Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo Katedra ob anského práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo Katedra ob anského práva Diplomová práce Ochrana povinného v exeku ním ízení Petr Porostlý 2009/2010

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Ochrana povinného v exeku ním ízení zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod arou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramen a literatury. Petr Porostlý

Na tomto míst chci pod kovat JUDr. Ing. Radovanu Dávidovi, za odborné vedení mé práce, rady a nám ty ke zpracování, které jsou v sou asné dob aktuální, doporu ení odborné literatury a v neposlední ad za jeho ochotu, vst ícný p ístup a trp livost za ztížených asových podmínek.

1 Úvod...1 2 Základní pojmy...3 2.1 Právní zásady...3 2.2 Civilní proces...4 2.3 Exeku ní ízení...6 2.4 Povinný a jeho ochrana...7 3 P ehled vývoje právní úpravy exeku ního ízení... 10 3.1 Období první republiky... 10 3.1.1 Ochrana povinného dle zák.. 79/1896.z.... 12 3.1.2 Obrana povinného dle zák.. 79/1896.z.... 14 3.2 Druhá sv tová válka a období povále né... 15 3.3 Ob anský soudní ád zák.. 99/1963 Sb... 16 3.4 Exeku ní ád zák.. 120/2001 Sb... 17 4 Ochrana povinného p i soudním výkonu rozhodnutí... 19 4.1 Odvolání... 20 4.2 Odklad... 21 4.2.1 Odklad ze sociálních d vod... 22 4.2.2 Odklad p i p edpokladu zastavení... 23 4.3 Zastavení... 25 4.3.1 Zastavení výkonu rozhodnutí dle 268 odst. 1 písm. a) o.s.... 26 4.3.2 Zastavení výkonu rozhodnutí dle 268 odst. 1 písm. b) o.s.... 26 4.3.3 Zastavení výkonu rozhodnutí dle 268 odst. 1 písm. c) o.s.... 27 4.3.4 Zastavení výkonu rozhodnutí dle 268 odst. 1 písm. d) o.s.... 27 4.3.5 Zastavení výkonu rozhodnutí dle 268 odst. 1 písm. e) o.s.... 28 4.3.6 Zastavení výkonu rozhodnutí dle 268 odst. 1 písm. f) o.s..... 29 4.3.7 Zastavení výkonu rozhodnutí dle 268 odst. 1 písm. g) o.s.... 29 4.3.8 Zastavení výkonu rozhodnutí dle 268 odst. 2 a 3 o.s..... 30 4.3.9 Zastavení výkonu rozhodnutí dle 268 odst. 1 písm. h) o.s.... 30 4.4 Odporová žaloba... 31 4.5 Ochrana povinného p i jednotlivých zp sobech výkonu rozhodnutí... 31 4.5.1 Srážky ze mzdy... 31 4.5.2 ikázání pohledávky... 33 4.5.3 Prodej movitých v cí... 36 4.5.4 Prodej nemovitostí... 37 4.5.5 Vyklizení... 40 5 Exekuce provád ná soudním exekutorem... 42 5.1 Podjatost... 42 5.2 Odvolání... 43 5.3 Odklad a zastavení... 43 5.4 Zp soby provád ní... 44 5.5 Exeku ní p íkaz... 46 5.6 Zpen žení mimo dražbu... 47 5.7 Náklady exekuce... 48 6 K n kterým aktuálním otázkám exeku ního práva... 50 6.1 Generální inhibitorium... 50 6.1.1 Relativní a absolutní neplatnost... 50 6.1.2 Omezení a zrušení generálního inhibitoria... 52 6.2 Úvahy o teritoriálním principu a dopad na náklady exekuce... 54 6.3 Exekuce obchodního nebo družstevního podílu... 56 7 Záv r... 58 8 Summary... 61 9 Bibliografie... 63 ílohy... 68

1 Úvod MOTTO: Iustitia est constans et perpetum voluntas ius suum cuique tribuendi. Spravedlnost je pevná a trvalá snaha poskytnout každému, co je jeho právem. Ulpianus 1 Povinnost každého jednotlivce plnit své závazky pat í mezi nejstarší právní zásady bec. Její napl ování vzešlé z bytostních zájm existence lidského žití však s sebou ineslo nemožnost i neochotu ji dodržovat a tak zákonit musel nastoupit režim donucení k jejímu spln ní. Povinnost podrobit se donucení ke spln ní své povinnosti byla i je vynucována státní mocí a to jak v p ímé, tak i p enesené (sv ené) form avšak ani nejsv jší úmysly vykonavatel práva podep ené nejdokonalejšími zákony nejsou schopny zabránit právním exces m, vytvo ení návazné nespravedlnosti, i selhání lidského faktoru jak je dnes v mód íkat. Proto a samoz ejm i druhá strana má a musí mít možnost se v i tomuto donucení bránit zákonnými prost edky, a již proti p ínosu neoprávn nému i dokonce i takovému, p i jehož plném využití by došlo k faktické nemožnosti spln ní vymáhaného závazku pro naprostou ekonomickou vy erpanost dlužníka, i osob na n m závislých s p ímým ohrožením jejich existence. Práv toto specifické ízení, obecn nazývané exeku ní, a zejména postavení dlužníka jako ú astníka tohoto ízení, pro n jž zákonná úprava nyní využívá termín povinný, je tématem této diplomové práce. Jako v tšina institut konkrétních právních úprav i ízení exeku ní je ovládáno celou adou abstraktních princip, jež se promítají do jednotlivých institut ur ujících možnosti pr hu donucení ke spln ní povinnosti. Jednou ze základních zásad je pak ochrana povinného v exeku ním ízení, a práv tuto 1 KINCL, Jaromír, URFUS Valentin, SK EJPEK, Michal. ímské právo. 1.vydání. Praha : C.H.Beck, 1995. s. 351. 1

zásadu a její projevy v minulé a zejména sou asné právní úprav jsem si zvolil jako téma této kvalifika ní práce. Vzhledem k ší i tématu, na jehož celé obsažení by nesta ila ani n kolikanásobná kapacita požadavk kladených na tuto klasifika ní práci, bych rád postupoval od obecného ke konkrétnímu s tím, že teoretickou ást výkladovou propojím na p íkladech judikát i konkrétních anonymizovaných kauz z exeku ní praxe. V této práci tedy nejprve interpretuji klí ové pojmy pro obecnou p edstavu tená e, jenž nedisponuje vysloven právním vzd láním, následn zanalyzuji vývoj právní úpravy obrany povinného za celou dobu existence samostatného demokratického eskoslovenského a eského státu, dále pak budu pokra ovat stru ným výkladem vykonávacího ízení jak dle zákona obecného, využívaného pro soudní výkon rozhodnutí, tak i speciálního p edpisu sloužícímu k takzvaným exekucím. V záv re né ásti práce se již budu soust edit na n kolik vybraných institut exeku ního práva, p emž se pokusím využít svých praktických zkušeností ze stáže na exekutorském ú adu, a poukázat na adu problém, s nimiž se jak soudní exekutor, tak samotní ú astníci ízení musejí potýkat. Rád bych také nabídl n kolik svých úvah sm ujících do budoucna, tedy dle mého názoru jakým sm rem by se de lege ferenda mohla i m la ubírat právní úprava výkonu rozhodnutí. Pokud v tomto textu budu zam ovat pojmy exekuce a výkon rozhodnutí, nech laskavý tená promine; vzhledem k totožnému obsahu t chto pojm tak iním toliko z d vod stylistických. D sledn však tyto termíny budu odd lovat v ástech v novaných form vynucení povinnosti podle ob anského soudního ádu a ádu exeku ního, by o.s.. je subsidiární právní p edpis k exeku nímu ádu. 2

