LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE V OBDOBÍ 213 PODNIKATELSKÝ SEKTOR Ing. Jakub Pechlát RNDr. Vladimír Vojtěch květen 215
IPR Praha, Sekce strategií a politik, Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v Praze v období 213 podnikatelský sektor Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 215 Všechna práva vyhrazena Elektronická verze dokumentu je dostupná na www.iprpraha.cz ISBN 978-8-87931-99-8 (pdf) 2
Obsah Úvod 4 Hlavní závěry analýzy 5 1 Pracoviště výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru 1 2 Výzkumní pracovníci v podnikatelském sektoru 18 3 Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru 28 4 Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru 42 5 Vybavenost pracovišť lidskými a finančními zdroji 44 3
Úvod Analýza se zabývá podrobnými informacemi o pražském podnikatelském sektoru, konkrétně činnostmi spadajícími do oblasti výzkumu, vývoje a inovačních aktivit uskutečňovaných podnikateli. Výchozí údaje na vyžádání poskytl Český statistický úřad. S ohledem na pozornost, kterou je nutné věnovat podpoře podnikatelského sektoru v rámci plnění Regionální inovační strategie hl. m. Prahy, kterou schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy v září 214, a realizaci Operačního programu Praha pól růstu ČR, považujeme za účelné věnovat se právě této oblasti, jež v současnosti přestavuje jeden z důležitých zdrojů budoucí hospodářské prosperity pražského regionu. Získaná data umožnila analyzovat vývoj v období 213, tedy v období před hospodářskou krizí a po ní. Jednotlivé charakteristiky jsou doplněny porovnáním se souborem ostatních krajů České republiky, aby vynikly rozdíly dané specifickým charakterem pražské ekonomiky. 4
Hlavní závěry analýzy Podnikatelský sektor je bezpochyby stěžejní součástí ekonomiky, která se podílí na praktickém uplatnění a komercializaci výsledků výzkumu, vývoje a inovací, a to jak vlastních, tak produkovaných ostatními sektory ekonomiky. Proto právě bližší znalost podnikatelského sektoru umožní lépe definovat možnosti jeho spolupráce s velmi rozvinutým a rozsáhlým výzkumným sektorem lokalizovaným v Praze. Samozřejmě s vědomím toho, že správní hranice kraje či obce v ekonomice nepředstavují významnou bariéru. Jsou však podstatné při tvorbě podpůrných programů na regionální úrovni, a to včetně programů Evropské unie, která právě regiony považuje za relevantní cílovou jednotku politiky soudržnosti. Proto má svůj význam regionální pohled na dostupné statistiky. Zaměřili jsme se na analýzu údajů za období 213, tj. nejnovější dostupné údaje za posledních devět let. Ty odrážejí reakci podnikatelského sektoru na hospodářskou recesi počínající v roce 28 a pokračující i v letech 212 a 213. Na základě analyzovaných dat lze konstatovat, že podnikatelský sektor v hl. m. Praze vykazuje ve sledovaném období řadu odlišných charakteristik jak ve struktuře lidských a finančních zdrojů vědy a výzkumu, tak ve vývoji těchto veličin. Výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru je v rámci ČR rozložen mnohem rovnoměrněji než ve vysokoškolském a zejména vládním sektoru. A zároveň jeho podíl není v Praze tak velký jako mimo Prahu (viz obr. 1 a 2). Přesto (z hlediska výhodnosti koncentrace zdrojů) bylo v letech 27 213 investováno mnoho prostředků do veřejného výzkumu v mimopražských krajích ze strukturálních fondů EU, nebo právě proto (z hlediska zájmu o vyrovnání situace regionů). Vysokoškolský a zejména vládní sektor výzkumu a vývoje lokalizovaný v Praze mají tedy zjevný nadregionální význam a jsou atraktivním partnerem i pro mimopražské podniky. Pražské podniky tak mají výhodu geograficky snadno dostupné široké nabídky potenciálních partnerů. Obrázek 1: Struktura výzkumných pracovníků v Praze a ostatních krajích České republiky podle sektoru provádění v roce 213 34,9 % Praha,8 % 31,9 % 3,2 % ostatní kraje,4 % Podnikatelský sektor Vládní sektor Vysokoškolský sektor 32,5 % 9,2 % 6,2 % Soukromý neziskový sektor Zdroj: ČSÚ Obrázek 2: Struktura výdajů na výzkum a vývoj v Praze a ostatních krajích České republiky podle sektoru provádění v roce 213 22,8 % Praha,6 % 36,6 % 29,4 % ostatní kraje,2 % Podnikatelský sektor Vládní sektor Vysokoškolský sektor 4, % 7,4 % 62,9 % Soukromý neziskový sektor Zdroj: ČSÚ 5
Vývojové trendy za sledované období 213 ukázaly, které segmenty podnikatelského sektoru nejvíce reagovaly na hospodářskou recesi snížením objemů finančních i lidských zdrojů alokovaných na výzkumnou a vývojovou činnost. Je třeba říci, že v Praze byly negativní reakce přítomny téměř v každém typu členění, zatímco v souboru ostatních krajů České republiky nebyla krize často vůbec patrná a sledované veličiny až na několik výjimek vykazovaly trvale růstový trend. V případě Prahy měl klesající tendenci objem podnikatelských výdajů na výzkum a vývoj pocházejících z České republiky. Klesající trend objemu výdajů a počtu výzkumných pracovníků se týkal velkých soukromých podniků, a to jak domácích, tak těch pod zahraniční kontrolou, podniků ve zpracovatelském průmyslu (zejména ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výrobě dopravních prostředků a zařízení a ostatního zpracovatelského průmyslu) a v případě služeb podniků v peněžnictví a pojišťovnictví. Zmíněné negativní tendence v případě Prahy mohou být způsobeny: nízkou vybaveností ekonomiky ostatních krajů České republiky v oblasti výzkumu a vývoje, větší dostupností veřejné podpory v ostatních krajích České republiky a vyšším podílem takových typů podnikatelských aktivit v Praze, které lze snadno přemístit tam, kde je podpora dostupná, odlišným charakterem výzkumu zaměřeného na služby v případě Prahy (vyšší pružnost a mobilita) oproti zpracovatelskému průmyslu v případě ostatních krajů České republiky (nižší pružnost a