Text neprošel jazykovou úpravou. Olomoucký klastr inovací, družstvo. Autor: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.

Text neprošel jazykovou úpravou. Olomoucký klastr inovací, družstvo Autor: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Olomouc 2012

Obsah Obsah... 1 Úvod... 2 1. Makroekonomické ukazatele Olomouckého kraje... 3 1.1. Hrubý domácí produkt a hospodářský růst... 3 1.2. Nezaměstnanost... 5 1.3. Inflace... 7 2. Průmyslový profil Olomouckého kraje... 8 2.1. Průmyslová struktura Olomouckého kraje... 8 2.1.1. Průmysl v Olomouckém kraji v 1. 3. čtvrtletí 2011... 10 3. Kvalifikace pracovní síly v regionu... 12 4. Návrh řešení... 14 4.1. Infrastruktura - HUB... 14 4.2. Služby... 15 4.2.1. Koučink... 15 4.2.2. Specializované poradenství... 16 4.2.3. Dodávky ICT... 16 4.2.4. Centrum pro transfer technologií... 16 4.2.5. Vzdělávání... 17 5. Závěr... 18 6. Bibliografie... 19 7. Seznam tabulek... 20 8. Seznam obrázků... 20

Úvod Hovoříme-li o inovačních procesech, je třeba na prvním místě připomenout, že se jedná o evoluční, nelineární a interaktivní proces, který proto nutně stojí a padá s intenzivní komunikací a spoluprací mezi různými aktéry (firma firma, firmy veřejné instituce/vládní agentury, firmy podnikatelská sdružení, firmy znalostní základna aj.). Druhým bodem, který úvodem musí zaznít, je předpoklad, klíčový pro tvorbu jakéhokoli regionálního inovačního systému, že vzájemná blízkost mezi aktéry usnadňuje tvoření, získávání, akumulaci a využití znalostí, a to zejména díky existující sítí vztahů (mezi firmami i jednotlivci) a místně specifickému procesu učení a využívání znalostí. Obecně pak můžeme na zcela základní úrovni rozlišit dva subsystémy, které jsou nezbytně nutné pro jakýkoli inovační proces: je to subsystém generující znalosti (znalostní základna) a subsystém znalosti užívající a ekonomicky je zhodnocující (podnikový sektor). Inovační systém v nějakém regionu pak existuje pouze tehdy, pokud jsou mezi firmami a znalostní základnou v daném regionu vytvořeny a probíhají systematické interakce. V rámci této strategie se zaměřujeme na tzv. byznys inovace, kterými se rozumí vytváření nové přidané hodnoty pro zákazníka a pro firmu, která není nutně založená na výzkumu a vývoji. Z jiného pohledu se jedná o neustávající proces vylepšování a obměny výrobků a služeb firmy, včetně způsobů jejich produkce, prodeje a distribuce. Byznys inovace je tedy procesem, který se primárně odehrává uvnitř firem a který je ekonomickými odborníky považován za zcela klíčový pro získání a udržení konkurenční výhody firem. Jestliže se na region podíváme jako na skupinu firem, které realizují své aktivity na určitém území, pak inovace představují hlavní zdroj konkurenceschopnosti místní ekonomiky. Cílená podpora konkurenceschopnosti a zlepšování pozice firem na trhu prostřednictvím vhodně nastaveného regionálního inovačního rámce je velmi důležitým doplňkem již existujících spontánních i náhodných synergických efektů, které vyplývají z prostorové blízkosti a koncentrace. 2

