I.A skupina s1 prvky, II.A skupiny s2 prvky by Chemie - Úterý, Srpen 27, 2013 http://biologie-chemie.cz/i-a-skupina-s1-prvky-ii-a-skupiny-s2-prvky/ Otázka: I.A skupina s 1 prvky, II. A skupiny s 2 prvky P?edm?t: Chemie P?idal(a): net I.A skupina s 1 prvky Li, Na, K, Rb, Cs, Fr (radioaktivní) = ALKALICKÉ KOVY valen?ní sféra ns 1 snaží se získat EK vzácného plynu a odšt?pí jeden elektron kationy M + siln? elektropozitivní, malá izoniza?ní E, (nízká hodnota elektrononegativity ve slou?eninách p?evážn? iontové vazby) m?kké, st?íbrolesklé, malá hustota na vzduchu snadno oxidují a pokrývají se vrstvou oxida?ních produkt? dob?í tepelní a elektri?tí vodi?i uvoln?né elektrony jsou poskytnuty atom?m nebo iont?m jiných prvk?, které se tím redukují? SILNÁ REDUK?NÍ?INIDLA velmi reaktivní uchovávají se pod petrolejem Li? Cs = nár?st elektropozitivity, reaktivity, rozpustnosti, síly bazí, iontového charakteru vazby (LiOH nejslabší hydroxid; RbOH nejsiln?jší hydroxid) Výskyt: ve form? solí (jsou v?tšinou rozpustné ve vod?)? NaCl halit, s?l kamenná page 1 / 7
? KCl sylvín? KCl * MgCl 2 * 6H 2 O karnalit? KCl * MgSO 4 * 3H 2 O karnit? NaNO 3 chilský ledek? Na 2 CO 3 trona? Li, Rb, Cs vzácné, rozptýlené? Na +, K + - nezbytná sou?ást t?l rostlin a živo?ich? Výroba: z halogenid? elektrolýzou tavenin; t. t. se snižuje p?idáním nap?. CaCl 2 katoda (Fe): 2Na + 2e -? 2Na anoda (C): 2Cl -? Cl 2 + 2e - celkov?: NaCl? (elektrolýza taveniny) 2Na + Cl 2 Chemické vlastnosti: prudká reakce s vodou (nejpomaleji Li) 2Na + 2H 2 O? 2NaOH + H 2 SLOU?ENINY:? ve slou?eninách oxida?ní?íslo +I tvo?í kationty M + a vlastnosti slou?enin jsou dány chováním aniont?? mají iontový charakter, jsou dob?e rozpustné ve vod?? úpln? disociují na kationty a anionty? páry t?kavých slou?enin charakteristicky zbarvují plamen: Li + - purpurov??erven? Na + - žlut? K + - fialov? (nutno pozorovat p?es žluté kobaltové sklo, odfiltruje žluté zbarvení Na+) page 2 / 7
Rb + - fialov??erven? Cs + - azurov? mod?e? HYDROXIDY: bezbarvé, hydroskopické, leptavé, rozpustné? NaOH: pr?myslová výroba elektrolýzou vodného roztoku chloridu sodného amalgámovou metodou 1. anoda: 2Cl - - 2e -? Cl 2 vyvíjí se plynný Cl 2. katoda (Hg): 2Na + + 2e - + Hg? 2NaHgn sodík se slou?í s Hg a vzniká Amalgám 3. amalgám reaguje s vodou p?itom vzniká: 2NaHgn + H 2 O?2NaOH + H 2 + Hg zregenerovaná uvoln?ná rtu? se vrací do elektrolyzéru produkty jsou: H 2, Cl 2, NaOH? Hydroxidy alkalických kov? ve vod? dob?e rozpustné, ve vod? pln? disociují na ionty p?. Na + a OH -? silné zásady? široké použití: výroba mýdel, celulózy a papiru, um?lého hedvábí? UHLI?ITANY: nejvýznamn?jší Na 2 CO 3 a K 2 CO 3? Na 2 CO 3 (soda), výroba: ze Solanky Solvayovým zp?sobem (založen na malé rozpustnosti NaHCO 3 v H 2 O) 1. do roztoku