Léčba RS v dětském věku a potenciální gravidita

Podobné dokumenty
Roztroušená skleróza mozkomíšní v dětském věku

RS základní informace

RS léčba. Eva Havrdová. Neurologická klinika 1.LF UK a VFN Praha

ÚHRADA V CENTRECH SE ZVLÁŠTNÍ SMLOUVOU V ROCE 2014 DIAGNOSTICKÁ SKUPINA: ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA KONFERENCE PS PČR LISTOPAD 2014

Zápis ze schůze výboru SNIL

Sekce klinické neuroimunologie a likvorologie ČNS ČLS JEP 17. Jedličkovy dny 2015 Doc. MUDr. Radomír Taláb, CSc.

Eva Havrdová et al. Roztroušená skleróza. v praxi. Galén

Roztroušená skleróza. Eva Havrdová. Neurologická klinika 1.LF UK a VFN Praha

Tvorba elektronické studijní opory

V. Pellantová, P. Rejtar : ADEM a očkování proti hepatitidě B - časová asociace nebo příčinná souvislost?

Demyelinizační onemocnění CNS. MUDr. Eva Krasulová Neurologická klinika 1.LF UK a VFN, Praha

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Roztroušená skleróza u pacientů v adolescentním věku

Zkušenosti s kladribinem ve VFN

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Zkušenosti s kladribinem v MS centru Teplice

Varicella v těhotenství. K.Roubalová Vidia s.r.o.

MUDr. Zbyšek Pavelek

Nadační fond IMPULS a Sekce klinické neuroimunologie a likvorologie ČNS ČLS JEP 16. JEDLIČKOVY DNY

Kasuistiky pacientů s RS zaměřené na možnosti léčby dle úhradových podmínek

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Specifika péče o pacientky s STI v graviditě

Terapie hairy-cell leukémie

ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA SCLEROSIS MULTIPLEX. Autor: Frederik Šiška. Výskyt

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Biomarkery a diagnostika roztroušené sklerózy. Pavel Štourač Neurologická klinika FN Brno

K. Rauš PČLS/NNB/ÚPMD/Karlova Universita, Praha. Preventivní chirurgické zákroky u žen s vysokým rizikem vzniku CA prsu a ovaria

MUDr. Helena Šutová Laboratoře Mikrochem a.s.

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Je možné zvýšit současnou účinnost biologické léčby IBD?

Příloha IV. Vědecké závěry

Zkušenosti s dlouhodobou léčbou přípravkem Rebif

Centrum imunologie a mikrobiologie, Zdravotní ústav Ústí nad Labem, ČR. XIV. ČASOMIL, , Martinice u Březnice

Lékový registr ALIMTA

Lékový registr ALIMTA

Roztroušenáskleróza včeraa dnes

Pandemie HIV/AIDS se zaměřením na zdraví žen

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN)

Roztroušená skleróza a centrální závrať. MUDr. Silvie Glogarová

5 omylů (problémů) center BL dle revizí VZP a jak jim předcházet. Martin Bortlík Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE, Praha

Současné možnosti léčby a standardní terapie infekce HBV

Možnosti využití hematologické léčby u MG

Stanovení protilátek proti infekčním agens v diagnostice RS (otázky a otazníky )

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

PCT kontrolovaná ATB terapie nosokomiální pneumonie ventilovaných nemocných

MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8

Význam včasné léčby nemocných s CHOPN

Laboratorní di agnostik HBV HCV a Vratislav Němeček Státní zdravotní stav ústav

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Blok č. 5 Termín Téma Počet hodin

Vývoj VZV vakcín. Chlíbek Roman Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Nové trendy v léčbě RS a jejich prosazování do praxe

Kognitivní poruchy u pacientů s roztroušenou sklerózou. Michal Dufek MS centrum FN u sv. Anny, Brno

Jana Bednářová. Oddělení klinické mikrobiologické FN Brno

Syfilis přehledně. MUDr.Hana Zákoucká Odd. STI, NRL pro syfilis, Státní zdravotní ústav ROCHE

Kučerová L., Zbořil V., Prokopová L., Dujsíková H.

akutní příjem pro susp. progresivní multifokální leukoencefalopatii (PML) indukovanou terapií, s pozitivitou protilátek proti JC viru

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby

Analýza dat LP Revlimid z registru pacientů v ČR

ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA. Autor: Tereza Vavříková. Školitel: MUDr. Tereza Svrčinová. Výskyt

Likvor a jeho základní laboratorní vyšetření. Zdeňka Čermáková OKB FN Brno

Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. kroubalova@vidia.cz

Přenosné nemoci v ČR v roce 2002

Co víme nového o borelióze a klíšťové meningoencefalitidě?

