POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
13. PŘEVISLÉ KONSTRUKCE BALKONY, ARKÝŘE, ŘÍMSY, TERASY
LEGENDA KLÍČOVÉ POJMY balkon, lodžie, arkýř, terasa CÍLE KAPITOLY -orientace v převislých konstrukcích, -ukázat řešení tepelných mostů u převislých konstrukcí. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 10 hodin
13.1. TERMINOLOGIE PŘEDSAZENÝCH KONSTRUKCÍ Balkon je převislá konstrukce umístěná v obvodové stěně a přístupná z interiéru. Má-li komunikační účel, nazývá se pavlač. Arkýř zvětšuje prostor místnosti přes průčelí. Lodžie jsou v podstatě zcela zapuštěné balkony. Konstruují se jako předsazené před rovinu průčelí objektu a často mají vlastní základy. Na rozdíl od balkonu je do vnějšího prostoru otevřena pouze z jedné strany. Terasy jsou pochůzné plochy na plochých střechách, arkýřích, ustoupených podlažích nebo i přímo na terénu.
13.2. BALKONY Faktory ovlivňující návrhy balkonů: vztah k sousedním objektům orientace ke světovým stranám a podmínky oslunění soukromí a výhled ochrana proti větru, dešti a slunci pocit bezpečí bezpečnost dětí na balkoně rozměry a tvar vybavení a doplňky (např. květinové truhlíky), barva balkonů atd
13.2. BALKONY Z hlediska konstrukce balkony mohou být: krakorcové (vykonzolované) ve spojení se stropní konstrukcí, zavěšené obvykle ocelovými táhly na obvodové stěně zavěšené a podepřené obvykle podepřené ocel.trubkami Tvary balkonů. HÁJEK, P. a kol., 2004. Konstrukce pozemních staveb 10. Nosné konstrukce I. Praha: ČVUT, str. 250. ISBN 80-01-02243-9.
13.2. BALKONY Ochrana proti větru a dešti: Nejvhodnější jsou balkony s plným zábradlím (dobré soukromí), zábradlí s otevřenou přední stranou umožňuje dobrý výhled, zábradlí otevřené na obou bočních stranách vyvolává průvan Balkónové zábradlí : a) plné ze všech tří stran, b) s otevřenou přední plochou a plnými bočními stěnami, c) s plnou přední stěnou a otevřenými bočními stěnami, d) s přední a jednou boční plnou stěnou a otevřenou druhou boční stěnou, e) kombinované s plnými částmi a otevřenou částí v přední stěně. KVASNIČKOVÁ, R. KVASNIČKA,I. 1964. Balkóny: Balkóny a lodžie v obytné výstavbě. Praha: SNTL.
13.2. BALKONY Různé umístění květinových truhlíků: a) truhlík překáží při opírání o zábradlí, b) truhlík překáží ve výhledu, c) při této poloze se dají květiny dobře zalévat a je z balkonu dobře vidět, d) není vidět z balkonu na květiny a při zalévání květin je nutno se vyklánět, e) vhodně umístěný truhlík v mřížce vyhnuté ven.
13.2. BALKONY Balkony zavěšené na táhlech: a) prefa desky na ocelových pozinkovaných táhlech Ø 14 mm b) prefa desky osazené vnitřními rohy do kapes, vnějšími rohy na ocelová táhla Ø 50 mm. KVASNIČKOVÁ, R. KVASNIČKA,I. 1964. Balkóny: Balkóny a lodžie v obytné výstavbě. Praha: SNTL.
13.2. BALKONY Balkon osazený na ocelové konzolky a podepřený ocelovými trubkami Balkon zavěšený ocelovými táhly
13.2. BALKONY Balkony a tepelné mosty: přerušení tepelného mostu obalení předstupující konstrukce U krakorcových železobetonových balkonů se tepelné mosty řeší buď přerušením tepelného mostu ISO nosníkem nebo obalením celého krakorce tepelným izolantem. U zavěšených balkonů jsou tepelné mosty eliminovány, ale na druhé straně existují problémy s trvanlivostí (koroze u nechráněných ocelových prvků a svarů) Umístění ISO nosníků do konzolových balkonových desek a konzolový ISO nosník. HÁJEK, P. a kol., 2004. Konstrukce pozemních staveb 10. Nosné konstrukce I. Praha: ČVUT, str. 250. ISBN 80-01-02243-9.