2 Základní pojmy 2.1 Právní zásady Právo jako takové už od nepam ti vychází z ur itých základních premis, jež se jako st íbrná nit vinou celým tímto odv tvím, p edstavující stabiliza ní prvek, tedy edpoklady zpravidla nem nící se v bec nebo jen velmi pozvolna. Tyto premisy jsou odvozeny v hojné mí e z p irozeného práva a jsou tedy v zásad spole né pro celé právní kultury, a už jsou p evedeny do podoby pozitivního práva, i jako nepsané podp rné pilí e p ispívající k zachování p edvídatelné aplikace práva, co možná nejjednotn jšího výkladu a evolu ního vývoje nových právních norem. Právní zásady tak již od dob staro ímských rozeznáváme jak spole né pro právo jako celek, tak i odvozené, zp esn né a dopln né pro jednotlivé obory práva, po ínaje nejobecn jším právem ústavním, respektive mezinárodním, p es základní odv tví jako je právo ob anské i trestní, a jednotlivými pododv tvími (nap íklad exeku ní právo) kon e. Právními zásadami tak rozumíme základní v í principy, z nichž právní ád jako celek i jednotlivé právní normy vychází, tedy jakési základní mantinely, které je t eba mít i normotvorn na pam ti. Jedná se o premisy zna abstraktní, vzájemn provázané i asto protich dné, což však na rozdíl od právních norem nep edstavuje problém2, naopak práv výkladem t chto princip m žeme dojít ke správné interpretaci a následné aplikaci práva, by mnohdy m že být obtížné ujistit se o tom, která z antagonistických zásad v tom konkrétním p ípad p eváží svým významem zásadu jinou, nemén d ležitou. Na rozdíl od právních norem pozitivního práva jsou totiž zpravidla veškeré zásady na stejné hierarchické úrovni co se teoretických úvah tý e, a nevyplývají z nich konkrétní práva a povinnosti. 2 Právní normy pozitivního práva by m ly být zásadn souladné, tedy není p ípustná situace, kdy jedno a totéž jednání jedna z norem reprobuje a jiná naopak povoluje; je však smutnou pravdou, že ne vždy z právních norem taková skute nost jednozna plyne (p es požadavek ur itosti právní normy) se všemi následnými problémy z toho vyplývajícími. 3

Právní zásady zpravidla najdeme vyjád eny v základních p edpisech toho kterého právního ádu, v našem p ípad tedy v Ústav a v Listin základních práv a svobod3; vzhledem k jejich univerzálnosti jsou také asto obsaženy v mezinárodních dokumentech a úmluvách. V široké mí e se však uplatní i principy nepsané, avšak obecn uznávané jako vžitá pravidla morálky. 2.2 Civilní proces koliv závazné hmotn právní normy poskytují blíže neur enému okruhu subjekt ur itá práva a ukládají povinnosti, k jejich transformaci na konkrétní subjektivní práva a povinnosti vázaná na ur eného adresáta dochází až za pomoci právem p edpokládaných právních skute ností, a již se jedná o jednání, události i protiprávní stavy. Tato práva a povinnosti je však t eba také prosadit, nejprve svémocí, aby pak následn státní moc vytvo ila pravidla, podle kterých jsou všechny subjekty povinny se v zásad pod ídit autoritativnímu rozhodnutí práv ze strany státní moci, reprezentované mocí soudní, tedy pravidla, která dnes souhrnn nazýváme civilní proces i mírn nep esn ob anské právo procesní 4. Civilní proces m žeme chápat jako prost edek ochrany subjektivních práv a zákonem chrán ných zájm 5, tedy ízení p ed soudem, v jehož pr hu dochází k rozhodování o soukromoprávních právech a povinnostech procesních stran, postup soudu p i poskytování ochrany zájm ú astník, a v neposlední ad také vzájemné procesní vztahy p i tomto ízení vznikající. Dv mi základními druhy civilního procesu pak obecn jsou ízení nalézací a ízení vykonávací, p emž k dalším druh m m žeme za adit ízení smír í, ízení zajiš ovací, a v širším slova smyslu také ízení insolven ní a rozhod í. 3 zák.. 1 a 2/1993 Sb. 4 Ob anské právo procesní totiž v eském právním ádu neslouží toliko k prosazování práva ob anského, nýbrž také obchodního, pracovního a rodinného. 5 STAVINOHOVÁ, Jaruška, HLAVSA, Petr. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brn, Dopln k, 2003, s.30. 4

Nalézací ízení pak d líme na ízení sporná (typicky ze závazkových právních vztah ) a nesporná (nap íklad o osobním stavu, zp sobilosti k právním úkon m, ve cech opatrovnických apod.). A práv výsledek nalézacího ízení, tedy autoritativní rozhodnutí orgánu ešícího ur itou právní otázku, se stává podkladem pro ízení vykonávací. V takovém exeku ním ízení pak dochází k vynucení uložené povinnosti, potažmo tedy k provád ní právních norem a vyžadování právem p edpokládaného chování zejména po tom z ú astník ízení, jenž dobrovoln nesplnil to, k emu jej rozhodující orgán zavázal, respektive se k takovému chování p ípadn zavázal sám 6. Základním právním p edpisem civilního procesu je zákon. 99/1963 Sb., Ob anský soudní ád. Právn ten upravuje základní instituty a principy ízení, od pravomoci a p íslušnosti soud, postavení ú astník, pr h ízení, až po zvláštní typy nalézacího ízení a mimo jiné také ízení vykonávací. Ob anský soudní ád dopl uje celá ada dalších procesních p edpis, a již provád cích i relativn samostatných pro zvláštní druhy ízení (exekuce provád ná soudním exekutorem, insolven ní zákon, zákon o rozhod ím ízení, apod.). V rámci civilního procesu jako celku je v í zejména zásada rovnosti ú astník, vyplývající zejména z ústavn právních p edpis a výslovn zmín ná i v ob anském soudním ádu 7. Ú astníci ízení v zásad pr h ízení ovládají a mají možnost svými úkony jeho výsledek ovlivnit (zásada dispozi ní), p emž je jim zaru ena publicita ízení (zásada ve ejnosti) i bezprost ední p ístup k soudu (zásada ústnosti a p ímosti), mají nárok, aby jejich v c rozhodl nestranný a nezávislý soudce (zásada zákonného soudce) podle svého nejlepšího v domí a sv domí (zásada volného hodnocení d kaz ), to vše pokud možno rychle a bez vzniku zbyte ných náklad (zásada hospodárnosti ízení). 6 Typicky v p ípad notá ských i exekutorských zápis s doložkou p ímé vykonatelnosti. 7 lánek 1 LZPS, l. 37 odst. 3 LZPS, 18 odst. 1 zák.. 99/1963 Sb., ob anského soudního ádu Ú astníci mají v ob anském soudním ízení rovné postavení. 5