Demyelinizační onemocnění Roztroušená skleróza

Problematika pohlavních chorob, jejich nárůst a (ne)dostatečná prevence

Klinika virových hepatitid je sourodá, ale etiopatogeneze je nesourodá.

INFLECTRA SCREENINGOVÝ LIST. a výběru pacientů pro všechny schválené indikace. Obsahuje pokyny ke správnému screeningu

Biomarkery v moku Vyšetření mozkomíšního moku v časné a diferenciální diagnostice degenerativních onemocnění CNS.

Změny v dg. kritéri di u mnohočetn. etného myelomu

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě

Příloha IV. Vědecké závěry

P. S t u d e n í P. S t u d e n í k

RNDr K.Roubalová CSc.

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha

Prenatální diagnostika kongenitální toxoplasmózy a její úskalí

po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii

Rozvoj a prezentace registru ReMuS

Očkování z pohledu neurologa

PFO a ischemický iktus. Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN v Hradci Králové

Dosavadní zkušenosti s léčbou lenalidomidem v České republice

STRUKTURA REGISTRU MPM

Klinické zkušenosti dermatologa s FRM u léčby atopického ekzému. MUDr. Jiří Voltr Ambulance dermatologie, Plzeň

Pertussis - Dávivý (černý) kašel. MUDr. František BEŇA

LÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU. MUDr. Miroslava Schützová. 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele

Plně automatizované stanovení EBV infekce na analyzátorech ARCHITECT

Možnosti, rizika a benefity stávající léčby. Pacientské organizace

První výsledky analýzy efektu nákladné léčby roztroušené sklerózy v České republice

Antivirotika. Včetně léčby AIDS

rní syfilis u rizikové populace

AIDP/GBS. Stanislav Voháňka Neurologická klinika LF MU a FN Brno. Kurs polyneuropatie, Brno 18. dubna 2008

HIV (z klinického pohledu)

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. RNDr K.Roubalová NRL pro herpetické viry

Léčba DLBCL s nízkým rizikem

Infekce v těhotenství ohrožující novorozence

Transkript:

Léčba RS v dětském věku a potenciální gravidita Radomír Taláb, Hradec Králové, ČR 1

RS v dětském věku Správné chápání vzniku a vývoje roztroušené sklerózy (RS) v posledních 40 letech nová éra diagnostiky s magnetickou rezonancí, nové neuroimunologické, molekulárně genetické a biochemické techniky přispěly k potvrzení existence diagnózy RS u dětí Mezinárodní skupina expertů zabývajících se dětskou RS (International Pediatric MS Study Group IPMSSG) na svém summitu v březnu 2013 nedoporučila standardizaci aplikace výsledků klinických studií u dospělých na děti s RS. IPMSSG konstatovala absenci informací získaných z klinických studií u dětí a podpořila možnost realizace klinických studií u dětí s RS s přesně definovaným designem a se souhlasem autorit (FDA a EMA), kliniků a 2 rodičů.

RS v dětském věku historie/klasifikace Historie: 1896 (Eichhorst) 1. záznam RS u 8letého chlapce 1922 (Wechsler) a 1965 (Schumacher) Klasifikace: 1993 (Hanefeld & Bauer): časná infantilní (early infantile MS = EIMS) vznik mezi prvním až pátým rokem života pozdní infantilní (delayed infantile MS= DIMS) se začátkem vzniku mezi pátým až desátým rokem života juvenilni (juvenile MS=JMS) začínající mezi desátým až šestnáctým rokem. 2006 (Menkes et.al.) infantilní - IMS s horní věkovou hranicí 10-12 let juvenilní - JMS 10/12 18 let Specifika: demografická, geografická, životní prostředí shodná s D důvody rozdílností rasových, etnických, rodových seskupení nejsou objasněny rozdíly v patogenezi expozice viry, stav vitaminu D, kouření ataka předchází potencionální graviditu 3

RS v dětském věku frekvence/prevalence Frekvence RS začínající v časném dětském věku je nízká a počítána asi kolem 0,2-0,7 % všech RS. odhad celkem dětí s RS: 2.6-5.7% ze všech RS (2.5 mil.) (vlastní soubor 41/1800 = 2.2%) prevalence EIMS 0.40-1.4/100 000 JMS 1.35-2.5/100 000 1.5-2x častěji děvčátka po 6. roce Referovaná prevalence RS dětského věku je diferentní v různých zemích. Je relativně vyšší v Severní Evropě, v USA a Kanadě, méně případů je pak v Indii, Číně, Japonsku a Africe. 4

