LIDSKÉ ZDROJE PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V PLZEŇSKÉM KRAJI AKTUALIZACE INOVAČNÍ STRATEGIE PLZEŇSKÉHO KRAJE
POLOŽENÉ OTÁZKY Máme a budeme mít v kraji dostatek vzdělaných obyvatel? O jaké VŠ a obory mají zájem studenti z Plzeňského kraje? Jaké jsou výsledky vzdělávacího systému v Plzeňském kraji? Jak vůbec využíváme lidský potenciál v kraji? Máme v kraji dost personálních kapacit pro výzkum a vývoj? Je finanční motivace v oblasti výzkumu a vývoje dostatečná? Jsou v Plzeňském kraji optimální podmínky využívání ICT (ve veřejné sféře)??
STRUKTURA DISKUSE Populace Plzeňského kraje a její očekávaný vývoj Vzdělanost obyvatel Plzeňského kraje Studenti VŠ bydlící v Plzeňském kraji Vzdělávací systém v Plzeňském kraji Zaměstnanci ve vysoce kvalifikovaných profesích v Plzeňském kraji Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji v Plzeňském kraji Odměňování vysoce kvalifikovaných profesí v Plzeňském kraji Využívání ICT v Plzeňském kraji
POPULACE PLZEŇSKÉHO KRAJE A JEJÍ OČEKÁVANÝ VÝVOJ
počet obyvatel VÝVOJ A PROGNÓZA POČTU OBYVATEL KRAJE PODLE HLAVNÍCH VĚKOVÝCH SKUPIN Od roku 25 počet obyvatel kraje roste z 549,6 tis. na 578,6 tis. (+5,3 %) Od roku 29 klesá počet obyvatel v produktivním věku a bude klesat do roku 223 44, tis. v roce 29 379,9 tis. v roce 217 (-24,1 tis., -6, %) cca 365 tis. v roce 223 (-39 tis., -1, %) 4 35 3 25 2 15 1 5 Vývoj a prognóza počtu obyvatel Plzeňského kraje podle hlavních věkových skupin vývoj 65+ let prognóza 65+ let vývoj 15-64 let prognóza 15-64 let vývoj -14 let prognóza -14 let
počet obyvatel STRUKTURA OBYVATEL PLZEŇSKÉHO KRAJE PODLE VĚKU Velmi nerovnoměrná věková struktura nejméně obyvatel v ročnících do 25 let K 31.12.216 19letých 4 784 (tj. nejméně do 65 let) 8letých 6 68 ve věku let 5 94 31letých 7 986 42letých 1 679 Do roku 225 výrazný propad ve věku 23-45 let nejpočetnější ročníky 45-55 let 12 1 8 6 4 2 6 68 5 94 Věková struktura Plzeňského kraje (k 31.12.) 4 784 7 986 1 679 rok 216 rok 225 5 1 15 2 25 3 35 4 45 5 55 6 65 7 75 8 85 9 95 věk (roky)
počet obyvatel VÝVOJ POČTU OBYVATEL VE VĚKU TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Velmi podobný vývoj Plzeňského kraje a sousedních krajů V Plzeňském kraji mezi roky : 29 a 221 pokles o 33,4 % 29 a 216 pokles o 18, % Výrazný dopad na: počty uchazečů o VŠ počty vstupující na trh práce se středoškolským vzděláním 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Rekapitulace vývoje a prognóza počtu obyvatel ve věku 2-24 let 3818 31245 25362 26664 Středočeský kraj Hl. město Praha Ústecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj
počet cizinců na 1 obyv. VÝVOJ POČTU CIZINCŮ Plzeňský kraj od roku 28 na 3. až 4. místě podle podílu cizinců 29 331 cizinců k 31.12. 216 Podle státního občanství : Slovensko 7,5 tis. (25,6 %) Ukrajina 6,2 tis. (21,1 %) Vietnam 5,5 tis. (18,6 %) Německo 2,3 tis. (8 %) 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Počet cizinců podle krajů ČR (k 31.12.) Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
VZDĚLANOST OBYVATEL PLZEŇSKÉHO KRAJE
VÝVOJ PODÍLU OBYVATEL S VYSOKOŠKOLSKÝM VZDĚLÁNÍM Výrazná ztráta postavení Plzeňského kraje z hlediska podílu VŠ vzdělaných obyvatel (bez rozdílu věku) mezi roky 21 a 211 Trend potvrzují i výsledky VŠPS od roku 211 (méně přesné kolísání podílů) Podstatný je vývoj podílů v mladších věkových skupinách Obyvatelé s vysokoškolským vzdělání podle krajů ( roky 21 a 211) počet obyv. 15+ 21 211 nejvyšší ukončené vzdělání VŠ v % pořadí počet obyv. 15+ nejvyšší ukončené vzdělání VŠ v % pořadí Česká republika 8 575 198 762 459 8,9-8 947 632 1 114 731 12,5 - Hlavní město Praha 1 12 44 19 373 18,8 1 1 115 174 263 272 23,6 1 Středočeský kraj 943 364 66 123 7, 11 1 89 911 124 875 11,5 3 Jihočeský kraj 521 436 4 468 7,8 5 537 217 58 268 1,8 7 Plzeňský kraj 464 221 36 89 7,8 4 49 932 51 62 1,4 8 Karlovarský kraj 253 373 14 72 5,6 13 253 436 17 7 7, 14 Ústecký kraj 681 355 36 498 5,4 14 687 269 52 7,6 13 Liberecký kraj 356 7 25 36 7, 9 367 842 35 465 9,6 11 Královéhradecký kraj 46 986 34 56 7,5 8 468 789 47 48 1,1 9 Pardubický kraj 422 722 29 662 7, 1 436 534 43 246 9,9 1 Kraj Vysočina 429 483 28 83 6,7 12 431 767 41 49 9,5 12 Jihomoravský kraj 947 58 97 824 1,3 2 1 714 146 796 14,7 2 Olomoucký kraj 533 985 43 368 8,1 3 538 29 61 48 11,4 4 Zlínský kraj 496 595 38 14 7,7 7 497 677 55 966 11,2 5 Moravskoslezský kraj 1 51 687 81 56 7,8 6 1 32 341 116 72 11,2 6 - SLDB