mobilita), vysokou citlivostí podnikatelského sektoru v oblasti výzkumu a vývoje v případě Prahy danou mj. přítomností poboček velkých zahraničních podniků, které v reakci na hospodářskou recesi výrazně omezily své aktivity v oblasti výzkumu a vývoje, které zrušily nebo stáhly do jiných (domovských) zemí či regionů, atraktivitou Prahy, která není v oblasti výzkumu a vývoje natolik vysoká, aby zde zahraniční podniky udržovaly své aktivity v době hospodářského útlumu. To může být dáno skutečností, že spolupráce výzkumných organizací s podniky není v ČR zatím prioritou jejich činnosti. Výše uvedené faktory pak v souhrnu způsobují vyšší citlivost výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru na hospodářský vývoj. Překvapivým zjištěním je skutečnost, že hospodářská recese po roce 28 se v Praze nedotkla lidských a finančních zdrojů na výzkum a vývoj uskutečňovaných středně velkými podniky pod domácí i zahraniční kontrolou. Lze se proto oprávněně domnívat, že pro tento segment podnikatelského sektoru znamenal hospodářský vývoj po roce 28 do určité míry i příležitost k dalšímu rozvoji založenému na výzkumu, vývoji a inovacích. 6
Výdaje v podnikatelském sektoru v Praze v mil. Kč 7 5935 5959 6 5313 52 5 477 384 384 43242 34 2738 2453 61 2684 3 1713 1653 1899 1885 1932 2 1 371 379 61 34 151 2 134 135 28 Počet výzkumných pracovníků v Praze (ve FTE) 233 1969 238 2 185 1581 1485 162 157 1634 1775 1496 15 1114 1 1133 123 93 971 1 698 12 894 5 72 61 652 662 633 585 652 sektor provádění: veřejné podniky sektor provádění: soukromé domácí podniky sektor provádění: soukr. podniky pod zahr. kontrolou zemědělství služby bez VaV průmysl, stavebnictví výzkum a vývoj 24 1 847 867 2 15 11 1284 1 74 735 5 728 643 1542 857 434 1386 146 757 847 528 527 1352 1337 851 1768 1631 1169 1537 971 935 856 634 8 556 6 566 571 49 4 492 59 347 2 315 18 642 646 69 64 556 466 59 486 45 319 313 4 591 435 555 298 soukr. domácí podniky: -49 zam. soukr. domácí podniky: 5-249 zam. soukr. domácí podniky: + zam. soukr. domácí podniky: -49 zam. soukr. domácí podniky: 5-249 zam. soukr. domácí podniky: + zam. 5 4 3 2 273 478 4474 9 85 1121 1414 1237 1356 1478 1171 11 1 4 488 433 4153 219 634 567 185 245 3699 364 437 482 431 297 18 16 14 12 1 8 551 6 4 448 2 158 834 496 464 569 249 154 1598 584 621 381 266 563 55 865 728 21 213 182 21 221 193 187 858 151 soukr. podniky pod zahr. kontrolou: -49 zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: 5-249 zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: + zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: -49 zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: 5-249 zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: + zam. 7
Na základě analyzovaných dat lze uvést dílčí kategorie, v nichž Praha vykazuje vyšší než 4% podíl lidských nebo finančních zdrojů v podnikatelském sektoru v ČR. Hranice 4 % byla zvolena proto, že takový byl v roce 213 podíl Prahy (tj. všech sektorů celkem) na počtu výzkumných pracovníků v ČR 1. Podle očekávání byl vyšší podíl výzkumných pracovníků a výdajů na výzkum a vývoj zjištěn v kategoriích jako jsou služby (bez výzkumu a vývoje), odvětví peněžnictví a finančnictví, zdravotní a sociální péče, informační a komunikační činnosti a subsektoru veřejných podniků. Vzhledem ke zmíněnému nadregionálnímu významu pražských výzkumných organizací nepřekvapí ani vyšší podíl výdajů, které podniky vložily do vládního a vysokoškolského sektoru v Praze. Stejně tak i podniky ve farmaceutickém průmyslu vykázaly v Praze vyšší podíl vložených výdajů do výzkumu a vývoje. Méně očekávaný byl vysoký podíl výdajů na VaV v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, i když jde o sektor s velkou dynamikou v Praze, a také vyšší podíl výzkumných pracovníků ve stavebnictví. Ve většině sledovaných ukazatelů, a to zejména finančních, Praha ve sledovaném období 213 zaznamenala pokles svého podílu v ČR. V tomto případě byl zcela nečekaný pokles podílu lidských i finančních zdrojů v peněžnictví a pojišťovnictví a ve výrobě počítačů, optických a elektronických přístrojů a zařízení, tedy odvětvích, v nichž Praha má oproti ostatním regionům České republiky značnou konkurenční výhodu. Možnými příčinami dekoncentrace jsou - obdobně jako v případě vývojových trendů: saturace výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v Praze a zároveň doplňování vybavenosti výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v ostatních krajích České republiky mj. v souvislosti s využíváním veřejné podpory, řádově odlišné možnosti čerpání podpory ze strukturálních fondů Evropské unie na projekty zaměřené na rozvoj podnikového výzkumu a vývoje v Praze a mimo ni, odlišná struktura ekonomiky v Praze s důrazem na služby a v ostatních krajích České republiky s vyšším zastoupením průmyslu, odlišná pozice pražských podniků a podniků v ostatních krajích České republiky v hodnotových řetězcích, kdy pouze v případě podniků s vyšší pozicí zůstává soustředění výzkumu a vývoje v Praze (např. farmaceutický průmysl, výroba elektrických zařízení, podniky zaměřené na profesní, vědecké a technické činnosti vč. výzkumu a vývoje), rozvoj znalostně méně náročných odvětví a vybraných znalostně náročných odvětví (peněžnictví a pojišťovnictví, zdravotní a sociální péče, informační a komunikační služby) v regionech. Dále lze identifikovat strukturální odlišnosti, tj. kategorie, které mají v Praze vyšší podíl zastoupení (nejméně o 5 procentních bodů), než je tomu v souboru ostatních krajů České republiky, a v nichž tak Praha naznačuje svoji možnou konkurenční výhodu. Podle očekávání byl vyšší podíl výzkumných pracovníků i výdajů zjištěn u sekce služeb a výzkumu a vývoje, dále v odvětvích informačních a komunikačních činností a profesních, vědeckých a technických činností. Vyšší