INTERNETOVÁ GALERIE PRO DĚTI

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY INTERNETOVÁ GALERIE PRO DĚTI DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2013 vedoucí diplomové práce: prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D. autorka práce: BcA. Veronika Štěrbová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 13.dubna 2013........................................ BcA. Veronika Štěrbová Hlavní částí diplomové práce je praktický umělecký výkon (webová galerie pro děti). Předložený text má charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické diplomové práci. Text diplomové práce obsahuje 76.254 znaků, tj. 42 normalizovaných stran. 2

Bibliografický záznam: ŠTĚRBOVÁ, Veronika. Internetová galerie pro děti: doprovodný text diplomové práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 2013. 55 s. a 3 s. přílohy. Vedoucí diplomové práce: prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D. 3

Anotace Diplomová práce Internetová galerie pro děti je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o elektronických médiích a jejich využití v galeriích a muzeích. Konkrétně se zaměřuje na webové prezentace výtvarných institucí a na jejich úlohu v edukaci. Rozebírá již v současné době fungující webové stránky světových galerií a muzeí zaměřené na dětského návštěvníka a nabízí přehled používaných prvků pro zprostředkování umění dětem ve věku od 4 do 15 let na internetovém rozhraní. Praktickým výstupem je dětská webová stránka zaměřující se na zpřístupnění prostorových objektů jako je socha, architektura a design. Anotation The Diploma thesis Internet Gallery for children is divided into two sections. The theoretical part deals with use of electronic media in galleries and museums. It focuses especially on gallery web sites and their use in gallery education. It analyses web sites directed to children and offers a list of the most often used elements in this kind of education for children from 4 to 15 years on the internet. The practical part consists of children web site, it focuses on 3D objects mediation such as sculpture, architecture and design. Klíčová slova elektronická média, webová galerie pro děti, výtvarné on-line hry Keywords electronic media, kids web gallery, on-line art games 4

Ráda bych poděkovala prof. PaedDr. Radku Horáčkovi, Ph.D. za vedení práce, MgA. Kateřině Novotné za rady k praktické části, Jakubu Štěrbovi za pomoc při realizaci praktické části, MgA. Martinu Živockému a rodičům za podporu. 5

Obsah Úvod......................................................... 7 Elektronická média............................................. 8 Webové prezentace galerií a médií................................ 9 Dětské webové stránky světových galerií.......................... 11 Centre Pompidou....................................... 11 Sekce More Art................................... 11 Sekce Click Art................................... 12 Tate................................................... 13 Sekce imap...................................... 13 Sekce Kids Tate................................... 14 Podsekce My Gallery....................... 15 Podsekce Games........................... 15 Podsekce Films............................ 16 Podsekce Tate Create....................... 16 Podsekce Adult Zone....................... 17 NGA (National Gallery of Art)............................ 18 Sekce NGA Kids.................................. 18 Podsekce Art Zone......................... 19 MoMA................................................ 20 Sekce Destination Modern Art..................... 20 The Metropolitan Museum of Art.......................... 22 Sekce Kid s Zone................................. 22 British Museum......................................... 24 Sekce Young Explorers............................. 25 Podsekce Create............................ 25 Podsekce Play.............................. 26 Podsekce Discover.......................... 26 Louvre................................................ 28 Sekce Tales of the Museum: discover the secret life of the artworks!...................... 28 Van Gogh Museum...................................... 29 Sekce Camille s diorama........................... 30 Design Museum......................................... 31 Sekce Discover Design............................. 31 Natural History Museum................................. 33 Sekce Kids Only.................................. 33 Podsekce Fun n Games..................... 33 Podsekce Things to Make and Do............ 34 Podsekce Dinosaurs, Earth and Space, Life..................... 34 Podsekce I want to be an ologist............. 35 Science Museum........................................ 36 Sekce Web Lab................................... 36 Dětské webové stránky a elektronická média ve světových památkách........................................ 39 Historic Royal Palaces.................................... 40 Sekce Palace Kids................................. 40 Podsekce Videos + Photos................... 40 Podsekce Games........................... 41 Podsekce Discover.......................... 42 Podsekce Create........................... 42 Podsekce At the Palaces..................... 42 Česká muzea a galerie a jejich vztah k elektronickým médiím........ 43 Národní galerie v Praze Putování kocoura Kuby Jakub Schikaneder................ 44 Přístupy ke zpracování a prvky webových dětských prezentací........ 45 Závěr......................................................... 47 Seznam obrazových příloh...................................... 48 Literatura...................................................... 51 Elektronické zdroje: internet....................................... 52 Elektronické zdroje: e-mailová korespondence...................... 55 Přílohy....................................................... 56 6

Úvod Elektronická média se stávají častou součástí nejen běžného života člověka, ale i provozu galerijních institucí a edukační praxe s nimi spojené. Pro nejmladší generaci jsou stejně běžná, jako například tužka či pero, dokonce se jejich význam i využití stále zvyšuje společně s jejich cenovou dostupností. Je možné, že v budoucnu tablety nahradí papírové sešity i učebnice a veškerá učební praxe bude probíhat v elektronické rovině. Bohužel tyto inovace jsou pevně svázány s dostatečnými finančními prostředky, kterých se v českém prostředí galeriím nedostává v takovém rozsahu, aby si tyto elektronické prvky mohly dovolit. Lepší situaci lze sledovat v anglicky hovořících zemích, kde jsou elektronická média pevně zařazena do provozu a pomáhají zpřístupnit a zprostředkovat umění i těm techničtěji zaměřeným mladým lidem a dospělým. Pro děti se s jejich použitím stává procházka muzeem zábavnější a interaktivnější, využít lze širokou škálu her a informací, které je možné k výstavě dodat právě pomocí elektronických prvků zabudovaných buď přímo ve výstavním prostoru, nebo alespoň v budově výtvarné instituce. Pokud se muzeum v dnešní době chce otevřít široké veřejnosti, musí umět s těmito elektronickými nástroji pracovat a využívat jejich potenciálu. I když se celé muzeum nedá nahradit jedním tabletem a osobní kontakt s dílem či předmětem prezentovaným v umělecké instituci je nenahraditelný, nové technologie do značné míry usnadňují jeho zprostředkování a práci s ním. Novým prostorem pro předávání informací se také stávají webové stránky, které nabízí široké uplatnění všech profesí uvnitř galerie. Webové prezentace se nezaměřují pouze na dospělou osobu, ale čím dál častěji směřují i na potencionálního budoucího návštěvníka, namísto on-line akčních her nabízí hry vlastní, umělecky zaměřené. Vychovávají si tak nastávající generaci návštěvníků nedigitalizovaných děl v reálných prostorách a sbírkách institucí. Cílem této práce je proto prozkoumat a sumarizovat webové stránky zaměřené na dětské návštěvníky světových a českých galerií a muzeí. Jaké prvky využívají, jak s dětmi pracují, jaké informace podávají a jakou formou. Z těchto poznatků následně vznikne jako praktická část diplomové práce česká webová stránka zprostředkující umění pro děti od sedmi do třinácti let, zaměřená na 3D objekty, tedy architekturu, design a sochu, tří vybraných žijících umělců. Stránka mimo jiné bude nabízet i přehled probíhajících doprovodných programů českých galerií řazený podle dnů a časů tak, aby bylo snažší se v nich orientovat. 7

Elektronická média Podle obecné definice je médium nástrojem zprostředkování či komunikace neutrální spojkou či prostředníkem sloužícím ke zveřejnění poselství. V tomto smyslu výraz média [ ] poukazuje na soubor komunikačního průmyslu a technologií, které společně produkují a šíří zprávy, zábavu a informace určené k veřejné spotřebě (Sturken a Cartwright, 2009: 235). Josef Musil stručně definuje pojem médium jako souhrnné označení technických prostředků a sociálních systémů sloužících hromadně komunikaci [...] (Musil, 2007: 13). Výraz médium také odkazuje ke specifickým technologiím, jejichž prostřednictvím se poselství vysílá. Médiem je rozhlas stejně jako televize, megafon či internet, nemluvě o našem vlastním hlasu (Sturken a Cartwright, 2009: 235). Média lze rozdělit do dvou skupin, na tisková a elektronická. Tisková média zahrnují knihy, plakáty, informační brožury, noviny atd. Mezi elektronická média je kromě již zmíněného internetu, televizního či rozhlasového vysílání, možné zařadit telefon, CD, DVD, blu-ray nebo video. Tyto dvě skupiny lze však v současné době již propojit, například různé časopisy, programy a tiskoviny jsou dnes dostupné na internetu jak ve verzi přizpůsobené webových stránkám, tak v původním tiskovém formátu ke stažení. Oproti tiskovým médiím se elektronická odlišují hlavně multimedialitou a interaktivitou. Pojem multimédia, který je spojovaný hlavně s televizním vysíláním či internetem, definuje Musil jako [i]nformace (v širším smyslu) zahrnující kombinaci písma, obrazu a zvukových prvků [ ] (Musil, 2003: 180). Oproti tomu dnes už zcela běžně používaný pojem interaktivita se vztahuje spíše k problematice internetu a PC. Jde o vlastnost (médií, počítačových programů ), díky níž nemusí uživatel jen pasivně program přijímat, ale i aktivně ho ovlivňovat. Uživatel má možnost zvolit si vlastní cestu, procházet programem dle svého rozhodnutí. Interaktivita je záležitostí aktivní komunikace uživatele s programem a vychází najevo teprve v komunikaci s divákem. (ed. Chocholová, Škaloudová, Štůlová Vobořilová, 2008: 16) 8

Webové prezentace galerií a muzeí obr. 1 - Louvre - Magnify a masterpiece! obr. 2 - Louvre - A Closer Look obr. 3 - The National Gallery - Floorplans V současné době se mezi nejrychleji rozmáhající elektronická média řadí internet. Webové prezentace jsou nepostradatelné pro většinu muzeí a galerií, pomáhají jim v prezentaci i šíření do povědomí potencionálních návštěvníků. Jejich možnosti však umí plně využít jen několik inovativních galerijních institucí. Dnes už se nejedná o pouhé informace, které webové stránky mohou svým obsahem sdělit, ale zároveň i o využití interaktivních prvků, jenž mohou diváky do muzea přilákat. Využívají se ve velké míře jak k propagaci, tak k prezentaci toho, co je možné v galerii zhlédnout. Dá se předpokládat, že prezentace a ukázka děl ze sbírek či výstav je dostatečnou motivací pro diváka, který má následně potřebu na živo vidět originál obrazu či objektu. Tyto tendence se projevují nejen v oslovování návštěvníka dospělého, ale také dětského. Současného diváka je velice obtížné zaujmout, proto je třeba kvalitní interaktivní webové prezentace, která se neomezuje pouze na sdělení otevírací doby či ceny vstupného. Mezi základní data podávaná prostřednictvím webových stránek patří podrobné informace o výstavách probíhajících, minulých i plánovaných, či o stálých expozicích. Sbírky daného muzea si je možné prohlédnout v klidu domova on-line, často nám tyto webové galerie poskytnou více informací než samotná návštěva muzea, jako například informace o autorovi, použitých barvách nebo jeho dalším díle. Důležitým faktem je i to, že si předmět či obraz můžeme detailně přiblížit a podívat se na něj z různých úhlů. Toto je nesporná výhoda oproti vlastní návštěvě galerie, kde není často možné k výtvarnému dílu přijít blíže, či se na objekt podívat volně ze všech stran, případně i zespodu. Soustředěné, solitérní prohlížení obrazu na obrazovce počítače může za jistých okolností divákovi přinést intenzívnější estetický a emotivní prožitek než letmý pohled na obraz z metrové vzdálenosti, přes ramena davů v turisty zaplněném sále (Kesner, 2000: 236). Tyto obrazové databáze stálých sbírek mohou být doplněny hypertextovým komponentem, který může zahrnovat komentáře, informace o autorovi, informace 9

o samotném díle, slovníček pojmů či časovou přímku. Hypermédia jsou dobře využitelná nejen na internetovém rozhraní, ale i v samotném prostoru galerie. [ ][K]ombinují multimediální prezentaci takových forem, jakými jsou text, statický obraz, pohyblivý obraz, zvuk a prvky počítačové animace a modelování, s hypertextovou strukturou, tedy nelineárním textem pospojovaným odkazy (Kesner, 2000: 233). Tyto prvky značně zvyšují prvek interaktivity dané webové prezentace. Na některých si je možné sestavit i vlastní webovou galerii vybraných exponátů. Kromě již zmíněných informací nabízí muzea na svých stránkách často zdarma ke stažení různé aplikace, průvodce do mobilních telefonů, apod. Může se jednat o průvodce po galerii či o informace o významných dílech zastoupených ve sbírkách. Velice populárními se stávají videa z galerií, ať už z připravované výstavy nebo z různých muzejních oddělení, například z restaurátorského, apod. Tím činí galerie své prostory přístupnější a přátelštější pro každého. Před samotnou návštěvou muzea je možné si zde prohlédnout rozvržení interiéru, naplánovat si, která umělecká díla chce návštěvník vidět a kde je nalezne, ve větších galeriích tak lze ušetřit čas při hledání jednotlivých děl, o která má divák zájem. Jednodušší verzí jsou již muzeem předpřipravené doporučené trasy, u kterých bývá uveden jejich časový plán, a samozřejmostí je i možnost vytištění mapky. Z hlediska galerijní pedagogiky jsou přínosné informace o možnosti využití komentovaných prohlídek a jejich konkrétní časy. Zároveň je zde hojně prostoru pro prezentaci lektorského oddělení muzeí a galerií, kde lze veřejnost i školy seznámit s programem, který je možno navštívit, popřípadě se na něj přihlásit. Většina stránek je vstřícná i co se týče informací a nápadů pro učitele základních i středních škol, často pro ně nabízejí ke stažení brožury, které obsahují metodiku ke zprostředkování uměleckých děl či uměleckých období. Výhodou jsou přímo uvedené a zobrazené konkrétní obrazy či objekty i s doporučenými otázkami, kterými žáky směřovat k jejich porozumění. Dále nabízí nápady na různé související kreativní výtvarné úkoly a otázky k zamyšlení. 10

