UZV/Z3KVS Metody kvantitativního výzkumu. Děkuji za pozornost! a základy statistiky

UZV/Z3KVS Metody kvantitativního výzkumu Děkuji za pozornost! a základy statistiky

Kontakt: Jitka Vaculíková vaculikova@utb.cz Centrum výzkumu FHS (416B/U10) Děkuji za pozornost!

Cíle předmětu: Seznámit se základními pravidly vědecké metodologie. Seznámit s přípravou statistického šetření s ohledem na specifika výzkumu v sociální práci a ve zdravotnictví. Seznámit se základní strukturou empirické části BP. Seznámit s výzkumným způsobem uvažování. Rozvíjet spolupráci a motivaci pro obor a vědu.

Harmonogram výuky účast na seminářích a studiu v Moodle 9. 10. 2017 místo semináře je studium Moodle Jak se dělá věda, aneb začínáme uvažovat metodologicky Téma, výzkumný problém, cíl výzkumu, výzkumné otázky, hypotézy 16. 10. 2017 (U10/424) účast na semináři 23. 10. 2017 místo semináře je studium Moodle Proměnné ve výzkumu Výzkumný soubor a jeho výběr 30. 10. 2017 (U10/424) účast na semináři 6. 11. 2017 místo semináře je studium Moodle Vybrané metody kvantitativního výzkumu 13. 11. 2017 (U10/424) účast na semináři 20. 11. 2017 místo semináře je studium Moodle Zpracování kvantitativních dat I. (metody pro analýzu nominálních dat, ordinálních dat a metrických dat) 27. 11. 2017 (U10/424) účast na semináři 4. 12. 2017 místo semináře je studium Moodle Zpracování kvantitativních dat II. (metody pro analýzu nominálních dat, ordinálních dat a metrických dat) 11. 12. 2017 (U10/424) účast na semináři 18. 12. 2017 místo semináře je studium Moodle Statistické zpracování dat v programu Statistica

Požadavky na studenty: V domácím prostředí (9.10., 23.10., 6.11., 20.11., 4.12., 18.12.): Studium materiálů v prostředí Moodle (výuka, pomocné materiály, literatura, splnění testů). Pro aktuální týden se studentům odkryje další obsah. Momentálně lze v Moodle vidět pouze první výuku (9.10.), po uplynutí semináře následující týden (16.10.) se odkryje další výuka (na 23.10) atd. Povinné absolvování seminárních testů v Moodle před seminářem začínají od 23.10.2017. První Moodle výuka (9.10.) je startovací bez testu. Ve školním prostředí (16.10., 30.10., 13.11., 27.11., 11.12.): Povinná účast na seminářích. Aktivní účast na seminářích zahrnující pravidelné a včasné (skupinové nebo individuální) vypracování zadaných úkolů a jejich diskuse. Zakončení předmětu: Znalosti budou prověřeny písemným testem.

http://vyuka.fhs.utb.cz Bakalářské programy / ÚZV / FHS / UZV/Z3KVS Heslo pro zapsání: FHSutbUZV2017

Způsob zakončení předmětu: Písemný test prokazující zvládnutí probraného učiva. Bodové skoré: (tedy udělené hodnocení v podobě konečné známky) se odvíjí od průměrného skoré celé skupiny = výsledku písemného testu. Termín: termín testu bude stanoven na leden na základě dohody se studenty. Hodnocení známkou se uskutečňuje podle klasifikační stupnice, kterou tvoří šest klasifikačních stupňů: A - výborně (vynikající výsledky) = 1 B - velmi dobře (nadprůměrné výsledky) = 1, 5 C - dobře (průměrné výsledky) = 2 D - uspokojivě (přijatelné výsledky) = 2, 5 E - dostatečně (výsledky splňují pouze minimální požadavky) = 3 FX - nedostatečně (výsledky nesplňují ani minimální požadavky) = 4

Základní a doporučená literatura: Chráska, M. (1997). Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada. Švec, V. Hrbáčková, K. (2007). Průvodce metodologií pedagogického výzkumu. Zlín: UTB. Maňák, J., Švec, V., Švec, Š. (Ed). (2004). Slovník pedagogické metodologie. Brno: Paido. Gavora, P. (2000). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido. Gay, L. R., Mills, G. E. Airasian, P. (2009). Educational Research: Competencies for Analysis and Applications. New Jersey: Pearson Education Inc. Hendl, J. (2006). Přehled statistických metod zpracovávání dat. Praha: Portál. Punch, K. F. (2008). Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál. Ferjenčík, J. (2005). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál. Gavora, P. (1996). Výzkumné metody v pedagogice. Brno: Paido.