2.3 Exeku ní ízení Josef Macur vymezuje exeku ní právo jako soubor právních norem, které upravují innost soudu, stran a dalších subjekt exeku ního ízení p i realizaci pln ní, uloženého povinnému subjektu vykonatelným rozhodnutím státního orgánu, jež se uskute uje za pomoci donucujících prost edk státní moci. 8 Obdobn Alena Winterová definuje exekuci jako zákonem podloženou donucovací innost postihující osobní i majetkovou sféru jedince a jako takovou spojovanou výlu s pravomocí soudu 9. Naproti tomu Ilona Schelleová pon kud obecn ji definuje exekuci jako postup, kterým se provádí nucená realizace pln ní k tomu oprávn nými orgány 10. Jak je vidno, dualizace vynucování uložené povinnosti soudem a soudním exekutorem p inesla i problémy v p esném definování obou sice velice podobných, nicmén p esto odlišných druh provedení exekuce v širším smyslu. Exeku ní ízení jako ízení striktn formální probíhá v zásad na základ edložených návrh a listinných d kaz (zásada písemnosti) a jen výjime probíhá s jednáním (typicky musí jednání prob hnout v p ípad dražby movitých a nemovitých cí nebo v p ípad rozvrhu rozd lované podstaty) 11. Odpov dnost je p enesena ve v tší mí e na ú astníky ízení, zejména na oprávn ného, jenž má povinnost pe liv zvážit podání návrhu na nucený výkon rozhodnutí (zásada procesní opatrnosti), p emž dle ustálené soudní praxe také nese objektivní odpov dnost za exeku ní titul, tedy podkladové rozhodnutí, jehož výkon má být na ízen 12. V p ípad, že exeku ní titul trpí podstatnými vadami, má povinnost zajistit opravu t chto vad, je-li to možné, oprávn ný. V poslední dob se však judikatura odklání od p esp ílišného formalismu v této oblasti a které drobné vady ozna uje na nezp sobilé zp sobit nevykonatelnost exeku ního titulu 13. 8 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 5. 9 WINTEROVÁ, Alena, a kol. : Civilní právo procesní. 4. vydání. Praha : Linde, 2006. s. 519. 10 SCHELLEOVÁ, Ilona : Exekuce. Brno : KEY Publishing, 2008, s. 6. 11 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s.56-63 12 Josef Macur tuto zásadu nazývá zásadou formalizace p edpoklad výkon rozhodnutí. - MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 59. 13 V této souvislosti stojí za zmínku nap íklad usnesení Nejvyššího soudu eské republiky ze dne 21. srpna 2003,.j. 20 Cdo 2019/2002, ve kterém bylo konstatováno, že vadné ozna ení ú astníka ízení v exeku ním titulu jeho 6

2.4 Povinný a jeho ochrana Ozna ení povinného jako jedné z procesních stran exeku ního ízení na rozdíl od samotného exeku ního ízení, jenž je známo již od dob antického íma, vnesl do eské, resp. eskoslovenské právní úpravy až teprve dosud ú inný ob anský soudní ád 14. Tradi se však strana, která byla státní mocí nucena splnit povinnost jí uloženou, ozna ovala klasickým hmotn právním (a mimo jiné výrazn p esn jším) pojmem dlužník. By je to práv dlužník, jenž nesplnil svou povinnost ze závazkového právního vztahu, a nedodržel tak jednu z nejstarších právních zásad, tedy že dohody mají být dodržovány, respektive v nej ast jších p ípadech nesplnil povinnost dokonce potvrzenou soudním rozhodnutím, p esto ani tento ú astník ízení v p ípad zahájení ízení o vynuceném spln ní rozhodnutí neztrácí nárok na rovné zacházení a rovná práva v ízení, etn pom rn širokého uplatn ní zásady ochrany jeho zájm, která má vyvážit prolomení ústavní zásady ochrany vlastnického práva. Dle Josefa Macura zásada ochrany povinného vytvá í p edpoklady k tomu, aby v exeku ním ízení byly vylou eny neoprávn né zásahy do právní sféry povinného 15. Tuto ochranu zájm m žeme rozd lit na složku pasivní (ochrana) a složku aktivní (obrana), dle nárok kladených na povinného p i jejím využití. Ochranou povinného v užším smyslu tedy m žeme rozum t takové instituty, k jejichž využívání dochází ex offo, tedy bez nutnosti se jich dovolávat. Pat í sem zejména povinnost vést exekuci pouze na základ zákon, právními normami predikovanými zp soby, a p i zachování nedotknutelnosti ur itých p edm, aby byla zaru ena ur itá minimální úrove humanity a ekonomické sob sta nosti povinného, tedy aby dlužník p ílišn nestrádal jak psychicky, tak dokonce fyzicky. V okamžiku, kdy povinný p echází do protiofenzivy a využívá zákonem poskytnutých možností k odvrácení nep íznivých d sledk nuceného výkonu rozhodnutí i sob a svým rodinným p íslušník m, a v hojné mí e zejména v i svému majetku, nevykonatelnost nezp sobuje, pokud z n j lze bez pochybností, komu bylo p iznáno právo na pln ní nebo uložena povinnost. Na tento judikát Nejvyšší soud ve své další rozhodovací praxi asto odkazoval. 14 255 odst. 1 zák.. 99/1963 Sb., ob anského soudního ádu 15 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 63. 7

hovo íme již (procesní) obran povinného. Takovouto obranou m že být nap íklad využívání opravných prost edk, sm ujících k odvrácení i odložení exekuce zcela nebo áste, pop ípad k rychlejšímu a hladšímu pr hu ízení, anebo využití možností podání ízení zahajujících. Považuji za vhodné poznamenat, že ochrana povinného jako trend není pouze edm tem právní úpravy, ale také faktické další innosti jak soudních exekutor, tak neziskového sektoru. V této souvislosti zmíním nap íklad z ízení bezplatných poraden Exekutorskou komorou eské republiky, ur ených pro ú astníky exeku ního ízení, a povinné zejména 16. Tyto poradny se nacházejí v Praze, Brn a Plzni, a budou dále rozši ovány. O vzr stajícím významu t chto poraden sv í mimo jiné skute nost, že prezídium EK R dne 10. ervna 2010 p ijalo zm nu tzv. vzd lávací vyhlášky 17, ve které byl dopln n lánek 4a: Koncipient je povinen vykonat b hem svého výkonu koncipientské právní praxe alespo 2 ú asti jako odborný poradce na bezplatné poradn Komory. Vzhledem k po tu t chto poraden a koncipient by se m l každý koncipient zú astnit poradny jednou ro. Naprostá v tšina soudních exekutor také poskytuje informace nad rámec povinnosti zákonného pou ení jak dlužník m, tak i v itel m. Z neziskových organizací bych rád jmenoval nap íklad obecn prosp šnou spole nost Poradna p i finan ní tísni, jejímž hlavním cílem je pomáhat lidem, kte í nezvládají splácet své závazky v i itel m. Svou innost zahájila v lednu 2008 v Praze, v lednu 2009 otev ela svoji pobo ku v Ostrav. V prvním roce fungování se na tuto pobo ku obrátilo více než 3 tisíce ob an s dotazy z oblastí exekuce a insolven ního zákona, p emž v drtivé v tšin museli poradci konstatovat, že exekutor postupoval v mezích zákona, v n kolika výjime ných p ípadech poradce p ipravil klientovi návrh na zastavení exekuce (pro tento 16 Bezplatná právní poradna. EK R [online]. B ezen 2010 [cit. 10.05.2010] Dostupné na <http://www.ekcr.cz/1/bezplatna-pravni-poradna/29-bezplatna-pravni-poradna?w=>. 17 Usnesení Prezidia Exekutorské komory R ze dne 21. listopadu 2002, o výchov exekutorských koncipient, vzd lávání vykonavatel soudních exekutor, dalších zam stnanc soudních exekutor a dalším vzd lávání soudních exekutor a exekutorských kandidát. 8

