OTEV ENÉ PODÍLOVÉ FONDY - NÁSTROJ INVESTIC RETAILOVÉHO KLIENTA

Masarykova univerzita v Brn Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí OTEV ENÉ PODÍLOVÉ FONDY - NÁSTROJ INVESTIC RETAILOVÉHO KLIENTA Bakalá ská práce Vedoucí bakalá ské práce: Ing. David Fuchs Autor: Miroslav Pakosta Brno, erven 2002 2003.01. 16 10:33:40 +01'00' Brno

Jméno a p íjmení autora: Název bakalá ské práce: Katedra: Vedoucí bakalá ské práce: Rok obhajoby: Miroslav Pakosta Otev ené podílové fondy nástroj investic retailového klienta Financí Ing. David Fuchs 2002 Tato bakalá ská práce se zabývá jednou z variant umis ováni volných finan ních prost edk drobných investor do otev ených podílových fond. Fondy jsou zde stru n porovnány s ostatními možnostmi investic; práce též popisuje sou asný právní stav p i investování do fond v eské republice. Autor popisuje výhody a nevýhody investování do fond, porovnává domácí a zahrani ní fondy, vyjmenovává jednotlivé investi ní strategie p i správ fond. V neposlední ad jsou zachyceny kroky, které by m l drobný investor u init p ed investováním a také místa, kde lze zakoupit podílové listy fond. This bachelor`s thesis presents one specimen of various variants of the allocation of the free finance resources to the open-end funds. These funds are compared with other investment opportunities; the work also describes up-to date legislation concerning these funds. Author describes advantages and disadvantages of investment to the funds, compares Czechs and foreign funds, and specifies investment strategies of the fund management in the investment companies. The thesis summarizes steps the investors should make before investing and names trade places, where the shares of the fund can be bought. Souhlasím, aby práce byla p j ována ke studijním ú el m a byla citována dle platných norem.

Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci vypracoval samostatn pod vedením ing. Davida Fuchse a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brn dne 1.6.2002 Miroslav Pakosta

OBSAH Úvod...6 1 Bezpe nost a výnosnost investic...8 2 Kolektivní investování a jeho formy...9 2.1 Kolektivní investování...9 2.2 Investi ní spole nosti a investi ní fondy...9 2.3 Otev ené podílové fondy...10 2.4 Podílový list...10 3 Typy otev ených podílových fond...14 3.1 D lení dle investi ní strategie fond...14 3.2 D lení dle skladby portfolia...14 3.2.1 Otev ené podílové fondy pen žního trhu...14 3.2.2 Otev ené podílové fondy dluhopisové...15 3.2.3 Otev ené podílové fondy smíšené...15 3.2.4 Otev ené podílové fondy akciové...15 3.2.5 Otev ené podílové fondy fond...16 3.3 D lení dle stylu správy...16 4 Výhody a nevýhody investování do otev ených podílových fond...17 4.1 Výhody investování do otev ených podílových fond...17 4.2 Nevýhody investování do otev ených podílových fond...17 5 Alokace aktiv drobných investor ve vybraných zemích...19 6 Srovnání domácích a zahrani ních otev ených podílových fond...23 6.1 Da ová pozice...23 6.2 Náklady fond za jejich správu...24 6.3 Zkušenosti a zázemí investi ních spole ností...25 7 Investi ní strategie fond...27 7.1 Aktivní versus pasivní správa portfolia...27 7.2 Stará versus nová ekonomika...27 7.3 Malé versus velké podniky...27 7.4 Hodnota versus r st...28 7.5 Top-Down versus Bottom-Up...28 8 Proces rozhodování o vhodnosti fondu pro retailového klienta...30 8.1 P edchozí zkušenosti s investováním...30 8.2 Hlavní investi ní cíl...30

8.3 P edpokládaný objem investice...31 8.4 Plánovaný investi ní horizont...31 8.5 Referen ní m na...32 8.6 Struktura ostatního majetku...32 8.7 O ekávaný objem na konci investi ního horizontu...33 8.8 Požadavky na erpání výnos...33 8.9 Investi ní rizikový profil...34 8.10 Da ová pozice...34 9 Komparace výkonnosti vybraných fond dle skladby portfolia...35 9.1 Výkonnost fond pen žního trhu...35 9.2 Výkonnost dluhopisových fond...36 10 Distribu ní místa podílových fond...39 Záv r...40 Seznam použité literatury a dalších pramen...44 Seznam p íloh...45

