prezentace pro EURO setkání Gas Business Breakfast 9.12.2005, Praha Michal Mejstřík, EEIP, a.s. spoluautor: Miloš Čebík Snímek 1
Obsah: 1. Výsledky liberalizace trhů 2. Zkušenosti z okolních zemí 3. Předpoklady pro liberalizaci na straně zdrojů Snímek 2
Očekávání od liberalizace energetických trhů Vznik a rozvoj konkurence na trzích vstup nových subjektů (dodavatelů, obchodníků) na trh nabízejících různé ceny a různé služby (konkurence cenou a produkty) možnost volby dodavatele, ale i obsahu služeb ze strany nechráněných zákazníků (pro největší zákazníky dokonce možnost sjednání individualizovaných služeb a podmínek) mezinárodní konkurence Efektivní a konkurenční ceny energie očekáváno snížení cen díky konkurenci objektivizace nákladů - zlevnění pro velké odběratele odstranění křížových dotací Objektivní a nediskriminační přístup dodavatelů a obchodníků fixován pravidly trhu zvýšení transparentnosti mj. díky unbundlingu a informační otevřenosti dohled národních nezávislých regulátorů a stanovení sazeb regulovaných činností (zejména pro přístup třetích stran do přepravních sítí) dohled antimonopolního úřadu (EK + navázaní na národní úřady) Zvýšení kvality služeb - minimálně zajištění spolehlivosti a bezpečnosti dodávek Rozvoj kvality a struktury služeb Směrnice o zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu 2004/67/EC Vznik trhu a konkurence generuje nová rizika na straně zákazníků, dodavatelů a obchodníků Optimalizace řízení rizika v rámci daného institucionálního rámce zvyšuje efektivnost Snímek 3
Dopady liberalizace trhů na spotřebitele konkurence Je třeba rozlišovat mezi konkurencí de jure (deklarované otevření trhu) a konkurencí de facto (koncentrace na velkoobchodním trhu, podíl tří největších výrobců ) Velkoobchod: Počet společností dovážející zemní plyn do krajin a jejich relativní síla BE CZ DK DE EE EL ES FR IE IT LV LT LU HU NL AT PL PT S I S K FI S E UK Celkový počet s polečnos tí dodávající zemní plyn (produkce nebo import) 4 6 3 27 2 1 12 10 : 23 1 4 2 10 : 5 11 1 2 1 1 1 32 P očet s polečnos tí s podílem více než 5% na produkci nebo dovozu zemnícho plynu 1 1 2 5 2 1 4 1 : 4 1 3 1 4 : 1 1 1 1 1 1 1 6 Zdroj: Competition indicators in the gas market of the European Union, údaje za rok 2003 Maloobchod: Počet dodavatelů plynu pro konečné spotřebitele BE CZ DK DE EE EL ES FR IE IT LV LT LU HU NL AT PL PT S I S K FI S E UK Celkový počet dodavatelů 27 14 4 701 14 1 43 31 : 412 1 7 6 14 24 29 40 10 14 1 27 7 23 Dodavatelé s podílem minimálně 5% 3 7 4 1 1 1 3 2 : 5 1 3 3 7 4 3 7 4 2 1 1 5 5 Zdroj: Competition indicators in the gas market of the European Union, údaje za rok 2003 Snímek 4
Dopady liberalizace trhů na spotřebitele ceny (1) Efekt na ceny plynu Obecně byly ceny v letech 2003 a 2004 nižší v zemích nejpokročilejších v otevírání trhu a v nových členských státech Výrazné rozdíly v cenách mezi starými a novými státy EU Mezinárodní diskriminace firem odporuje argumentu jednotného trhu EU Křížová dotace mezi spotřebiteli starých a nových členských států EU Očekávaná konvergence cen hlavně u velkých odběratelů, rozličné marže v různých státech budou těžko obhajitelné Přetrvávají rozdíly také v cenách plynu ve starých členských státech Nedošlo k žádnému výraznému poklesu cen v reakci na liberalizaci trhů. U cen plynu se dá očekávat spíše nárůst zdražování ropy růst nákladů na produkci z nově osvojovaných nalezišť růst nákladů na dopravu ze vzdálenějších nalezišť částečné zahrnutí nákladů na unbundling náklady na marketing (odlišit se od konkurence) nové služby pro zákazníky Deregulace by měla přispět ke snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými státy. Snímek 5