PODÍL TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V MLADŠÍM PRODUKTIVNÍM VĚKU OBYVATEL PODLE KRAJŮ Věková skupina 3-34 let v rámci ČR: potvrzuje postavení Plzeňského kraje z hlediska podílu obyvatel s VŠ vzděláním (opět 8. místo) menší podíl obyvatel s VOŠ (11. místo) dle podílu obyvatel s terciární vzděláním podprůměrné 1. místo Terciární vzdělání ve věkové skupině 3-34 let (dle SLDB 211) počet obyvatel 3-34 let podíl obyvatel 3-34 let (%) s VŠ s VOŠ s VŠ s VOŠ vzděláním vzděláním s VŠ+VOŠ území celkem vzděláním vzděláním (%) poř. (%) poř. (%) poř. Hlavní město Praha 129 972 41 41 5 47 36,6 1 4,8 1 41,5 1 Jihomoravský kraj 98 514 22 136 3 92 23,7 2 3,3 8 27, 2 Středočeský kraj 114 52 19 118 4 529 17,8 4 4,2 3 22,1 3 Moravskoslezský kraj 9 674 15 93 2431 18,4 3 2,8 1 21,3 4 Olomoucký kraj 49 755 8 498 1 619 17,8 5 3,4 7 21,1 5 Zlínský kraj 44 48 7 391 1 481 17,2 6 3,5 6 2,7 6 Jihočeský kraj 49 364 7 776 1 847 16,5 7 3,9 5 2,4 7 Pardubický kraj 4 865 6 25 1 656 15,5 9 4,3 2 19,7 8 Královéhradecký kraj 42 282 6 124 1 619 15,3 1 4, 4 19,3 9 Plzeňský kraj 46 397 7 99 1 165 16,4 8 2,7 11 19,1 1 Liberecký kraj 34 931 4 879 1 1 14,9 11 3,1 9 18, 11 Kraj Vysočina 38 42 5 4 415 14,5 12 1,1 14 15,6 12 Ústecký kraj 63 347 7 37 1 519 12,1 13 2,6 12 14,7 13 Karlovarský kraj 22 336 1 894 47 9,3 14 2, 13 11,3 14 ČR 865 389 16 69 29 53 19,9 3,7 23,5 - SLDB 211
PODÍL TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V MLADŠÍM PRODUKTIVNÍM VĚKU OBYVATEL V EVROPĚ ČR Velmi malý podíl do roku 27 (13 %; 31. místo) Nejrychlejší růst do roku 216 (téměř 2,5x) Muži mají více než dvojnásobný podíl, ženy téměř trojnásobný Do roku 216 posun jen na 26. místo Osoby ve věku 3-34 let s minimálně terciárním vzděláním Období 27 216 Index Období 27 216 Index Země (%) poř. (%) poř. 16/7 Země (%) poř. (%) poř. 16/7 EU (28 zemí) 3,1-39,1-129,9 Francie 41,4 6 43,6 17 15,3 Litva 36,4 12 58,7 1 161,3 Lotyšsko 25,7 22 42,8 18 166,5 Lucembursko 35,3 15 54,6 2 154,7 Řecko 26,3 2 42,7 19 162,4 Švýcarsko 36,5 11 53,5 3 146,6 Španělsko 4,9 8 4,1 2 98, Kypr 46,2 2 53,4 4 115,6 Rakousko 2,9 23 4,1 21 191,9 Irsko 43,3 4 52,9 5 122,2 Portugalsko 19,5 26 34,6 22 177,4 Švédsko 41, 7 51, 6 124,4 Bulharsko 26, 21 33,8 23 13, Norsko 43,7 3 5,1 7 114,6 Německo 26,5 19 33,2 24 125,3 Island 36,3 14 48,8 8 134,4 Maďarsko 2,6 25 33, 25 16,2 Spojené království 38,3 9 48,1 9 125,6 Česká republika 13,3 31 32,8 26 246,6 Dánsko 38,1 1 47,7 1 125,2 Slovensko 14,8 29 31,5 27 212,8 Finsko 47,3 1 46,1 11 97,5 Malta 2,8 24 29,8 28 143,3 Nizozemsko 36,4 12 45,7 12 125,5 Chorvatsko 16,8 28 29,5 29 175,6 Belgie 41,5 5 45,6 13 19,9 Makedonie 12,2 33 29,1 3 238,5 Estonsko 33,5 16 45,4 14 135,5 Turecko 12,3 32 26,5 31 215,4 Polsko 27, 18 44,6 15 165,2 Itálie 18,6 27 26,2 32 14,9 Slovinsko 31, 17 44,2 16 142,6 Rumunsko 13,9 3 25,6 33 184,2 Zdroj dat: Eurostat (https://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdsc48)
počet obyvatel OBYVATELÉ PLZEŇSKÉHO KRAJE S VŠ VZDĚLÁNÍM PODLE SKUPIN OBORŮ A POHLAVÍ Stabilní počet mužů s technickým vzděláním, ale výrazný pokles podílu tohoto typu vzdělání V nejmladším věku s VŠ převaha žen, zejm. společenské vědy pedagogika zdravotnictví V souhrnu roste podíl jiných než technických skupin oborů 5 5 5 4 5 4 3 5 3 2 5 2 1 5 1 5 Ženy Muži 25-29 Počet obyvatel Plzeňského kraje ve věku 15 a více let s VŠ vzděláním podle věkových skupin, pohlaví a skupin oborů vzdělání Ženy Muži 3-34 Ženy Muži 35-39 Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži 4-44 45-49 5-54 55-59 věková skupina (roky) a pohlaví Ženy Muži 6-64 Ženy Muži 65-69 VŠ - ostatní VŠ - umění VŠ - bezpečnostní služby VŠ - právo VŠ - obchod, řízení a správa VŠ - společenské vědy VŠ - humanitní vědy VŠ - pedagogika VŠ - sociální péče VŠ - zdravotnictví VŠ - zemědělské vědy VŠ - vědy o přírodě VŠ - přepravní služby a spoje VŠ - architektura a stavebnictví VŠ - technické vědy VŠ - informatika, matematika - SLDB 211
STUDENTI VŠ BYDLÍCÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI
počet studentů VŠ na 1 obyvatel ve věku 2-24 let STUDENTI VŠ V ČR PODLE KRAJE BYDLIŠTĚ V posledních letech klesá v ČR podíl studentů VŠ na populaci 2-24 let 75 Podíl studentů VŠ podle kraje bydliště na populaci ve věku 2-24 let Česká republika Plzeňský kraj relativně podle místa bydliště: po roce 25 až 11. místo za ním jen kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký 65 55 45 Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký zvyšuje se odstup od Ø ČR Předpoklad dalšího zhoršení pozice kraje z hlediska podílu VŠ 35 25 Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský 15 Moravskoslezský, MŠMT
podíl (%) OBOROVÁ STRUKTURA STUDENTŮ VŠ Z PLZEŇSKÉHO KRAJE (I) Studenti bydlící v Plzeňském kraji v období 25-215: 35 Struktura studentů VŠ s trvalým bydlištěm v Plzeňském kraji dle oborů vzdělávání Preferovali společenské vědy, obchod a právo Klesl a následně se stabilizoval pod 2 % podíl technických věd, výroby a stavebnictví Rostl podíl přírodních věd, matematiky a informatiky Klesal podíl vzdělávání a výchovy 3 25 2 15 1 5 3 Společenské vědy, obchod a právo*) 5 Technické vědy, výroba a stavebnictví*) 4 Přírodní vědy, matematika a informatika*) 7 Zdravotnictví a sociální péče*) 1 Vzdělávání a výchova*) 2 Humanitní vědy a umění*) 8 Služby*) 6 Zemědělství a veterinářství*)