ÚVOD Každý investor m že své do asné volné pen žní prost edky uložit na ú ty do pen žních ústav, použít je k samostatnému podnikání nebo se podílet na podnikání jiných osob a kone n m že za své prost edky nakoupit cenné papíry. P itom má na výb r dv cesty. Na první cest jde sám a spoléhá se sám na sebe, sám hledá možnosti investic, sám je hodnotí, sám své finan ní prost edky umis uje. Sám nese všechna rizika, ale i výnosy svých rozhodnutí. Na druhé cest investor p enáší rozhodnutí o investicích na rozli né instituce. T mto institucím investor sv uje své finan ní prost edky a spoléhá se na to, že odborníci v t chto institucích budou jeho pen žní prost edky investovat efektivn ji, než by u inil on sám, a že si zvolil tu nejlepší, nejprofesionáln jší a nejzdatn jší spole nost. Investor se za azuje do kolektivu dalších investor, vytvá í s nimi spole né portfolio a sdílí s nimi stejné výnosy a stejná rizika. V sou asné dob mohou ob ané eské republiky krom dalších možností investovat do otev ených podílových fond, do uzav ených podílových fond a do investi ních fond. Uzav ené podílové fondy a investi ní fondy p edstavují jen zlomek investic do fond, jsou p evážn jakýmsi zbytkem po první a druhé vln kupónové privatizace, která prob hla v letech 1992-1994 a ze zákona se do konce roku 2002 musejí transformovat na otev ené podílové fondy. Tato transformace s ur itými problémy (legislativní nároky, požadavky Komise pro cenné papíry, soudní napadání valných hromad apod.) v sou asné dob probíhá. Cílem této bakalá ské práce není rozbor všech možností alokace investic drobného investora; tento rozbor by byl p íliš plytký a pouze by popisoval jednotlivé možnosti. V první kapitole jsou proto jen velmi krátce nastín ny základní možnosti a jejich stru né porovnání. Cílem je rozbor jedné varianty investování pen žních prost edk retailových klient, u které se b hem nejbližších let o ekává v naší zemi bou livý rozvoj, a to do segmentu otev ených podílových fond. Práce shromaž uje fakta a poznatky, které by m l drobný investor znát nebo by m l být s nimi seznámen a pokud možno se t mito fakty a poznatky i ídit. Podle stavu k 31.3.2002 m že ob an eské republiky investovat celkem do 489 zahrani ních otev ených podílových fond a do 84 domácích otev ených podílových fond, spravovaných tuzemskými investi ními spole nostmi (z velké ásti dce innými spole nostmi bank) a p sobícími na eském trhu. Také z tohoto hlediska si otev ené podílové fondy s celou svojí ší í záb ru si 6

zaslouží samostatné pojednání. Z tohoto d vodu jsem si zvolil práv toto téma jako téma mé bakalá ské práce. V této práci je porovnáno investování do zahrani ních otev ených podílových fond spravovaných zahrani ními investi ními spole nostmi v etn n kterých zvláštností týkajících se nap íklad rozdílností v zákonech a investování do domácích otev ených podílových fond, spravovaných domácími investi ními spole nostmi, licencovanými eskou Komisí pro cenné papíry a spadajícími pod jurisdikci eské republiky. Dále jsou zd razn ny rozdíly mezi jednotlivými typy fond, rozdílná rizika, rozdílné výnosy a rozdílná o ekávání spojené s investováním do jednotlivých typ. Jednotlivé fondy mají r zné investi ní strategie, o kterých by m l drobný investor v d t, jejich popis je uveden v kapitole 6. Na p íkladu porovnání termínovaného vkladu a investice do fond pen žního trhu a do dluhopisového fondu (nebo do t chto fond v tšinou drobný investor umís uje svoji první investici) je nastín n základní rozdíl ve zhodnocení fina ních prost edk pro investora. Samoz ejm samotné investování do fond p ináší také n které nevýhody oproti jiným variantám investování nebo spo ení, tyto nevýhody jsou v práci podrobn rozebrány. V poslední kapitole se práce v nuje distribu ním míst m fond, tzn. míst m, kde klient m že do podílových list investovat, v etn rozdílného komfortu, který investora podle typu distribu ní spole nosti eká. 7