Dopady liberalizace trhů na spotřebitele ceny (2) Porovnání vývoje cen v letech 2000-2004: EU 15 a nové členské státy 2) Vývoj cen zemního plynu pro : 1)Domácnosti (16 GJ/year = cca. 4,5 MWh) 2)Velkoodběratelé (420 TJ/year = cca. 120 GWh) 3)Maloodběratelé (420 GJ/year = cca. 120 MWh) 1) 3) Source: 4 th Annual Report on the Implementation of the Gas and Electricity Internal Market Snímek 6
Dopady liberalizace trhů na spotřebitele ceny (3) Ceny plynu zůstávají pod silným vlivem mezinárodních cen ropy, které jsou často zabudovány ve smlouvách mezi dovozci plynu a producenty. Nárůst cen ropy se v roce 2004 se projevil ve zvýšení velkoobchodních cen zemního plynu na 10 až 12 EUR/MWh, v roce 2005 cena překročila v některých státech hranici 15 EUR/MWh. Ceny pro domácnosti vykazují podle dat Eurostatu výrazné rozdíly mezi jednotlivými státy. Ceny pro velkoodběratele se pohybují v rozmezí od 8,7 EUR/MWh v Estonsku do 22,8 EUR/MWh v Německu. Ceny pro domácnosti se pohybují v rozmezí od 17 EUR/MWh v Lotyšsku do téměř více než 60 EUR/MWh v Irsku. Také existují rozdíly v cenách plynu mezi regiony jednotlivých států. Porovnání cen plynu za různé skupiny spotřebitelů (leden 2005, ceny jsou uvedeny bez daní) EUR/MWh 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 IE PT NL DE BE FR ES SE LU DK AT UK SK CZ PL LT HU EE LV domácnos ti (16 GJ/rok = cca. 4,5 MWh) maloodběratelé (419 GJ/rok = cca. 120 MWh) velkoodběratelé (419 TJ/rok = cca. 120 GWh) Zdroj: Eurostat, FR data jenom za Paříž, BE - data za velkoodběratele a maloodběratele za rok 2004 Snímek 7
Výsledky liberalizace energetických trhů (1) Pokrok v otevírání trhů s plynem a prosazení unbundlingu Začátkem roku 2005 byl trh plně otevřen v 10 zemích (v Belgii se jedná jen o region Flámsko). Od července 2004 je podle druhé Směrnice povinné otevření trhů pro všechny zákazníky kromě domácností Do 6/2007 musí být nejen přepravní, ale i distribuční sítě jak účetně tak právně odděleny od obchodu Zpoždění v implementaci Směrnic nejen v nových členských zemích, ale i v řadě klíčových států Německo, Francie, (dokončení až v nejzazším termínu 2007). např. Komise se také rozhodla žalovat Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko a Lucembursko kvůli nedostatečné implementaci Směrnice 2003/55/EC Adekvátnější regulatorní rámec a existence racionálního regulátora Vylepšení struktury přepravních tarifů postupné omezování tarifů závisejících na vzdálenosti Zvýšení transparentnosti s ohledem na dostupnost kapacit Zajištění flexibilnějšího přístupu třetích stran do sítí dozorovaného regulátorem Pouze postupné zlepšování podmínek pro vyrovnávání odchylek nových subjektů a bilancování Snímek 8
Výsledky liberalizace energetických trhů (2) Rozvoj konkurence na evropském trhu s plynem se vědomě opožďuje i za situací na trhu s elektřinou řada specifických faktorů nikoliv konkurenční produkce a nákup, ale vedle Velké Británie a Nizozemska převážně dovoz z několika málo stejných zdrojů - zejména z Ruska, Norska, Alžírska, tj. ze států nevázaných Směrnicemi EU většina velkoobchodních dovozně-nákupních kontraktů dlouhodobých, take-or-pay s omezující teritoriální klausulí, malé přeshraniční obchody (omezené institucionálně a gas hubs), omezená flexibilita, modely