Dětské webové stránky světových galerií a muzeí Centre Pompidou obr. 4 - úvodní strana Junior Centre Pompidou Centre Pompidou je francouzská galerie známá pro svoji důležitou roli v rozvoji galerijní pedagogiky. Ve své webové prezentaci neopomíná ani dětské návštěvníky, pro které vytvořila speciální webové stránky s názvem Junior Centre Pompidou. Výrazná grafika a hlavně pestrá barevnost jsou dostatečným důkazem toho, že je dětský návštěvník pro galerii stejně důležitý jako dospělý. Stránky jsou strukturované do tří sekcí More Art, Media Box, Click Art. Sekce More Art obr. 5 - sekce More Art obr. 6 - sekce More Art Tato sekce se věnuje právě probíhající výstavě v dětské galerii, kterou je možno v muzeu navštívit, jejímu popisu a současně jsou s ní zde svázány drobnější výtvarné úkoly či otázky k přemýšlení. Například v březnu 2010 byla probíhající výstavou Habiter 2050, tedy výstava nebo spíše vize bydlení za čtyřicet let. Autor stránek podněcuje děti k zamyšlení a apeluje na jejich představivost otázkami typu: Z jakého materiálu se budou za čtyřicet let stavět domy a co bude do té doby vynalezeno? Celý koncept je pojat jako pátrání, co se v budoucnosti bude odehrávat. Prvek interaktivity je zvýšen i možností vytištění otázek, jejich doplnění či dokreslení a zpětné zaslání do Centre Pompidou, pracovníci následně obrázek umístí do on-line galerie na webové stránky výstavy. Další podsekcí je Art About, ta se věnuje určitému uměleckému dílu a následně úkolům k němu navázaným. Hojně je ve všech podsekcích využíváno možnosti stahování doprovodných dokumentů (drobných pracovních listů) do formátu PDF a následného vytisknutí. Ve zmíněné sekci se galerie neomezuje pouze na úkoly k zamyšlení či výtvarné úkoly, ale pracuje i s výtvarnými hrami pro více osob, přičemž každý z úkolů je provázán 11

s interpretovaným uměleckým dílem. V této sekci je obsažena i galerie dětských prací vytvořených na základě výše zmíněných úkolů. Sekce Click Art obr. 7 - sekce Click Art obr. 8 - sekce Click Art Tato část je věnována mladším dětem, je převážně obrázková a intuitivní. Galerijní pedagogové z Centre Pompidou v ní představují tři výtvarná díla ze své sbírky. Místo textů jsou zde komentáře namluveny, tudíž je tato stránka vhodná i pro děti předškolního věku. Po výběru konkrétního díla se nám objeví jeho obrázek a stručný mluvený komentář nám poskytne informace o autorovi, atd. Forma mluveného slova je zde dobře volena, komentáře jsou krátké, stručné a zároveň obsahují nejdůležitější informace. Psaný text ovšem chybí, sice nenarušuje grafiku a stránky nejsou přeplněné textem, ale pro neslyšící děti jsou tyto stránky značně nepoužitelné. Je zde sice možnost otevřít si drobné textové informace o díle, ty však zdaleka nedosahují rozsahu mluveného slova. Užitečný je přiložený slovníček pojmů, tzv. Word Box, ke každému dílu jsou vybrána důležitá slova a jejich vysvětlení, zároveň lze nahlédnout i do slovníčku celého, který obsahuje i pojmy, které s obsahem nesouvisí. Slovníček jako jedna z mála částí této sekce neobsahuje audio stopu, ale pouze textovou podobu. Další aplikací je přiblížení obrázku a jeho prohlížení pod lupou, ve které je možné se pohybovat pomocí tahu myší. Práci usnadňuje i malý navigátor, ve kterém je možné kontrolovat pozici lupy na uměleckém díle. Jednou z inovativnějších částí je porovnání velikosti objektu s jinými předměty či osobami, tvůrci se neomezují na pouhé sdělení rozměrů uměleckého díla, které nemá šanci dítěti o velikosti nic říci, ale pro lehčí představu je zde dílo vyobrazeno v porovnání například s konvicí na vodu. Posledním informačním zdrojem je sekce o umělci, zde je možné přepínat mezi informacemi o samotném umělci a jeho tvorbou, obě části jsou zastoupeny komentovaným videem složeným převážně z fotografií. obr. 9 - sekce Click Art 12

TATE Britská galerie umění Tate ve své webové prezentaci slučuje všechny své pobočky, jak Tate Britain, Tate Modern, Tate Sv Ives, tak i Tate Liverpool. Je zde sice možné dozvědět se informace o aktuálních výstavách, probíhajících v jednotlivých budovách, ale webová galerie obrazů je spojena v jednu přehlednou a komplexní. U každého díla lze zjistit, zda je právě ve výpůjčce v jiné výtvarné instituci, nebo ve které z Tate galerií se zrovna nachází, či je v depozitáři. Sekce i-map obr. 10 - sekce i-map obr. 11 - sekce i-map - vysoký kontrast Primárně pro zrakově postižené dospělé, ale i učitele, kteří mají ve třídě takto znevýhodněného žáka, nabízí galerie sekci imap, v níž je každé dílo zobrazeno pomocí animace, která ho detailně rozebírá a popisuje, samozřejmostí je zvukový záznam, ten pomáhá vylíčit děj odehrávající se v animaci. Veškerá tlačítka jsou doplněna audio stopou, usnadňující zrakově postiženým práci s touto částí webu. Zprostředkováno je zde šest uměleckých děl tvůrců žijících a tvořících ve dvacátém století. Velikost písma doplňujícího textu je přizpůsobena potřebám lidí, využívajících této stránky. V případě potřeby je možné jeho velikost jednoduše zvětšit pomocí k tomu určených tlačítek s příslušným symbolem. Zároveň je možné stránku převést do podoby vysokého kontrastu, kde místo černého textu na bílém pozadí se stránka změní v bílý text na černém pozadí, který je pro takto hendikepované osoby lépe čitelný, přičemž u obou variant je jakýkoliv výběr myší podbarven žlutě. Nápomocný může být i přepis mluveného slova či možnost stáhnout si pouze audio část, popisující umělecké dílo. První projekt tohoto typu v Tate byl vytvořen k výstavě Matisse Picasso v roce 2002, právě z důvodu nedostatku pomůcek vhodných pro tuto znevýhodněnou skupinu obyvatel. 13

Sekce Kids TATE Speciální webová stránka Kids Tate je věnována výhradně dětem ve věku šest až dvanáct let a na rozdíl od jiných galerií se nevěnuje pouze hrám, nebo webové galerii, ale v podstatě přepracovává stránky pro dospělé ve srozumitelnější formě i pro mladší ročníky. Najdeme zde tedy galerii, hry, filmy, nápady na vlastní tvorbu a speciální část pro dospělé. Stránka Kids Tate byla spuštěna v červenci roku 2008, jejím předchůdcem však byl web nesoucí stejný název, avšak odlišný obsahem i strukturou, dostupný prostřednictvím oficiální webové prezentace, jednalo se pouze o nezařazené informace a hry z různých oblastí. Aktuálně na začátku roku 2013 činí návštěvnost stránek kolem 43 000 zhlédnutí za měsíc, což je jedna z nejvyšších ze všech webových sekcí TATE (viz Jackson, 2013: Elektronikcé zdroje: e-mailová komunikace č. 1). obr. 12 - sekce Kids TATE Pozadí webové stránky si může návštěvník přizpůsobit svému vkusu a stylu, je zde na výběr hned ze šesti různých grafických variant, všechny se vyznačují barevností, některé jsou animované, připomínající op-art, často využívají geometrické prvky, poslední vychází z dětské kresby, vybrané pomocí soutěže Design a Background, vyhlášené po spuštění Kids Tate. Už na úvodní stránce je umístěn prvek, který má děti inspirovat k vlastní tvorbě. Tato část je nazvána Inspire me, tedy v překladu: inspiruj mě. Konkrétně jde o obrázek papíru, který se na přání zmuchlá a odhalí text, který napovídá, co si mohou děti nakreslit. Nejedná se o žádné kresebně složité věci, jde pouze o rychlý nápad, například: Použij svou ruku, kterou nepíšeš, a nakresli malého pejska na letadle. Je to dobrý pomocník pro ty, kteří zrovna mají volnou chvíli, ale nemají žádnou vlastní ideu. V podstatě jde o nevyčerpatelné množství variant nápadů, slova nastavená v programu se generují a skládají pokaždé do zcela nové věty. obr. 13 - sekce Kids TATE - Inspire me 14

Podsekce My Gallery Games, přeloženo jako hry, patří mezi velmi propracovanou část webových stránek. Obsahuje mnoho on-line her zaměřených na umění a poznávaní umění. Jednotlivé hry jsou rozčleněny na tři stupně obtížností tak, aby bylo pro děti i jejich rodiče jednodušší určit, která z nabízených aktivit je pro jejich věkovou skupinu nejvhodnější. Hry nabízejí zábavu od nejjednodušších úkolů jako restaurování poškozených obrazů, vytváření rotovaných obrazů po vzoru Damiena Hirsta, přes jednoduché vybarvování či malování, vymýšlení vlastního světa, až po složitější úkony typu hry Memento Mori, kde se děti dozvídají o symbolech smrti. Jak už bylo řečeno výše, výsledky z některých těchto aktivit je možné uložit do vlastní umělecké galerie, obzvláště jedná-li se o vytváření uměleckých děl. Jednou z nejzajímavějších her je Art Detective. Zde mají návštěvníci za úkol pátrat po co nejvíce podrobobr. 14 - sekce Kids TATE - My gallery obr. 15 - sekce Kids TATE - Games - Spin V této části si mohou návštěvníci založit svou soukromou galerii, přesněji řečeno si zde mohou vybírat obrazy či sochy ze sbírek Tate a tvořit si tak on-line galerii vlastní. Kromě výběru jsou vedeni ke komentování uměleckých prací či jejich hodnocení, tudíž i k vyjádření osobního názoru. Díla ze sbírek jsou vždy doplněna popiskem obsahujícím jméno umělce a rok vzniku, zároveň zde nejsou zastoupena všechna díla ze sbírek, jsou vybrána pouze ta s vhodným obsahem i pro nejmladší ročníky dětí prohlížejících si tyto stránky. Návštěvníci však mohou do své galerie zaslat i vlastní umělecká díla, která vytvořili buď v domácím prostředí na papír či jiné médium nebo v jedné z on-line her, které jsou taktéž na stránkách Kids Tate. Tyto osobní galerie se tak stávají otevřeným prostorem pro všechny, jak pro milovníky umění, tak pro samotné umělce či budoucí kritiky výtvarného umění. Spojují poznávání i vlastní tvorbu. Mezi těmito osobními galeriemi je možné se volně pohybovat a prohlížet si subjektivní výběr děl dětí navštěvujících tento web. Nenajdeme zde však žádné podrobnější informace o umělci či samotném díle, vše je zaměřeno pouze na vizuální stránku a vnímání. Podsekce Games 15

obr. 16 - sekce Kids TATE - Games - Memento Mori nostech a zajímavostech jednoho vybraného uměleckého díla. To je možné si dopodrobna prohlížet pod lupou, následně se hráč pokouší rozluštit tři otázky: Co je to za sochu? Kdo ji vyrobil? Jak byla vyrobena? Zábavnou formou jsou zde kladeny otázky, které podněcují k zamyšlení nad samotnou sochou, jejím významem, či o v tomto případě, sochařských postupech nebo samotném umělci. Otázky jsou zde komplexní, obsahují informace o původní ceně sochy, dotýkají se umístění sochy v prostoru a inspirací, které vytvoření díla předcházely. Po správném zodpovězení dostane návštěvník stručné vysvětlení, proč zrovna tyto odpovědi byly správné. Otázky vždy nejsou jen věcné a poskytující informace, ale opírají se i o osobní názor pozorovatele či jeho vkus, čímž rozvíjí jeho vlastní myšlení a pomáhají utvořit osobní pohled na dílo a jeho význam. Podsekce Films obr. 17 - sekce Kids TATE - Games - Art Detective Galerijní pedagogové z Tate zde nabízí ke shlédnutí pět animovano-hraných filmů z prostředí reálného světa galerie. Jedná se o filmy s animovaným úvodem, kde průvodce hraje bytost Orthus, která má dvě hlavy a zábavnou formou zprostředkovává dětem to, co se v hrané části bude dít, o jakém umělci nebo stylu video je či diskutuje o výtvarných tématech a podává na ně různé pohledy. Hraná část je zachycení opravdu uskutečněných animačních programů z prostoru galerie. Velmi kvalitní animovaná část dodává celému filmu neotřelý a novátorský způsob zaznamenání toho, co je v instituci možné všechno zažít. Zároveň je i skvělou reklamou a lákadlem pro rodiče či děti, aby navštívili Tate a zúčastnili se jejich animačních programů. Podsekce Tate Create obr. 18 - sekce Kids TATE - Films Podle tvůrců Kids Tate se jedná o sekci, kde byly všechny aktivity testovány dětmi, které navštívili jednu z galerií Tate. Stránka je v podstatě zaplněna galerijními animacemi, které se odehrály v minulosti v Tate a jsou přístupné i pro všechny návštěvníky webových stránek, kteří mají chuť tvořit i doma. Nejedná se o on-line aktivity, ale o nápady a návrhy, které si dítě může 16

samo doma vyrobit. Jako v podsekci Games jsou i zde aktivity rozděleny do tří úrovní náročnosti. Jednotlivé domácí animace navazují na jedno z uměleckých děl ze sbírek Tate. V úvodu každého úkolu je zmíněna idea projektu, plán práce, co vše bude k realizaci potřeba, jak na výrobu či tvorbu daného předmětu a speciální tipy a nápady k výrobě. Zároveň je zde i drobná zmínka, v které z Tate galerií si tuto animaci děti skutečně vyzkoušely. Idea projektu obsahuje stručné informace o dílu či autorovi, reprodukci obrazu či sochy a spojitost s výtvarným úkolem. Děti mají následně po výrobě možnost svůj výstup nafotit a zaslat na speciální e-mail, jejich fotka je poté umístěna do galerie fotografií k danému úkolu. Podsekce Adult Zone obr. 19 - sekce Kids TATE - TATE Create Poslední částí webových stránek Kids Tate je sekce věnovaná dospělým a rodičům dětí, které stránky navštěvují. Lze v ní nalézt stručný popis webu, vysvětlení piktogramů obtížnosti jednotlivých úkolů a her, tedy pro jakou věkovou skupinu jsou nejvhodnější. Návod na bezpečnou práci se stránkami, všechna bezpečnostní pravidla, podmínky použití stránek a informace o ochraně osobních údajů jsou napsána srozumitelně tak, aby jim i mladší uživatel porozuměl. Kromě pokynů pro rodiče jsou zde i informace pro pedagogy, týkající se úkolů na stránkách vhodných právě pro jejich žáky, nebo údaje o programech, které je možné v galerii navštívit osobně. obr. 20 - sekce Kids TATE - Adult Zone 17