v tom kraje Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce 1. Makroekonomické ukazatele Olomouckého kraje Tato kapitola je zaměřena na popis hlavních makroekonomických trendů a ukazatelů hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje. Jak dokládají údaje z ekonomických statistik, výsledky jsou ve srovnání s ostatními kraji spíše podprůměrné. Nižší tempo růstu se negativně promítá do dalších indikátorů, jako např. HDP na obyvatele a vysoká míra nezaměstnanosti. V důsledku negativních ekonomických trendů a nedostatku kvalitních pracovních míst dochází také k odlivu kvalifikovaných a vzdělaných pracovníků, čímž se prohlubují strukturální ekonomické problémy. 1.1. Hrubý domácí produkt a hospodářský růst Olomoucký kraj patří z hlediska velikosti HDP na 1 obyvatele v rámci České republiky k nejvíce zaostávajícím regionům státu. V roce 2010 se Olomoucký kraj se svým HDP ve výši 173 882 mil. Kč umístil mezi všemi kraji na 9 místě. Co se týče HDP na 1 obyvatele, tady se umístil až na 12 místě před Libereckým a Karlovarským krajem. Tabulka 1 HDP v jednotlivých krajích ČR, Zdroj: ČSÚ HDP Měřicí jednotka mil. Kč 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Česká republika (mld. Kč) 2 688,1 2 929,2 3 116,1 3 352,6 3 662,6 3 848,4 3 739,2 3 775,2 Hlavní město Praha 641 835 697 979 752 091 813 275 909 016 977 136 945 796 972 551 Středočeský 278 424 305 638 318 687 357 151 392 597 415 250 395 557 405 837 Jihočeský 149 074 161 177 172 956 185 379 193 864 195 803 195 195 195 732 Plzeňský 136 611 152 818 158 755 171 854 183 162 178 474 176 553 175 398 Karlovarský 66 553 69 888 72 351 74 284 80 355 81 467 81 213 79 845 Ústecký 180 497 194 863 206 058 220 146 235 905 246 541 250 301 250 267 Liberecký 90 748 97 975 108 262 114 121 118 481 120 680 116 297 117 992 Královéhradecký 128 445 139 331 145 111 152 035 166 175 173 544 171 660 171 247 Pardubický 112 323 121 286 126 270 138 343 151 391 154 384 148 528 146 614 Vysočina 110 837 120 038 126 025 135 150 147 647 142 955 139 522 150 666 Jihomoravský 274 027 294 106 310 623 336 071 369 283 397 332 387 479 387 309 Olomoucký 129 477 142 597 146 368 154 111 168 073 176 763 172 249 173 882 Zlínský 128 274 135 256 144 825 156 644 170 213 185 264 180 885 177 989 Moravskoslezský 257 005 294 213 323 726 339 517 371 399 393 358 366 413 369 908 3

Důvodem zaostávání Olomouckého kraje je nižší tempo hospodářského růstu. Oproti růstu HDP České Republiky v letech 1995-2009, který činil 44 %, Olomoucký kraj s 29,9 % výrazně zaostává. V tomto období dosáhly nižšího hospodářského růstu pouze čtyři kraje Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský. Příčiny této slabé hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje pramení z minulosti a souvisí s dlouhodobým vývojem struktury místní ekonomiky 1. Dosažená úroveň HDP kraje mezi lety 1995 2010 poklesla vůči národní úrovni i hodnotě za 13 krajů bez Prahy. Vzhledem k míře vlivu Prahy na hodnoty HDP na obyvatele za celou ČR je vhodné srovnávat vývoj Olomouckého kraje jak vůči národní úrovni, tak vůči hodnotě za ČR bez Prahy. Dosažená úroveň HDP na obyvatele se v kraji v období 1995 2009 oproti národní úrovni snížila o 7,9 procentních bodů z 83,3 % na 75,4 %. V důsledku neustálého posilování pozice Prahy se vůči národní úrovni o 6,8 procentních bodů snížila také hodnota vůči ČR bez Prahy. Nicméně úroveň produktivity a struktura ekonomiky kraje ukazují vysoký potenciál dalšího poklesu HDP na obyvatele Olomouckého kraje jak na národní úrovni i úrovni ČR bez Prahy. Obrázek 1 Vývoj HDP na obyvatele Olomouckého kraje Zdroj: ČSÚ, regionální účty 1 Olomoucký kraj, Průzkum prostředí pro inovační podnikání v Olomouckém kraji [online]. květen 2011 [cit. 4.1.2012] Dostupné na WWW: <http://www.kr-olomoucky.cz/clanky/dokumenty/254/priloha-1-pruzkumprostredi-pro-inovacni-podnikani-olk.pdf> 4