Soubor dětí s RS(1997-2011) Děti dg. RS Počet(%) Věk(Ø)- Věk (m) (25;75%) IMS(<12) 6 (14,6) 10 (6-12) 10.5 8,3; 12 JMS(>12) 35 (85,4) 15,6 (13-17,5) 16 15; 17 Celkem 41 14,8 (6-17,5) 16 13; 16,7 Děti dg. RS Počet (%) Věk(Ø)- Věk (m) (25;75%) Chlapci 10 (24,4) 15,5 (9-17,5) 17 14,5; 17 Dívky 31 (75,6) 14,6 (6-17,5) 15 13; 16 Celkem 41 14,8 (6-17,5) 16 13; 16,7 5

RS v dětském věku - etiopatogenéza primárně zánětlivé demyelinizační onemocnění CNS pravděpodobně významnější vliv faktorů environmentálních vycházejících částečně z distribuce RS dokazuje to izolace virových proteinů a genomového materiálu z mozku dětí s RS viry, které se pravděpodobně vztahují k RS, se řadí kromě EBV, herpes virus typ 6, paramyxovirus a retrovirus recentně byly objeveny lidské endogenní retroviry (HERV)-W, jejichž extracelulární částice se označují jako HSRV a jsou spojovány s RS rovněž nález HSRV v likvoru odpovídá stupni zánětu v CNS a mohl by být používán jako prognostický marker 6časné fáze RS, tedy v dětském Škola SM věku Štrbské pleso

RS v dětském věku rizikové faktory časná virová infekce EBV skupiny virů (EBV, HSV-6, paramyxo-, endogenní retro- HERV-W, jejichž extracelulární částice - HSRV jsou spojovány s RS) titru protilátek proti antigenům EBV, nukleární antigen EBNA1 zvýšená odpověď CD4+ a CD8+ T bb zkřížená reakce s myelinovými antigeny vyvolá autoimunitní reakci a šíření na další myelinové epitopy CNS v čase latentní EBV EBV útočiště shluky B-bb. na meningách exprimují markery latentní EBV infekce reaktivace v plazmatických bb. akutních lézích - plakách vakcinace hepatitis B & tetanus postvakcinační riziko první ataky nebo relapsu nebylo potvrzeno možnost nárůstu s věkem (francouzská populace) kouření - u dětí s RS 2x vyšší pasivní kuřáctví stav vitaminu D u 61% nemocných RS + inf. mononukleóza u 72% nemocných RS v zemích, kde expozice UV záření Skandinávie, Skotsko, Velká Británie 7

RS v dětském věku rizikové faktory rizikové faktory & CIS (Σ 41-31F/10M) Faktor < 12 let > 12 let Celkem 1 infekce 3(50%) 18(51,4%) 21(51,2%) 2 stres 0 6(17,1%) 6(14,6%) 3 fyz. zátěž 0 1(2,9%) 1(2,4%) 4 ostatní 3(50%) 10(28,6%) 13(31,7%) -celkem infekce u dětí d 6(51,2%) rizikový 35 faktor vzniku 41CIS - ostatní vakcinace nejsou přímép důkazy koincidence s CIS nebo relapsem (hepatitis B, tetanus a chřipka) 8

RS v dětském věku - CIS multifokální & monofokální první demyelinizační příhoda dif. dg. CIS vs. ADEM/MDEM KIDMUS (47%) 29% ADEM-like nová ataka = definitivní dg. RS (CD MS) 18% CIS nová ataka = definitivní dg. RS Konverze - CD MS <18 let = agresivita CIS nutná léčba CIS = zasáhnout proti zánětu v začátku choroby = omezení destrukce tkáně 9

RS v dětském věku prediktory aktivity/prognózy děti s CIS čas 2.ataka monofokáln lní vs multifokáln lní léze mozku a míchym léze CC a solitárn rní jasné léze - vstupní MR prediktory 2. ataky Sub-soubor děti Počet Interval (M) 25%;75% Min-max( ) Σ s 2. atakou 35 10 4;19 2-40 IMS 4 13,5 2,25;32,25 2-40 JMS 31 10 5;19 2-40 M 9 19 6;35,5 3-40 F 26 9,5 3,75;13 2-35 Monofokální 11 12 9;19 4-34 Multifokální 24 8 3;20,5 2-40 Léčba ano 22 10 4;23,75 2-40 Léčba ne 13 9 4;17 2-35 10

RS v dětském věku - léčba Děti F/M = 3:1 dívky - krátký interval konverze CIS Časná léčba akutní léčba relapsu IVMP (10-30mg/kg), PE, IVIG dlouhodobá DMD: I. linie, II. linie off label Cíl: redukce relaps/rate, redukce disability, redukce konverze: CIS CD MS; R/R MS SP MS dívky AE potencionální gravidita léčebná volba Balance rizik: progrese MS vs gravidita AE(SAE) 11

