číslo 2/2008, ročník 13 V sledky tûïby uhlí za leden 2008 Na velkolomu Jifií bylo v lednu vytûïeno 912 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 234,4 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãi - nila celková tûïba 1 146,4 tisíc tun uhlí. (red) V roba elektrické energie za leden 2008 V lednu vyrobila teplárna 163,3 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elek t- rárna vyprodukovala 176,6 tisíc MWh elektrické energie. Celkem bylo v lednu 2008 vyrobeno 339,9 tisíc MWh elektrické energie. (red) Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden 2008 ve srovnání se stejn m obdobím let 2006 a 2007 Pfiedpoklad pro rok 2008 4,8 % 6,0 5,9 5,8 5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1 5,0 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 5,63 % 1. 2006 5,13 % 1. 2007 4,6 % 1. 2008 Nejvy ích hrub ch trïeb ve své historii dosáhla v roce 2007 spoleãnost Sokolovská uhelná. Ta utrïila za své hlavní v robky pfies devût miliard korun. LoÀsk rok pfiitom zdaleka nebyl jen rekordním. Byl v urãitém smûru i zlomov m, potvrzuje obchodní fieditel spoleãnosti Miroslav Soural. Poprvé se totiï zaãalo v raznûji projevovat to, na co analytici upozoràovali jiï del í dobu. Na trhu zaãíná b t nedostatek hnûdého uhlí a poptávka pfievy uje nabídku. Nová internetová prezentace SU Zcela nové internetové stránky má od poãátku února spoleãnost Sokolovská uhel - ná. Vedle zásadní zmû ny designu pfiiná í tato zmûna fiadu v hod také tûm, ktefií hledají informace o firmû, jejích produktech a dcefiin ch spoleãnostech. Stránky jsou ke zhlédnutí na známé adrese Rozsáhlé generální opravy lokomotiv E27 slouïících v provozech Sokolovské uhelné jsou v plném proudu. Zatím probíhají v dílnách spoleãnosti ve Vintífiovû (na snímku). Po vybudování nov ch dílen a zku ební trati se ale opravy bûhem leto ního roku pfiesunou do Nového Sedla Úspû n loàsk rok signalizuje postupné zmûny na trhu s uhlím Poptávka po hnûdém uhlí pfievy uje nabídku. Prodej briket ovlivàuje i obchodní válka v Nûmecku. Vlastní zhodnocení uhlí zaãne nab vat na je tû vût ím v znamu. Za této situace se stále víc ukazuje jako klíãové rozhodnutí firmy z doby, kdy se rozhodla zamûfiit na vlastní zpracování uhlí, nikoliv jen na jeho tûïbu a prodej, potvrzuje Soural. Jen v loàském roce tak podíl energetiky na celkov ch trïbách za hlavní v robky a sluïby dosáhl v e 50 procent. V budoucnosti pak lze oãekávat, Ïe toto ãíslo bude postupnû narûstat. Pfii tomto v voji tak bude mít stále vût í v znam vlastní zpracování uhlí, neï jeho samotn prodej, shrnuje situaci obchodní fieditel spoleãnosti. Sokolovská uhelná totiï, jako jediná z hnûdouheln ch tûïebních firem u nás, disponuje vlastními elektrárnami, a je tedy schopna vlastního zhodnocení této suroviny. Situaci na domácím trhu navíc od leto - ního roku také v raznû ovlivní takzvané ekologické danû. Ty budou mít nejvût í dopad pfiedev ím na domácnosti, které dosud vyuïívají uhlí k topení. Vedle tfiídûného uhlí tyto danû zatíïí také brikety. Podle Sourala v ak tento fakt na hospodafiení firmy nebude mít zásadní vliv. Tfiídûné uhlí se totiï na trïbách spoleãnosti dnes podílí uï jen pouh mi pûti procenty. Prodej tfiídûného uhlí navíc klesá dlouhodobû, takïe tento propad postupnû kompenzujeme v jin ch oblastech, fiíká Soural. Zatímco v roce 2006 ho spoleãnost prodala 274 tisíc tun, loni to bylo jiï jen 204 tisíc. O 27 procent pak poklesl meziroãnû také prodej briket. Tuto produkci zamûfienou pfiedev ím na export, ovlivàuje negativnû nûkolik vûcí. Tou první je sílící kurz koruny vûãi euru. Tou druhou pak obchodní válka mezi nejvût ími producenty v Nûmecku, jejímï v sledkem jsou nízké ceny briket. Mírn pokles zaznamenal loni také prodej tepla, kter se sníïil pfiibliïnû o 13 procent. Zde v ak v znamnou roli sehrála pfiedev ím teplá zima. Naopak v razn nárûst trïeb byl v oblasti prodeje elektrické energie a systémov ch sluïeb, které loni dosáhly 4,2 miliard korun. CoÏ je nejvíce v historii, poukazuje Soural na fakt, Ïe spoleãnost tak sklízí ovoce z roku 1995, kdy do la ke strategickému rozhodnutí vybudovat vlastní paroplynovou elektrárnu. Firma pak v souãasné dobû reaguje i na zvy ující se zájem o takzvan uheln multiprach. V souãasné dobû tak ve Vfiesové realizuje investici, která by mûla jeho produkci zv it ze souãasn ch 80 tisíc tun roãnû aï na 120 tisíc. Co se t ká roku 2008, oãekáváme, Ïe trïby bude i nadále ovlivàovat energetika, konstatuje Soural. Obchodní ci pak oãekávají, Ïe její podíl z loàsk ch 50 procent dokonce stoupne aï na 54 procent na celkov ch hrub ch trïbách za produkty a sluïby. Do trïeb se pak promítne také prodej chemick ch produktû. Naopak lze oãekávat sníïení celkového objemu tûïby hnûdého uhlí. V oblasti trïeb pak firma oãekává zakonãení pfiibliïnû na stejné úrovni jako v roce 2007.