trhu s plynem v rámci EU zatím velice fragmentovány, harmonizace daleko Samotné otevření distribučních a obchodních trhů bez rozvoje mezinárodního velkoobchodu s dodávkami není dostačující podmínkou pro rozvoj konkurence. Oproti potenciálním výnosům konkurence vystupuje růst transakčních nákladů v systému jak ztrátou synergického efektu vertikálně integrovaných utilit, tak nezvládnutím tržních rizik účastníky trhu (např. novými obchodníky), tak rostoucími regulačními náklady včetně transakčních nákladů z rizika (neracionální pře) regulace a z nastavení vágních regulačních smluv a zákonů. Snímek 9
Obsah: 1. Výsledky liberalizace trhů 2. Zkušenosti z okolních zemí 3. Předpoklady pro liberalizaci na straně zdrojů Snímek 10
Rakousko Snímek 11
Rakouský plynárenský trh Snímky o Rakousku převzaty z prezentace O. Musilka: Rakouský plynárenský trh v kontextu plynárenského trhu EU Hlavní znaky nejnovějšího vývoje nový rakouský Zákon o plynu (GWG II) Úplné otevření trhu od 1. října 2002 Re TPA (Third Party Access Přístup třetích stran) tarify stanovené regulačním úřadem Prakticky oddělený tranzitní systém Ne TPA s publikovanými tarify a kapacitními údaji Model bilancování skupin Snímek 12
Rakousko - situace před liberalizací trhu Skladování Přeprava OMV Dodávky Tranzit LFG LFG LFG AFG Snímek 13
Rakousko objevují se noví hráči na trhu s plynem Traders Supply AGGM EconGas AGCS FLU FLU FLU Transit Skladování LFG- Gas- trade LFG Central European Gas Hub Baumgarten Snímek 14
Rakousko - změny na trhu s plynem Noví hráči na trhu s plynem Starý stav Nový stav 22 komplexních dodavatelů 20 provozovatelů sítě 27 dodavatelů (z toho noví např. Terragas, My Electric...) 9 manažerů bilancovaných skupin 3 manažeři řízených oblastí 1 regulační úřad 1 plynárenský úřad 1 plynárenský poradní výbor 5 exportérů, výrobců, provozovatelů skladovacích zařízení Snímek 15
Rakousko účastníci a jejich vzájemné působení na trhu s plynem Seznam pořadí AGGM Výběr nabídky AGCS Program / nahlášení odběrů a přizpůsobení, údaje o tlaku a průtoku Provozovatel sítě (Přeprava a distribuce) Nominations Metering data Smlouvy o dopravě, faktury Zákazníci Nahlášení odběru Bilancovaná skupina Smlouvy o dodávkách energie, faktury Účtování/úhra dy za bilanční energii Manažer bilancované skupiny (=dodavatel, obchodník) Nabídky bilanční energie Snímek 16
Rakousko Manažer řízené oblasti, Zúčtovací a platební agentura Manažer řízené oblasti (AGGM Austrian Gas Grid Management AG) Koordinace dostupné přenosové kapacity Řízení přístupu třetích stran k přepravním plynovodům Dlouhodobé plánování přepravní kapacity Organizace a odbavení bilanční energie Zúčtovací a platební agentura (AGCS Gas Clearing and Settlement AG) Platební a organizační správa bilancovaných skupin Příjem programů zasílaných manažery bilancovaných skupin a jejich předávání příslušným účastníkům trhu Organizace nabídek bilanční energie a návrh seznamu pořadí, podle něhož je plyn odbavován manažerem řízené oblasti Snímek 17
Rakousko Manažer bilancované skupiny Manažer bilancované skupiny Sdružování potřeb členů bilancované skupiny Sestavování programů a jejich předávání Zúčtovací a platební agentuře Úhrada poplatků za bilanční energii Zúčtovací a platební agentuře a jejich převádění na členy bilancované skupiny Předávání údajů Zúčtovací a platební agentuře, Manažeru řízené oblasti, provozovatelům přepravních sítí a členům bilancované skupiny Princip baťohu a jednorázový nákup (one ( stop shop) Vazba kapacity na zákazníka, nikoli na dodavatele změna dodavatele je snadná Zákazník se obrací na jedinou stranu provozovatele rozvodné soustavy Tok informací: k místní rozvodné síti ke starému (dřívějšímu) dodavateli k manažeru řízené oblasti Manažer řízené oblasti vyhodnocuje změnu Není potřeba vyjednávat o kapacitě Snímek 18
