METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Sokolově reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.0005 Sada metodických listů: KABINET DĚJEPISU Název metodického listu: PROJEKTOVÝ DEN
Název příspěvku Jméno autora Stručná anotace Očekávaný výstup vzhledem k RVP ZV Rozvíjené klíčové kompetence Pracovní list projektový den: Kraslice město, kde se rodila hudba Mgr. Monika Bartošová Tvorba přehledných výkladových plakátů (vývoj hudebních nástrojů, dělení hudebních nástrojů, výroba hudebních nástrojů v Kraslicích) Dějepis objasní vývoj jednotlivých druhů hudebních nástrojů od pravěku po 19.století popíše postupný vývoj výroby hudebních nástrojů v Kraslicích zhodnotí a pochopí význam výroby hudebních nástrojů pro kraslické obyvatelstvo přehledně zobrazí získané informace formou výkladového plakátu Hudební výchova roztřídí hudební nástroje podle toho, jak se jimi tvoří tóny vymezí úlohu hudby v životě člověka Kompetence k učení čte s porozuměním, vybírá a třídí informace, z textu vybírá klíčová slova a informace, které se objeví na výkladovém plakátu Kompetence komunikativní formuluje své poznatky, myšlenky a názory v logickém sledu souvisle a kultivovaně v písemném (plakát) i ústním (prezentace) projevu naslouchá, vhodně reaguje, argumentuje, odpovídá a obhajuje svá stanoviska Kompetence občanské respektuje přesvědčení druhých, váží si jejich vnitřních hodnot vcítí se do situací ostatních a odmítá útlak a hrubé zacházení Kompetence pracovní bezpečně a účinně používá materiály, nástroje a vytvoří přehledný výkladový plakát, který bude zdrojem informací pro spolužáky Kompetence k řešení problémů žákům bude zadán úkol s širším zadáním, které vyžaduje vícestupňové řešení. Výstupem bude plakát, který odprezentují před spolužáky
Kompetence sociální a personální účinně spolupracuje ve skupině vytvoří si pravidla práce v týmu zaujme roli respektuje, co si spolužáci myslí, říkají či navrhují Průřezové téma Organizace časová Nutné pomůcky a prostředky Použitá literatura a zdroje Poznámka Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Mediální výchova Projektový den 5 vyučovacích hodin (pracovní náplň jednotlivých hodin viz pracovní list) PC učebna, textové materiály, kronika města, balicí papír, pastelky, fixy, nůžky a lepidlo Bohuslav Čížek; Hudební nástroje (fotografický atlas), Vyd. Aventinum nakladatelství s.r.o., 2002 Antonín Modr;Hudební nástroje, Vyd. Editio Supraphon, Praha 1982 Václav Kotěšovec Kraslická kronika, nakladatelství Českého lesa v Domažlicích, 2006 Po uskutečnění projektového dne vypracují žáci jednotlivě výstupní práci (deset otázek)
Úvodem Téma své práce jsem zvolila proto, že mnohé děti znají reálie vzdálených zemí, ale o místě, kde se svými rodiči žijí, vědí jen velmi málo. Tuto zkušenost mám ze své učitelské praxe. Dále mám pocit, že naše děti sice hudbu poslouchají, ale návštěvy koncertů a znalost hudebních nástrojů je u nich mizivá. Pokud člověk pozná z historického hlediska život v místě, kde žije, může si k tomuto místu vytvořit určité pouto. Práce je určena pro žáky 9. tříd, kteří by měli najít v textu podstatné informace, třídit, zpracovat a zprostředkovat svým spolužákům. Výkladový plakát jako výstup jejich práce jsem zvolila právě proto, že máme možnost v naší škole tyto plakáty vystavovat, mnozí žáci se k nim vracejí a informace si lépe zapamatují. Výkladové plakáty bývají graficky velmi zdařilé. Pro svou práci jsem zvolila jeden celý projektový den. Žáci mají dostatek času se na danou problematiku zaměřit. Práce je sice věnována Kraslicím, ale stejný postup je možné použít pro jakékoliv jiné