zp sob vedení exekuce); v oblasti insolventního práva poradna nabízí klient m nap íklad bezplatné vyhotovení návrhu na povolení oddlužení. 18 18 Finan ní tíse [online]. B ezen 2010 [cit. 13.05.2010] Dostupné na <http://www.financnitisen.cz>. Dopl ující informace poskytl laskav pan Nikola Spurný, zástupce ostravské pobo ky této o.p.s.. 9

3 P ehled vývoje právní úpravy exeku ního ízení V této kapitole v krátkosti p edstavím vývoj právní úpravy exeku ního ízení s tím, že u každého významného p edpisu v krátkosti p edstavím hlavní instituty vyjad ující zásadu ochrany povinného v exeku ním ízení. Podrobn jší výklad vzhledem k astému zpracování tohoto tématu a již v odborné literatu e nebo v kvalifika ních pracích novaných pouze tomuto vývoji p enechám práv t mto publikacím. 3.1 Období první republiky Vznik samostatného eskoslovenska v íjnu roku 1918 sebou p inesl mimo jiné univerzální recep ní normu lánku 2 zák.. 11/1918 Sb. z. a n. 19 z pera JUDr. Aloise Rašína, jíž byly prozatímn p evzaty dosavadní íšské a zemské zákony Rakouska- Uherska, tedy tak jak platily v P edlitavsku (mj. zem Koruny eské) a Zalitavsku (mj. Slovensko a Podkarpatská Rus). V nov vzniklém stát tak byl zachován právní dualismus, jenž samoz ejm nebyl trvale udržitelným. Základními normami exeku ního ízení tak byl jednak civilní ád soudní 20 jakožto norma základní, tak lex specialis v podob exeku ního ádu 21. Obdobn s dnešní úpravou tento exeku ní ád stanovuje podmínky na ízení exekuce, její faktické provád ní v etn vymezení zp sob, a také ukon ení exekuce v etn náklad ízení. Zajímavou dopl ující normou vzhledem k p etrvávající faktické provázanosti nového státu s bývalou monarchií je na ízení vlády 22 o vzájemném uznání a vykonávání rozhodnutí. 19 Zákon Národního výboru eskoslovenského ze dne 28. íjna 1918 o z ízení samostatného státu eskoslovenského, 11/1918 Sbírka zákon a na ízení, ú inný od 28.10.1918, zve ejn n v. 2/1918 Sb. z. a n.. 20 Zákon. 113/1895.z., Civilní ád soudní, ze dne 1. srpna 1895, ú innost od 01.01.1898 21 Zákon. 79/1896.z., o ízení exeku ním a zajiš ovacím (exeku ní ád), ze dne 27.05.1896, ú innost od 01.01.1898 22 Na ízení vlády republiky eskoslovenské ze dne 19. b ezna 1919 o exekuci podle spis a listin z ízených v mecko-rakouském stát, 145/1919 Sb. z. a n., ú innost od 26.03.1920 10

Samoz ejm jako každá právní norma i tento rakouský exeku ní ád vlivem asu zastaral, a tak byl dopl ován a opravován novelami. Mezi nejd ležit jší pat í : - zákon o exekuci na vým nky 23, jímž byla stanovena nezabavitelná ro ní ástka ve dvou pásmech, pro pohledávky b žné a pohledávky na výživném; - novela. 23/1928 Sb. 24 touto novelou byl rozší en okruh exeku ních titul i o vykonatelné notá ské spisy a platební vým ry ve v cech sociálního pojišt ní, etn dosahu do úpravy slovenské, a také specifikována exekuce proti osob, která v eskoslovenské republice požívá práva exteritoriality; v i takové osob bylo možné provést exekuci jen v p ípadech dovolených mezinárodním právem (v ípad pochybností rozhodoval ministr spravedlnosti) s tím, že u faktického výkonu musel být p ítomen zástupce ministerstva zahrani í; - novela. 1/1933 Sb. 25 zp esnila zejména ustanovení týkající se dražeb, když stanovila nejnižší podání u v cí movitých na ½ odhadní hodnoty a u v cí nemovitých na 2/3 odhadní hodnoty, a také zajistila dostate nou publikaci dražebních vyhlášek; - zák.. 251/1934 Sb. 26 obsahoval up esn ní, proti kterým usnesením není opravný prost edek p ípustný v bec (zpravidla taková, kterými se pouze upravuje ízení a také v i p íkaz m), p ípadn není takový opravný prost edek p ípustný v i rozhodnutí soudu druhé instance; - novela. 161/1936 Sb. 27 zavedla mj. možnost požadovat složení jistoty po tom, kdo navrhl odklad provedení exekuce, a to za ú elem zajišt ní p ípadné povinnosti nahradit škodu tím vzniklou. 23 Zákon. 66/1925 Sb., o exekuci na vým nky, ze dne 1. dubna 1925, ú innost od 15.04.1925 24 Zákon. 23/1928 Sb., ze dne 19. ledna 1928, kterým se m ní a dopl ují n která ustanovení zákon o soudním ízení ve v cech ob anských a o ízení exeku ním, ú innost od 01.05.1928 25 Zákon. 1/1933 Sb. z. a n. ze dne 21. prosince 1932 o zm a dopln ní n kterých p edpis o ízení exeku ním a o trestním stíhání pletich p i dražbách, ú innost od 05.01.1933 26 Zákon. 251/1934 Sb. z. a n. ze dne 11. prosince 1934, kterým se m ní a dopl ují n která ustanovení zákon o ob anském ízení soudním, o ízení exeku ním a o ízení nesporném, ú innost od 01.01.1935 27 Zákon. 161/1936 Sb. ze dne 16. ervna 1936, kterým se m ní a dopl ují n která ustanovení zákon o soudní íslušnosti, o ob anském ízení soudním, o ízení exeku ním a o soudní organisaci, ú innost od 01.08.1936 11