podíl (%) OBOROVÁ STRUKTURA STUDENTŮ VŠ Z PLZEŇSKÉHO KRAJE (II) Studenti bydlící v Plzeňském kraji v období 21-215: Podíl obchodu, řízení a správy klesá, ale zůstává nejvyšší Zpomalil se pokles podílu technických věd Podíl zdravotnictví rostl nejrychleji Podíl přípravy učitelů zrychlil pokles 16 14 12 1 8 6 4 2 Struktura studentů VŠ s trvalým bydlištěm v Plzeňském kraji dle podoborů vzdělávání 21 211 212 213 214 215 34 Obchod, řízení a správa 52 Technické vědy a technické obory 72 Zdravotnictví 14 Příprava učitelů a pedagogika 31 Společenské vědy 22 Humanitní vědy 48 Informatika 38 Právo 58 Architektura a stavebnictví 62 Zemědělství, lesnictví a rybářství 42 Vědy o živé přírodě 44 Vědy o neživé přírodě 81 Osobní služby 21 Umění 84 Přepravní služby a spoje 46 Matematika a statistika 85 Ochrana životního prostředí 32 Žurnalistika a informace 76 Sociální péče 54 Výroba a zpracování 86 Bezpečnostní služby 64 Veterinářství
počet studentů na 1 obyvatel ve věku 2-24 let podíl studentů techhnických věd na populaci ve věku 2-24 let (%) STUDENTI TECHNICKÝCH OBORŮ PODLE KRAJE BYDLIŠTĚ Plzeňský kraj: relativně stabilní podíl na populaci ve věku 2-24 let v posledních letech patrný pokles podílu zhoršení postavení v rámci ČR (6. místo v roce 215) dominují technické vědy a obory vyšší podíl však mají ve Zlínském a Moravskoslezském kraji 14 12 1 8 6 4 2 14 12 1 8 6 4 2 82 Vývoj počtu studentů technických věd podle kraje bydliště Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Struktura studentů technických oborů VŠ podle kraje bydliště (rok 215) 67 architektura a stavebnictví technické vědy a obory 47 46 51 55 výroba a zpracování 39 38 33 29 24 28 24 2
počet studentů na 1 obyvatel ve věku 2-24 let podíl studentů přírodních věd na populaci ve věku 2-24 let (%) STUDENTI PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ PODLE KRAJE BYDLIŠTĚ Plzeňský kraj do roku 212 růst podílu na populaci 2-24 let rychlejší než Ø ČR, pak stagnace předstihl Ústecký kraj Pohybuje se na úrovni Libereckého kraje a Kraje Vysočina 12. místo v roce 215 dominuje informatika 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 43 18 22 Vývoj počtu studentů přírodních věd podle kraje bydliště Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Struktura studentů přírodovědných oborů VŠ podle kraje bydliště (rok 215) 47 14 25 28 41 31 2 16 informatika vědy o neživé přírodě 21 25 27 25 17 14 12 15 14 12 matematika a statistika vědy o živé přírodě 3 25 24 24 17 15 17 14 16 15 15 17 13 12 13 13 15 15 2 11 9
počet studentů STUDENTI VŠ Z PLZEŇSKÉHO KRAJE VYJÍŽDĚJÍCÍ MIMO KRAJ Nejvyšší počet studentů z Plzeňského kraje mimo kraj trvale na UK v Praze Následují: ČZU v Praze JČU v Č. Budějovicích ČVUT v Praze Pokles počtu vyjíždějících ovlivněn poklesem počtu studentů VŠ v ČR, ale se zpožděním Roste počet v vyjíždějících na: VŠTE v Č. Budějovicích 22 2 18 16 14 12 1 VŠCHT v Praze 8 6 4 2 Vývoj počtů studentů bydlících v Plzeňském kraji vyjíždějících na VŠ mimo kraj (nad 2 v roce 216) Univerzita Karlova ČZU v Praze JČU v Č. Budějovicích ČVUT v Praze VŠE v Praze VŠTE v Č. Budějovicích VŠCHT v Praze Zdroj dat: MŠMT
VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM V PLZEŇSKÉ KRAJI
VÝVOJ POČTU ABSOLVENTŮ SŠ S MATURITOU (BEZ ODB. PŘÍPRAVY) V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE SKUPIN OBORŮ Výrazný pokles počtu absolventů s maturitou (bez vyššího podílu odborné přípravy) v období 27-216 o více než 1 (-42 %) zejm. vlivem demografického poklesu (3 %) a dále menší mírou dokončení studia (státní maturita) Nejstabilnější gymnázia (-17 %) ICT se posunulo na 3. pozici Ekonomika a podnikání, Doprava a spoje i lycea pokles cca o 4 % Ostatní skupiny oborů mají propad hlubší Vývoj počtu absolventů SŠ v Plzeňském kraji podle skupin a oborů Skupina oborů 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Gymnázium 966 995 1 14 1 1 1 55 974 1 6 953 949 94 88 Ekonomika a podnikání 644 637 566 512 575 465 454 531 429 46 375 ICT 67 95 16 118 135 135 166 213 27 168 165 Obecně odborná příprava 91 221 161 262 249 239 262 254 198 168 16 Veřejné služby 19 192 255 24 197 184 28 26 149 132 133 Doprava a spoje 171 193 183 17 151 136 119 175 113 9 116 Umění 21 51 59 82 77 7 72 75 81 9 93 Elektrotechnika 239 224 189 172 167 145 132 135 19 89 77 Zemědělství a ochrana přírody 171 181 15 21 111 124 95 137 11 99 69 Zdravotnictví 252 224 218 22 171 9 82 19 145 119 68 Stavebnictví 144 155 16 126 125 11 12 112 77 88 57 Strojírenství a hutnictví 17 137 119 131 123 17 85 62 73 47 54 Potravinářství, gastronomie, turismus 78 82 93 125 121 114 92 17 83 65 52 Textilní a kožedělná výroba 4 42 44 34 16 15 6 4 4 6 Celkem 2 278 2 434 2 33 2 348 2 218 1 925 1 875 2 12 1 778 1 567 1 419 Zdroj dat: OŠMS Plzeňského kraje
