SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A VÝZVY HL. M. PRAHY A PRAHY A JEJÍ REFLEXE VE STRATEGICKÉM A ÚZEMÍM PLÁNOVÁNÍ

Podobné dokumenty
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A DOSTUPNOST BYDLENÍ V PRAZE

Analýza bytových developerských projektů (2017)

ROZVOJ PRAHY ANEB CO CHCEME V PRAZE POSTAVIT? Lukáš Makovský

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení

servis a podpora činnosti města poskytuje městu odborná doporučení vypracovává klíčové dokumenty

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

Stárnutí obyvatelstva

Podpora dostupného bydlení. Pavel Kliment, KPMG Česká republika 20. června 2018

Aktivita A1004: Vnitroregionální rozdíly ve vybraných čtyřech krajích návrhy postupu

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

Evropský sociální fond Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR A BUDOUCNOST ČESKÝCH SAMOSPRÁV. Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Jednání Platformy dostupného bydlení v Královéhradeckém kraji. 18. dubna 2019

Prognózovaný a skutečný vývoj plodnosti žen v ČR a jeho důsledky (nejen) pro důchodový systém

Hustota osídlení ve vybraných evropských městech (Podklad pro VII. zasedání VÚRM ZHMP)

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

Společné jednání pracovních skupin Sociální oblast + Zdraví a bezpečnost

Koncepce bydlení ČR do roku 2020

Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+

Aktuální populační prognózy ČR srovnání vstupních předpokladů

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum

Bude se vylidňovat náš venkov? Co a proč obce potřebují vědět? Tomáš Kučera

Integrované územní investice (ITI) na území pražského metropolitního regionu

aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy analytická část 2015 informační brožura

Vyrovnávání hospodářské a sociální úrovně regionů v době krize Ing. Daniel Braun, M.A. 1. náměstek ministra pro místní rozvoj

REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj

Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až Lenka Bočková MPSV ČR

Strategie regionálního rozvoje a bytová politika

STRATEGICKÝ PLÁN JAKO NÁSTROJ ZMĚNY

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace

Sociální inkluze v programech strukturálních fondů EU v ČR

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY U S N E S E N Í. Rady hlavního města Prahy

Kdo nastartuje Prahu?

Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

Nedostatek nových bytů žene ceny nahoru a celý trh posouvá do velké krize. Co dál? Setkání nad Prahou

Rozvojové výzvy venkovských obcí v České republice. Jiří Ježek Západočeská univerzita v Plzni

Mgr. Lukáš Dědič Mgr. Jan Horák

Evropská finanční perspektiva

Obyvatelstvo a bydlení

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

Udržitelný rozvoj města: Scénáře budoucího vývoje města Ústí nad Labem

Strategie regionálního rozvoje optikou místní ekonomiky

Strategické dokumenty JMK

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA MĚSTA A SO ORP HRADEC KRÁLOVÉ NA OBDOBÍ

Strategie NRP a systém operačních programů v ČR pro období

Politika přípravy na stárnutí

Priority českého předsednictví EU pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí

Evropské fondy na MPSV ČR

Současná situace sociálního bydlení v Česku

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

Kohezní politika EU - příprava období

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení

Vyšla publikace Demografická situace České republiky

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OLOMOUCKÉM KRAJI. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.

Analýza potřeb měst a obcí ČR vyhodnocení dotazníkového šetření

Bydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě

Rurální sociologie = Sociologie venkova. Co to je VENKOV?

2.3 Proměna věkové struktury

2

Současný stav spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti. Jan HOLEČEK Kancelář strategie města 23. října 2014

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Konference Programovací období : Výzvy pro města

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Setkání nad Prahou

Rezidenční Praha ve světle statistik Diskusní setkání. Stavební fórum květen 2016

Jednání pracovní skupiny ZAMĚSTNANOST a pracovní skupiny VZDĚLÁVÁNÍ

Karlovarský kraj problémová analýza

Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr.

