UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

Kurz E-learning prmyslovprávní Moodle ochrany 4/4 - loga barevn - pesázet Lukáš Heller Stanislav Babický

Tento projekt je souástí IPRM Ústí n. L. Centrum. Tento projekt je součástí IPRM Ústí n. L. Centrum. Tato publikace vznikla v rámci projektu Posilování kompetencí vysokoškolských Tato publikace vznikla pracovník v rámci projektu rozvoj Posilování konkurenceschopnosti kompetencí vysokoškolských vysokého školství pracovníků v Ústeckém pro rozvoj kraji, konkurenceschopnosti vysokého školství realizovaného v Ústeckém kraji, v rámci registrační OP Vzdlávání číslo registraní íslo CZ.1.07/2.2.00/07.0117, CZ.1.07/2.2.00/07.0117, pro konkurenceschopnost. realizovaného v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. 4/4 - loga barevn - pesázet http://pokrok.ujep.cz http://pokrok.ujep.cz

Obsah 1 Pojmy prmyslové a duševní vlastnictví, právní zdroje... 5 2 Právní ochrana technických ešení... 5 3 Ochrana práv na oznaení... 6 4 Ochrana prmyslových práv v zahranií... 7 5 Rozdíly mezi užitným vzorem a patentem... 7 6 Podnikové vynálezy a vzory... 8 7 Soubžná ochrana patentem, užitným vzorem a prmyslovým vzorem... 9 8 Požadavky na zápis do rejstík užitných vzor a prmyslových vzor... 10 9 Zrušovací ízení u patent a výmaz užitných vzor a prmyslových vzor... 10 10 Zákony R v oblasti prmyslového vlastnictví... 12 11 Univerzální a na n navazující smlouvy na ochranu duševního vlastnictví... 12 12 Mezinárodní systém pihlašování vynález... 13 13 Regionální systémy prmyslovprávní ochrany... 15 14 ízení o patentové pihlášce ped Evropským patentovým úadem... 17 15 Przkum pihlášky ochranné známky, systém, lhty ízení... 19 16 Vzdání se, zrušení a neplatnost ochranné známky... 20 17 Pihlašování ochranných známek do zahranií... 20 18 ízení o ochranné známce Spoleenství... 21 19 Odborná pomoc a zdroje informací... 22 20 Prmyslovprávní informace... 22 21 Mezinárodní patentové tídní... 24 22 Rešerše... 25 23 Vymáhání práv z prmyslového vlastnictví... 25 24 Licenní analogie pi náhrad škody z porušování práv z duševního vlastnictví... 27 25 Mandátní smlouva... 27 26 Licenní smlouva dle obchodního zákoníku... 28 27 Licenní smlouva dle autorského zákona... 29 28 Náklady na prmyslovprávní ochranu... 30 29 Zpsoby oceování práv z prmyslového vlastnictví... 31 30 Porovnání prmyslových práv, autorských práv a obchodního tajemství... 33 31 Doporuená literatura... 34

1 Pojmy prmyslové a duševní vlastnictví, právní zdroje Pojem prmyslové vlastnictví zahrnuje: - patenty na vynálezy; - užitné vzory; - prmyslové vzory nebo modely; - tovární nebo obchodní známky a známky služeb; - obchodní jméno; - údaje o provenienci zboží nebo oznaení jeho pvodu. Pojem duševní vlastnictví zahrnuje práva: - k literárním, umleckým a vdeckým dílm, - k výkonm výkonných umlc, zvukovým záznamm a rozhlasovému vysílání, - k vdeckým objevm, - k vynálezm ze všech oblastí lidské innosti. Právní zdroje: - Paížská úmluva na ochranu prmyslového vlastnictví (PUÚ) z r. 1883 (prmyslové vlastnictví); - Úmluva o zízení Svtové organizace duševního vlastnictví (WIPO) z r. 1967 (duševní vlastnictví); - Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) z roku 1994. Zjednodušen lze konstatovat, že pojem duševního vlastnictví v sob zahrnuje práva k pedmtm prmyslového vlastnictví a práva autorská, vetn práv souvisejících s právem autorským. 2 Právní ochrana technických ešení Mezi technická ešení se zpravidla zaazují vynálezy vetn biotechnologických vynález, dále užitné vzory, prmyslové vzory a topografie polovodiových výrobk. Patenty na vynálezy Patenty se udlují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké innosti a jsou prmyslov využitelné. Za vynálezy se nepovažují nap. objevy, vdecké teorie a programy poíta. Patent je forma právní ochrany vynálezu. Vynález je pedmtem té ochrany, je to vyešení technického problému. Platnost patentu je maximáln 20 let od podání pihlášky, pokud jsou placeny udržovací poplatky. U léiv mže být doba ochrany prodloužena. Úinky patentu nastávají ode dne oznámení o udlení patentu ve Vstníku Úadu prmyslového vlastnictví R (dále ÚPV). Patenty jsou také významným zdrojem aktuálních informací o stavu techniky. 5

Užitné vzory Technická ešení, která jsou nová, pesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou prmyslov využitelná, se chrání užitnými vzory. Užitnými vzory nelze v R chránit zpsoby výroby. To je zásadní rozdíl proti patentm. Užitný vzor lze získat rychleji než patent, nebo ÚPV u pihlášky užitného vzoru neprovádí vcný przkum, zatímco u pihlášky vynálezu ano. Tato ochrana je mén jistá, ale levnjší. Užitné vzory se zapisují do rejstíku užitných vzor vedeného ÚPV. Užitný vzor platí 4 roky ode dne podání pihlášky s možností prodloužení platnosti dvakrát o ti roky, tedy celkem mže platit až 10 let. O prodloužení lze požádat v posledním roce platnosti. Zápisem užitného vzoru do rejstíku vzniká jeho ochrana. Prmyslové vzory Prmyslovým vzorem (též design) se rozumí vzhled výrobku nebo jeho ásti spoívající zejména ve znacích linií, obrys, barev, tvaru, struktury nebo materiál výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Prmyslový vzor je zpsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu. Prmyslové vzory se zapisují do rejstíku prmyslových vzor vedeného ÚPV. Ochrana zapsaného prmyslového vzoru trvá 5 let od data podání pihlášky. Jeho vlastník mže dobu ochrany opakovan obnovit, a to vždy o 5 let až na celkovou dobu 25 let. Topografie polovodiových výrobk Topografií se rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemn souvisejících zobrazení, znázorujících trojrozmrné trvalé uspoádání vrstev, z nichž se polovodiový výrobek skládá. Topografie polovodiových výrobk se zapisují do rejstíku topografií polovodiových výrobk vedeného ÚPV. Topografie polovodiových výrobk musí být výsledkem tvrí innosti pvodce a nesmí být v prmyslu polovodiových výrobk bžná. Doba trvání ochrany topografie skoní uplynutím 10 let od konce kalendáního roku, v nmž tato ochrana vznikla. V R jich je zapsáno jen sedm, piemž ochrana všech už zanikla. 3 Ochrana práv na oznaení Ochranné známky Ochrannou známkou mže být oznaení schopné grafického znázornní (tedy vnímatelné zrakem), je-li zpsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobk nebo služeb jiné osoby. Ochrannou známkou mže být slovní oznaení bžným písmem, obrazové vyobrazení nebo kombinace kresby a slov, prostorové oznaení (tvar výrobku nebo jeho obalu) a barva. Zápis ochranné známky platí 10 let. Zápis ochranné známky se na žádost jejího vlastníka obnoví, a to vždy na dalších 10 let. Oznaení pvodu a zempisná oznaení Oznaení pvodu a zempisná oznaení se používají k oznaení zboží, které má uritou kvalitu, která je u oznaení pvodu výlun nebo pevážn dána vymezenou zempisnou oblastí, zatímco u zempisných oznaení ji lze piíst vymezené zempisné oblasti. 6