počet absolventů SŠ / studentů VŠ PŘECHOD ZE SŠ NA VŠ Z PLZEŇSKÉHO KRAJE Od akademického roku 211/12 poměrně blízký: počet absolventů SŠ s maturitou v Plzeňském kraji a počet zapsaných do vstupních programů VŠ v ČR bydlících v Plzeňském kraji 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Přestup ze SŠ na VŠ z Plzeňského kraje absolventi SŠ s maturitou v Plzeňském kraji zapsaní do vstupního SP na VŠ z Plz. kraje Zdroj dat: MŠMT, OŠMS KÚ Plzeňského kraje
počet přihlášených počet zapsaných ZÁJEM O VŠ V ČR 3 Vývoj počtu přihlášených na VŠ (nad 5 tis. v roce 216) Univerzita Karlova 1 Vývoj počtu zapsaných na VŠ v ČR (nad 2,5 tis. v roce 216) Univerzita Karlova 25 2 15 1 5 Masarykova univerzita UP v Olomouci ČZU v Praze ZČU v Plzni VUT v Brně ČVUT v Praze Ostravská univerzita JČU v Č. Budějovicích UTB ve Zlíně Univerzita H. Králové 8 6 4 2 Masarykova univerzita ČZU v Praze UP v Olomouci ČVUT v Praze VUT v Brně VŠB - TU Ostrava ZČU v Plzni JČU v Č. Budějovicích VŠE v Praze UTB ve Zlíně Zdroj dat: MŠMT Zdroj dat: MŠMT
Přijímací řízení na VŠ v ČR 21/11 216/17 Počet přijatých / 1 přihlášek ("úspěšnost") Počet zapsaných / 1 přijatých ( vážný zájem") Počet zapsaných / 1 přihlášek ("výsledek") Vysoká škola 21/ 11 211/ 12 212/ 13 213/ 14 214/ 15 215/ 16 216/ 17 21/ 11 211/ 12 212/ 13 213/ 14 214/ 15 215/ 16 216/ 17 21/ 11 211/ 12 212/ 13 213/ 14 214/ 15 215/ 16 216/ 17 Celkem 32,1 31,4 31,8 32,2 32,5 32,9 33,4 94,6 94,3 94,1 94, 93,3 93,2 93,4 3,4 29,6 29,9 3,3 3,4 3,7 31,2 VŠTE v Č. Budějovicích 69,1 76,1 74,6 69,1 87,3 89,7 93,1 81,1 77,6 67,9 69,1 66,5 7,7 74,9 56,1 59, 5,6 47,8 58,1 63,5 69,7 VŠB - TU Ostrava 66,4 61,3 63,3 71,6 71,1 72,8 74,2 8,1 89,6 88,7 83,3 89,8 89,5 88,4 53,2 54,9 56,2 59,6 63,8 65,1 65,6 Slezská univerzita v Opavě 45,6 51,4 54, 56,1 53,5 52,5 56,1 88,9 87,8 84,8 87,3 87,6 96,4 96,7 4,6 45,1 45,8 49, 46,9 5,6 54,2 VŠ polytechnická Jihlava 53,5 54,5 49,8 62,4 69, 69,2 62,2 82,4 85,3 83,8 81,6 79,3 8, 8,4 44,1 46,5 41,7 51, 54,7 55,3 5, ČVUT v Praze 65,1 56,9 54,7 56,5 56,7 56,3 53,2 76,7 79,8 84,2 87,1 86,4 87,1 84,8 49,9 45,4 46, 49,3 49,1 49,1 45,1 TU v Liberci 55,5 49,3 53,5 52,9 54,8 55,7 56,3 77,8 77,4 73,7 75,3 81,3 79,1 8,2 43,2 38,1 39,5 39,8 44,6 44, 45,1 UJEP v Ústí nad Labem 45, 4,3 45,7 47,6 49,9 48, 53, 8,6 83,5 82,4 83, 83,3 82,3 81,9 36,2 33,6 37,7 39,6 41,6 39,5 43,4 UTB ve Zlíně 39,7 4,6 42, 42,1 44,7 44,6 48,2 78,4 91,3 87,7 85,4 87,4 9,1 88,7 31,1 37,1 36,8 36, 39,1 4,2 42,8 ČZU v Praze 48, 52,7 52,5 47,2 46,5 47,7 53,7 84,9 82,2 82, 8,1 78, 8, 78,8 4,8 43,3 43,1 37,8 36,3 38,2 42,4 Univerzita Pardubice 49,2 45,6 51,9 54,7 54, 52,3 56,6 73,3 75,1 72,6 74,7 75,3 71,4 73,6 36,1 34,2 37,7 4,9 4,7 37,3 41,6 VUT v Brně 53,1 52,1 51,3 5,9 54,6 52,8 54,7 81,9 79,4 79,9 79,7 8, 78,7 76, 43,4 41,3 41, 4,5 43,7 41,6 41,6 Mendelova univerzita v Brně 32,1 33,6 34,6 38,2 47,5 49,8 56,6 88,1 9,2 9,5 92,7 71,5 69,3 69,5 28,2 3,3 31,3 35,4 34, 34,5 39,3 JČU v Č. Budějovicích 45, 45,4 46,6 46,3 44,5 43,2 44,6 74,6 73, 73,7 74,8 76,9 78,4 79,2 33,6 33,2 34,3 34,6 34,2 33,8 35,4 VŠE v Praze 3,6 28,9 29,3 31,2 33,8 34,1 36,5 91,4 9,5 88,4 89,5 89,7 9, 91,9 28, 26,2 25,9 27,9 3,3 3,7 33,6 VŠCHT v Praze 77,6 58,4 59,1 62,9 54,5 51,3 53,2 59,1 75,7 66,9 66,7 63,7 61,6 62,5 45,9 44,2 39,6 42, 34,7 31,6 33,3 ZČU v Plzni 32,1 33,5 38,1 33,3 36, 37, 36,2 78,5 86,4 83,5 87,4 81,6 8,6 82,9 25,2 29, 31,8 29,1 29,3 29,8 3, Univerzita Hradec Králové 28,7 29,2 31, 3,3 26,6 3,1 33,5 72,6 76,5 75,3 76,2 72,9 74,2 75, 2,9 22,3 23,3 23,1 19,4 22,3 25,2 VFU Brno 3, 35,1 3,2 28,2 3,6 32,7 32,8 74, 72,5 74,9 76,6 72, 73,6 74,9 22,2 25,4 22,6 21,6 22, 24,1 24,5 Ostravská univerzita 27,1 24,1 24,1 24,3 25,6 25,2 24,7 94,4 97,3 91,9 98,4 93,4 93,4 96,5 25,6 23,4 22,1 23,9 23,9 23,5 23,9 UP v Olomouci 27,6 23,6 25,2 26,4 27,7 28,6 27,8 73,4 83,8 8,5 81,3 79,6 78,6 81,1 2,2 19,8 2,3 21,5 22, 22,5 22,5 Univerzita Karlova 24,2 22,7 21,1 2,9 22,2 22,6 22,1 84,8 87,3 87,7 88, 88, 88,4 86,8 2,5 19,8 18,5 18,4 19,5 2, 19,2 Masarykova univerzita 22,8 21,2 2,6 21,7 21,5 23,3 24, 78,4 77,7 76,5 76,2 75,6 76,8 76,5 17,9 16,4 15,7 16,5 16,3 17,9 18,4 JAMU v Brně 16,6 22, 22,5 18,6 22,3 23,7 19,7 94,4 92,3 91,8 94,1 91,1 94,6 91,3 15,7 2,3 2,7 17,5 2,3 22,5 18, AMU v Praze 13,5 6,8 12,3 11,9 12,1 13,4 14,9 97,1 92,5 94,8 95,5 96,6 97,7 97,6 13,1 6,3 11,7 11,4 11,7 13,1 14,6 AVU v Praze 1,1 9,6 9,7 11,1 9,2 11, 1,9 1, 97,9 96,2 9,6 98, 1, 97,7 1,1 9,4 9,4 1,1 9,1 11, 1,7 VŠUP v Praze 8,2 6,7 8,7 13,3 12,2 12,5 1,5 1, 1, 96,9 96,4 92,3 91,5 94,6 8,2 6,7 8,4 12,8 11,3 11,4 1, Zdroj dat: MŠMT
počet studentů VÝVOJ POČTU STUDENTŮ VEŘEJNÝCH VŠ V ČR Vlivem demografického vývoje došlo téměř na všech VŠ k poklesu počtu studentů nejméně na VŠTE v Č. Budějovicích (3,9 tis.) ZČU v Plzni 2. největší pokles Z 18, tis. v roce 29 na 1,9 tis. v roce 216 (-4 %) větší úbytek jen Slezská univerzita v Opavě 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Vývoj počtu studentů veřejných VŠ (nad 2 v roce 216) Univerzita Karlova Masarykova univerzita UP v Olomouci VUT v Brně ČZU v Praze ČVUT v Praze VŠE v Praze VŠB - TU Ostrava ZČU v Plzni JČU v Č. Budějovicích Mendelova univerzita v Brně UTB ve Zlíně Ostravská univerzita Zdroj dat: MŠMT