Co se slovenské právní úpravy tý e, zde byl p ejat zalitavský zákon l. LX/1881 Sb., o exeku ním ízení, jenž byl v zásad podobný exeku nímu ádu platnému v eských zemích, samoz ejm s ur itými odlišnostmi; mezi významn jší novely krom již zmín né novely. 23/1928 Sb. pat í zákon. 130/1930 Sb. 28, jímž byla upravena p íslušnost exeku ního soudu a také up esn ny podmínky na ízení exekuce. 3.1.1 Ochrana povinného dle zák.. 79/1896.z. Již v tomto rakouskouherském p edpisu byla zakomponována celá ada ustanovení k ochran povinného, z nichž základní teze p etrvaly ve zna né mí e dodnes. Samotné na ízení exekuce bylo tak podrobeno celé ad podmínek, zejména tedy existence exeku ního titulu specifikovaného v úvodním paragrafu zákona. M žeme je obecn specifikovat jako závazná rozhodnutí státních orgán, zejména soud, samoz ejm s drobnými výjimkami. A práv ze skute nosti, že dlužník m l možnost uplatnit svou procesní obranu v p edcházejícím ízení, ukon eném od vodn ným rozhodnutím, vyplývá nadevší pochybnost nárok v itele 29. Samoz ejm p edpokladem exekuce je také právní moc a vykonatelnost takového rozhodnutí, tedy fakticky absence možnosti napadnout takové rozhodnutí opravným prost edkem a marné uplynutí tzv. pari ní lh ty, tedy lh ty k pln ní, byla-li v rozhodnutí stanovena 30. V 4 Zák.. 78/1896.z jsou dále kladeny další nároky na exeku ní titul, spo ívající zejména v p esné formulaci ukládané povinnosti, a dále zejména v 7 téhož edpisu dává zákonodárce jasn najevo, že exekuce smí jen tehdy býti povolena, lze-li z exeku ního titulu seznati mimo osobu toho, kdo jest oprávn n a kdo zavázán také edm t, zp sob, objem a as dlužného pln ní neb opominutí. 28 Zákon. 130/1930 Sb. z. a n., ze dne 8. ervence 1930, kterým se dopl ují a m ní n která ustanovení zákon o soudním ízení ve v cech ob anských a o ízení exeku ním, ú innost od 01.10.1930 29 HORA, Václav... [et al.]. Exeku ní právo. Praha : V. Linhart, 1938, s. 13. 30 7 odst. 2 zák..78/1896.z. 12

Exeku ní ízení bylo ovládáno zásadou dispozi ní, tedy požadavkem kladeným zejména na v itele, spo ívající v povinnosti nejprve podat návrh na na ízení exekuce 31 ; z každé zásady však zpravidla existují výjimky v tomto p ípad byly z moci ú ední vymáhány pokuty, da ové nedoplatky a další podobné pohledávky státu, a dále p i eshrani ním výkonu rozhodnutí navrhoval na ízení exekuce soud cizího státu 32. Speciálním ustanovením byly chrán ny obce a ve ejn obecn užite né ústavy, i kterým bylo povoleno na ízení exekuce jen v takovém rozsahu, který nezp soboval újmu ve ejným zájm m 33. Dlužník byl dále chrán n vý tem povolených zp sob provedení exekuce, a dále konkrétními omezeními specifikovanými u každého jednotlivého zp sobu. Nemovitosti bylo možné prodat v dražb, zatížit je nucen z ízeným zástavním právem, ve vhodných ípadech však posta ovala vnucená správa nemovitostí 34. Z exekuce v cí movitých byla v 250 252 Zák.. 78/1896.z. vylou ena celá ada oproti dnešní úprav striktn specifikovaných p edm 35, p emž u n kterých skupin dlužník byly tyto nezabavitelné v ci stanoveny pon kud odlišn. Zákonodárce nap íklad byl do té míry vst ícný v i právník m, že i po provedení exekuce jim ponechal edm ty, jichž pot ebují k výkonu svého povolání nebo k jeho p íprav, jakož i slušný oblek. 36 Mobiliární exekuce pak mohla být realizována dražbou, znovu vnucenou správou, anebo takzvaným prodejem z volné ruky 37. 31 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip, zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI,. 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 82. 32 HORA, Václav... [et al.]. Exeku ní právo. Praha : V. Linhart, 1938, s. 38. 33 15 zák..78/1896.z 34 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip, zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI,. 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 82; podrobn ji 97-132 zák..78/1896.z 35 Dnes jsou z valné ásti tyto p edm ty specifikovány jako obvyklé vybavení domácnosti ; vzhledem k dob vzniku a s tím souvisejícímu životnímu stylu jsou zde však vyjmenovány i po ty domácích zví at, liturgické edm ty a knihy, i rodinné portréty. 36 251. 5 zák..78/1896.z 37 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip, zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI,. 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 83. 13

3.1.2 Obrana povinného dle zák.. 79/1896.z. Základním opravným prost edkem v dispozici dlužníka byl takzvaný rekurs upravený v 65 67 Zák.. 78/1896.z.. V dnešní právní úprav mu v podstat odpovídá institut odvolání. Lh ta k podání rekursu byla obecn osmidenní, p emž tento zp sob procesní obrany nebyl p ipušt n v i soudním usnesením, jimiž se toliko vedlo exeku ní ízení. Je nutno podotknout, že podání rekursu nem lo zásadn odkladný ú inek. Proti nároku samotnému mohl dle 35 Zák.. 78/1896.z. dlužník dále podat tzv. námitky formou žaloby, spo ívají na skute nostech nárok zrušujících nebo zastavujících, které nastaly teprve po vzniku exeku ního titulu, jenž tomuto ízení jest základem. 38 Na druhou stranu byla však áste tato možnost omezena zásadou koncentrace v p ípad edcházejícího soudního ízení, nebo soud musel posoudit rozhodnou dobu, ve které mohl dlužník tyto skute nosti v p edcházejícím ízení uplatnit. Také existovala možnost daná 36 Zák.. 78/1896.z. napadnout námitkami ve form žaloby exekuci samotnou, tedy nedostatek procesních podmínek. V této souvislosti upozor uji na bod 3 tohoto ustanovení, kdy d vodem pro zrušení exekuce mohla být také skute nost, že se v itel z ekl práva na zahájení exekuce. Krom t chto žalob náleželo dlužníkovi právo podat p ímo návrh na zrušení exekuce dle 40 Zák.. 78/1896.z. v p ípad uspokojení v itele p ed na ízením exekuce, anebo v p ípadech, kdy v itel povolil se kati nebo toho se z ekl, aby exekuce bec nebo v lh zatím ješt neprošlé byla vykonána. 39 Exekuci soud zrušil také v p ípadech presumovaných 39 Zák.. 78/1896.z. zpravidla op t na návrh, s možností zahájit exekuci z ur itých d vod ex offo; v tomto ípad však soud v tšinou na ídil jednání za ú asti obou stran 40. Zvláštním ustanovením se dnes jeví speciální forma prohlášení o majetku tzv. ísežným udáním dlužníka (resp. vyjevovací p ísahou) p ed soudem pro p ípad že ci, 38 35 odst. 1 zák..78/1896.z 39 40 zák..78/1896.z 40 HORA, Václav... [et al.]. Exeku ní právo. Praha : V. Linhart, 1938, s. 62-63. 14