1 BEZPE NOST A VÝNOSNOST INVESTIC Drobný klient p i umís ování svých investic má zpravidla více možností. V tšinou se ídí úrokovu sazbou nebo výnosem z vložených prost edk. Dalšími faktory p i rozhodování je bezpe nost investic, jejich pojišt ní, zamýšlená délka trvání investice a v neposlední ad také dostupnost finan ních produkt. Tabulka. 1 Bezpe nost a výnosnost pen z Bezpe nost a výnostnost pen z Zp sob uložení pen z Riziko Výnos Pojišt ní Dostupnost Stavební spo ení velmi nízké velmi dobrý ano velmi špatná Termínovaný vklad nízké nízký ano dobrá Vkladní knížka nízké nízký ano dobrá Hypote ní zástavní listy nízké st ední ne velmi špatná Kapitálové živ. pojišt ní nízké st ední ano velmi špatná Pod. fond pen žního trhu nízké nízký/st ední ne dobrá Pod. fond dluhopisový nízké st ední ne dobrá Penzijní p ipojišt ní st ední st ední ne velmi špatná Podílový fond akciový vysoké vysoký ne dobrá Akcie velmi vysoké vysoký ne dobrá Pramen: Hospodá ské noviny Jak lze z uvedené tabulky vy íst, otev ené podílové fondy (dále též OPF) mají nejlepší pom r rizika a výnosu p i srovnání dostupnosti jednotlivých produkt. Nejlepší pom r rizika a výnosu má stavební spo ení, ovšem zde musíme p ihlédnout k velmi špatné dostupnosti (považujeme-li za velmi špatnou dostupnost možnost uzav ení pouze jedné smlouvy se státní podporou na jednoho ob ana) stavebního spo ení a také k žádné nebo jen velmi omezené dostupnosti vložených finan ních prost edk po dobu 5 let od uzav ení smlouvy o stavebním spo ení. Pokud ob an investuje prost ednictvím podílových fond (dále též PF), stává se ú astníkem tzv. kolektivního investování. 8

2 KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ A JEHO FORMY 2.1 Kolektivní investování Kolektivním investováním se rozumí podnikání, jehož výlu ným p edm tem je zákonem 248/1992 Sb. vymezené shromaž ování pen žních prost edk, jejich ukládání, zcizování (prodej) majetkových hodnot, které byly nabyty tímto ukládáním, za jiné majetkové hodnoty nebo obhospoda ování majetku v podílovém fondu a obhospoda ování majetku investi ního nebo penzijního fondu na základ smlouvy o obhospoda ování majetku investi ního nebo penzijního fondu investi ní spole ností (dále též IS). Jiným podnikatelským innostem se subjekty kolektivního investování nemohou v novat. 2.2 Investi ní spole nosti a investi ní fondy V eské republice jsou za subjekty kolektivního investování považovány investi ní spole nosti a investi ní fondy. Investi ní spole nost je finan ní institucí, jejímž posláním je zakládat investi ní fondy a zabezpe ovat jejich správu 1. Oba subjekty mají výhradn formu akciové spole nosti, jejich základní jm ní musí init 20 mil. K a ke vzniku pot ebují povolení Komise pro cenné papíry (dále též Komise). Jedná se o licencovanou podnikatelskou innost s p esn vymezenými pravidly spadající pod kontrolu nezávislého subjektu - banky depozitá e a sou asn orgánu státní správy - Komise pro cenné papíry. Základní rozdíl mezi výše uvedenými spole nostmi spo ívá v tom, že investi ní spole nost shromaž uje pen žní prost edky vydáváním podílových list (dále též PL) v podílovém fondu, (podílový fond není právnickou osobou, m že mít podobu uzav eného nebo otev eného podílového fondu). Majetek v podílovém fondu je pak investi ní spole nosti sv en do obhospoda ování. Naopak investi ní fond shromaž uje pen žní prost edky vydáváním akcií. 1 Špi ka Ji í, Investi ní spole nosti, investi ní fondy: kolektivní investování a jeho právní úprava, str. 10, Praha 1993. 9

