Sval. Svalová tkáň. Svalová tkáň. Tvary svalů. Druhy svalů dle funkce. Inervace tkáně. aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň

Podobné dokumenty
Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie

Svalová tkáň Svalová soustava

Svalová tkáň Svalová soustava

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Svalová tkáň. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie a embryologie LF MU.

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Myologie. Soustava svalová

Přednáška 5 Biomechanika svalu

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

ší šířenší

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

pracovní list studenta

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Přeměna chemické energie v mechanickou

Pohybová soustava - svalová soustava

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton?

Obecná myologie David Kachlík

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Téma I: Tkáň svalová

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Genetika člověka GCPSB

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

SVALY. - kosterních a kožních svalů je v lidském těle 600, 1/3 ½ celkové váhy těla

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Velikost živočišných buněk

Epitely a jejich variace

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

Cytologie. Přednáška 2010

FYZIOLOGIE ZÁTĚŽZ ĚŽE

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOFYZIKY A FYZIKÁLNÍ CHEMIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Biomechanika svalů

Obecná myologie. Svaly krku, hrudníku a zad

Fyziologické principy pohybu

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

ANATOMIE. Trenérská škola OLYMPIA, akreditované zařízení MŠMT ČR

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Agronomická fakulta Ústav chovu hospodářských zvířat BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.

Technologie masa I ÚSTAV KONZERVACE POTRAVIN

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Seminář pro maturanty

Základní svalové názvosloví

Neurony a neuroglie /

Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda)

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Struktura a funkce biomakromolekul

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I

Histologická praktika. Nervový systém

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Obecná anatomie kosterního svalu, jeho inervace a cévnc íšního nervu angiologie a lymfologie. Miloš Grim

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ

Variace Svalová soustava

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Příloha 1, Otázky na kontroly

Sada živočišná buňka 12 preparátů Kat.číslo

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

kreatin - fosfát + ADP = ATP + kreatin

Transkript:

Svalová tkáň Svalová tkáň Modul B aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina srdeční svalovina hladká svalovina nespecifický kontraktilní systém Sval začátek /origo/ x úpon /insertio/ caput, venter, (cauda) aponeurosis (plochá šlacha) agonista x antagonista synergista hlavní a pomocné svaly neutralizační jedno-, dvou- a vícekloubové svaly aktivní a pasivní insuficience funkce Tvary svalů m. fusiformis (vřetenovitý) m. rectus (přímý) m. triangularis (trojúhelníkovitý), quadratus (čtvercovitý) m. biventer (dvojbříškový) m. biceps (dvojhlavý), triceps, quadriceps m. semipennatus (polozpeřený), pennatus (zpeřený) m. orbicularis (okrouhlý) m. cutaneus (kožní) Druhy svalů dle funkce m. abductor m. adductor m. rotator m. flexor m. extensor m. supinator m. pronator m. opponens m. sphincter m. dilatator Inervace tkáně neuromuskulární hilus mono-, di- a plurineurální svaly motorická ploténka

Pomocná zařízení svalová fascie bursae mucosae vaginae synoviales et fibrosae variace svalů Stavba kosterního svalu epimysium (perimysium externum) na povrchu svalu, kolagenní vazivo perimysium (perimysium internum) kolagenní vlákna cévní a nervové pleteně endomysium lamina basalis + retikul. vlákna cévní a nervové pleteně Kosterní svalovina svalové vlákno mnohojaderný útvar (syncytium) jádra na periferii 10-100 µm v průměru,délka cm až dm vývoj: myoblasty myotuba sv. vlákno satelitní buňky šlacha (tendon) kolagenní vlákna zakotvení do baz. laminy sval. vlákna Svalové vlákno jádra oválná uložena na periferii plazmatická membrána = sarkolema invaginuje do hloubky - T-tubuly cytoplasma = sarkoplasma myofibrily mitochondrie, granula glykogenu, myoglobin hladké ER = sarkoplazmatické retikulum Sarkomera hexagonální uspořádání na příčném řezu ohraničena dvěma Z-liniemi A-proužek - tlusté filamentum - tmavý I-proužek - tenké filamentum - světlý Z-linie - α-aktinin..., kotví tenká filamenta H-proužek - jen tlustá filamenta M-proužek - vázání tlustých f. myomesinem Myofibrily vytvářejí příčné pruhování tenká filamenta aktin, tropomyosin a troponin nebulin tlustá filamenta myosin, titin spojovací proteiny desmin, α-aktinin, dystrofin