město. Po skončení projektového dne žáci vypracují závěrečnou práci odpoví na 10 otázek (shrnutí informací). Pracovní list Cíl Žáci získají nové informace z historie města, ve kterém žijí, a seznámí se s hudebními nástroji od pravěku až po 19. století a s jejich tříděním. Postup Žáci se rozdělí do 4 skupin. Každá skupina si vytvoří své pracovní místo v počítačové učebně. Každá skupina má přístup k internetu a bude potřebovat balicí papír, nůžky, pastelky, fixy, lepidlo. K dispozici je také kronika města a obrázky hudebních nástrojů z různých historických období. Každá skupina dostane předtištěné materiály. Témata 1. skupina Vývoj hudebních nástrojů od pravěku až po 19. století 2. skupina Dělení hudebních nástrojů, orchestr dříve a nyní 3. skupina Počátky výroby hudebních nástrojů v Kraslicích, známé firmy 4. skupina Co jsou hudební nástroje? Význam hudby pro život člověka, současná výroba hudebních nástrojů v Kraslicích
Časové rozvržení Týden před informace a sběr obrazového materiálu 1. vyučovací hodina: Žáci budou přesně a srozumitelně informováni o průběhu projektového dne, budou rozděleni do čtyř skupin a každá skupina obdrží téma. Každá skupina odevzdá na konci projektového dne výkladový plakát, na kterém budou graficky ztvárněny klíčové informace k tématu. Tyto plakáty budou vyvěšeny a poslouží spolužákům při vypracování výstupní práce, kterou odevzdá každý žák (deset otázek). 2. vyučovací hodina: Práce ve skupině. Zpracování materiálů, vyhledávání dalších informací, příprava obrázkového materiálu. Učitel v roli pozorovatele sleduje práci v týmu, nezasahuje, pokud to není nutné. 3. vyučovací hodina: Samotná tvorba výkladového plakátu. Žáci již předem byli seznámeni s kritérii hodnocení výkladového plakátu. 4. vyučovací hodina: Tvorba výkladového plakátu 5. vyučovací hodina: Jednotlivé skupiny prezentují výsledky své práce. Jako shrnutí poslouží výkladový plakát. Foto: M. Bartoš
Příloha číslo 1 Lidé a počátky hudebního vyjadřování Předpokládá se, že již pravěký člověk se hudebně projevoval u užíval i primitivní hudební nástroje. Takový hudební nástroj mohl být právě tak strunný, jako dechový nebo bicí. Nástroje se však většinou nedochovaly, podlehly zkáze v hrobě pravěkého člověka nebo byly prostě pohozeny a zanikly. V muzejních sbírkách se zachovaly zejména ty jejichž materiál kost a kámen vzdoroval rozkladné činnosti věků. Jsou to například signalizační píštaly ze sobích kostí ze starší doby kamenné, již nesloužily jen hudebním účelům v pravém smyslu slova, nýbrž pro potřebu lovu. Až později byly píštaly opatřeny jedním i několika hmatovými otvory, což svědčí beze sporu o jejich hudební funkci. Doba kamenná znala i nástroje šramovité, jejichž nejvýznamnějším zástupcem je škrabka nalezená v jeskyni Pekárně na Moravě.Tato škrabka má pilovité zuby, přes které se rytmizovaně přejíždělo trsátkem. Nálezy hliněných chřestítek potvrzují zálibu pravěkého člověka v chrastění, hliněné bubny a dávnověké gongy ze šedozeleného kamene nefritu doplňují nejstarší dochovaný instrumentář. Velký pokrok nastal v době bronzové. Tehdy se vedle dechových nástrojů hranových a plátkových, objevují díky novému materiálu, prototypy nástrojů nátrubkových. Vrcholem pravěkého nástrojářství je lur, dvakrát až do dvou rovin zahnutý bronzový roh s talířovým ukončením. Lury byly objeveny koncem 19. století ve skandinávských a baltských rašeliništích. V železné době došlo i na první strunné nástroje, byť dochované jen na vyobrazeních. Usuzujeme na existenci hudebního luku, pak hudební tyče a konečně i více strunné lyry. Mnohé hudební nástroje lze doložit u dávných národů