PRACOVNÍHO JUBILEA V B EZNU 2008 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Ing. Dufek Petr HrÛza Adolf Jehlík Vladimír LoÏansk Du an Karban Josef Ing. Kindrat Václav Novák Martin Surá Ivana 25 let v SU Bu a Igor Fialová Helena Hejtík Pavel Kotvová ZdeÀka 30 let v SU Barák Jaroslav Houãek Pavel 35 let v SU Nûmec Ludûk 40 let v SU Winter Herbert Kavalír Václav Úsek ganerálního fieditele Divize SluÏby Úsek v robního fieditele Divize Jifií Divize Jifií Divize SluÏby Divize Jifií V em jmenovan m pfieje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a. s., mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat 4. 2. 2008 Témûfi jednu miliardu korun vloïí letos do investiãních akcí ve sv ch provozech spoleãnost Sokolovská uhelná. Ty zahrnují jak stavební aktivity, tak nákup nové techniky, pfiístrojového vybavení, nebo modernizaci technologií. KdyÏ vynecháme klasické provozní záleïitosti, jako je prodluïování pasovek v souvislosti s postupem tûïby a podobné vûci, pak zfiejmû nejvût í ãást tûchto investic souvisí s v robou energoplynu, fiíká Jifií Pöpperl, technick fieditel Sokolovské uhelné. Jednou z nejv znamnûj ích akcí, která v roce 2008 odstartuje na zpracovatelské ãásti ve Vfiesové bude takzvaná inovace chlazení plynu. Jde o komplex esti staveb, jejichï cílem je do roku 2010 inovovat dosavadní technologie chlazení energoplynu vyrábûného tlakov m zplyàováním hnûdého uhlí. To v e pak zv í jak úãinnost, tak spolehlivost, a tím pádem i bezpeãnost jeho v roby. âipy pfiiná í komfort i bezpeãnost S v robou energoplynu pak souvisí i pokraãující stavba intenzifikace rectisolov ch fiad, která má b t definitivnû dokonãena v pfií tím roce. UmoÏní zv ení produkce energoplynu o 40 tisíc metrû krychlov ch za hodinu a tím ZamûstnancÛm spoleãnosti pfiinese nejen vy í komfort pfii identifikaci na vstupních bránách, ale postupnû také dal í v hody moderních ãipov ch systémû. Hlavním dûvodem k jeho zavedení je zlep ení kontroly nad pohybem osob a vozidel v provozech spoleãnosti, fiíká Jan Smolka, fieditel divize SluÏby. KvÛli investiãním akcím se zde ãasto pohybují desítky zamûstnancû externích firem, a v pfiípadû mimofiádn ch událostí bylo v dosavadním reïimu pomûrnû sloïité zjistit pfies né informace o pfiítomnosti osob v jednotliv ch sektorech zpracovatelské ãásti. Právû postupné roz ífiení systému na jednotlivé objekty by mûlo kontrolu nad pohybem osob v raznû zlep it. S tím souvisí také zmûna reïimu na vrátnicích, poukazuje Smolka. Na vrátnicích tak byly nainstalovány vstupní turnikety a zmûnil se i reïim vjezdu motorov ch vozidel. Zcela uzavfiena byla západní brána a k vjezdu osobních aut pak slouïí pouze hlavní brána. Nákladní vozidla smûjí vjíïdût naopak jen v chodní bránou, která zároveà slouïí k v jezdu. Tím jsme navíc omezili problémy se vznikem kolon, které ãasto blokovaly silnici do Chodova. Druh m dûvodem k zavedení ãipového systému je lep í evidence docházky zamûstnancû. Díky digitálnímu zpracování dat tak budou mít mistfii i dal í vedoucí pracovníci aktuální pfiehled o docházce sv ch zamûstnancû na pracovi ti. âipové karty navíc zamûstnancûm firmy pfiinesou vy í komfort i mimo vrátnici. První vla tovkou v tomto smûru je vyuïití tûchto karet v rámci závodního stravování, kde je lze vyuïívat k placení. V budoucnosti tak systém umoïní i nastavení pfiípadn ch dal ích oprávnûní. Objem investic v leto ním roce dosáhne témûfi miliardy korun Inovace chlazení plynu zajistí vût í bezpeãnost ve Vfiesové. Doly doplní také dob vací technologie. Díky nov m nádrïím se zv í kvalita vypou tûn ch vod z lomu DruÏba Nov identifikaãní systém je v tûchto dnech uvádûn do provozu ve zpracovatelské ãásti Sokolovské uhelné ve Vfiesové. Nov identifikaãní systém se postupnû roz ífií i na dal í provozy spoleãnosti Od ãervna loàského roku, kdy odstartovala pfiípravná fáze projektu, jiï spoleãnost vydala celkem pfies sedm tisíc ãipov ch karet. Ty jsou rozdûleny dle reïimu na samostatné karty pro závodní stravování, karty stál ch a externích zamûstnancû, dûchodcû z fiad b val ch zamûstnancû a náv tûvní karty. Jejich vydání je zpoplatnûno ãástkou 100 korun, stejnû jako ztráta. Ta musí b t hlá ena v pfiípadû zamûst - nancû nadfiízen m pracovníkûm, u ostatních osob vedení divize SluÏby, nebo na jednotliv ch vrátnicích. Celkové náklady na první fázi zavedení nového identifikaãního systému dosáhly v e pfiibliïnû dvou milionû korun. Do dvou let by pak systém mûl b t zaveden v rámci celé zpracovatelské ãásti. V následujícím období pak dojde k instalaci vstupních turniketû i automatick ch vjezdov ch systémû také i na dal í úseky a provozy spoleãnosti. ZPRÁVY Z REGIONU Teplo svûdãí golfistûm V raznû teplé poãasí v leto ním únoru svûdãí milovníkûm golfu. Ti mají na sokolovském hfii ti uï nûkolik t dnû otevfien driving range, kde mohou cviãit. V závûru mûsíce se jim pak dokonce na víkend poprvé otevfielo také samotné hfii tû. Zahájení jeho regulérního provozu je v ak závislé na dal ím v voji poãasí. Sokolov opraví mosty Celkem est mostû pfies fieku Ohfii a Lobezsk potok plánuje v nadcházejících letech opravit mûsto Sokolov. DÛvodem je jejich neuspokojiv technick stav. Rekonstrukce by se mûla t kat také mostu u sportovního areálu Baník, a pomûïe i cyklistûm, ktefií mífií do revitalizovaného areálu b valého lomu Bohemia. Na mostû pfies Ohfii by totiï mûla b t novû oddûlena automobilová doprava od cyklistû. Startuje stavba silnice Dlouho odkládaná v stavba dal ího úseku rychlostní silnice R6 mezi Nov m Sedlem a Jeni ovem odstartovala. KvÛli stavbû si fiidiãi budou muset