Zatímco ochranná známka je pedmtem vlastnictví, oznaení pvodu a zempisná oznaení mže užívat každý, kdo dané výrobky ve vymezené oblasti vyrábí. Na zapsaná oznaení pvodu a zempisná oznaení nelze poskytnout licenci ani je poskytnout jako zástavu. Trvání ochrany není asov omezeno. 4 Ochrana prmyslových práv v zahranií Pro získání ochrany prmyslových práv v zahranií tzv. národní cestou je nutné podat v každém jednotlivém vybraném stát píslušnou pihlášku. Pihlašovatel si tam musí zvolit kvalifikovaného zástupce. Komunikace se zahraniním úadem probíhá v jednacím jazyce úadu a je nutné platit jejich poplatky. Patenty a) Evropský patent od 1. íjna 2010 mže platit až ve 40 státech Evropy; úedními jazyky Evropského patentového úadu (EPO) jsou anglitina, francouzština a nmina; b) mezinárodní patentová pihláška PCT umožuje usilovat o ochranu až ve 137 státech. Prmyslové vzory Prmyslový vzor EU (komunitární design) platí na území EU jako celku. Pihlašuje se u Úadu pro harmonizaci ve vnitním trhu (OHIM) ve španlském Alicante nebo pes ÚPV. Ochranné známky a) mezinárodní pihláška ochranné známky se podává u Mezinárodního úadu Svtové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v Ženev, ochrana mže platit až v 80 státech; b) pihláška ochranné známky EU (komunitární ochranná známka) se podává u OHIM, ochrana platí na území EU jako celku. 5 Rozdíly mezi užitným vzorem a patentem Rozdíly mezi ochranou technických ešení užitným vzorem a patentovou ochranou vynález: - hlavním rozdílem oproti patentové ochran je, že užitnými vzory nelze v R chránit zpsoby výroby nebo pracovní innosti (na Slovensku a v Rakousku ano) ani biologické reproduktivní materiály (výluka je absolutní), patentem lze krom jiného chránit mikrobiologické zpsoby výroby a výrobky tmito zpsoby získané; - rozdíl je v požadavcích na úrove vynálezu (u vynálezu vyšší než u technických ešení), ve zpsobu przkumu ped udlením (u patentové pihlášky se provádí úplný przkum, u pihlášky užitného vzoru jen przkum tzv. zápisné zpsobilosti), v délce platnosti ochrany, ve výši poplatk (patenty jsou dražší); - dojde-li k peduveejnní vynálezu v období šesti msíc ped podáním pihlášky, lze podat pouze pihlášku užitného vzoru, nikoliv pihlášku vynálezu; - ízení o pihlášce užitného vzoru je asto ukoneno do 2 msíc, protože je založeno na tzv. registraním principu, kdežto na patent se eká nkolik let, protože se u nj provádí úplný przkum; 7

- nevýhodou ochrany užitným vzorem je, že tato ochrana není moc silná, ale to lze zlepšit provedením vlastní rešerše na stav techniky; - z pihlášky vynálezu lze tzv. odboit na pihlášku užitného vzoru, piemž lze uplatnit právo pednosti z díve podané pihlášky vynálezu, naopak to nelze. 6 Podnikové vynálezy a vzory Ustanovení 9 a 10 zákona. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích upravují podnikový vynález takto: 9 (1) Vytvoil-li pvodce vynález ke splnní úkolu z pracovního pomru, z lenského nebo jiného obdobného pracovnprávního vztahu (nap. z dohod o pracích konaných mimo pracovní pomr, tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní innosti) (dále jen "pracovní pomr") k zamstnavateli, pechází právo na patent na zamstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na pvodcovství tím není doteno. (2) Pvodce, který vytvoil vynález v pracovním pomru, je povinen zamstnavatele o této skutenosti neprodlen písemn vyrozumt a pedat mu podklady potebné k posouzení vynálezu. (3) Neuplatní-li zamstnavatel ve lht tí msíc od vyrozumní podle ustanovení odstavce 2 vi pvodci právo na patent, pechází toto právo zpt na pvodce. Zamstnavatel i pvodce jsou v této lht povinni zachovávat vi tetím osobám o vynálezu mlenlivost. Uplatnním práva na patent vi pvodci však zamstnavateli nevzniká povinnost podnikový vynález pihlásit k patentování. (4) Pvodce, který vytvoil vynález v pracovním pomru, na njž zamstnavatel uplatnil právo na patent, má právo vi zamstnavateli na pimenou odmnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodáský význam vynálezu a pínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatnním, piemž se pihlíží k materiálovému podílu zamstnavatele na vytvoení vynálezu a k rozsahu pracovních úkol pvodce. Dostane-li se již vyplacená odmna do zjevného nepomru s pínosem dosaženým pozdjším využitím nebo jiným uplatnním vynálezu, má pvodce právo na dodatené vypoádání. Pokud zamstnavatel uplatní vi pvodci právo na patent, vzniká mu povinnost pvodce pimen odmnit, a to bez ohledu na to, jaký je další osud podnikového vynálezu, tj. i bez ohledu na to, zda jej zamstnavatel bude skuten využívat a zda jej pihlásí k patentování. 10 Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení 9 zstávají po skonení pracovního pomru pvodce se zamstnavatelem nedotena. Výše uvedená ustanovení se obdobn použijí i pro užitné vzory. Zákon. 207/2000 Sb., o ochran prmyslových vzor upravuje zamstnanecký prmyslový vzor velmi podobn jako u patent, s nkterými odlišnostmi: Místo pojmu zamstnavatel užívá pojmu zadavatel. 8

Neuplatní-li zadavatel ve lht 3 msíc od vyrozumní o vytvoení prmyslového vzoru vi pvodci právo na prmyslový vzor, pechází toto právo zpt na pvodce. Zadavatel i pvodce jsou v této lht povinni zachovávat o prmyslovém vzoru vi tetím osobám mlenlivost. Zadavatel je navíc povinen zachovávat mlenlivost o prmyslovém vzoru ješt po dobu 1 msíce ode dne, kdy na pvodce pešlo právo na prmyslový vzor. 7 Soubžná ochrana patentem, užitným vzorem a prmyslovým vzorem Podmínkou soubžné ochrany patentem a užitným vzorem je, aby se jednalo o stejné technické ešení. Dobré je podat ob pihlášky radji souasn, aby nedošlo k peduveejnní. Nemže se jednat o zpsob výroby, protože ten nelze v R chránit užitným vzorem. Úinky ochrany užitným vzorem odpovídají úinkm patentu. Soubžn platný užitný vzor poskytuje plnou ochranu od jeho zápisu do rejstíku, k emuž dojde mnohem dív, než k udlení patentu, ímž lze peklenout dobu mezi zveejnním pihlášky vynálezu a udlením patentu, kdy pihlašovateli vynálezu písluší pouze pimená náhrada od toho, kdo po zveejnní pihlášky vynálezu její pedmt využíval. Právo na pim- enou náhradu lze uplatnit až ode dne, od nhož nastávají úinky patentu. Pi rozhodování o pípadné soubžné ochran patentem a užitným vzorem nutno uvážit: - tvrí úrove a druh ešení (ešení s nedostatenou tvrí úrovní je lepší chránit užitným vzorem, na patentovou ochranu by nemuselo dosáhnout); - dlouhodobost a poátek úink ochrany; - pi peduveejnní ešení v období 6 msíc ped podáním pihlášky, nap. z vle pihlašovatele, zstává možnost ochrany pouze užitným vzorem; - obranyschopnost dosažené právní ochrany (užitný vzor, který byl pihlášen bez provedení rešerše na novost, lze napadnout s vtší nadjí na úspch); - náklady na pihlášení a udržování ochrany; - pokud patent nebude udlen, je dobrá ochrana alespo užitným vzorem. Nkdy lze uplatnit soubh všech tí druh ochrany, a to tam, kde lze chránit podstatu technického ešení a zárove vzhled výrobku, nap. pákový mechanismus pro poadae. Rozdíly mezi prmyslovým vzorem a užitným vzorem: U prmyslového vzoru se chrání vzhled výrobku. Rozsah ochrany prmyslového vzoru je dán vyobrazením prmyslového vzoru tak, jak je zapsán v rejstíku prmyslových vzor. Do rozsahu ochrany vyplývající ze zápisu prmyslového vzoru spadá každý prmyslový vzor, který nevyvolává u informovaného uživatele odlišný celkový dojem. Užitným vzorem se chrání technické ešení, výrobek, který je definován v nárocích na ochranu. Pi urování rozsahu ochrany užitného vzoru se pihlíží k popisu. 9

