Velká Británie a Irsko KEU 5

Velká Británie a Irsko KEU 5

Hospodářská politika 50. léta 1947 počátek 80. let: etapa státního intervencionismu U moci převážně labouristé -> značný vliv odborů na tvorbu HP indikativní plánování pro soukromý sektor ukazují, jaké budou směry rozvoje, jaké budou investice státní intervencionismus nabídkově orientovaný znárodňování strategických odvětví

Hospodářská politika 60.-70.léta politika stop go = klasická anticyklická politika, ale neměla systémový přístup ani vizi do budoucnosti vláda labouristů, silný vliv odborů cílená průmyslová politika od 50.let průmysl byl jeden z nejvíce monopolizovaných průmyslů na světě 70. léta: počátek těžby ropy po šocích

Hospodářská politika 70. léta nemocný muž Evropy technologické zaostávání neinvestovalo se investice pouze ze státního sektoru, spíše udržovací charakter klesající konkurenceschopnost energetická (nikdo netlačil na racionalizaci spotřeby energií, protože energetický průmysl byl státní)

Hospodářská politika 70. léta od 50.let mzdové problémy souvisely s mimořádnými garancemi budování státu blahobytu sklon k rychlejší inflaci kvůli fiskálním deficitům, celkově vyšší aktivita státu zvyšující toky států do ekonomiky (a neodpovídající nabídka) velmi nízký ekonomický růst v poválečném období investiční aktivita nízká, nemodernizace

Vývoj mae ukazazelů

Hospodářská politika 80. léta Počátek 80. let obrat 1979: vítězství konzervativců, tzv. Thatcherismus Zaměření na monetární politiku Liberální hospodářská politika a politika zaměstnanosti Privatizace, demonopolizace Tvrdá válka s odbory -> omezení vlivu odborů Konec záchrany bankrotujících podniků

Vývoj mae ukazazelů

Grafy: Alber (2010), What if anything is undermining the European social model? WZB,Berlin Hospodářská politika po roce 2000 90. léta: nástup Majora: těžil z reforem Thatcherové 1997: labouristé: T. Blair projev prointegrační, v HP nedošlo k zásadnímu obratu snaha o reformy školství a zdravotnictví klesá přístup ke zdravotní péči sociální exkluze z welfare state transformace na reziduální model

Sociální výdaje/hdp

Vývoj zaměstnanosti

Politika zaměstnanosti VB Příklad jednoho z úspěšných modelů Poměrně skromná ve srovnání s průměrem EU_15 Pasivní nástroje pouze 30 % výdajů, více než 50 % EU_15 2/3 prostředků zaměřeny na mladé osoby, vzdělávání, rekvalifikace, učňovské programy Snaha motivovat k práci Přesun osob ze skupiny nezaměstnaných do neaktivních

Ekonomika V.Británie Vyspělá struktura HDP A 1 %, I 16 %, S 73 % Mimořádné postavení sektoru služeb: Finanční služby Bankovnictví, pojišťovnictví, správa investičních fondů, obchod s cennými papíry a deriváty, dluhopisy. Maloobchod Služby na podporu obchodu, právní, marketingové Významný podíl ICT sektoru

Makroekonomická situace VB (Eurostat) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Tempo růstu HDP -0,1-4,9 1,3 1,1 0,3 1,9 3,0 Míra inflace 3,6 2,2 3,3 4,5 2,8 2,6 2,0 Míra nezaměstnano sti Podíl deficitu veřejných rozpočtů /HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 5,6 7,6 7,9 8,3 7,9 7,2 7,1-5,0-11,5-10,1-7,7-6,1-6,5 NA 54,8 69,6 78,4 84,3 88,7 90,6 NA

Aktuální situace 2009: volby - vláda koalice konzervativci a liberálové Velké výpadky v příjmech státu kvůli problémům ve finančním sektoru Plán na zvýšení školného na trojnásobek současného (cca 9000 liber/rok = 270 000 CZK) Protesty studentů

Aktuální situace Veřejné finance: tzv. Spending Review Snížení výdajů na veřejné služby o 81 mld v příštích 4 letech Propuštění 490 000 zaměstnanců státního sektoru, zbytku zmrazení mezd Zvyšení věku odchodu do důchodu z 65 na 66 let Bankovní reforma oddělění investičního a obchodního bankovnictví jedna z příčin krize