Slovensko Snímek 19
Slovensko regulace a otevírání trhu se zemním plynem Snímky o Slovensku přebrány z prezentace J. Klepáča: Regulácia a otváranie trhu so zemným plynom na Slovensku Základní schéma energetické legislativy 1.1.2005 Zákon o energetice č. 656 Zákon o tepelné energetice č. 657 Zákon o regulaci v síťových odvětvích č. 658 7.4.2005 Pravidla pro fungování trhu s plynem - nařízení vlády SR č. 123 4.10.2005 Specifikace pravidel pro distribuci, přepravu a zásobníky 31.10.2005 Obchodní podmínky pro distribuci, přepravu a zásobníky Snímek 20
Slovensko přístup a připojení do sítě přístup do přepravní /distribuční/ sítě a zásobníků se uskutečňuje na základě smlouvy rezervace kapacity žádost o přístup musí být předložena 40 dní před začátkem požadované přepravy nebo uskladnění / 30 dní (45 dní) před započetím distribuce pro existující (nové) distribuční kapacity odpověď do 10 (20) dnů přerušitelná kapacita pro přepravu a uskladnění jen v případě, jestliže není volná pevná přepravní a uskladňovací kapacita distribuční kapacita se přiděluje pro každé odběrné místo samostatně prvotní akumulace je vyhrazena pro PPS, resp. PDS pro účely bezporuchového provozu a bilancování Snímek 21
Slovensko přeprava plynu 4 vstupní/výstupní body v rámci Entry-Exit systému smlouvy o přepravě s pevnou nebo přerušitelnou přepravní kapacitou roční/krátkodobé/dlouhodobé smlouvy sekundární obchod překročení denní kapacity zveřejnění volných přepravních kapacit nominace přepravy plynu Distribuce plynu 3 vstupní body, výstupní body jsou odběrná místa koncových odběratelů plynu roční/krátkodobé/dlouhodobé smlouvy jedna výše distribuční kapacity na příslušný výstupní bod na celé období platnosti smlouvy sekundární obchod nominace distribuce plynu Snímek 22
Slovensko uskladnění plynu jeden virtuální zásobník / jeden provozovatel jedna pevná nebo přerušitelná kapacita na celou dobu trvání smlouvy zpravidla 1 rok sekundární obchod informace zveřejňované na internetové stránce Bilancování fyzické vs. obchodní bilancování přenesení odpovědnosti za odchylku na dodavatele plynu jedna vyvažovací zóna pro přepravu a distribuci plynu denní systém bilancování povolená odchylka pro uživatele distribuční sítě 5% z dohodnuté kapacity (100% přirážka k ceně plynu při zvýšeném odběru plynu nad povolenou odchylku, odkup plynu s diskontem při nižším odběru) výpočet denní odchylky vyvažovací účet (pro každého odběratele: denní plus kumulovaná odchylka) Snímek 23
Slovensko naplnění požadavků EU krátkodobé smlouvy od roku 2006 vypověditelné smlouvy samostatný účet (každý distributor bude mít vlastní účet) nákladově neutrální regulátor (zisky z kumulovaných odchylek budou na zvláštním účtu provozovatele sítě) sekundární obchod oddělení přepravy, distribuce a skladování entry-exit systém v přepravě nominace EASEE GAS) balíček služeb Snímek 24