Výběr z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných programem OMEGA

Programové období Role MAS v programovém období Židlochovice,

Strategický plán. Radim Perlín Útvar rozvoje hlavního města. Konference: O územním rozvoji Praha 2013,

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

KONCEPCE RODINNÉ POLITIKY 14. ČERVNA 2017 PRAHA

METODIKA TVORBY PROGRAMU ROZVOJE OBCE HLAVNÍ POZNATKY Z ŘEŠENÍ PROJEKTU

Život na venkově a stárnutí Ing. Pavlína Maříková, KHV PEF ČZU ČZU Praha U3V

MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Transkript:

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A VÝZVY HL. M. PRAHY A PRAHY A JEJÍ REFLEXE VE STRATEGICKÉM A ÚZEMÍM PLÁNOVÁNÍ RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik Sociálně demografické a kulturní aspekty v územním plánování, Brno, 15. 12. 2016

HLAVNÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ VÝZVY HL. M. PRAHY

Hlavní sociodemografické výzvy hl. m. Prahy 1) Dlouhodobý růst počtu obyvatel a předpoklad dalšího zvyšování i v budoucnu 2) Zvyšování počtu cizinců 3) Bariéry porodnosti - relativně nízké hodnoty úhrnné plodnosti 4) Demografické stárnutí 5) Nedostupnost bytů 6) Pokles počtu obyvatel v centru města a na vybraných sídlištích 7) Nerovnováha mezi rozvojem města a občanskou vybaveností 8) Zvyšující se sociální tlak na některé skupiny obyvatel

Hlavní sociodemografické výzvy hl. m. Prahy 1) Dlouhodobý růst počtu obyvatel a předpoklad dalšího zvyšování i v budoucnu 2) Zvyšování počtu cizinců 3) Bariéry porodnosti - relativně nízké hodnoty úhrnné plodnosti 4) Demografické stárnutí 5) Nedostupnost bytů 6) Pokles počtu obyvatel v centru města a na vybraných sídlištích 7) Nerovnováha mezi rozvojem města a občanskou vybaveností 8) Zvyšující se sociální tlak na některé skupiny obyvatel

Počet obyvatel Dlouhodobý růst počtu obyvatel 1 400 000 Vývoj počtu obyvatel Prahy v letech 1869-2011 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Zdroj: ČSÚ

Praha v kontextu ostatních měst 140% INDEX ZMĚNY VÝVOJE POČTU OBYVATEL MEZI LETY 2015 A 2001 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% München Wien Frankfurt am Main Praha Nürnberg Berlin Warszawa Budapest Kraków Dresden Zdroj: EUROSTAT (2016)

Počet obyvatel ( tis.) Prognóza počtu obyvatel Prahy do roku 2050 1 800 1 700 1 600 1 500 Reálný vývoj Nízká varianta Vysoká varianta Střední varianta 1 400 1 300 1 200 1 100 Zdroj: IPR Praha 2016 a BURCIN, B., ČERMÁK, Z., KUČERA, T., ŠÍDLO, L. (2014): Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy a odhadů náhradové migrace na období do roku 2050. Praha

Hlavní sociodemografické výzvy hl. m. Prahy 1) Dlouhodobý růst počtu obyvatel a předpoklad dalšího zvyšování i v budoucnu 2) Zvyšování počtu cizinců 3) Bariéry porodnosti - relativně nízké hodnoty úhrnné plodnosti 4) Demografické stárnutí 5) Nedostupnost bytů 6) Pokles počtu obyvatel v centru města a na vybraných sídlištích 7) Nerovnováha mezi rozvojem města a občanskou vybaveností 8) Zvyšující se sociální tlak na některé skupiny obyvatel