zvyknout na ãastûj í dopravní omezení. Dokonãení novû za há - jeného úseku je plánováno na rok 2010, kdy by mûla b t prûjezdná jiï celá rychlostní silnice od Chebu do Karlov ch VarÛ. Podle pûvodních plánû pfiitom jiï v roce 2012 mûla b t dokonãena celá silnice aï do Prahy. v znamnû sníïit spotfiebu zemního plynu v paroplynové elektrárnû. Vedle zpracovatelské ãásti ale spoleãnost chystá i celou fiadu investic ve své tû- Ïební ãásti. Napfiíklad z hlediska ochrany Ïivotního prostfiedí bude mezi investicemi v roce 2008 dûleïitá v stavba nové sedimentaãní nádrïe v lomu DruÏba. Ten se v souãasné dobû dostává do nejhlub ích partií tûïby, a proto je nutné mezi retencí na dnû lomu a stávající retencí vybudovat na vnitfiní v sypce je tû jednu sedimentaãní nádrï. Ta umoïní lep í ãi tûní dûlních vod, co se t ká obsahu nerozpu tûn ch pevn ch ãástic. A tím pádem povede k zlep ení kvality vypou tûn ch vod, vypoãítává dopady projektu technick fieditel. Do tûïební ãásti pak mífií i investiãní akce doplnûní dob vací technologie KU 300/19. Jde o práce na zprovoznûní velkostroje, kter spoleãnost zakoupila z likvidovaného dolu LeÏáky - Most. Jeho plné uvedení do provozu je v ak plánováno aï na rok 2009. Vedle nov ch a na první pohled patrn ch aktivit pak spoleãnost Sokolovská uhelná investuje v leto ním roce také desítky milionû korun do jiï probíhajících nebo dokonãovan ch investic. Mezi nû patfií napfiíklad v stavba kvárov ch kazet ve Vfiesové, které umoïní stfiídavé plavení vedlej ích energetick ch produktû a jejich zpracování na materiál pro stavební úãely. K technicky zajímav m investicím roku 2008 pak bude bezesporu patfiit modernizace fiízení v roby a regulace na tlakové plynárnû ve Vfiesové. Probûhne totiï bûhem roku za plného provozu. Technicky ménû nároãnou, ale pfiesto zajímavou investiãní akcí bude i odstranûní sklepní vlhkosti v budovû staré sokolovské radnice, dnes sídla spoleãnosti. Ta prosakuje do základû historické stavby ze sousedního parkovi tû. 2
1 Zámeãníci Sokolovské uhelné Tato bûïná profese je v ak v pfiípadû dolû i jejich zpracovatelské ãásti velmi specifická. Minimálnû z hlediska rozsahu prací, se kter mi se firemní zámeãníci musí vyrovnat. Je tady hodnû technologií, které jsou zcela unikátní a nikde jinde se s nimi nelze setkat, potvrzuje Vlastislav Dalík, vedoucí provozu divize SluÏby zaji Èujícího zámeãnické práce pro zpracovatelskou ãást. Zámeãník zde tak musí ãasto strávit i nûkolik let seznamováním se s jednotliv mi technologiemi, neï mûïe v provozu zaãít pûsobit samostatnû. I proto dochází v provozech k v razné specializaci zámeãníkû. Ve Vfiesové tak fungují dílny zab vající se armaturami, rotaãními stroji, ale napfiíklad i klasick m obrábûním. Stejnû tak je mezi zámeãníky t m fie ící opravy turbín i dal í experti. Dost specifické je tfieba to, Ïe máme vlastní stfiedisko diagnostiky, fiíká Dalík. To prûbûïnû zpracovává data o chování rûzn ch technologií, jako jsou napfiíklad ãerpadla, kde mûfií jejich vibrace, chvûní a dal í parametry. Díky tomu pak lze dûlat 5 2 3 Jednoznaãn primát z hlediska poãtu drïí mezi zamûstnanci Sokolovské uhelné zámeãníci. Ve firmû jich pracuje témûfi sedm set. V ichni zámeãníci dohromady pak mají spoleãné jedno. KdyÏ je potfieba, pracuje se kdykoliv a za kaïdého poãasí. Na tûstí o kvalitní zámeãníky, ktefií zvládnou i sloïité akce v takov ch podmínkách, nemá Sokolovská uhelná v posledních letech nouzi. Díky dlouhodobé spolupráci s IS TE Sokolov totiï do provozû firmy mífií ti nejlep í z absolventû koly, a zájem roste i z fiad kvalifikovan ch pracovníkû v regionu. DÛvod? Sokolovská uhelná nejen Ïe nabízí zajímavé platové podmínky, ale pfiedev ím dal í odborné vzdûlávání i dlouhodobou perspektivu. 4 7 6 opravy tehdy, kdy je skuteãnû potfieba. U etfií to pfiedev ím peníze, protoïe se nic nedûlá zbyteãnû, a naopak dokáïeme zabránit vãas moï n m haváriím. K zámeãnick m specialitám ve Vfiesové pak patfií napfiíklad proãi Èování chladiãû pomocí vysokotlakého ãerpadla, a zcela obvykl m není ani t m vulkanizérû, zaji Èující provoz pasov ch dopravníkû. Ani v tûïební ãásti není situace o mnoho jednodu í. V nûkter ch parametrech je pro firemní zámeãníky dokonce je tû tûï í. T ká se to napfiíklad zmiàovan ch vulkanizérû. Zatímco ve Vfiesové musí spojovat pásy o ífice necelého jednoho metru, v dolech dosahuje aï 2,4 metru. V tûïební ãásti navíc mají velkostroje dynamicky namáhané konstrukce, fiíká Karel Luhan, vedoucí oddûlení technické pfiípravy údrïby pracujících v rámci divize SluÏby pro tûïební ãást. Zatímco na Vfiesové tak zámeãníci musí fie it opravy slo- Ïit ch technologií v energetick ch a chemick ch provozech, v lomech je sváfiení na piãkové úrovni doslova denním chlebem. Svafiit totiï napfiíklad prasklé koleso r padla, nebo nûkteré dal í ãásti velkostrojû, není vûbec nic jednoduchého. Velké t my zámeãníkû z divize SluÏby pak doplàují pracovníci jednotliv ch tûïebních divizí. Ti mají na starosti pfiedev ím bûïnou údrïbu a men í opravy v dolech. 8 1 2 3 4 5 6 7 8 Mezi specializace zámeãníkû v Sokolovské uhelné patfií i diagnostika Firma disponuje také fiadou specializovan ch sváfieãû âi tûní vysokotlak m ãerpadlem Sokolovská uhelná disponuje také vlas t - ními obrábûãi Zámeãníci firmy musí doslova umût rozebrat a sloïit témûfi jakoukoliv technologii U vlastní v roby mnoha dílû rozhoduje pfiedev ím pfiesnost Mezi nároãné akce patfií napfiíklad svafiování praskl ch ãástí velkostrojû na achtû Oprava pasov ch dopravníkû (foto na této stranû Vladislav Podrack ) 3