Slovensko otevření trhu s plynem Termín 1.7.2002 1.1.2003 1.1.2005 1.7.2007 oprávnění odběratelé nad 25 mil. m 3 nad 15 mil. m 3 všichni odběratelé kromě domácností všichni odběratelé Problémy s otevíráním trhu s plynem na Slovensku jediný monopolní zdroj zemního plynu a zanedbatelná vlastní těžba existence dlouhodobých smluv na dodávky zemního plynu destinační klauzule ve smlouvách s ruskou společností Gazprom existence vertikálně integrované společnosti SPP a.s. Závěry slovenská energetická legislativa je harmonizována s EU snížení přepravních a distribučních tarifů je dalším krokem k otevření trhu se zemním plynem Snímek 25
Maďarsko Snímek 26
Maďarsko Snímky o Maďarsku přebrány z prezentace T. Körösi: Liberalizace plynárenského trhu v Maďarsku Novela zákona o plynu - na základě Směrnice 2003/55/ES Přístup třetích stran posílení nediskriminačního přístupu do systému Posílení opatření na ochranu spotřebitelů a životního prostředí Urychlená liberalizace: Tarify červenec 2004: všichni zákazníci mimo domácností červenec 2007: všichni zákazníci přeprava: entry - exit distribuce: poštovní známka zásobníky: jednotná národní cena; mění se s výší volatility spotřeby Ceny od 1.1.2006 pozměněna výše regulovaných cen nové tarify a ceny na základě vývoje nákladů v roce 2005 Snímek 27
Maďarsko konkurence na trhu dodávek a distribuce plynu Smlouvy: dlouhodobé, jednoroční, měsíční, denní Typ kapacity: pevná, přerušitelná Rezervace kapacity m 3 /d pro distribuční společnosti Rezervace kapacity m 3 /h pro obchodníky a oprávněné zákazníky Nahlášení odběrů se přijímají v m 3 /d Bilancování přepravní sítě Jeden provozovatel přepravní sítě Jedna zóna bilancování pro sítě s vysokým tlakem Provozovatel přepravní sítě používá denní bilanční interval Snímek 28
Maďarsko úroveň tolerance Bilanční období: denní pásmo tolerance: standardně + -2% ojediněle max. + - 8% (v případě že dovozce nabízí bilanční plyn pro operátora přepravní soustavy) Sdílení a obchodování povoleno: Ne Bilancování V případě nerovnovážností použije provozovatel přepravní soustavy doplňkový plyn nabízený dovozcem před dnem dodávky plynu Po bilančním období jsou dovozcům poskytnuty informace o bilancování Bilanční penalizační poplatek: 0,1 HUF/MJ vně tolerančního pásma měsíční účtování poplatků za nadměrný/příliš nízký odběr Cena bilančního plynu závisí na ceně nabízeného a použitého doplňkového plynu Snímek 29
Maďarsko výsledky a zkušenosti z otevírání trhu 6-7% spotřeby zemního plynu bylo v prvním roce obchodováno na volném trhu 23 oprávněných zákazníků změnilo dodavatele prostřednictvím 3 činných obchodníků (ze 14) (pouze) 1 oprávněný zákazník změnil dodavatele bez zprostředkování obchodníka U východních hranic je jenom omezená přeshraniční kapacita Lokální produkce plynu je většinou kontrolována místním distributorem plynu Slabé finanční pobídky oprávněných zákazníků Regulované ceny pro koncové uživatele Poměrně vysoké riziko na volném trhu nestabilní pravidla na trhu s plynem nelikvidní národní trh při přetížení je dána přednost regulovanému segmentu Snímek 30
Obsah: 1. Výsledky liberalizace trhů 2. Zkušenosti z okolních zemí 3. Předpoklady pro liberalizaci na straně zdrojů Snímek 31
Zvětšující se závislost EU na dovozech zemního plynu Země EU-15 (rok 2000) jsou závislé na dovozu zemního plynu ze 47 %. Země EU-25 téměř z 50 % Země EU-30 kolem 40 % Nabídka zemního plynu EU- 30 čistý dovoz Dovozní závislost (EU-25) podle předpovědí vzroste na 61 % v roce 2010, 75 % v roce 2020 a přes 80 % v roce 2030. V případě EU-30 je nárůst dovozní závislosti o něco menší: 67% v roce 2030. vlastní produkce Zdroj: World Energy Investment Outlook, IEA 2003 Snímek 32