1.2. Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji k 30.6.2012 zaznamenala mírný pokles oproti stejnému období loňského roku z 10,4 % na 10 %. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo ale stoupl z 20 (k 30.6.2011) na 23,6 (k 30.6.2012). Obrázek 2 Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 30.6.2012, Zdroj: MPSV Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR byl Olomoucký kraj k 30.6.2012 s mírou nezaměstnanosti 10 % třetím nejhorším, před Moravskoslezským s 10,9 % mírou nezaměstnanosti a Ústeckým krajem s 12,8 % a od celorepublikového průměru dosahoval odstup 1,9 %. V Olomouckém kraji sledujeme trend postupného snižování míry nezaměstnanosti, který nebyl přerušen ani v červnu roku 2012. Během měsíce června se na úřadech práce 5

v Olomouckém kraji registrovalo 1 868 nových uchazečů, naopak 2 959 osob tutéž evidenci opustilo. Celkově eviduje úřad práce ke konci měsíce června 34 197 uchazečů 2. Tabulka 2 Míra registrované nezaměstnanosti v krajích ČR v letech 2006-2011, Zdroj: ČSÚ Stav k: 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 ČR celkem 7,67 5,98 5,96 9,24 9,57 8,91 Hl. m. Praha 2,72 2,16 2,14 3,66 4,07 3,95 Jihočeský 5,68 4,47 4,83 7,78 8,50 7,53 Plzeňský 5,60 4,43 5,03 8,16 8,25 7,01 Královéhradecký 6,32 4,70 4,81 7,97 8,37 7,49 Středočeský 5,32 4,25 4,47 7,01 7,73 7,1 Pardubický 6,91 5,43 5,95 9,58 9,87 8,44 Vysočina 7,10 5,63 6,27 10,25 10,73 9,44 Zlínský 7,75 6,02 6,13 10,83 10,74 9,35 Jihomoravský 8,82 6,92 6,83 10,59 10,87 9,81 Liberecký 7,04 6,05 6,95 11,24 10,54 9,46 Karlovarský 9,20 7,32 7,62 11,07 11,39 9,83 Olomoucký 8,97 6,73 6,87 12,19 12,48 11,37 Moravskoslezský 12,58 9,62 8,49 12,14 12,36 11,18 Ústecký 13,77 10,96 10,26 13,61 13,90 12,9 Jak je vidět z předchozí tabulky, Olomoucký kraj dlouhodobě patří mezi kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v rámci České republiky a od průměrné míry registrované nezaměstnanosti si udržuje odstup 2 až 3 %. 2 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 6.7.2012 [cit 7.7.2012] Dostupný na WWW : <http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/statistiky/ol_statistika_kraj.pdf> 6

1.3. Inflace Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červnu 2012 2,8 %. Celková hladina spotřebitelských cen stoupla v červnu proti květnu o 0,2 % 3. Dlouhodobý vývoj míry inflace zachycuje následující graf. Obrázek 3 Vývoj míry inflace v ČR v letech 2000 2012, Zdroj: ČSÚ 3 Český statistický úřad [online]. duben 2012 [cit. 13.5.2012]. Míra inflace. Dostupné na WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace> 7