počet studentů VÝVOJ POČTU STUDENTŮ FAKULT V PLZNI Největší pokles FPR a FEL (na méně než polovinu) Následuje FPE (-47 %), FF (-43 %) a FEK (-4 %) Relativně menší pokles FAV (-34 %) a FST(-27 %) Na ZČU jsou nejstabilnější FDULS a FZS 4 3 5 3 2 5 2 1 5 1 LF UK v Plzni se díky stabilitě počtu 5 studentů stala fakultou s největším počtem studentů se sídlem v Plzni Vývoj počtu studentů fakult VŠ v Plzni Lékařská fakulta UK v Plzni Fakulta pedagogická ZČU Filozofická fakulta ZČU Fakulta ekonomická ZČU Fakulta právnická ZČU Fakulta strojní ZČU Fakulta aplikovaných věd ZČU Fakulta elektrotechnická ZČU Fakulta zdravotnických studií ZČU Fakulta designu a umění L. Sutnara Zdroj dat: MŠMT
počet studentů VÝVOJ POČTU STUDENTŮ ZČU V PLZNI PODLE BYDLIŠTĚ A. Podíl krajů na studentech ZČU (viz graf) Plzeňský stoupal do roku 213 (53 %) Karlovarský stoupal do r. 214 (12 %) Praha a Středočeský stoupají od roku 213 B. Podíl ZČU na studentech VŠ (viz tabulka) pokles podílu ZČU ze 4,9 na 3,5 % v Plzeňském kraji setrvale klesá (z 52% na 44% podíl) v Karlovarské kraji dlouhodobě stabilní mírné zlepšení v posledních letech v některých krajích 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Vývoj počtu studentů ZČU podle jejich bydliště 374 135 1635 1461 1836 1827 84 461 51 932 7 125 1216 558 Podíl ZČU na studentech VŠ v ČR podle bydliště studenta Kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Liberecký kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj občané ČR v zahraničí Cizinci Podíl ZCU na studentech podle bydliště (%) Zdroj dat: MŠMT 28 29 21 211 212 213 214 215 216 CELKEM 4,9 4,6 4,2 4, 3,9 3,7 3,6 3,5 3,5 Občané ČR z toho: 5,2 5, 4,5 4,4 4,2 4, 3,9 3,9 3,9 Plzeňský kraj 51,9 51,7 5, 49,5 48,6 46,9 45,9 45,3 44,3 Karlovarský kraj 24, 24,3 22,4 22,9 22,6 22,1 22,8 22,9 22,3 Jihočeský kraj 8,8 8,2 7,3 6,9 6,5 6, 5,9 5,8 5,6 Ústecký kraj 7,2 6,5 5,5 5,3 4,9 4,5 4,4 4,2 4,3 Středočeský kraj 5, 4,6 3,9 3,6 3,2 2,9 2,8 2,9 3, Hlavní město Praha 2,8 2,6 1,9 1,7 1,5 1,4 1,3 1,4 1,4 ostatní kraje celkem,7,6,5,4,4,4,3,3,4 Cizinci 1,2 1,1,9,9,8,9,9,7 1,1 Zdroj dat: MŠMT
počet absolventů VÝVOJ POČTU ABSOLVENTŮ VEŘEJNÝCH VŠ V ČR Postupně docházelo k poklesu počtu absolventů téměř na všech VŠ Nejmenší ČVUT v Praze, VUT v Brně, UK v Praze a ČZU v Praze (do 1 %) ZČU pokles od roku 212 Z více než 4, tis. v roce 211 na 2,7 tis. V roce 216 (-33,6 %) 2. nejrychlejší pokles po Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně Přesun ze skupiny středně velkých univerzit mezi menší 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Vývoj počtu absolventů veřejných VŠ (nad 2 v roce 216) Univerzita Karlova Masarykova univerzita VUT v Brně ČZU v Praze ČVUT v Praze VŠE v Praze UP v Olomouci VŠB - TU Ostrava ZČU v Plzni JČU v Č. Budějovicích Mendelova univerzita v Brně UTB ve Zlíně Ostravská univerzita Zdroj dat: MŠMT
počet studentů VÝVOJ POČTU ABSOLVENTŮ FAKULT VŠ V PLZNI Velmi razantní pokles počtu absolventů některých fakult: FPR (o více než 5 %) FPE a FEL (obě cca -45 %), FEK (cca -4 %) Mírnější pokles FF a FST (-37 %) FAV (-27 %) 1 Nejstabilnější LF UK v Plzni (pokles 1 do 1 %) 9 8 7 6 5 4 3 2 Vývoj počtu absolventů fakult VŠ se sídlem v Plzni Fakulta pedagogická ZČU Filozofická fakulta ZČU Fakulta ekonomická ZČU Fakulta elektrotechnická ZČU Lékařská fakulta UK v Plzni Fakulta aplikovaných věd ZČU Fakulta právnická ZČU Fakulta zdravotnických studií ZČU Fakulta strojní ZČU Fakulta designu a umění L. Sutnara ZČU Zdroj dat: MŠMT
počet absolventů počet absolventů VÝVOJ POČTU ABSOLVENTŮ DOKTORSKÉHO STUDIA FAKULT VŠ V PLZNI Pozvolný pokles způsoben zejm. FPR a technickými fakultami 8 Vývoj počtu absolventů doktorského studia VŠ (více než 5 absolventů v roce 216) 12 Vývoj počtu absolventů doktorského studia fakult v Plzni 7 6 Univerzita Karlova Masarykova univerzita ČVUT v Praze 1 8 6 4 2 Fakulta elektrotechnická ZČU Fakulta aplikovaných věd ZČU Fakulta strojní ZČU Lékařská fakulta UK v Plzni Filozofická fakulta ZČU Fakulta pedagogická ZČU Fakulta ekonomická ZČU Fakulta právnická ZČU 5 4 3 2 1 VUT v Brně UP v Olomouci VŠB - TU Ostrava ČZU v Praze Mendelova univerzita v Brně VŠCHT v Praze JČU v Č. Budějovicích ZČU v Plzni VŠE v Praze Zdroj dat: MŠMT Zdroj dat: MŠMT
VÝVOJ PODÍLU CIZINCŮ NA VŠ V ČR růst podílu cizinců VŠ v ČR v období 27-216: celkem VŠ v ČR téměř o 8 % (ze 7,9 na 14, %) ZČU v Plzni o 13 % (z 1,8 % na 4,2 %) přesto pokles z 19. místa na 22. z 26 veřejných VŠ nejvyšší podíl: VFU Brno (24,9 %) VŠE v Praze (21,7 %) Masarykova univerzita (21,4 %) JAMU v Brně (2,3 %) růst podílu cizinců na fakultách v Plzni v období 27-216: nejvyšší LF UK v Plzni (nárůst z 25 až na 3 %) na ZČU nejvyšší podíl: FDU Ladislava Sutnara (17 %) FF (6,3 %, největší nárůst - z 1,7 %) největší nárůst: FST (z 1,4 na 4,8 %)