2.3 Otev ené podílové fondy Otev ený podílový fond zakládá investi ní spole nost, která bude majetek podílového fondu spravovat. Již vzniklá investi ní spole nost m že zakládat stále nové a nové podílové fondy. Ke vzniku podílového fondu je zapot ebí povolení Komise. Investi ní spole nost vydá cenné papíry (dále též CP), které se ozna ují jako podílové listy. Jejich prodejem získává investi ní spole nost prost edky. Ty jsou základem podílového fondu. Kupující se koupí podílového listu sice zbavuje pen žních prost edk, p esto dále z stává jejich vlastníkem. Pen žní prost edky se tedy nestávají majetkem IS, ale ani podílového fondu. Fond totiž není právnickou osobou, nemá vlastní majetek. Podílový fond je pouze ozna ení souboru pen žních prost edk soust ed ných na jednom ú tu a používaných ke kolektivnímu investování. Peníze a poté majetek, který se z nich po ídí, z stávají nadále majetkem investor, kte í vložili do fondu peníze. Tito investo i jsou podílníci podílového fondu. Proto jsou i cenné papíry t chto fond ozna ované jako podílové listy, p edstavují jakoby ideální podíl jejich majitel na celém majetku fondu. 2.4 Podílový list Podílový list je cenný papír, se kterým je spojeno právo podílníka na odpovídající podíl majetku v podílovém fondu a právo se podílet na výnosu z tohoto majetku podle statutu fondu 2. Podílový list musí obsahovat: ozna ení investi ní spole nosti, která podílový list vydala a ozna ení podílového fondu jmenovitou hodnou podílového listu údaj o tom, zda se jedná o uzav ený nebo otev ený podílový fond ozna ení, zda je podílový list vydán na doru itele nebo na jméno a u podílového listu na jméno i jméno podílníka datum vydání podílového listu. 2 11 zákona. 248/92 o investi ních spole nostech a investi ních fondech ve zn ní pozd jších p edpis 10

Podílníci nemají právo jakkoliv zasahovat do tvorby portfolia fondu a jeho ízení. Protože toto právo nemají, je hospoda ení fondu kontrolováno ze strany depozitá e fondu a regula ního orgánu. Investi ní politika fondu je obsažena ve statutu fondu, se kterým musí mít investor možnost se seznámit p ed nákupem podílového listu. Majetek podílových fond musí být velmi p ísn odd len od majetku investi ní spole nosti. Peníze nashromážd né ve fondech spravuje investi ní spole nost vlastním jménem, ale vkládá je na spole ný ú et investor do cenných papír. P itom musí respektovat následující omezení 3 : Hodnota cenných papír jednoho druhu vydaných stejným emitentem nesmí tvo it více než 10% majetku v podílovém fondu. Omezení uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na státní dluhopisy, jejichž emitentem je eská národní banka, lenská zem Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD) nebo centrální banka lenské zem OECD. V t chto p ípadech hodnota jedné emise dluhopis nesmí tvo it více než 30% majetku v podílovém fondu. V majetku v podílovém fondu nesmí být více než 11% z celkové jmenovité hodnoty cenných papír jednoho druhu vydaných stejným emitentem. Investi ní spole nost musí zabezpe it, aby v majetku v podílových fondech, které obhospoda uje, nebylo více než 11% z celkové jmenovité hodnoty cenných papír jednoho druhu, vydaných stejným emitentem. Omezení uvedená v odstavcích 3 a 4 se nevztahují na státní dluhopisy, na dluhopisy, jejichž emitentem je eská národní banka, lenská zem OECD nebo centrální banka lenské zem OECD. P i uplatn ní vým nných a p edkupních práv a p i zm nách kurs cenných papír, zm nách ocen ní nemovitostí a movitých v cí mohou být podíly uvedené v p edchozích odstavcích p ekro eny nejdéle na dobu šesti m síc, b hem kterých musí být zabezpe eno rozložení rizika podle p edchozích ustanovení. Investi ní spole nost je povinna neprodlen oznámit Komisi p ekro ení limit uvedených v odstavcích 1 až 4. 3 29 zákona. 248/92 o investi ních spole nostech a investi ních fondech ve zn ní pozd jších p edpis 11