Jak se dělá věda, aneb začínáme uvažovat metodologicky

Co je to statistika? Je věda o neurčitosti v našem poznání založeném na datech. 3 vstupy neurčitosti do našeho poznání 1.Neurčitost reálného světa heterogenita, rozmanitost, proměnlivost realita 2. Neurčitost metody způsob odrazu nepřesnost, chybovost (našimi schopnostmi se snažíme minimalizovat) 3. Neurčitost stupně poznání přesnost závěrů (1%) nejasnost závěrů, nekonzistentnost závěrů, nepřesnost závěrů úkoly statistiky 1.Neurčitost reálného světa popsat, vysvětlit, predikovat (prognóza, diagnóza) 2. Neurčitost metody vybrat metodu, která je optimální 3. Neurčitost stupně poznání sběr dat, výběr respondentů, velikost souboru, design K čemu slouží statistika? Popisuje velké soubory dat pomocí charakteristických čísel. Pomáhá při rozhodování, zda mezi sledovanými jevy (proměnnými) je, či není vztah. Hledá skryté zákonitosti v souborech dat. S pomocí teorie pravděpodobnosti ověřuje platnost hypotéz.

Co je to výzkum? Vědecký výzkum je systematické, kontrolovatelné, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy. V kvantitativním výzkumu pracujeme s hromadnými daty. Kvantitativní výzkumu soustředící se na to, jak mnoho něčeho ve společnosti existuje a jak něco s něčím souvisí, pracuje s hromadnými daty získaných prostřednictvím tzv. survey.

Dle přístupu ke zkoumanému jevu rozlišujeme: 1. kvantitativní přístup 2. kvalitativní přístup 3. smíšený přístup Druh (pojetí) výzkumu Kvantitativní výzkum se opírá o verifikaci teorie, usiluje o testování tvrzení odvozeného na základě teoretického studia. Cílem kvantitativního výzkumu je testování hypotéz (předem zformulovaných předpokladů), které stojí na začátku výzkumu. V kvalitativním výzkumu jde o vytvoření nové teorie, ve které navrhujete nebo vysvětlujete jevy. Cílem kvalitativního výzkumu je vytváření nových hypotéz, nového porozumění, vytváření teorie. Jde o zjišťování konkrétního problému, specifikace, otázky, kde jdeme do hloubky podstaty jevu.

Druh (pojetí) výzkumu Smíšený výzkum zahrnuje pro řešení zkoumané problematiky oba přístupy, jak kvalitativní tak kvantitativní. Výběr pojetí výzkumu je potřeba pečlivě zvážit a především odůvodnit. Pokud zdůvodníte volbu kvantitativního pojetí výzkumu tím, že potřebujete oslovit velké množství respondentů, narušíte tím sled jednotlivých kroků.

Kvantitativní výzkum Filozofickým základem je pozitivismus, resp. novopozitivismus a realismus. Hlavní znaky: Zdrojem poznání má být pouze objektivní a co možná nejpřesnější zkoumání reality. Postup je formalizován, jeho provádění lze popsat pomocí různých schémat a modelů, které zaručují jeho opakovatelnost a verifikovatelnost. Výsledky jsou statisticky zpracovány a prezentovány tak, aby splňovaly požadavek reliability, validity a reprezentativnosti výběru. Mezi hlavní (nejčastější) metody patří: dotazník a experiment. Opírá se o určitou vědeckou teorii, která je východiskem pro řešení výzkumného problému.

FÁZE VÝZKUMU I N FO R M AČ N Í PŘ Í PR AVA A O RG A N I Z AC E T É M A V Ý Z K U M U V Ý Z K U M N Ý PRO B L É M C Í L V Ý Z K U M U V Ý Z K U M N É OTÁ Z K Y H Y P OT É Z Y PRO M Ě N N É ( S O U Č Á S T Í P Ř Í Š T Í V Ý U K Y ) V Ý Z K U M N Ý S O U B O R ( S O U Č Á S T Í P Ř Í Š T Í V Ý U K Y ) M E TO DY ( S O U Č Á S T Í P Ř Í Š T Í V Ý U K Y ) Z PR ACOVÁ N Í DAT ( S O U Č Á S T Í P Ř Í Š T Í V Ý U K Y ) I N T E R PR E TAC E DAT ( S O U Č Á S T Í P Ř Í Š T Í V Ý U K Y )