podíl výdajů na VaV oproti ostatním krajům ČR byl zjištěn v aplikovaném výzkumu a ve farmaceutickém průmyslu. Zajímavým zjištěním je relativně větší význam středních firem ve VaV nebo větší míra využívání podnikatelských zdrojů ze zahraničí a veřejných zdrojů pro financování VaV v podnikatelském sektoru a také podpora VaV ve vládním sektoru z podnikatelských zdrojů. Negativním poznatkem je skutečnost, že zastoupení investic ve struktuře výdajů na podnikatelský výzkum a vývoj bylo v Praze oproti ostatním krajům České republiky nižší. Výše uvedené strukturální rozdíly v podnikatelském výzkumu a vývoji mezi Prahou a ostatními kraji České republiky mohou být způsobeny následujícími faktory: orientací pražské ekonomiky převážně na sektor služeb, větší otevřeností vlastnické struktury podniků uskutečňujících své výzkumné a vývojové aktivity v Praze, tj. vyšším podílem podniků pod zahraniční kontrolou (Praha jako vstupní brána pro zahraniční podniky do České republiky a regionu středovýchodní Evropy), 1 Na celkovém objemu výdajů na výzkum a vývoj (ve všech sektorech dohromady) se Praha v roce 213 podílela 33,4 %. 8
náročným a vysoce konkurenčním podnikatelským prostředím v Praze nutícím i střední podniky (a v jejich rámci podniky pod domácí kontrolou) k výzkumným a vývojovým aktivitám vč. využití lidských zdrojů uvolněných vinou hospodářské recese velkými podniky pod domácí i zahraniční kontrolou, prostorovou dělbou práce ve prospěch Prahy, kdy v Praze jsou ve srovnání s ostatními kraji České republiky více soustředěna progresivní odvětví (služby intenzivních znalostí, farmaceutický průmysl, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba elektrických zařízení), postupným rozvojem spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi podnikatelským a v Praze rozvinutým vládním a vysokoškolským sektorem podporovaným i řadou veřejných programů zaměřených na rozvoj výzkumu a vývoje, přesunem z Prahy a rozvojem kapacit podnikatelského výzkumu a vývoje v ostatních krajích České republiky daným mj. i lepší možností čerpání veřejné podpory mimo Prahu. Shrnutí V Praze je nepochybně soustředěn velmi silný podnikatelský sektor, který však v oblasti výzkumu a vývoje zasáhla hospodářská recese víc, než tomu bylo v ostatních krajích České republiky. Zároveň lze identifikovat dva zásadně odlišné trendy. Prvním je velmi výrazná reakce velkých podniků, zejména těch v zahraničním vlastnictví, které reagovaly útlumem výzkumných aktivit měřeno financemi i počtem výzkumníků. Naopak střední podniky a podniky v domácím vlastnictví patří mezi skupinu, u které není krize v časové řadě patrná. V případě domácích podniků je třeba dodat, že tomu tak bylo na rozdíl od jejich protějšků z ostatních krajů ČR, u kterých je v letech 28 a 29 zřejmý pokles počtu výzkumných pracovníků. Střední domácí podniky si uvědomují význam výzkumu a vývoje pro podnik v dlouhém období a na recesi zareagovaly spíše konstruktivně než úsporami. U zahraničních podniků se otevírá prostor pro opatření, která by zatraktivnila jejich pobyt v Praze a České republice natolik, že i v době hospodářských obtíží by zde zachovaly své aktivity. Vývoj posledních několika let celkově ukazuje na skutečnost, že oblast výzkumu a vývoje může reagovat citlivěji na některé globální i regionální změny ekonomického prostředí, než by se očekávalo. Zároveň se potvrzuje, že i pro tuto oblast mohou platit výrazné rysy tržního fungování a dlouhodobě nemusí platit někdy automaticky očekávaná historická atraktivita (tj. Praha je nejatraktivnější v ČR/střední Evropě) a alokační předurčenost (tj. peníze vždy půjdou hlavně do Prahy), což se Prahy může dotýkat velmi významně. Zjištěné údaje také poukazují na odvětví či obory podnikatelského sektoru, kde Praha může mít konkurenční výhodu, jejíž další kultivace může být zdrojem budoucí národní i mezinárodní konkurenceschopnosti regionální ekonomiky. Je to především sektor služeb a v jeho rámci informační a komunikační činnosti a profesní, vědecké a technické činnosti 2, v rámci zpracovatelského průmyslu pak farmaceutický průmysl a výroba elektrických zařízení. 2 Do profesních, vědeckých a technických činností zahrnuje Český statistický úřad tyto oddíly klasifikace CZ-NACE: právní a účetnické činnosti, činnosti vedení podniků, poradenství v oblasti řízení, architektonické a inženýrské činnosti, technické zkoušky a analýzy, výzkum a vývoj, reklama a průzkum trhu, ostatní profesní, vědecké a technické činnosti, veterinární činnosti. 9
1 Pracoviště výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru V této kapitole jsme shromáždili informace o pracovištích výzkumu a vývoje a porovnali počet a strukturu pracovišť v Praze s analogickými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Vývojové trendy nejsou v případě pracovišť podle očekávání výrazné, neboť tato veličina je ze všech sledovaných nejstabilnější. Celkový počet pracovišť výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v České republice v roce 213 byl 2 322, z toho 497 pracovišť sídlilo v Praze, tj. 21,4 %. Pracovišti výzkumu a vývoje se rozumí všechna tato pracovitě bez ohledu na vlastnictví IČO. V podnikatelském sektoru se však počet pracovišť příliš neliší od počtu ekonomických subjektů, na rozdíl např. od sektoru vysokoškolského, kde vysoké školy mají větší či menší počet fakult a výzkumných pracovišť. Od roku 21 Český statistický úřad sleduje údaje podle regionálního členění, tj. na základě toho, kde se pracoviště výzkumu a vývoje skutečně nacházejí, nikoli podle sídla sledovaného ekonomického subjektu. Podnikatelský sektor zahrnuje všechny ekonomické subjekty, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Jde o soukromé domácí podniky, soukromé podniky pod zahraniční kontrolou a o veřejné podniky 3. Výsledky výzkumné a vývojové činnosti podnikatelského sektoru souvisejí především s inovacemi, tj. vývojem nových či zlepšením stávajících výrobků nebo poskytovaných služeb. Podle klasifikace institucionálního sektoru (ESA 21) 4 sem patří nefinanční podniky, instituce přijímající vklady kromě centrální banky, fondy peněžního trhu, fondy kolektivního investování, ostatní finanční zprostředkovatelé, pomocné finanční instituce, kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz, pojišťovací společnosti, penzijní fondy, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné. Podnikatelský sektor jako zdroje financování zahrnuje soukromé podnikatelské zdroje z České republiky a zahraničí, veřejné zdroje z České republiky a zahraničí a ostatní zdroje z České republiky. 