Vedle t chto omezení nesmí IS z majetku v podílovém fondu poskytovat úv ry ani jím ru it za závazky t etích osob. Smí p ijímat jen krátkodobé úv ry nejdéle na šest m síc a p ijatý úv r nesmí nikdy p esáhnout 10% majetku v podílovém fondu. V žádném p ípad nesmí IS použít majetek v podílovém fondu k úhrad svých závazk, které se správou fondu nesouvisejí. Podílový fond m že být uložen výhradn v cenných papírech obchodovaných na ve ejných trzích. Rozd lování zisku podílového fondu se ídí statutem fondu. Zisk je tvo en výnosy z CP a úroky z vklad. Náklady se správou podílového fondu nenese fond, ale nese je IS, která fond spravuje. Tyto náklady si investi ní spole nost hradí z odm ny za správu fondu. Tato odm na m že init maximáln 2% ro ního pr m rného objemu hodnoty majetku ve fondu nebo 20% výsledku hospoda ení fondu. Ke zvýšení nebo snížení tržní hodnoty majetku otev eného podílového fondu dochází v d sledku zm ny tržní hodnoty majetku fondu (zvýšení nebo snížení), inkasa výnos (zvýšení) a výplaty výnos majitel m fondem emitovaných cenných papír (snížení) 4. Podílové fondy mohou mít podobou bu uzav eného nebo otev eného fondu. Uzav ený podílový fond má p edem omezeno bu množství podílových list, které mohou být prodány nebo má omezenou dobu prodeje podílových list. Otev ený podílový fond nemá p eden omezen po et podílových list, které m že vydat, ani dobu, po kterou je smí prodávat. M že tedy emitovat stále nové a nové PL a získávat podílníky. V tomto typu fondu má však podílník d ležité právo zp tného prodeje PL. Investi ní spole nost je povinna kdykoliv na požádání majitele PL odkoupit od n ho PL zp t a to za cenu, která odpovídá podílu podílníka na skute né hodnot majetku PF. Tato ástka m že být snížena o srážku uvedenou ve statutu fondu. Vzhledem k tomu, že PF je ze zákona povinen kupovat ve ejn obchodovatelné CP, jejichž kurs je na ve ejných trzích b žn zve ej ován, plyne z povahy v ci, že skute nou hodnotu majetku v PF lze každým dnem p esn stanovit z ve ejn známých kurs. Investi ní spole nost spravující OPF má povinnost nejmén jednou za týden zve ej ovat údaje o hodnot PL a hodnot vlastního jm ní v PF. IS je povinna zve ejnit nejmén jedenkrát m sí n za období p edchozích t í m síc údaj o po tu vydaných a odkoupených PL a o ástkách, za které byly PL vydány a odkoupeny. 4 Špi ka Ji í, Investi ní spole nosti, investi ní fondy: kolektivní investování a jeho právní úprava, str. 12, Praha 1993. 12

IS spravující OPF používá na úhradu zp tného odkoupení PL disponibilní pen žní prost edky na ú tu. Pokud se jich nedostává, musí prodávat CP z majetku fondu a z t chto prost edk hradit zp tné odkupování PL. Pokud dojde k masovému náporu podílník požadujících zp tný odprodej a pokud to ohrožuje majetkovou situaci ostatních podílník, má IS právo pozastavit zp tné odkupování PL a to nejdéle na dobu t í m síc. Jestliže po et PL OPF se sníží o více než 50% v porovnání s pr m rným stavem za poslední t i m síce, je IS povinna o této skute nosti neprodlen informovat Komisi a zrušit OPF, pokud Komise nerozhodne jinak. OPF mohou zájemci koupit p edevším na primárním trhu, tj. p ímo od IS prost ednictvím pobo ek bank, pojiš oven, obchodník s CP apod, viz kapitola. 10. Otev ených podílových fond existuje n kolik typ. T mito typy a jejich d lení se zabývá následující kapitola. 13

3 TYPY OTEV ENÝCH PODÍLOVÝCH FOND 3.1 D lení dle investi ní strategie fond Jedním z rozlišovacích znak mezi r znými typy fond je typ jejich investi ní strategie. Bu je jejich cílem maximalizace b žného ro ního výnosu (dividendy) nebo maximalizace r stu hodnoty majetku fondu. První typ fondu ozna ujeme jako p íjmový fond (income fund), druhý typ jako r stový fond (growth fund). Velká ást r stových fond neposkytuje v bec žádný ro ní výnos, ale vše investuje do nových cenných papír. Tyto fondy se nazývají tezaurované. Dalším typem fondu je tzv. vyvážený fond (balanced fund). Tento typ sleduje minimalizaci rizika aniž by ob toval možnost r stu hodnoty majetku fondu, jakož i možnosti r stu b žných výnos. 3.2 D lení dle skladby portfolia PF m žeme také rozlišovat podle hlediska, které souvisí s vlastním zam ením investi ního zájmu, neboli v cnou skladbou portfolia. Existují fondy pen žního trhu, dluhopisové fondy, smíšené fondy, akciové fondy a také existují fondy fond, které op t m žeme rozlišit dle výše uvedeného rozd lení. Vedle t chto fond existují i jiné, nap. fondy investující do nemovitostí, derivát cenných papír apod. V zahrani í se v poslední dob velmi rozvíjejí zast ešující fondy (tzv. Umbrella funds), které pod jednou st echou soust e ují celou adu fond, které se v tomto p ípad ozna ují jako podfondy (subfunds) a které mají odlišné t žišt své investi ní strategie, resp. odlišné zam ení investi ních zájm. 3.2.1 Otev ené podílové fondy pen žního trhu Za fondy pen žního trhu považujeme fondy, které investují do dluhopis, termínovaných vklad a ostatních nástroj pen žního trhu s durací 5 portfolia do jednoho roku. Z tohoto d vodu jsou výkyvy hodnoty PL velmi nízké, nebo jakákoliv zm na úrokových sazeb se zcela minimáln promítne do výnosu portfolia fondu. U t chto fond nebývají nebo jsou zcela minimální vstupní poplatky, protože výnos z držení PL bývá obvykle nízký a jen málo 5 Durací se rozumí pr m rná doba do splatnosti aktiva. 14