na jejichž vydání nebo dodání exekuce se vede, nebyly nalezeny u dlužníka,, kde tyto ci jsou, nebo že jich nemá a že také neví, kde jsou. 41 K zajišt ní okamžité ochrany dlužníka p ed skon ením projednání opravných prost edk, pop. pokud byl napaden samotný exeku ní titul, dle 42 a násl. Zák.. 78/1896.z. mohl soud exekuci na návrh odložit. 3.2 Druhá sv tová válka a období povále né Nástup totalitních režim samoz ejm p inesl zásadní zejména faktickou zm nu co se exeku ního ízení tý e. Samoz ejm pokra ovaly novelizace exeku ního ádu : - na ízení. 183/1944 Sb. 42, kterým byla omezena možnost podání opravných prost edk, - zák.. 47/1947 Sb. 43, jímž byla podrobn upravena exekuce srážkami ze mzdy a jiných obdobných p íjm, - ochrana povinného byla zaru ena zavedením tzv. existen ního minima 44 - zák.. 319/1948 Sb. 45, kterým bylo zavedeno tzv. lidové soudnictví, s dopady na justici jako celek v etn díl ích dopad na exeku ní ízení. Zlomovým se pak stalo vydání nového ob anského soudního ádu 46 Zákon. 142/1950 Sb. v roce 1950 v rámci takzvané právnické dvouletky. Relativn samostatná úprava exeku ního ízení vzala definitivn za své, v etn odlišné úpravy slovenské. Veškeré právní normy týkající se výkonu rozhodnutí byly nyní za len ny p ímo do t etí 41 47 zák.. 78/1896.z. 42 Na ízení ministra spravedlnosti. 183/1944 Sb., ze dne 26. srpna 1944, o zjednodušení v ob anském soudnictví (První na ízení k provedení totálního vále ného nasazení v oboru ob anského soudnictví Protektorátu echy a Morava), ú innost od 05.09.1944 43 Zákon. 47/1947 Sb., ze dne 5. b ezna 1947, o exekuci na pracovní p íjem a p íjmy postavené mu na rove (zákon o exekuci na platy), ú innost od 01.06.1947 44 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip, zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI,. 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 83. 45 Zákon. 319/1948 Sb., ze dne 22. prosince 1948, o zlidov ní soudnictví, ú innost od 01.02.1949 46 Zákon. 142/1950 Sb., ze dne 25. íjna 1950, o ízení ve v cech ob anskoprávních (ob anský soudní ád), innost od 01.01.1951 15

ásti o.s.., p emž je však t eba mít na pam ti, že se zm nou spole enských pom také exeku ní ízení ve valné ásti ztratilo sv j význam a spíše bylo soust ed no na vymáhání pohledávek státu a socialistických organizací. Novinkami bylo zejména obecné rozlišení na exekuci speciální a exekuci generální, p emž tato p ipomíná spíše dnešní úpravu insolven ní, a zavedení pojmu inciden ní spor 47, jako ozna ení pro zvláštní úsek exeku ního ízení. P ed ú inností nového ob anského soudního ádu bylo p ijato dopl ující na ízení 48, jímž byl zaveden dodnes používaný t etinový systém srážek ze mzdy. O n kolik let pozd ji bylo exeku ní ízení rozší eno zavedením exekuce odepsáním z ú tu u pen žního ústavu 49. K urychlení vymáhání výživného byla p ijata díl í novela 50, kterou bylo umožn no již d íve na ízenou exekuci srážkami ze mzdy u jednoho zam stnavatele dlužníka uplatit bez dalšího také u všech budoucích zam stnavatel 51. 3.3 Ob anský soudní ád zák.. 99/1963 Sb. Zákon. 99/1963 Sb., Ob anský soudní ád, ze dne 4. prosince 1963, ú inný od 1.. 4.1.1964, nahradil nep íliš kvalitní p edpis z roku 1950; o jeho p ednostech sv í, že by s celou adou novel 52 p etrval až do dnešních dn. A koliv se v souvislosti s celkovou novou úpravou soukromého práva hovo í také o zm civilního procesu, dá se edpokládat, že ješt minimáln n kolik let bude platit dále. 47 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip, zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI,. 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 85-86. 48 Na ízení ministra spravedlnosti. 180/1950 Sb., ze dne 19. prosince 1950, o exekuci na pen žité pohledávky a plat, ú innost 01.01.1951 49 Zavedeno zákonným opat ením p edsednictva Národního shromážd ní. 63/1955 Sb., ze dne 15. prosince 1955, o soudní exekuci odepsáním z ú tu u pen žního ústavu, ú innost od 01.01.1956 50 Zákonné opat ení p edsednictva Národního shromážd ní. 57/1955 Sb., ze dne 22. listopadu 1955, kterým se upravuje urychlené vymáhání pohledávek na úhradu osobních pot eb nezletilých d tí, ú innost 01.01.1956 51 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip, zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI,. 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 87. 52 Ke dni dokon ení této práce celkem 102 novel a 6 nález Ústavního soudu. 16

Tento p edpis opouští ímskoprávní termín exekuce a p iklání se k výrazu výkon rozhodnutí, který upravuje v ásti páté, 251 354 53 ; krom toho došlo také k novému ozna ení procesních stran, když namísto tradi ních pojm v itel a dlužník využívá termín oprávn ný a povinný. Výkon rozhodnutí pro pen žitá pln ní bylo p vodn možno vést toliko srážkami ze mzdy, p ikázáním pohledávky, a prodejem movitých v cí a nemovitostí. Až po zm spole enských pom v roce 1989 p ibyly postupn další zp soby provedení exekuce, a to p íkazem k výplat z ú tu u pen žního ústavu, prodejem podniku a zvláštní zp sob provedení exekuce z ízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem, což na rozdíl od jiných zp sob je v podstat dalším zajišt ním pohledávky oprávn ného, tedy primárn nikoliv cestou k p ímému uspokojení pen žitého pln ní. Zástavní právo v rámci exekuce znal exeku ní ád z roku 1896, novodobý o.s.. však institut nejprve neupravoval 54. 3.4 Exeku ní ád zák.. 120/2001 Sb. ijetí exeku ního ádu na konci února roku 2001 znamenalo faktickou revoluci ve vynutitelnosti práva. V itel m byla najednou dána možnost volby, zda podají návrh na soudní výkon rozhodnutí se všemi z toho plynoucími nevýhodami, tedy nutností volby zp sobu proveden asto bez znalosti konkrétních majetkových pom dlužníka, obrovskému p etížení soudních vykonavatel, a s tím spojené riziko nízkého procenta uspokojení v itel, anebo podat návrh na na ízení exekuce, kdy soud dle výb ru v itele pov í provedením exekuce soukromoprávní subjekt, tedy soudního exekutora. Poprvé za trvání eskoslovenského i eského právního ádu byla tedy pravomoc vynucovat uložené povinnosti delegována na subjekt odlišný od státu, respektive soudu jako p edstavitele soudní moci. 53 Po vložení nové ásti páté, ízení ve v cech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, tvo í nyní výkon rozhodnutí ást šestou, 251 351a. 54 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip, zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI,. 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s.89. 17

Exeku ní ád jako takový nové zp soby provedení výkonu rozhodnutí nep ináší a z velké ásti využívá ustanovení ob anského soudního ádu, a to nejen ásti týkající se výkonu rozhodnutí, nýbrž i celé ady dalších obecných ustanovení. Exekuce se od výkonu rozhodnutí liší krom provád jícího subjektu zejména tím, že až sám exekutor po zjišt ní majetkových pom povinného rozhodne, jakým zp sobem i zp soby provede exekuci. Problémy teoretické i praktické však p ináší jak dvoukolejnost spo ívající v zachování stávajícího zp sobu výkonu rozhodnutí vedle exekuce, tak zejména schizofrenní postavení soudního exekutora, jenž je na jedné stran prodlouženou rukou ve ejné moci na základ pov ení exeku ním soudem, na druhé stran však podnikatelem nuceným nést jak rizika podnikatelská, tak se p i své innosti ídit striktními omezujícími ustanoveními právních p edpis, která na n j kladou vysoké nároky, avšak zajiš ují mu jen áste nou ochranu. Nutno podotknout, že tento princip byl inspirován slovenským edpisem, a to zákonem Národnej rady Slovenskej republiky. 233/1995 Z.z., z 14.08.1995, o súdnych exekútoroch a exeku nej innosti (Exeku ný poriadok) ve zn ní a doplnení alších zákonoch, s ú inností od 01.12.1995. 18