NGA (National Gallery of Art) Stejně jako většina ostatních galerií vyhrazuje National Gallery of Art ve Washingtonu pro dětského návštěvníka jejich webových stránek speciální sekci. Ta je výrazně odlišena od stránek pro dospělé, v podstatě se jedná o zcela samostatné stránky, které nevychází z designu ani struktury domovských stránek instituce, stejně jako tomu je například u TATE. Na webu pro dospělé nabízí NGA zdroje pro učitele, obsahující návody pro práci s žáky ve třídě, ale i informace ohledně prohlídek a programů, které je v galerii možné absolvovat. Sekce NGA Kids obr. 21 - NGA kids Vzhledové i strukturální řešení této webové prezentace je poměrně nepřehledné a dítě se v něm může hůře orientovat. Úvodní stránka obsahuje příliš mnoho informací, které mohou malého diváka odradit od jejich využití. V porovnání s jinými světovými galeriemi, které se také zaměřují na rozvíjení dětských webových prezentací, nedosahují tyto stránky po grafické ani obsahové stránce jejich úrovně. Galerijní pedagogové se zaměřují jak na rozvíjení návštěvníků po výtvarné stránce pomocí on-line her, tak na obsahovou a informační část. Poskytovány jsou vyčerpávající informace o doprovodných aktivitách v oblasti animací pro děti a dospívající. Volně jsou zde umístěny ke stažení pracovní listy, galerií nazvané jako rodinní průvodci, vytvořené k jednotlivým výstavám probíhajícím v NGA. I děti zde mohou zcela samostatně zjistit informace o tom, kdy v galerii bude probíhat program vhodný právě pro jejich věkovou skupinu, pomocí jednoduchého kalendáře akcí výtvarné instituce. obr. 22 - NGA kids - Saint George and the Dragon Zároveň jsou zde zprostředkována vybraná díla ze sbírky galerie. Autoři stránek pracují hlavně s pozorováním a vnímáním zprostředkované malby, ale také s jednoduchými úkoly či otázkami navazujícími na vybrané 18

obr. 23 - NGA kids - Saint George and the Dragon obr. 24 - NGA kids - The Art Zone - Sea-Saws dílo. Po výběru obrazu na úvodní straně NGA Kids se dítě dozví základní údaje, jako název díla, jméno autora, rok vzniku, fotografii a krátký popis toho, co se na obraze odehrává, posunováním pomocí šipek pod tímto popisem je možné získávat podrobnější rozbor jednotlivých částí díla, týkající se kontextů a zprostředkování všech věcí okolo tématu na obraze, popisy jednotlivých vyobrazených postav, příběhy s obrazem spojené, informace ze života umělce, zajímavosti atd. Některé z popisů jsou obohaceny o podněcující otázky či otázky k přemýšlení, na které lze odpovědět po důkladném pozorování zobrazeného tématu. Zprostředkování díla může být zakončeno jednoduchou hrou založenou na podrobném prozkoumání malby, menším smyslovým úkolem, či drobnější výtvarnou práci úzce spjatou s představovaným dílem. Například u obrazu Saint George and the Dragon od Rogiera van der Weydena, je nejdříve uveden popis obrazu, co je na něm vyobrazeno atd. V další části jsou informace o tom, kdo to byl sv. Jiří, tyto bližší informace jsou doplněny výřezem z obrazu týkající se popisované věci, v tomto případě tedy výřez sv. Jiří. Při dalším posunutí pomocí šipek dostane návštěvník informace o Cleolindě, dvou verzích příběhu o sv. Jiří, v jaké krajině je obraz zasazen atd. Tento celek je zakončen úkolem, v kterém mají návštěvníci v malbě nacházet drobná vyobrazení různých výjevů a informací o způsobu malby či použité technice. Podsekce The Art Zone Tato zóna nese podtitul: interactive art that you can make online (Elektronikcé zdroje: internet č. 21), volně přeloženo jako interaktivní umění, které můžete vytvářet on-line. Využívá prvků on-line uměleckých her, kde je možné pouze za pomoci počítačové myši vytvářet výtvarná díla. Tyto úkoly však neodkazují k žádným umělcům, či s nimi nejsou propojeny. Podněcují tak k aktivitám pouze výtvarného rázu, jako například tvorba koláží, i když často následně rozpohybovaných animací. obr. 25 - NGA kids - The Art Zone - Faces & Places 19

MoMA obr. 26 - Destination Modern Art obr. 27, 28 - Destination Modern Art obr. 29, 30 - Destination Modern Art Muzeum moderního umění v New Yorku je jednou z inovativních institucí, které svou činnost směřují i na dětského návštěvníka. Příkladem může být i to, že ve svých prostorách vyhranili lektoři prostor pro umělecké laboratoře, které jsou pravidelně obměňovány. Laboratoře jsou zaměřeny na poznávání a zkoumání určitých uměleckých problémů, jako například tvar, linie, materiál či barva. Návštěvník zde zapojuje co nejvíce smyslů, převážně hmat a zrak. Tato místnost je vybavena počítači se speciálním programem na malování od společnosti Microsoft, kdy na monitor je možné malovat přímo štětcem. První laboratoř vznikla v roce 2008 k jedné z výstav a byla ještě prostorem, kde se pracovalo pouze vlastníma rukama bez pomoci elektronických prvků. Teprve v laboratoři postavené mezi roky 2011 a 2012, byl její prostor doplněn o počítače se speciálním programem. Ve webové prezentaci se tato instituce nezaměřuje pouze na zprostředkování umění pro jednu věkovou kategorii, ale kromě dětí z prvního stupně základní školy své snahy směřují i na dospívající mládež a teenagery. Nepříznivým faktem je to, že web této organizace je strukturován nepřehledně a je velmi obtížné se v něm orientovat a požadované dětské stránky nalézt. Sekce Destination Modern Art Webová prezentace pro nejmladší ročníky návštěvníků v rozmezí pěti až osmi let, nese název Destination Modern Art, volně tedy přeloženo jako Destinace: moderní umění. Název internetové aplikace koresponduje s jejím průvodcem, kterým byl zvolen mimozemšťan, ten přilétá z vesmíru objevit, co je to moderní umění. Stránka je tedy vlastně jeho příběhem o misi, pro kterou si vybírá právě Museum of Modern Art. Jedná se o interaktivní on-line galerii, v jejíž elektronických prostorách je možné se pohybovat a objevovat vystavená díla. Pro tuto věkovou skupinu je volba průvodce velmi vhodná, pomáhá udržet pozornost a zároveň se stává rádcem při plnění úkolů a v orientaci po elektronickém muzeu, zároveň forma příběhu a realistického 20

obr. 31, 32 - Destination Modern Art průchodu muzeem připomíná skutečnost a nabádá k vlastní návštěvě instituce. V on-line místnostech jsou umístěny různé exponáty, od obrazů přes sochy a design až po film, pokud se o nich chce dětský návštěvník dozvědět více, stačí na daný objekt kliknout, poté se přesune na stránku s informacemi. Ty mají různorodý charakter, v panelu s piktogramy po levé straně obrazovky lze přepínat mezi rozdílnými tématy, například informace o umělci, v případě zahraničního tvůrce je zde uvedena i výslovnost jeho jména, dále zde můžeme nalézt aplikace na podrobné prozkoumání díla, zvuky které by mohl obraz vydávat, hry drobného rozsahu (skládání obrazu z puzzle, spojování slov s obrázky, práce s barvami a jejich hledání v obrazu), vysvětlení a popis uměleckých technik či kreslené animace, ideu na krátký umělecký úkol, ta je povětšinou možná splnit pouze pomocí myši a monitoru (například koláž), někdy je zapotřebí si materiál vytisknout na tiskárně a dále s ním pracovat (výroba flip booku). Lektoři zde tedy nabízí nejen praktické informace, ale i hravé úkoly. Všechny informace jsou zde podány v textové podobě, ale i v mluveném slovu, tudíž jsou stránky vhodné i pro nejmenší děti. Komentáře jsou krátké a výstižné, nabízí pouze informace, které jsou děti schopné pochopit. Celá tato aplikace vyniká svou barevností, stylizovanou ilustrací a jednoduchou orientací. obr. 33, 34 - Destination Modern Art obr. 35, 36 - Destination Modern Art 21

The Metropolitan Museum of Art Část webu muzea MET, které sídlí v New Yorku, se nazývá METMEDIA, již podle názvu je patrné, že zde návštěvníci nalézají nejnovější informace za pomoci médií jako je video nebo zvukový přenos. Mimo těchto dvou médií se tato část zaměřuje i na interaktivní hry pro všechny věkové skupiny a speciální část je věnována dětem, ta nese název Kid s Zone. obr. 37 - MET Media - Kids Zone Sekce Kid s Zone Sekce není pojata a zpracována odlišným přístupem od celých webových stránek pro běžného návštěvníka, pouze nabízí aplikace a hry zaměřené na děti, které jsou rozděleny podle tří věkových skupin, a to na děti ve věku 4 až 6 let, děti 7 až 12 let a teenagery. Zde použité aplikace jsou většího rozsahu a odlišují se zaměřením na rozdílná témata a umělce. Nejmladší děti mají plnit jednoduché úkoly, na kterých se dozvídají o základních barvách a jejich míchání, případně si mají zazpívat jednoduchou písničku se známou melodií, avšak otextovanou jmény výtvarných tvůrců a názvy jejich děl. Text je jednoduchý a vzhledem k tomu, že melodie je jim již známá, zapamatovat si text a s ním i jména několika umělců je jednodušší, písničky jsou doplněny animovaným videem s obrazy malířů, jejichž jména se právě zpívají. Spojení obrazu a zvuku zanechává silnější prožitek ve všech divácích a relativně vkusně a originálně propojuje tyto smysly. Ve hře Cézanne s Apples se děti dozvídají veškeré informace o Cézannovi, jeho malbách atd. Pro tuto věkovou skupinu je zde trochu nepřiměřené množství podaných informací, které by byly vhodné spíše pro starší děti. Hra však chytře nabádá k navštívení originálů obrazů přímo v muzeum a poukazuje na jejich přesné umístění v jeho prostorách. Součástí této aplikace je i on-line kniha, kde je text doplněný obrazem i zvukovým záznamem čtení knihy, tudíž je pro děti tohoto věku mnohem přístupnější. Chytrým tahem galerijních pedagogů je také ilustrovaná povídka, v níž je hlavním hrdinou chlapec, který postupně navštěvuje všechny okruhy v MET, čtenáři tak napovídá, jaké předměty je v kterém okruhu možné zhlédnout. Výhodou je tlačítko, které umožňuje spustit audio stopu čtené povídky. 22

obr. 38 - MET Media - How Van Gogh Made His Mark Pro starší věkovou skupinu dětí je zde zpřístupněn rozsáhlejší počet interaktivních do detailu propracovaných her. Některé navozují prostředí muzea a zaměřují se na jednoho vybraného umělce a jeho dílo, podněcují k přemýšlení i doplňují informace a nabádají k vlastní výtvarné aktivitě spojené s vybraným umělcem. Jiné se zaměřují na znázornění kultury a života lidí v určitém časovém období, například ve starověkém Egyptě. Nechybí ani hry spíše povídkového typu, které vhodně doplňují ilustrace. Zajímavým počinem je aplikace zprostředkující Vincenta van Gogha, ve které jsou na jeho dílech mimo jiné vysvětleny malířské postupy, techniky atd. Názorně je na jeho pracích ukázána perspektiva, stínování, to jak ovlivňují okolní barvy velikost viděného objektu atd. Čím konkrétnější je ukázka popisovaného jevu, tím spíše a rychleji ji mladší divák plně pochopí. obr. 39 - MET Media - Shipwreck obr. 40 - MET Media - Sing-Along 23