2. Průmyslový profil Olomouckého kraje Mnohé příčiny a důležité faktory hospodářského zaostávání regionální ekonomiky se vztahují ke struktuře realizovaných ekonomických aktivit. Nejde přitom jen o odvětvovou či oborovou strukturu. Významným ukazatelem je také skladba firem dle jejich pozice v (globálních) hodnotových řetězcích. Nejde tedy o přítomnost či podíl znalostně intenzivních oborů v ekonomice, ale zejména o charakter konkrétních aktivit. Například přítomnost ústředí firmy oděvního průmyslu může mít větší přínos pro regionální ekonomiku (v podobě rozvojového potenciálu, charakteru pracovních míst, vyplácených mezd atd.) než montážní závod automobilového nebo elektrotechnického průmyslu. Hodnocení odvětvové struktury ekonomiky je proto nezbytné provádět na základě informací o konkrétní povaze realizovaných aktivit v místních firmách. 2.1. Průmyslová struktura Olomouckého kraje Jak uvádí následující graf, průmyslové aktivity jsou v Olomouckém kraji nejvíce koncentrovány v okresu Olomouc, který soustřeďuje 33,8 % celkové průmyslové výroby kraje. Za ním následují okresy Přerov a Prostějov s 19,6 % a Šumperk s 19,1 %. Nejméně průmyslu je soustředěného v okresu Jeseník 7,8 %. 4 Mezi hlavní odvětví průmyslu v kraji patří: Strojírenský průmysl Elektrotechnický průmysl Potravinářský průmysl Textilní a oděvní průmysl 4 Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 27.2.2012]. Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ - NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31.12.2011. Dostupný na WWW: <http://m.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/d00037fa4e/$file/w-71130211q4h2.pdf> 8

Nejdůležitějším odvětvím v Olomouckém kraji je průmysl zpracovatelský. V prvním čtvrtletí roku 2012 v něm působilo 95 % všech velkých průmyslových podniků, které zaměstnávají celkem cca 40 tis. osob. Obrázek 4 Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k 31.12.2011 Zdroj: ČSÚ Obrázek 5 přehledně zobrazuje rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v Olomouckém kraji. Vidíme, že až 32 % osob je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu. Ze statistik vyplývá, že strojírenské podniky zaměstnávají 48 % všech lidí pracujících v průmyslové oblasti. Dalším výrazně zastoupeným sektorem je vzdělávání a zdravotnictví se 14 %, což je dáno zejména působením Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého, z nichž každá zaměstnává více jak 3 000 osob. 9

Obrázek 5 Rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v roce 2011. Zdroj: Úřad práce Olomouc 2.1.1. Průmysl v Olomouckém kraji v 1. 3. čtvrtletí 2011 V Olomouckém kraji sídlilo od ledna do září roku 2011 celkem 156 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Počet podniků v Olomouckém kraji během sledovaného období stoupl v porovnání se stejným obdobím roku 2010 o 9. Počet zaměstnanců v těchto podnicích se ale snížil a dosahoval necelých 41 tis. osob, což odpovídá meziročnímu úbytku 0,6 %. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v největších průmyslových podnicích působících v Olomouckém kraji vzrostla na 22 777 Kč, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 5,2 %. Po výrazném poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy roku 2009 se situace v letech 2010 a 2011 stabilizovala. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podniků se 100 a více zaměstnanci působících v kraji vzrostly od ledna 10