Informační příprava a organizace Výzkum má několik etap, které jednak následují po sobě, jednak se časově překrývají promyslet, organizovat, plánovat! Výzkumná činnost může trvat několik týdnů a měsíců, při větších výzkumech i několik let. Dvě nejčastější chyby začátečníků: 1. Podcenění časové proporce výzkumu 2. Sesbírá údaje v terénu, ale potom je neumí zpracovat

Etapy kvantitativního výzkumu (předchází studium určité problematiky): Časový interval 1 2 3 4 5 6 7 8 Stanovení tématu, výzkumného problému, cíle a otázek, hypotéz Informační příprava Příprava výzkumných metod Sběr a zpracování údajů Interpretace údajů Psaní výzkumné zprávy (závěru a diskuse)

Informační příprava a organizace Umožňuje orientovat se v problematice: zjistí se, co se už o dané nebo podobné problematice zkoumalo, co se zjistilo a také jak se zkoumalo. Získají se teoretické základy potřebné pro upřesnění výzkumného problému. Vyhledávání literatury: Knihovny: Národní knihovna v Praze www.nkp.cz, Knihovna akademie věd ČR www.lib.cas.cz/cs, Katalogy lokálních a univerzitních knihoven http://www.utb.cz/knihovna E-zdroje knihovny UTB, TBU Dspace (Digitální knihovna závěrečných prací), E-knihy Databáze elektronické časopisy (ERIH, Scopus) Vyhledávače Google, Alta vista, Yahoo apod.

FÁZE VÝZKUMU I N FO R M AČ N Í PŘ Í PR AVA A O RG A N I Z AC E T É M A V Ý Z K U M U V Ý Z K U M N Ý PRO B L É M C Í L V Ý Z K U M U V Ý Z K U M N É OTÁ Z K Y H Y P OT É Z Y PRO M Ě N N É V Ý Z K U M N Ý S O U B O R M E TO DY Z PR ACOVÁ N Í DAT I N T E R PR E TAC E DAT

Stanovení výzkumného TÉMATU Stanovení tématu je východiskem pro první větší uvažování nad BP (inspirace z odborné literatury nebo reálného života). Představuje předmět výzkumu. Příklady: Postoje zdravotních sester k neformálnímu vzdělávání Vliv víry na prožívání nemoci u seniorů Individuální přístup sociálních pracovníků k pacientům Profesní kompetence sociálně zdravotních pracovníků Chyby při formulaci tématu nejsou z oblasti soc. zdrav, příliš široké! Návrh aktuálních témat (originalita, prospěšnost, atraktivita, význam) Přemýšlejte dopředu, jak jej výzkumně uchopit (realizovatelnost)!

Stanovení výzkumného PROBLÉMU Výzkumník ve výzkumném problému přesně formuluje, co chce zkoumat, koho chce zkoumat, kdy a v jakých situacích. Postupně se vyloupne z tématu (širší problematiky) na základě podrobnějšího studia tématu. Výzkumná problém je jasná a jednoznačná otázka (nebo výrok), na kterou hledáme prostřednictvím výzkumných metod odpověď. Nemusí mít vždy formu otázky, podstatné je, že tuto otázku v sobě implicitně obsahuje.

Stanovení výzkumného PROBLÉMU Výzkumná téma: Profese Zdravotně sociálního pracovníka v současné společnosti V rámci tématu je možné stanovit například tyto výzkumné problémy, které lze řešit ve výzkumu: Jaké jsou charakteristické prvky Zdravotně sociálního pracovníka jako profese? Jaká je spokojenost s profesí u mladých Zdravotně sociálních pracovníků? Jaký je pohled veřejnosti na tuto profesi?

Stanovení výzkumného PROBLÉMU Důležitým krokem při tvorbě VP je formulace tzv. operacionalizovaných definic. Jedná se o definování pojmů (kterými se výzkum zabývá) tak, aby byly uchopitelné (měřitelné). Například u zkoumání agresivity u dlouhodobě nemocných seniorů bude třeba jednoznačně vymezit projevy agresivity, přesně definovat věk seniorů, které hodláme zkoumat, apod. Zjistíme, zda jsou tyto jevy nějakým způsobem zachytitelné (měřitelné). Odpovědí na výzkumný problém chceme něco odhalit, předvídat nebo řešit: například zjistit vztah mezi postoji klientů k preferenci pohlaví ošetřujícího lékaře a jejich věkem, pohlaví apod.