8 Požadavky na zápis do rejstík užitných vzor a prmyslových vzor Užitný vzor: Technická ešení, která jsou nová, pesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou prmyslov využitelná, se chrání užitnými vzory. Pihláška užitného vzoru musí obsahovat popis technického ešení a nároky na ochranu, v nichž musí být strun a jasn vymezen pedmt, který má být chránn užitným vzorem. Popis musí obsahovat název technického ešení, dosavadní stav techniky, podstatu technického ešení, pípadn výkresy a pehled obrázk na výkresech, alespo jeden píklad uskutenní technického ešení a prmyslovou využitelnost ( 8). Užitný vzor platí tyi roky ode dne podání pihlášky. Dobu platnosti zápisu užitného vzoru prodlouží Úad na žádost majitele užitného vzoru až dvakrát vždy o ti roky. Prmyslový vzor (design): Prmyslovým vzorem je vzhled výrobku nebo jeho ásti, spoívající zejména ve znacích linií, obrys, barev, tvaru, struktury nebo materiál výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Prmyslový vzor je zpsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu ( 3/1). Prmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li pede dnem podání pihlášky nebo pede dnem vzniku práva pednosti zpístupnn veejnosti shodný prmyslový vzor ( 4). Prmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává prmyslový vzor, který byl zpístupnn veejnosti pede dnem podání pihlášky nebo pede dnem vzniku práva pednosti ( 5/1). Pihláška prmyslového vzoru musí obsahovat vyobrazení každého prmyslového vzoru, o jehož zápis je v pihlášce žádáno, z nhož lze jednoznan poznat podstatu prmyslového vzoru a které lze reprodukovat. Dále musí obsahovat název prmyslového vzoru, urení výrobku, v nmž je prmyslový vzor ztlesnn nebo na nmž je aplikován, vetn jeho zatídní podle píslušných tíd mezinárodního tídní prmyslových vzor ( 35). Ochrana zapsaného prmyslového vzoru trvá 5 let od data podání pihlášky. Vlastník zapsaného prmyslového vzoru mže tuto dobu ochrany opakovan obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let od data podání pihlášky prmyslového vzoru. 9 Zrušovací ízení u patent a výmaz užitných vzor a prmyslových vzor Prmyslové právo mže být zrušeno, když se zjistí, že v dob jeho udlení nebyly splnny podmínky pro jeho udlení. Zrušení platí zptn od samého poátku jeho platnosti (ex tunc). A) Zrušovací ízení u patent Ustanovení 23 patentového zákona umožuje neprávem udlený patent ásten nebo zcela zrušit. Úelem je omezení rozsahu ochrany, ne náprava nedostatk patentového spisu. 10

Zrušení patentu jestliže se dodaten zjistí, že (právo nemlo být udleno): - vynález nesploval podmínky patentovatelnosti; - vynález není v patentu popsán tak jasn a úpln, aby jej mohl odborník uskutenit; - pedmt patentu pesahuje obsah pvodního podání pihlášky vynálezu; - majitel patentu na nj nemá právo (není pvodcem vynálezu ani jeho práv. nástupcem); - zrušení je možno provést v pípad právního zájmu i po zániku patentu (nap. jestliže byl vynález využíván ješt v dob platnosti patentu); - zrušení patentu má zptnou úinnost ode dne poátku jeho platnosti (ex tunc). Podání návrhu na zrušení patentu - návrh mže podat kdokoliv, nemusí se prokazovat právní zájem; - návrh lze podat kdykoliv po udlení patentu po celou dobu jeho platnosti; - pi podání návrhu po uplynutí šesti msíc od nabytí úinnosti patentu musí navrhovatel zaplatit správní poplatek 2000,- K; - návrh musí být odvodnn a doložen dkazy. Rozhodnutí o návrhu výsledkem zrušovacího ízení je: a) zamítnutí návrhu a ponechání patentu v platnosti v pvodním rozsahu; b) zrušení patentu v celém rozsahu; c) ástené zrušení patentu. Rozhodnutí musí být odvodnno, v ízení se ÚPV mže opírat pouze o skutenosti/dkazy, ke kterým úastníci mli možnost se vyjádit. B) Výmaz užitného vzoru z rejstíku - (ex tunc): Na návrh kohokoliv Úad provede výmaz užitného vzoru z rejstíku a) není-li technické ešení zpsobilé k ochran; b) je-li pedmt užitného vzoru již chránn patentem s úinky na území eské republiky i užitným vzorem s dívjším právem pednosti; c) jestliže pedmt užitného vzoru jde nad rámec pvodního podání pihlášky. Podání návrhu na výmaz užitného vzoru: - mže podat kdokoliv, nemusí se osvdovat právní zájem; - kdykoliv po zápisu užitného vzoru, po celou dobu platnosti; - návrh po zániku užitného vzoru (navrhovatel musí prokázat právní zájem); - navrhovatel musí zaplatit správní poplatek 2000,- K. Rozhodnutí o návrhu výsledkem výmazového ízení je: a) zamítnutí návrhu a ponechání užitného vzoru v platnosti v pvodním rozsahu; b) výmaz užitného vzoru v celém rozsahu; c) ástený výmaz užitného vzoru. Výmaz užitného vzoru z rejstíku má úinky, jako by užitný vzor nebyl do rejstíku zapsán. Výmaz prmyslového vzoru z rejstíku - (ex tunc). Zapsaný prmyslový vzor ÚPV vymaže z rejstíku: a) jestliže prmyslový vzor neodpovídá pojmu prmyslového vzoru; b) pokud prmyslový vzor nespluje požadavky na nj kladené, tj. podmínky ochrany, novost, individuální povahu, je v rozporu s veejným poádkem a dobrými mravy; c) pokud jeho vlastník nemá právo na prmyslový vzor; d) je-li prmyslový vzor již pihlášen nebo chránn v R jako starší prmyslový vzor. 11