Zlodûji kovû riskují vlastní Ïivot, Ibis jich roãnû zadrïí desítky Cílem nájezdû jsou stále ãastûji vedení vysokého napûtí. Ostraha dolû vylep uje techniku, pfiístroje pro noãní vidûní i kamery jsou samozfiejmostí. PÛl druhé stovky zadrïen ch pachatelû a dal ích více neï sto vykázan ch osob z dolového území. Taková je bilance roku 2007 v oblasti ostrahy majetku spoleãnosti Sokolovská uhelná. Ta je ãast m cílem zlodûjû zamûfien ch pfiedev ím na rûzné kovy. V poslední dobû ale tito lidé enormnû riskují, fiíká Lubo Kaukal, oblastní fieditel bezpeãnostní agentury Ibis, která ostrahu dolû zaji Èuje. Jako cíl si totiï zlodûji vybírají vedení elektrického proudu s napûtím aï 22 kilovoltû. âasto jde o takzvané záloïní trasy, které za normálních okolností doly nevyuïívají. Bûhem zlomku vtefiiny se ale zdánlivû mrtv kabel mûïe promûnit ve smrtelnou hrozbu pro toho, kdo se ho pokou í odcizit. Velké ãásti pokusû o krádeï tûchto vedení se nám na tûstí podafií zabránit, pachatele vãas zadrïet a pfiedat policii, konstatuje Kaukal. Podle nûho je ale jen otázkou ãasu, neï Víte napfiíklad, Ïe v roce 2007: spoleãnost zamûstnávala v prûmûru 4686 zamûstnancû (meziroãní pokles o 53) spoleãnost pfiijala do pracovního pomûru 253 zamûstnancû, naproti tomu pracovní pomûr ukonãilo 277 zamûstnancû, z toho ode lo 152 do dûchodû, 8 pro nadbyteãnost, 8 uplynutím sjednané doby, 2 pro poru ení pracovní káznû, 34 pro ztrátu zdravotní zpûsobilosti a 60 zamûstnancû ode lo z vlastního popudu spoleãnost pfiijala do pracovního pomûru 61 uchazeãû o zamûstnání z evidence ÚfiadÛ práce spoleãnost pfiijala do pracovního pomûru 14 absolventû kol a uãili È, v echny z IS TE v Sokolovû prûmûrn vûk nov ch zamûstnancû ãinil v den nástupu 35,28 roku a byl o 0,56 roku vy í neï v roce 2006 spoleãnost zamûstnávala prûmûrnû 90,74 osob se zmûnûnou pracovní schopností a odebrala zboïí za 21,6 mil. korun od spoleãností zamûstnávajících více neï 50 % osob se zmûnûnou pracovní schopností 19 zamûstnancû bylo pfievedeno mezi vedoucí zamûstnance vzdûlávacími akcemi pofiádan mi spoleãností pro lo celkem 6740 vlastních zamûstnancû a 794 externích úãastníkû kurzû vlastní sváfiecí koly se zúãastnilo 1053 osob, z toho 440 externích spoleãnost poskytla psychologické poradenství 92 zamûstnancûm, právní konzultace 242 zamûstnancûm a v 423 pfiípadech bylo poskytnuto poradenství v oblasti spoleãného zdanûní manïelû zamûstnanci spoleãnosti onemocnûli 1895x (v roce 2006 to bylo 2100x), z toho 2 zamûstnanci onemocnûli více neï 4x (v roce 2006 to bylo 11 zamûstnancû) podobn hazard skonãí tûïk m úrazem nebo smrtí zlodûje. Je to pfiitom jen nûkolik mûsícû, co krádeïe kovû ve stfiedních âechách stály Ïivot dvû osoby, a dal í ãtyfii byly váïnû zranûny. JenÏe to si tito lidé zfiejmû, k vlastní kodû, nepfiipou tí. Vedle ochrany vlastního majetku tak Sokolovská uhelná paradoxnû vynakládá nepfiímo prostfiedky i na ochranu tûch, ktefií se pokou ejí zcizit její majetek. A rozhodnû pfiitom nejde o levná opatfiení. Kolem lomû se vybudovaly pozorovatelny, zpfiísnil se dlouhodobû nemocní (tj. souvisle více neï pûl roku) byli v prûmûru 33 zamûstnanci (v roce 2006 31 zamûstnanec). Pracovní neschopnost nemûlo vykázánu vûbec 3418 zamûstnancû, v roce 2006 to bylo 3419 zamûstnancû. absence pro nemocnost ãinila 4,87 % fondu pracovní doby a sníïila se meziroãnû o 0,17 % 760 zamûstnancû bylo oãkováno proti chfiipce, to je o 51 více neï v roce 2006 ve spoleãnosti do lo k 1,31 pracovním úrazûm na 200 tis. odpracovan ch hodin, coï je o 0,27 ménû neï v roce 2006 spoleãnost projednala od kodnûní 51 pracovních úrazû, prûmûrné od kodnûní pfiedstavovalo 88,92 % ztráty na v dûlku do sociálního fondu bylo ze zisku spoleãnosti pfiidûleno 30 mil. Kã, z ãehoï pro osobní úãty zamûstnancû bylo pouïito 18,15 mil. Kã, dále pak 0,38 mil. Kã na sociální v pomoci, 3 mil. Kã na rekreaci dûtí, 3,6 mil. Kã na kulturní a v chovnou ãinnost zamûstnancû a dûchodcû zamûstnanci pouïívali prostfiedky z osobního úãtu sociálního fondu pfiedev ím na závodní stravování (53,9 %), na rekreaci (21,3 %), na rehabilitaci, kulturní a sportovní ãinnost, vzdûlávání a zdravotní péãi (24,8 %) zamûstnancûm byl vyplácen mûsíãní pfiíspûvek na penzijní pfiipoji tûní ve v i 300 Kã, celkem za rok ãinil pfiíspûvek 14,45 mil. Kã byl jeden personalista schopen postarat se o 106 ostatních zamûstnancû dosáhla prûmûrná hrubá mûsíãní mzda za - mûstnancû spoleãnosti 25 513 Kã a meziroãnû vzrostla o 2041 Kã prûmûrná mzda zamûstnancû rostla meziroãnû o 5,89 % rychleji neï inflace meziroãní rûst prûmûrné mzdy podle kolektivní smlouvy dosáhl 8,69 % a byl plnû pokryt rûstem produktivity práce z trïeb za vlastní v robky reïim zaveden ch opatfiení, máme pfiístroje pro noãní vidûní, skryté kamery..., vypoãítává Kaukal s tím, Ïe v znamnou roli v odhalování tûchto pachatelû hrají v poslední a sluïby, která vzrostla meziroãnû