4 Ochrana povinného p i soudním výkonu rozhodnutí Zásada ochrany povinného je v o.s.. promítnuta v široké mí e. Od roku 2000 je v zákon stanovena povinnost soudu pou ovat ú astníky po na ízení výkonu rozhodnutí o jejich procesních právech. Ve form pasivn -ochranné je zásada ochrany povinného p ítomna nap. v ustanovení 257 o.s.., kdy výkon rozhodnutí lze na ídit a provést toliko zp soby taxativn uvedenými v tomto zákon, p i zachování principu proporcionality, nebo tento výkon má být proveden jen v rozsahu, který sta í k uspokojení oprávn ného, p i modera ní úloze soudu. P edseda senátu má možnost vylou it ty nep im ené z navržených zp sob provedení výkonu rozhodnutí, a na ídit tak pouze takovou formu, kterou bude pohledávka uspokojena, aniž by byl dlužník p ílišn zkrácen na svých právech, 55 pod sankcí zastavení exekuce ex offo 56. Za nevhodné je nutno považovat edevším takové zp soby rozhodnutí, jejichž hospodá ský výsledek pro oprávn ného je ve zcela z ejmém nepom ru k újm, kterou tím utrpí povinný, je-li možno vymáhané pln ní realizovat i jinak. 57 Také zcela z ejm neefektivní zp sob výkonu rozhodnutí navržený oprávn ným, zejména v situaci, kdy z okolností vyplývá, že tento zp sob neposta í ani k pokrytí náklad výkonu rozhodnutí, má soud povinnost zamítnout dle ustanovení 264 odst. 2 o.s... Obdobn je t eba postupovat i pokud by výt žek posta oval pouze k pokrytí t chto náklad, nebo je nutno op t vycházet ze zásady ochrany povinného, z níž vyplývá, že výkon nesmí být provád n pouze ze tím ú elem, aby povinnému byly zbyte zp sobeny náklady na výkon rozhodnutí. 58 Další promítnutí zmi ované zásady ve form pasivné pak již vychází z konkrétních zp sob výkonu rozhodnutí. 55 263 odst. 1 a 2 o.s.. 56 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip, zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI,. 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 89. 57 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 91. 58 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 92 19

4.1 Odvolání Základním prost edkem aktivní obrany povinného je ve vykonávacím ízení odvolání, které však nemá odkladný ú inek a ovlivní jen právní moc na izovacího usnesení. Vzhledem k tomu, že v ásti šesté o.s.. není tento institut p íliš podrobn upraven, je nutno p im en použít ustanovení ásti tvrté hlavy první o.s... Odvolací lh ta je obecná patnáctidenní, p emž zmeškání lh ty nelze ve vykonávacím ízení prominout 59. Dle dikce ustanovení 254 odst. 5 o.s.. v odvolání lze uvád t nové skute nosti a d kazy, nicmén namítat lze jen ty skute nosti, jež jsou pro na ízení výkonu rozhodnutí rozhodné. Takové skute nosti vyplývají z podmínek vykonávacího ízení dle 251 o.s.., tedy podání návrhu oprávn ným na základ vykonatelného rozhodnutí, jenž povinný dobrovoln nesplnil. Návrh na na ízení výkonu rozhodnutí musí podat zásadn v itel, p ípadn osoba, na kterou právo p ešlo nebo bylo p evedeno; návrh musí obsahovat takové ozna ení astník, z n hož bude možné jednozna ztotožnit tyto ú astníky s konkrétními osobami, dále p esné ozna ení rozhodnutí, jenž má být vykonáno, specifikaci vymáhané povinnosti a navržený zp sob provedení výkonu rozhodnutí. Zpravidla by k takovému návrhu m lo být p ipojeno také rozhodnutí, jenž má být vykonáno, pokud však rozhodnutí nevydal soud, který je p íslušný také k na ízení výkonu rozhodnutí. Rozhodnutí, na základ kterého má být výkon rozhodnutí proveden, musí být zásadn vykonatelné (tedy ideáln s vyzna enou doložkou vykonatelnosti), zpravidla tedy bude i pravomocné. Judikatura již nyní celkem jednotn dovozuje, že drobné formální nedostatky takového rozhodnutí nejsou na závadu jeho vykonatelnosti. P ípadnou absenci pari ní lh ty dokonce eší p ímo ustanovení 261 odst. 2 o.s.., kde je stanovena právní fikce obecné t ídenní lh ty a speciální lh ty patnáctidenní v p ípad vyklizení bytu. Pokud povinný dobrovoln nevykoná to, co mu rozhodnutí ukládá, musí soud p i na ízení výkonu rozhodnutí také p ihlédnout k p ípadným stanoveným podmínkám pln ní, p ípadn ke vzájemn stanoveným povinnostem mezi oprávn ným a povinným; 60 59 254 odst. 2 o.s.. 60 262 odst. 1 o.s... 20

v takových p ípadech musí být k návrhu oprávn ného p iloženy listiny prokazující, že takové okolnosti nastaly a nebrání tedy vykonatelnosti rozhodnutí. Odvolací soud nem že p ihlédnout ke skute nostem, které pro na ízení výkonu rozhodnutí nejsou rozhodné a takové odvolání musí odmítnout dle ustanovení 254 odst. 5 o.s.., v ty druhé za st edníkem. Je však t eba mít na pam ti, že podání je t eba posuzovat podle obsahu, nikoliv názvu, a tedy takovéto skute nosti mohou být soudem posouzeny jako relevantní v ízení o odkladu nebo zastavení výkonu rozhodnutí. Do skon ení ízení o odvolání nenabude usnesení o na ízení výkonu rozhodnutí právní moci a nelze jej tedy realizovat, nicmén ú inky výkonu rozhodnutí z stávají zachovány; povinný tedy zpravidla ztrácí oprávn ní nakládat s ur itou ástí svého majetku bez ohledu na právní moc usnesení o na ízení výkonu rozhodnutí. Povinný má sice možnost využít také institutu odkladu provedení výkonu rozhodnutí, nicmén i tento má efekt pouze asov omezený. Kone ným východiskem pro povinného je tedy pouze pravomocné vyhov ní odvolání, pop ípad zastavení výkonu rozhodnutí. 4.2 Odklad Zvláštním institutem obrany povinného je takzvaný odklad výkonu rozhodnutí upravený v ustanovení 266 o.s.., jenž má zabránit nep íznivým a pozd ji asto již neod initelným následk m nep etržitého provád ní výkonu rozhodnutí. 61 Ten m že být odložen jednak na návrh povinného, tak i bez návrhu, lze-li o ekávat zastavení výkonu rozhodnutí dle 268 o.s... Výsledným efektem odložení provád ní výkonu rozhodnutí je asov omezený klid ízení, b hem kterého soud nesmí init faktické kroky k uskute ní výkonu rozhodnutí, a po dobu odkladu také nevydává usnesení, jímž se vede ízení. Dosavadní rozhodnutí se ovšem neruší a taktéž z stává zachován ú inek již provedených úkon. i usnesení o na ízení odklad výkonu rozhodnutí je p ípustné odvolání. Pokra ování ve výkonu rozhodnutí by m lo mít také formu usnesení, by z praxe vyplývá, že se ada 61 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 94. 21