do září 2011 oproti stejnému období roku 2010 o 10,2 % na 71,2 mld. Kč a na celkových tržbách v zemi (2 123 mld. Kč) se podílely 3,4 %. 5 Tabulka 3 Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle krajů v 1. 3. čtvrtletí 2011. Zdroj: ČSÚ Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců skutečnost index 2011/ 2010 Průměrná měsíční mzda skutečnost (Kč) hrubá index 2011/ 2010 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy index skutečnost 2011/ (mil. Kč) 2010 Česká republika 2 313 774 301 103,9 25 695 103,8 2 123 017 109,5 Hl. m. Praha 222 79 106 109,1 32 960 100,4 234 860 104,5 Středočeský 207 86 487 95,1 29 972 106,9 367 763 102,1 Jihočeský 153 43 815 106,0 23 116 104,1 84 038 114,1 Plzeňský 159 53 039 106,1 25 204 102,0 125 590 102,5 Karlovarský 76 20 415 99,1 22 395 10359 26 562 103,6 Ústecký 169 52 902 101,0 25 469 102,9 233 472 110,9 Liberecký 105 40 621 101,7 25 575 104,4 89 342 110,8 Královéhradecký 131 40 468 110,0 22 741 106,1 84 971 138,5 Pardubický 137 43 291 104,4 22 655 104,2 149 346 106,8 Vysočina 140 47 131 107,8 23 826 102,8 82 234 110,7 Jihomoravský 255 69 743 111,4 23 619 103,3 141 055 119,0 Olomoucký 156 40 854 99,4 22 777 105,2 71 164 110,2 Zlínský 175 46 408 105,3 23 215 105,7 105 332 107,2 Moravskoslezský 230 110 021 101,8 25 672 104,4 327 279 115,0 5 Český statistický úřad [online]. [cit. 9.5.2012]. Průmysl v Olomouckém kraji v 1. pololetí 2011. Dostupný na WWW: < http://www.olomouc.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/6b004632a4/$file/w-71130211q3l1.pdf >. 11

3. Kvalifikace pracovní síly v regionu Kvalifikovanou pracovní silou pro oblast vědy a výzkumu jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, kterých je v Olomouckém kraji dostatek. Největší podíl na tomto ukazateli má UP Olomouc, kterou navštěvuje v rámci 8 fakult cca 23 000 studentů. Další institucí, zvyšující úroveň pracovní síly přímo v Olomouci je MVŠO s cca 800 posluchači. Třetí vysokou školou Olomouckého kraje je Vysoká škola logistiky o.p.s., která je stejně jako MVŠO neuniversitním typem vysoké školy. Rostoucí zájem o studium na vysokých školách v Olomouckém kraji dává předpoklad dalšímu zkvalitňování pracovní síly v regionu. Přehledné znázornění vzdělanostní struktury obyvatelstva Olomouckého kraje v ekonomicky aktivním věku je uvedeno na obrázku níže. Obrázek 6 Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let (2011, %) 12

Z dalších údajů, týkajících se profesní struktury zaměstnanosti, vyplývá, že většina ekonomicky aktivního obyvatelstva Olomouckého kraje je zaměstnána v technických a řemeslnických oborech, ve službách a ve strojírenství. Jak ukazuje následující graf, podíl vědeckých pracovníků a odborníků je ve srovnání s ČR průměrný. 6 Obrázek 7 Profesní struktura zaměstnanosti (2011, %) 6 Budoucnost profesí - Trhy práce v regionech v roce 2011 [online]. [cit. 11.5.2012] Dostupný na WWW : <http://budoucnostprofesi.cz/trhy-prace-v-regionech/regiony2011.html> 13