Aktuální situace Vláda velké koalice: agenda Separatistické tendence Skotska Diskuze nad vystoupením z EU (Tzv. Brexit) 2012/13 ekonomické oživení díky sanaci bank Lepší růstové vyhlídky než kontinentální Evropa Motorem ekonomiky je pokračující příliv levné pracovní síly Podpora celého podnikatelského spektra

VB a ČR 5. největší trh pro ČR pro export 3. nejefektivnější obchodní relace po N a SR ČR byla v 2. pol. roku 2014 pro UK 21. největším importním trhem Pozitivní a stále rostoucí saldo již od 2001

Ekonomika Irska

Ekonomika Irska Poměrně malá ekonomika, ¼ populace žije v Dublinu Nadprůměrná ekonomická úroveň Nadprůměrná úroveň mezinárodní konkurenceschopnosti Vysoce otevřená ekonomika Původně emigrantský stát emigrace řešila chudobu

Ekonomika Irska v EU 2. největší objem vývozu na obyvatele 1973-2003 vývoz vzrostl 74krát 92 % vývozu průmyslové výrobky Hlavní vývozní trhy EU, USA, celkem téměř 80 % vývozu

Ekonomika Irska Nejmladší populace v EU Daň ze zisku firem 12,5 % plošná daň z hlavní činnosti ostatní příjmy 25 % Struktura ekonomiky A 2%, I 41 %, S 57 %

Hospodářský vývoj do konce 19. století čistě agrární ekonomika; neefektivní a zaostalá monokulturnost (hlavně brambory) opakovaná neúroda vedla k hladomorům v 2.pol. 19. století v severní části probíhala industrializace díky VB VB přivezla i svojí pracovní sílu -> náboženský konflikt

Hospodářský vývoj 50.léta Zemědělství 40 % pracovní síly pozůstatek koloniální minulosti zásobárna potravin pro VB Průmysl 23 % pracovní síly ¾ vývozu produkty s nízkou přidanou hodnotou, zejména živá zvířata 80 % vývozu do VB

Hospodářský vývoj 50. léta Silně protekcionistická ekonomika Emigrace během 50. let cca 0,4 mil. Irů z 3 mil. řízená urbanizace převažuje vliv keynesiánství 1958 vláda Fianna Fail program Economic development transformace volný obchod, ekonomické plánování podporující strukturální změny

Hospodářský vývoj 60.-70.léta 60. léta: liberalizace zahraničního obchodu pokusy o diverzifikaci, pokus o vyvázání se od VB tempa růstu okolo 4 % ročně příprava na integraci 1963 druhý program ekonomického rozvoje na roky 1965 70, předčasně opušten 1970 třetí program méně ambiciozní 1973 období vstupu do EHS nepříliš výhodné

Hospodářský vývoj 70. léta 1974-75: hluboký hospodářský pokles Návrat v růstu v 2. pol. 70. let Problém s vysokou inflací Pětina populace stále pod hranicí chudoby Konec 70. let nárůst zadluženosti, cca 50 % HDP Začátek lákání zahraničních investic Expanze průmyslového sektoru

Hospodářský vývoj 80. léta Nárůst počtu obyvatel, pokles emigrace Až do konce 80. nebyla patrná konvergence k vyspělejším ekonomikám 1985 60 % průměru HDP na obyvatele V. Británie Nezaměstnanost v roce 1988 16,3 %, pak pokles

Hospodářský vývoj 80. léta Inflace nad průměrem zemí EU Keynesiánská politika, fiskální nerovnováha Struktura obchodu 46 % V.Británie, EU bez Británie 21 %, USA 9 % - 1973 Konvergence začala až dvě dekády po vstupu

Irský ekonomický zázrak 90. léta Růst průmyslové výroby, 1991-2001 až 2,3 krát (kancelářské stroje a výpočetní technika, chemický průmysl, telekomunikační zařízení, tisk a vydavatelství, lékařské stroje a přesné strojírenství) Restrukturalizace, pokles textilního a oděvního průmyslu Export výrazný nárůst, změna struktury (1980 export zemědělských výrobků -17,5 %, 2000-4,8 %) Teritoriální struktura obchodu 2004 38 % EU bez V.Británie, V.Británie 21 %, USA 18 %