o 10,16 % celkové prûmûrné mûsíãní náklady spoleãnosti na ãinnost jednoho zamûstnance ãinily 39 734 Kã mûsíãnû, z toho mzdové a ostatní osobní náklady (mzdové náklady, dohody o ãinnosti, zlep ovací návrhy, odmûny orgánûm, sociální náklady a zákonné odvody z mezd) 38 254 Kã, coï je o 11,9 % (nebo o 4070 Kã) více neï za rok 2006. Mimomzdové náklady (vzdûlávání, poji tûní proti následkûm pracovních úrazû, sociální fond, lékafiská péãe, pracovní odûvy a pomûcky, závodní stravování, ochranné nápoje atd.) 1511 Kã, coï je o 7,23 % (nebo o 102 Kã) více neï v roce 2006. prûmûrná mzda zamûstnancû mûla tyto sloïky: základní mzda 45,75 %, osobní pfiíplatek 10,61 procent, mzdové zv hodnûní 8,18 %, prémie 22,25 %, náhrady mezd (dovolená, svátky) 12,10 %, odmûna za pracovní pohotovost 1,03 %, odmûna báàské záchranné sluïby 0,09 % závodní stravování spoleãnosti je od pololetí provozováno dcefiinou spoleãností SOKOREST, s. r. o. V roce 2007 se vyrobilo pro vlastní zamûstnance 406 066 jídel, tj. o 16 349 více neï v minulém roce. Pro dûchodce to bylo 42 264 jídel, tj. o 3023 jídel ménû. zamûstnanci mohli na zamûstnaneckou kartu bez hotovosti nakupovat ve v dejnách závodního stravování zboïí v tzv. doplàkovém prodeji ve v i 4000 Kã mûsíãnû. Z moïnosti nákupu byly v roce 2007 vylouãeny cigarety. do lo k v mûnû zamûst - naneck ch karet, které kromû vstupu zároveà umoïàují i odbûr stravy v závodních restauracích. dobû i samotní zamûstnanci Sokolovské uhelné. Berou to skuteãnû váïnû, protoïe jim je jasné, Ïe takové chování nepo kozuje jen firmu, ale i je samotné. A pokud nûkde zaregistrují podezfielé osoby, dávají nám o tom zprávy, pochvaluje si spolupráci Kaukal. Ten ale na druhou stranu upozoràuje, Ïe zcela bez poskvrny nejsou ani sami pracovníci firmy. I kdyï v ichni ví, Ïe za pfiípadné krádeïe jsou pomûrnû tvrdé postihy, ãas od ãasu se stane, Ïe se o takové vûci nûkdo pokusí, fiíká éf ostrahy. Na tûstí poãet krádeïí ze strany zamûstnancû díky pfiijat m opatfiením klesl v uplynul ch letech na minimum. A stejnû tak se v raznû sníïily problémy v tomto smûru s externími dodavateli. Hlídka bezpeãnostní agentury u lomu Jifií Zajímavé personální údaje za rok 2007 V na í spoleãnosti probíhá velké mnoïství procesû a jevû. S jejich souhrnem jste na stránkách Zpravodaje pravidelnû seznamováni v informacích o hospodafiení spoleãnosti. Tam se informace z personální oblasti zamûfiují na v voj stavu zamûstnancû, prûmûrnou mzdu, produktivitu práce a sociální fond. Z pfiipravované roãní zprávy o personální ãinnosti, která se kromû v e uveden ch oblastí zab vá i celou fiadou dal ích jevû souvisejících se zamûstnanci spoleãnosti, vyjímáme: Víte, Ïe na konci roku 2007: pracovalo v ranních smûnách 2197 zamûst - nancû (meziroãní ná - rûst o 25 zamûstnancû) a ve smûnovém provozu 2474 zamûstnancû (meziroãní pokles o 55 zamûstnancû) spoleãnost zamûstnávala 4671 zamûstnancû, z toho 4078 bydlících v okrese Sokolov, 578 v okrese Karlovy Vary a 15 v okrese Cheb spoleãnost zamûstnávala 2,77 % ekonomicky ãinného obyvatelstva Karlovarského kraje, z toho 8,28 % obyvatelstva okresu Sokolov, 0,88 % obyvatelstva okresu Karlovy Vary a 0,03 % okresu Cheb se o práci v okrese Sokolov ucházelo 4500 obãanû a pouze u 36 byla spoleãnost posledním zamûstnavatelem (0,8 % uchazeãû, v roce 2006 1,6 %, coï samozfiejmû neznamená, Ïe byli ze spoleãnosti propu tûni, protoïe fiada z nich ode la z vlastního popudu nebo pro ztrátu zdravotní zpûsobilosti) prûmûrn vûk zamûstnancû spoleãnosti byl 45,67 roku (v roce 2006 45,72), prûmûrná doba zamûstnání u spoleãnosti ãinila 18,53 let (v roce 2006 19,14) 179 zamûstnancû mûlo vysoko kolské vzdûlání, 1035 stfiedo kolské vzdûlání, 2742 zamûstnancû bylo vyuãeno a 715 mûlo základní vzdûlání vyuïívalo moïnost pfiíspûvku na penzijní pfiipoji tûní 86,9 % zamûstnancû, ktefií mûli uzavfienou smlouvu o penzijním pfiipoji tûní u 9 penzijních fondû sdruïen ch v asociaci penzijních fondû âr. Zpracoval personální úsek únor 2008 Spoleãnost loni zamûstnávala témûfi 4,7 tisíc lidí (ilustraãní foto SU) 4
V Alpách vyroste dal í piãkov zdroj energie V stavba obfií pfieãerpávací vodní elektrárny odstartovala v létû 2007 poblíï v carského mûsta Lausanne. Nov zdroj má sv m roãním v konem 1500 GWh poskytovat vyrovnávací v kon pro energetickou síè v Evropû. Stavba komplexu Nant de Drance je navíc zajímavá i z báàského hlediska. Technologie totiï bude ukrytá pûl kilometru pod povrchem alpského masivu a vyïádá si vytûïení prostor o objemu kolem milionu metrû krychlov ch. ZE SVùTA UHLÍ A ENERGIE Pfiib vá elektfiiny z uhlí Podíl elektrické energie vyrobené z uhlí v âeské republice se loni zv il na pln ch 61 procent. Témûfi ve ker nárûst spotfieby v tomto období tak vykryly právû domácí uhelné elektrárny. Celkovû tak vyrobily 54,05 terrawatthodiny elektfiiny. Na druhém místû z hlediska produkce byly loni jaderné elektrárny. Jejich v kon se v ak zv il o pouhého pûl procenta. Spotfieba uhlí strmû roste Svûtová spotfieba uhlí v posledních letech strmû roste. Jen od roku 2000 do roku 2006 se tak zv ila o pln ch 31 procent. Nejvût í vliv v této oblasti má pfiedev ím prudk ekonomick rozvoj âíny a dal ích asijsk ch zemí, kde nárûst spotfieby