Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/

Podobné dokumenty
Látkové množství n poznámky 6.A GVN

Brownův pohyb jako důkaz částicové struktury látek

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

TERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Kinetická teorie ideálního plynu

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 tel února 2013

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

3.3 Částicová stavba látky

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

Chemická kinetika. Reakce 1. řádu rychlost přímo úměrná koncentraci složky

I Mechanika a molekulová fyzika

Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy

KINETICKÁ TEORIE LÁTEK

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Mol. fyz. a termodynamika

Atom od hypotézy k jistot (ke 170. výro í objevu Brownova pohybu) Již sta ekové... spekulativn

Molekulová fyzika a termodynamika

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Fluktuace termodynamických veličin

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Energie, její formy a měření

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

ÚVOD DO TERMODYNAMIKY

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako

První představy o struktuře hmoty, objev atomu

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK

Mechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Atomová fyzika - literatura

metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Polarizace světla. Fyzikální sekce přirodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. T = p =

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

LOGO. Molekulová fyzika

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Zákony ideálního plynu

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Studium Brownova pohybu. stud. skup.

R2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základy molekulové fyziky a termodynamiky

Základy chemických technologií

6. Mechanika kapalin a plynů

6. Stavy hmoty - Plyny

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Molekulová fyzika. (test version, not revised)

Inspirace pro badatelsky orientovanou výuku

Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -

Základy vakuové techniky

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

VÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast

9. Struktura a vlastnosti plynů

DUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia

Vnitřní energie, práce a teplo

Fyzika - Sexta, 2. ročník

1 Tuhé těleso a jeho pohyb

ÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Fyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné.

Od kvantové mechaniky k chemii

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

Jádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika

VLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny

Vnitřní energie tělesa

SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P02 DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika

Některé základní pojmy

STAVBA ATOMU. Aleš Lacina Přírodovědecká fakulta MU, Brno

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

5 Základy termodynamiky

Aleš Trojánek MACHŮV PRINCIP A STŘEDOŠKOLSKÁ MECHANIKA Mach s Principle and the Mechanics at Secondary Schools

Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu

ATOMOVÉ JÁDRO A JEHO STRUKTURA. Aleš Lacina Přírodovědecká fakulta MU, Brno

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18)

Transkript:

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024

ČÁSTICOVÁ STRUKTURA LÁTEK Aleš Lacina Přírodovědecká fakulta MU v Brně

Kdyby při nějaké katastrofě došlo ke zničení všech vědeckých poznatků a pro následující generace mohla zůstat zachována jen jediná věta, jaké tvrzení sestavené z nejmenšího počtu slov by obsahovalo nejbohatší informaci? Jsem přesvědčen, že je to tvrzení, že všechny věci jsou složeny z atomů malých neustále se pohybujících částic, které se přitahují, pokud od sebe nejsou příliš vzdáleny, a odpuzují se, jsou-li těsně u sebe. Tato jediná věta obsahuje nesmírné množství informací o světě a získat je z ní vyžaduje jen trochu představivosti a uvažování. Richard Phillips Feynman (1918 1988) [Feynmanovy přednášky z fyziky, 1.díl]

Kdyby při nějaké katastrofě došlo ke zničení všech vědeckých poznatků a pro následující generace mohla zůstat zachována jen jediná věta, jaké tvrzení sestavené z nejmenšího počtu slov by obsahovalo nejbohatší informaci? Jsem přesvědčen, že je to tvrzení, že všechny věci jsou složeny z atomů malých neustále se pohybujících částic, které se přitahují, pokud od sebe nejsou příliš vzdáleny, a odpuzují se, jsou-li těsně u sebe. Tato jediná věta obsahuje nesmírné množství informací o světě a získat je z ní vyžaduje jen trochu představivosti a uvažování. Richard Phillips Feynman (1918 1988) [Feynmanovy přednášky z fyziky, 1.díl]

ODKUD TO VÍME? Již staří Řekové... Moderní experimentální techniky...

