který nejlépe vypovídá současné situaci na burzovním trhu. V neposlední řadě by měl být index snadno dostupný a jeho hodnota aktualizovaná nejlépe v reálném čase (dnes jsou běžně aktualizované každých 15 sekund). Tato podmínka bývá s rozvojem informačních technologií a dostupnosti burzovních informací prostřednictvím internetu běžně naplněna. 1.3 Vybrané indexy Tato kapitola představí několik základních burzovních indexů a jejich vlastností spolu s grafickým přiblížením některých charakteristik. Celkem se v kapitole zabýváme jedenácti akciovými indexy, které jsou rozděleny na základě geografické příslušnosti na americké (včetně indexu volatility VIX), asijské, evropské, světové a český index PX. Na závěr kapitoly jsou přiblíženy dva významné komoditní indexy. 1.3.1 Americké akciové indexy Dow Jones Industrial Average (DJIA) lze považovat za nejznámější burzovní index na světě. Tento index byl zveřejněn v roce 1896 jako vůbec první burzovní index. Základem 11 GOBRY, Pascal. Burzovní indexy a trhy burzovních indexů. 1. vyd. Praha: HZ, 1996, 109 s. Editio Q. ISBN 80-901-4959-6, str. 53 16

indexu bylo v počátku pouze 12 akciových titulů. Během více než sto let došlo přirozeně k mnoha změnám a v současné době tvoří jeho základ 30 titulů největších a nejznámějších společností obchodovaných na Newyorské akciové burze. DJIA zůstal jedním z mála cenově vážených indexů, což je často považováno za jeho slabinu. Přesto je však DJIA mnohými považován za klíčové slovo akciových trhů, těší se velké pozornosti a je médii jedním z nejvíce prezentovaných indexů. Akcie zahrnuté v indexu patří společnostem z odvětví financí, průmyslu, technologií a médií. 12 Tabulka č. 1: Složení a váhy titulů v indexu DJIA k 17. březnu 2013 Společnost Váha v % Společnost Váha v % IBM 11,37 UnitedHealth Group 2,90 Chevron 6,33 JPMorgan Chase 2,65 3M 5,63 Dupont 2,64 McDonalds 5,27 Verizon Communications 2,54 United Technologies 4,94 Merck 2,33 ExxonMobil 4,73 Coca-Cola 2,05 Catterpillar 4,70 AT&T 1,93 Boeing 4,57 Microsoft 1,48 Travelers 4,35 Pfizer 1,48 Johnson & Johnson 4,19 General Electric 1,24 Procter & Gamble 4,04 Hewlett Packard 1,17 Wal Mart 3,84 Cisco Systems 1,16 Home Depot 3,65 Intel 1,13 American Express 3,50 Bank of America 0,67 Disney 3,05 Alcoa 0,46 Pramen: vlastní tvorba na základě dat z 18.3. 2013 z http://www.indexarb.com/indexcomponentwtsdj.html Díky způsobu vážení akcií v indexu se váhy jednotlivých společností denně mění se změnami jejich kurzu, tabulka č. 1 uvádí váhy platné k 17. březnu 2013. Na následujících datech si můžeme demonstrovat nedostatek přidělování váhy titulům na základě ceny ke stejnému datu má společnost Microsoft 13 kapitalizaci téměř 2,5 krát větší než společnost Disney 14. Nehledě na ekonomickou sílu, význam odvětví či další faktory váha společnosti Disney je v indexu DJIA více než dvojnásobná oproti akciím společnosti Microsoft, a to jen díky vyšší hodnotě kurzu této akcie. 12 Dow Jones Industrial Average: Overview. Dow Jones Indicies [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.djaverages.com/?go=industrial-overview 13 Microsoft Corporation Market Cap. Ycharts: The Financial Terminal of the Web [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://ycharts.com/companies/msft/market_cap 14 Walt Disney Market Cap. Ycharts: The Financial Terminal of the Web [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://ycharts.com/companies/dis/market_cap 17