Rozhodnutí o návrhu výsledkem výmazového ízení je: a) zamítnutí návrhu na výmaz; b) výmaz zapsaného prmyslového vzoru v celém rozsahu; c) ástený výmaz, bu výmaz jednoho prmyslového vzoru nebo odstranní neoprávnn použitého oznaení ze souboru vzhledových znak vzoru. 10 Zákony R v oblasti prmyslového vlastnictví Nejdležitjší zákony v oblasti prmyslového vlastnictví jsou: a) zákon. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích; b) zákon. 478/1992 Sb., o užitných vzorech; c) zákon. 207/2000 Sb., o ochran prmyslových vzor; d) zákon. 441/2003 Sb., o ochranných známkách; e) zákon. 452/2001 Sb., o ochran oznaení pvodu a zempisných oznaení; f) zákon. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích. Úad prmyslového vlastnictví pipravuje nový patentový zákon, který by ml upesnit procesní ustanovení, nap. požadavky na pihlášku vynálezu, zastupování pi ízení, lhty ízení a navrácení práv. Návrh zákona byl ješt ped pedáním do meziresortního pipomínkového ízení pedložen odborné veejnosti k vyjádení. 11 Univerzální a na n navazující smlouvy na ochranu duševního vlastnictví 1. Paížská úmluva na ochranu prmyslového vlastnictví Univerzální smlouva. Vyjmenovává pedmty ochrany prmyslového vlastnictví, a to i obchodní jméno a nekalou soutž. Zakotvila základní principy: Národní zacházení píslušníci každé unijní zem požívají v ostatních unijních zemích týchž výhod, které píslušné zákony poskytují vlastním státním píslušníkm. Teritorialita a nezávislost udlených patent pihlášku je nutno podat v každém stát, kde má být patent chránn. Podmínky ochrany a ochrana se ídí národním právem. Mezinárodní priorita kdo ádn podá pihlášku v jedné unijní zemi, požívá prioritního práva pi podání pihlášky v ostatních unijních zemích. Pihláška podaná v prioritní lht nesmí pozbýt úinnosti skutenostmi, které v té dob nastanou. Den podání se nepoítá do lhty. Lze uplatnit více priorit. Délka priority je: - 12 msíc pro vynálezy a užitné vzory; - 6 msíc pro prmyslové vzory a ochranné známky. Piznání práva výlunosti - právo vylouit z užívání tetí osoby. Každá unijní zem zídí Úad prmyslového vlastnictví. R je lenem. 12

2. Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních znaek Umožuje mezinárodní zápis již zapsaných známek. R je lenem. Vlastník ochranné známky, který je píslušníkem lenského státu Madridské dohody, podá žádost o mezinárodní zápis u Mezinárodního úadu Svtové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v Ženev. Podává se prostednictvím ÚPV. Ten provede przkum formálních náležitostí pihlášky, nikoliv vcný przkum. Doba ochrany mezinárodního zápisu je 20 let (prakticky také jen 10 let) od data zápisu. Pihláška musí být podána ve francouzštin. 3. Protokol k Madridské dohod Je to zvláštní smlouva. Jednacím jazykem krom francouzštiny je i anglitina. Nkteré lenské zem nejsou v Madridské dohod, nap. USA, UK, Dánsko. R je lenem. K podání žádosti o mezinárodní zápis staí národní pihláška ochranné známky. 4. Smlouva o patentové spolupráci - PCT (1970) - podepsána ve Washingtonu zmnna v r. 1979 a 1984; - R je lenem; - systém PCT podání jediné mezinárodní pihlášky má tytéž úinky jako podání národních pihlášek ve všech smluvních státech, které si pihlašovatel zvolí; - dležitý je odklad vstupu do národní fáze na 30 msíc od priority a tím i odklad vynaložení náklad; - pihláška se podává u tzv. pijímacího úadu národní úad zem pihlašovatele nebo i Mezinárodní úad WIPO v Ženev. 12 Mezinárodní systém pihlašování vynález Pihlašování vynález na základ Smlouvy o patentové spolupráci - PCT Systém PCT jedna mezinárodní pihláška PCT má stejný úinek jako souasné podání národních pihlášek ve všech smluvních státech. Lze získat ochranu ve 142 státech a tyi regionální patenty (stav v kvtnu 2010). Mezinárodní pihlášku lze podat: - u pijímacího úadu (tj. národního úadu zem pihlašovatele) - ÚPV, - u Mezinárodního úadu Svtové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v Ženev (lenské zem PCT), - u Evropského patentového úadu v Mnichov EPO, jestliže mezinárodní pihláška vede též k evropskému patentu (píslušníci lenského státu Evropské patentové úmluvy). Mže ji podat: - právnická nebo fyzická osoba, která je píslušníkem smluvního státu nebo má na jeho území bydlišti sídlo. V jazycích: - u nás v anglitin, nmin nebo francouzštin. 13

Pihlášku mže eský pihlašovatel podat i v eštin s tím, že je nutno do jednoho msíce od podání mezinárodní pihlášky pedložit peklad do jednoho z výše uvedených tí jazyk. Formulá žádosti však musí být vyplnn vždy v jednom z tch tí jazyk. Zastupování pi ízení o Mezinárodní pihlášce PCT: Pihlašovatel v mezinárodní fázi ízení o Mezinárodní pihlášce PCT nemusí být zastoupen. Mže být zastoupen patentovým zástupcem oprávnným zastupovat ve smluvním stát. Poplatky spojené s podáním jsou (v ervnu 2010): - pedávací poplatek 1500 K; - píp. poplatek za vyhotovení dokladu o právu pednosti 600 K (pokud bude uplatováno právo pednosti z díve podané eské pihlášky); - mezinárodní pihlašovací poplatek 878 EUR; - 1785 EUR za mezinárodní rešerši. Pokud je pihlašovatelem fyzická osoba a má obanství a sídlo v eské republice, mže uplatnit slevu 75 % z mezinárodního pihlašovacího poplatku. Pokud je nkolik pihlašovatel, musí tyto podmínky splovat každý z nich. Podstata PCT spoívá v následujícím: - namísto nkolika národních pihlášek se podává jediná mezinárodní pihláška, která je úinná ve všech smluvních státech; - zavádí se jediný formální przkum provádný jediným patentovým úadem; - každá mezinárodní pihláška je podrobena mezinárodní rešerši; - zavádí se centralizované mezinárodní zveejování pihlášek; - možnost mezinárodního pedbžného przkumu prostednictvím Mezinárodního úadu v Ženev. Dv fáze ízení: Mezinárodní fáze ízení o mezinárodní pihlášce sestává z provedení mezinárodní rešerše a zveejnní mezinárodní pihlášky po uplynutí 18 msíc od priority. Na základ mezinárodní rešerše a vydání stanoviska o patentovatelnosti se mže pihlašovatel rozhodnout, zda a ve kterém stát bude žádat o udlení národního patentu. Pihlašovatel dále mže ve lht do 22 msíc od data vzniku práva pednosti, resp. do tí msíc od pedání rešeršní zprávy a písemného posudku, podle toho, která lhta uplyne pozdji, požádat o mezinárodní pedbžný przkum. Poplatek za mezinárodní pedbžný przkum iní 1595 EUR, jednací poplatek je stanoven na 200 CHF (ekvivalent 121 EUR). Návrh na mezinárodní pedbžný przkum stejn jako píslušná platba se adresují pímo Evropskému patentovému úadu v Mnichov, který provádí przkum pro mezinárodní pihlášky podané v R. Národní fáze resp. regionální fáze ízení o mezinárodní pihlášce probíhá ped jednotlivými patentovými úady designovaných zemí nebo regionálními úady. Národní úad není vázán Mezinárodní rešeršní zprávou ani stanoviskem k patentovatelnosti. V kladném pípad ízení koní udlením patentu a jeho zveejnním. Lhta pro vstup do národní fáze byla stanovena na 30 msíc od vzniku práva pednosti s tím, že každý úad mže stanovit lhtu delší. V R platí od 1. dubna 2002 lhta 31 msíc pro vstup do národní fáze na základ ustanovení 19 odst. 1 vyhlášky. 550/1990 Sb.: Pihlašovatel mezinárodní pihlášky, jíž se žádá o udlení patentu v eské republice na základ mezinárodní smlouvy, je povinen pedložit Úadu (prmyslového vlastnictví) ve lht 31 msíc od vzniku práva pednosti trojmo její peklad do eského jazyka a zaplatit píslušné poplatky podle zvláštního pedpisu. 14