CHEMICKÝ ATOMISMUS John Dalton Amedeo Avogadro Makroskopické množství látky (1mol) m = N A m klíč k mikrosvětu Za několik let bude možné atom najít jen v prachu knihoven. Wilhelm Ostwald

MOLEKULÁRNĚ KINETICKÁ TEORIE LÁTEK Rudolf Clausius James C. Maxwell Ludwig Boltzmann Nemá smysl uvažovat o světě jako o mozaice složené z kamenů, o jejichž existenci se nemůžeme přesvědčit. Ernst Mach

NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ ATOMISTICKÁ KONCEPCE III (POUHÁ) HYPOTÉZA

BROWNŮV POHYB 1828 Stručná zpráva o mikroskopickém pozorování prováděném v měsících červnu, červenci a srpnu 1827 na částicích pylu a o všeobecné existenci aktivních molekul v organických i anorganických tělesech Robert Brown (1773 1858)

JAKO MOŽNÁ PŘÍČINA BYLY POSTUPNĚ VYLOUČENY: ŽIVÁ SÍLA KAPILÁRNÍ JEVY TEPLOTNÍ NEHOMOGENITY TOKY V KAPALINĚ ELEKTROSTATICKÉ SÍLY MECHANICKÁ NESTABILITA (OTŘESY) OSVĚTLENÍ VYPAŘOVÁNÍ

EXPERIMENTÁLNĚ BYLO PROKÁZÁNO: [WEINER, CANTONI, EXNER, DANCER, DELSAUX, CARBONELLE,...; GOUY] POHYB JE VELMI NEPRAVIDELNÝ (TRANSLACE I ROTACE) TRAJEKTORIE ČÁSTIC SE JEVÍ JAKO KŘIVKY NEMAJÍCÍ TEČNU JEDNOTLIVÉ ČÁSTICE SE POHYBUJÍ ZCELA NEZÁVISLE CHARAKTER POHYBU NEZÁVISÍ NA SLOŽENÍ A HUSTOTĚ ČÁSTIC AKTIVITA POHYBU SE ZVĚTŠUJE S KLESAJÍCÍ VELIKOSTÍ ČÁSTIC S ROSTOUCÍ TEPLOTOU S KLESAJÍCÍ VISKOZITOU KAPALINY POHYB NIKDY NEUSTÁVÁ!!

FYZIKÁLNÍ VÝKLAD: POHYB BROWNOWSKÝCH ČÁSTIC JE DŮSLEDKEM JEJICH BOMBARDOVÁNÍ MOLEKULAMI KAPALINY. [DELSAUX & CARBONELLE 1877] PŘI BROWNOVĚ POHYBU DOCHÁZÍ K PŘEMĚNĚ JISTÉ ČÁSTI TEPELNÉ ENERGIE MOLEKUL KAPALINY NA MECHANICKOU ENERGII BROWNOVSKÉ ČÁSTICE. [GOUY 1888] -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ( STATISTICKÁ INTERPRETACE ZÁKONA RŮSTU ENTROPIE ~ FLUKTUACE) (STŘEDNÍ) KINETICKÁ ENERGIE BROWNOVSKÉ ČÁSTICE MUSÍ BÝT ROVNA (STŘEDNÍ) KINETICKÉ ENERGII MOLEKULY TEKUTINY. [EXNER 1900] ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ (EKVIPARTIČNÍ TEORÉM)

Albert Einstein (1879 1955) 1905 O pohybu malých částic suspendovaných ve stacionární kapalině, který vyplývá z molekulárně kinetické teorie tepla

V tomto článku bude ukázáno, že podle molekulárně-kinetické teorie tepla musí mikroskopická tělíska, suspendovaná v tekutinách, v důsledku tepelného pohybu jejich molekul konat pohyby takových rozměrů, jež lze snadno pozorovat mikroskopem. Je možné, že tyto pohyby, které se zde chystám diskutovat, jsou totožné s tzv. Brownovým pohybem. Nicméně informace, které o Brownově pohybu mám, jsou tak nespolehlivé, že se nemohu k této otázce jakkoliv vyjádřit. Bude-li takový pohyb skutečně pozorován (včetně jeho zákonitostí, které jsem, věřím, nalezl), nebude nadále možné považovat klasickou termodynamiku za přesně použitelnou na tělesa rozměrů rozlišitelných v mikroskopu; a můj rozbor umožní přesně určit skutečné rozměry atomů. Pokud se naopak existence tohoto pohybu nepotvrdí, bude to pádný argument proti molekulárně-kinetické představě o teple.