ZAMĚSTNANCI VE VYSOCE KVALIFIKOVANÝCH PROFESÍCH V PLZEŇSKÉM KRAJI
VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI PODLE ODVĚTVÍ Plzeňský kraj: velký podíl zpracovatelského průmyslu na zaměstnanosti (35,8 %) 5. nejvyšší podíl mezi kraji ČR, mezi roky 21 a 215 růst o 2,4 procentního bodu podprůměrný podíl Profesních, vědeckých a technických činností (2,9 %, 1. odvětví podle zaměstnanosti) podprůměrný podíl Informačních a komunikačních činností (1,3 %, 13. odvětví) Zaměstnanci v roce 215 podle odvětví CZ-NACE (přepočteno na plně zaměstnané) - podle místa pracoviště ČR Plzeňský kraj Odvětví tis. (%) poř. tis. (%) poř. C Zpracovatelský průmysl 1 99,5 28,4 1 74,9 35,8 1 G Obchod a opravy motorových vozidel 486,4 12,6 2 21,5 1,3 2 Q Zdravotní a sociální péče 283, 7,3 4 16, 7,6 3 H Doprava a skladování 25,3 6,5 6 14,9 7,1 4 P Vzdělávání 276,7 7,2 5 14,5 6,9 5 O Veřejná správa a obrana 288,3 7,5 3 13,2 6,3 6 N Administrativní a podpůrné činnosti 181,3 4,7 8 12, 5,7 7 F Stavebnictví 28,8 5,4 7 1,1 4,8 8 A Zemědělství, lesnictví a rybářství 97, 2,5 12 7,2 3,4 9 M Profesní, vědecké a technické činnosti 16,8 4,2 9 6, 2,9 1 I Ubytování, stravování a pohostinství 11,8 2,9 1 4, 1,9 11 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 5,2 1,3 15 3, 1,4 12 J Informační a komunikační činnosti 12,7 2,7 11 2,7 1,3 13 E Zásobování vodou, odpady 5,8 1,3 14 2,5 1,2 14 K Peněžnictví a pojišťovnictví 71, 1,8 13 2, 1, 15 L Činnosti v oblasti nemovitostí 47,9 1,2 16 1,9,9 16 S Ostatní činnosti 43,4 1,1 17 1,7,8 17 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla 29,3,8 18 1,2,6 18 B Těžba a dobývání 29,2,8 19,3,1 19 Celkem 3 867,3 1, 29,5 1,
ZAMĚSTNANOST PODLE PROFESNÍCH SKUPIN Podíl hlavních tříd zaměstnání v krajích (%) hlavní třída C Z - I S C O Česká republika Hl. m. Praha Plzeňský Ústecký Liberecký Vysočina Zlínský 7 Řemeslníci a opraváři 17,2 1,2 16,2 18,4 16,9 2,7 19,3 2,4 18,6 19,2 2,7 16,3 2,9 19,8 17, 3 Techničtí a odborní pracovníci 17, 17,6 16,9 16,7 16,9 13,5 18, 18,1 17,3 17,1 15,6 18,9 15, 15,3 16,9 5 Pracovníci ve službách a prodeji 15,4 14,5 16, 16,5 14,2 18,9 18,5 15,1 14,1 13,6 14,7 14,1 15, 15,4 15,7 2 Specialisté 15,1 29, 14,9 1,8 11,6 8,7 1,1 11,2 13,5 11,8 1,7 18, 13,2 13,1 13,2 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 13,6 5, 12,9 17,3 19, 16,4 15,1 17,1 13,2 15,2 18,4 1,4 14,4 17,4 14,7 4 Úředníci 9,2 11,7 1,2 7,5 8,2 8,3 9, 7,7 8,8 8,7 7,9 9,4 9,5 7,2 9,2 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 5,6 3,6 4,8 5,1 6, 7,1 5,7 5,3 7,6 7,5 4,9 5,2 5,7 5,8 7,1 1 Zákonodárci a řídící pracovníci 5,4 8,1 6,6 4,4 5, 5,3 3,5 4, 5,4 4,5 3,9 6,4 3,7 4,6 5,1 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství 1,2,3 1,1 2,4 1,8,9,8,8 1,3 2,1 2,7 1,1 1,8 1,3,9 Pořadí hlavních tříd zaměstnání podle podílu v krajích hlavní třída C Z - I S C O Česká republika Hl. m. Praha Plzeňský Ústecký Liberecký 7 Řemeslníci a opraváři 1 5 2 1 3 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 3 Techničtí a odborní pracovníci 2 2 1 3 2 4 3 2 2 2 3 1 3 4 2 5 Pracovníci ve službách a prodeji 3 3 3 4 4 2 2 4 3 4 4 4 2 3 3 2 Specialisté 4 1 4 5 5 5 5 5 4 5 5 2 5 5 5 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 5 7 5 2 1 3 4 3 5 3 2 5 4 2 4 4 Úředníci 6 4 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 7 8 8 7 7 7 7 7 7 7 7 8 7 7 7 1 Zákonodárci a řídící pracovníci 8 6 7 8 8 8 8 8 8 8 8 7 8 8 8 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 Vysočina Zlínský Středočeský Jihočeský Karlovarský Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Středočeský Jihočeský Karlovarský Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský
ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI V PLZEŇSKÉM KRAJI
1 432 1 799 1 929 1 793 1 951 1 933 2 198 2 712 2 78 3 196 2 971 počet zaměstnanců 2 286 2 465 2 49 2 376 2 69 3 443 3 84 4 314 4 389 4 824 4 782 počet zaměstnanců VaV (FTE) na 1 oby. počet zaměstnanců VaV (FTE) na 1 obyv. VÝVOJ POČTU ZAMĚSTNANCŮ VaV Rostoucí trend podílu zaměstnanců VaV v Plzeňském kraji od roku 28 Zlepšování postavení kraje podle tohoto ukazatele (Praha mimo graf 15-19 ): 6. místo v roce 28 3. místo v roce 214 4. místo v roce 215 V roce 21 v Plzeňském kraji výrazný růst počtu fyzických osob zaměstnaných ve VaV, ale: podíl FTE na HC v roce 215 jako 28 (,6) v letech 26-29 byl tento podíl,73-,77 12 1 8 6 4 2 6 5 4 3 2 1 2,6 Vývoj podílu zaměstnanců VaV v krajích ČR Vývoj počtu zaměstnanců VaV v Plzeňském kraji 3,2 3,4 3,1 3,4 3,4 3,8 4,7 4,7 5,6 5,2 6 5 4 3 2 1 Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj fyzické osoby zaměstnané ve VaV (HC) přepočtené os. na plnou prac. dobu věnovanou VaV činnostem (FTE) zaměstnanci VaV (FTE) na 1 obyv.