Je nutno zaplatit další poplatky v souladu s národními nebo regionálními pedpisy a pedložit peklad pihlášky do úedního jazyka každého z tchto úad. Ve vtšin stát pak musí být pihlašovatel pi ízení zastoupen zástupcem, oprávnným zastupovat ped píslušným úadem. I bhem národní fáze má pihlašovatel možnost zmnit nebo doplnit popis vynálezu, nároky nebo výkresy. Právo eské republiky stanovuje pro pihlašování vynález k ochran do zahranií jedinou povinnost: obsahuje-li patentová pihláška utajované skutenosti, je pihlašovatel povinen ji podat u ÚPV R a souasn pedložit souhlas Národního bezpenostního úadu k podání takové pihlášky. Jinak je zcela na rozhodnutí pihlašovatele, kam a jakým zpsobem svj vynález pihlásí. Pihlašování do zahranií se pak ídí vždy píslušným právem té zem nebo regionu, kam žádost o udlení ochrany smuje. 13 Regionální systémy prmyslovprávní ochrany Vedle možnosti pihlašovat pedmty prmyslov právní ochrany národní a mezinárodní cestou vznikla ve 2. pol. 20. stol. v nkterých regionech integraní seskupení, která si pro tento úel vytvoila regionální úady, které se bu specializují jen na právní ochranu vynález, jako je tomu u Evropského patentového úadu v Mnichov a Eurasijského patentového úadu v Moskv, nebo na ochranné známky a prmyslové vzory, jako je tomu u Úadu pro harmonizaci ve vnitním trhu známky, vzory ve španlském Alicante. Evropský regionální systém: Pihlašování vynález na základ Úmluvy o udlování evropských patent Na pelomu 50. a 60. let se vlády stát EHS dohodly na vytvoení Mezivládní konference pro založení evropského systému udlování patent s cílem vytvoit spolené ešení pro patentovou, známkovou a vzorovou ochranu v rámci EHS. Za základ patentového systému byl pijat tzv. duální princip, jehož první ást mla pedstavovat regionální patentový systém pístupný formáln všem evropským státm, pro které by byl udlován evropský patent s úinky národních patent v tch evropských státech, které budou leny Úmluvy o udlování evropských patent a které by pihlašovatel pedem uril v pihlášce. Druhá ást by byla urena pro lenské státy ES a mla by fungovat uvnit té první s tím, že pedpokládala udlování jediného autonomního patentu spoleného a automaticky platného pro všechny zem ES. Výsledkem innosti Mezivládní konference byla Dohoda o udlování evropských patent (1972) ztlesující první ást duálního principu. Na diplomatické konferenci v Mnichov (1973) byla tato dohoda pedstavena jako Úmluva o udlování evropských patent (Evropská patentová úmluva), jejímž cílem bylo centralizovat pihlašovací a udlovací proces. Principem úmluvy je podání jediné patentové pihlášky, která se zkoumá na základ jednotného patentového práva u Evropského patentového úadu. R je lenem úmluvy od r. 2002. Patent Spoleenství: V rámci ES byla vedle Úmluvy o udlování evropských patent uzavena i další Úmluva o evropském patentu pro spolený trh Lucemburská úmluva (Dohoda o patentu Spoleenství 1975, Lucemburk). Smyslem dohody je udlování tzv. patentu Spoleenství, který by ml úinky spolené ve všech státech ES. Jeho udlením by se stal platným a úinným ve všech lenských státech EU, na rozdíl od nynjšího Evropského patentu, který je sice centráln udlen Evropským patentovým úadem, ale úinným se stane pouze v designovaných státech EU po splnní podmínek stanovených jednotlivými státy, tzv. validací (nap. pedložení 15

pekladu patentového spisu). Dohoda o patentu Spoleenství nevstoupila dosud v platnost, protože nebyla ratifikována dostateným potem zemí. Pihlašování ochranných známek a prmyslových vzor v Evropské unii: Pihlašovatel mže OZ do lenských stát EU pihlásit i cestou tzv. komunitární ochranné známky, neboli ochranné známky Spoleenství, po ratifikaci Lisabonské smlouvy v roce 2009 ochranné známky EU. Pihláška se podává u Úadu pro harmonizaci ve vnitním trhu v Alicante vzory, známky, který provádí jak formální, tak na žádost vcný przkum zápisné zpsobilosti. ízení probíhá obdobn jako u národních úad. Pihláška ochranné známky Spoleenství se automaticky vztahuje na všechny lenské státy EU. Zapsaná OZ Spoleenství platí automaticky ve všech lenských státech (právní úprava naízení Rady 40/1994 o ochranné známce Spoleenství). Pihlašovatel z R mže ochrannou známku Spoleenství podat prostednictvím OHIM nebo národních úadlenských stát EU vetn ÚPV. Eurasijský patentový systém: Integraní tendence v oblasti patentové ochrany se projevily i po rozpadu bývalého Sovtského svazu, což vedlo v roce 1995 k uzavení Eurasijské patentové dohody a k vytvoení eurasijského patentového systému a konstituování Eurasijské patentové organizace a Eurasijského patentového úadu v Moskv. Devt lenských stát: Azerbájdžán, Arménie, Blorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldávie, Rusko, Tádžikistán a Turkmenistán. Možnost lenství není omezena jen na bývalé sovtské republiky, leny mohou být všechny zem Organizace spojených národ. Udluje se jediný eurasijský patent platný ve všech smluvních státech. Jediným smluvním jazykem je ruština. Mimoevropská regionální seskupení: Afrika Na africkém kontinent psobí Africká organizace duševního vlastnictví (OAPI, 1962), která pvodn zajišovala innost pevážn pro francouzsky mluvící zem, a Africká regionální organizace prmyslového vlastnictví (ARIPO, 1976), pvodn pro anglicky mluvící zem, pozdji i pro jiné africké zem. Oba tyto systémy se postupn pizpsobují systémm evropským s cílem umožnit a zjednodušit prmyslov právní ochranu na africkém kontinent. OAPI 16 lenských stát. Do psobnosti patí vedle prmyslového vlastnictví i autorskoprávní ochrana. ARIPO 15 lenských stát. Možnost pihlásit vynález, užitný nebo prmyslový vzor a ochrannou známku. Arabské státy Arabské státy, mezi které patí Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt, Katar, Omán a Saúdská Arábie, mezi sebou uzavely Smlouvu o spolupráci a vytvoily Radu pro spolupráci arabských stát Golfského zálivu Gulf Co-operation Council (GCC), ímž odstartovaly pipojení ke Svtové obchodní organizaci (WTO) se všemi z toho plynoucími závazky vetn dodržování Dohody o obchodních aspektech práv k prmyslovému vlastnictví (TRIPS). Byl vydán Spolený patentový zákon a vytvoen spolený patentový úad v Rijádu, který pijímá patentové pihlášky a pihlášky ochranných známek. 16