zejména menších okresních soud spokojí s prostým uplynutím lh ty odkladu. P i podstatné zm pom však lze pokra ovat v provád ní výkonu rozhodnutí i p ed uplynutím této lh ty. 4.2.1 Odklad ze sociálních d vod Odklad výkonu rozhodnutí dle ustanovení 266 odst. 1 o.s.. je vázán na spln ní ti podmínek : 1) absence zavin ní povinného, 2) nep íznivé postavení povinného, 3) asová omezenost tohoto postavení, 4) neprodlený výkon rozhodnutí by mohl zap init zvlášt nep íznivé následky pro povinného i jeho rodinné p íslušníky, 5) oprávn ný nebude odkladem vážn poškozen. Výkon rozhodnutí tedy bude odložen, jen jestliže nebylo v možnostech povinného ani p i vynaložení veškeré pé e vzniklý stav odvrátit. 62 Josef Macur dále podotýká, že takový k takovému stavu nelze v ízení o odkladu výkonu rozhodnutí p ihlédnout, pokud vznikl ješt p ed vznikem exeku ního titulu. 63 Zcela zásadním je požadavek asové omezenosti nep íznivého postavení, nebo soud v usnesení o povolení odkladu provedení výkonu rozhodnutí vždy uvede asový úsek, na který odklad povoluje. Pokud je tedy nep íznivé postavení povinného trvalé a nelze d vodn o ekávat radikální zm nu okolností, nelze takovému návrhu vyhov t. Pln v souladu se zásadou ochrany povinného a smyslem vykonávacího ízení žeme za zvlášt nep íznivé následky pro povinného, p ípadn jeho rodinu, považovat takový stav, kdy by byly ohroženy základní životní pot eby a došlo tedy k p ímému ohrožení zdraví, výchovy i naprostému sociálnímu vylou ení povinného. Vzhledem k zásadn rovnému postavení ú astník ízení však nesmí být vážn poškozen ani oprávn ný; v okamžiku, kdy by odkladem exekuce došlo k uvržení 62 DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá. II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1439. 63 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 95. 22

oprávn ného do podobného nep íznivého sociálního postavení v jakém je navrhující povinný, nelze zcela logicky odklad provedení výkonu rozhodnutí povolit. Jako modelový ípad m žeme vzít výkon rozhodnutí ve v cech výživného ve prosp ch nezaopat eného dít te. Zásada písemnosti ve vykonávacím ízení vede k požadavku, aby povinný sv j návrh náležit doplnil o listiny prokazující tvrzené skute nosti. V opa ném p ípad jej soud k p edložení t chto listin vyzve. Návrh na odklad výkonu rozhodnutí m že sm ovat nejen v i výkonu jako celku, ale také jen co do ur ité ásti. Dle úvahy soudu tento také m že rozhodnout i v p ípad návrhu na celkový odklad výkonu rozhodnutí o áste ném odkladu; typicky m že soud ur it povinnému namísto placení vymáhané ástky jako celku snížené splátky. 64 Z uvedeného vyplývá, že požadavky kladené na odložení výkonu rozhodnutí ze sociálních d vod jsou vysoké, a v d sledku toho zna ná ást t chto návrh kon í odmítnutím pro formální nedostatky a zejména pro naprostou neur itost trvání nep íznivého postavení 65. 4.2.2 Odklad p i p edpokladu zastavení Snáze lze dosáhnout odkladu provedení výkonu rozhodnutí, pokud lze o ekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven dle ustanovení 268 o.s... Soud má možnost v takovém ípad odložit výkon rozhodnutí i bez návrhu povinného, pop ípad na návrh t etí osoby; tento zp sob odkladu je ve ve ejném zájmu, nebo by bylo velmi absurdní vymáhat nap íklad rozhodnutí, které soud zrušil. I tento institut je však podmín n ne každý podn t k zastavení výkonu rozhodnutí bude mít za následek také odklad. Pro na ízení odkladu však nesta í pouhé podání návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí pro jeho nep ípustnost. Nesta í ani doložení 64 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 96. Také R 21/81. 65 Mezi typické formulace pat í až si najdu práci nebo mám malý d chod. Bohužel i p i v domé tíživé životní situace takových povinných nelze považovat toto sociální postavení za do asné s možností ur ení doby trvání odkladu. 23

skutkových okolností, z nichž by bylo možno na zastavení výkonu usuzovat. Návrh na odklad exekuce musí obsahovat d kaz, že již bylo zahájeno ízení, jež m že mít za následek rozhodnutí o nep ípustnosti a zastavení exekuce. 66 Z praxe mohu nap íklad uvést p ípad ešený Okresním soudem v Karviné a následn Krajským soudem v Ostrav. Povinný v pr hu exekuce podal návrh na odklad z d vodu sou asného podání žaloby na zrušení exeku ního titulu rozhod ího nálezu. Okresní ani krajský soud však exekuci neodložili s od vodn ním, že samotná existence ízení o zrušení exeku ního titulu není sama o sob d vodem pro odklad; p ipomn li také, že povinný m l možnost podat návrh na odklad vykonatelnosti exeku ního titulu jako takového sou asn s touto žalobou. Usnesení o odmítnutí odkladu nabylo právní moci, ale následn povinný usp l u soudu s žalobou na zrušení rozhod ího nálezu, kdy p íslušný Okresní soud v Ostrav rozhodl o tomto zrušení rozsudkem pro uznání p i využití nových ustanovení o koncentraci ízení. Tento rozsudek sice doposud nenabyl právní moci, nicmén vzhledem k velmi omezeným možnostem odvolání je možné s vysokou mírou pravd podobnosti o ekávat, že exekuce bude zastavena, a proto povinný s dalším návrhem na odklad již usp l. Je nutno také odlišovat institut odkladu výkonu rozhodnutí od institutu odkladu vykonatelnosti rozhodnutí samého; ten bude zpravidla využit p i projednávání n kterého z mimo ádných opravných prost edk a rozhoduje o n m týchž soud, který rozhoduje o opravném prost edku. Jedná se tedy o ovlivn ní samotného výsledku nalézacího ízení, emž dopady na ízení vykonávací jsou pouze sekundární je logické, že v p ípad odložení vykonatelnosti rozhodnutí musí být odložen také výkon tohoto rozhodnutí 67. Typicky soud takový institut využije, jestliže z pr hu ízení bude z ejmé, že žalob na obnovu ízení nebo pro zmate nost bude vyhov no, p ípadn p ed rozhodnutím o dovolání 68. Vykonatelnost rozhodnutí soud odloží zásadn na návrh. 66 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 96. 67 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 96. 68 DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá. II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1439. 24