Asie, Afriky i Ameriky. Vyspělá byla hudební kultura čínská a japonská, sumerská a babylonská. Nástroje starožidovské a perskoarabské kultury, stejně jako nástroje starého Egypta, předjímají zhusta evropský instrumentář, tak jak jej známe u starých Řeků a Římanů i ze středověké Evropy. Řeckou hudbou se začínají vlastní dějiny evropské hudby. Sama má však svůj základ v hudební kultuře velkých národů Asie a tak i antické hudební nástroje jsou odvozeny z této kultury. Hlavními nástroji řecké umělé hudby byly kithara a lyra potom aulos. První dva byly strunnými nástroji drnkacími, jejichž ozvučená skřín, u kithary často hranolovitá, u lyry vždy zaoblená, vybíhala ve dvě ramena, rovná u kithary a prohnutá u lyry. Ramena byla spojena příčkou, od níž byly k ozvučené skříni napjaty struny. Aulos byl jakýmsi předchůdcem hoboje s velmi pronikavým zvukem. Hráči na aulos měli při hře na ústech široké pásy zvané phorbeia, které zabraňovaly unikání vzduchu a zároveň kryly grimasy tváře při silném foukání. Jako součást hellénské kultury přešla řecká hudba do Říma i s řeckými nástroji. Jediným nástrojem, o jehož zdokonalení se Řím přímo zasloužil, byl hydraulos, varhany, u nichž se tlak vzduchu reguloval vodním sloupcem. Byly nepostradatelné v římském cirku. Až na archeologické nálezy jsou všechny pravěké a starověké
Příloha číslo 1 hudební nástroje známy jen z vyobrazení. Gotická Evropa znala množství hudebních nástrojů, které lze spatřit na nástěnných malbách. Neobvyklým pramenem, vypovídajícím o středověkých hudebních nástrojích, je fresková výzdoba schodiště na královském hradě Karlštejně. Každý z 24 vyobrazených andělů tam hraje na jiný nástroj. V renesanční epoše se počet hudebních nástrojů výrazně zvýšil. Proti dřívější převaze strunných nástrojů dechových (především dřevěných). V 16. století došlo k největšímu rozmachu loutnářství, hrálo se od malých louten až po arciloutny. Také v průběhu 16. století vzniká z violy da braccio nejvýše položený člen smyčcových nástrojů, HOUSLE, jejichž sláva patří dobám následujícím. Lze říci, že houslemi začíná novověk hudebních nástrojů. Nový barokní sloh si žádal od dechových nástrojů větší rozsah i schopnost dynamicky odstupňované hry. Renesanční nástroje postupně zanikly a prosadily se hoboje a fagoty. Jen zobcová flétna se udržela až do poloviny 18. století, kdy byla utlačována flétnou příčnou. Baroko je také dobou slávy vysokých trompet zvaných klariny. Za důležitý přínos této epochy je nutno považovat vznik kladívkového klavíru, který kolem roku 1700 sestrojil Ital Bartolomeo Cristofori. Pravý rozkvět klavíru pak nastal v poslední čtvrtině 18. století a v 1. polovině 19. století. Až na veškeré vzácné výjimky pocházejí nejstarší exempláře hudebních nástrojů ve velkých muzeích ze 16. století. (Bohuslav Čížek; Hudební nástroje (fotografický atlas), Vyd. Aventinum nakladatelství, s. r. o, 2004)
Příloha číslo 2 Rozdělení hudebních nástrojů Hudební nástroje lze rozdělit podle toho, jak se jimi tvoří tóny na 4 základní skupiny. 1. SAMOZVUČNÉ (IDIOFONICKÉ) U těchto nástrojů vzniká tón přímo chvěním pružné hmoty, ze které jsou vyrobeny (kromě blan a strun) (zvony, talíře, gong, xylofon, tubafon, triangl, kastaněty) 2. BLANOZVUČNÉ (MEMBRANOFONICKÉ) U těchto nástrojů se tvoří tóny rozechvěním blány, tj. zpracované zvířecí kůže (kotle = tympány, bubny, tamburíny) 3. STRUNNÉ (CHORDOFONICKÉ) Na nichž se vzbuzují tóny rozechvěním struny, která je napjata mezi dvěma pevnými body. Podle toho se struny rozechvívají dělíme strunné nástroje na: Smyčcové (housle, viola, violoncello, kontrabas) Kolové (niněra) Drnkací (loutna, kytara, ukulule, citera, mandolína, balalajka, banja, harfa) Klávesové (klavír, pianino, cembalo) Úderné (cimbál) 4. DECHOVÉ (AEROFONICKÉ) U nich vzniká tón buď nárazem výdechu na hranu otvoru (flétna, pikola) nebo rozechvěním plátku čili jazýčkem jednoduchého (klarinet, anglický roh, fagot) Do skupiny nástrojů dechových nutno řadit nástroje vícehlasé bez klaviatury (dechová harmonika, Panova flétna) a vícehlasé s klaviaturou, které jsou opatřeny měchem (varhany, harmonium, měchová harmonika) (Antonín Modr; Hudební nástroje, Vyd. Editio Supraphon, Praha 1982)
Příloha číslo 3 Orchestr dříve a nyní Orchestr dříve Naši předkové rozlišovali: hudbu pištbu trúbení bubnování Hudbou se nazývala hra na strunné nástroje,kterou provozovali. Orchestr nyní V dnešním orchestru se dělí nástroje na smyčcové, dechové a bicí. Ke smyčcům patří housle, viola,violoncello, kontrabas. Dechové nástroje (zkráceně dechy ) se dělí pak zase na dřeva = nástroje vyráběné většinou ze dřeva (hoboj, klarinet, fagot) a na plechy čili nástroje kovové (lesní roh, trubka, pozoun a tuba). Z bicích nástrojů jsou to tympány, bubny, talíře, triangl. Z nástrojů strunných drnkacích je v dnešním orchestru jen harfa. (Antonín Modr; Hudební nástroje, Vyd. Editio Supraphon,Praha 1982)
Příloha číslo 4 Výroba hudebních nástrojů v Kraslicích Bohland a Fuchs Gustav Bohland (1825-1886) se vyučil nástrojařem a po vyučení byl na zkušené ve Francii. Do Kraslic se vrátil roku 1847 a pokoušel se zde založit vlastní firmu. To se mu však nepodařilo,a proto se vydává opět do světa (Tyroly, Švýcarsko, Itálie). Teprve v roce 1849 dostal povolení k založení závodu. V následujícím roce firmu skutečně v Kraslicích otevřel. Jeho společníkem se stává Martin Fuchs (1830-1893). Ten byl především zdatným obchodníkem. Roku 1870 mění firma název na Bohland a Fuchs a užívá jako ochranné známky svých výrobků kotvy s písmeny B a F. V tomto roce továrna, jako první mezi krušnohorskými nástrojařskými podniky, zavádí ve výrobě parní stroj. Po smrti obou dvou zakladatelů převzali závod synové Johan a Henne Fuchsové. Vedli si stejně dobře jako zakladatelé. Nástroje měli dobrý zvuk, čisté ladění a byli velmi pečlivě zpracovány. Kolem roku 1900 zde byla vyrobena i známá subkontrabasová tuba v B (tzv. Riesen-Bass), která je přesnou dvojnásobnou kopií kontrabasové trubky.(80 kg; 2,4 m vysoká, délka tubusu 13,68 m). Nástroje této firmy byly mnohokrát oceněny. Činnost této firmy skončila v roce 1945. Heima Hans Heinzmann založil první specializovanou výrobu pouzder v Kraslicích. Karl Heizmann založil v roce 1858 závod na výrobu smyčcových nástrojů (kytar, mandolin, louten). Jeho nástupci rozšířili sortiment ve dvacátých letech 20. století o nástroje pro jazzové orchestry: trubky, saxofony, soupravy bicích. Továrna používala značku HEIMA. Anton Konrad Hüttl Anton Konrad Hüttl založil v roce 1877 továrnu na výrobu žesťů. V roce 1910 připojil k firmě první kraslickou tovární velkovýrobu houslí. Hüttlovy nástroje byly oceněny na řadě výstav. V. Kohlerts Söhne Jméno Kohler se v Kraslicích vyskytuje nejméně od počátku 18. století. Prvním známým nástrojařem toho jména je Ignaz Kohler (psaný Köhler ), který v letech 1809-1847 vytvářel dřevěné dechové nástroje. Byl pravděpodobně otcem Vincenta Kohlerta (1817-1900), zakladatele pozdější světoznámé firmy. Roku 1840 Vincent Kohler založil vlastní dílnu a jeho nástroje,zejména klarinety měly dobrou pověst. Jeho synové -Rudolf,Daniel a Franz pak dílnu přeměnili v továrnu a začali užívat název V.Kohlerts Söhne. Vyráběli bohatý sortiment nástrojů s různými klapkovými systémy (podle přání zákazníků).