British Museum Webová prezentace muzea obsahuje podrobný přehled lektorských programů, které je zde možno navštívit, rozčleněných do sekcí pro školní návštěvy a pro návštěvy rodin s dětmi. Animace jsou dále tříděny podle věku a nemusí se vždy odehrávat za dozoru muzejního pedagoga či v prostorách British museum, tato instituce k nim využívá nejmodernější techniky s prvky interaktivity, s ohledem na věk návštěvníka. Programy nesou společný název: Digital session, v březnu roku 2013 je nabízeno zhruba jedenáct programů využívajících alespoň jeden elektronický prvek a jsou určeny pro všechny ročníky škol a předškolních zařízení, počínaje dětmi od tří let. K určitým školním animacím jsou využívány chytré mobilní telefony, jako zprostředkovatel umění. Tyto okruhy jsou primárně určeny žákům od dvanácti do šestnácti let, pro které jsou oživujícím a zábavným prvkem a zároveň jsou s touto technikou schopni pracovat. Náplň programu podporuje studenty k diskuzi a komentování objektů, čímž jim pomáhá utvořit si vlastní názor a zároveň si ho umět obhájit. K této animaci není zapotřebí osoba galerijního pedagoga, plně postačí učitel, který žáky do muzea doprovází. Pro mladší studenty ve věku od devíti do jedenácti let připravili galerijní pracovníci možnost uspořádat video konferenci přímo ze třídy vlastní školy. Tento program se zaměřuje na řešení archeologických problémů a nálezů. Další aktivitou využívající elektronická média přímo v muzeu je animace zaměřená na fotografování, natáčení a snímání zvuku v jeho prostorách. Následně je z těchto médií vytvořena barevná a interaktivní multimediální prezentace jako výstup animace. Mezi ostatní elektronické prvky využívané při animacích patří notebooky, digitální mikroskopy, přístroje na nahrávání zvuku (hudby), tablety atd. Pro běžného návštěvníka je nabídka rozšířena o možnost vypůjčit si multimediálního průvodce po muzeu, v případě rodin jsou vyvinuty multimediální průvodce pro děti ve věku pět až deset let. Ty obsahují sedm okruhů po muzeu, interaktivní hry a aktivity a vyzdvihují vybrané umělecké objekty z rozdílných částí muzea. Průvodcem se zde stává mimozemšťan jménem Vid, který pomáhá dětem muzeum zpřístupnit. Společnost Samsung sponzoruje speciální Samsung Digital Discovery Centrum, primárně určené pro rodiny s dětmi, ve kterém se pořádají tzv. digitální workshopy. Děti se zde učí pracovat s prvky animovaného filmu, klíčování fotografie vyfocené na green screenu, jejíž úpravy jsou prováděny ve Photoshopu, tvoření komiksů z fotografií objektů z expozice atd., všechny tyto aktivity jsou tematicky svázány s muzeem a v něm zastoupenými díly či historickými obdobími. 24

Sekce Young Explorers obr. 41 - Young Explorers Tato sekce věnovaná mladším ročníkům návštěvníků webových stránek muzea není samostatnou prezentací, jako tomu bylo u galerií MoMA či TATE. Na rozdíl od nich ponechává tuto specifickou část stránek spjatou se stránkami pro dospělé. Není tedy ani graficky příliš odlišena, proto zde nevzniká tolik prostoru pro výrazné či zcela vizuálně odlišné řešení stránek. Část pro děti klade důraz na tři věci: objevování, tvorbu a hru. Všechny tyto podsekce jsou doplněny piktogramem, který by měl usnadňovat návštěvníkovi práci se stránkami, avšak v tomto případě neodráží obsah jednotlivých částí a jejich účel tak není zcela jasný. Podsekce Create obr. 42 - Young Explorers - Create obr. 43 - Young Explorers - Create Jak již název naznačuje, jedná se o kreativní část webu. Podtitulem je věta: Make your own piece of history (Elektronické zdroje: internet č. 4). Volně tedy přeloženo jako Vyrob si svůj kousek historie. Podtitul plně a jednoduše vysvětluje celý obsah stránek, který je zaměřen na výrobu věcí či produktů spojených s muzeem, ať už se jedná o přípravu řecké ovesné kaše, destičku s klínovým písmem či o dýku, která by se mohla hodit jako rekvizita do Shakespearovy hry Hamlet. Hojně se muzeum věnuje doplnění kontextů ohledně kultury, konkrétně stravování v různých epochách a místech světa. V popisu výroby daného předmětu či pokrmu je v úvodu vždy uvedena spojitost a informace o daném předmětu, kdy byl používán a jak, z jakého materiálu byl vyroben atd. Přiložena je samozřejmě fotografie, jak má předmět vypadat, někdy i série fotografií zprostředkující postup výroby. Obsaženy jsou i informace o věcech, které bude návštěvník k výrobě potřebovat. Popřípadě si je zde možné stáhnout a následně vytisknout důležité informace, které bude při realizaci nutné mít v reálné podobě. Například u výroby tabulky s klínovým písmem se dítě neobejde bez klínových znaků a jejich abecedy. Následuje stručný popis výroby, doplněný o hypertextový odkaz na originální nálezy ze sbírek muzea z on-line galerie, která poskytuje plné informace o exponátu. 25

V případě pokrmů zde najdeme informace o způsobu života dané kultury. Nechybí ani pobídka k zaslání fotografie vlastního výrobku. Podsekce Play obr. 44 - Young Explorers - Play - Time Explorer obr. 45 - Young Explorers - Play - Little or Large Podsekce Play nabízí pět on-line her, zaměřených na přiblížení života různých kultur, jejichž předměty má British Museum zastoupené v expozici. Například ve hře Time Explorer má návštěvník právě tyto kultury objevovat, částečně akční hra, ve které je zapotřebí splnit zadaný úkol, většinou nalézt jeden z předmětů ze sbírek, zprostředkovává různé objekty, které hráč po cestě tímto dobrodružstvím potká, a vysvětluje jejich použití a důležitost pro danou kulturu. Další ze zde nabízených her zkouší dětskou představu o velikosti soch či uměleckých předmětů. Hráč je zde konfrontován s úkolem, ve kterém má určitý předmět zvětšit či zmenšit do jeho skutečných rozměrů, jako porovnávací měřítko je zde postava dítěte, zhruba 120 cm vysokého a metr, který naznačuje, do jaké výšky daný předmět hráč zvětšuje. Po správném odhadu se objeví okno, které nabízí podrobnější informace o daném uměleckém díle. Dítě tak získává představu o velikosti různých předmětů i jejich využití či do jakého časového období spadá. Variací na hru puzzle je aktivita s názvem Piece by Piece. Návštěvník zde má za úkol sestavovat z rozstříhaných kusů předmětů ze sbírek muzea fotografii objektu. Hra je však doplněna i slovní informací o skládaném díle. Hry se tedy nesoustřeďují pouze na zabavení návštěvníka, ale muzejní podtext je v nich více než zřetelný. Podsekce Discover obr. 46 - Young Explorers - Play - Piece by Piece V této části webové prezentace mají návštěvníci hlavně prozkoumávat a vzdělávat se. Důraz tu není kladen pouze na jednu aktivitu, ale na aktivit pět. Mezi těchto pět aktivit se řadí objevování muzea, bližší prohlížení exponátů, komplexní informace o různých tématech spojených s muzeem, prostor pro návštěvníky ptát se expertů z muzea na otázky týkající se exponátů a sledování videí. V části zaměřené na prozkoumání muzea je k dispozici interaktivní mapa, na které si návštěvník vybere kontinent, o kterém se chce 26

dozvědět více informací, a okruh informací, kterým může blíže specifikovat, o jakou oblast vědění má zájem. Konkrétně je možné vybírat mezi oblastmi jako používané technologie a nástroje, bohové, vládci, běžný život, oděv a vzory atd. Dítě tak může získat pouze informace o tom, co ho skutečně zajímá. Textově i obsahově kratší obecné informace o tématu jsou doplněny fotografiemi objektů ze sbírek muzea, v hypertextu obsahují doplňující informace o předmětech, jejich velikost, dataci atd. obr. 47 - Young Explorers - Discover - Museum Explorer obr. 48 - Young Explorers - Discover - All About Další částí podsekce Discover je možnost si podrobněji prohlédnout vybrané předměty ze sbírek muzea. Jsou zde zastoupena díla z různých historických období i z rozdílných kontinentů. Informace o díle jsou podávány pouze textově, ale v upravené formě tak, aby obsah byl srozumitelný a čtivý i pro mladší ročníky návštěvníků. Některé z přiložených fotografií předmětů jsou řešeny interaktivně, v případě že se jedná o větší celek, u kterého je možné se dozvědět více podrobnějších informací, lze si vybírat přímo na fotce, o který z bližších údajů má návštěvník zájem. Podobný princip využívá i část All About. V té se pedagogové z muzea snaží přiblížit dětem celkové informace k určitému tématu, ty mohou být více či méně konkretizovány. Obě části jsou doplněny hypertextovými odkazy na jiné části webových stránek muzea, jak pro dospělé, tak pro děti. Poslední část obsahuje videa, která jsou zaměřena na otázky typu: Jak lidé měřili čas bez hodin? Jaké je nejstarší písmo? Tato krátká historická videa nabízí setkání s kurátory a nejsou zaměřena pouze na zodpovězení otázky, ale nabízí i podměty k vyzkoušení některého z problémů spojeného s tématikou. Videa jsou doplněna vtipným komentářem, který podává průvodce muzeem. Zároveň jsou plná zajímavostí tak, aby i mladší divák udržel pozornost a dozvěděl se co nejvíce informací. Ve velkém počtu jsou využívány záběry přímo z prostor muzea, které jsou doplněny kreslenou animací. obr. 49 - Young Explorers - Discover - Videos 27

Louvre obr. 50 - Louvre - Tales of the Museum obr. 51 - Louvre - Tales of the Museum obr. 52 - Louvre - Tales of the Museum Mimo zaměření na dětského návštěvníka webové prezentace tohoto muzea, se snahy o zpřístupnění umění promítají i ve zprostředkování a propagování uměleckých předmětů ze sbírek i dospělému návštěvníkovi. Každý den Louvre zveřejňuje jedno speciálně vybrané dílo ze sbírek, které prezentuje na své úvodní stránce. V roce 2005 byla vyvinuta sekce A Closer Look, jedná se o interaktivní multimediální prostor pro dospělé, ve které jsou zastoupena důležitá díla, která taktéž můžeme nalézt v reálných prostorách muzea. Kombinací videa doplněného textem i zvukovou stopou se návštěvník dozvídá podrobnosti o vybraném objektu, zároveň je možné si ho ve stejném čase prohlížet tzv. pod lupou. Nasnímání díla ze všech úhlů umožňuje jeho rotaci, takže divák nepřijde o jediný záhyb ze zprostředkovávaného uměleckého předmětu. Taktéž nechybí ani údaje o rozměrech doplněné i měřítkem a porovnání s přibližnou velikostí člověka. Zastoupeny jsou zde malby, sochy i užité umění. Pařížské muzeum Louvre přistupuje k pojetí webové prezentace pro nejmladší zcela odlišně od ostatních institucí podobného typu. Nezaměřuje se na vlastní tvoření návštěvníků či on-line umělecké hry, své snahy pedagogové vyvinuli v oblasti poznávaní a předávání informací přizpůsobených pro děti. Sekce Tales of the Museum: discover the secret life of the artworks! Volně přeloženo jako: Povídky z muzea: objevte tajný život uměleckých děl! Už svým názvem sekce nabádá k objevování a hraje na popularizační notu. Jedná se o interaktivní prostředí s množstvím hypertextových komponentů, kterým diváky provází Dominique-Vivant Denon, první ředitel muzea Louvre. Základním prostorem, ve kterém je možné se pohybovat, je jeho pracovní místnost, kde se nachází umělecké předměty, které mohou vyprávět. Sekce obsahuje pět příběhů a čtyřicet devět kratších anekdot. Celé toto prostředí je 28

obr. 53 - Louvre - Tales of the Museum ilustrované, některé prvky rozhýbané animací. Návštěvník si vybírá kliknutím myši přímo předmět, o kterém se chce dozvědět více informací. Ty se mohou lišit, jsou zde vybrány ty nejzajímavější a nejvhodnější pro danou věkovou skupinu, může se jednat o údaje z restaurování děl, jejich historie, výroby, autorovi atd. Vybrané objekty jsou z různých oblastí světa i s různou datací vzniku, nejsou vybírány podle předem stanoveného vzorce. Jedná se o zcela novou a neotřelou myšlenku zprostředkování, při které však chybí hlubší zapojení diváka. Jako informační kanál však funguje více než dobře a pro děti je zajímavou interaktivní zábavou. Předmětů, o kterých je možné se něco dozvědět, je zde zastoupeno velké množství, dětský divák tak nevyčerpá veškeré informace během jedné návštěvy. Van Gogh Museum obr. 54 - Van Gogh Museum - Camille s diorama Toto muzeum sídlící v Amsterdamu, je, jak už název napovídá, spojeno hlavně s osobností malíře Vincenta van Gogha. Všechny dětem věnované informace jsou s ním pevně spjaty, například zde jeho tvůrci nabízí omalovánky s Van Goghovskými motivy (obrazy, prvky z maleb atd.), ty jsou volně ke stažení a jsou doplněny informacemi o znázorněných osobách či okolnostech jeho života v době, kdy obraz maloval. Hypertextové komponenty umožňují jednoduchý přístup k on-line originálům, které byly inspirací pro tyto omalovánky. K aplikaci pro nejmladší, umístěné na stránkách, přistupuje muzeum zcela neotřele a inovátorsky, nesnaží se kopírovat zaběhnutý systém stránek pro děti. Spíše než o webovou sekci se jedná o výtvarnou on-line hru či aktivitu většího rozsahu, která je umístěna v části webové prezentace věnované dětem, není tedy samostatně působícím prvkem, ale je součástí stránek určených pro všechny návštěvníky. Aktivita s názvem Camille s diorama byla uvedena na webových stránkách muzea v září roku 2011. S vývojem projektu však tvůrci začali již v roce 2010 (viz Blerk, 2013: Elektronické zdroje: e-mailová komunikace č. 2). 29