p evyšuje výnos z termínovaných vklad. Také poplatek za správu pat í u t chto fond k t m nejnižším. Vhodný pro investory s investi ním horizontem okolo jednoho roku. 3.2.2 Otev ené podílové fondy dluhopisové Za dluhopisové fondyse považují fondy, které investují do dluhopis, termínovaných vklad a ostatních nástroj pen žního trhu s durací portfolia nad jeden rok. Minimální investi ní horizont obliga ního fondu jsou 2 roky. Tento typ fondu poskytuje obvykle vyšší výnos než fond pen žního trhu p i mírném r stu rizika. Vhodný pro investory s investi ním horizontem 1-5 let. 3.2.3 Otev ené podílové fondy smíšené Smíšené (balancované) fondy - fond investuje do r zných aktiv na r zných trzích a u kterých nejsou nebo jen z ídka bývají stanoveny limity pro podíl akcií i dluhopis. Minimální investi ní horizont balancovaného fondu jsou 3 roky. 3.2.4 Otev ené podílové fondy akciové Fond trvale investuje na akciovém trhu minimáln 66 % aktiv 6 (tj. do akcií a instrument nesoucích riziko akcií). Akciové fondy zahrnují i indexové a garantované fondy vázané na akciové indexy. Minimální investi ní horizont akciového fondu je 5 let. Tento typ fondu obvykle poskytuje v tší výnos ale i v tší riziko krátkodobého poklesu oproti ostatním fond m. Proto je akciový fond vhodný pro investory s delším investi ním horizontem, kterým nevadí krátkodobé poklesy. 6 Dle metodiky Unie investi ních spole ností eské republiky. 15

3.2.5 Otev ené podílové fondy fond Fond trvale investuje minimáln 66 % aktiv 6 do podílových list a akcií fond. Minimální investi ní horizont fondu fond jsou 3 roky. Tento typ fondu investováním do r zných fond v r zné m n snižuje teritoriální a strukturální riziko. 3.3 D lení dle stylu správy Základní len ní stylu správy fondu p edstavuje rozd lení na fondy aktivn a pasivn spravované (neboli indexové fondy). Zatímco cílem aktivn spravovaného fondu je p ekonávat výnos trhu, pasivn spravovaný fond se tohoto cíle vzdává a naopak se zavazuje dosahovat výkonnosti shodné s výnosem trhu. Investor má tedy na výb r široký výb r typ fond. Protože však obecn existují ur ité výhody a ur ité nevýhody p i investování do fond, další kapitola se t mto d ležitým okolnostem v nuje. 16