13.2. BALKONY Balkony a tepelné mosty: Umístění ISO nosníků do konzolových balkonových desek a konzolový ISO nosník. HÁJEK, P. a kol., 2004. Konstrukce pozemních staveb 10. Nosné konstrukce I. Praha: ČVUT, str. 250. ISBN 80-01-02243-9.
13.2. BALKONY Řešení tepelného mostu balkonu ISO nosníkem
13.2. BALKONY Zábradlí: masívní zděná či betonová přechodná a smíšená ze skleněných tvárnic, luxferů lehká : mřížová - ze svislých trubek nebo prutů plná - ocelová kostra s připevněnými deskami či pásy - např. z plastů, bezpečnostního skla, plechy, dřevěné lamely apod. KVASNIČKOVÁ, R. KVASNIČKA,I. 1964. Balkóny: Balkóny a lodžie v obytné výstavbě. Praha: SNTL. Varianty uspořádání zábradlí vzhledem k balkonové desce: a) nejméně vhodný způsob: mezi balkonovou deskou a plným zábradlím vzniká tah větru a zmenšuje se užitná plocha balkonu; b) a c) - tah větru zůstává, ale užitná plocha se nezmenšuje; d) a e) správné řešení; f) nebezpečí koroze ocelových profilů.
13.2. BALKONY Vztah umístění zábradlí k hydroizolaci: a) nevhodné (porušuje se hydroizolace), b) c) vhodné. KVASNIČKOVÁ, R. KVASNIČKA,I. 1964. Balkóny: Balkóny a lodžie v obytné výstavbě. Praha: SNTL.
13.2. BALKONY Detaily zábradlí z vlnitého plechu: a) vhodné a staticky bezpečné upevnění; b) nebezpečí koroze plechu odkapávající vodou; c) umístění plechu zvenku; d) umístění plechu zevnitř (méně výhodné). KVASNIČKOVÁ, R. KVASNIČKA,I. 1964. Balkóny: Balkóny a lodžie v obytné výstavbě. Praha: SNTL.
13.2. BALKONY Varianty kotvení sloupků ocelového zábradlí do železobetonové desky: řešení d) - f) je vhodnější ve srovnání s případem a) - c) MĚŠŤAN, R., 1989. Stavba svépomocí. Praha : SNTL, str. 292. ISBN 80-03-00165-X.
13.2. BALKONY Varianty ukončení okraje dlažby. a) odsazení dlaždice od volného okraje, b,c) dlaždice s volným okrajem lícuje, d) a e) dlaždice přečnívá přes volný okraj. KVASNIČKOVÁ, R. KVASNIČKA,I. 1964. Balkóny: Balkóny a lodžie v obytné výstavbě. Praha: SNTL.
13.2. BALKONY Zakončení okapního nosu: a) správně zakončená koncová drážka má mít drážku 20/25 mm velkou se zešikmenou vnitřní hranou umístěnou cca 30 50 mm od okraje desky b) drážky menší než trojúhelníkové jsou vadné: nátěr končící u okapní drážky je vhodnější než omítka; zbytek podhledu a čelo balkonové desky se snadno znečistí - vhodné bez nátěru c) vhodná úprava. KVASNIČKOVÁ, R. KVASNIČKA,I. 1964. Balkóny: Balkóny a lodžie v obytné výstavbě. Praha: SNTL.