Sekce Camille s diorama obr. 55 - Van Gogh Museum - Camille s diorama obr. 56 - Van Gogh Museum - Camille s diorama Pod pojmem diorama, zvláště v tomto případě, je potřeba si představit trojrozměrný zmenšený model. Děti zde mají za úkol vytvořit svou vlastní dioramu z částí obrazů Vincenta van Gogha, částečně kreativní cestou tedy pozorují a důkladně si prohlíží jeho obrazy, ze kterých si vybírají jim nejsympatičtější části, které vkládají do své diorami. V tomto případě není zapotřebí nůžek ani lepidla, vše probíhá na elektronické bázi, tudíž je tato aktivita vhodná i pro nejmenší diváky. Při práci jsou děti podporovány průvodcem Camillem, který, jak je v úvodu hry zmíněno, byl jedním z Van Goghových přátel. Ten v průběhu tvoření podává důležité informace a vysvětluje práci s touto elektronickou dioramou. Veškeré informace jsou však podávány zvukovou formou, audio stopu je možné vypnout, nikde však nelze zapnout textový doprovod. Práce s dioramou není složitá a veškeré ikony jsou namísto textu nahrazeny obrázkem, tudíž i pro předškolní děti jsou stránky vhodné. Více než zábavnou formou se zde děti dozvídají o obrazech Vincenta van Gogha a zároveň sami tvoří, i když ne zcela uměleckou technikou. Tato aplikace je velmi propracovaná, obzvláště po technické stránce, části vybraných obrazů je možné posouvat do různých plánů diorami, návštěvník zde sestavuje celou scénu: od pozadí až po nejmenší detaily v popředí. Jako bonus se po dokončení určité části diorami rozhýbou a je možné si ji prohlížet jako celek z různých úhlů pohledu v jejím trojrozměrném pojetí. Tento výtvor následně mohou děti uložit mezi již vzniklé diorami a nabídnout je tak volně k nahlédnutí všem návštěvníkům. obr. 57 - Van Gogh Museum - Camille s diorama 30

Design Museum V Londýně sídlící muzeum designu je jedno z mála muzeí, které věnuje svou činnost této sféře umění a zároveň i edukační činnosti v oblasti designu. Na svých webových stránkách nabízí speciální sekci věnovanou právě zprostředkování designu posledních let. Sekce není určena pro nejmladší ročníky dětí, spíše je směřována na studenty 2. stupně ZŠ nebo střední školy. Tato webová sekce vznikla roku 2008. Sekce Discover Design obr. 58 - Design Museum - Discover Design Sekce Discover Design byla vytvořena jako předstupeň před návštěvou muzea, je určena i pro projekci ve třídě a doplněna vhodným materiálem pro učitele. Neobsahuje tvůrčí část, soustředí se pouze na objevování designu. Cílem je naučit studenty kriticky i kreativně nahlížet na design. Stránka je zajímavým dokladem zprostředkování designu a nabízí nejen pasivní přijímání informací, ale i podněcuje studenty k vlastním názorům a myšlenkám. Je členěna do čtyř podsekcí, které jsou však provázány díly, kdy všechny zastoupené designérské počiny nesou informace ve všech sekcích. Vybírat oblast zájmu je tak možné ze dvou různých konců, buď podle díla, nebo podsekce. Podsekce jsou vlastně položené otázky, na které následně návštěvník hledá odpovědi. Tyto otázky zní: Co vidíš? Z čeho je to vyrobeno? Co to dělá? Jaký to má ekologický dopad? Snaží se tedy diváka dovést k přemýšlení nad jednotlivými designérskými kousky i ochranou přírody a zároveň jim podává informace o souvislostech. Tyto otázky jsou graficky doplněny odpovídajícími piktogramy. Po najetí myší na jednu z otázek se návštěvníkovi dostanou informace o dané podsekci, co obsahuje a proč je důležitá, nad jakými otázkami by se měl sám zamyslet. Po výběru podsekce se zobrazí tři návrhy, mezi nimiž si může vybrat, o kterém se chce dozvědět více informací. Už při najetí myší na daný objekt ho však vyzve další otázka k zamyšlení, jedná se o jednoduché otázky: Co ti připomíná tento tvar? Tato sekce je kompletně protkána podobným 31

obr. 59 - Design Museum - Discover Design - What do you see? typem otázek v průběhu celé její návštěvy. Po zvolení objektu se otevřou požadované informace o názvu díla a jménu autora, roku vzniku a krátká informace týkající se inspirace či účelu předmětu. Pod těmito údaji je možné přepínat mezi jednotlivými podsekcemi (otázkami) a odpověďmi na ně. Slova v textech, která by mohla být pro návštěvníka neznámá, jsou hypertextovým komponentem spojena se slovníčkem, takže se velmi rychle student dozví význam slova. Doplněna je fotografie designového předmětu, která po najetí opět odhalí otázky k přemýšlení nad návrhem. Taktéž je možné se zde dozvědět, zda je vybraný předmět zájmu v expozici vystaven, či je v depozitáři. Ve spodní části webové prezentace si lze vybírat mezi zastoupenými díly, kterých je tu zhruba dvanáct a jedná se jak o nábytek, tak svítidla či dekorace. Kromě sledování objektu a čtení informací, popřípadě odpovídání na podněcující otázky, se v části Critics Corner mohou návštěvníci vyjadřovat jak k samotné webové stránce, tak si zahrát na kritika designu, ke stažení jsou zde dva formuláře (pro základní školy a pro střední školy), které žákům mohou s jejich kritikou pomoci. Další nedílnou součástí jsou informace o této webové stránce a jak s ní pracovat či slovníček od A-Z, kde je možné nalézt slova, která jsou spojena právě s designem. obr. 60 - Design Museum - Discover Design - What do you see? 32

Natural History Museum Nejen muzea umění dnes cílí své snahy na dětské návštěvníky. V tomto směru se již projevilo Přírodovědné museum v Londýně, které jednu ze sekcí na své webové prezentaci pojmenovalo Kids Only. Dokazuje tak, že lze zprostředkovat nejen umění, ale že se podobné snahy mohou vyvíjet i v jiných oblastech, v tomto případě se často zaměřují na dinosaury, kteří jsou pro mladého návštěvníka velkým lákadlem. Sekce Kids Only obr. 61 - sekce Kids Only Kids Only může být pro děti jak zdrojem nápadů pro přírodovědné projekty, tak je zde možné trávit volný čas hraním on-line her. Vedle těchto podsekcí nabízí i speciální části věnované dinosaurům, Zemi, vesmíru a životu, které pod sebou sdružují on-line hry, či jiné aplikace věnující se danému tématu. Zajímavá je podsekce s videi z prostor muzea, které se zaměřují na život kolonie mravenců nebo brouků. Návštěvník se na této webové stránce také může připravit na návštěvu muzea, je zde vybráno pět nejdůležitějších exponátů, které určitě při své návštěvě nesmí minout. Nechybí ani prostor pro dětskou tvořivost, pedagogové umožňují zasílání obrázků nebo fotografií namalovaných či vyfotografovaných dětmi s tematikou přírody na speciální e-mailovou adresu. Tyto obrázky jsou pak vystaveny v k tomu určené podsekci. Podsekce Fun n Games obr. 62 - sekce Kids Only - Dinosaur defender Název naznačuje, že se jedná o podsekci, kde se děti mají bavit. Obsahuje on-line hry a aktivity, které jsou spojeny s návštěvou muzea po jejich dokončení. V tomto případě se jedná spíše o projekty, kde mají studenti splnit zadaný úkol a následně ho donést do muzea, například sbírat a uchovávat motýly. Dalším typem zábavy jsou zde kvízy, některé jsou spojeny s on-line hrou v zábavnější verzi, například spojení kvízu a závodu, kdy veš závodí mezi vlasy a naráží na překážky, které překoná pouze odpovědí na otázku o vlasech. Jedná se 33

o zábavný informační kanál, toto oživení je pro mladé návštěvníky zajímavější než jednoduché odpovědi na otázky, více je to aktivizuje a nutí k přemýšlení a nacházení správné odpovědi. V této podsekci jsou návštěvníkům nabídnuty ke stažení tapety na plochu počítače a spořiče obrazovek s tematikou dinosaurů či zvětšenin hmyzu. Podsekce Things to Make and Do obr. 63 - sekce Kids Only - Things to make and do Obsahem jsou manuální aktivity, které využívají předměty z přírody. Jsou zde zajímavé nápady na obarvování látek pomocí přírodních barviv, výroba včelího hotelu, návod na hledání fosilií, jak získat inkoust z houby atd. Tyto návody obsahují ideu nápadu, údaje o pomůckách potřebných k realizaci, postup realizace, speciální tipy a samozřejmě jsou doplněny o fotografie z průběhu práce. Podsekce Dinosaurs, Earth and Space, Life obr. 64 - sekce Kids Only - Examine the evidence obr. 65 - sekce Kids Only - What dinosaur are you? Tyto části obsahují nejen nové informace, ale jsou propojeny i se sekcí her, pokud odpovídají tématu. Podsekce Dinosaurs nabízí hned v úvodu důležité datace ohledně doby, kdy dinosauři žili. V části The Dino Directory je možné získat komplexní informace o druzích dinosaurů, jejich jídelníčku, velikosti a váze. Dinosaury lze třídit podle abecedy, nebo na časové lince podle období, ve kterém žili. Velmi zajímavá je část rozdělující dinosaury podle území, která obývali, lze tak snadno zjistit, kteří dinosauři žili na různých částech světa. Další částí podsekce je zobrazení vybraných dinosaurů v 3D modelu, který si lze volně prohlížet, doplněný o základní informace o jejich životě, tělesných proporcích, údajích, kde byly fosilie nalezeny a zajímavosti (např. kolik měl zubů, čím byl odlišný od jiných druhů). Podsekce Earth and Space se zaměřuje na data o meteoritech, fosíliích a vulkánech. Aktivně zprostředkovává jejich důležitost, ať už více textovou stránkou, tak i interaktivními aplikacemi. Pomocí ilustrací doplněných textem zde probíhá názorná ukázka toho, jak fosílie vznikají či jaké druhy rozlišujeme. 34

Taktéž je zde vysvětlen princip vulkánu a jejich vzniku, jaké existují typy lávy atd. Nabízí zde možnost si i takový on-line vulkán vyrobit a pozorovat jeho růst. obr. 66 - sekce Kids Only - Fastest, longest, highest... Podsekce Life se věnuje živým zvířatům a životu v moři, temnotě a džungli. Zvířata jsou zde v jedné části přirovnána k atletům, jaký typ by v lidské říši asi zastávali a jsou porovnány se skutečnými lidskými atlety a jejich výkony. Jedná se o zábavné zprostředkování zvířecích dovedností, které upoutá nejen dětského návštěvníka. Každá z těchto podsekcí nabízí mnoho informací, jenž jsou však převážně podávány informační textovou cestou a vztahují se k jednotlivým tématům nebo zvířatům. Vhodné jsou proto tyto podsekce jak pro děti, které se o přírodu zajímají, tak i jako zdroj informací pro studenty píšící seminární práci. Podsekce I want to be an ologist Zajímavým nápadem je tato podsekce, která představuje jednotlivé pracovní pozice v muzeu a jejich pracovníky dětem, které se velmi zajímají o práci v přírodovědném muzeu a jednou by se také chtěli stát ologem. Vysvětleny jsou zde náplně bádání jednotlivých pracovníků a zároveň se muzeum otevírá dětem tím, že jim nabízí rozhovor s mladými pracovníky v těchto oborech a nabízí jejich pohled na to, proč se chtěli oni stát právě tím čím jsou, jaké školy museli studovat, jaké rady by dali budoucím zájemcům o práci, co je nejlepší právě na tom jejich oboru, jakou mají oblíbenou knihu o jejich práci atd. Tato část je výborným informačním zdrojem pro mladé nadšence právě do přírodovědných oborů. Pomáhá jim s přípravou na studia a nabízí nápady, co pro budoucí kariéru udělat. Nepřináší pouze nekritický a optimistický pohled na daný obor, ale zároveň i nevýhody, které se při práci v něm mohou objevit. obr. 67,68 - sekce Kids Only - I want to be an ologist 35