Počet obyvatel Růst počtu cizinců Růst počtu obyvatel v Praze je primárně způsoben migrací cizinců Bez cizinců by populace Prahy klesala 35000 Migrační saldo v hl. m. Praze v letech 2001 až 2011 podle státního občanství 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0-5000 Cizinci Občané ČR Celkem Zdroj: ČSÚ -10000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Růstu počtu cizinců 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% PODÍL CIZINCŮ NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL (2011) Rok Podíl cizinců na obyvatelstvu v Praze 2006 8,7 % 2007 10,6 % 2008 11,5 % 2009 11,9 % 2010 11,8 % 2011 12,9 % 2012 13,1 % 2013 13,0 % 2014 13,2 % 2015 13,5 % Zdroj: EUROSTAT, ČSÚ (2016)

Hlavní sociodemografické výzvy hl. m. Prahy 1) Dlouhodobý růst počtu obyvatel a předpoklad dalšího zvyšování i v budoucnu 2) Zvyšování počtu cizinců 3) Bariéry porodnosti - relativně nízké hodnoty úhrnné plodnosti 4) Demografické stárnutí 5) Nedostupnost bytů 6) Pokles počtu obyvatel v centru města a na vybraných sídlištích 7) Nerovnováha mezi rozvojem města a občanskou vybaveností 8) Zvyšující se sociální tlak na některé skupiny obyvatel

Věk Úhrnná plodnost 2,0 1,8 1,6 Vývoj úhrnné plodnosti Praha Česko Relativně nízké hodnoty úhrnné plodnosti 1,4 1,2 1,0 0,8 Odkládání rodičovství do pozdějšího věku 33 32 31 30 29 Vývoj průměrného věku matky Praha Česko 28 27 26 25 24 Zdroj: ČSÚ

Hlavní sociodemografické výzvy hl. m. Prahy 1) Dlouhodobý růst počtu obyvatel a předpoklad dalšího zvyšování i v budoucnu 2) Zvyšování počtu cizinců 3) Bariéry porodnosti - relativně nízké hodnoty úhrnné plodnosti 4) Demografické stárnutí 5) Nedostupnost bytů 6) Pokles počtu obyvatel v centru města a na vybraných sídlištích 7) Nerovnováha mezi rozvojem města a občanskou vybaveností 8) Zvyšující se sociální tlak na některé skupiny obyvatel

Stárnutí obyvatel 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% PODÍL OBYVATEL STARŠÍCH 65 LET NA CELKOVÉM POČTU OBYV. (2011) Rok Podíl osob 65 a více let na obyv. v Praze 2006 15,7 % 2007 15,6 % 2008 15,8 % 2009 16,1 % 2010 16,4 % 2011 17,2 % 2012 17,6 % 2013 18,1 % 2014 18,2 % 2015 18,4 % Zdroj: EUROSTAT, ČSÚ (2016)

2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050 Podíl na celkovém obyvatelstvu Průměrný věk Prognóza věkové struktury obyvatel Prahy do roku 2050 (střední varianta) Průměrný věk Podíl obyvatel starších 80 let 8,0% 45 7,0% 44 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 44 43 43 42 42 0,0% 41 Zdroj: IPR Praha 2016 a BURCIN, B., ČERMÁK, Z., KUČERA, T., ŠÍDLO, L. (2014): Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy a odhadů náhradové migrace na období do roku 2050. Praha

Hlavní sociodemografické výzvy hl. m. Prahy 1) Dlouhodobý růst počtu obyvatel a předpoklad dalšího zvyšování i v budoucnu 2) Zvyšování počtu cizinců 3) Bariéry porodnosti - relativně nízké hodnoty úhrnné plodnosti 4) Demografické stárnutí 5) Nedostupné bydlení 6) Pokles počtu obyvatel v centru města a na vybraných sídlištích 7) Nerovnováha mezi rozvojem města a občanskou vybaveností 8) Zvyšující se sociální tlak na některé skupiny obyvatel