Omezená diverzifikace zdrojů zemního plynu Původ zemního plynu dováženého do EU-15 (2003) Zdroj: Evropská komise a IEA Zatím dovoz hlavně ze tří států Velké problémy v případě výpadu dodávek Omezený výběr velkoobchodního dodavatele zemního plynu Rusko momentálně pokrývá téměř 50 % dovozů plynu do EU-25, do roku 2030 se očekává nárůst nad 60%. Nutné hledat nové zdroje zemního plynu Vysoké ceny plynu aktivovaly mnoho nákladných projektů těžby ale zejména netradičních nákladných projektů přepravních cest - plynovody a LNG Snímek 33
Rezervy plynu existuje alternativa vůči Rusku? Rezervy zemního plynu, produkce a spotřeba ve vybraných zemích Země Zdroj Prokázané rezervy 2004 (mld. m3) British Petroleum Potenciální rezervy 2000 (mld. m3) USGS* Produkce 2004 (mld. m3) British Petroleum Spotřěba 2004 (mld.m3) British Petroleum Bilance poptávky po zemním plynu 2004 (mld m3) British Petroleum Spotřeba 2025 (mld. m3) 2020 mld. m3) EIA IEA Norsko 2 390 12 200 78,5 4,6 73,9? Ukrajina 1 100 1 400 18,3 70,7-52,4? Rusko 48 000 66 300 589,1 402,1 189,0 594 Turkmenistán 2 900 11 500 54,6 15,5 39,1 17 Kazachstán 3 000 4 300 18,5 15,2 3,3 27 Uzbekistán 1 860 900 55,8 49,3 6,5 68 Írán 27 500 16 800 85,5 87,1-1,6? Alžírsko 4 550 2 950 82,0 21,2 60,8? Katar 25 780 2 100 39,2 15,1 24,1? UAE 6 060 2 600 45,8 39,6 6,2? Čína 2 230 5 100 40,8 39,0 1,8 140 Indie 920 1 700 29,4 32,1-2,7 70 USA 5 290? 542,9 646,7-103,8 880 EU-25 2 750 20 500** 215,2 466,9-251,7 664**** Možnost nových plynovodů z Kaspické oblasti (ale - vliv Ruska) Plynovody z Íránu (otázky politické stability LNG projekty!!! nezávislost na plynovodech, flexibilita dodávek do různých států světa Převis nabídky zemního plynu Převis poptávky po zemním plynu Vysvětlivky: * The U.S. Geological Survey World Peroleum Assessment 2000, ** Evropa zahrnuje i pobřežní oblasti kromě států bývalého Sovětského Svazu a Turecka, *** Západní Evropa Snímek 34
Současné a budoucí zdroje plynu pro Evropu odhad zásob Potenciální zdroje zemního plynu v mld. m 3 (kromě LNG) dle OMV 4 000 ~83 let 47 570 ~80 let 1 770 ~22 let 33 530 ~183 let 4 520 ~43 let Snímek 35
Nové zdroje zemního plynu a plynovody (1) Kaspická oblast: Turkmenistán Druhý největší producent zemního plynu v bývalém SSSR po Rusku (v roce 2004 bylo vytěženo 55 mld. m 3) Možné nové trasy pod Kaspickým mořem do Ázerbajdžánu (pokračování do Turecka se už staví), přes Írán do Turecka (dále do Evropy - projekt Nabucco) Uzbekistán Druhý největší producent v Kaspické oblasti, v roce 2004 vyprodukoval přibližně 55 mld. m 3 Plán zvýšit export o 170% do r. 2020 na 20 mld. m 3 Kazachstán Kazachstán produkuje 18,5 mld. m 3 (rok 2004), z čehož je většina exportována. Snaha zvýšit export do Evropy závislost na ruské tranzitní soustavě PROBLÉMY: zastaralá síť, nedostatek inženýrů, možné poruchy a výpadky dodávek plynu Snímek 36
Nové zdroje zemního plynu a plynovody (2) Nové projekty plynovody z Kaspické oblasti: Projekt Nabucco Turkmenistán Ukrajina Turecko-Řecko-Itálie Plynovod Jižní Kavkaz Trans-kaspický plynovod Turkmenistán Írán Kaspická oblast Hrozby Vliv Ruska při odběru plynu z Kaspické oblasti a ze Střední Asie reexport plynu do Evropy možné zvýšení závislosti na dodávkách plynu z Ruska nesnížení strategické závislosti, omezení diverzifikace dodávek plynu Avšak také je možný export plynu na východ do Číny a Indie aj. napojení plynovodu z Uzbekistánu a Kazachstánu do Číny napojení plynovodu z Turkmenistánu do Pákistánu a případně i do Indie Snímek 37