ALBERT EINSTEIN (1902-4), 1905, (1906-8) UVAŽUJE O POHYBU SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC PŘEDPOKLADY: KINETICKÝ PŘÍSTUP ČÁSTICE SUSPENDOVANÉ V KAPALINĚ NEBO PLYNU (=BROWNOVY ČÁSTICE) SE ÚČASTNÍ TEPELNÉHO POHYBU MEDIA/PROSTŘEDÍ STŘEDNÍ KINETICKÁ ENERGIE KAŽDÉ ČÁSTICE KONAJÍCÍ TEPELNÝ POHYB JE TÁŽ (EKVIPARTIČNÍ TEORÉM) 3 E = kt 2

STŘEDNÍ KINETICKÁ ENERGIE MOLEKULY KAPALINY 1 m v 2 k 2 = 3 2 = kt STŘEDNÍ KINETICKÁ ENERGIE SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE = 1 2 2 MV k STŘEDNÍ KVADRATICKÁ RYCHLOST (SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE) V k = 3 k T M ABY BYL POHYB SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC (VIZUÁLNĚ) POZOROVATELNÝ, MUSÍ MÍT V k ROZUMNOU HODNOTU. PŘI VOLBĚ: T 300 K R k = = N A = 1.38. 10 23 J K -1 (dnešní hodnota!) V» k 3.10 10M -10 [ kg] m s -1

SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE MAKROSKOPICKÉ M 10 3 kg PYLOVÁ ZRNKA M 10 17 kg VELIKOSTI MOLEKUL M 10 25 kg V k 3 10 9 m s -1 V k 3 10 2 m s -1 V k 3 10 2 m s -1

INFORMACE O (HYPOTETICKÝCH) MOLEKULÁCH TEKUTINY m = m N A POHYB V NÍ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC 3 k T V k = = M 3 R T M 1 N A N A velké m malé ( N A m 0 ~ spojitá struktura látky ) MÁLO AKTIVNÍ (ŽÁDNÝ) CHAOTICKÝ POHYB SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC N A malé m velké AKTIVNÍ CHAOTICKÝ POHYB SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC v POKUD SE TENTO POHYB POZORUJE, TEKUTINA MÁ ČÁSTICOVOU (MOLEKULOVOU) STRUKTURU v NA VELIKOST JEJÍCH MOLEKUL LZE USUZOVAT Z AKTIVITY TOHOTO POHYBU

STŘEDNÍ HODNOTA KVADRÁTU PRŮMĚTU POSUNUTÍ DO VYBRANÉHO SMĚRU RT t ( D x) = ; kde Dt je časový interval odečítání poloh N 3pha 2 D A suspendované částice, h je dynamická viskozita tekutiny, a je poloměr suspendované částice POČET MOLEKUL V JEDNOM MOLU N A = RT ( Dx) 2 Dt 3pha HMOTNOST MOLEKULY m = m N A

NAVAZUJÍCÍ EXPERIMENTY Victor Henri NESOUHLAS Theodor Svedberg SPORNÉ VÝSLEDKY

Jean Baptiste Perrin (1870 1942) 1909 Brownův pohyb a molekulární realita

... Skutečně překvapivé a nové je na Brownově pohybu to, že nikdy neustává. Na první pohled se zdá, že jeho existence odporuje naší každodenní zkušenosti s třením. Nalejeme-li například kbelík vody do vany, považujeme za přirozené, že zanedlouho pohyb kapaliny ustane. Rozeberme si však, jakým způsobem se ustaví tento zdánlivý klid. Zpočátku mají všechny části vody přibližně stejně velké a stejně orientované rychlosti. Tento řád se naruší v okamžiku, kdy některé z nich narazí na dno vany a odrazí se od něj do různých směrů s různými rychlostmi, aby se srazily s další kapalinou, která je odrazí zas do jiných směrů. Tak se brzo po dopadu všechny části vody ještě pohybují, ale teď už musíme sledovat dosti malý objem kapaliny, chceme-li, aby rychlost ve všech jeho bodech měla stejný směr a velikost. O tom se snadno přesvědčíme, vhodíme-li do kapaliny několik drobných tělísek: uvidíme, že se vzájemně pohybují stále neuspořádaněji a neuspořádaněji. To, co nyní vidíme, pokud můžeme vůbec ještě něco rozlišit, není vymizení pohybu, ale jeho čím dál chaotičtější rozdělení do menších a menších částí kapaliny.