Finančně nedostupné bydlení Výchozí podmínky: 1) Vysoké tržní ceny a nájemné bytů, obtížná finanční dostupnost bydlení 2) Rostoucí náklady spojené s bydlením 3) Zvyšující se nároky na zajištění bytových potřeb seniorů 4) Potřeba bydlení a inkluze osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením 5) Z dlouhodobého hlediska nekoncepční a pasivní bytová politika města a městských částí

Vysoké tržní ceny a nájemné bytů Průměrné nabídkové ceny a nájemné bytů v Praze (12/2015): cena 57,049 CZK / m 2 (cca 2,111 EUR / m 2 ) měsíční nájemné 212 CZK / m 2 (cca 7,8 EUR / m 2 ) Zdroj: IPR Praha, www.sreality.cz

P / I ratio Obtížná finanční dostupnost bydlení 12 Počet ročních platů potřebných na koupi průměrného bytu (2016) 10 8 6 4 2 0 Praha Vídeň Mnichov Bratislava Budapešť Varšava Berlín Hamburk Kolín nad Rýnem Zdroj: KPMG, Central Group

% % Rostoucí náklady spojené s bydlením 22 Podíl nákladů na bydlení z čistých peněžních příjmů domácností (v %, 2005-2014) 40 Podle typu bydlení (Praha, 2014) 21 20 30 19 20 18 17 10 16 15 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 0 nájemní družstevní v osobním vlastnictví Praha ČR Zdroj: ČSÚ

dokončené obecní byty Z dlouhodobého hlediska nekoncepční a pasivní bytová politika města a městských částí Rok Obecní bytový fond (v tisících) 800 Obecní bytová výstavba v Praze 1991 194 2003 100 2011 64 2016 35 700 600 500 400 300 Podíl obecních bytů na celkovém bytovém fondu: 5,7 % 200 100 0 Zdroj: ČSÚ, KPMG

Hlavní sociodemografické výzvy hl. m. Prahy 1) Dlouhodobý růst počtu obyvatel a předpoklad dalšího zvyšování i v budoucnu 2) Zvyšování počtu cizinců 3) Bariéry porodnosti - relativně nízké hodnoty úhrnné plodnosti 4) Demografické stárnutí 5) Nedostupnost bytů 6) Pokles počtu obyvatel v centru města a na vybraných sídlištích 7) Nerovnováha mezi rozvojem města a občanskou vybaveností 8) Zvyšující se sociální tlak na některé skupiny obyvatel

Zdroj: ČSÚ

Index změny počtu obyvatel mezi lety 2030 a 2015 podle pražských městských částí Zdroj: IPR Praha (2016)

Hlavní sociodemografické výzvy hl. m. Prahy 1) Dlouhodobý růst počtu obyvatel a předpoklad dalšího zvyšování i v budoucnu 2) Zvyšování počtu cizinců 3) Bariéry porodnosti - relativně nízké hodnoty úhrnné plodnosti 4) Demografické stárnutí 5) Nedostupnost bytů 6) Pokles počtu obyvatel v centru města a na vybraných sídlištích 7) Nerovnováha mezi rozvojem města a občanskou vybaveností 8) Zvyšující se sociální tlak na některé skupiny obyvatel

Deficity veřejné vybavenosti v roce 2014 Zdroj: IPR Praha (2015)

Deficity veřejné vybavenosti v roce 2020 Zdroj: IPR Praha (2015)

Hlavní sociodemografické výzvy hl. m. Prahy 1) Dlouhodobý růst počtu obyvatel a předpoklad dalšího zvyšování i v budoucnu 2) Zvyšování počtu cizinců 3) Bariéry porodnosti - relativně nízké hodnoty úhrnné plodnosti 4) Demografické stárnutí 5) Nedostupnost bytů 6) Pokles počtu obyvatel v centru města a na vybraných sídlištích 7) Nerovnováha mezi rozvojem města a občanskou vybaveností 8) Zvyšující se sociální tlak na některé skupiny obyvatel