4. Návrh řešení Na základě výše uvedené, ne příliš pozitivní charakteristiky Olomouckého kraje a na základě zkušeností švýcarského partnera s řešením obdobné situace vyplynulo, že je nutné podporovat zejména malé a střední podniky působící v Olomouckém kraji, jelikož tvoří téměř 90 % všech zaměstnavatelů v regionu. Řešení se ukazuje v poskytování služeb, které pomohou nastartovat potenciál firmy, ušetří finanční prostředky a tyto mohou být následně investovány efektivněji do rozvoje firmy. Byly definovány možné oblasti, které by z hlediska struktury a situace v kraji byly pro firmy nejvíce přínosné a tyto byly také osobně konzultovány se zástupci cca 20 firem z Olomouckého kraje. Výsledkem a možným komplexním řešením je vytvoření tzv. akceleračního centra, které bude styčným místem pro malé a střední podniky (MSP) pro řešení jejich situace. Cílem je zlepšení postavení Olomouckého kraje oproti ostatním krajům ČR, nastartování ekonomiky kraje a zvýšení atraktivity kraje pro investory a to pomocí vytvoření silného regionálního podpůrného prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem, které budou spolupracovat s vědecko-výzkumnými organizacemi a budou efektivně využívat informačně-komunikační technologie. Definované možnosti a druhy poskytovaných služeb jsou v následujícím textu rozděleny do dvou základních skupin vytvořených podle jejich faktické podstaty. První skupinou je infrastruktura, kam můžeme zařadit např. pronájmy kanceláří, konferenčních prostor a specializovaných laboratoří. Druhou skupinu představují služby. Ty jsou dále rozděleny do dalších několika úrovní a subkategorií jako např. projektový servis, poradenství, koučink, transfer know-how a technologií a vzdělávání. 4.1. Infrastruktura - HUB Tzv. HUB je určen především začínajícím podnikatelům (studentské firmy, start-upy apod.) a podnikatelům, kteří nepotřebují stálou provozovnu, a pro něž je důležité a výhodné mít možnost si potřebnou infrastrukturu pro své podnikání flexibilně pronajmout na období 14

nezbytně nutné. Jde o kreativní a inovativní prostředí včetně poskytování komunikačního a pracovního zázemí a navazujících podpůrných a poradenských služeb. Jedná se o vytvoření a provoz moderního otevřeného pracovního prostoru (open space), který kombinuje nízké náklady, serendipitu, komunikaci a interakci podnikatelů z různých oblastí. Standardně HUB nabízí virtuální kancelář (sídlo společnosti, úložné prostory, poštovní schránka, kancelářské vybavení), konferenční místnosti, společenskou místnost s barem/kavárnou a kuchyňkou, členský profil na www stránkách HUBu. Začínající podnikatelé mohou též využít nabízených specializovaných poradenských služeb, např. v oblasti obchodního práva, účetnictví a daní, ICT aj. 4.2. Služby 4.2.1. Koučink Koučink v našem pojetí znamená práci ve vlastním prostředí firmy a rozvoj jejího vlastního potenciálu jejími vlastními prostředky (nejde tedy jen o klasické externí poradenství), přičemž kouč svými zkušenostmi a znalostmi napomáhá firemnímu týmu k dosažení vytyčených cílů. Celý proces lze rozčlenit do 4 hlavních fází (přičemž firma může využít pouze některé z nich): 1) Identifikace příležitostí. 2) Návrh rozvojového inovačního projektu evaluace vnitřního a vnějšího mikroprostředí MSP, studie proveditelnosti, návrh strategie a business modelu). 3) Příprava inovačního projektu definice nutných způsobů realizace a zdrojů, doplnění chybějících zdrojů (finanční, technologické, personální aj.), koncept realizace. 4) Implementace projektu a vyhodnocení výsledků. Celý proces koučování zde vychází z mnohaletých zkušeností společnosti Platinn, která jej zajišťuje v regionu Západního Švýcarska (tvořen šesti kantony). Tento model podpory inovačních kapacit podnikatelských subjektů se tedy osvědčuje v zemi, jejíž ekonomika patří stabilně na špičku ve všech globálních žebříčcích konkurenceschopnosti a inovativnosti. 15