14 ízení o patentové pihlášce ped Evropským patentovým úadem 1973 Úmluva o udlování evropských patent. Zúastnné státy se domluvily, že zídí spolený Evropský patentový úad (EPO), kterému postoupí své národní kompetence. Ten bude podle jednotného evropského patentového práva udlovat evropské patenty, jejichž úinky se budou vztahovat na ty lenské státy, které si pihlašovatel zvolí. Od 1. íjna 2010 je 38 lenských stát EPC: Albánie, Belgie, Bulharsko, bývalá republika Jugoslávie Makedonie, eská republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Chorvatsko, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maarsko, Malta, Monako, Nmecko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, ecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Španlsko, Srbská republika, Švédsko, Švýcarsko, Turecko a Velká Británie. Dvma nelenskými státy, na jejichž území mohou nastat úinky evropského patentu na základ tzv. rozšíení, jsou Bosna a Hercegovina a erná Hora. Ochranu tedy lze získat až ve 40 státech Evropy. Úmluva o udlování evropských patent (EPC) je úmluvou z hlediska pístupu ke smlouv uzavenou a z hlediska pihlašovatel otevenou. Základní právní prameny, kterými se udlování evropských patentídí: - Evropská patentová úmluva (EPC); - provádcí pedpis; - nkolik protokol, které jsou nedílnou souástí EPC; - Smrnice pro przkum ped Evropským patentovým úadem; - judikatura Velkého stížnostního senátu EPO, která pedstavuje komentá Evropského patentového práva, tzv. case law. ízení ped Evropským patentovým úadem: 1. Euro-Direct (pímé podání). S využitím unijní priority z pihlášky podané u nás a pak do 12 msíc podaná evropská patentová pihláška u EPO. 2. Euro-PCT astjší, jde o kombinaci PCT s Evropským patentem. Podá se národní pihláška, do 12 msíc se podá Mezinárodní pihláška PCT a pak do 31 msíc se podá Evropská patentová pihláška. Evropskou patentovou pihlášku mže podat každá fyzická nebo právnická osoba, a to bez ohledu na obanství nebo bydlišti sídlo. Zastupování pi ízení o Evropské patentové pihlášce: Pihlašovatelé, kteí nemají bydlišt nebo sídlo ve smluvním stát, musí být zastoupeni pi všech ízeních ped EPO Evropským patentovým zástupcem, s výjimkou podání evropské patentové pihlášky. Jinak nikdo! Evropskou patentovou pihlášku lze podat u EPO v Mnichov, v Haagu nebo v Berlín. Od 1. ervence 2002 je možno podávat evropské patentové pihlášky u ÚPV R. Jazyk pihlášky: úední jazyky EPO - anglitina, francouzština a nmina. Pihlašovatelé ze stát jazykov diskriminovaných (mají bydlišt nebo sídlo na území smluvního státu, jehož úedním jazykem je jiný jazyk než úední jazyk EPO), mohou podat evropskou patentovou pihlášku nap. v R v eštin, piemž peklad do nkterého z úedních 17

jazyk EPÚ musí pedložit do tí msíc od podání evropské patentové pihlášky, nejpozdji však do tinácti msíc ode dne vzniku práva pednosti. Pihlašovací poplatek se sníží o 20 % (obdobn je tomu u poplatku za przkum, za odpor i za stížnost). Tabulka 1 Vybrané poplatky za evropskou patentovou pihlášku (platné od 6. 12. 2009, platily i v 3/2010) Poplatek EUR Pihlašovací poplatek 180 Pihlašovací poplatek pi elektronickém podání 100 Poplatek za rešerši 1050 Poplatek za urení pro jeden nebo více smluvních stát 500 Poplatek za przkum 1565 Poplatek za udlení a tisk 790 Poplatek za podání odporu 670 Poplatek za podání stížnosti 1120 ízení ped EPÚ - ízení o evropské patentové pihlášce: - prvoinstanní pihlašovací, právní, rešeršní odd.; przkumová a odporová divize; - druhoinstanní stížnostní senáty projednávají stížnosti (odvolání) proti rozhodnutí prvoinstanních útvar EPO; mže podat do 2 msíc, kdo byl v 1. instanci doten; - ped Velkým stížnostním senátem vydává rozhodnutí i stanoviska k postoupeným mu právním otázkám. Též žádost o revizi Velkým stížnostním senátem. ízení prvoinstanní ti fáze: První fáze - podání evropské patentové pihlášky; przkum formálních náležitostí; zpracování rešeršní zprávy, po 18 msících od priority zveejnní pihlášky spolu s rešeršní zprávou (kódy X, Y, A) nebo bez ní; písemné stanovisko k patentovatelnosti se nezveejuje. Druhá fáze - podání žádosti o vcný przkum nejpozdji do 6 msíc od zveejnní zprávy o evropské rešerši v Evropském patentovém vstníku; pak vlastní przkum tílenná przkumová divize; musí být zaplacen poplatek za przkum, jinak se pihláška považuje za vzatou zpt. Systém pomocných žádostí odstupovaná odpov na názor przkumové divize. V kladném pípad koní 2. fáze udlením evropského patentu (pihlašovatel musí zaplatit 790, odsouhlasit text a dodat peklady nárok do 2 zbývající úedních jazyk EPO), jehož úinky nastávají zveejnním oznámení o jeho udlení v Evropském patentovém vstníku, a vydání evropského pat. spisu (evropský patent se rozpadne na svazek národ. patent). Tetí fáze - tzv. odpor (dvoustranné ízení) proti udlenému evropskému patentu mže u EPO zahájit kdokoliv (krom majitele) bhem 9 msíc od zveejnní oznámení o udlení evropského patentu; oponent mže dosáhnout úplného nebo ásteného zrušení evropského patentu ex tunc pro všechny urené státy. Po uplynutí lhty pro podání odporu lze téhož dosáhnout jen ve zrušovacích ízeních ped jednotlivými národními úady i soudy. Zrušení evropského patentu v jednom smluvním stát nemá vliv na jeho platnost v jiných státech. Evropský patent má ve smluvních státech, které pihlašovatel uril, stejné úinky jako patent udlený v tchto jednotlivých státech. Úinky nastávají dnem oznámení o udlení evropského patentu v Evropském patentovém vstníku, jestliže majitel evropského patentu v jednotlivých urených státech ve stanovené lht (v R 3 msíce) pedloží peklad patentového spisu do úedních jazyk tchto zemí a zaplatí poplatky za zveejnní pekladu v daném stát. Pokud tak neuiní, pokládá se evropský patent v dané zemi za neúinný od poátku. Dle Lon- 18