Stanovení výzkumného PROBLÉMU Tři základní typy výzkumných problémů: 1. Deskriptivní jeho řešením hledáme odpověď na otázku jaké to je? Popisujeme situaci, stav nebo výskyt určitého jevu. Většinou užíváme metody pozorování, škálování, dotazník, interview, apod. Příklad: Jaké jsou postoje zdravotních sester k dalšímu vzdělávání? Jaká je spokojenost studentů pomáhajících profesí s kvalitou výuky? Jaká je úroveň života seniorů Zlínského kraje? 2. Relační dávají do vztahu jevy nebo činitele. Zjišťujeme, zda existuje vztah mezi zkoumanými jevy a jak těsný je tento vztah (zde mimo popisu zjištěné reality také formulujeme hypotézy). Zjišťuje také rozdíly dle sledovaných vlastností populace. Příklad: Jaký je vztah mezi postoji zdravotních sester k dalšímu vzdělávání a jeho finanční nákladností?

Stanovení výzkumného PROBLÉMU 3. Kauzální zjišťujeme kauzální příčinné vztahy. Zjišťujeme příčinu, která vedla k určitému důsledku za použití experimentu. Příklad: Jaký je vliv návštěv duchovního v nemocničním zařízení na způsob vyrovnávání se s dlouhodobou nemocí seniorů? Jak ovlivňuje realizovaný kurz práce na počítači postoje zdravotních sester k dalšímu vzdělávání? Typ VP do značné míry předurčuje výzkumné a statistické metody! - Již při jeho formulaci získáme přibližnou odpověď na otázku, jak výzkum zpracujeme. Problém by měl implikovat možnost empirického ověřování, problémy které nejsou empiricky ověřitelné nelze ve vědeckém výzkumu zkoumat.

Stanovení výzkumného problému CVIČENÍ Ve většině výzkumných témat se dají formulovat výzkumné problémy všech tří typů: Téma: Přístup začínajících lékařů k pacientům Jaký přístup k pacientům zaujímají začínající lékaři? (deskriptivní popisný VP) Jaký je vztah mezi přístupem lékařů k pacientům a spokojeností klientů? (relační vztahový VP) Jaká je účinnost individuálního přístupu lékařů k pacientům na utváření vzájemné důvěry? (kauzální VP)

Stanovení výzkumného problému Deskriptivní VP se řeší lehčeji a jednodušeji než relační a ten lehčeji než kauzální VP. na druhé straně Nejcennější výsledky přináší kauzální výzkum, potom relační a nakonec deskriptivní.

CVIČENÍ: Určete, zda můžeme následující otázky nebo výroky považovat za výzkumné problémy Otázky humanizace vyučování na středních školách. VP je příliš široce postavený. (humanizace je poměrně široká oblast a slovo otázky je velmi nekonkrétní. Zaměřujeme se snad na změnu obsahu vyučování z hlediska humanizace anebo se soustředíme na metody a postupy, anebo jen na zlepšení vztahu mezi učitelem a žákem). Jsou učitelé na středních zdravotních školách tvořiví? VP je příliš jednoduchý, triviální. (odpověď může být jen ano, nebo ne. Získá se jen velmi všeobecná informace, která neposouvá naše poznání dopředu. Zůstává mnoho nezodpovězených otázek: jak se projevuje tvořivost, jaký vliv má na žáky aj.). Pomáhá domácí čtení rozvoji čtenářskégramotnosti žáka? VP není hodnotný nebo smysluplný.

Shrnutí - TŘI TYPY výzkumných problémů popis predikce vysvětlení DESKRIPTIVNÍ (POPISNÉ) směřující k popisu reality, situace, jevu RELAČNÍ (VZTAHOVÉ) ptají se na vztah určitých jevů, faktorů, činitelů, vlastností KAUZÁLNÍ ptají se na příčinu, která vedla k určitému důsledku.

Stanovení výzkumných CÍLŮ Odpovídá nám na otázku: čeho chceme výzkumným šetřením dosáhnout? Příklady: Cílem výzkumu je (1-2 věty) Např. Cílem výzkumu je zmapování volnočasových středisek s nabídkou tělovýchovných a sportovních aktivit v Kolíně a zjištění zájmu o tuto platformu trávení volného času dívek staršího školního věku. Cílem bakalářské práce je zmapovat (popsat) postoje, motivaci a očekávání zdravotních sester k dalšímu vzdělávání. Zjistit vztahy mezi proměnnými (postoje, finanční nákladnost, volný čas, dobrovolnost) a jak se navzájem ovlivňují. Zmapovat prožívání nemoci věřících (spirituálních, duchovních) seniorů. Zjistit zdroje agresivního chování dlouhodobě nemocných pacientů.