dosáhl v uvedeném období pln ch 79 procent. Vypl vá to z posledního vydání BP Statistické revue ze svûta energie. Více elektfiiny prûmyslu V âeské republice roste spotfieba elektrické energie. Vypl vá to z aktuálních údajû Energetického regulaãního úfiadu. Nepotvrdily se tak pfiedpoklady ekologick ch organizací o tom, Ïe v dûsledku tepl ch zim dojde naopak k poklesu její spotfieby. Ta se zv ila pfiedev ím kvûli ekonomickému rozvoji zemû. Právû spotfieba prûmyslu totiï meziroãnû stoupla o 3,2 procenta. Doly dávají práci Nejen v Karlovarském kraji, ale také v sousedním trojúhelníku nûmeck ch spolkov ch státû Sasko, DuryÀsko a Sasko-Anhaltsko jsou nejvût ím zamûstnavatelem právû hnûdouhelné doly. Tamní koncern Mibrag dnes dává práci pfiibliïnû 2,2 tisícûm lidí. To je v ak pfiibliïnû pouze polovina Sokolovské uhelné. Pojistka proti blackoutu Stavba je pfiímou reakcí konzorcia v carsk ch firem Atel a SBB na rostoucí poptávku po elektrické energii v Evropû. RÛst podílu obnoviteln ch zdrojû na evropské energetice navíc vyïaduje v stavbu záloïních zdrojû kvûli znaãné nestabilitû dodávek solární nebo vûtrné energie. Ty napfiíklad v sousedním Nûmecku jiï dnes vykazují v prûbûhu nûkolika hodin zmûnu v konu o 15 000 MW. Pokud by ale v síti nedo lo k okamïitému vyvaïování tûchto v padkû, mohly by vést ke kolapsu celé energetické pfienosové soustavy a následnému blackoutu. CoÏ rozhodnû není planá hrozba. Svûdãí o tom pfiíklady z USA nebo Itálie, které v roce 2003 plo né zhroucení energetické pfienosové soustavy zaïily. Bez elektfiiny se bûhem okamïiku ocitly desítky tisíc lidí a kody se pohybovaly v fiádu miliard dolarû. Problém je, Ïe klasické uhelné nebo atomové elektrárny nejsou schopny rychlého nav - ení v konu v pfiípadû poklesu v síti. Jedin m efektivním fie ením tak v souãasné dobû jsou stavby plynov ch elektráren (napfi. Vfiesová), nebo velké vodní zdroje, které umí z nuly do plného v konu najet v fiádu pouh ch minut. UÏ v roce 2015 by se k nim mûl zafiadit také nov v carsk zdroj, pfieãerpávací vodní elektrárna Nant de Drance. PrÛtok jako v Labi První pfiehrada v místech dne ní nádrïe Lac d'emosson vyrostla jiï v roce 1925. Teprve pováleãná dohoda mezi Francií a v carskem v ak otevfiela cestu pro v stavbu nové elektrárny, která od roku 1974 dodává proud pro elektrifikaci Ïeleznic. Ve v ce 1900 metrû nad mofiem tak vyrostla impozantní hráz o v ce 180 metrû a délce pfies pûl kilometru, která je dodnes jednou z hlavních turistick ch atrakcí regionu. Dne ní projekt za 700 milionû v carsk ch frankû vyuïije v kov ch rozdílû stávajících pfiehrad v oblasti mezi v carsk m vinafisk m stfiediskem Martigny a francouzskou Mekkou lyïafiû Chamonix. Vût í z nich, Lac d' Emosson je s objemem 225 milionû metrû krychlov ch druhou nejvût í pfiehradou v zemi. O nûco v e poloïená nádrï Lac du Vieux Emosson s objemem 62 tisíc kubíkû pak slouïí k zadrïování vod z tajících ledovcû. Obû jsou od sebe vzdálené 1,5 kilometru a pfiev - ení na této vzdálenosti ãiní více neï 300 metrû. Voda bude gravitaãnû smûfiovat z Lac du Vieux Emosson zdvojen m potrubním systémem osazen m ãtyfimi reverzními francisov mi turbínami s celkov m v konem aï 628 MW a následnû bude ãerpána zpût. PrÛtok v kaïdé vûtvi pak mûïe ãinit aï 120 metrû krychlov ch za sekundu. Jen pro srovnání, je to stejn prûtok, jak má Labe u Brand sa. Roãní produkce elektrárny je plánována na 1500 GWh, schopnost najetí z nulového stavu na pln v kon pak bude ãinit necelé dvû minuty. Hlavolam pro horníky V souãasné dobû jiï v oblasti probûhl rozsáhl geologick prûzkum, kter mapoval pfiedev ím podloïí obou nádrïí. Celá technologie totiï bude umístûna v podzemí. A rozhodnû nepûjde jen o ledajakou tolu. Je to doslova hlavolam pro stavební i báàské techniky. V první fázi bude vyraïen 5,5 kilometrû dlouh tunel z údolí Cha^telard s pfiev ením 600 metrû, kter homogenním skalním masivem projde v hloubce 300 metrû pod dnem nádrïe Lac d'emosson. Touto pfiístupovou tolou bude odváïen ve ker lomov materiál ze stavby kaverny a vodní cesty, v objemu pfies milion metrû krychlov ch lomového kamene. Tím bude minimalizována stavební doprava pfies obec. tolou pak bude v budoucnosti obsluhován i provoz a povede tudy také pfiívod energie pro elektrárnu. Od pfiístupové chodby budou následnû v alpském masivu mezi obûma nádrïemi vyra- Ïeny tfii kaverny, ve kter ch bude v hloubce pûl kilometru pod zemí umístûna samotná technologie elektrárny o celkovém objemu pfies 270 tisíc metrû krychlov ch. ZároveÀ budou vyraïeny dvû vertikální v tlaãné achty o prûmûru 6,5 metru a men í úniková a vûtrací tola z oblasti kaverny na povrch. Ziskové? Jednoznaãnû! Nová pfieãerpávací elektrárna tohoto rozsahu bude jen dal ím posílením pozice v carské energetiky v Evropû. Jak uvedl pfied ãasem napfiíklad nûmeck t deník Der Spiegel, patfií tamní pfieãerpávací vodní elektrárny k nejziskovûj ím investicím vûbec. Profitují totiï z rozdíln ch cen energie. Voda do horní nádrïe elektrárny Nant de Drance tak bude pfieãerpávána v hradnû v noãních hodinách a o víkendech, kdy v cafii vykupují levné pfiebytky energie z celé Evropy v cenû kolem 25 euro za MWh. A to jak z francouzsk ch jadern ch elektráren, tak tûch