VÝVOJ POČTU ZAMĚSTNANCŮ VE VaV V EU Nadprůměrný růst podílu zaměstnanců ve VaV v ČR (ze 4,7 na 6,3 %, tj. o 35 %) ČR drží 14. místo Za námi s odstupem státy jižní a střední Evropy Zaměstnanci VaV (FTE) na 1 obyvatel Období 26 215 Index Období 26 215 Země % poř. % poř. 16/7 Země % poř. % poř. Index 16/7 EU (28 zemí) 4,6-5,6-121,3 Portugalsko 2,9 21 4,7 15 16,9 Dánsko 8,3 5 1,6 1 128,3 Řecko 3,2 2 4,7 16 145,7 Lucembursko 9,3 3 9,9 2 16,5 Španělsko 4,3 15 4,3 17 1,7 Finsko 11,1 2 9,2 3 83, Estonsko 3,5 17 4,2 18 118,4 Island 11,4 1 8,9 4 78,5 Itálie 3,3 19 4,1 19 123,4 Švédsko 8,7 4 8,7 5 99,7 Maďarsko 2,6 24 3,7 2 145,1 Norsk o 6,7 6 8,3 6 122,8 Litva 3,5 18 3,6 21 14,1 Rakousko 6, 8 8,1 7 135,1 Polsko 1,9 28 3,2 22 168,4 Nizozemsko 6, 7 7,6 8 126,8 Slovensko 2,8 23 3,2 23 116, Německo 5,9 9 7,6 9 127,7 Malta 2,1 27 3,2 24 152,2 Belgie 5,3 12 6,9 1 13,7 Bulharsko 2,1 26 3,1 25 145,5 Slovinsko 4,9 13 6,9 11 141,1 Lotyšsko 2,9 22 2,8 26 97,4 Spojené království 5,5 11 6,4 12 116,3 Chorvatsko 2,2 25 2,5 27 114,2 Irsko 4,1 16 6,4 13 153,4 Rumunsko 1,4 3 1,6 28 114,2 Česká republika 4,7 14 6,3 14 135, Kypr 1,6 29 1,5 29 89,2 Zdroj dat: Eurostat
podíl počet zaměstnanců VaV (FTE) ZAMĚSTNANCI VaV PODLE SEKTORU PROVÁDĚNÍ Ve většině krajů dominuje podnikatelský sektor absence jiných Plzeňský kraj v roce 215 v rámci ČR: nižší podíl vládního sektoru (ale 6. nejvyšší) 5. nejnižší podíl podnikatelského sektoru rozvinutý vysokoškolský sektor (2. nejvyšší podíl) Zaměstnanci VaV (FTE) podle sektoru provádění v Plzeňském kraji (rok 215) 993 116 Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový 45 1 816 2 1 8 1 6 1 4 1 2 1 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 8 6 4 2 Struktura zaměstnanců VaV podle sektorů provádění (215) Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový 1 2 4 15 17 22 2 1 23 26 25 3 33 31 25 22 26 2 3 5 53 3 4 13 19 25 37 99 98 Zaměstnanci VaV podle sektorů provádění v Plzeňském kraji 83 83 76 73 71 7 67 61 Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový 56 55 52 45 37 KV VY PA ZL HK SČ LI ÚL MS PL JM ČR JČ OL PH
podíl počet zaměstnanců VaV (FTE) ZAMĚSTNANCI VaV PODLE VĚDNÍCH OBLASTÍ Rostoucí dominance zaměstnanců technických věd v Plzeňském kraji Roste podíl kraje na zaměstnancích techn. věd v ČR (7 %) Pozice Plzeňského kraje na zaměstnancích VaV v rámci ČR: technické vědy 6. místo lékařské vědy 7. místo přírodní vědy 1. místo Zaměstnanci VaV (FTE) podle vědních oblastí v Plz. kraji, rok 215 12 1 171 Přírodní vědy Technické vědy Lékařské vědy Zemědělské vědy Sociální vědy Humanitní vědy 212 1 975 5 2 2 2 1 8 1 6 1 4 1 2 1 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 8 6 4 2 % Zaměstnanci VaV podle vědních oblastí v Plzeňském kraji Struktura zaměstnanců VaV podle vědních oblastí (215) Technické vědy Přírodní vědy Lékařské vědy Zemědělské vědy Sociální vědy Humanitní vědy 3 3 1 4 2 4 1 6 8 14 4 31 5 7 5 3 7 4 12 6 8 3 4 5 3 2 8 9 3 5 12 6 8 6 9 6 1 4 6 16 17 22 27 7 7 6 4 1 3 9 2 16 9 41 23 21 33 4 97 31 43 88 81 79 72 66 65 63 52 49 48 45 Přírodní vědy Technické vědy Lékařské vědy Zemědělské vědy Sociální vědy Humanitní vědy 4 35 26 KV VY LI ZL MS PL SČ PA HK ÚL JČ ČR JM OL PH
podíl ZAMĚSTNANCI VaV DLE PŘEVAŽUJÍCÍ EKONOMICKÉ ČINNOSTI Plzeňský kraj se blíží Ø ČR Relativně nízký podíl v průmyslu a stavebnictví (3 %) Solidní podíl v informačních a komunikačních činnostech (12 %) Vyšší podíl ve vzdělávání (32 %) V profesních, vědeckých a technických činnostech 2 % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 3 97 Struktura zaměstnanců VaV dle převažující ekonomické činnosti (215) 15 2 79 15 17 29 14 22 4 4 12 6 4 44 22 26 16 25 26 21 13 1 2 2 15 5 6 54 49 48 48 48 45 14 43 52 32 24 27 25 2 3 27 5 5 12 11 34 3 28 21 43 12 16 9 KV VY PA ZL MS SČ JČ LI HK ÚL OL PL ČR JM PH Ostatní odvětví služeb (sekce G-I, K, L, N, O, S-U) Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (sekce R) Zdravotní a sociální péče (sekce Q) Vzdělávání (sekce P) Profesní, vědecké a technické činnosti (sekce M) Informační a komunikační činnosti (sekce J) Průmysl a stavebnictví (sekce B-F) Zemědělství (sekce A)
v Kč ICT odborníci na 1 obyvatel ZAMĚSTNANCI V ICT Plzeňský kraj v podílu zaměstnanců v ICT na 1 obyvatel: zaostává za Ø ČR v posledních letech stagnace vesměs 5. místo 7. místo v roce 215 Mzdy ICT odborníků v Plzeňském kraji (jen kraje s úplnou časovou řadou) pod Ø ČR vyvíjí se v souladu s Ø ČR zhoršení pozice kraje v roce 215 4 35 3 25 2 15 1 5 54 5 46 42 38 34 3 Podíl ICT odborníků podle krajů 212 213 214 215 Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Průměrná hrubá měsíční mzdy ICT odborníků Česká republika Hl. m. Praha Plzeňský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