3 Veřejné podniky jsou instituce, jež jsou tržními výrobci nebo poskytovateli služeb pod kontrolou jednotek vládních institucí. V případě České republiky sem patří především velká nebo specializovaná veřejná zdravotnická zařízení (bez fakultních nemocnic) s převažujícími příjmy pocházejícími ze zdravotního pojištění (např. Institut klinické a experimentální medicíny) a výzkumné, zkušební a jiné specializované ústavy, kde majoritu stále vlastní stát, ale které nemají charakter veřejných výzkumných institucí (např. Výzkumný a zkušební letecký ústav, a. s., Český metrologický institut, CESNET, z. s. p. o.). 4 V rámci registru ekonomických subjektů vedeného Českým statistickým úřadem jde o atribut pod akronymem CISS21F. 1
1.1 Pracoviště výzkumu a vývoje podle subsektorů podnikatelského sektoru Praha (213) ostatní kraje (213) 29 % 5 % 24 % 2 % 66 % 74 % veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 4 35 323 31 297 286 277 284 3 2 335 344 328 123 13 117 1 131 15 12 98 84 1 143 5 22 23 22 26 22 21 26 16 14 1234 13 1376 1351 12 948 135 119 969 15 1 8 6 22 276 354 49 39 412 424 435 4 2 44 36 39 44 46 4 42 38 39 veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 5 4 3 33 28 39 29 podíl Prahy na ČR v % 39 4 36 36 35 34 36 26 26 24 23 23 24 2 24 22 23 22 22 21 2 2 2 1 26 27 28 29 21 211 212 213 veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 11
1.2 Pracoviště VaV podle velikostních skupin podniků Praha (213) ostatní kraje (213) 17 % 21 % 42 % 32 % 52 % 37 % - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců 35 3 274 28 288 247 235 232 229 244 6 2 158 17 112 122 126 131 133 134 14 15 1 61 67 61 7 64 83 59 68 68 5 9 796 88 765 8 726 7 54 535 579 6 519 524 664 679 632 5 65 43 539 371 454 493 4 3 337 356 361 35 342 333 351 366 381 2 1-49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců 4 podíl Prahy na ČR v % 35 32 32 3 3 3 3 27 26 26 22 21 21 2 2 18 19 2 17 17 15 15 16 17 18 16 14 15 16 16 1 5 26 27 28 29 21 211 212 213-49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců 12
1.3 Pracoviště VaV podle počtu zaměstnanců VaV (přepočtené pracovní úvazky) Praha (213) ostatní kraje (213) 12 % 11 % 8 % 4 % 13 % 9 % 5 % 2 % 65 % 71 % pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. 35 326 328 331 322 284 279 295 293 3 3 14 12 1 869 955 958 96 116 1193 1283 1317 132 2 8 15 6 1 4 5 2 pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. 7 podíl Prahy na ČR v % 6 5 4 3 33 33 3 28 26 27 31 3 3 2 1 26 27 28 29 21 211 212 213 pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. 13
1.4 Pracoviště VaV podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru Praha (213) ostatní kraje (213) 8 % 1 % 6 % 4 % 31 % % 6 % 65 % zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 35 3 31 299 283 3 248 244 8 231 213 2 13 137 137 14 142 142 143 148 154 15 1 6 43 45 4 39 39 38 44 41 5 1 2 1 3 3 14 12 1 92 912 78 8 6 197 1156 1169 118 943 98 4 2 149 126 19 99 14 116 115 19 18 15 2 21 16 24 37 38 78 73 268 273 292 39 352 414 47 482 464 zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj podíl Prahy na ČR v % 5 44 46 46 44 42 45 41 39 38 4 39 35 29 29 29 27 3 29 28 2 14 13 13 13 13 15 11 11 11 12 1 6 5 5 3 4 4 26 27 28 29 21 211 212 213 zemědělství služby celkem bez VaV průmysl a stavebnictví výzkum a vývoj 14
1.5 Pracoviště VaV podle vybraných odvětví podnikatelského sektoru 26 % 3 % Praha (213) 3 % 7 % 27 % 9 % 2 % 22 % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní % 8 % 14 % 5 % 3 % 1 % 9 % ostatní kraje (213) 6 % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 15 1 1 1 112 75 75 5 28 119 12 121 111 119 115 98 91 85 36 31 34 133 136 138 1 133 126 1 121 136 13 111 19 11 1 91 41 43 46 51 47 1 191 185 196 136 1 859 861 89 924 743 75 5 244 22 6 262 268 199 186 218 4 zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 1 8 podíl Prahy na ČR v % 81 77 76 76 75 73 79 7 71 6 48 49 46 48 43 43 41 41 42 4 2 13 12 12 12 12 11 1 11 11 26 27 28 29 21 211 212 213 zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 15
1.6 Pracoviště VaV podle výdajů podniků na VaV v mil. Kč Praha (213) ostatní kraje (213) 21 % 3 % 4 % 2 % 17 % 3 % 3 % 24 % 53 % méně než 1 mil. Kč 1-9,9 1-49,9 5-99,9 1 a více 52 % méně než 1 mil. Kč 1-9,9 1-49,9 5-99,9 1 a více 3 9 262 211 224 23 235 26 185 2 184 15 124 119 11 1 92 96 18 18 1 15 5 91 11 92 98 98 97 84 75 65 12 947 961 949 1 864 754 8 677 77 635 574 6 375 392 42 419 445 443 333 312 343 4 24 236 4 272 28 32 317 338 316 2 méně než 1 mil. Kč 1-9,9 1-49,9 5-99,9 1 a více méně než 1 mil. Kč 1-9,9 1-49,9 5-99,9 1 a více podíl Prahy na ČR v % 44 45 38 38 4 36 33 35 31 32 3 3 3 28 3 27 26 24 29 19 2 15 18 1 5 26 27 28 29 21 211 212 213 méně než 1 mil. Kč 1-9,9 1-49,9 5-99,9 1 a více 16