uheln ch ve stfiední a v chodní Evropû. Za piãkov proud ze sv ch pfieãerpávacích elektráren ale utrïí kolem 70 euro za MWh. Celkovû tak roãnû properou kolem 30 TWh elektrické energie, coï úãetnû znamená zisk kolem pûl miliardy euro. Hlavními kritiky pfieãerpávacích elektráren jsou pfiedev ím ekologové. Tûm se nelíbí fakt, Ïe spotfiebují víc energie, neï samy vyprodukují. Pohled od stanice lanovky na hráz alpské pfiehrady Lac d' Emosson (foto Vladislav Podrack ) Mûsto Martigny opl vá pfiedev ím vínem (foto Vladislav Podrack ) JenÏe dodnes není technicky vyfie eno ukládání vût ích objemû elektrické energie, a tak jde zatím o nejefektivnûj í zpûsob vyrovnávání rozdílû v pfienosové soustavû. v cafii se v ak nechtûjí spoléhat pouze na vodu a tak v poslední dobû diskutují i o v stavbû nov ch zdrojû pro pásovou v robu energie, a to jak v plynov ch, uheln ch i jadern ch elektrárnách, nebo jejich kombinacích. Po stopách dinosaurû Pfiehrady Lac d'emosson a Lac du Vieux Emosson, stejnû jako projekt jejich propojení, nejsou zajímavé jen z technického nebo energetického hlediska, ale jde i o vynikající turistické cíle. Oblast leïí v jiïním v carsku a najdete ji poblíï známého vinafiského centra Martigny. Pfiístup k pfiehradám je od obce Finhaut, kde si lze vybrat ze dvou moïností. Tou první je adrenalinová cesta autem po úzké silniãce aï k pfiehradní hrázi. Pohled na ukazatel spotfieby paliva se ale cestou rozhodnû nedoporuãuje. Druhou variantou je vyjet ãást cesty zubaãkou a zbytek pomocí lanovky vedoucí z obce Cha^telard aï k pfiehradû. Cena zpáteãní jízdenky pro dospûlého v ak ãiní 49,60 CHF. Stanice lanovky a parkovi tû se nacházejí v tûsné blízkosti hráze Lac d'emosson a malé restaurace. Pfiímo od stolu s proslul m v carsk m fondue tak mûïete mít krásn v hled na nedalekou nejvy í alpskou horu Mont Blanc. Z hráze lze vyrazit po rûzn ch stezkách buì k nedalekému ledovci, nebo v e poloïené nádrïi Lac du Vieux Emosson. Ta je zajímavá tím, Ïe zde i v letních mûsících plavou ledové kry, a hlavnû se poblíï nacházejí zkamenûlé stopy dinosaurû z období triasu. K jezeru se lze dostat pû ím pochodem pfiibliïnû za 1,5 hodiny. Je zde i malá chata s obãerstvením. Bude se hodit, protoïe k dinosaufiím stopám to jsou dal í dvû hodiny ostrého stoupání. Je ale tfieba poãítat s tím, Ïe s v jimkou srpna jsou stopy vût inou ukryté pod vrstvou ledu. Naopak kamzíky lze v okolí pfiehrady potkat témûfi kdykoliv. Více informací vãetnû projektû elektrárny naleznete na internetov ch stránkách www.nant-de-drance.ch 5
Z KULTURY Rozjetá Energie poprvé dojela do ãtvrtfinále play off Hokejisté zvládli start sezóny i krizi koncem roku. Hráãi si pochvalují hlavnû skvûlou podporu fanou kû. 9. 3. 2008 Sokolov zámek v stavní síà v 1. patfie Tel.: 352 623 930, 352 324 021 FOTOGRAFICKÉ SETKÁNÍ - V STAVA 9. roãník v stavy sokolovsk ch fotografû ve spolupráci s jejich zahraniãními partnery. V stava trvá do 20. 4. 2008. Od 9.00 hodin 14. 3. 2008 Sokolov Mûstsk dûm kultury Tel.: 352 324 715, 352 324 711 PLES SPORTOVCÒ ROKU Ples + vyhodnocení nejlep ích sportovcû regionu (okresu Sokolov). Od 20.00 hodin TJ Baník Sokolov se rozrûstá Do nové éry vstoupila nejvût í tûlov chovná jednota v regionu TJ Baník Sokolov. Ta letos oslaví edesátiny a k nim si nadûlila dva velké dárky. Po letech se vymanila z ekonomick ch problémû a zaãala se dokonce rozrûstat o dal í sportovní oddíly. Asi nejdûleïitûj í je, Ïe se nám podafiilo doplatit schodky z minul ch let. KvÛli nim nám chybûly peníze potfiebné pro rozvoj jednotliv ch oddílû. To se ale teì koneãnû zaãne mûnit, fiíká Jaroslav Lebeda, pfiedseda jednoty. V minulosti totiï právû kvûli ekonomick m problémûm ãást oddílû jednotu opustila. Byla to doba nejistoty, kdy jsme ãasto nemohli zajistit oddílûm ani ty základní podmínky. Jsem rád, Ïe teì uï je to v echno za námi. O tom, Ïe se situace mûní k lep ímu svûdãí jak sportovní úspûchy ãlenû jednoty, tak pfiíchody nov ch oddílû, jako je floorball, gymnastika nebo stolní tenis. TJ Baník Sokolov, k jehoï v znamn m partnerûm patfií také Sokolovská uhelná, tak nyní zastfie uje 13 sportovních oddílû, a celkovû sdruïuje pfies 1,5 Poprvé v klubové historii postoupili hokejisté karlovarské Energie do ãtvrtfinále play off nejvy í soutûïe. Triumf, jak zdej í t m dosud nezaïil, si ale hráãi pfiíli neuïijí. Po krátké pfiestávce je totiï ãekají souboje s nejlep ími muïstvy extraligové tabulky. Urãitû je co slavit. Ale necháme si to aï po soutûïi. Teì není ãas pfiem let nad takov mi vûcmi, potvrzuje prezident klubu Ladislav Trubaã. Podle nûho za v razn m vzestupem v konnosti zdej ích hokejistû stála hlavnû stabilizace kádru i jeho trenérû. Vytvofiily se tady silné celky kolem hráãû jako je Kumstát nebo Skuhrav, ale také vynikající dvojice brankáfiû. A to se hodnû odrazilo i na celkové atmosféfie v t mu a v sledcích. Podle kouãe karlovarsk ch hokejistû ZdeÀka Venery byl pfiitom rozhodující samotn zaãátek soutûïe. KvÛli pfiehození pofiadatelství mezi Karlov mi Vary, Slávií Praha a Pardubicemi totiï Energie odstartovala domácí sérií. Pokud by se v ní nepodafiilo bodovat, byl by to nepfiíjemn zaãátek, pfiiznává Venera. Na tûstí t m byl z pfiípravy tak rozjet, Ïe v