Stanovení výzkumných OTÁZEK Výzkumné otázky konkretizují výzkumné téma. Jsou formulovány v tázací větě, aby na konci výzkumného šetření bylo možné na ně odpovědět. Při jejich formulaci dodržujeme: přiměřené naší práci (BP,DP, projekt GAČR, IGA, FRVŠ, fondy EU apod.) začněte výzkumnou otázku slovy co a jak (Creswell, 2009) ptejte se na jednu až dvě hlavní otázky, které budou doplněny maximálně pěti podotázkami. používejte výzkumná slovesa, která vyjadřují nově vznikající design: prozkoumat, popsat zkušenost apod. Členíme je stejným způsobem tak, jako výzkumný problém na: deskriptivní, relační a kauzální.

Stanovení výzkumných otázek Téma výzkumu: Volnočasové aktivity vysokoškoláků Výzkumné otázky: Jaké druhy volnočasových aktivit převládají u vysokoškoláků v dané lokalitě? Jaké zastoupení mají aktivní a pasivní činnosti? Jaké zastoupení mají aktivity domácího a jaké institucionálního typu? Jaké jsou v dané lokalitě institucionální podmínky na trávení volného času? Jiné zaměření výzkumu v rámci stejného výzkumného tématu: Co pro vysokoškoláky představuje pojem volný čas? Jak chápou vysokoškoláci pojem volnočasová aktivita? Jak zdůvodňují činnosti, které vykonávají ve svém volném čase? Jak by si případně chtěli změnit volnočasové aktivity? Jaké pohnutky anebo podmínky by mohly způsobit tuto změnu?

Stanovení výzkumných otázek Příklady: (1) Jaká je míra osvojení profesních komponent zdravotně sociálních pracovníků? (2) Jaká je souvislost mezi jednotlivými profesními komponentami zdravotně sociálních pracovníků? (3) Jaké jsou rozdíly v míře osvojení jednotlivých profesních komponent zdravotně sociálních pracovníků? (4) Jaké faktory nejvíce ovlivňují úroveň osvojení profesních komponent zdravotně sociálních pracovníků? (5) Jaké jsou rozdíly v míře osvojení profesních komponent zdravotně sociálních pracovníků dle pohlaví (věku, ročníku, oboru, zaměstnání, lokality, zájmů, motivace, délky praxe, apod.)? (6) Jaká je souvislost mezi studijní úspěšností studentů a dosažení míry osvojení profesních komponent studentů pomáhajících profesí?

Co už víme o.? výzkumném tématu? = jde o širší problematiku, které se ve výzkumu věnujeme. Udává pole působnosti. výzkumném problému? = jasná a jednoznačná otázka (nebo výrok), na kterou hledáme prostřednictvím výzkumných metod odpověď. = základní dělení na: deskriptivní (popisné) směřující k popisu reality, situace, jevu. relační (vztahové) ptají se na vztah určitých jevů, faktorů, činitelů. kauzální ptají se na příčinu, která vedla k určitému důsledku. výzkumném cíli? = říkáme, čeho chceme ve výzkumu dosáhnout co jsme si vytýčili za cíl? výzkumných otázkách? = jsou formulovány v tázací větě, aby na konci výzkumného šetření bylo možné na ně odpovědět.

rozměňují na drobné výzkumný problém

Co je to hypotéza? Hypotéza je vědecký předpoklad (princip, podklad); znamená výpověď, jejíž platnost se pouze předpokládá, ale zároveň je formulovaná tak, aby ji bylo možno potvrdit nebo vyvrátit. Stanovuje se na začátku výzkumu (není možno začít sbírat údaje v terénu a v jejich průběhu stanovit hypotézy)! Příklad: VP hypotézy Teorie hypotéza přijetí teorie Teorie hypotéza vyvrácení teorie nová teorie (hypotézou výzkumník buduje nebo modifikuje starou teorii) VP: Jaký je vliv individuálního přístupu ke klientům na jejich spokojenost s poskytovanými službami? Hypotézy: H1: U lékaře, který má individuální přístup ke klientům, dosahují jeho klienti vyšší spokojenosti s poskytovanými službami než u lékaře bez individuálního přístupu.

Příklady VP: Jaký je vliv učitelova stylu vyučování na výkon žáků? H1: U učitele základní školy, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci méně vědomostí než u učitele, který má direktivní styl vyučování. H2: U učitele základní školy, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci pozitivnější postoj k jeho vyučovacímu předmětu, než u učitele, který má direktivní styl vyučování. H3: Styl vyučování učitele ovlivňuje postoj žáků k vyučovacímu předmětu. H4: Styl vyučování učitele se liší podle délky praxe učitele.