1.7 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře pracovišť výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v Praze i mimo ni a odlišný vývoj ve sledovaném období. Potvrzuje se, že v pražské ekonomice má velký význam sektor služeb, přičemž v některých oborech (peněžnictví a pojišťovnictví, informační a komunikační činnosti, zdravotní a sociální péče) Praha vykazuje velkou koncentraci pracovišť a také vyšší podíl technologicky náročných oborů zpracovatelského průmyslu (výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba elektrických zařízení). Praha měla v roce 213 významně vyšší podíl pracovišť než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Podniky podle velikosti Kategorie pracovišť Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Malé podniky ( 49 zaměstnanců) 52 % 42 % Odvětvové sekce Služby bez výzkumu a vývoje 6 % % Odvětví podnikatelského sektoru Profesní, vědecké a technické činnosti 26 % 14 % Informační a komunikační činnosti 22 % 8 % Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 9 % 5 % Peněžnictví a pojišťovnictví 3 %,3 % Výdaje podniků na výzkum a vývoj 1 49,9 mil. Kč 21 % 17 % Praha měla v roce 213 významně nižší podíl pracovišť než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Podniky podle velikosti Kategorie pracovišť Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Střední podniky (5 249 zaměstnanců) 32 % 37 % Velké podniky ( a více zaměstnanců) 17 % 21 % Odvětvové sekce Průmysl a stavebnictví 31 % 65 % Zemědělství 1 % 4 % Odvětví podnikatelského sektoru Zpracovatelský průmysl 27 % 6 % Výdaje podniků na výzkum a vývoj Méně než 1 mil. Kč 2 % 24 % Praha vykázala v roce 213 vyšší než 4% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích pracovišť podnikatelského výzkumu a vývoje. Kategorie pracovišť Podíl Prahy na ČR Peněžnictví a pojišťovnictví 71 % Informační a komunikační činnosti 42 % Zdravotní a sociální péče 42 % Vývojové trendy ve struktuře pracovišť nevykazují významnou odlišnost při porovnání Prahy a souboru ostatních krajů. Případné rozdíly může čtenář podle grafů posoudit sám. 17
2 Výzkumní pracovníci v podnikatelském sektoru Kapitola pojednává o výzkumných pracovnících v podnikatelském sektoru. Porovnává počet a strukturu výzkumných pracovníků v Praze s obdobnými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají řadu odlišností, které potvrzují specifické charakteristiky pražské ekonomiky. Výzkumní pracovníci jsou jednou z kategorií zaměstnanců výzkumu a vývoje. Zaměstnanci výzkumu a vývoje jsou nejen výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, ale také pomocní, techničtí, odborní, administrativní a další pracovníci. Podle pracovní činnosti se člení do tří základních kategorií. a) Výzkumní pracovníci vytvářejí nové nebo rozšiřují stávající znalosti; zabývají se činnostmi zahrnujícími koncepci nebo tvorbu nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů a aplikují vědecké koncepty a teorie. b) Techničtí a odborní pracovníci provádějí technické, odborné, praktické a pomocné úkoly spojené s výzkumem a vývojem a aplikací vědeckých koncepcí a provozních metod, a to obvykle za dohledu výzkumných pracovníků; mezi technické a odborné pracovníky patří i pomocníci výzkumných pracovníků jako jsou výzkumní asistenti nebo laboranti, kteří sice plní zadané výzkumné úkoly, ale sami o sobě nevytvářejí či nerozšiřují stávající znalosti. c) Ostatní pracovníci podílejí se nebo jsou začlenění do výzkumných a vývojových činností (např. řemeslníci, sekretářky a úředníci); patří sem také manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoje 5. Počet výzkumných pracovníků lze měřit podle fyzického počtu osob ke konci kalendářního roku nebo podle počtu celých pracovních úvazků (tzv. FTE, full time equivalent). V rámci analýzy pracujeme s celými pracovními úvazky, které vystihují skutečnou dobu věnovanou výzkumu a vývoji. V Praze bylo v roce 213 zjištěno 5 619 výzkumných pracovníků fyzických osob v podnikatelském sektoru, avšak jen 4 357 přepočtených celých pracovních úvazků. V České republice to bylo 19 882 fyzických osob a 16 766 úvazků. Počet fyzických osob je v případě Prahy o 29 % vyšší než počet přepočtených celých úvazků, v případě České republiky je vyšší o 19 %, což znamená, že mimo Prahu se výzkumní pracovníci věnují výzkumu a vývoji v průměru na větší část úvazku. 5 Mezi ostatní ani jiné zaměstnance výzkumu a vývoje nepatří zaměstnanci provádějící nepřímé služby pro pracoviště výzkumu a vývoje (např. zaměstnanci závodní jídelny, úklidu, bezpečnostní služby či ostrahy). 18
2.1 Zaměstnanci VaV podle kategorií 12 % Praha (213) ostatní kraje (213) 15 % 37 % 51 % 36 % 49 % výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci 5 417 4321 4357 45 446 4 3438 34 352999 316 352 3 3412 3178 2982 2855 2799 2 247 2237 2263 2443 15 69 589 665 748 986 997 132 681 89 1 5 výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci 14 1248 11399 12 1558 1 8933 9551 969 8124 7615 87144 6479 6689 6952 7575 7856 8222 8264 976 6 7134 416 3229 3544 3662 4 2313 2399 15 28 277 2 výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci podíl Prahy na ČR v % 4 34 33 35 31 3 29 3 31 29 24 26 26 24 26 26 23 24 2 23 21 2 21 22 22 15 2 2 2 1 5 26 27 28 29 21 211 212 213 výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci 19
2.2 Výzkumní pracovníci podle velikostních skupin podniků Praha (213) ostatní kraje (213) 17 % 14 % 42 % 56 % 3 % 41 % - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců 2238 2396 2 148 151243 1 118 123 1143 1296 137 1388 927 1266 1138 1821 1643 1794 141 1585 649 755 818 5 726 737 628 662 723 742 8 6959 7 5719 613 6 55 4969 456 5 438 4127 432 4 342 367 3 3219 3414 378 32178 2327 62 928 1161 19 1331 1479 1435 162 1855 1742 2 1-49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců podíl Prahy na ČR v % 45 41 39 4 37 34 34 35 31 34 34 3 34 32 31 3 3 3 26 2 24 15 19 1 16 31 32 33 28 31 3 2 21 21 5 26 27 28 29 21 211 212 213-49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců 2