Science Museum Další z muzejních institucí neuměleckého zaměření, ale věnující se edukačním aktivitám je Science Museum sídlící v Londýně. Toto muzeum specializující se na vědu, nabízí širokou škálu uplatnění převážně v edukačních hrách. Na webových stránkách nevyčleňuje pro děti speciální stránku s názvem, který by odkazoval k věku uživatelů, ale jednoduché pojmenování On-line science naznačuje, že se zde nachází interaktivní zábava pro každého. Nabízí on-line hry připravené právě pro mladší návštěvníky a nechává děti hledat i v on-line sbírkách či si číst muzejní blog. Kromě této sekce rozšiřuje využití stránek i webová laboratoř vyvinutá společně se společností Google, která byla vytvořena k expozici v prostorách Science Museum, jenž je otevřena od července 2012 do června 2013. obr. 69 - Web Lab Sekce Web Lab Zcela neotřelá a novátorská aplikace umožňuje propojit prostory muzea s celým světem díky použití média internetu. Lidé připojení na internet mohou pohybovat a ovládat prvky umístěné v reálném prostoru muzea společně s jeho návštěvníky. Expozice nabízí zhruba pět interaktivních aplikací, při některých je do laboratoře možné zasáhnout, jiné pouze umožňují stejný zážitek, jako při reálné návštěvě vědeckého muzea. Lidé z celého světa tak mohou hrát na nástroje skutečně umístěné v této speciální laboratoři nebo vytvořit virtuální orchestr pouze na internetovém rozhraní. Prostory laboratoře jsou kamerou přenášeny v reálném čase i na webových stránkách, tudíž může on-line návštěvník sledovat dění přímo ve skutečných prostorách. obr. 70 - Web Lab - Universal Orchestra Další aplikací je přenesení diváka do jiného místa na planetě, tzv. Teleporter. Na výběr jsou tři destinace, které je možné navštívit pomocí kamery umístěné ve vybraném prostoru. Obraz je zde přenášen v reálném čase a divák si ho může otáčet a rozhlížet se pouhým dotykem myši na obrazovku. Místo tak působí, jako by v něm byl divák sám přítomen. Ten se může nechat 36

přenést do Severní Karolíny v Americe do pekárny, která má otevřeno 24 hodin denně, tudíž lze její provoz sledovat kdykoliv, další destinací se může stát Hamburg a jeho muzeum miniatur letadel, poslední destinací je akvárium v Cape Town. Po přenesení do daného místa je možné vyhledat informace, do jakých prostorů divák nahlíží a které předměty by měl sledovat, popřípadě zkusit nalézt. Sketchbots je aplikace, která nabádá k nahrání vlastní fotografie on-line, tu následně kreslící roboti v prostorách galerie nakreslí do písku. Kamerový přenos z prostor muzea je zde opět k dispozici, pouze se zaměřením právě na tyto roboty a jejich práci. obr. 71 - Web Lab - Teleporter obr. 72 - Web Lab -Sketchbots Čtvrtá aplikace nese název Data Tracer. Umožňuje sledovat trasy rozsáhlé počítačové sítě a vypátrat stopy vybrané fotografie až k místu jejího uložení. Následně nám aplikace ukáže, ve kterém městě byla fotografie nalezena (uložena), kolik kilometrů je město daleko a za jak dlouho se jí podařilo vypátrat tento časový údaj, informace jsou doplněny zajímavým porovnáním s jiným časovým údajem. Například že hledaný čas je 10.000x delší než rychlost zvuku. Celá aplikace je doplněna mapou světa, na které se zobrazuje cesta hledání fotografie. Pokud návštěvník sám nevyhledává žádnou fotografii, lze na mapě sledovat, které fotografie i s cestami hledají návštěvníci muzea nebo návštěvníci webových stránek. Tato laboratoř se tak skutečně propojuje s reálnou laboratoří uvnitř muzea. Poslední interaktivní aplikací je Lab Tag Explorer. Ta zaznamenává návštěvnost on-line laboratoře a laboratoře reálné. V podstatě se jedná o statistický graf, který je však pojat velmi netradičně. Zobrazuje nejen počet návštěvníků, ale u on-line diváků i zemi, ve které jsou k internetu připojeni. Všichni jsou zde znázorněny barevnými geometrickými tvary. Jejich zastoupení lze sledovat i na časové ose, která i na mapě světa znázorňuje, z kterého státu bylo nejvíce připojených osob v daný čas. Všechny prvky vytvořené pomocí této webové stránky se zde ukládají a je možné do nich nahlédnout právě v této sekci. Po otevření aplikací je nabídnuto spuštění videa, které vysvětluje 37

fungování právě vybraného úkolu, tím je tato sekce doplněna i o informační kanál, který ozřejmuje fungování webové stránky nebo samotné laboratoře uvnitř muzea. Tato experimentální výstava je důkazem, že elektronická média nejsou vhodná jen k doprovodným prvkům již vzniklé výstavy, ale že se dají používat i při jejím projektování a samy se stávají pozorovaným objektem, zvláště v oblasti vědy a techniky. obr. 73 - Web Lab -Data Tracer obr. 74 - Web Lab -Lab Tag Explorer 38

Dětské webové stránky a elektronická média ve světových památkách Kromě výtvarných institucí a muzeí začínají speciálních stránek věnovaných dětským návštěvníkům využívat i světové historické památky. Převládají převážně prvky on-line her, či interaktivních map a plánků, které nabízí široké uplatnění právě v tomto druhu institucí. Nabízí informace o stavbě či o době, ve které byla památka postavena, mohou zprostředkovávat to, co v nich návštěvník uvidí, nebo odkazovat na historii památky či kultury, která tuto pamětihodnost vystavěla nebo obývala. Například Eiffelova věž v Paříži využívá jednoduchých prvků her puzzle či pexeso. Římské lázně ve městě Bath ve Velké Británii doplnily webové stránky interaktivní hrou z prostředí právě římských lázní. Ty taktéž propojili své stránky s webovými prezentacemi dalších dvou institucí tak, aby nabídli více interaktivních aplikací než pouze jednu, hypertextovým odkazem přesměrovávají návštěvníky na stránky Fashion Musea nebo Victoria Art Gallery, na kterých je možné nalézt další hry, věnované mladší generaci návštěvníků. Kromě těchto aktivit jsou na webových stránkách Bath poskytnuty údaje o lázních a římské době ve formě přizpůsobené a srozumitelné dětem. Informace se týkají jak samotné stavby lázní, tak horkému prameni, který zde vyvěrá, atd. Elektronická média využívaná během prohlídek se rovněž stávají populárním interaktivním a zpřístupňujícím prvkem. Důkazem může být London Eye, které v ceně vstupenky nabízí dotykové tablety Samsung jako interaktivního průvodce, které umožňují návštěvníkům zjišťovat doplňující informace o památkách Londýna, které je z London Eye možno vidět. Práce s tabletem je velmi jednoduchá, stačí se jen na jeho obrazovce dotknout památky, o které chceme získat požadované informace a následně je možné se na objekt podívat z ptačí perspektivy, u některých je vyvinut speciální pohled dovnitř, který nám více odhalí tuto budovu, zároveň se návštěvník dozví praktické informace a každá památka je nasnímána do 3D, tudíž je možné si ji prohlédnout ze všech úhlů. 39

Historic Royal Palaces Webová prezentace Historic Royal Palaces sdružuje více historických londýnských budov, počínaje Tower of London až po Kensington Palace. Tower of London je historická budova, která kromě shlédnutí korunovačních klenot nabízí dětem možnost poznat interaktivní formou sbírku královského brnění z různých období historie. Instalace výstavy je velmi moderní a zaměřená na nejširší vrstvy návštěvníků. Interaktivní expozice umožňuje vyzkoušet si, jaké vidění měli vojáci v helmách a při podmínkách boje. Nasimulované prostředí, kde návštěvník vsune hlavu do otvoru ve zdi s částí helmy, za kterou je promítán obraz bojového pole, je doplněno o zvukovou stopu pro kompletní představu o podmínkách vojáků v době válečného stavu. Sekce Palace Kids Sekce Palace Kids je místem, kde mohou mladí návštěvníci tvořit, dívat se, hrát si a objevovat. Na úvodní stránce se nachází otočný prvek, kde pootočením doleva či doprava je možné volit mezi vybranými úkoly nebo hrami. Tento prvek usnadňuje rychlý výběr a upozorňuje na nejzajímavější aplikace. Nechybí zde však ani klasické menu, které umožňuje snadnější přístup ke všem záložkám, ty jsou doplněny odpovídajícími piktogramy pro lepší srozumitelnost a atraktivitu pro nejmladší návštěvníky. Podsekce Videos + Photos obr. 75 - Palace Kids Zde je možné nalézt krátká videa obsahující příběhy z historie paláců, života na královském dvoře či z pověstí, které stavby provází, ale dokonce i návod na pečení dobových pokrmů. Sekce obsahuje příběh o havranech žijících v Toweru a legendu, která říká, že Tower padne, pokud havrani opustí hrad. Další z videí se soustředí na části dámského oděvu za doby vlády Tudorovců. Některá videa jsou provázena dětmi, které podávají vysvětlení k danému tématu, jiná jsou záznamem z programů, které se skutečně odehrály v prostorách jednoho 40

z paláců. Po straně přehrávaného videa je vždy v textové podobě podán jeho stručný obsah a jsou zde vyzdviženy nejdůležitější informace, které zhlédnutím dítě načerpá. Podsekce Games obr. 76,77 - Games - Create your own Royal Beast obr. 78 - Games - Royal Beast obr. 80 - Games - Beat the Kensington System obr. 79 - Games - King William s Chocolate Challenge Tato část nabízí více než deset on-line her zprostředkovávajících historické momenty z dob britské historie. Ty se vztahují k jednomu z paláců a nabízí pohled na život panovníka nebo budoucí panovnice, nástin toho, jak jednotlivé památky vypadaly dříve a k jakému účelu sloužily, či kteří vězni byli v Toweru vězněni a čím se provinili. Nabízí tak komplexní pohled na různé historické etapy a různá sídla panovníků. Hry jsou určeny pro rozdílné věkové skupiny, od zcela jednoduchých až po složitější hry k přemýšlení. Všechny se drží historických informací, ze kterých si vybírají ty nejzajímavější ke ztvárnění. Oblíbeným tématem jsou zde zvířata, která byla na hradě Toweru dříve držena, jednalo se o exotická divoká zvířata jako lev, lední medvěd nebo slon. Ve hře Create Your Own Royal Beast, si návštěvník může vytvořit z částí těchto zvířat zvíře vlastní, hra vyčnívá velmi povedeným ztvárněním pomocí ilustrací, která zábavnou formou nabízí přehled na hradě držených zvířat i se zvuky, které jednotlivá zvířata vydávají. Při výběru části zvířete navíc hra informuje o tom, ve kterém roce se dané zvíře na Tower dostalo, či nějakou zajímavost z jeho života na hradě. Hry pro starší ročníky návštěvníků jsou založeny na kladení otázek a nalézání správných odpovědí. Například ve hře Beat the Gaoler návštěvník pomocí správných odpovědí na otázky z oblasti vězení v Toweru, může pomoci propustit zde trestaného vězně. Originálně pojatá je také hra Beat the Kensington System, která je kombinací interaktivního komiksu a jednoduché hry. Příběh dospívání budoucí královny Viktorie je nastíněn právě pomocí komiksu, ve kterém má divák hledat tři objekty, které pomůžou mladé Viktorii přemoci tzv. Kensingtonský systém, který nastolila její matka v domnění, že tak bude Viktorii ovládat. Hra je doplněna hypertextovým komponentem, kde návštěvník může získat více podrobností o nastoleném problému. 41

Podsekce Discover Spíše teoretizující část je založena na získávání textových informací o různých královských rodech či jednotlivých osobách z historie Velké Británie. Užitečná pro studenty může být obzvláště při psaní seminárních prací v rámci školního vyučování, ale i pro obyčejného návštěvníka, který se o danou problematiku zajímá. Zodpovězeny jsou zde různé otázky, týkající se období života, čím se určitá osobnost proslavila, čím se bavila. V případě panovnického rodu je zde uveden soupis jednotlivých panovníků a krátká anotace o jejich životě. Podsekce Create obr. 81 - Discover Zde nabízené kreativní činnosti jsou pojaty jako výroba předmětů z různých dob panování králů. Jednat se může o předměty odívání (klobouky atd.), helmy, panenku z éry královny Viktorie, prosté škrabošky nebo ocenění za zásluhy. Nejedná se o zcela tvůrčí úkoly, všechny jsou zde poskytnuty předkreslené ke stažení do formátu PDF, který je nutné si poté vytisknout, vystřihnout, slepit, popřípadě jinak spojit a vybarvit. Tyto soubory ke stažení obsahují jak předkreslený obrys produktu, tak popis kroků k jeho sestavení a tipy k realizaci. Jednotlivé úkoly vhodně dokreslují období, které tyto stránky přibližují návštěvníkům. Podsekce At the Palaces Podsekce nabízí doplňují informace k osobní návštěvě sdružených paláců. Volně k manipulaci jsou zde umístěny rodinní průvodci po jednotlivých palácích. Nabídnut ke stažení je aktivní průvodce po Toweru, který mapuje stopy divokých zvířat, žijících v jeho prostorách, nebo rodinného aktivního průvodce po tajnostech z paláce Toweru. obr. 82 - Create 42