Pokračuje tato chaotizace donekonečna? Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, nebo abychom alespoň mohli studovat proces chaotizace co nejdéle, musíme namísto pouhého oka použít k pozorování mikroskop a jako detekčních zrníček užít mikroskopických částic. Tím dospějeme k podmínkám, za nichž se pozoruje Brownův pohyb, při čemž zjišťujeme, že chaotizace pohybu, tak zřejmá v běžných měřítcích našeho pozorování, nepokračuje bez omezení a že na mikroskopické úrovni se ustaví rovnováha mezi korelací a chaotizací.... Zřejmě se nelze vyhnout následujícímu závěru: Poněvadž chaotizace pohybu v kapalině nepokračuje donekonečna, ale od určité úrovně již neroste, musí se kapalina skládat ze zrníček či molekul, které se mohou vůči sobě navzájem pohybovat, do jejichž vnitřku však již pohyb být přenesen nemůže. Pokud by takové molekuly neexistovaly, pak by chaotizace pohybu musela pokračovat bez omezení....

JEAN PERRIN 1906-8, (1909) UVAŽUJE O ROZLOŽENÍ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC SEDIMENTAČNÍ PŘÍSTUP PŘEDPOKLADY: PROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ BROWNOVSKÝCH ČÁSTIC V TEKUTINĚ JE VÝSLEDKEM SOUPEŘENÍ DVOU VLIVŮ USPOŘÁDÁVAJÍCÍ SÍLA (TÍHA VZTLAK) x TEPELNÝ POHYB BROWNOVSKÉ ČÁSTICE - SE ÚČASTNÍ TEPELNÉHO POHYBU, - NAVZÁJEM NA SEBE NEPŮSOBÍ CHOVAJÍ SE JAKO MOLEKULY IDEÁLNÍHO PLYNU

KONCENTRACE BROWNOVSKÝCH ČÁSTIC V MÍSTĚ n r U r - kt ( r) µ e ( r ) r r U r r r ( ) = F( r ) dr - ò r = Fz n r ( r) = r U kt ( r ) konst. e = konst. e FN - RT - A z = n ( z) Pro F t > F v : F z = F POMĚR KONCENTRACÍ BROWNOVSKÝCH ČÁSTIC VE VÝŠKÁCH z, z 0 (ROZVRSTVENÍ BROWNOVSKÝCH ČÁSTIC V TEKUTINĚ) ( z) ( z ) A n - - n 0 = e FN RT ( z z ) 0

INFORMACE O (HYPOTETICKÝCH) MOLEKULÁCH TEKUTINY m = m N A ROZVRSTVENÍ BROWNOVSKÝCH ČÁSTIC ( z) ( z ) A n - - n 0 = e FN RT ( z z ) 0 N A velké m malé VELMI RYCHLÝ POKLES KONCENTRACE BROWNOVSKÝCH ČÁSTIC S VÝŠKOU z ( N A m 0 ~ spojitá struktura látky VŠECHNY ČÁSTICE KLESNOU NA DNO ) N A malé m velké POMALÝ POKLES KONCENTRACE BROWNOVSKÝCH ČÁSTIC S VÝŠKOU z ( ROVNOMĚRNÉ ROZLOŽENÍ ) v POKUD SE ROZVRSTVENÍ BROWNOVSKÝCH ČÁSTIC POZORUJE, TEKUTINA MÁ ČÁSTICOVOU (MOLEKULOVOU) STRUKTURU v NA VELIKOST JEJÍCH MOLEKUL LZE USUZOVAT Z NEROVNOMĚRNOSTI TOHOTO ROZVRSTVENÍ

N A = RT F n( z0) ln n( z) ( z - z ) 0 VELIKOST VÝSLEDNICE SIL PŮSOBÍCÍCH NA BROWNOVSKOU ČÁSTICI F = Ftíhová - Fvztlaková = nrbg -nr g = n ( rb - r )g N A = n n( z ) 0 RT ln n( z) ( r - r ) g( z - z ) B 0

NAVAZUJÍCÍ EXPERIMENTY B, r ;, ( z), n( z ) 0 Dz = z 0 n, r n - z SUSPENZE příprava r n, r B

SUSPENZE příprava výběr vhodné látky gumiguta (později i jiné pryskyřice) homogenita třídění částic podle velikosti opakovaným odstřeďováním r standardně r B po vypaření vody standardně 4 n = p a 3 pomocí stejného objemu vody 3 z padání v dlouhé kapiláře (Stokesův zákon) po usazení zrníček na stěnách nádoby mikroskopem ( homogenní suspenze o různé velikosti částic: a min 0.15 mm, a max 0.5 mm )