Tenká filamenta G-aktin polymeruje na F-aktin dvoušroubovice tropomyosin dvojvlákno, za sebou stabilizuje a zpevňuje filamentum troponin T, C a I globulární podjednotky vázán na tropomyosin Tlustá filamenta myosin typu II těžké řetězce a lehké řetězce vláknitý segment - spojuje myosiny globulární segment - vazba aktinu, ATPázová aktivita symetrické uspořádání Mechanismus kontrakce tenká a tlustá filamenta se do sebe zasouvají 1. ATP je vázáno na myosin, nehydrolyzuje 2. Ca 2+ se váže na TnC změna konformace 3. vazba aktinu a myosinu 4. hydrolýza ATP, ohnutí myosinu o 45 o 5. vazba ATP na myosin a uvolnění vazby a-m 6. opakuje se dokud je Ca 2+ T-systém na rozhraní A a I-proužku je T-tubulus z obou stran na něj naléhá cisterna SR = triáda SR je rezervoár Ca 2+ iontů membrána obsahuje Ca 2+ -ATPázu T-systém obklopuje myofibrily rozvádí depolarizační potenciál otevírají se tak Ca 2+ kanály SR Zásobení svalu cévy i nervy se větví ve vazivu svalu senzitivní nervy nervosvalová vřeténka (délka svalu) šlachová vřeténka (napětí svalu) volná nervová zakončení (bolest) motorické nervy α - motoneurony motorická jednotka Motorická ploténka kontakt svalu s nervem nervové zakončení bez myelinové pochvy synaptické váčky (acetylcholin) a mitochondrie synaptická štěrbina svalové vlákno druhotné spojovací záhyby jádra, mitochondrie, ribosomy

Nervosvalové vřeténko vlákna ve vřetenovité pochvě z vaziva tzv. intrafuzální vlákna centrální (sensorický) region periferní (kontraktilní) region inervováno senzorickými a γ-motoneurony informuje o délce svalu Typy svalových vláken červená vlákna hojně myoglobinu a mitochondrií pomalejší akce, větší výdrž bílá vlákna málo myoglobinu i mitochodrií rychlá kontrakce, slabá výdrž intermediární vlákna mezityp Energetický metabolismus pohotovostní zdroje - kreatinfosfát, ATP zásobní látka - glykogen červená vlákna - β-oxidace MK bílá vlákna - anaerobní glykolýza Srdeční svalovina kardiomyocyty cylindrické bb. cca 90 x 15 µm spojeny interkalárními disky endomysium, perimysium, epimysium Kardiomyocyt jednojaderná bb. - oválné jádro centrálně množství mitochondrií GER, GA, glykogen, lipidy kontraktilní aparát - jako v kosterním svalu SR -příčně probíhá na úrovni Z-linií jsou vytvořeny diády v síních granula s ANF spec. bb. excitomotorického aparátu Interkalární disk spojení sousedních kardiomyocytů probíhají schodovitě příčné styčné plochy - nerovné, kuželovité intercelulární spoje macula adherens - na vrcholcích kuželů, spojení bb. fasciae adherentes - na svazích kuželů, kotví aktinová filamenta gap junction - podélné úseky, funkční spojení

Energetický metabolismus utilizuje široké spektrum látek glukóza, laktát, ketolátky, aminokyseliny, esterifikované i neesterifikované MK Hladká svalovina ve stěnách dutých orgánů (cévy, střeva ) i jinde (kůže, prostata) vřetenovité svalové bb. 20-500 µm dlouhé jádro centrálně, při jeho pólech organely bb. obklopena laminou basalis a retik. vlákny není vyvinut T-systém syntéza kolagenu, elastinu a proteoglykanů Kontraktilní aparát hladké svaloviny myofilamenta uspořádána síťovitě nejsou sarkomery ani Z-linie kotvení do denzních tělísek není přítomen troponin, Ca 2+ váže kalmodulin kaveoly nahrazují funkci T-tubulů intermediární filamenta - funkce cytoskeletu Mechanismus kontrakce 1. lehký řetězec myosinu (LC) inhibuje ATPázovou aktivitu 2. Ca 2+ -kalmodulin aktivuje myosin-lc-kinázu (přes camp) 3. fosforylací LC se ruší inhibice 4. vazba aktinu na myosin 5. dále jako u kosterní svaloviny Inervace autonomní systém četné gap junctions ke kontrakci dochází i pouhým protažením vlákna Nespecifický kontraktilní systém myoepitelové bb. součásti exokrinních žláz pomáhají exkreci hvězdicovitého nebo vřetenovitého tvaru pod kontrolou autonomního nervstva slinné žlázy, ledvinové tubuly...

Regenerace svalové tkáně vysoce diferencovaná tkáň nízká schopnost regenerace srdeční sval se hojí jizvou kosterní sval se hojí jizvou + lehce regeneruje ze satelitových bb. hladké svalové bb. se dělí a snadno regenerují