Index Standard & Poor 500 (S&P 500) je index zahrnující 500 amerických akcií vybraných analytiky agentury Standard & Poor. Tento index je v praxi nejpoužívanějším akciovým indexem. Je to zejména díky širší bázi indexu a jeho konstrukci přidělující váhu jednotlivým titulům na základě jejich tržní kapitalizace (na rozdíl od cenového hlediska u indexu DJIA). Díky tomu je vypovídací schopnost tohoto indexu vyšší a S&P 500 lépe odráží skutečný vývoj americké ekonomiky. Společnosti jsou vybírány na základě kritérií likvidity, velikosti a odvětví. Omezující podmínkou je sídlo společnosti na území USA. Analytici S&P se snaží zachovat poměr vah jednotlivých odvětví nejlépe odpovídající ekonomické realitě USA, aktuální zastoupení jednotlivých odvětví můžete vidět na následujícím grafu. Vyšší počet titulů v indexu rozkládá váhu na jednotlivé společnosti tituly s nejvyšší váhou v indexu S&P 500 jsou Apple Inc. a Exxon Mobil Corp, které mají každá váhu kolem 2,90 %. To snižuje riziko velkých výkyvů celého indexu způsobených změnami pouze jednoho z titulů tvořících základ indexu (oproti tomu titul IBM má v indexu DJIA váhu 11,37 %). 15 Graf č. 1: Zastoupení sektorů v indexu S&P 500 platné k 15. březnu 2013 Pramen: hodnoty z 15. 7. 2013 http://www.standardandpoors.com/indices/sp-500/en/us/?indexid=spusa-500- usduf--p-us-l-- Sector Breakdown Souhrnným indexem americké elektronické burzy NASDAQ je index s názvem Nasdaq Composite. Jeho základ tvoří všechny tituly obchodované na této burze. I když Nasdaq Composite není čistě odvětvovým indexem, převážná většina firem tvořících index spadá do technologického sektoru. A jako většina moderních indexů je vážený podle kapitalizace. Na následujícím grafu zobrazujícím historický vývoj hodnoty indexu je dobře 15 S&P 500 Index information: Perfomance data. S&P 500 Indicies [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.standardandpoors.com/indices/sp- 500/en/us/?indexId=spusa-500-usduf--p-us-l-- 18

patrný takzvaný dot-com boom konce minulého tisíciletí a následné splasknutí bubliny po dosažení vrcholu dne 10. března 2000. 16 Graf č. 2: Historický vývoj hodnoty a objemu indexu Nasdaq Composite do 15. března 2013 Pramen: převzato 18. 3. 2013 z http://finance.yahoo.com/q/bc?s=%5eixic&t=my&l=on&z=l&q=l&c= 1.3.1 CBOE Volatility Index V roce 1993 byl představen Chicago Board Options Exchange Volatility Index (CBOE VIX), který byl původně vytvořen k měření volatility indexu S&P 100. Brzy se stal hlavním měřítkem pro volatilitu amerického akciového trhu a začal být zveřejňován v denním burzovním zpravodajství, kde bývá často označován jako fear index.. V roce 2003 byl VIX aktualizován, aby odrážel nové dění na akciovém trhu. Nový VIX referuje očekávanou třicetidenní volatilitu indexu S&P 500 průměrováním vážených cen put a call opcí na tento index. Index VIX a S&P 500 mají obecně inverzní vztah. Když S&P 500 stoupá, index VIX klesá, a naopak. Investoři používají VIX jako indikátor paniky. Když je na extrémně vysokých hodnotách, znamená to, že na trzích panuje vysoká nejistota. Problémem však je právě určení hodnoty indexu, která má být považována za extrémní. Tyto hodnoty nejsou pevně dané a odvíjí se od aktuální situace na trhu. 17 16 Index Description. NASDAQ Composite Index Methodology: Global indexes [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: https://indexes.nasdaqomx.com/docs/methodology_comp.pdf 17 The CBOE Volatility Index - VIX : The powerful and flexible trading and risk management tool from the Chicago Board Options Exchange. Chicago Board Options Exchange. 2009. Dostupné z: http://www.cboe.com/micro/vix/vixwhite.pdf 19