Hypotéza v žádném případě není jakýkoliv předpoklad, hádání, střílení na slepo musí vycházet z poznatků, které jsou o zkoumaném jevu známy, nebo z praktických zkušeností výzkumníka, které potvrzujeme, nebo vyvracíme. Příklad fungování hypotéz: práce očního lékaře při diagnostikování zraku pacienta Starší pacient přichází k lékaři s pocity, že hůř vidí. Na základě vědomostí, že s věkem pacienta se snižuje dalekozrakost, lékař stanoví předpoklad, že pacient je dalekozraký. Do zkušebních brýlí proto vsadí dioptrie pro dalekozrakost a ověřuje si, jak dokáže pacient číst. Když je pacient spokojen s ostrostí zraku při těchto dioptriích, lékař skončí své vyšetření. Když naopak pacient není spokojen, lékař si vytvoří další předpoklad, kterým směrem bude měnit dioptrie, a tento předpoklad opět ověřuje.

Formulování hypotéz zlaté pravidla 1. Hypotéza je tvrzení, vyjadřuje se oznamovací větou (naopak VP je v tázací formě). Na konci výzkumu musíme toto tvrzení přijmout (je to pravda) nebo vyvrátit (není to pravda). 2. Hypotéza vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými. 3. Hypotéza se musí dát testovat (empiricky zkoumat) její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat.

Hypotézy - cvičení H1: U učitele základní školy, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci pozitivnější postoj k jeho vyučovacímu předmětu, než u učitele, který má direktivní styl vyučování. Hypotéza má všechny tři vlastnosti: (1) je to tvrzení v oznamovací formě; (2) má jasně stanoveny proměnné, mezi kterými předpokládáme vztah a (3) lze ji testovat. Jedna proměnná se týká stylu vyučování (direktivní a nedirektivní styl), druhá proměnná se týká výstupu vyučování (postoje žáků k vyučovacímu předmětu). Jak budeme měřit proměnné? - styly vyučování: mají přesná kritéria (např. Flandersovy kategorie a dotazník) - postoje žáků: se dají zjišťovat na sebehodnotících škálách (např. Hrabalovým schématem na určování postojů žáků k vyučovacím předmětům)

Hypotézy - cvičení H2: Předpokládáme, že se ne vždy používají adekvátní formy spolupráce školy s rodinou. Hypotéza by se dala zlepšit takto: Adekvátní formy spolupráce rodiny a školy se vyskytují méně často než neadekvátní formy. Musíme zde vymezit výraz adekvátní a neadekvátní forma spolupráce.

Rozdíly vztahy - následky V hypotézách se mezi proměnnými vyjadřují rozdíly, vztahy nebo následky. Jsou pro ně typická takováto vyjádření: ROZDÍLY více; častěji; silněji; odlišně Př.: Žáci druhého ročníku mají školu raději než žáci pátého ročníku. VZTAHY pozitivní vztah, negativní vztah, korelace Př.: Mezi vzděláním rodičů a inteligencí dítěte je pozitivní vztah. NÁSLEDKY jestliže - pak; jak - tak; čím - tím Př.: Jestliže učitel zvýší počet pochval žáků, pak se žáci víc naučí. Často jimi říkám: že se něco liší, že existuje rozdíl, něco ovlivňuje něco.

Cvičení Slouží k procvičení stavení základních částí výzkumu

Cvičení Tvorba výzkumného problému, cíle a výzkumných otázek Téma 1: Informovanost veřejnosti o domácím násilí páchaném na ženách Stručný popis: Práce s názvem "Domácí násilí na ženách jako celospolečenský problém" se zabývá pouze problematikou týraných žen - obětí domácího násilí. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První se zabývá popisem, co je násilí a co je domácí násilí, jaké jsou jeho příčiny vzniku a formy a dále jaké jsou nejčastější mýty o domácím násilí. Druhá část je zaměřena na oběti, jaké může mít domácí násilí na ženy následky. V poslední kapitole se zabývám formami pomoci pro oběti.

Téma: Informovanost veřejnosti o domácím násilí páchaném na ženách Výzkumný problém: Jaká je informovanost veřejnosti o domácím násilí páchaném na ženách ve Zlínském kraji? Cílem práce je: 1) Zmapovat povědomí a informovanost veřejnosti o problematice domácího násilí na ženách. 2) Zjistit míru (ochotu) a způsob pomoci veřejnosti obětem domácího násilí 3) Zjistit, jaká je zkušenost veřejnosti s domácím násilím Výzkumní otázky: Jaká je míra informovanosti veřejnosti o problematice domácího násilí na ženách? Jaká je míra ochoty veřejnosti pomoci obětem domácího násilí? Jaká existuje zkušenost veřejnosti s domácím násilím?

