CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŢENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM)

Podobné dokumenty
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM) 1. Název vyučovacího předmětu: Náboženství. 2. Charakteristika předmětu

Tabulace učebního plánu

CHARAKTERISTIKAVYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŢENSTVÍ (KVINTA OKTÁVA)

ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU GEOGRAFIE (VYŠŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁZIA)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU CHEMIE (pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

FILOZOFIE. Oddíl E učební osnovy VIII.10.B

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU MATEMATIKA 1

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

A B C D E F. Člověk v rytmu času - cyklus přírody ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI. Rodina, typy rodiny, příbuzenské vztahy rovné postavení mužů a žen

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

ezová témata integrace projekt edm t Ekologie edm t Výchova demokratického ob ana. Osobnostní a sociální výchova - OSV Vysv tlivky :

ŠVP Základní školy Vidče 2. stupeň Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie

Cvičení v anglickém jazyce

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

Oddíl E učební osnovy VIII.5.A EVROPSKÉ SOUVISLOSTI

Dějepis - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

DĚJEPIS (6. 9. ročník)

Charakteristika vyučovacího předmětu

5.25 Učební osnovy: Společenskovědní seminář

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Část V. Osnovy. II. stupeň KAPITOLA XX - DĚJEPISNÁ PRAKTIKA

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

Charakteristika vyučovacího předmětu HISTORICKÝ SEMINÁŘ. Volitelný předmět

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

e) Začlenění průřezových témat Osobnostní a sociální výchova

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník

VÝSTUP PŘEDMĚTU OČEKÁVANÝ VÝSTUP UČIVO MOŽNÉ PŘESAHY A VAZBY

Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

Výchova k občanství - Prima

Charakteristika vyučovacího předmětu HISTORICKÝ SEMINÁŘ. Volitelný předmět

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Časové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je vyučován s hodinovou časovou dotací ve všech ročnících 1. stupně.

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU LATINA

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

kvarta 2015/16 Informatika a výpočetní technika Volitelné vzdělávací aktivity Latinský jazyk Volitelný předmět 1

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

7.3 Projekt Celý svět ve škole

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Dodatek č.3 k III. dílu ŠVP. Doplnění osnov předmětu Literární dílna Úprava učebního plánu pro osmiletý obor studia

Charakteristika ŠVP ZV / Začlenění průřezových témat

Technická praktika. Oblast

Etická výchova II.st KOMUNIKACE. Tématický celek. Učivo. Vyučovací předmět/ročník. Uvedení do předmětu,pantomima,slovo, Kamarád DV/VIII.

Průřezová témata mezipředmětové vztahy. Úvod do dějepisu - typy pramenů - vnímání času. Raný středověk. učebnice

4. Začlenění průřezových témat

Osobnostní a sociální výchova

SOUČASNÉ UČEBNÍ DOKUMENTY

Učební plán předmětu. Průřezová témata

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

16. Hudební výchova 195

12. Křesťanství Místo křesťanství v současném světě Křesťanství na pozadí jiných náboženství

Realizace jednotlivých okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova v jednotlivých ročnících a předmětech

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328. Oddíl E učební osnovy XX.1.B SAMOSTATNÉ PRÁCE PROJEKT

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

Předmět: Konverzace v ruském jazyce

ŠKOLA PRO KAŽDÉHO ( ETICKÁ VÝCHOVA )

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

Komunikační dovednosti Komunikační dovednosti a informatika Matematika

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

OBČANSKÁ VÝCHOVA ( ročník)

7. Občanská výchova 81

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU LATINA

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

Ekonomie a politologie

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

8. Průřezová témata. Součást výuky ve všech předmětech

Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu

Dějepis. Člověk a společnost

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Pokrytí průřezových témat v projektech a projektových dnech

5.7.Učební osnovy Vlastivěda

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Předmět je vyučován jako samostatný volitelný předmět v 9. ročníku jednou hodinou týdně z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá v odborné učebně

2

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova

Jednoduchý přehled integrací průřezových témat poskytuje následující tabulka. Průřezová témata - 1. stupeň:

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Dějepis CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: DĚJEPISNÝ SEMINÁŘ

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová

Volitelná výtvarná výchova II.