RS v dětském věku - léčba léčba 1. a 2. linie RS standardně u dospělých s dg. RS vs u dětí s RS off-label indikace léčby 1. linie léčby u dospělých (D) CD MS do 2 let CIS od r. 2008 indikace shodná u dětí s RS Soubor(d) CD MS GA IFN-β-1a IFN-β-1b 0 Switch 41 35 22 11 1 1 7 12

Tolerance a výskyt známých případně nových nežádoucích účinků léčby I. a II. linie u RS v dětském věku (Ghezzi A. Therapeutic Strategies in Childhood Multiple Sclerosis 2010) Nežádoucí účinky Děti s RS Dospělí s RS Flu-like syndrom 8-71% 47% Reakce v místě inj. 7-75% 61% Bolesti hlavy 8-28% 50% Bolesti ve svalech 5-17% 25% Únava 3-6% 18% Nauzea 3-10% 32% Elevace jaterních enz. 6-33% 0% Dysfunkce št.žl. 8% 0% léčba DMD (GA, IFN-β) ) velmi dobře e tolerována IFN-β 1x flu-like, like, 2x lokáln lní erytém; GA 1x nekonst. lokáln lní reakce 0 dětíd souboru switch z důvodu d intolerance 7 dětíd switch pro neúčinnost DMD + agresivitu RS = eskalace léčby l (NTB) monitoring (12 m): anti - JCV neg., MR; NÚN nepozorovány ny 13

Léčba 1. a 2. linie RS standardně u dospělých s dg. RS vs u dětí s RS off-label switch do 2. linie = eskalace natalizumab (NTB) FDA pouze pro D mitoxantron (MiTX) fingolimod data 0 -? indikace nedostatečná účinnost DMD (klinika + MR) agresivita RS (klinika + MR) převažují rizika RS 7 dětí d (5F, 2M), 5 děti d <18 let, 2 děti d >18 let 5 dětí d <18 let: 3 (F) DMD NTB 2 (M) NTB 14

BUR 15 let M0 senzitivní,pyramidová, mozečková symptom. (EDSS=3.5) MR mozek, CSF, SSEP IVMP+taper EDSS-1.0 M3 aktivita MR mozek IVMP M4 DMD(IFNβ-1a i.m.)+ivig(15.0g) M8 relaps (EDSS=3.5) IVMP M9 relaps (EDSS=3.5) M10 eskalace NTB(300 mg) M22 12x NTB EDSS=2.0; MR regrese; relaps 0; anti- JCV negat. 46 infuzí NTB pokračuje potencionální gravidita 15

BUR-15 let 16

HAN 13 let 12 let - vakcinace VARILRIX 13 let vakcinace ENGERIX za 4 dny M0 centr. vestibull. a cerebell. symptom. (EDSS=2.5) MR mozek, CSF,VEP + CIS IVMP+taper (EDSS=1.5) M10 relaps (EDSS=2.5) IVMP+taper M16 aktivita MR IVMP+AZA (EDSS=1.5) M24 relaps DMD (GA)+AZA M36 relaps (EDSS=3.0) IVMP (EDSS=1.5) M47 relaps (24M GA+AZA) IVMP+taper M53 eskalace NTB (300mg IV) EDSS=1.5; MR regrese; relaps0; anti-jcv negat. 32 infuzí NTB pokračuje potencionální gravidita 17

Han 13 let 18

Dvo 12 let dg. CD MS 5 atak do 12 měs.: m klinicky multifokáln lní sy s nárůstem n reziduáln lní disability MR diseminace v prostoru a čase+aktivita CSF - OCB; VEP +; terapie ataky: IVMP (6x), PE (1x - 5) EDSS=1.0 terapie DMD: 11.M - 32.M GA progrese - switch-in in (DMD) EDSS=3.5 od 33.M R 22 od 6. M AZA od 7. M IVIG (cyklus 9x) od 18. M IVIG (indikace MS + hypogamagl. IgG) terapie eskalace 15 atak/36.m progrese disability (EDSS=3.5) hranice invalidity MR diseminace v prostoru a čase s progresí NTB (300mg i.v.) EDSS=1.5; MR regrese; relaps0; N EDSS=1.5; MR regrese; relaps0; NÚ 0; anti-jcv neg. 58 infuzí NTB pokračuje potencionální gravidita 19

Dvo 12 let 20

Závěr u dětí je poměr F/M 3:1 dívky agresivnější průběh konverze CIS CD MS (m=10 M) volba I. linie potencionální gravidita=dívky GA IFN-β spontánní aborty než GA Riziko RS progrese determinuje volbu eskalace bez zřetele na potenciální graviditu relaps/rate; aktivita MR; neúčinnost DMD ev. kombinované terapie (IVIG, PE, IS) eskalace NTB (fingolimod u dětí? ++ anti-jcv) 21

DĚKUJI ZA POZORNOST! 22