Téma 2: Zátěž sester v souvislosti s imobilním klientem Stručný popis: Práce na téma Zátěž sester v souvislosti s imobilmím klientem se zabývá významem zdravotnického povolání, druhy zátěže ve zdravotnictví. V práci je zahrnuta anatomie hybného systému a problematika pohybové aktivity v profesi zdravotní sestry. Jsou zde uvedeny i některé druhy pomůcek k usnadnění manipulace s klientem. Praktická část se zabývá analýzou získaných dat z dotazníkového šetření a statistickým vyhodnocením platnosti hypotéz.

Téma 2: Zátěž sester v souvislosti s imobilním klientem Výzkumný problém: Jaký je dopad profesní zátěže sester v souvislosti s imobilním klientem? Cílem práce je: 1) Zjistit spokojenost respondentů na nynějším pracovišti 2) Zjistit jak respondenti hodnotí svou zátěž 3) Zjistit možnosti zmírnění zátěže 4) Zjistit vliv pracovní zátěže respondentů na jejich osobní život 5) Zjistit vybavení oddělení pomůckami pro usnadnění manipulace s klientem 6) Zjistit výskyt spolupráce oddělení s fyzioterapeuty Výzkumní otázky: Jaká je spokojenost respondentů na nynějším pracovišti? Jak respondenti hodnotí svou zátěž? Jaké navrhují respondenti možnosti zmírnění zátěže? Jaký je vliv pracovní zátěže respondentů na jejich osobní život? Jakými vybavením disponuje oddělení pro usnadnění manipulace s klientem? Využívá oddělení možnosti spolupráce s fyzioterapeuty?

Téma 3: Současný výživový trend u dětí mladšího školního věku Stručný popis: Tématem práce je současný výživový trend u dětí mladšího školního věku. Cílem práce je shrnout aktuální poznatky o výživě dětí, zjistit stravovací zvyklosti dětí a zmapovat jaké potraviny se prodávají ve školních automatech a bufetech. V teoretické je popsána charakteristika výživy, metody zjišťování stavu výživy, výživa dětí, veřejné stravování, výchova dětí ke zdravému životnímu stylu, výživa a pohyb, poruchy výživy, výživa a civilizační choroby a legislativa stravování. Praktická část je rozdělena na dotazníkové šetření, ve kterém zkoumám výživový trend dětí ve 3. a 4. třídách základních škol a pozorování zaměřené na školní bufety a automat.

Téma 3: Současný výživový trend u dětí mladšího školního věku Výzkumný problém: Jaký je výživový trend dětí ve 3. a 4. třídách základních škol? Cílem práce je: 1) Zjistit stravovací zvyklosti dětí mladšího školního věku 2) Zmapovat jaké potraviny se prodávají ve školních automatech a bufetech 3) Zjistit, jaké je povědomí děti mladšího školního věku o zdravé výživě Výzkumní otázky: 1) Jaké stravovací zvyklosti mají děti mladšího školního věku? 2) Které potraviny lze nalézt ve školních automatech a bufetech? 3) Do jaké míry jsou děti mladšího školního věku seznámení se zdravou výživou?

Téma 4: Věrnost a nevěra v partnerství Stručný popis: Smyslem práce je pozastavit se nad otázkou partnerské věrnosti a nabídnout čtenářům ucelený přehled aktuálních informací. V teoretické části je zpracováno nejen téma nevěry jako takové, ale především jsou zde uvedeny možnosti její prevence v podobě volby partnera a způsobu partnerského soužití. Jako součást je zařazena také kapitola pojednávající o formách terapeutické pomoci. V další části práce je provedeno výzkumné šetření, na jehož základě jsou vyhodnoceny stanovené cíle a hypotézy. Snahou bylo zjistit aktuálnost daného jevu, faktory ovlivňující jeho vznik i dopad na partnerství a také celkový postoj veřejnosti.