4.2.2. Specializované poradenství - PR a marketing: marketingové průzkumy trhu, poradentství v oblasti propagace firmy, tvorby marketingových koncepcí či koncepcí všech úrovní korporátní identity. Dále také možnost přípravy marketingových strategií, stejně jako poradenství v oblasti publicity a Public Relations a kontakty na reklamní agentury a grafická studia. - Podnikatelský záměr: profesionální informační servis v oblastech zakládání firmy, tvorby podnikatelského záměru a orientaci v legislativním rámci (volba právní formy podnikání a postup při založení firmy) - Technology foresight a market inteligence: služby zaměřené na usnadnění orientace MSP v dynamickém vývoji na trzích nových technologií, sledování trendů na trhu a předvídání jeho pohybu. - Služby rizikového kapitálu a souvisejícího poradenství, resp. asistence při hledání strategického investora. 4.2.3. Dodávky ICT - Serverové služby jako např. Server housing a hosting (pronájem virtuálního serveru) či skladování a zabezpečení dat na bázi cloud computing. - Systémy informačních technologií 4.2.4. Centrum pro transfer technologií Je institucionálním zázemím pro uplatnění výsledků výzkumu a vývoje takto zaměřených institucí v rámci kraje. Jde o způsob spolupráce a transferu znalostí a technologií mezi univerzitou a průmyslem. V rámci této spolupráce by měli být nabízeny především následující služby: - Komerční uplatnění duševního vlastnictví - poskytování pomoci a podpory při komerčním využití produktů duševního vlastnictví. - Propojení tržního prostředí s vědecko-výzkumným prostředím. 16

- Nabídka inovativních technologií a know-how klientskými firmami a dalšími vědecko-výzkumnými subjekty, vyhledávání potenciálních domácích a zahraničních partnerů (poptávajících) a zprostředkování kontaktů, případně asistence při jednáních s těmito partnery a další služby dle individuálních potřeb. - Identifikace technologických potřeb podniků v ČR i zahraničí (tzv. screening poptávky). Vyhledání vhodných partnerů dodavatelů technologie a know-how v zahraničí, vyhledání partnerů pro joint-venture, asistence při jednáních s potenciálními partnery a další služby dle individuálních potřeb. - Databáze technologických poptávek a nabídek pravidelně aktualizovaná databáze, která soustřeďuje technologické nabídky a poptávky ze specializovaných transferových center především ze zemí EU. - Technology Watch Service průběžné sledování novinek v oblastech specializace nové trendy na trhu, patenty, legislativní prostředí atd. 4.2.5. Vzdělávání Představuje služby v oblasti výuky, získávání zkušeností, osvojování znalostí, dovedností a postojů. V rámci těchto služeb jde především o: - Celoživotní vzdělávání ekonomické a manažerské kurzy v rámci celoživotního vzdělávání pořádané zejména pro technicky vzdělané zaměstnance. - Inovační akademie vzdělávací program zaměřený na inovační rozvoj firem. Ty mohou pod dohledem lektorů analyzovat možnosti inovací ve svých firmách a eliminovat zbytečně vynaložené prostředky. Inovační akademie obsahuje různé moduly, kterými jsou např. tvorba budoucnosti firmy, inovace procesů a výrobků v rámci podniku, financování růstu atp. Uvedený výčet nabízených služeb a prostředků vychází z výše uvedených potřeb a možností a odráží reálnou potřebu těchto služeb v určeném vzorku firem v Olomouckém kraji. 17