4 VÝHODY A NEVÝHODY INVESTOVÁNÍ DO OTEV ENÝCH PODÍLOVÝCH FOND 4.1 Výhody investování do otev ených podílových fond Hlavní výhodou investování do podílového fondu je snadná diverzifikace rizika 7. Fondy ve svém portfoliu obvykle vlastní velké množství instrument, ímž je výrazn snížen dopad poklesu jednoho instrumenty na hodnotu celého portfolia. Smíšené fondy diverzifikují nejen riziko spojené s individuálním cenným papírem, ale áste n i tržní riziko jednoho trhu, rozložením svých investic do více trh akciového trhu, trhu dluhopis i pen žního trhu. Navíc fond obvykle diverzifikuje i geografické riziko investováním ve více zemích (obvykle dokonce i ve více kontinentech). Dalším argumentem pro investování prost ednictvím podílových fond je snížení náklad oproti individuálnímu investování. Vyšší objemy instrument jsou obchodovány za menší poplatky. Navíc má podílový fond obvykle uzav enou exkluzivní smlouvu s obchodníkem s cennými papíry, která dovoluje poplatky za obchod ješt více snížit. Posledním argumentem pro kolektivní investování je skute nost, že portfolio management fondu 8 disponuje nejen vlastními odbornými znalostmi, ale i velkým množstvím informací z dalších zdroj, které jsou pro individuální investory nedostupné. Na základ t chto znalostí a informací by fondy m ly pravideln dosahovat vyššího výnosu než individuální investor. Mezi další nezanedbatelné výhody pat í nap. úspora asu individuálního investora, který nemusí sám vykonávat aktivní správu svého portfolia a zaru ená likvidita investovaných prost edk. 4.2 Nevýhody investování do otev ených podílových fond Hlavní nevýhodou podílových otev ených fond jsou vysoké administrativní náklady fond. V tšina eských otev ených podílových fond si ú tuje vstupní poplatek (neboli poplatek p i prodeji podílového listu) ve výši od 0% do 5%. Dále si fondy ú tují poplatek za správu, který 7 Diverzifikací se rozumí rozložení rizika do v tšího množství instrument. 8 Portfolio management fondu = správa fondu. 17

se pohybuje mezi 1% a 2%. Pokud se investor rozhodne prodat podílové listy, zaplatí obvykle poplatek za odkup ve výši od 0% do 7% 9. Výše t chto poplatk výrazn ovliv uje celkový istý výnos pro investora. Další nevýhodou je nemožnost aktivního zásahu investora do (zm ny) investi ní politiky fondu, tzv. ztráta investi ní volnosti 10. Pokud nap íklad dojde k náhlé zm n ekonomického klimatu, individuální investor m že reagovat snížením své expozice na akciovém trhu a zvýšením expozice na dluhopisovém trhu. Pokud však investoval do akciového podílového fondu, uvedené zm ny investi ní strategie lze dosáhnout pouze vystoupením z fondu, nebo akciový fond nem že investovat na trhu dluhopis. U n kterých fond m že být nevýhodou minimální možná výše investice. Zatímco do n kterých fond m že investor investovat bez omezení, do jiných fond musí vložit alespo minimální ástku. Ta bývá r zná, m že init 5.000,-- K, ale i 100.000,-- K, u zahrani ních fond se m že pohybovat i v ádech milión korun. Fondy, které mají stanovenou hranici minimální investice, v tšinou pro další investování umož ují investor m investovat nižší ástky, než tomu bylo u první investice. N které fondy nemají omezenou výši investice, zvýhod ují ale vstupními poplatky (menší hodnota poplatku v % z investované ástky) ty investory, kte í investují v tší objem finan ních prost edk. Po zvážení všech okolností, p sobících pro a proti investování do fond, se lze rozhodnout, jestli do fond investovat, p ípadn kam své finan ní prot edky umístit. Práv alokaci investic retailových klient v r zných státech rozebírá další kapitola. 9 Takový vysoký poplatek obvykle bývá nastaven p i otevírání p vodn uzav eného fondu. Má za cíl zabránit jednorázovým vysokým odliv m majetku z fondu a tím také nap. zabránit zrušení fondu. 10 Špi ka Ji í, Investi ní spole nosti, investi ní fondy: kolektivní investování a jeho právní úprava, str. 68, Praha 1993. 18

5 ALOKACE AKTIV DROBNÝCH INVESTOR VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V umíst ní aktiv jsou mezi jednotlivými zem mi sv ta zna né rozdíly související s historií jednotlivých zemí i historií jednotlivých kapitálových trh. Jak z tabulky v této kapitole, tak i z graf, m žeme vy íst, že nejv tší d v ru v kapitálový trh a ve fondy investující na kapitálových a finan ních trzích, mají Ameri ané, velmi oblíbené jsou podílové fondy také v Itálii. Pokud porovnáme výši investice v EUR na obyvatele, zjistíme, že nejvíce mají zainvestováno Francouzi, Švýca i a Rakušané. Tabulka. 2 Umíst ní aktiv drobných klient ve vybraných zemích Fondy Akcie Vklady v bankách Dluhopisy Živ.a penz. poj. Ostatní USA 35% 45% 10% 10% V. Británie 5% 18% 18% 55% 4% Itálie 17% 30% 23% 20% 10% Francie 9% 35% 23% 3% 22% 8% N mecko 10% 9% 36% 13% 29% 3% eská rep. 4% 81% 6% 9% Pramen: www.fincentrum.cz V USA se akcie a fondy se t ší nejvyšší oblib. Ameri ané s p ehledem vedou i v oblib podílových fond, kam sm uje více než t etina celkového majetku. Na bankovních ú tech se nachází pouhá desetina prost edk. Více než polovinu svých úspor utratí Britové za nejr zn jší formy životního a penzijního pojišt ní, jedním z d vod by mohla být skute nost, že státní penzijní systém je pom rn slabý a spo ení na penzi je tak nezbytností. P ekvapivé je, že kolektivní investování v Británii p itáhne pouze každou dvacátou uspo enou libru, zatímco v akciích se nachází tém p tina majetku. Londýnská burza má velmi dlouhou tradici, a proto z ejm není divu, že d v ra v akcie je pom rn vysoká. U Ital se navíc setkáme s pom rn vysokou oblibou dluhopis. 19