2.3 Výzkumní pracovníci podle subsektorů podnikatelského sektoru Praha (213) 12 % ostatní kraje (213) 3 % 48 % 51 % 39 % 46 % veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 224 238 296 2 1873 1578 1682 1512 1393 143 172 15 19 131 1334 1786 188 1372 1 1157 1147 5 643 64 448 488 529 542 452 384 387 7 6278 5815 6 5363 5141 4748 5 445 4632 4366 5756 4119 521 4 4712 3189 48 3969 32498 2764 3827 2 1 527 41 33 598 583 64 484 374 374 veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 8 68 7 6 55 46 5 4 32 36 41 3 podíl Prahy na ČR v % 59 52 51 48 43 44 35 27 26 26 26 2 24 21 23 18 19 2 1 23 26 27 28 29 21 211 212 213 veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 21
2.4 Výzkumní pracovníci podle vybraných subsektorů podnikatelského sektoru a podle velikosti podniku Soukromé domácí podniky 1 9 8 7 556 6 566 571 5 4 49 492 59 3 347 2 315 1 18 Praha (213) 642 646 69 64 556 45 466 59 486 319 313 4 847 867 591 555 435 298 ostatní kraje (213) 2246 2264 287 2124 29 1922 2 179 1774 1835 1554 228 1375 15 1615 1691 1718 1193 121 985 991 136 1532 1464 1 795 9 97 191 5 8-49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 18 16 154 1598 14 12 1 834 865 8 551 584 6 621 563 448 496 464 569 381 4 266 55 728 2 158 249 21 213 182 21 221 193 187 858 151 5 4644 418 4266 45 4 3651 3412 35 363 3 2293 198 246 2 1227 1267 15 1371 131 1111 957 1 468 553 64 5 121 165 6 273 263 2 2 283 264-49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců 22
2.5 Výzkumní pracovníci podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru Praha (213) ostatní kraje (213) 21 % % 26 % 13 % % 21 % 66 % 53 % zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 233 1969 238 2 185 1581 1485 162 157 1634 1775 1496 15 1 1114 1133 123 93 971 1 698 12 894 5 72 61 652 662 633 585 652 9 7793 8138 8 7156 7 6345 6379 5745 6 54 56 4528 5 4 3 2651 2224 162 1632 1836 21359 1529 158 1593 1 1223 16 1 1553 156 1554 1528 1338 1577 zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 7 6 5 56 64 61 podíl Prahy na ČR v % 57 49 48 47 44 47 4 3 35 29 29 29 29 27 3 43 36 2 22 22 1 17 13 12 13 13 14 12 26 27 28 29 21 211 212 213 zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 23
2.6 Výzkumní pracovníci podle vybraných odvětví podnikatelského sektoru Praha (213) ostatní kraje (213) 7 % 2 % 21 % 18 % % 2 % 26 % 4 % % 6 % 3 % 3 % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 12 % 2 % 1 % 65 % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 16 14 12 943 1 928 8 632 6 1167 963 1422 1444 955 192 79 857 858 898 796 726 835 821 769 937 917 865 131 178 858 132 1141 912 4 23 282 272 295 282 1 275 284 33 2 26 27 28 29 21 211 212 213 zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 9 7655 89 8 762 7 61 6294 569 6 4966 5 54449 4 3 1577 1777 1987 296 217 2193 273 26 2223 2 755 576 563 697 758 673 845 1117 1469 1 26 27 28 29 21 211 212 213 zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 1 84 83 9 podíl Prahy na ČR v % 88 85 85 84 89 93 8 6 4 69 82 81 67 63 56 47 58 51 86 83 61 75 75 72 73 7 65 51 53 51 81 59 43 83 69 47 2 26 27 28 29 21 211 212 213 zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 24
2.7 Výzkumní pracovníci ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu Praha (213) ostatní kraje (213) 2 % 3 % 3 % 6 % 2 % 24 % 1 % 5 % 2 %4 % 9 % 18 % 27 % 9 % 8 % 14 % potravinářský a nápojový průmysl petrochemický a chemický průmysl farmaceutický průmysl výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků výroba počítačů, elektron. a optických přístr. a zařízení výroba elektrických zařízení strojírenský průmysl výroba dopravních prostředků a zařízení ostatní zpracovatelský průmysl 29 % 17 % potravinářský a nápojový průmysl petrochemický a chemický průmysl farmaceutický průmysl výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků výroba počítačů, elektron. a optických přístr. a zařízení výroba elektrických zařízení strojírenský průmysl výroba dopravních prostředků a zařízení ostatní zpracovatelský průmysl 7 6 5 4 391 548 459 657 358 2 1634 15 1724 1836 2127 1945 1842 1346 1457 2231 2356 2299 1651 1727 1917 3 2 185 173 163 161 86 11 1 12 59 9 91 99 287 24 275 131 136 148 131 12 136 68 7 86 232 244 2 182 197 16 55 74 1 791 5 678 94 798 955 846 827 772 872 17 1134 1349 1334 5 4 3 2 47 42 37 39 32 31 3 22 19 podíl Prahy na ČR v % 37 35 33 3 27 23 24 24 22 22 24 28 27 27 23 19 1 26 27 28 29 21 211 212 213 potravinářský a nápojový průmysl petrochemický a chemický průmysl farmaceutický průmysl výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků výroba počítačů, elektron. a optic. přístr. a zař. výroba elektrických zařízení strojírenský průmysl výroba dopr. prostředků a zařízení ostatní zpracovatelský průmysl
2.8 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře výzkumných pracovníků v podnikatelském sektoru v Praze v porovnání s ostatními kraji a popsat odlišný vývoj ve sledovaném období. Stejně jako pracoviště jsou i lidské zdroje značně koncentrovány ve službách. Silné jsou sektory středních a velkých podniků. Vysokou koncentraci výzkumných pracovníků najdeme v některých odvětvích podnikatelského sektoru v Praze, zejm. v případě peněžnictví a pojišťovnictví, zdravotnictví a sociální péče, stavebnictví a informačních a komunikačních činností. Praha v roce 213 vykázala významně vyšší podíly výzkumných pracovníků než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Podniky podle velikosti Kategorie výzkumných pracovníků Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Střední podniky (5 249 zaměstnanců) 41 % 3 % Podniky podle subsektoru Veřejné podniky 12 % 3 % Odvětvové sekce Služby bez výzkumu a vývoje 53 % 21 % Výzkum a vývoj 21 % 13 % Odvětví podnikatelského sektoru Informační a komunikační činnosti 3 % 12 % Profesní, vědecké a technické činnosti 26 % 18 % Zdravotnictví a sociální péče 7 %,5 % Peněžnictví a