( z ), n ( z 0 ), Dz = z z 0 n - MIKROSKOPEM velké zvětšení malá hloubka ostrosti 1mm Dz na mikrometrickém šroubu mikroskopu n (z), n (z 0 ) dostatečně velká a fotografováním (opakovaným) malá a vizuálním pozorováním (opakovaným) při zmenšeném zorném poli osvětlení na krátký časový interval ( 15s)

N A = ( 7.1 ± 1.5 ) 10 23 mol -1 (Perrin 1908) OPĚTOVNÉ EXPERIMENTÁLNÍ VYŠETŘENÍ KINETIKY SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC N A = 6.0 10 23 mol -1 (Perrin, Chaudesaigues 1908) DNEŠNÍ HODNOTA N A = ( 6.022045 ± 0.000001 ) 10 23 mol -1

Jsem přesvědčen, že rozum oproštěný od předsudků nemůže popírat jevy, které přes svoji značnou odlišnost vedou k témuž výsledku... Mám za to, že teď bude jen velmi těžko možné zdůvodňovat nepřátelský postoj k molekulární hypotéze nicotnými argumenty, neboť se tato hypotéza dokázala vypořádat se všemi námitkami, které proti ní byly vzneseny. Jean Perrin, 1909

Přesvědčil jsem se, že od nedávna máme experimentální důkaz diskrétní či zrnité struktury látky, který atomová hypotéza marně hledala stovky let... Souhlas Brownova pohybu s požadavky kinetické hypotézy... opravňuje i toho nejobezřetnějšího vědce mluvit o experimentálním důkazu atomové teorie hmoty. Atomová hypotéza jím byla povýšena na vědecky dobře podloženou teorii. Wilhelm Ostwald, 1909

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024

PŘÍLOHA (K DISKUSI)

DOPLŇUJÍCÍ ČTENÍ: Brown R.: A Brief Account of Microscopical Observations Made in the Months of June, July and August 1827 on the Particles Contained in Pollen of Plants; and on the General Existence of Active Molecules in Organic and Anorganic Bodies. Edinburgh New Philosophical Journal 5 (1828) 358. Einstein A.: Über die von der molekularkinetischen Theorie der Wärme geforderte Bewegung von in ruhenden Flüssigkeiten suspendierten Teilchen. Annalen der Physik 17, (1905) 549. Fürth R. (Ed.): Investigations on the Theory of the Brownian Movement by Albert Einstein, PhD. Dover Publications, New York 1956. Perrin J.: Mouvement Brownien et réalité moleculaire. Annales de chimie et physique XVIII (1909) 5. Perrin J.: Atoms. Ox Bow Press, Woodbridge, Connecticut (přetisk 1990). ----------------------------------------------------------------------------------------------------------- Lavenda B. H.: Brownian Motion. Scientific American (February 1985) 56. Fowler M.: Brownian motion http://galileo.phys.virginia.edu/classes/152.mf1i.spring02/brownianmotion.htm Trigg G.: Crucial Experiments in Modern Physics. Van Nostrand, New York 1971. Planken K. L.: Brownian Motion and Molecular Size. http://www.imamu.edu.sa/scientific_selections/abstracts/physics/brownian%20m otion%20and%20molecular%20size.pdf ------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Chvosta P.: Průvodce publikací Alberta Einsteina o Brownově pohybu z roku 1905. Československý časopis pro fyziku 55, č. 6 (2005) 625. Rojko M. Uhrová L.: Brownův pohyb. Mediasys, s. r. o., Praha 1999. Czudková L.: Perrinova analýza Brownova pohybu jako první důkaz částicové struktury látek. Školská fyzika V, č. 1 (1998) 9. Brož J., Roskovec V.: Základní fyzikální konstanty. SPN, Praha 1987. Lacina A.: Atom od hypotézy k jistotě. Československý časopis pro fyziku 48, č. 5 (1998) 282. http://www.physics.muni.cz/kof/clanky/atom.pdf Zajac R., Šebesta J.: Historické pramene súčasnej fyziky 1. Alfa, Bratislava 1990. Zemánek L.: Vývoj představ o struktuře látek a jeho učebnicové zpracování. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2006. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- Gregorová D.: Změřeno navzdory Einsteinovým předpokladům. http://www.osel.cz/tisk.php?clanek=5069