Česká muzea a galerie a jejich vztah k elektronickým médiím V prostředí českých výtvarných institucí se elektronická média dostávají ke slovu pomaleji než je tomu v zahraničí. Každá galerie dnes sice má vlastní webové stránky, ale obsahově jsou chudší než stránky zahraničních institucí. Bohužel v tomto okruhu neexistuje mnoho specializovaných webových prezentací galerií zaměřených na dětského návštěvníka. Jediným počinem je on-line hra s názvem Putování kocoura Kuby, vytvořená k výstavě Jakuba Schikanedera ve Valdštejnské jízdárně, která proběhla během roku 2012. Tato hra je dostupná ze speciálních stránek vytvořených právě pro tuto výstavu, proto je složitější aplikaci nalézt a je možná škoda, že není umístěna také na oficiálních stránkách Národní galerie v Praze, kde by byla lépe dostupná. O trochu lepší situace je v otázce využívání elektronických médií při galerijních animacích a v rámci doprovodných programů. Důkazem může být i dvouletý multimediální vzdělávací projekt pro žáky, studenty a učitele Art Crossing, který byl realizován v Lektorském oddělení Národní galerie v Praze v období let 2006-2008. V rámci projektu proběhly různé galerijní aktivity, které si kladly za cíl zpřístupnit umění nových médií studentům. Na základě tohoto programu byla vydána i publikace ICT a současné umění ve výuce inspirace pro pedagogy výtvarné, hudební a mediální výchovy. obr. 83 - instalace v muzeu Karla Zemana Příkladem muzea, které má svou expozici na elektronických médiích založenou, je pražské Muzeum Karla Zemana, otevřené v roce 2012. Tento interaktivní prostor přímo vybízí návštěvníky, aby si i oni vyzkoušeli filmové triky slavného režiséra. Bez objektivu fotoaparátu či videokamery si není možné expozici zcela vychutnat a využít plně jejího potenciálu, pouhé oko k odhalení filmového triku nestačí, teprve až jeho záznam vytváří dokonalou iluzi reality. K vyzkoušení jsou zde triky, které Zeman ve svých filmech využíval, ať už se jedná o Cestu do pravěku, Vynález zkázy atd. Muzeum pro veřejnost nabízí i doprovodné programy, workshopy, využívající média kamery, ve kterých si návštěvníci mohou vyzkoušet ploškovou i loutkovou animaci v akci. 43

Národní galerie v Praze Putování kocoura Kuby výstava Jakuba Schikanedera obr. 84 - Putování kocoura Kuby Cílem hry je prozkoumat obrazy Jakuba Schikanedera za pomoci jeho kocoura Kuby, který se v noci ztratil a nyní hledá cestu zpět ke svému pánovi. Tento průvodce pomáhá dětem objevit zhruba osm Schikanederových obrazů a každý z nich je zprostředkován interaktivní hrou, která sice souvisí s dějem díla, avšak často jim chybí hlubší propojení a odvádí od obrazu značnou hráčovu pozornost. Velkým plusem jsou však osoby, které před spuštěním jednotlivých her mluví v citátech a básních autorů z 19. století, čímž dochází ke spojení umění s literaturou daného období, tento prvek je propojen se závěrečným kvízem, zaměřeným na přiřazení jednotlivých citátů ke jménům autorů, úkol je však velmi obtížný i pro starší návštěvníky. Po dokončení všech her je aplikace ukončena pozvánkou na výstavu a drobným popisem umělce, na kterého je hra zaměřena. obr. 85 - Putování kocoura Kuby obr. 86 - Putování kocoura Kuby 44

Přístupy ke zpracování a prvky webových dětských prezentací Přístup ke zpracování aplikací a webových stránek se liší podle druhu muzejní či galerijní instituce. Od počátku lze realizaci pojmout rozdílnými cestami. Možné je takovou sekci zařadit do již existujících stránek (např. sekce Palace Kids, Historic Royal Palaces), nebo naopak vytvořit stránku zcela samostatnou (Kids TATE), pouze s hypertextovým odkazem na domovské stránce instituce, tato varianta bude graficky i po stránce struktury pojednána odlišným způsobem. Při tvorbě samostatné webové prezentace se naskytuje více možností, jak využít prostor i jak se stránkami pracovat, navíc pro dětského návštěvníka představují místo určené primárně pro něho, bez běžného přístupu dospělé osoby. Další variantou je zařazení pouze menších aplikací či on-line her na fungující webovou prezentaci muzea (Kids Zone, MET). Při realizaci projektu v podobě stránky nezávislé na webové prezentaci galerie, je možné prostor pojednat jako on-line místnost instituce, návštěvníci jím prochází a na monitoru počítače si prohlíží vybrané obrazy, sochy, atd., se kterými je dále možné pracovat a interativně se zapojovat při jejich poznávání (Destination Modern Art, MoMA). Stránky však lze pojmout i jako klasickou webovou stránku, obsahující různě zaměřené sekce podle zájmů galerie (Discover Design, Design Museum). Využívanými prvky jsou hry, on-line galerie, nápady na tvorbu doma, informace o umělcích, dílech, podněcující otázky atd. Začlenit do webových prezentací lze pouze samostatné on-line hry, se zaměřením na vybrané téma. Hry mohou být různých obtížností a je vhodná jejich specifikace, pro jakou věkovou skupinu jsou primárně určeny. Účelem hry může být výtvarný výkon, poznání určité kultury, výtvarného stylu, umělce, v případě vědeckých muzeí i poznatky technického charakteru. V některých případech je vhodné spojit více účelů, například vytvořit on-line umělecké dílo na základě vybraného umělce, o jehož životě a dílu zde budou taktéž poskytnuty informace. Hry lze pojmout ryze informačně, nebo spíše hravě a s důrazem na prožitek návštěvníka. Pomocí těchto her lze snadno provádět prezentaci muzea, či seznamovat diváka se sbírkami a předměty, jež jsou v instituci při návštěvě ke zhlédnutí. Aplikace věnované zprostředkování umění se často propojují s animací. Lze využívat pouze drobnější animované prvky jako pohyblivá tlačítka. Nebo návštěvník může být zastoupen ve virtuální galerii ilustrovaným divákem, který po muzeu chodí a tak ho objevuje, další variantou je celé příběhy 45

pomocí animovaných klipů převyprávět (Tales of the Museum, Louvre). Animace je oživujícím prvkem, který však zapojuje a aktivizuje diváka méně, než různé interaktivní hypertextové komponenty, pomocí kterých informace objevuje sám svým tempem. Jak aplikace, tak celé stránky lze doplnit průvodcem, ten je vhodný hlavně pro mladší generaci, které pomáhá s orientací v prostoru aplikace, či napovídá, jak se stránkami pracovat, popřípadě na co které tlačítko slouží. Takovýmto průvodcem se může stát postava z obrazu, či zcela nová osoba, která zapadá do konceptu či příběhu stránek (Camille s Diorama, Van Gogh Museum). Tento prvek bývá doplněn audio stopou, umožňující práci se stránkami i dětem předškolního věku. Vhodným doplňkem jsou textové informace, které mohou být zobrazeny pouze na přání návštěvníka, tím se stránky zpřístupní i neslyšícím. Nepostradatelným prvkem při zprostředkování umění je slovníček výtvarných pojmů. Nelze předpokládat, že všechna slova budou dětem známá a na stránkách se musí počítat s jeho umístěním. Lze ho zapojit přímo do textu, kdy po najetí myší na neznámé slovo se nám objeví jeho vysvětlení (Discover Design, Design Museum). Druhou variantou je odkaz na zvláštní stránku se slovníčkem, ten by měl být lehce viditelný na každé stránce, kde se dá předpokládat neznalost určitých uměleckých výrazů, jednotlivá slova jsou zde řazena abecedně (Junior Centre Pompidou). V některých případech lze oba způsoby umístění slovníčku spojit. Nejen že pomáhá objasnit neznámé významy slov, ale zároveň rozšiřuje souvislosti a může nabízet doplňující informace. Pokud připravované stránky plánují nabízet výtvarné aktivity, jak už nápady na tvorbu, tak umělecky zaměřené hry, měly by umožňovat zde vytvořené dílo v případě zájmu vystavit. Dítě tak má lepší pocit, že jeho výtvor neskončí pouze v šuplíku, ale i ta jeho práce bude ke shlédnutí na internetu. Kromě galerie dětí lze nabídnout návštěvníkům možnost vytvořit si galerii svých oblíbených děl (Tate Kids), aby si už od útlého věku vytvářely určitý pohled na umění, což lze podpořit i možností díla komentovat a vyjadřovat na ně svůj názor. 46

Závěr Problematikou zprostředkování umění dětem za pomoci internetu se nezabývají pouze zde vybrané instituce, hlavně v Anglii a USA je škála galerií a muzeí široká a hledat inspiraci při tvorbě takovýchto stránek v českém prostředí je možné v každé z nich. Mezi v této práci nezmíněné patří například National Museums Scotland, Bata Shoe Museum v Torontu, American Museum of Natural History v New Yorku, Royal Museum Greenwich v Londýně a Museum of London. Obsahy webových stránek těchto muzejních prostor, jsou do značné míry shodné se strukturou stránek institucí zmíněných v hlavní části práce, proto není nutné je zde rozebírat. Za zmínku stojí i aplikace vytvořené k edukaci dospělých osob, protože ani ty nemusí být pouze studnicí vědomostí, ale také interaktivním místem k poznávání. K takovým výtvarným institucím se řadí petrohradská Ermitáž či National Galleries Scotland. Je v zájmu českých galerijních pedagogů, aby se i oni pokusili vytvořit podobné virtuální prostředí pro českého potencionálního návštěvníka a nabídli tak využití nejpokročilejších technologií, které se stávají běžnou součástí života. V této práci je zmapován dostatečný počet webových prezentací různých druhů institucí, který může být užitečnou inspirací pro programování a nalézání cest ke zpracování takovýchto stránek v našem prostředí, využívající tu nejmodernější formu zprostředkování umění. Otázka [ ] dostupnosti (muzea) je [ ] dnes zásadně aktualizována rozvojem elektronických médií, vznikem virtuálních galerií a on-line muzeí [ ] (Kesner, 2000: 39). V době kdy se výstavy pořádané v galerii prolínají se světem internetu je potřeba si uvědomit důležitost těchto projektů a s nimi spojené návštěvnosti muzea či jeho zpřístupnění veřejnosti. Doufám, že tato práce alespoň přispěje k veřejnému povědomí o dané problematice a že povede k aktivní změně v této sféře edukace. Nabízí pohledy na různá řešení interaktivních aplikací a vypichuje ty nejzajímavější detaily a nápady z prostředí zahraničních galerií, které by se dali převést i do prostředí českého. Úkolem nebylo nabídnout nejlepší řešení, protože to může byt různé s ohledem na zaměření instituce a věkový rozsah, pro který se speciální stránky vytváří. Práce proto sumarizuje používané prvky a struktury, které jsou používány nejčastěji a upozorňuje na cesty, kterými se vydaly jednotlivé instituce. 47

Seznam obrazových příloh obr. 1 - Louvre - Magnify a Masterpiece!, screenshot z: http://musee.louvre.fr/zoom/index.html?culturename=en-us............................. s. 9 obr. 2 - Louvre - A Closer Look, screenshot z: http://musee.louvre.fr/oal/joconde/indexen.html............................................... s. 9 obr. 3 - The National Gallery - Floorplans, screenshot z: http://www.nationalgallery.org.uk/visiting/floorplans/level-2/............................ s.9 obr. 4 - úvodní strana Junior Centre Pompidou, screenshot z: http://junior.centrepompidou.fr/............................................... s. 11 obr. 5,6 - sekce More Art, screenshot z: http://junior.centrepompidou.fr/waouh_loader2.php?lg=en........................................... s. 11 obr. 7,8,9 - sekce Click Art, screenshot z: http://junior.centrepompidou.fr/waouh_loader2.php?lg=en.......................................... s. 12 obr. 10 - sekce i-map, screenshot z: http://www2.tate.org.uk/imap/imap2/picabia.shtml...................................................... s. 13 obr. 11 - sekce i-map, screenshot z: http://www2.tate.org.uk/imap/imap2/index.shtml....................................................... s. 13 obr. 12 - sekce Kids Tate, screenshot z: http://kids.tate.org.uk/............................................................................ s. 14 obr. 13 - sekce Kids Tate - inspire me, screenshot z: http://kids.tate.org.uk/................................................................. s. 14 obr. 14 - sekce Kids Tate - My Gallery, screenshot z: http://kids.tate.org.uk/mygallery/gallery_home.......................................... s. 15 obr. 15 - sekce Kids Tate - Games - Spin, screenshot z: http://kids.tate.org.uk/games/spin/.................................................... s. 15 obr. 16 - sekce Kids Tate - Games - Memento Mori, screenshot z: http://kids.tate.org.uk/games/memento-mori/................................. s. 16 obr. 17 - sekce Kids Tate - Games - Art Detective, screenshot z: http://kids.tate.org.uk/games/art-detective/..................................... s. 16 obr. 18 - sekce Kids Tate - Films, screenshot z: http://kids.tate.org.uk/films/................................................................ s. 16 obr. 19 - sekce Kids Tate - Tate Create, screenshot z: http://kids.tate.org.uk/create/........................................................... s. 17 obr. 20 - sekce Kids Tate - Adult Zone, screenshot z: http://kids.tate.org.uk/adults.shtm...................................................... s. 17 obr. 21 - NGA Kids, screenshot z: http://www.nga.gov/kids/kids.htm...................................................................... s. 18 obr. 22 - NGA Kids - Saint George and the Dragon, screenshot z: http://www.nga.gov/kids/rogier/rogier1.htm................................. s. 18 obr. 23 - NGA Kids - Saint George and the Dragon, screenshot z: http://www.nga.gov/kids/rogier/rogieractivity.htm............................ s. 19 obr. 24 - NGA Kids - The Art Zone - Sea-Saws, screenshot z: http://www.nga.gov/kids/zone/seasaws.htm....................................... s. 19 obr. 25 - NGA Kids - The Art Zone - Faces and Places, screenshot z: http://www.nga.gov/kids/zone/facesplaces.htm............................. s. 19 obr. 26 - Destination Modern Art, screenshot z: http://www.moma.org/interactives/destination/................................................ s. 20 obr. 27-30 - Destination Modern Art, screenshot z: http://www.moma.org/interactives/destination/destination.html............................. s. 20 obr. 31-36 - Destination Modern Art, screenshot z: http://www.moma.org/interactives/destination/destination.html............................. s. 21 obr. 37 - MET Media - Kids Zone, screenshot z: http://www.metmuseum.org/metmedia/kids-zone........................................... s. 22 obr. 38 - MET Media - How Van Gogh Made His Mark screenshot z: http://www.metmuseum.org/metmedia/kids-zone/art-trek/how-van-gogh-made-his-mark............................... s. 23 obr. 39 - MET Media - Shipwreck, screenshot z: http://www.metmuseum.org/metmedia/kids-zone/art-trek/shipwreck........................... s. 23 obr. 40 - MET Media - Sing-Along, screenshot z: http://www.metmuseum.org/metmedia/kids-zone/start-with-art/sing-along..................... s. 23 obr. 41 - Young Explorers, screenshot z: http://www.britishmuseum.org/explore/young_explorers1.aspx......................................... s. 25 obr. 42 - Young Explorers - Create, screenshot z: http://www.britishmuseum.org/explore/young_explorers/create.aspx........................... s. 25 obr. 43 - Young Explorers - Create, screenshot z: http://www.britishmuseum.org/explore/young_explorers/create/lewis_chess_pieces.aspx......... s. 25 48