% Podíl domácností v Praze a Česku, které v letech 2006 až 2014 měly problém vycházet s příjmy 25 s velkými obtížemi - Praha s velkými obtížemi - Česko s obtížemi - Praha s obtížemi - Česko 20 15 10 5 0 Zdroj: ČSÚ 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

% Podíl domácností v Praze, které v letech 2006 až 2014 s obtížemi (společně s velkými obtížemi) vycházely se svým příjmem podle typu bydlení nájemní bydlení družstevní bydlení vlastní bydlení 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 Zdroj: ČSÚ 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

% Podíl domácností v Praze, které v letech 2006 až 2014 s obtížemi (společně s velkými obtížemi) vycházely se svým příjmem podle věku osoby v čele domácnosti osoba v čele starší 65 let osoba v čele ve věku 50-64 let osoba v čele ve věku 30-49 let 45 40 35 30 25 20 15 10 5 Zdroj: ČSÚ 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

REFLEXE SOCIODEMOGRAFICKÝCH VÝZEV HL. M. PRAHY VE STRATEGICKÉM A ÚZEMÍM PLÁNOVÁNÍM

Strategické a koncepční dokumenty, zpracovávané IPR Praha Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace 2016 Metropolitní plán Praha Další koncepce, strategie: Plán udržitelné mobility Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu Operační program Praha pól růstu ČR Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti Manuál tvorby veřejných prostranství Pražské stavební předpisy

Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace 2016 Zpracováván od roku 2013 Reakce na aktuální výzvy analytická část Zapojen maximální počet aktérů rozvoje města Aktivní zapojení představitelů městské samosprávy, městských částí, odborné i široké veřejnosti do procesu Vypracována i ekonomická analýza SP 24. 11. 2016 schválen ZHMP Nyní implementační fáze

Zdroj: IPR Praha

Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace 2016 Vize Soustřeďme se na budoucnost! Praha postaví svou budoucnost na kultuře, promyšleném rozvoji prostředí, společenské stabilitě a dobré správě. To vše jí pomůže stát se preferovaným městem pro život i podnikání Priority Priority byly formulovány jako odpověď na poznatky analytické části Strategického plánu a proto jsou pevně spojené s pražským kontextem. Odpovídají tím na otázky, jak se má Praha v budoucnu rozvíjet, aby posilovala své hodnoty přispívající k její jedinečnosti, a na jaké se má zaměřit problémy, aby nebyl její budoucí rozvoj ohrožen

Zdroj: IPR Praha

Zdroj: IPR Praha

Sociodemografické výzvy Strategický cíl 1.1 Soudržná metropole (Praha je otevřeným a sociálně soudržným městem připraveným na probíhající sociodemografické změny ) 8 strategií: 1.1-A Aktivní a důstojné stárnutí 1.1-B Podpora rodiny 1.1-C Dostupné bydlení 1.1-D Péče o zdraví 1.1-E Integrace hendikepovaných 1.1-F Sociální začleňování 1.1-G Integrace cizinců 1.1-H Územní soudržnost Částečně i v jiných strategických cílech 1.3 Život ve městě, 2.4 Vzdělávání,

Metropolitní plán Praha Prognóza počtu obyvatel Prahy do roku 2050 Prognóza počtu obyvatel za malé územní jednotky (např. pro vytvoření dopravního modelu) Součást hodnocení SEA Deficity veřejné vybavenosti v současnosti a v roce 2020 V oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury, maloobchodu, sportu, administrativy

Počet obyvatel v MPP Očekáváný počet obyvatel v Praze Nízká varianta: 1 244 085 Střední varianta: 1 487 472 Vysoká varianta: 1 687 893 Kapacita platného územního plánu (PÚP): 1 463 980 obyv. Kapacita MPP: 1 834 000 obyv. Preference distribuce lidí na transformačních plochách kompaktního města

Zdroj: IPR Praha

Zdroj: IPR Praha

DĚKUJI ZA POZORNOST www.iprpraha.cz