Transkript:

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŢENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM) 1. Název vyučovacího předmětu: Náboženství 2. Charakteristika předmětu Obor přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka k: rozvíjení základních existenciálních zkušeností a otevírání se jejich křesťanské interpretaci vnímání a otevírání se celistvé skutečnosti světa, který obklopuje člověka vnímání a přijímání ţivota v jeho plnosti i s jeho rozpory porozumění křesťanskému obrazu Boha a Jeţíše jako Krista odpovědnému jednání ve společnosti na základě křesťanských mravních ideálů budování pozitivních vztahů a tolerantního postoje k lidem jiných náboţenských vyznání a k rozvíjení ekumenických postojů vnímání křesťanských svátků a slavností a pochopení jejich významu pro ţivot člověka ocenění přínosu křesťanství pro vývoj lidské společnosti a kultury jak v národním, tak světovém měřítku. 3. Obsahové vymezení Obor Římskokatolické náboţenství: je vymezen jako povinná součást školních vzdělávacích programů církevních základních škol a odpovídajících ročníků víceletých středních škol zřizovaných institucemi římskokatolické církve respektuje svobodu jednotlivých ţáků ve vztahu k náboţenské víře a současně nabízí orientaci v základní nauce římskokatolického náboţenství vychází ze základních otázek člověka spojených s hledáním ţivotního smyslu a ukazuje moţnou cestu k jeho nalezení; poukazuje na souvislost mezi tajemstvím transcendence a posledním cílem člověka chce rozvíjet a podporovat v ţácích základní předpoklady křesťanského ţivotního postoje a jednání nabízí pomoc pro orientaci v tomto světě, umoţňuje přístup k biblickému poselství, k učení katolické církve, ostatních křesťanských církví a k jejich tradici a otevírá moţnost ţivota s církví 4. Časové vymezení Jedna vyučovací hodina týdně v prvním, druhém, třetím a čtvrtém ročníku

5. Organizační vymezení Výuka je realizována v 45minutových vyučovacích jednotkách. Učivo náboţenství je svázáno s poznatky v oblasti dějepisu, zeměpisu, českého jazyka a literatury a filozofie. Organizace maturitní zkoušky z volitelného předmětu náboţenství ústní zkouška z předmětu náboţenství obhajoba samostatné písemné práce na odbornou problematiku před zkušební komisí. Pro výběr nepovinných zkoušek v rámci profilové maturitní zkoušky má student k dispozici nabídku MŠMT a ředitelství školy. 6. Výchovné a vzdělávací strategie a. Kompetence k učení Učitel vede ţáky: k práci s informačními zdroji (s Písmem svatým, učebnicemi, vědeckou literaturou a periodiky, internetem) k vypracování referátů a k jejich prezentaci k účasti na soutěţích pořádaných katechetickým střediskem k hledání a třídění informací v procesu učení, k hledání souvislostí mezi získanými vědomostmi k pouţívání odborné terminologie b. Kompetence k řešení problémů Učitel vede ţáky: k chápání Bible jako svědectví lidí o zkušenostech osvobozujícího Boţího jednání vůči člověku k základním znalostem katolické nauky, ke schopnosti popsat, v čem spočívá pohled na člověka a svět ve světle křesťanské víry k porovnávání vlastní zkušenosti a zkušenosti víry církve k vyuţívání výpočetní techniky při řešení problémů k zhodnocení principů křesťanského jednání v duchu solidarity a lásky k řešení problémových úloh z praktického ţivota k rozpoznávání negativních projevů různých náboţenských sekt k diskusi, analýze, hodnocení a vyuţívání získaných poznatků pro svůj ţivot c. Kompetence komunikativní Učitel vede ţáky: k dialogu o struktuře a podstatě křesťanských slavností a jejich významu pro křesťanskou spiritualitu a pro ţivot společenství církve ke společnému řešení problémových úkolů k práci ve skupinách k vyuţívání metody kritického a diferencovaného přístupu k vlastní osobě, k sebepřijetí k vyuţívání zásad kritického myšlení