5. Závěr Úspěšnost regionů závisí na jejich schopnosti stát se ohniskem národních i nadnárodních toků informací, pracovníků, investic a výroby. Celkově je třeba zaměřit podporu na vytvoření funkčního inovačního rámce či systému regionu. Primárně jde o posílení endogenní kapacity firem i dalších aktérů v regionu inovovat. Účinná inovační politika musí být formulována a realizována na základě intenzivní komunikace a vytváření konsenzu mezi regionálními aktéry. Rolí veřejného sektoru je zejména vytváření sociálního kapitálu prostřednictvím podpory vzájemného dialogu mezi aktéry v regionu, posilováním důvěry, zprostředkování kontaktů aj. Ekonomické struktuře Olomouckého kraje dominují tradiční průmyslové obory a služby, což jsou segmenty pouze okrajově spjaty s výzkumem a podstatně více založeny na úzkém kontaktu a práci s trhy a zákazníky, spolupráci s dodavateli atd. Mnoho inovací v zavedených oborech má charakter kombinace již existujících znalostí/technologií, přičemž hlavním zdrojem takových inovací je podnikatel schopný rozeznat nové příležitosti a řídit změny a kroky potřebné ke zhodnocení těchto příležitostí. Z tohoto důvodu je podpora tzv. byznys inovací (tj. hledání přidané hodnoty pro firmu a zákazníka) prostřednictvím akceleračního centra zcela zásadním nástrojem inovační politiky Olomouckého kraje. V rámci tohoto centra půjde především o poskytování služeb inovačního koučinku, což je zcela zásadní pro zvyšování inovační kapacity a následný růst MSP v regionu. To je úzce spjato s udržením konkurenceschopnosti a výkonnosti ekonomiky Olomouckého kraje a snižováním míry nezaměstnanosti. Koučování spojené se specializovaným poradenstvím se bude zaměřovat na fungování firmy v oblastech jako např. obchod (úspěch s novým, inovativním produktem/službou, získání nových zákazníků a úspěch na nových trzích, obnova nabídky atd.), partnerství (budování partnerství a projektů založených na spolupráci s cílem budování obchodních inovací), organizace (optimalizace a vývoj organizace, sladění mezi organizací a obchodní strategií) a strategie (identifikace a posílení firemních kapacit pro inovace). 18

6. Bibliografie [ 1 ] HUBÍK, Stanislav a Juliet M CORBIN. Hypotéza: metodologický nástroj výzkumu ve společenských vědách. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2006, 80 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 42. ISBN 80-704-0842-1. [ 2 ] LOUČKOVÁ, Ivana a Juliet M CORBIN. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu: techniques and procedures for developing grounded theory. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, 311 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 42. ISBN 978-808-6429-793. [ 3 ] STRAUSS, Anselm L a Juliet M CORBIN. Basics of qualitative research: techniques and procedures for developing grounded theory. 2nd ed. Thousand Oaks: Sage Publications, c1998, 312 s. Opuscula, 5. ISBN 08-039-5940-0. [ 4 ] STRAUSS, Anselm a Petr DVOŘÁK. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie Přel. S. Ježek. 1.vyd. Boskovice: Albert, 1999, 196 s. Opuscula, 5. ISBN 80-858-3460-X. [ 5 ] NOVÁK, Lukáš a Petr DVOŘÁK. Úvod do logiky aristotelské tradice: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky. Vyd. 1. České Budějovice: Teologická fakulta Jihočeské univerzity, 2007, 217 s. Opuscula, 5. ISBN 978-807-0409-596. [ 6 ] CHABADA, Michal. Ján Duns Scotus: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2007, 151 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-2322-645. [ 7 ] HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-807-3674-854. [ 8 ] REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů: Příručka pro uživatele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-4730-066. [ 9 ] DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 80-246-0139-7. 19

[ 10 ] MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4. 7. Seznam tabulek Tabulka 1 HDP v jednotlivých krajích ČR, Zdroj: ČSÚ... 3 Tabulka 2 Míra registrované nezaměstnanosti v krajích ČR v letech 2006-2011, Zdroj: ČSÚ. 6 Tabulka 3 Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle krajů v 1. 3. čtvrtletí 2011. Zdroj: ČSÚ... 11 8. Seznam obrázků Obrázek 1 Vývoj HDP na obyvatele Olomouckého kraje Zdroj: ČSÚ, regionální účty... 4 Obrázek 2 Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 30.6.2012, Zdroj: MPSV... 5 Obrázek 3 Vývoj míry inflace v ČR v letech 2000 2012, Zdroj: ČSÚ... 7 Obrázek 4 Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k 31.12.2011 Zdroj: ČSÚ... 9 Obrázek 5 Rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v roce 2010. Zdroj: Úřad práce Olomouc... 10 Obrázek 6 Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let (2011, %)... 12 Obrázek 7 Profesní struktura zaměstnanosti (2011, %)... 13 20