pojišťovnictví 6 %,2 % Stavebnictví 4 % 1 % Odvětví zpracovatelského průmyslu Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 % 9 % Výroba elektrických zařízení 14 % 9 % Farmaceutický průmysl 6 % 2 % Praha v roce 213 vykázala významně nižší podíly výzkumných pracovníků než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Podniky podle velikosti Kategorie výzkumných pracovníků Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Velké podniky ( a více zaměstnanců) 42 % 56 % Podniky podle subsektoru Soukromé domácí podniky 39 % 46 % Odvětvové sekce Průmysl a stavebnictví 26 % 66 % Odvětví podnikatelského sektoru Zpracovatelský průmysl 21 % 65 % Odvětví zpracovatelského průmyslu Výroba dopravních prostředků a zařízení 6 18 % 29 % Strojírenský průmysl 8 % 17 % 6 Výroba dopravních prostředků a zařízení zahrnuje výrobu motorových vozidel, přívěsů a návěsů (oddíl klasifikace CZ-NACE 29) a výrobu ostatních dopravních prostředků a zařízení (oddíl klasifikace CZ-NACE 3). 26
Praha v roce 213 vykázala vyšší než 4% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích zaměstnanců výzkumu a vývoje: Kategorie výzkumných pracovníků Podíl Prahy na ČR Veřejné podniky 59 % Sektor služeb (bez výzkumu a vývoje) 47 % Odvětví podnikatelského sektoru: peněžnictví a pojišťovnictví 93 % Odvětví podnikatelského sektoru: zdravotnictví a sociální péče 83 % Odvětví podnikatelského sektoru: stavebnictví 69 % Odvětví podnikatelského sektoru: informační a komunikační činnosti 47 % Praha v období 213 vykázala v některých oblastech výrazně odlišný vývojový trend než soubor ostatních krajů České republiky, a to zejména v období 28 29 či 211 213 v reakci na hospodářskou recesi. Úbytek počtu výzkumných pracovníků nastal především v níže uvedených kategoriích: velké podniky ( a více zaměstnanců), soukromé podniky pod zahraniční kontrolou, velké soukromé domácí podniky, velké soukromé podniky pod zahraniční kontrolou, průmysl a stavebnictví a v jejich rámci zpracovatelský průmysl, zejména o o o ostatní zpracovatelský průmysl, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba dopravních prostředků a zařízení, sektor služeb (bez výzkumu a vývoje) a v jeho rámci pak o o informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví. 27
3 Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru Kapitola pojednává o výdajích na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru. Porovnává objem a strukturu výdajů v Praze s obdobnými údaji ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají řadu odlišností, které potvrzují specifické charakteristiky pražské ekonomiky. Výdaje na výzkum a vývoj představují veškeré výdaje (běžné a kapitálové) určené na výzkum a vývoj prováděný v rámci (uvnitř) zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje vynakládané mimo zpravodajskou jednotku (tzv. externí či vnější výdaje na výzkum a vývoj) jsou započteny jen v případě, že přímo slouží pro podporu vlastního výzkumu a vývoje a nejsou samostatnými projekty výzkumu a vývoje. Do výdajů na výzkum a vývoj tak nepatří nákup služeb výzkumu a vývoje prováděných jiným subjektem pro zpravodajskou jednotku, prostředky převedené ostatním spoluřešitelům v rámci společného výzkumného a vývojového projektu nebo finanční transfery na výzkum a vývoj třetího subjektu. Výdaje na výzkum a vývoj jsou dvojího druhu běžné (mzdové náklady, odměny, ostatní neinvestiční náklady) a investiční (pořízení a technické zhodnocení nemovitého majetku, pořízení ostatního dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku). Odpisy budov a technického zařízení nejsou započítány. Finanční zdroje určené na podnikový výzkum a vývoj pocházejí z podnikatelského sektoru (soukromé podnikatelské zdroje vzniklé z podnikatelské činnosti sledovaných podniků určené na jejich prováděný výzkum a vývoj), veřejného sektoru bez vysokých škol (finanční prostředky ze státního rozpočtu České republiky, krajských a obecních rozpočtů, a to včetně spolufinancování v rámci operačních a rámcových výzkumných programů Evropské unie a dalších mezinárodních organizací a vlád ostatních států 7 ), vysokoškolského sektoru a soukromého neziskového sektoru. V Praze dosáhly výdaje na výzkum a vývoj v roce 213 v podnikatelském sektoru 9,5 mld. Kč z celkových 42,1 mld. Kč, což představuje 22,6% podíl. V roce 212 přitom tento podíl dosáhl 26 %. Hospodářský pokles z let 212 a 213 se tedy v Praze promítl i do výdajů podniků na výzkum a vývoj, a to více než v ostatních krajích České republiky. 7 Např. CERN, ESA, NATO, OECD, OSN, WHO, Norské fondy/ehp apod. 28
3.1 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru podle zdroje (v mil. Kč) 16 % Praha (213) 4 % % 1 % ostatní kraje (213) 4 % % 15 % 23 % 57 % 7 % 8 7 6 4758 5 4 podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR 74 6527 5837 4724 485 494 5745 5392 3 2311 224 227 21436 1448 1556 1484 152 1424 1886 1864 568 819 144 1163 1343 1451 1521 1 135 43 53 11 131 193 222 276 45 podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR 19768 2 1832 15721 15889 1632 1488 151277 13922 1 22914 375 5 4844 243 2778 2946 2927 349 3288 3565 397 186 463 5 76 272 352 3464 3359 podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR 1 8 81 75 podíl Prahy na ČR v % 81 6 59 4 2 37 27 34 35 34 32 31 27 37 31 33 35 3 29 35 24 23 22 23 26 27 28 29 21 211 212 213 podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR 31 19 29