první tfietinû soutûïe neutrïil jedinou poráïku v fiádné hrací dobû. První krize tak pfii la aï k závûru roku. Energie prohrála hned pût zápasû v fiadû. To ale pfiijde bûhem soutûïe na kaïd t m. Hlavní je, Ïe se s tím kluci dokázali vyrovnat a zbytek soutûïe uï mûli pod plnou kontrolou, fiíká prezident klubu. Jak ale samotní hráãi pfiiznávají, kolikrát jim bylo na ledû skuteãnû horko. V takov ch situacích jim pak hodnû pomáhali fanou ci. KdyÏ máme dobrou podporu v hledi ti, to se pak chytá úplnû jinak, fiíká napfiíklad klubov brankáfi Luká Mensator. Pro nûho byl jedineãn pfiedev ím poslední zápas s Kladnem. DÛvod? Právû ta atmosféra fanou kû. Byla skvûlá. Podle hráãû i vedení Energie ale t m má i v nadcházejících zápasech anci na pokraãování své kvalitní herní série. Do série nevstupujeme v roli favorita, pfiipou tí trenér Venera. Ale ani jako pfiedem poraïen. A za tím si stojí také hráãi. Jak potvrzuje napfiíklad nejlep í t mov útoãník Václav Skuhrav, do play off si Energie rozhodnû jede pro postup. ance je vïdycky. A budeme se snaïit dojít co nejdál. tisíce ãlenû. A má za sebou rozhodnû úspû n rok a neménû zajímavé vyhlídky. Napfiíklad vzpûraãi loni po devíti letech obhájili titul mistrû âeské republiky. V borné v sledky za sebou mají i boxefii, silov trojboj, plavci..., vypoãítává Lebeda. A to i díky podpofie Sokolovské uhelné. Lep í ekonomická situace navíc jednotû umoïní soustfiedit se na vy í cíle. Napfiíklad by chtûla vyslat své vzpûraãe na mistrovství svûta a pfiípadnû také na olympiádu. Je to finanãnû hodnû nákladné. Ale máme dva aï tfii závodníky, ktefií mají velkou anci uspût i na takov chto podnicích, potvrzuje pfiedseda jednoty. âást voln ch prostfiedkû pak bude naopak smûfiovat do majetku jednoty a technického vybavení oddílû. Musíme napfiíklad dát dohromady na e zafiízení pro jachtafisk klub na Jesenici, zázemí pro administrativu... Je toho skuteãnû hodnû. Ale jsme na dobré cestû pfiejít po letech koneãnû do standardního reïimu, v jakém by mûla kaïdá tûlov chovná jednota fungovat, dodává Lebeda. Hokejisté v barvách Sokolovské uhelné za sebou mají historicky nejúspû nûj í sezónu 18. 3. 2008 Karlovy Vary Grandhotel Pupp Tel.: 353 109 622, 353 109 111 VÁCLAV NECKÁ a YVONE P ENOSILOVÁ Koncert populárního zpûváka Václava Neckáfie, jehoï hostem bude zpûvaãka Yvone Pfienosilová. Od 19.00 hodin 22. 3. 2008 Habartov Mûstské kulturní stfiedisko Tel.: 352 682 439, 728 187 522 VELIKONOâNÍ POHÁDKA PRO DùTI Dûtské divadelní pfiedstavení. Od 15.00 hodin 22. 3. 2008 Karlovy Vary divadlo Tel.: 353 224 302 LABUTÍ JEZERO Divadlo, balet (Severoãeské divadlo opery a baletu). Mistrovské dílo, posvûcené geniální hudbou P. I. âajkovského. Hraje orchestr Severoãeského divadla opery a baletu Ústí nad Labem. ReÏie Vladimír Neãas. Choreografie Lev Ivanov, Marius Petipa, V. Neãas. Od 19.30 hodin 23. 3. 2008 Skalná sportovní hala Tel.: 731 555 513 O VELIKONOâNÍHO BERÁNKA Turnaj ve volejbale. Pofiadatel ASPV a SDH. Od 9.00 hodin Odboráfisk ples jiï tradiãnû zaplnil sál chodovského Kassu doslova do posledního místa (foto S9 Company) FK Baník Sokolov - rozlosování jarní ãásti MuÏi A - II.liga - jaro 2008 Juniorka - divize B - jaro 2008 kolo den ãas utkání 16. 8. 3. (So) 10.15 FK Baník Sokolov 1. FC Slovácko 17. 16. 3. (Ne) 17.00 FK Marila Pfiíbram FK Baník Sokolov 18. 22. 3. (So) 10.15 FK Baník Sokolov Fotbal Fulnek 19. 29. 3. (So) 15.00 FC Hluãín FK Baník Sokolov 20. 6. 4. (Ne) 16.30 FC Zenit âáslav FK Baník Sokolov 21. 12. 4. (So) 10.15 FK Baník Sokolov Bohemians Praha 22. 19. 4. (So) 10.15 Fotbal Tfiinec FK Baník Sokolov 23. 26. 4. (So) 10.15 FK Baník Sokolov SFC Opava 24. 3. 5. (So) 17.00 HFK Olomouc FK Baník Sokolov 25. 10. 5. (So) 10.15 FK Baník Sokolov Sparta Krã 26. 16. 5. (Pá) 19.00 FC Vysoãina Jihlava FK Baník Sokolov 27. 24. 5. (So) 10.15 FK Baník Sokolov FK Dukla Praha 28. 1. 6. (Ne) 17.00 FK Ústí nad Labem FK Baník Sokolov 29. 7. 6. (So) 15.00 FK Baník Sokolov FC Hradec Králové 30. 14. 6. (So) 15.00 FC Vítkovice FK Baník Sokolov kolo den ãas utkání 16. 16. 3. (Ne) 14.30 FK Baník Sokolov B FK Teplice B 17. 22. 3. (So) 15.00 Jiskra Nov Bor FK Baník Sokolov B 18. 30. 3. (Ne) 15.00 FK Baník Sokolov B Sokol Brozany 19. 6. 4. (Ne) 14.00 FK Litvínov FK Baník Sokolov B 20. 13. 4. (Ne) 16.30 FK Baník Sokolov B SK Rakovník 21. 19.4. (So) 17.00 SK Viktorie Jirny FK Baník Sokolov B 22. 27. 4. (Ne) 17.00 FK Baník Sokolov B FC Jiskra Hazlov 23. 3. 5. (So) 10.15 Loko Vltavín FK Baník Sokolov B 24. 11. 5. (Ne) 17.00 FK Baník Sokolov B Sokol Libi 25. 18. 5. (Ne) 17.00 FK Baník Sokolov B FC Chomutov 26. 24. 5. (So) 10.15 SK Kladno B FK Baník Sokolov B 27. 1. 6. (Ne) 17.00 FK Baník Sokolov B Bohemians 1905 B 28. 7. 6. (So) 10.15 FK SIAD Most B FK Baník Sokolov B 29. 15. 6. (Ne) 17.00 FK Baník Sokolov B SK âesk Brod 30. 22. 6. (Ne) 17.00 SK Horní Mûcholupy FK Baník Sokolov B éfredaktor: Ing. Radim Kamler Redakãní rada: pfiedseda Ing. Jifií Radosta, ãlenové Ing. Josef Michalsk, Vladislav Podrack Adresa redakce: Kanceláfi G, Staré námûstí 69, 356 00 Sokolov Kontakty: redakce@emcgroup.cz Produkce: EMC, a. s., tel.: 251 091 211 Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. Registrace: MK âr E 12592