obr. 44 - Young Explorers - Play - Time Explorer, screenshot z: http://www.britishmuseum.org/explore/young_explorers/play/time_explorer.aspx.... s. 26 obr. 45 - Young Explorers - Play - Little or Large, screenshot z: http://www.britishmuseum.org/explore/young_explorers/play/little_or_large.aspx... s. 26 obr. 46 - Young Explorers - Play - Piece by Piece, screenshot z: http://www.britishmuseum.org/explore/young_explorers/play/piece_by_piece.aspx... s. 26 obr. 47 - Young Explorers - Discover - Museum Explorer screenshot z: http://www.britishmuseum.org/explore/young_explorers/discover/museum_explorer.aspx............................... s. 27 obr. 48 - Young Explorers - Discover - All About, screenshot z: http://www.britishmuseum.org/explore/young_explorers/discover/all_about.aspx... s. 27 obr. 49 - Young Explorers - Discover - Videos, screenshot z: http://www.britishmuseum.org/explore/young_explorers/discover/videos.aspx........ s. 27 obr. 50 - Louvre - Tales of the Museum, screenshot z: http://www.louvre.fr/en/tales-of-the-museum........................................... s. 28 obr. 51 - Louvre - Tales of the Museum, screenshot z: http://www.louvre.fr/en/tales-of-the-museum/divided-couple............................ s. 28 obr. 52 - Louvre - Tales of the Museum, screenshot z: http://www.louvre.fr/en/tales-of-the-museum/what-liberty............................... s. 28 obr. 53 - Louvre - Tales of the Museum, screenshot z: http://www.louvre.fr/en/tales-of-the-museum/michelangelo-s-secret....................... s. 29 obr. 54 - Van Gogh Museum - Camille s diorama, screenshot z: http://www.vangoghmuseum.nl/kijkdoos/index.html?id=&lang=en.............. s. 29 obr. 55-57 - Van Gogh Museum - Camille s diorama, screenshot z: http://www.vangoghmuseum.nl/kijkdoos/index.html?id=&lang=en............ s. 30 obr. 58 - Design Museum - Discover Design, screenshot z: http://designmuseum.org/discoverdesign/......................................... s. 31 obr. 59 - Design Museum - Discover Design - What Do You See?, screenshot z: http://designmuseum.org/discoverdesign/see.html................ s. 32 obr. 60 - Design Museum - Discover Design - What Do You See?, screenshot z: http://designmuseum.org/discoverdesign/obj01.html.............. s. 32 obr. 61 - sekce Kids Only, screenshot z: http://www.nhm.ac.uk/kids-only/index.html........................................................ s. 33 obr. 62 - sekce Kids Only - Dinosaur defender, screenshot z: http://www.nhm.ac.uk/kids-only/dinosaurs/dinosaur-defender/index.html........... s. 33 obr. 63 - sekce Kids Only - Things to make and do, screenshot z: http://www.nhm.ac.uk/kids-only/things-to-make-and-do/index.html............. s. 34 obr. 64 - sekce Kids Only - Examine the evidence screenshot z: http://www.nhm.ac.uk/kids-only/dinosaurs/who-was-oviraptor/oviraptor-zoomify/index.html............................ s. 34 obr. 65 - sekce Kids Only - What dinosaur are you?, screenshot z: http://www.nhm.ac.uk/kids-only/dinosaurs/what-dinosaur/index.html.......... s. 34 obr. 66 - sekce Kids Only - Fastest, longest, highest... screenshot z: http://www.nhm.ac.uk/kids-only/life/fastest-longest-highest-animals/index.html........................................ s. 35 obr. 67 - sekce Kids Only - I want to be an ologist, screenshot z: http://www.nhm.ac.uk/kids-only/ologist/index.html........................... s. 35 obr. 68 - sekce Kids Only - I want to be an ologist, screenshot z: http://www.nhm.ac.uk/kids-only/ologist/palaeontologist/index.html............. s. 35 obr. 69 - Web Lab, screenshot z: http://www.chromeweblab.com/en-gb/#home............................................................ s. 36 obr. 70 - Web Lab - Universal Orchestra, screenshot z: http://www.chromeweblab.com/en-gb/universal-orchestra.............................. s. 36 obr. 71 - Web Lab - Teleporter, screenshot z: http://www.chromeweblab.com/en-gb/teleporter............................................... s. 37 obr. 72 - Web Lab - Sketchbots, screenshot z: http://www.chromeweblab.com/en-gb/sketchbots.............................................. s. 37 obr. 73 - Web Lab - Data Tracer, screenshot z: http://www.chromeweblab.com/en-gb/data-tracer............................................. s. 38 obr. 74 - Web Lab - Lab Tag Explorer, screenshot z: http://www.chromeweblab.com/en-gb/lab-tag-explorer.................................... s. 38 obr. 75 - Palace Kids, screenshot z: http://www.hrp.org.uk/palacekids..................................................................... s. 40 obr. 76,77 - Games - Create your own Royal Beast, screenshot z: http://www.hrp.org.uk/toweroflondon/stories/palacehighlights/royalbeasts/createyourroyalbeast.aspx.................. s. 41 obr. 78 - Games - Royal Beast, screenshot z: http://royalbeaststhegame.com/................................................................ s. 41 49

obr. 79 - Games - King William s Chocolate Challenge, screenshot z: http://www.hrp.org.uk/learninganddiscovery/funandgames/hotchocolatechallenge/default.aspx.......................... s. 41 obr. 80 - Games - Beat the Kensington System, screenshot z: http://www.hrp.org.uk/kensingtonpalace/stories/palacehighlights/victoriarevealed/interact/beatthekensingtonsystem...... s. 41 obr. 81 - Discover, screenshot z: http://www.hrp.org.uk/palacekids/discover/allabouttudors.................................................. s. 42 obr. 82 - Create, screenshot z: http://www.hrp.org.uk/palacekids/create.................................................................. s. 42 obr. 83 - instalace v muzeu Karla Zemana, autor fotografie: Veronika Štěrbová.............................................................. s. 43 obr. 84-86 - Putování kocoura Kuby, screenshot z: http://www.schikaneder.cz/hra.html...................................................... s. 44 50

Literatura HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění. 1. vyd. Brno: CERM, 1998, 143 s. ISBN 80-7204-084-7. ICT a současné umění ve výuce - inspirace pro pedagogy výtvarné, hudební a mediální výchovy. Editor Lucie Chocholová, Barbora Škaloudová, Lucie Štůlová Vobořilová. V Praze: Národní galerie, 2008, 156 s. ISBN 978-807-0353-783. KESNER, Ladislav. Muzeum umění v digitální době: vnimání obrazu a proz itek umění v soudobé společnosti. Vyd. 1. Praha: Národní galerie v Praze, 2000, 259 s. ISBN 80-720-3252-6. MIRZOEFF, Nicholas. Úvod do vizuální kultury. Vyd. 1. Překlad Petra Hanáková, Kateřina Svatoňová. Praha: Academia, 2012, 318 s. Vizuální studia, sv. 3. ISBN 978-802-0019-844. MUSIL, Josef. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia, 2003, 261 s. ISBN 80-722-0157-3. MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007, 144 s. ISBN 978-808-6723-396. MUSIL, Josef. Sociální a mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2010, 256 s. ISBN 978-807-4520-020. NOELKE, Peter. Internationales Colloquium zur Vermittlungsarbeit an Kunstmuseen Zwischen Malkurs und interaktivem Computerprogramm. Koln: Museumsdienst Koln, 1997. ISSN 0933-6184. STURKEN, Marita a Lisa CARTWRIGHT. Studia vizuální kultury. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 471 s. ISBN 978-80-7367-556-1. VANČÁT, Jaroslav. Vývoj obrazivosti od objektu k interaktivitě: gnozeologické předpoklady analýzy obrazové stránky nových médií. Vyd.1. Praha: Karolinum, 2009, 245 s. ISBN 978-802-4616-254. 51

Elektronické zdroje: internet 1. A Closer Look Louvre Museum Paris. Louvre Museum Official Website [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.louvre.fr/en/oal 2. All About Shoes - The Bata Shoe Museum. All About Shoes - The Bata Shoe Museum [online]. 2008 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://allaboutshoes.ca/en/index.php 3. British Museum - Learning. British Museum - Welcome to the British Museum [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.britishmuseum.org/learning.aspx?ref=header 4. British Museum - Young explorers. British Museum - Welcome to the British Museum [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.britishmuseum.org/explore/young_explorers1.aspx 5. Design Museum - Discover Design. Design Museum London [online]. 2008 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://designmuseum.org/discoverdesign/ 6. EDF Energy London Eye welcomes technological innovation to enhance guests experiences. The EDF Energy London Eye s official website for the best online ticket prices, guaranteed. [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.londoneye.com/newsandevents/currentnews/newinteractiveguides/default.aspx 7. Games & activities : Explore online : RMG. Royal Museums Greenwich: sea, ships, time and the stars : RMG [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.rmg.co.uk/explore/games-and-activities/ 8. Home Tate [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.tate.org.uk/ 9. Children s pages. Roman Baths website Welcome to the Roman Baths [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.romanbaths.co.uk/learning/childrens_pages.aspx?link=character 10. I-Map Creative Access Tate. Home Tate [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www2.tate.org.uk/imap/imap2/index.shtml 11. Interactives - Online Activities - Education - National Galleries of Scotland. Home - National Galleries of Scotland [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.nationalgalleries.org/education/interactives/ 12. Putování kocoura Kuby Jakub Schikaneder. Jakub Schikaneder [online]. 2012 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.schikaneder.cz/hra/ 52

13. Junior Centre Pompidou. Centre Pompidou Virtuel Accueil [online]. 2010 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.junior.centrepompidou.fr/waouh_loader2.php?lg=en 14. Kids. National Museums Scotland [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.nms.ac.uk/kids.aspx 15. Kids only Natural History Museum. Natural History Museum [online]. 2012 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.nhm.ac.uk/kids-only/index.html 16. La tour Eiffel des enfants. The Eiffel Tower : official website of the most famous monument of France (Paris) [online]. 2010 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.tour-eiffel.fr/en/childrens-tower.html 17. MoMA MoMA Labs. MoMA The Museum of Modern Art [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.moma.org/learn/kids_families/labs#about 18. MoMA.org Destination Modern Art. MoMA The Museum of Modern Art [online]. 2011 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.moma.org/interactives/destination/destination.htm 19. Museum of London - Games. Museum of London - Museum of London [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.museumoflondon.org.uk/explore-online/games/ 20. National Gallery of Art [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.nga.gov/ 21. National Gallery of Art NGAkids home page. National Gallery of Art [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.nga.gov/kids/kids.htm 22. OLogy. American Museum of Natural History [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.amnh.org/explore/ology 23. Online science - Science Museum. Science Museum, London [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.sciencemuseum.org.uk/onlinestuff.aspx 24. Palace Kids - Fun-Filled & Free History Resources For Kids. Find Out About Historic Royal Palaces, Official Site [online]. 2004-2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.hrp.org.uk/palacekids 25. Tales of the Museum Louvre Museum Paris. Louvre Museum Official Website [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.louvre.fr/en/tales-of-the-museum 53

26. Tate Kids Home [online]. 2009 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://kids.tate.org.uk/ 27. The Metropolitan Museum of Art - Kids Zone. The Metropolitan Museum of Art - Home [online]. 2000-2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.metmuseum.org/metmedia/kids-zone 28. Van Gogh Museum - Activities for museum kids. Van Gogh Museum [online]. 2005-2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.vangoghmuseum.nl/vgm/index.jsp?page=113&lang=en 29. Van Gogh Museum - Camille s diorama. Van Gogh Museum [online]. 2005-2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.vangoghmuseum.nl/vgm/index.jsp?page=249433&lang=en 30. Web Lab [online]. 2012 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.chromeweblab.com/en-gb/#home 54

Elektronické zdroje: e-mailová korespondence 1. JACKSON, Sharna, editorka TATE Kids, e-mailová korespondence, Questions about Kids TATE [online]. [cit. 2013-4-10] 2. VAN BLERK, René, galerijní pedagog ve Van Gogh Museum, e-mailová korespondence, Camille s diorama [online]. [cit. 2013-4-3] 55

Přílohy - návrhy praktické diplomové části návrh Home page 1 návr Home page 2 56

návrh sekce - Kalendář doprovodných programů 57

návrh sekce - Lucie Koldová: ateliér návrh sekce - Lucie Koldová: ateliér: moiré vlny 58