3.2 Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů podle sektoru provádění (v mil. Kč) 19 % Praha (213) 2 % % 2 % 28 % ostatní kraje (213) % 1 % % 3 % 34 % 62 % 49 % 7 6 5 4 3242 3 veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový sektor 5313 5935 5959 384 1713 1653 1899 1885 1932 2 121 192 941 1 628 597 34 384 52 477 2738 2453 61 2684 1315 154 1524 187 26 27 28 29 21 211 212 213 2 18 16 14 veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový sektor 12 11291924 9812 1 8174 86176 6987 6733 6 624 6723 7666 5347 5217 4 14159 12991 17392 961 857 7577 2 752 399 344 15 1211 196 984 79 765 26 27 28 29 21 211 212 213 1 8 75 podíl Prahy na ČR v % 84 8 81 89 89 58 6 53 52 5 49 64 45 34 38 38 4 43 42 29 33 26 27 27 22 2 23 24 22 21 2 2 26 17 23 2 11 23 19 21 17 15 15 1 12 26 27 28 29 21 211 212 213 veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor 93 3
3.3 Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů podle druhu výdajů (v mil. Kč) 13 % Praha (213) 17 % ostatní kraje (213) 43 % 32 % 55 % 39 % mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje 6 491 5172 5278 5 3991 431 3791 4177 43487 415 344 395 365 3 3385 3123 324 3 347 2 2695 1 1623 14 1273 718 695 897 175 1268 1213 16 14 14162 13164 11568 12 972 1395 12836 1 748 8167 8894 97 1137 8 8961 89191281 837 6 78 699 657 4 5399 5596 4366 2 2197 2246 82 3439 214 41 mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje podíl Prahy na ČR v % 45 42 4 36 37 35 31 33 34 28 3 33 28 27 27 27 32 32 26 26 26 24 19 2 21 21 15 2 19 18 1 5 26 27 28 29 21 211 212 213 mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje 31
3.4 Výdaje na VaV podle typu činnosti v podnikatelském sektoru (v mil. Kč) Praha (213) 3 % ostatní kraje (213) 3 % 47 % 35 % 5 % 63 % základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj 7 5981 634 6 511 4681 47 4787 5 48 4275 3835 4 46 445 41 3 36 3347 321 297 22684 2397 917 741 729 1 381 423 344 226 389 31 248 2 15367 1541 1628 15 13346 1495 1118 11516 11315 177 11437 12454 1 761 4245 421 518 5816 4646 5 752 1345 913 1247 129 148 686 94 87 základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj 5 45 4 35 3 2 15 1 5 39 34 26 44 41 29 45 37 4 34 34 31 podíl Prahy na ČR v % 33 26 3 23 23 28 26 27 28 29 21 211 212 213 základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj 22 3 29 24 3 26 18 32
3.5 Výdaje na VaV podle velikosti podniků (v mil. Kč) Praha (213) 13 % ostatní kraje (213) 11 % 46 % 27 % 42 % 62 % - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců 7 6 5977 5329 5416 577 5 4665 4381 3837 43394 3317 3 3963 2341 2294 2776 294 2777 2 2659 2363 2978 1 1165 1231 1316 1412 1426 1316 1475 146 1193 2249 2 16424 14896 15 122 187812279 11655 12365 1283 87 8837 1 714 7473 414 434 4986 573 6227 5 1488 1765 211 2158 263 289 3846 355 356-49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců podíl Prahy na ČR v % 5 44 45 41 4 4 4 37 35 35 36 34 32 35 31 28 28 31 3 27 33 33 32 26 24 2 23 15 21 18 1 5 26 27 28 29 21 211 212 213-49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců 33
3.6 Výdaje na VaV v subsektorech podnikatelského sektoru (v mil. Kč) Praha (213) 8 % ostatní kraje (213) 4 % 51 % 41 % 56 % 4 % veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 7 628 622 6 5416 5486 4839 5 3994 3987 43423 354 397 413 389 3 3412 272 2661 2834 2671 278 2 1 128 757 777 86 746 859 67 89 5 2 15 9913 1 8857 864 8658 732 6531 7181 7427 5 14845 1382 11871 11577 1471 18228 12469 13149 198 944 119 824 75 1864 1924 1735 1432 1386 1216 veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 7 63 podíl Prahy na ČR v % 6 5 4 3 2 1 41 34 49 43 41 23 22 37 32 27 4 33 28 3 27 23 27 27 26 23 22 21 26 27 28 29 21 211 212 213 veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 34
3.7 Výdaje na VaV podle subsektoru a velikosti podniku (v mil. Kč) Soukromé domácí podniky Praha (213) 24 2 1768 1542 1631 1386 146 15 11 1284 1352 1169 1537 1337 1 74 735 857 847 856 757 971 851 935 5 728 643 434 528 634 527 ostatní kraje (213) 6 558 498 58 5 453 4664 4224 3869 39 5 4 2995 36 3456 3516 3466 326 3 26 24 1994 356 361 344 2 2384 1967 1 1377 1549 1661 121-49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 5 4474 45 478 4153 4 3699 35 364 3 245 273 219 185 2 9 85 1121 1414 1478 15 1237 1356 1171 11 1 5 4 488 433 634 567 437 482 431 297 16 14 12 1394 11219 14131 1 8737 8655 789 8 675 5867 58 6 3159 4 3663 2174 91 18 2639 114 181 1528 2 26 354 4 47 544 44 77 467 434-49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců 5-249 zaměstnanců a více zaměstnanců 35
3.8 Výdaje na VaV podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru (v mil. Kč) Praha (213) ostatní kraje (213) 19 % % % 12 % % 18 % 69 % 56 % zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 6 5593 5388 5172 4943 476 5 4522 467 4127 4 3845 3754 2993 3851 3 3 2449 2 2767 2362 2792 2 1115 1 937 151 1218 863 84 157 17 1782 2 11215 1233413173 1343 14148 15231 15 1 19136 17541 22623 4597 4964 5756 2814 2948 3796 331 376 3945 5 1594 164 2192 2713 3266 3462 3963 4472 474 zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 8 65 7 6 5 72 7 podíl Prahy na ČR v % 64 56 57 52 53 4 28 27 28 3 3 24 22 19 21 18 2 24 23 22 13 2 9 1 15 14 12 26 27 28 29 21 211 212 213 zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 48 36
3.9 Výdaje na VaV podle vybraných odvětví podnikatelského sektoru (v mil. Kč) Praha (213) ostatní kraje (213) 24 % 4 % 2 % 21 % 3 % 2 % 19 % 1 % 3 % 5 % 5 % 35 % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 14 % 2 % 1 % 58 % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 4 3556 351 3442 3468 3378 22282 3 274 2489 2192 233 1798 2 1518 1 2333 2227 2612 15 147 1622 1321 1389 298 2134 221 2483 1716 2387 2312 1971 26 27 28 29 21 211 212 213 zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 2 1761 1295 12972 13859 1494 15 13158 1 18839 1731 335 3581 446 4197 4813 526 5747 6233 566 5 754 627 955 1113 1484 1486 1978 2133 2481 26 27 28 29 21 211 212 213 zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 1 8 95 83 99 78 91 podíl Prahy na ČR v % 86 86 75 77 77 83 8 93 94 83 66 66 6 62 4 2 26 27 28 29 21 211 212 213 zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 37