ODMĚŇOVÁNÍ VYSOCE KVALIFIKOVANÝCH PROFESÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI
v Kč v Kč ODMĚŇOVÁNÍ VYSOCE KVALIFIKOVANÝCH PROFESÍ Růst mezd specialistů v Plzeňském kraji mírně rychlejší (+12%) než byl Ø ČR (+9 %) předstižení Středočeského kraje 3. místo v ČR výrazný odstup Prahy Mzdy specialistů ve vědě a technice se v roce 215 v Plzeňském kraji dotáhly na úroveň Ø ČR kraj se v posledních letech drží na 3. místě 48 44 4 36 32 28 46 44 42 4 38 36 34 32 3 Průměrná hrubá měsíční mzda specialistů celkem Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Průměrná hrubá měsíční mzda specialistů ve vědě a technice Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
v Kč MZDY V ODVĚTVÍ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI Dominantní a určující pro úroveň mezd v tomto odvětví je Praha (viz průběh) Plzeňský kraj je od roku 29 na 3. místě, ale Skokový růst střídá víceletá stagnace poslední 4 roky nad úrovní 38 tis. Kč Většina krajů zůstává pod úrovní 35 tis. Kč Poznámka: pracovišťní metoda (včetně podnikatelských subjektů do 2 zaměstnanců) 6 55 5 45 4 35 3 25 2 Průměrná hrubá měsíční mzda (fyzické osoby) v informačních a komunikačních činnostech Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
v Kč MZDY V ODVĚTVÍ PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI Opět dominantní a určující pro průměr ČR je Praha (viz průběh) stagnace v posledních letech Plzeňský kraj se pohybuje kolem mediánu 26 tis. Kč v roce 215 Odvětví má poměrně pestrou skladbu oborů právní a účetnické činnosti, činnosti vedení podniků, architektonické a inženýrské činnosti, výzkum a vývoj, reklama, veterinární činnosti, Poznámka: pracovišťní metoda (včetně podnikatelských subjektů do 2 zaměstnanců) 4 Průměrná hrubá měsíční mzda (fyzické osoby) v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti Praha Středočeský 35 Jihočeský Plzeňský Karlovarský 3 Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický 25 Vysočina Jihomoravský Olomoucký 2 Zlínský Moravskoslezský Česká republika 15
VYUŽÍVÁNÍ ICT V PLZEŇSKÉM KRAJI
% z celkového počtu obyvatel ve věku 16 a více let v % KONEKTIVITA PODLE KRAJŮ Mírně nadprůměrné vybavení i využívání internetu v domácnostech v Plzeňském kraji Zaostáváme v připojení optickým vláknem Počet vysokorychlostních přípojek (na 1 obyvatel od 15 let) xdsl vedení Kabelová TV Optická vlákna Území 214 215 214 215 214 215 Česká republika 135,1 134,8 74,7 77,4 59,5 64,8 Hl. m. Praha 277,3 231,9 219,5 227,1 58,5 53,6 Středočeský 157,1 164,4 28,7 29,8 32,4 31,6 Jihočeský 1,4 97,4 24,9 24,9 74,4 17,4 Plzeňský 12,7 138,8 49,1 5,4 18,4 17,8 Karlovarský 177,2 193,5 54,5 57,7 27,6 36,1 Ústecký 18,9 128,1 13,6 18,3 6,3 78,2 Liberecký 15,4 163, 53,1 56,5 55,9 6,3 Královéhradecký 121, 122,6 14,5 15,2 28,8 32,3 Pardubický 13,9 14,2 31,3 33,1 48,9 55,2 Vysočina 95,1 91,3 27,7 29, 52,2 62,8 Jihomoravský 115,8 15,8 14,5 19,2 87,8 86,4 Olomoucký 14,1 115,1 25,7 28,1 68,2 91,8 Zlínský 84,9 87,5 47,3 47,2 82,4 64,2 Moravskoslezský 86,3 9,5 79,7 79,8 88,2 97, 8 7 6 5 4 3 2 85 8 75 7 65 6 55 Podíl domácností s internetem v krajích ČR Podíl obyvatel používajících internet Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
počet míst na 1 obyv. ICT VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH Internet v knihovnách v kraji od roku 28 stagnuje Vybavenost ICT ZŠ v kraji solidní, vyjma tabletů 18 Veřejně přístupná místa s připojením na internet v knihovnách (rok 215) Česká republika Počítače na 1 žáků základních škol (1. stupeň, rok 215) Dostupné žákům a s Dostupné žákům připojením k internetu Staré maximálně 2 roky Území Stolní Přenosné Tablety Stolní Přenosné Tablety Stolní Přenosné Tablety Česká republika 13,7 2,1 1,8 13,5 2,1 1,7 2,,6 1,4 Hl. m. Praha 11,1 1,6 2,5 1,9 1,6 2,4 2,,5 2, Středočeský 12,9 2,3,6 12,4 2,3,6 1,3 1,1,5 Jihočeský 12,1 2,6 2,4 11,7 2,6 2,4 1,4,7 2, Plzeňský 16,3 2,4,3 15,9 2,4,3 2,6 1,2,1 Karlovarský 14,6 1,6 1,1 14,2 1,5 1,1,5,5,9 Ústecký 13, 1,5 2, 12,9 1,4 1,6 1,4,1 1,5 Liberecký 11,9 1,6,3 11,7 1,6,2 1,4,4,3 Královéhradecký 16,6 3, 1, 15,9 3,,9 2,9,7,7 Pardubický 13,7 2,3 1,4 12,9 2,3 1,4 1,8,5 1,3 Vysočina 2, 1,9,7 19,6 1,9,7 5,1,4,6 Jihomoravský 15,2 3,4 2,1 14,9 3,4 2,1 1,2 1,3 1,7 Olomoucký 18,4 2,1,9 18,2 2,1,9 1,8,6,5 Zlínský 14,9 1,6 2, 14,6 1,5 1,7 2,7,2 1,9 Moravskoslezský 11,6 2,6 1,9 11,4 2,6 1,9 1,9,6 1,2 16 14 12 1 8 6 4 2 Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
DĚKUJI ZA DISKUSI Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Ing. Pavel Beneš (benes@rra-pk.cz)