VI. přednáška Řízení zásob II. 1. Řízení zásob 2.1. Podstata, úkoly a nástroje řízení zásob Úkolem řízení zásob je jejich udržování na úrovni, která umožňuje kvalitní splnění jejich funkce: vyrovnávat časový nebo množstevní nesoulad mezi procesem výroby u dodavatele a spotřeby u odběratele a dále tlumit či zcela zachycovat náhodné výkyvy v průběhu těchto dvou navazujících procesů. Operativní řízení zásob má zabezpečit udržování konkrétních druhů zásob v takové výši a struktuře, které odpovídají potřebám vnitropodnikových výrobních i nevýrobních spotřebitelů a tyto potřeby v reálné míře i včas uspokojit s takovým vynaložením nákladů, které jsou minimální. Strategické řízení zásob je soubor rozhodnutí o výši finančních zdrojů, které podnik může z celkových disponibilních zdrojů vyčlenit na krytí zásob v dané struktuře a výši. Rozlišujeme: Obratovou (běžnou) zásobu jejíž vznik a pohyb je dán tím, že její pořízení se uskutečňuje v dávkách, zatímco čerpání je uskutečňováno v častějších a menších dávkách Pojistnou zásobu, která má tlumit náhodné výkyvy jednak na straně vstupu (ve velikosti a intervalu dodávek), jednak na straně výstupu (velikosti a času intervalu čerpání) ze zásoby. Dále rozlišujeme zásoby pro předzásobení, zásobu strategickou a zásobu spekulativní. 1
Pro řízení zásob je nutné sledovat několik základních funkčním stavů (hladin) zásob. Rozlišujeme: a) okamžitá zásoba - faktická fyzická zásoba, tzn. skutečný stav zásob ve skladu k určitému datu - dispoziční zásoba je faktická zásoba zmenšená o již uplatněné požadavky vnitropodnikové objednávky, doklady k výdeji - bilanční zásoba je dispoziční zásoba zvětšená o velikost nevyřízených, ale potvrzených objednávek b) průměrná zásoba má význam pro sledování a analýzu vázanosti prostředků v zásobách. Ideálně představuje aritmetický průměr denních stavů fyzické zásoby za určité období Při řízení zásob členíme průměrnou fyzickou zásobu na obratovou (běžnou zásob) Zb a pojistnou Zp. Celková průměrná fyzická zásoba se označuje Zc. D Zb = 2 D velikost dodávky Tento vztah platí za předpokladu rovnoměrného čerpání ze zásoby. Celková průměrná zásoba: Zc = Zb + Zp = D / 2 + Zp 2
c) Rychlost obratu zásob tj. počet obrátek průměrné zásoby za určité období n. P roční spotřeba (výdej zásoby) P n = Zc d) Doba obratu zásoby (t) ve dnech je převrácenou hodnotou rychlosti jejího obratu a vyjadřuje dobu ve dnech, po kterou stačí průměrná zásoby krýt průměrnou spotřebu: 360 360 x Zc t = n P Uvedené hodnoty lze počítat podle jednotlivých druhů zásob ve fyzických jednotkách, v hodnotovém či časovém vyjádření i podle skupin nebo za zásobu celkem. Příklad: Vypočtěte obratovou, pojistnou a celkovou zásobu, rychlost obratu zásob a dobu obratu výrobního podniku vyrábějícího nábytek, když víme, že roční spotřeba dřevovláknitých desek je 8 000 ks/rok, velikost jedné objednávky je 1 000 ks a víme-li že pojistná zásoba byla propočtena na krytí potřeby po dobu 3 týdnů. Zb = 1000/2 = 500 ks Týdenní spotřeba = 8000/52 = 154 ks Zp = 462 Zc = 500 + 462 = 962 n = 8000/962 = 8,3 krát za rok t = 365/8,3 = 44 dní Závod potřebuje celkovou zásobu dřevovláknitých desek ve výši 962 ks, rychlost obratu zásoby je 8,3 krát za rok a doba obratu zásoby 44 dní. 3
1.2. Optimální výše dodávky Pro výpočet optimální výše dodávky počítejme že jsou podmínky konstantní potřeby dodávek a konstantního doplňování zásob. Dpi - je plánovaná celková velikost dodávek v daném období T Ndi - náklady na zajištění jedné dodávky i-tého materiálu Nsi - náklady na skladování a udržování zásob vyjádřené v Kč na jednotku zásoby i-tého materiálu a jeden den, je to část nákladů, která roste úměrně s velikostí dodávky nebo zásob Nci - celkové náklady a Kč na zajištění dodávek, skladování a udržování zásob při celkovém nákupu Dpi v plánovaném období T T - délka plánovacího období ve dnech (rok = 360) - velikost dodávky i-tého materiálu v hmotných jednotkách nebo v Kč tdi - délka dodávkového cyklu i-tého materiálu při dané velikost dodávky ve dnech Nci = (Ndi + Nsi x 2 x tdi ) x Dpi tdi = T x Dpi Ndi Dopti = (2x Nsi x Dpi / T) 4
5