13.2. BALKONY Zakončení systémem Schlüter DITRA: 1) betonový podklad ve spádu 1,5-2 % 2) koncový profil s okapničkou a drážkou pro připevnění žlabu 3) PE rohož pro izolaci, separaci, vyrovnání přetlaku vodní páry 4) izolační PE páska oboustranně opatřená rounem pro spojení s lepidlem k vytvoření těsných spojů 5) koutový profil pro pružný styk podlaha-stěna 6) profily pro ukončení soklů 7) žlabový systém pro odvodnění 8) Al nebo antikorozní profily pro zakončení hran dlaždic 9) keramická či kamenná dlažba
13.2. BALKONY Zakončení systémem Schlüter DITRA: 1) betonový podklad ve spádu 1,5-2 % 2) ukončovací profil s drážkou 3) hydroizolace 4) obvodové dilatační pásky 5) drenážní rohož pro trvalý odvod průsakové vody 6) ukončovací T profil 7) roznášecí vrstva (potěr) 8) PE rohož izolaci, separaci a vyrovnání přetlaků vodní páry 9) izolační PE páska oboustranně opatřená rounem 10) rohový profil pro pružné spojení podlaha stěna 11) profily pro ukončení soklů 12) žlabový systém pro odvodnění balkonů 13) keramická či kamenná dlažba
13.2. BALKONY Varianty pro zakončení obvodových hran u balkonů systémem Schlüter - DITRA
13.2. BALKONY Varianty pro zakončení obvodových hran u balkonů systémem Schlüter TROBA nebo Schlüter TROBA-PLUS http://www.schlueter.cz/media_produkte/schlueter_db_5_9_bara_rtk_cz_1009.pdf http://www.schlueter.cz/media_produkte/schlueter_db_7_1_troba_cz_0210.pdf http://www.schlueter.cz/produkt.aspx?doc=6-1-ditra.xml&pg=download
13.2. BALKONY Oplechování balkonu se zarážkou: 1 oplechování 2 okapnice 3 zarážka s otvory 4 připojovací lišta 5 plechová výztuha 6 hřebíky 7 špalíky 8 asfaltovaný pás 9 příponka z plechu 10 povlak. Krytina x přesah okapnice
13.2. BALKONY Oplechování terasy s použitím profilů Schlüter : a) Schlüter profil vložen na betonový podklad a pod plastovou flexibilní fólii b) Schlüter profil vložen do betonového podkladu c) Schlüter profil vložen mezi betonový podklad a živičnou hydroizolaci
13.2. BALKONY Zakončení dlažby na styku s obvodovou stěnou: a) d) dlažba musí být převedena na stěny alespoň řadou dlaždic, pro níž se vynechá ve zdivu rýha. b) je vhodné přechod zakončit požlábkem a hydroizolaci uložit do fabionu ve vytažené balkonové desce, kde se nemůže zlámat. KVASNIČKOVÁ, R. KVASNIČKA,I. 1964. Balkóny: Balkóny a lodžie v obytné výstavbě. Praha: SNTL.
13.3. LODŽIE Jsou v podstatě zcela zapuštěné balkony otevřené do okolí pouze jednou stranou. Další charakteristikou je, že mají zastropení. Vzhledem k podepření, je uložení lodžií kloubové a tak jsou zde pro eliminaci tepelných mostů navrženy jiné typy ISO nosníků než u balkónů. Jsou zde použity nosníky pro přenos smykových sil. Typy lodžií. HÁJEK, P. a kol. 2004. Konstrukce pozemních staveb 10. Nosné konstrukce I. Praha: ČVUT, str. 255. ISBN 80-01-02243-9.
13.3. LODŽIE Umístění ISO nosníků do lodžií a ISO nosník pro přenos smykových sil. HÁJEK, P. a kol. 2004. Konstrukce pozemních staveb 10. Nosné konstrukce I. Praha: ČVUT, str. 250. ISBN 80-01-02243-9.
13.4. POCHŮZNÉ PLOCHY 13.4.1. Rozdělení a skladby pochůzných ploch Pochůzné plochy je možno dělit podle různých hledisek: 1) podle prostoru umístěného pod pochůznou střechou: pochůzné plochy nad vytápěnými prostory (ve skladbě je umístěna termoizolace) pochůzné plochy nad nevytápěnými prostory (ve skladbě nemusí být tepelněizolační vrstva) 2) podle způsobu kladení pochůzné vrstvy: nasucho (ukládá se bez mokrého procesu např. dlažba na podložkách z PVC, pryže apod.) namokro (ukládá se pomocí mokrého procesu např. dlažba do betonové mazaniny.)