1.3.2 Asijské akciové indexy Nerozšířenějším akciovým indexem zastupujícím japonskou burzu je Nikkei 225. Jak název napovídá je tvořen 225 tituly, které spadají mezi nejlikvidnější a nejprestižnější společnosti obchodované na burze. Společnost spravující index udržuje zastoupení šesti odvětvových sektorů dále dělených na 36 průmyslových klasifikací. Nikkei 225 je cenově váženým indexem. 18 Čínskou burzu nejčastěji prezentuje index Hang Seng (HSI), který je zveřejňován již od roku 1969. HSI je vážený podle kapitalizace titulů, kterých obsahuje 50. Index se skládá ze čtyř sub-indexů: Commerce and Industry, Finance, Utilities, and Properties. Význam indexu Hang Seng v současné době přirozeně roste s ekonomickou expanzí Číny a důležitou roli hraje také silná působnost Čínských firem v zahraničí. 19 1.3.3 Evropské akciové indexy Londýnská burza London Stock Exchange je zastupována mimo jiné indexem FTSE 100. Tento index je složen ze sta anglických společností s největší kapitalizací, které svojí strukturou odpovídají složení ekonomiky Velké Británie. Těchto sto společností reprezentuje přibližně 85,2 % hodnoty kapitalizace na trhu London Stock Exchange. Index je vážený na základě tržní kapitalizace. 20 DAX 30 zahrnuje 30 nejvýznamnějších titulů obchodovaných na frankfurtské burze. Tento index je vážený tržní kapitalizací a je typem indexu, který započítává (reinvestuje) do své hodnoty vyplacené dividendy. Následující obrázek zobrazuje příklad několika indexů jedné burzy, které se liší úrovní zahrnutých společností či odvětvovým zaměřením. 21 18 Overview. Nikkei Indexes: All about Nikkei 225 [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://indexes.nikkei.co.jp/en/nkave/index/profile?idx=nk225 19 Hang Seng Index and Sub-indexes: Description. Hang Seng Indexes [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://indexes.nikkei.co.jp/en/nkave/index/profile?idx=nk225 20 FTSE 100 Index. FTSE [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.ftse.com/indices/india/index.jsp 21 Guide to the Equity Indicies of Deutsche Borse: March 2013. Deutsche Borse AG [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.daxindices.com/en/medialibrary/document/equity_l_6_19_e.pdf 20

Obrázek č. 1: Přehled nejdůležitějších indexů frankfurtské burzy Pramen: http://www.dax-indices.com/en/medialibrary/document/equity_l_6_19_e.pdf Dow Jones EURO STOXX 50 je souhrnným indexem pro eurozónu. Zahrnuje padesát titulů nejsilnějších společností z dvanácti zemí: Rakouska, Belgie, Finska, Francie, Německa, Řecka, Irska, Itálie, Lucemburska, Nizozemí, Portugalska a Španělska. Žádná česká společnost zatím v indexu zahrnuta není. Tento index je významný zejména jako podkladové aktivum pro širokou škálu investičních produktů, jako jsou opce či Exchange Traded Funds (ETF). 22 1.3.4 Světové akciové indexy Jako je Dow Jones EURO STOXX 50 indexem prezentujícím vývoj nejprestižnějších akciových společností v oblasti eurozóny, existují indexy zastupující tituly z celého světa. Například základ Dow Jones Global Titans 50 je tvořen padesáti největšími nadnárodními korporacemi. Z hlediska diverzifikace je však vhodnějším zástupcem světových akciových indexů MSCI World Index. Tento index reprezentuje 1610 titulů z burz 24 zemí (Česká republika opět není žádným titulem zastoupena). Spolu s dalšími indexy z rodiny MSCI je 22 EURO STOXX 50. STOXX: Inovative. Global. Indicies [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.stoxx.com/indices/index_information.html?symbol=sx5e 21

MSCI World Index spravován a zveřejňován finanční společnost MSCI Inc. (dříve známá jako Morgan Stanley Capital International). 23 1.3.5 Index PX PX je oficiálním indexem Burzy cenných papírů Praha (BCPP), který zahrnuje v současné době patnáct blue chip emisí. Tento index byl poprvé zveřejněn 20. 3. 2006, kdy se stal nástupcem indexů PX 50 a PX-D. Vážen je tržní kapitalizací a počet emisí tvořící jeho základ je variabilní. Dividendy se do hodnoty indexu nezapočítávají, nejedná se tedy o performance index. Aktualizace báze indexu se provádí v zájmu udržení kvality každé čtvrtletí. Aktuálně jsou třemi tituly s největší váhou (všechny shodně téměř po dvaceti procentech celkové váhy) energetický gigant ČEZ, finanční a pojišťovací společnost Vienna Insurance Group a banka Erste Group Bank AG. Následující obrázek obsahuje pro ilustraci vzorec pro výpočet indexu PX, výpočet ostatních indexů vážených tržní kapitalizací bývá však principielně velmi podobný 24 Schéma č. 1: Vzorec pro výpočet indexu PX platný k 20. 3. 2013 Pramen: dokument PX_pravidla_pro_vypocet.pdf dostupného z Burzovní indexy: Index PX. Burza cenných papírů Praha. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=burzovni-indexy 23 MSCI World Index. MSCI: A Clear View of Risk and Return [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.msci.com/resources/factsheets/index_fact_sheet/msci-world-index.pdf 24 Burzovní indexy: Index PX. Burza cenných papírů Praha [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=burzovni-indexy 22