dýnské dohody se 16 lenských stát EP peklad vzdalo ke dni 1. ledna 2011, a to Francie, Nmecko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Monako, Švýcarsko a Velká Británie (mají úední jazyk shodný s jedním z úedních jazyk EPÚ), dále Chorvatsko, Dánsko, Island, Lotyšsko, Litva, Maarsko (nároky musí být v maarštin), Nizozemí, Švédsko a Slovinsko (nemají úední jazyk shodný s jedním z úedních jazyk EPÚ). Pokud EPO oznámí majiteli nebo pihlašovateli evropského patentu rozhodnutí o zrušení evropského patentu nebo že se jeho pihláška považuje za vzatou zpt nebo se zamítá, má možnost ve lht 3 msíc podat u EPO žádost o pemnu (konverzi) této patentové pihlášky na národní patentovou pihlášku nebo na národní pihlášku užitného vzoru. 15 Przkum pihlášky ochranné známky, systém, lhty ízení Pi podání pihlášky ochranné známky do rejstíku provádí Úad formální a vcný przkum. Formální przkum Úad zkoumá, zda pihláška obsahuje zákonem stanovené náležitosti. Nespluje-li pihláška náležitosti, Úad vyzve pihlašovatele, aby ve stanovené lht, která však musí init alespo 15 dn, zjištné nedostatky odstranil. Nejsou-li odstranny nedostatky náležitostí, Úad podanou pihlášku odmítne. Vcný przkum Úad zkoumá splnní absolutních podmínek zápisné zpsobilosti. Není-li pihlašované oznaení zpsobilé zápisu, Úad pihlášku zamítne. Úad pihlášku zamítne, obsahuje-li pihlašované oznaení prvky starší ochranné známky, která je pihlášena nebo zapsána pro jiného vlastníka, jestliže by tyto prvky mohly vést k zámn se starší ochrannou známkou; Úad pihlášku nezamítne, pokud vlastník i pihlašovatel starší ochranné známky udlí písemný souhlas k zápisu pozdjší ochranné známky do rejstíku. Lhty v prbhu ízení - do 1 msíce ode dne podání pihlášky musí pihlašovatel zaplatit správní poplatek, jinak Úad považuje pihlášku za nepodanou. Lhtu pro zaplacení správního poplatku nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. - osoby uvedené v zákon mohou podat námitky ve lht 3 msíc od zveejnní pihlášky; - proti rozhodnutí Úadu lze podat ve lht 1 msíce ode dne doruení rozhodnutí rozklad. Rozklad má odkladný úinek. Lhtu k podání rozkladu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout; - vcné odvodnní rozkladu musí být Úadu pedloženo ve lht 1 msíce ode dne podání rozkladu. Lhtu k podání odvodnní rozkladu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. 19

16 Vzdání se, zrušení a neplatnost ochranné známky Vlastník se mže písemným prohlášením vzdát práv k ochranné známce v celém nebo omezeném rozsahu výrobk a služeb (ex nunc). Úad zruší na návrh ochrannou známku, jestliže v prbhu její platnosti nastaly skutenosti pro zrušení ochranné známky (ex nunc): - ochranná známka nebyla užívána po dobu 5 let; - ochranná známka se stala v dsledku innosti nebo neinnosti vlastníka oznaením v obchod obvyklým (tzv. zdruhovla ); - jestliže je užívána zpsobem, který mže vést ke klamání veejnosti, zejména pokud jde o povahu nebo zempisný pvod známkou oznaovaných výrobk. Úad ochrannou známku prohlásí za neplatnou, zcela nebo z ásti, pokud se zjistí, že v dob zápisu nebyly splnny zákonem stanovené podmínky (ex tunc). Ochranná známka nebude prohlášena za neplatnou, pokud v dsledku užívání získala rozlišovací zpsobilost. Ochranná známka mže být prohlášena za neplatnou i poté, co se jí vlastník vzdal nebo co zanikla uplynutím doby platnosti. Úad zruší na návrh ochrannou známku na základ soudního rozhodnutí, podle nhož je její užití nedovoleným soutžním jednáním. Zrušení mže nastat zcela nebo jen pro urité výrobky a služby. 17 Pihlašování ochranných známek do zahranií A) Národní cesta pihláška se podává v jednotlivých zemích, je to finann nároné, protože je poteba vyhovt požadavkm na podání pihlášky v jednotlivých zemích vetn toho, že je nutno být zastoupen pro ízení tamním zástupcem; B) Mezinárodní cesta pihlášku mohou podávat osoby i firmy se sídlem v R, a to prostednictvím ÚPV k Mezinárodnímu úadu Svtové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v Ženev a lze ji uplatnit na všechny státy, které jsou leny Madridské dohody nebo pistoupily k Protokolu k této dohod. Cestou mezinárodního zápisu mohou jít pihlašovatelé, kteí mají sídlo nebo trvalý pobyt v R. Mezinárodní úad po podání pihlášky provede formální przkum a po zápisu OZ do mezinárodního rejstíku vystaví pihlašovateli osvdení o mezinárodním zápisu a informuje o tom jednotlivé úady designované v žádosti. Následn designované úady provádí vcný przkum zápisné zpsobilosti podle svých národních pedpis. Pokud nkterý z nich shledá námitky proti zápisné zpsobilosti, vydá výmr o odmítnutí ochrany na svém území a zašle jej Mezinárodnímu úadu. Mezinárodní úad výmr zapíše do mezinárodního rejstíku a zašle jej majiteli napadené mezinárodní OZ a ten mže pokraovat v ízení o zápisu. Doba platnosti mezinárodního zápisu OZ iní 10 let. Po dobu pti let od mezinárodního zápisu je zápis mezinárodní ochranné známky závislý na existenci zápisu této ochranné známky v zemi pvodu podle Dohody i Protokolu. Pokud z jakéhokoli dvodu dojde v této lht k zániku ochranné známky, pak bude mezinárodní zápis zrušen a vymazán z mezinárodního rejstíku. Doba ochrany mezinárodního zápisu na základ Madridské dohody je deset let, lze ji prodlužovat vždy o deset let. Poplatky za obnovu se platí nejpozdji k datu, kdy mla být obnova provedena. Platí zde poshovcí lhta šest msíc, kdy ješt mže být platba za obnovu provedena, ovšem za píslušný píplatek. 20

Rozdíly mezi Madridskou dohodou a Protokolem Pokud jsou v mezinárodní pihlášce uvedeny pouze smluvní strany Protokolu, které zárove nejsou leny Madridské dohody, pak mže dojít k zapsání mezinárodní ochranné známky už na základ podané národní pihlášky ochranné známky v zemi pvodu. Ovšem podmínkou platnosti mezinárodního zápisu je následný zápis ochranné známky u úadu pvodu, jinak bude tento mezinárodní zápis zrušen a z mezinárodního rejstíku vymazán. Oficiálním jazykem dle Protokolu je krom francouzštiny ješt anglitina a španlština. Ve všech tech jazycích lze podat pihlášku nejen pro pihlášky podízené výlun Protokolu, ale i pro pihlášky podízené Protokolu a Madridské dohod souasn. Poplatky už nejsou jednotné jako podle Madridské dohody. Smluvní strana Protokolu mže vybírat individuální poplatek, ten však nesmí být vyšší než je poplatek národní. C) Regionální cesta - na základ naízení Rady Evropy. 40/1994 o ochranné známce Evropských spoleenství do zemí Evropské unie. 18 ízení o ochranné známce Spoleenství Principy ochranné známky Spoleenství (dle Lisabonské smlouvy ochranná známka EU) Ochranná známka Spoleenství poskytuje ochranu na celém území Spoleenství na základ jediného ízení. Má jednotnou povahu, tj. je platná a má stejné úinky ve všech lenských státech Evropské unie. Mže být zapsána, pevedena, zrušena pouze pro celé území EU. Jedinou výjimkou je licence, která mže být poskytnuta i jen pro nkterý stát EU. Užívání ochranné známky (jinak mže dojít ke zrušení známky) je splnno pi užívání alespo v jednom stát EU. Pihlášku ochranné známky Spoleenství mže podat píslušník lenského státu EU, osoba z lenské zem Paížské unijní úmluvy nebo WTO. Je to systém otevený pro uživatele. Základní právní pedpisy o ochranné známce Spoleenství: - Naízení Rady. 40/94 ze dne 20. 12. 1993, o komunitární známce; - Naízení Rady (ES). 207/2009, o ochranné známce Spoleenství, nahrazuje Naízení 40/1994; - Naízení Komise. 2868/95 ze dne 13. 12. 1995, Provádcí pedpis k naízení 40/94; - Naízení Komise. 2869/95 ze dne 13. 12. 1995, Poplatkové naízení. Ochrannou známkou mohou být nap. písmena, slova, íslice, zkratky, kombinace písmen, íslic a znaek, loga; slogany; obrázky, podobizny, jejich kombinace, etikety; trojrozmrné ochranné známky, nap. tvary výrobk i jejich obal; barvy a kombinace barev; zvukové známky. Pihlášku ochranné známky Spoleenství lze podat u Úadu pro harmonizaci ve vnitním trhu (OHIM) nebo u úadu prmyslového vlastnictví lenského státu. Pi podání pihlášky nemusí být pihlašovatel z R zastoupen. ízení o pihlášce Po podání pihlášky OHIM provede przkum, zda pihláška obsahuje pedepsané náležitosti, zda byly ve stanovené lht zaplaceny píslušné poplatky a zkoumá zápisnou zpsobilost známky. Rešerše není pedepsaná. Nedlá se hluboký vcný przkum. Pokud jsou zjištny nedostatky, OHIM vyzve pihlašovatele, aby zjištné vady ve stanovené lht odstranil, jinak 21