Faktory dlouhodobého úspěchu Irska Vhodný mix hospodářské politiky Makroekonomická stabilita a institucionální kvalita PZI, extenzivní růst (zaměstnanost a produktivita) Otevřenost ekonomiky, participace na vnitřním trhu EU a členství v eurozóně, mezinárodní konkurenceschopnost Restrukturalizace, přechod k odvětvím s vyšší přidanou hodnotou Lidský kapitál, vzdělanostní potenciál Fondy EU

Přímé zahraniční investice Pilířem průmyslové politiky již od konce 50. let Nulové zdanění zisku při vývozu 10 % plošná daň od 80. let 12,5 % od roku 2003 Výsledek : exportně orientované PZI, 60 % produkce a 45 % zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu exportně orientované zahraniční firmy (15 % z celkového počtu firem v Irsku)

Přímé zahraniční investice 40 % investorů USA, 16 % V. Británie, 15 % Německo Riziko pro ekonomiku vysoká závislost na zahraničním kapitálu 90. léta změna struktury (již ne investice na zelené louce) Dopady: rozdíl cca 15 % mezi HNP a HDP země

Efekty finančních prostředků EU Strukturální fondy a Kohezní fond Plánování, konzistentnost Psychologie Adicionalita Společná zemědělská politika 1981 14,7 % zaměstnanost v zemědělství 2001 9 % zaměstnanost v zemědělství

Alokace strukturálních fondů 1994-1999 39 % výrobní sektor, podnikání 35 % lidské zdroje 17 % infrastruktura 2000-2006 45 % infrastruktura 28 % lidské zdroje 22 % výrobní sektor, podnikání

Implikace pro nové členské země Konvergence je dlouhodobý proces Dlouhodobá, konzistentní HP Stabilní ekonomické prostředí Kvalitní podnikatelské prostředí Důraz na lidský kapitál Investice do vědy a výzkumu Zakomponování nástrojů EU do mae strategie

Makroekonomická situace Irska (Eurostat) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Tempo růstu HDP -3,5-6,4-1,1 2,2 0,2 0,2 NA Míra inflace 3,1-1,7-1,6 1,2 0,9 0,5 0,4 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů/ HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 6,3 11,9 14,8 14,7 14,2 12,0 11,1-7,3-14,2-30,6-13,1-8,2-9,3 NA 44,2 64,4 91,2 104,1 117,4 123,7 NA

Irská krize 1999: Přijetí eura Vysoká tempa růstu x nízké úrokové sazby ECB Příliv vysokých objemů zahraničního kapitálu Bankovní sektor úzce napojen na USA + vysoké objemy FDI z USA Stavební boom podpořen vyšším podílem mladé populace ve věku 20-29 let 2008: propuknutní krize

Irská krize 2008: irská vláda se zaručuje za všechny závazky bank s cílem uklidnit situaci 2009-10 sanace irských bank: objem závazků činí cca 320 % HDP Listopad 2010: žádost o pomoc EU Čerpání 85 mld. eur od EU a IMF Rating Irska: BBB Úroková sazba dluhopisů s 10 letou splatností: 10,5 % (Německo: 3,30 %, ČR: 3,80 %)

Míra zadlužení

Vládní dluh

Splatnost irských dluhopisů

Irská krize 2010 - pád irské vlády a strany Fianna Fáil 2011 - nový premiér Enda Kenny ze strany Fine Gael Požadavky na reformy: 4 letý plán obnovy, úsporný rozpočet Škrty ve výši 6 mld. eur zejména v sociální oblasti Ale zachována daň z příjmu podniků na 12,5 % 2011 příznivý vývoj ekonomiky, nicméně vysoká nezaměstnanost (14 %)

Nominální HDP http://www.irisheconomy.ie/index.php/2011/04/12/nominal-gdp-in-the-europeanperiphery/

Aktuální situace 2012 návrat irských státních dluhopisů na finanční trhy 12/2013 Irsko jako první stát eurozóny opouští záchranný program Od 2014 finanční soběstačnost Irska Důležitý psychologický signál ostatním státům eurozóny

Irsko-ČR

Produktivita práce v Evropě