k prezentování výsledků vlastní práce k pojmenovávání společenských a individuálních jevů k pouţívání teologické a biblické terminologie k hodnocení a sebehodnocení d. Kompetence sociální a personální Učitel vede ţáky: k poznávání základních sociálních a historických souvislostí, které podmiňují hledání a nalézání ţivotního smyslu k chápání role rodiny a jejího významu pro církev a společnost k aktivnímu zapojení do ţivota společenství a společnosti k respektování pravidel křesťanské morálky k hodnocení a sebehodnocení e. Kompetence občanské Učitel vede ţáky: k posouzení důleţitých pozitivních a negativních událostí světového křesťanství, k zhodnocení jejich církevní interpretace a k utváření závěrů pro svůj kritický postoj a občanský ţivot k zodpovědnosti za ţivot ve všech jeho formách k zodpovědnému jednání, k respektování přesvědčení druhých lidí f. Kompetence pracovní Učitel vede ţáky: k převzetí zodpovědnosti za splnění úkolů (pravidelná příprava, termíny, výstupy, forma, úroveň zpracování, prezentace) k samostatnosti v práci ke spolupráci ve skupině k osvojování základních pracovních dovedností a návyků k hodnocení a sebehodnocení Hodinová dotace předmětu v jednotlivých ročnících: Ročníky, ve kterých je předmět vyučován I. A II. A III. A IV. A Časová dotace 1/1 1/1 1/1 1/1

Průřezová témata Náboženství - integrace do předmětu PRO projekt OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA 1. 2. 3. 4. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace organizační dovednosti, řešení problémů Sociální komunikace Morálka všedního dne Spolupráce a soutěž VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 1. 2. 3. 4. Globalizační a rozvojové procesy Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

Humanitární pomoc a mezinárodní spolupráce Žijeme v Evropě Vzdělávání v Evropě a ve světě MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Základní problémy sociokulturních rozdílů 1. 2. 3. 4. Psychosociální aspekty interkulturality Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi různého kulturního prostředí ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Problematika vztahů organismů a prostředí Člověk a životní prostředí Životní prostředí regionu a ČR 1. 2. 3. 4. MEDIÁLNÍ

VÝCHOVA 1. 2. 3. 4. Média a mediální produkce Mediální produkty a jejich významy Uživatelé Účinky mediální produkce a vliv médií Role médií v moderních dějinách Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: Náboţenství Ročník: první (1/4) Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Ţák disponuje základními vědomostmi o Biblické zvěsti a křesťanském učení. Ţák se seznámil s ţivotem v katolické církvi a zná náboţenské společnosti ve svém regionu, zná základní principy ekumenického dialogu. Ţák popíše základní historické souvislosti vzniku a rozvoje křesťanských slavností a svátků. Základy víry Boţí slovo v Bibli, postavy SZ a NZ Církev (katolická, ostatní křesťanské církve, další náboţenské společnosti) Liturgický rok řazení, vrcholy a jednotlivé doby Literatura, Dějepis, Zeměpis, Multikulturní výchova (Kulturní diference) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (Objevujeme Evropu a svět) Multikulturní výchova, katolicizmus (Kulturní diference)