Téma 4: Věrnost a nevěra v partnerství Výzkumný problém: Jaké jsou zdroje nevěry v partnerském vztahu? Cílem práce je: 1) Zjistit, do jaké míry je nevěra v dnešní době aktuálním pojmem 2) Zjistit zdroje nevěry v partnerském vztahu 3) Zjistit jaká je míra tolerance nevěry 4) Zjistit jaký je postoj veřejnosti k otázce nevěry v partnerském vztahu 5) Zjistit negativní dopady nevěry na život partnerů 6) Zjistit, jaký je názor veřejnosti na partnerské a manželské poradny 7) Zjistit využitelnost partnerských a manželských poraden Výzkumní otázky: 1) Jaká je současná aktuálnost pojmu nevěra? 2) Jaké jsou nejčastější zdroje nevěry v partnerském vztahu? 3) Jaká je míra tolerance nevěry? 4) Jaký je postoj veřejnosti k otázce nevěry v partnerském vztahu? 5) Jaké jsou negativní dopady nevěry na život partnerů? 6) Jaký je názor veřejnosti na partnerské a manželské poradny? 7) Jaká je využitelnost partnerských a manželských poraden?

Název společného projektu: Potřeby a prožívání deprese u seniorů v pobytovém zařízení sociálních služeb Zlínského kraje Jméno a příjmení studentů Téma: Hodnocení potřeb a výskyt deprese u seniorů pobytovém zařízení sociálních služeb

Výzkumný problém Základním výzkumným problémem, který je v předloženém výzkumu řešen, je zjištění důležitosti a naplnění potřeb seniorů v prostředí pobytového zařízení sociálních služeb. Dále jde o zjištění míry výskytu deprese u seniorů v prostředí pobytového zařízení sociálních služeb, příčin a možností prevence. nebo-li VP1: Jaké potřeby vnímají senioři v pobytovém zařízení sociálních služeb za důležité a jak jsou tyto potřeby uspokojovány? VP2: Jaký je výskyt deprese u seniorů v pobytovém zařízení sociálních služeb? VP3: Jaké jsou příčiny a možnosti prevence deprese u seniorů v pobytovém zařízení sociálních služeb? Výzkumný cíl Cílem výzkumu je zjistit a porovnat potřeby seniorů v prostředí pobytového zařízení sociálních služeb dle pohlaví, rodinného stavu a počtu dětí a zjistit, zda nenaplněné potřeby mají vliv na výskyt deprese u seniorů. Dalším cílem je zjistit nejčastější faktory vzniku deprese a do jaké míry jsou možnosti prevence výskytu deprese seniorů v pobytovém zařízení sociálních služeb hodnoceny za významné.

Výzkumné otázky Mezi výzkumné otázky projektu patří: 1. Do jaké míry jsou sledované potřeby vnímané seniory v pobytovém zařízení sociálních služeb za důležité? 2. Do jaké míry jsou tyto potřeby saturovány (naplněny)? 3. Jaké jsou rozdíly v míře saturace potřeb seniorů v sociálních službách dle pohlaví, věku, rodinného stavu, počtu dětí a vzdělání? 4. Jaký je výskyt deprese u seniorů pobytových zařízení sociálních služeb? 5. Jaký mají vliv sledované proměnné na výskyt deprese u seniorů pobytových zařízení sociálních služeb? 5. Jaké jsou nejčastější faktory vzniku deprese u seniorů pobytových zařízení sociálních služeb? 6. Jaké jsou rozdíly v míře prožívání deprese u seniorů dle pohlaví, věku, rodinného stavu a počtu dětí? 7. Jaká je souvislost mezi nenaplněnými potřebami a výskytem deprese u seniorů? 8. Do jaké míry jsou možnosti prevence výskytu deprese seniorů v pobytovém zařízení sociálních služeb hodnoceny za významné?

Výzkumné hypotézy VO3: Jaké jsou rozdíly v míře saturace potřeb seniorů v sociálních službách dle pohlaví, věku, rodinného stavu a počtu dětí? K výzkumné otázce lze formulovat následující hypotézy: H1: V míře saturace potřeb seniorů v sociálních službách mužského a ženského pohlaví je rozdíl. H2: Míra saturace potřeb seniorů v sociálních službách se liší dle dosaženého věku seniora. H3: Míra saturace potřeb seniorů v sociálních službách se liší podle rodinného stavu seniora. H4: Míra saturace potřeb seniorů v sociálních službách se liší podle počtu dětí. VO5: Jaký mají vliv sledované proměnné na výskyt deprese u seniorů pobytových zařízení sociálních služeb? K výzkumné otázce lze formulovat následující hypotézy: H5: Výskyt deprese u seniorů v pobytovém zařízení nejčastěji ovlivňuje úmrtí blízkého člena rodiny. H6: Frekvence návštěv rodiny seniora v pobytovém zařízení ovlivňuje výskyt deprese seniorů.