13.4.1. ROZDĚLENÍ A SKLADBY POCHŮZNÝCH PLOCH Skladba pochůzných ploch : Pochůzné plochy na terasách, balkonech, lodžiích jsou převážně provedeny jako jednoplášťové nevětrané střechy (bez kanálků): a) bez tepelně izolační vrstvy (např. na rostlém terénu), b) s tepelně izolační vrstvou: - nad nosnou vrstvou (stropní konstrukcí): pod hydroizolací bez parotěsné zábrany pod hydroizolací s parotěsnou zábranou - pod stropní konstrukcí - nad nosnou vrstvou a nad hydroizolací střecha s opačným pořadním vrstev (inverzní)
13.4.1. ROZDĚLENÍ A SKLADBY POCHŮZNÝCH PLOCH Skladba klasická: dlažba na podložkách s ochrannou geotextilií povlaková hydroizolace (živičná či asfaltová) expanzní a plošně dilatační vrstva tepelná izolace desková parotěsná zábrana podkladní spádová vrstva (beton, lehčený beton), stropní konstrukce Často se vyskytují další úpravy: dlažba se klade do lepidla buď na podkladní oddilatovaný beton nebo na pružnou polyetylenovou rohož s rybinovitě tvarovanými žebry (např. firmy Schlüter) spádová vrstva z polystyrenových klínů vytváří zároveň tepelněizolační vrstvu
13.4.1. ROZDĚLENÍ A SKLADBY POCHŮZNÝCH PLOCH Skladba inverzní : dlažba na podložkách s ochrannou geotextilií tepelná izolace desková z nenasákavého materiálu separační vrstva povlaková hydroizolace (živičná či asfaltová) expanzní a plošně dilatační vrstva podkladní spádová vrstva (beton, lehčený beton), stropní konstrukce Často se vyskytují další úpravy: místo povlakové krytiny se používá chemická hydroizolační stěrka uzavírající podkladní spádový beton spádová vrstva z polystyrenbetonu (G-beton) vytváří zároveň tepelněizolační vrstvu obvykle větší tloušťky
13.4.1. ROZDĚLENÍ A SKLADBY POCHŮZNÝCH PLOCH 9 betonová dlažba 8 kamenná drť 7 - elastomerobitumenový pás proti prorůstání kořenů 6 podkladní elastomero-bitumenový pás 5 horký bitumen 4 desky z pěnového skla 3 horký bitumen 2 speciální penetrace 1 betonová vrstva
13.4.1. ROZDĚLENÍ A SKLADBY POCHŮZNÝCH PLOCH Skladba terasy: 1 - nosná vrstva 1- spádový potěr 2 - parotěsná zábrana 3 - tepelná izolace 4 - vodotěsná izolace 5 - drenážní rohož pro trvalý odvod průsakové vody 6 - roznášecí vrstva 7 - PE fólie 8 - kamenná nebo keramická dlažba do lepidla
13.4.2. ODVODNĚNÍ TERAS A POCHŮZNÝCH PLOCH V současné době není v žádné ČSN uvedena minimální plocha vyžadující koncový žlab (ve starých normách byl žlab nutný od 10 m2). Osazení žlabu je ovlivněno jednak plochou, jednak hloubkou terasy. V praxi se ukázalo, že žlaby se osvědčily na terasách s plochou větší než 6 m2 za předpokladu, že jejich hloubka je alespoň 1,2 m (mohou existovat úzké pochůzné plochy např. 600 mm o délce až 10 m a žlaby nevyžadují). Doporučený minimální spád 1,5 %, vhodné je zakončení terasy u žlabu keramickými přířezy nebo plechovou lištou. Koncové dlaždice mají být opatřeny okapnicí.