Ţák chápe symboly církve, liturgické předměty a skutečnosti. Ţák se orientuje ve svátostném ţivotě církve a chápe smysl a význam svátostí. Ţák ví, co znamená mše svatá pro ţivot křesťana a pochopil posvátnost liturgického prostoru pro liturgické slavení. Ţák popíše základní liturgické prostory v návaznosti na slavení liturgie. Ţák vnímá nutnost modlitby pro růst víry. Ţák se orientuje ve střídání všedních dnů a svátků a rozlišuje jejich rozdílnou náplň a funkci. Symboly a liturgické barvy, setkání člověka s Bohem Svátosti církve, význam a účinky Mše svatá, liturgický prostor Liturgické prostory Modlitba Maria a svatí Výtvarná výchova Multikulturní výchova (Kulturní diference) Multikulturní výchova (Kulturní diference) Multikulturní výchova (psychologie, sociologie, mezilidské vztahy, princip sociálního smíru a solidarity) Výtvarná výchova Osobnostní výchova, ZSV ( ZSV,Výtvarné umění, Historie Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: Náboţenství Ročník: druhý (2/4) Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Ţák definuje religionistiku jako vědní obor. Ţák rozumí pojmu náboţenství, zná různé hypotézy vzniku náboţenství. Ţák má základní přehled o minulých i současných náboţenstvích. Ţák charakterizuje hinduismus. Ţák popíše jednotlivé etapy vzniku buddhismu. Ţák se orientuje v historii vzniku čínského náboţenství. Přehled náboženství Religionistika jako věda, pojem, vznik, cíl Náboţenství, definice, vznik Charakteristika jednotlivých náboţenství, zaniklých i ţivých Hinduismus Buddhismus Čínské náboţenství

Ţák vyjmenuje základní prvky japonského náboţenství. Ţák zná vývoj a hlavní směry islámu. Ţák zná historii a základní charakteristiky judaismu. Ţák umí popsat vznik a vývoj křesťanství a jeho vliv na svět. Ţák zná základní nauku křesťanství. Ţák rozumí pojmu ateismus a zná základní představitele tohoto fenoménu. Ţák se orientuje v problematice nových náboţenských směrů. Ţák umí rozlišit nové náboţenské křesťanské směry. Ţák jmenuje souvislosti mezi hinduismem a novými směry. Ţák kriticky zhodnotí vliv jednotlivých hnutí a směrů. Japonské náboţenství Islám Judaismus Křesťanství; církev, sluţba, společenství a evangelizace Ateismus versus důkazy Boţí existence Nové náboţenské směry a hnutí znaky, dopady, charakteristika. Nové náboţenské směry s křesťanským pozadím Náboţenská hnutí s hinduistickým pozadím Náboţenská hnutí vycházející ze západního esoterismu a morální a morální a morální a morální Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: Náboţenství Ročník: třetí (3/4) Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) I. pololetí Život Kristovy církve Ţák vnímá účast Nejsvětější Trojice v ţivotě církve. Liturgie - dílo Nejsvětější Trojice výchova (osobnostní a sociální

Ţák rozumí působení Ducha Svatého v svátostech církve. Ţák chápe Velikonoční tajemství jako Kristovo Vzkříšení a jako vítězství nad mocí viny a smrti. Ţák vysvětlí vznik, působení a význam svátostí. Ţák vnímá svátostnost církve a její misijní poslání. Ţák chápe počátek křesťanova ţivota v kontextu iniciačních svátostí. Ţák charakterizuje křest jako první a nezbytnou svátost uvedení do ţivota s Bohem. Ţák chápe eucharistii jako zdroj a vrchol náboţenského ţivota křesťana. Ţák zná události letnic a chápe podstatu svátosti biřmování. Ţák rozumí smyslu a prospěšnosti této svátosti. Ţák rozumí podstatě svátosti pomazání nemocných. Ţák chápe smysl sebedarování v ţivotním povolání. Ţák vnímá důleţitost svátosti manţelství v lidském společenství. Ţák rozumí podstatě svátosti kněţství a zná počátky ţivota církve. Ţák se orientuje v uspořádání liturgické sluţby církve. Duch svatý v liturgii Velikonoční tajemství v liturgii Kristovy svátosti, sluţba církve ve svátostech Svátosti církve a víry Iniciační svátosti Křest Eucharistie Biřmování Svátost smíření Svátost nemocných Svátosti pro společenství Svátost manţelství Svátost kněţství Svátostiny a ostatní liturgické úkony výchova (osobnostní a sociální Dějepis, výchova (osobnostní a sociální výchova (osobnostní a sociální výchova (osobnostní a sociální Dějepis (iniciační obřady různých kultur) (osobnostní a sociální výchova (osobnostní a sociální Výtvarné umění (liturgické prostory) výchova (sociální a morální výchova (sociální a morální výchova (sociální a morální výchova (sociální a morální ZSV, Dějepis (přebírání prvků jiných kultur do liturgie svátosti manţelství) a morální ZSV Sociologie, Dějepis (vývoj vztahu církve Dějepis (pohřby, uvádění do úřadu apod.) (sociální