bude pihláška zamítnuta. Pokud nejsou zjištny žádné vady nebo jsou-li vas odstranny, OHIM pizná pihlášce datum podání. Pak na žádost vyhotoví rešeršní zprávu v rámci Spoleenství, v níž jsou starší ochranné známky Spoleenství nebo starší pihlášky ochranných známek Spoleenství, které by mohly být namítány vi zápisu ochranné známky Spole- enství, která je pedmtem pihlášky. Kopii pihlášky pedá OHIM úadm prmyslového vlastnictví tch lenských stát, které oznámily své rozhodnutí provádt vlastní rešerše. Národní rešeršní zprávy spolu s rešeršní zprávou Spoleenství pedá OHIM pihlašovateli. OHIM nezamítne pihlášku na základ zjištných starších práv z moci úední. Ve lht jednoho msíce od odeslání rešeršních zpráv pihlašovateli OHIM pihlášku zveejní. Doba platnosti a obnova zápisu ochranné známky Doba platnosti zápisu ochranné známky EU do rejstíku je deset let ode dne podání pihlášky. Zápis mže být obnoven, a to vždy na období deseti let. Poplatek 1500/1350 - elektronicky. 19 Odborná pomoc a zdroje informací Advokáti a patentoví zástupci Krom advokát jsou oprávnni zastupovat klienty pi ízení ped ÚPV patentoví zástupci. Ti poskytují odbornou pomoc v záležitostech prmyslového vlastnictví. Patentový zástupce je technicky i právn vzdlaný odborník s nejmén ptiletou praxí v oboru prmyslového vlastnictví, který složil odbornou zkoušku u ÚPV. Poradí nejvhodnjší druh ochrany, koncipuje patentové nároky a zpracuje potebné podklady. Informace o prmyslovprávní ochran na Internetu www.upv.cz Úad prmyslového vlastnictví R; na úvod nejlepší; http://ep.espacenet.com/ - databáze patent více než 90 stát svta vetn právního stavu; http://wipo.int/ipdl/en/search/madrid/search-struct.jsp - databáze mezinárodních pihlášek ochranných známek; http://oami.europa.eu/en/default.htm - databáze komunitárních ochranných známek a komunitárních registrovaných prmyslových vzor; http://www.patzastupci.cz/ - Komora patentových zástupc. 20 Prmyslovprávní informace Prmyslovprávní informace pedstavují jeden z nejvýznamnjších informaních zdroj vdy a techniky na svt. S jejich využitím lze provádt restrukturalizaci výroby i zavádt nové technologie. Podnikatelm umožuje eliminovat problémy související s porušováním cizích práv a zabránit tak možným ztrátám. ÚPV je jedním z ústedních orgán státní správy eské republiky a plní pedevším funkci patentového a známkového úadu. Do jeho psobnosti však dnes již nenáleží jen udlování patent na vynálezy a vedení rejstík ochranných známek. V oblasti prmyslovprávních 22

informací (IPR information) ÚPV buduje a zpístupuje fond svtové i národní patentové literatury. V souasné dob má ÚPV k dispozici cca 30 mil. patentových dokument z 26 stát svta vetn dokument, na které byly udleny patenty na základ Evropské patentové úmluvy (EPC) a Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). ÚPV pracuje také jako informaní centrum. Ve studovn pro veejnost jsou k dispozici klasické i elektronické dokumenty. ÚPV má rovnž smluvn zajištn pístup do databázových center Derwent, STN, Questel, Dialog, EPIDOS, EPOIS a CompuServe. Patentové informace obecn jsou informace o technických ešeních. Dále sem lze zaadit informace o ochranných známkách, prmyslových vzorech a dalších pedmtech prmyslov právní ochrany. Prostednictvím internetu jsou zpístupnny patentové databáze EPO, patentový a známkový úad USA, Japonský patentový úad a mnoho dalších. Na CD-ROM jsou k dispozici nap. národní databáze ochranných známek R - Romarin. Vstník ÚPV je souástí patentové literatury. Byl rozdlen na ásti A a B. ást A byla vnována vynálezm, prmyslovým a užitným vzorm a topografiím, ást B ochranným známkám (zveejnné pihlášky, zápis OZ, pehled obnov, pevody OZ, ástené pevody, zmny v údajích, licenní smlouvy, zániky, mezinárodní zápisy, výmazy, úední opravy apod.). Dnes už je Vstník pouze v elektronické podob a nedlí se na ásti A a B. Official Journal of the European Patent Office (úední vstník EPO) obsahuje úední oznámení a informace o EPO, statistiky a další dležité informace. European Patent Bulletin (Evropský patentový vstník) I. ást obsahuje základní bibliografická data o pihláškách, II. ást data o právním stavu udlených patent. On-line patentové databáze: a) databáze patent a užitných vzor (ÚPV) Obsahuje pihlášky vynález zveejnné od roku 1991, udlené patenty od. 1 a zapsané užitné vzory. Záznamy o dokumentech obsahují základní bibliografická data, k dispozici jsou anotace, obrázek nebo chemický vzorec. Databáze je prbžn i retrospektivn doplována. b) esp@cenet (Evropský patentový úad) Celosvtová databáze obsahující pes 65 mil. patentových dokument. Databáze je pístupná prostednictvím Evropského patentového úadu a národních patentových úad lenských zemí EPC. Od roku 2001 je v provozu rovnž eské rozhraní. c) U.S. Patent and Trademark Office (USPTO): Umožuje pístup do fulltextových databází udlených patent a pihlášek USPTO. Databáze obsahuje data od roku 1976. Zvláš je databáze patent a zvláš patentových pihlášek. On-line známkové databáze: a) Databáze ochranných známek (ÚPV): Databáze obsahuje národní ochranné známky (ÚPV), mezinárodní ochranné známky (WIPO) s designací R a EU a komunitární ochranné známky (OHIM). Databáze je aktualizována každých 10 minut. Bibliografická data pihlášek vetn seznamu výrobk a služeb jsou do databáze doplnna již v den jejich podání. V pípad obrazových ochranných známek jsou jejich vyobrazení k dispozici bhem tí dn. 23