13.4.3. NÁŠLAPNÉ VRSTVY POCHŮZNÝCH PLOCH mazanina z betonů, asfaltobetonů, plastbetonů separovaná od povlakové vrstvy kluznou fólií a je vhodné ji vyztužit dlažby do maltového lože mají být stejně jako mazaniny od povlakové krytiny oddilatovány (poloha dilatačních spár se musí ztotožňovat s polohou dilatace v podkladu), dlažby do podsypu doporučuje se minimální nasákavost, dlažby na podložkách doporučují se z hlediska stabilizace dlaždice alespoň rozměrů 400 x 400 mm, dlažby z desek a pásů na bázi plastů používají se většinou k dočasné ochraně hydroizolačních povlaků, litý asfalt klade se na betonové mazaniny, chránící povlakovou krytinu před vyššími teplotami, dřevěné rošty z exotických dřev např. Merbau, Ipe
13.4.3. NÁŠLAPNÉ VRSTVY POCHŮZNÝCH PLOCH Dřevěné rošty z terasových palubek, popř. z hranolů mohou být zhotoveny z těchto dřevin: Merbau s vysokým obsahem olejnatých pryskyřic jako např. dřevo Teak; jedná se dále o dekorativní dřevinu s převážně radiální rovnožilou strukturou, obtížně zápalnou Ipe nazývá se též Brazilský ořech, má nádhernou dekorativní strukturu s výraznými letokruhy. Díky své vysoké hustotě až 1300 kg.m-3 je odolná proti hmyzu, plísním, hnilobě a je rovněž obtížně zápalná Massaranduba je velice tvrdá, těžká dřevina, nicméně se vlastnostmi nemůže rovnat dřevinám Merbau a Ipe. Bangkirai filipinské tvrdé odolné dřevo Dřevěné rošty jsou jednostranně či oboustranně drážkovány, je nutno pamatovat na čištění podkladu.
13.5. ŘÍMSY Římsa musí být na šikmých střechách dostatečně zatížena nadezdívkou nebo musí být dokonale zakotvena do zdiva, překladu atd. MĚŠTAN, R., 1989. Stavba svépomocí. Praha : SNTL, str.256. ISBN 80-03-00165-X.
13.5. ŘÍMSY Zakončení dřevěného krovu u okapu : MĚŠTAN, R., 1989. Stavba svépomocí. Praha : SNTL, str. 254. ISBN 80-03-00165-X.
13.6. ARKÝŘE Arkýř (z latinského arcere - opevňovat, ohrazovat) je architektonický stavební prvek. Je to výstupek, vyčnívající v průčelí budovy nebo z jejího nároží, který je posazený na nosnících vystupujících ze zdiva (krakorcích) nebo na trámech stropu nad přízemím. Arkýř rozšiřuje vnitřní prostor budovy a umožňuje výhled podél fasády do strany. Na rozdíl od rizalitu nevystupuje z průčelí od základů, ale až v některém z vyšších pater. Ve středověku byly arkýře důležitou obrannou součástí budov. Zabezpečovaly lepší výhled na obrannou zeď a umožňovaly chráněnou střelbu proti útočníkům. V arkýřích se také budovaly toalety (prevéty). Zdroj : Wikipedie
LEGENDA STUDIJNÍ MATERIÁLY Základní literatura: WITZANY, J. a kol., 2006. Konstrukce pozemních staveb 20. Praha: ČVUT, str. 266-269. ISBN 80-01-033422-4. ČSN 74 3305:2008. Ochranná zábradlí. Základní ustanovení. Doporučené studijní zdroje: HORNIAKOVA, L. a kol., 1988. Konstrukce pozemných stavieb I. Bratislava: ALFA, SNTL. 063-568-88 KPS. OTÁZKY A ÚKOLY 1) Jaký je rozdíl mezi balkonem a lodžií? 2) Jaký typ ISO nosníku použijeme na konstrukci balkonu a jaký typ pro lodžii?
LEGENDA KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Odpověď : Viz výklad. Použitá literatura WITZANY, J. a kol., 2006. Konstrukce pozemních staveb 20. Praha: ČVUT. ISBN 80-01-033422-4. ŠILAROVÁ, Š. a kol., 2005. Konstrukce pozemních staveb 20.pomůcka do cvičení. Praha: ČVUT. ISBN 80-01-002678-7. ČSN 73 4130:2010. Schodiště a šikmé rampy. Základní požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. ČSN 74 3305:2008. Ochranná zábradlí. Základní ustanovení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. HORNIAKOVA, L. a kol., 1988. Konstrukce pozemných stavieb I. Bratislava: ALFA, SNTL. 063-568-88 KPS. MACEKOVÁ, V., 2006. Pozemní stavitelství II(S) modul 01 Schodiště. Brno: FAST CERM. ISBN 978-80-7204-519-8. Přednášky doc. Ing. Václava Kupilíka, CSc.