Ţák účinně vyuţívá osvojené formy verbální i neverbální komunikace. Ţák cíleně pomáhá posilovat pozitivní stránky druhých. Ţák produkuje neobvyklá a neočekávaná řešení, která mají ráz originality. Ţák aktivně přispívá k obohacování společného dění ve skupině. Komunikace Pozitivní hodnocení druhých Tvořivost Iniciativa a morální a morální výchova a morální a morální Ţák rozpoznává a usměrňuje své city, identifikuje se s nimi Vyjádření a komunikace citů a morální II. pololetí Církevní dějiny Ţák umí zařadit NZ do dějinných souvislostí a míst. Ţák rozumí zmíněným termínům a zná toto období. Ţák umí vysvětlit pojmy, orientuje se v dějinných souvislostech. Ţák charakterizuje jednotlivé epochy. Ţák zná zvláštnosti 3. epochy a okolnosti schizmatu. Osoba Jeţíše Krista, zaloţení církve; prvotní církev a apoštolská doba, Řím a šíření církve aţ do 3. století Vnitřní krize a pronásledování Křesťanů Konstantinovský obrat, dogmatický zápas, Augustýn a ospravedlnění askeze; vznik mnišství; Řím a východní patriarcháty Středověká církev, první epocha 500-700, druhá epocha 700-1050 Třetí epocha 1050-1300, Cluny a reformace, Gregoriánská reforma; Velké schizma 1054, kříţové výpravy, vznik velkých rytířských řádů Dějepis (pohřby, uvádění do úřadu apod.) (sociální Dějepis (sociální

Ţák popíše podstatné události v renesanci. Ţák formuluje podstatné myšlenky teologie obsaţené v dílech těchto osobností. Ţák zná okolnosti dějinných zvratů. Ţák vysvětlí smysl prvního Vatikánského koncilu. Ţák pochopí rozdíl mezi církví před koncilem a po něm. Ţák zná zaměření církve po koncilních papeţích. Ţák porozumí smyslu slovanské misie. Ţák formuluje podstatné myšlenky evropanství. Ţák zná historické souvislosti. Ţák vysvětlí smysl dnešního směřování církve. Ţák účinně vyuţívá osvojené formy verbální i neverbální komunikace. Ţák cíleně pomáhá posilovat pozitivní stránky druhých Ţák produkuje neobvyklá a neočekávaná řešení, která mají ráz originality. Ţák aktivně přispívá k obohacování společného dění ve skupině. Ţák rozpoznává a usměrňuje své city, identifikuje se s nimi. Čtvrtá epocha, 1300-1500 Savignon, kostnický koncil; renesanční papeţství Pátá epocha, předpoklady reformace; Erasmus, Martin Luther, Katolická reforma Od baroka k osvícenství. Od 1789 do 1918, Velká francouzská revoluce a vznik Československa První Vatikánský koncil a papeţové po tomto koncilu Dějepis (pohřby, uvádění do úřadu apod.) (sociální Dějepis (pohřby, uvádění do úřadu apod.) (sociální Pontifikát Pia XI., Pia XII. a Jana XXIII., druhý Vatikánský koncil a Pavel VI. Pontifikáty po koncilních papeţích Slovanští apoštolové Cyril a Metoděj Sv. Vojtěch - první český Evropan; česká náboţenská hnutí Reformace a katolická reformace v českých zemích; rakouské katolictví; vznik československé církve; církev v době totality Dnešní církev, společenství a charita Komunikace ve společenství církve a společnosti Pozitivní hodnocení druhých Tvořivost v prokazování sluţebné lásky v evangelizaci Iniciativa v evangelizaci Vyjádření a komunikace citů a náboţenských postojů

Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: Náboţenství Ročník: čtvrtý (4/4) Očekávané školní výstupy (kompetence) Ţák chápe počátky lidské existence. Ţák rozumí křesťanskému pojetí člověka. Ţák přijímá zodpovědnost za vlastní rozhodnutí. Ţák se vyrovná s vlastními chybami. Ţák popíše zdroje mravnosti. Ţák vnímá zákon ve svém nitru. Ţák pozná, co získal a co vytváří sám. Ţák pochopí důsledky nemorálního jednání. Ţák rozumí pojmu mravní zákon a uvědomuje si jeho vliv na své chování. Ţák zná Biblický původ Desatera a jeho smysl. Ţák vnímá zákon jako nutnou normu pro ţivot. Ţák odlišuje tradiční náboţenské směry od heretického učení moderních pseudonáboţenství. Učivo (osnovy) Základy křesťanské etiky Člověk jako Boţí obraz Lidská důstojnost a svoboda; důstojnost člověka; sebeúcta Mravnost lidských skutků a vášní Svědomí Ctnosti lidské a boţské Hřích Mravní zákon Úvod k Desateru přikázání; církev jako nositelka učitelského úřadu 1. Přikázání; a náboţenství Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Výchova k občanství (kým je člověk) osobnostní a sociální výchova - osobnostní a sociální rozvoj ( výchova - osobnostní a sociální ( výchova - osobnostní a sociální ( výchova - osobnostní a sociální ( výchova - osobnostní a sociální ( výchova - osobnostní a sociální Výchova k občanství Výchova demokratického občana Dějepis Multikulturní výchova (Lidské vztahy, Etnický původ,

Princip sociálního smíru a solidarity) Ţák vnímá hodnotu Boţího jména. Ţák rozumí uspořádání svého ţivota v kontextu liturgické roku. Ţák pochopí hodnotu rodičovského poslání. Ţák chápe hodnotu lidského ţivota jako Boţího daru. Ţák jedná zodpovědně vůči prostředí, ve kterém ţije. Ţák chápe význam sexuality v lidském ţivotě a zná základní učení církve v této oblasti. Ţák předkládá argumenty pro správná rozhodnutí v oblasti lidské sexuality a rodičovství. Ţák zná význam hmotného majetku a křesťanská pravidla jeho uţívání. Ţák chrání čest druhého člověka. Ţák respektuje manţelský ţivot. Ţák respektuje hodnotu získaného majetku. Ţák zná a rozlišuje hodnotu hmotných a nehmotných skutečností. 2. Přikázání 3. Přikázání 4. Přikázání 5. Přikázání; a ţivotní prostředí 6. Přikázání; a partnerství 7. Přikázání 8. Přikázání 9. Přikázání 10. Přikázání; a ekonomika; Solidarita Biologie, Multikulturní výchova (Lidské vztahy, Etnický původ, Princip sociálního smíru a solidarity)

Ţák objevuje své místo v lidské společnosti. Ţák pochopí jednání druhého a předvídá jeho reakce a chování. Ţák vyuţívá repertoár asertivních způsobů reagování při komunikaci s druhými. Ţák rozlišuje mezi pozitivními a negativními vzory, vyuţívá napodobování kladných příkladů ve svém ţivotě. Ţák se identifikuje se způsoby prosociálního jednání. Ţák vnímá morální rozměr své činnosti, aplikuje prosociálnost na konkrétní problémy ţivota. Postoje křesťana v lidské společnosti z pohledu církve Empatie a společenství Asertivita, uvolnění agresivity Reálné a zobrazené vzory Spolupráce a pomoc ve společenství pokřtěných, v ekumenismu Darování, dělení; charita jako projev sounáleţitosti církve s tímto světem Výchova k občanství Výchova demokratického občana Multikulturní výchova (Lidské vztahy, Etnický původ, Princip sociálního smíru a solidarity) Multikulturní výchova (Lidské vztahy, Etnický původ, Multikultura, Princip sociálního smíru a solidarity) Multikulturní výchova (Lidské vztahy, Etnický původ, Multikultura, Princip sociálního smíru a solidarity)