Příloha číslo 4 V roce 1900 nově zavedli výrobu saxofonů, na nichž uplatnili tzv.kohler-systém klapek, jejich vlastní vynález. Zajímavé jsou také celokovové hoboje a klarinety, nebo klarinety ze skla. Nástroje této firmy si převzaly nejvýznamnější ceny v Chicagu, v Paříži, v St. Luis a Rio de Janeiru. Johann Langhammers Söhne Johann Langhammer přinesl do Kraslic v roce 1827 nový hudební nástroj-ústní harmoniku. O rok později začal s její výrobou ve vlastní dílně. Po jeho smrti v roce 1889 převzali firmu synové a značně ji zvelebili. Pod názvem Johann Langhammers Söhne přetrvala až do 40. let 20. století. Emanuel Hüller V roce 1864 si založil v Kraslicích vlastní dílnu. Brzy založil také obchod se všemi druhy hudebních nástrojů a stal se tak jedním z průkopníků kraslického maloobchodu s hudebními nástroji. Odbytiště našel v zemích rakouské monarchie, v Německu, Francii, Rusku a Turecku.Po jeho smrti převzal firmu jeho nejstarší syn Anton Hüller, který sám dlouhou dobu vedl exportní obchod s dechovými nástroji. (Václav Kotěšovec Kraslická kronika, nakladatelství Českého lesa v Domažlicích 2006)
Příloha číslo 5 Výroba hudebních nástrojů od roku 1945 do současnosti Rok 1945 můžeme považovat za mezník ve vývoji kraslického nástrojářství. Období 2. světové války přineslo hudebně nástrojářské výrobě veliké ztráty. Byl především nedostatek kvalifikovaných odborníků. 17. října roku 1945 došlo k ustavení družstva výrobců, kteří si do svého názvu dali jméno slavného italského houslaře AMATI. Předpokládalo se totiž výroba nejen dechových, ale i smyčcových nástrojů, proto sem byla zahrnuta i výroba strunných nástrojů v Lubech a Plesné u Chebu. Do Kraslic přicházejí Češi z vnitrozemí, především kováci z Plzeňska a nástrojaři z Hradce Králové. Amatiové byli slavná cremonská rodina,žijící v 16. a 17. století a nejvýznamnějším členem byl NIKOLA AMATI (1596-1684). Amatiovské nástroje prý vynikaly měkkým a čistým tónem. Bylo zvoleno jméno, které znají nejenom hudebníci a lidé, kterým je hudba blízká, ale celý svět. První starostí nových osídlenců, zvláště pak po odsunu německých mistrů, bylo obnovit slávu kraslické výroby hudebních nástrojů. Výroba se skutečně rozrůstala a pro přípravu potřebného dorostu byla otevřena učňovská a brzy také průmyslová škola. Postupně se zdokonalovala kvalita vyráběných nástrojů a již v roce 1955 byla uspořádána souborná výstava celého sortimentu. Po roce 1990 proběhla privatizace státního podniku AMATI a v říjnu 1993 byla založena společnost s ručením omezeným AMATI DENAK (DENAK = dechové nástroje Kraslice).Výrobu zajišťují 2 výrobní závody. Veškerá výroba společnosti je realizována v České republice. Hlavní závod se nachází v Kraslicích. Zde je soustředěna celá výroba dřevěných a plechových nástrojů. Zvláštní výrobní prostory jsou vyhrazeny kompletní výrobě pouzder. Druhý závod je umístěn v Hradci Králové. Tento závod je jistě znám především všem hráčům cylindrových tub V. F. Červený. Tento geniální nástrojař se začal z tohoto města proslavovat již v polovině 19. století. Například v novém videoklipu známé české skupiny Chinaski hraje hlavní roli baryton saxofon vyrobený v Amati- Denak. (Václav Kotěšovec Kraslická kronika, nakladatelství Českého lesa v Domažlicích 2006) (http://www.amati-denak.cz/o-firme/historie-spolecnosti-amati-denak, datum:23.4.2011)
Příloha číslo 6 Zadání výstupní práce 1. Zařaď tyto hudební nástroje do jednotlivých skupin: Klavír, hoboj, niněra, triangl, tympány, housle, trubka, loutna, cimbál, harmonika a) SAMOZVUČNÉ b) BLANOZVUČNÉ c) STRUNNÉ d) DECHOVÉ Trubka klapková, Ignaz Hüttl, Kraslice, 1. třetina 19. století, foto: M. Bartoš 2. Co byly tzv. lury? 3. Která současná populární hudební skupina proslavila svým videoklipem hudební nástroj vyrobený v Kraslicích? 4. Co jsou tzv. blanozvučné hudební nástroje? 5. Co vyráběla kraslická firma Bohland a Fuchs? 6. Pokračuje ještě dnes v našem městě tradice výroby hudebních nástrojů? 7. Co označuje slovo AMATI? 8. Co označuje zkratka dechy? 9. Uveď dva strunné hudební nástroje? 10. Jak vzniká tón u samozvučných hudebních nástrojů?
Akordeon Ilustrace: Akordeon Foto M. Bartoš Kytara Foto M. Bartoš
Harmonium a koncertní kytara Foto M. Bartoš TRUBKA VYROBENÁ V KRASLICÍCH Foto M. Bartoš