Kam půjde plyn z kaspické oblasti? Napojení plynovodů z Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu Snímek 38
Nové navrhované plynovody Navrhované plynovody z východu Také nové projekty importu plynu ze severního Ruska Yamal Evropa Severoevropský plynovod Zvýšení závislosti na Rusku Snímek 39
Potenciální nové zdroje zemního plynu a flexibilní LNG projekty LNG projekty alternativní cesta Trh s LNG (Liquefied natural gas, zkapalněný zemní plyn) bude hrát stále významnější roli Flexibilita dodávek zemního plynu do celého světa Evropa, Asie, Japonsko... Právě Japonsko bylo průkopníkem v oblasti LNG zabezpečení dodávek plynu bez plynovodů Alžírsko také exportuje plyn do Evropy přes LNG terminály V roce 2002 představoval trh s LNG jenom 6 % světové spotřeby zemního plynu, LNG se však jeví jako východisko dopravy plynu na velké vzdálenosti Střední východ Írán, Katar, Omán, Spojené arabské emiráty Přeprava plynu ze středního východu do Evropy ve formě LNG může v budoucnu hrát významnou roli, v roce 2002 se země středního východu podílely jednou čtvrtinou na světovém exportu LNG Írán - export na evropské trhy a do Indie Katar - vývoz LNG do Španělska, Turecka, Itálie, Japonska, USA, Francie, Jižní Koreje a do Velké Británie Omán - produkce je určena pro Japonsko a Španělsko Spojené Arabské Emiráty 97% exportu do Japonska Barentsovo moře sever Ruska, export LNG do Evropy a USA Snímek 40
Vývoj poptávky po LNG do roku 2015 (v mld. m 3 ) 450 400 350 300 250 200 150 100 50 Světová poptávka po LNG Nárůst 2004-2020 (v mld. m 3 ) + 74,6 + 53,9 + 56,9 0 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 Asia Total Europe Total USA Total South America Total Zdroj: Cedigaz, low scenario Celková poptávka po LNG v r. 2015 : 421,3 mld. m 3 (nižší odhad) 512,9 mld. m 3 (vyšší odhad) Noví importéři LNG do Evropy: UK Zvýšení importu LNG do Evropy: Francie, Itálie, Španělsko Snímek 41
Potenciální nové zdroje zemního plynu a LNG projekty Směřování exportu do Evropy z Íránu, Kataru a Ománu Evropa Španělsko Indie, daleký východ Španělsko, Turecko, Itálie, Francie, Velká Británie Japonsko, Jižná Korea, Indie Japonsko Korea, Japonsko Indie Snímek 42
Závěry (1) Částečná liberalizace trhu se zemním plynem v EU Deklarovaný stupeň liberalizace se liší od skutečnosti Pomalý pokrok Konkurence na trhu velkoobchodních dodávek a distribuce plynu Velkoobchodní konkurence v současnosti v důsledku omezeného počtu zdrojů stále nedostatečná, ale na straně nabídky rychle narůstá diverzifikací zdrojů Rozšíření a zlepšení kvality služeb pro zákazníky po liberalizaci je diskutabilní Očekává se srovnání cen plynu mezi členskými státy (marže se nebudou lišit v té míře jako dosud) Zvýšená konkurence vs. výnosy z rozsahu (případně synergie): výsledný efekt nejasný Liberalizace versus bezpečnost zásobování Snímek 43
Závěry (2) Diverzifikace importu zemního plynu Omezení závislosti na Rusku, Norsku a Alžírsku díky novým jižním trasám ale i projektům LNG, které aktivovaly vysoké ceny (ropy a plynu) Dodávky zemního plynu z Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu jsou stále nejisté, pokud jsou podmíněny ruskými tranzitními plynovody Stoupající poptávka Indie a Číny po zemním plynu může odklonit export od Evropy do Asie (hlavně z Kaspické oblasti) Rozvoj LNG Alternativa k plynovodům díky mnohem flexibilnější distribuci do terminálů. Od terminálů obvykle plynovody. Rozšíření spektra dodavatelů, hlavně Katar, Írán (hrozba politické nestability) a Omán Snímek 44