Grafy. 1 Umíst ní aktiv drobných klient ve vybraných zemích Vklady v bankách 10% Akcie 45% USA Dluhopisy 10% Fondy 35% Žvotní a penzijní pojišt ní 55% Velká Británie Ostatní 4% Fondy 5% Akcie 18% Vklady v bankách 18% Vklady v bankách 23% Akcie 30% Itálie Dluhopisy 20% Životní a penzijní pojišt ní 10% Fondy 17% Vklady v bankách 23% Akcie 35% Francie Dluhopisy 3% Životní a penzijní poj. 22% Fondy 9% Ostatní 8% Životní a penzijní pojišt ní 29% Dluhopisy 13% N mecko Ostatní 3% Fondy 10% Akcie 9% Vklady v bankách 36% Vklady v bankách 81% eská republika Životní a penzijní poj. 6% Ostatní 9% Fondy 4% Pramen: www.fincentrum.cz P i pohledu na strukturu finan ního majetku N mc zjistíme, že ve velké oblib bankovní vklady, na kterých je uložena více než t etina celkových úspor. Je to díky tomu, že významnou ást populace tvo í obyvatelé z bývalého východního N mecka, kde se tyto vklady, stejn jako u nás, t šily historické oblib. Celkov je však možno íci, že z hlediska diverzifikace investic jsou N mci jednozna n na p edních místech. Ve srovnání s vysp lými státy jsou eši konzervativní. Domácnosti v naší republice nedrží tém žádné akcie, v produktech kolektivního investování také nemají moc prost edk, na pojišt ní vynakládají p ibližn 6% z úspor, ale v bankách mají nejv tší ást svých prost edk. Prvním d vodem, pro tomu tak je, je historie. Do konce osmdesátých let byli eši zvyklí své prost edky p echovávat ve spo iteln jako nejr zn jší vkladní knížky, sporožira apod. Druhým d vodem bude z ejm pom rn vysoká oblíbenost stavebního spo ení. 20

Graf. 2 Výše majetku v otev ených podílových fondech na jednoho obyvatele (v EUR) k IX. 2000 11 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 205 193 40 Francie Švýcarsko Rakousko Švédsko Itálie Velká Británie Dánsko Nizozemsko Špan lsko Norsko N mecko Finsko Ma arsko eská republika Polsko Pramen: www.fincentrum.cz Z grafu lze vy íst, že nejvyšší investice na obyvatele mají Francouzi, Švýca i a Rakušané. Ob ané eské republiky mají pr m rn zainvestováno jen 193 euro (údaj se samoz ejm pohybuje také v závislosti na kursu koruny), tato vysoká ástka je navíc ovlivn na investováním v kupónové privatizaci. Obecn se dá íci, že eši zatím do podílových fond neinvestují. Nicmén, jak lze z následujícího grafu vy íst, obliba OPF p ece jen stoupá. Graf. 3 P ehled vývoje vlastního jm ní v OPF len UNIS R v mil. K. P ehled vývoje vlastního jm ní v OPF len UNIS R v mil. K 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1.Q/97 2.Q/97 3.Q/97 4.Q/97 1.Q/98 11 Nov jší data nejsou k dispozici. 21 OPF fondy fond OPF obliga ní 2.Q/98 3.Q/98 4.Q/98 1.Q/99 2.Q/99 3.Q/99 4.Q/99 1.Q/00 2.Q/00 OPF smíšené OPF pen. trhu OPF akciové 3.Q/00 4.Q/00 1.Q/01 2.Q/01 3.Q/01 Pramen: Unie investi ních spole ností eské republiky 4.Q/01 1.Q/02