nasyceného za chladu NH 3 se zavádí CO 2 NaCl + NH 3 + H 2 O + CO 2? NaHCO 3 + NH 4 Cl 1. po odfiltrování NaHCO3 se rozkládá na kalcinovanou sodu 2NaHCO 3? (150 C) Na 2 CO 3 + H 2 O + CO 2 (zp?t do výroby) 1. uvolní se zp?t do výroby: NH 3, ú?inkem Ca(OH) 2 2NH 4 + Ca(OH) 2? CaCl 2 + NH 3 + 2H 2 O? Uhli?itan vápenatý krystalizuje z vodných roztok? jako Na 2 CO 3 * 10H 2 O ( = krystalová soda; Glauberova s?l)? NaHCO3: užívací soda, ve vod? omezen? rozpustný; používá se k tlumení kyselosti žalude?ních page 3 / 7
š?áv; prášek do pe?iva? K 2 CO 3 : potaš; vyrábí se z melasy (odpad p?i výrob? cukru); výroba mazlavého mýdla; chemického skla (simax)? uhli?itany alkalických kov? (s výjimkou Li 2 CO 3 ) reagují s vodou zásadit? v d?sledku hydrolýzy: CO 3 2- + H 2 O? HCO 3 - + OH -? HALOGENIDY? krystalické látky, dob?e rozpustné? iontová struktura p?. NaCl? DUSI?NANY A SÍRANY? rozpustné v H2O, krystalické látky? použití jako hnojiva: KCl, K 2 SO 4? KNO 3 výroba výbušnin II. A skupiny s 2 prvky Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra (radioaktivní) = KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN EK: ns 2? 2VE? II. A skupina ve srovnání s s 1 prvky mén? reaktivní 2VE, které jsou v menších atomech pevn?ji vázání? v?tší ioniza?ní E vyšší teploty tání, jsou tvrdší a k?ehké; st?íbrolesklé Be? Ba = stoupá elektropozitivita, stoupá bazicita (Ba(OH)2 silná báze, nejreaktivn?jší, svými vlastnostmi se blíží vlastnostem alkalických kov?) Výskyt:? 3BeO * Al 2 O 3 * 6SiO 2 beryl, vytvá?í polodrahokamy zelený smaragd a modrý aquamarin? MgCO 3 magnezit? MgCO 3 * CaCO 3 dolomit? CaCO 3 kalcit (?esky mramor!) page 4 / 7
sírany:? CaSO 4 * 2H 2 O sádrovec? BaSO 4 baryt? CaF 2 kazivec (fluorit)? sou?ást fosfore?nan? (apatit, fosforit), k?emi?itan?? Ca(kosti) + Mg(vázán v chlorofylu) = biogenní prvky? ostatní prvky jsou mén? b?žné a velmi vzácné Výroba: elektrolýzou tavenin p?íslušných chlorid?, pop?ípad? aluminotermicky ( 3BaO + Al? Al 2 O 3 + 3Ba) Vlastnosti:? Be: lehký tvrdý kov, vysoké tt, používá se do speciálních slitin pro výrobu nejisk?ivých nástroj?, ložisek a chirurgických nástroj?; slou?eniny jsou jedovaté? Mg: lesklý, lehký kov, po zapálení na vzduchu ho?í oslniv? bílým plamenem (2Mg + O 2 2MgO); 3Mg + N 2 Mg 3 N 2 (p?ímo se slu?uje s dusíkem)? lehké slitiny: magnalium, duraluminium? dají se dokázat charakteristicky zbarveným plamenem: Ca 2+ - cihlov??erven? Sr 2+ - karmínov??erven? v chemické analýze (zbarvení zp?sobí anionty) Ba 2+ - zelen? Reakce:? schopny tvo?it HYDRIDY BaH 2 : BeCl 2 + 2LiH? BeH 2 + 2LiCl (kovalentní vazba) CaH 2 : Ca + H 2? CaH 2 (iontová vazba) page 5 / 7
? OXIDY? MgO bílý prášek, p?ímou syntézou, pálená magnézie, používá se k výrob? žáruvzdorného materiálu, vznik termickým rozkladem (MgCO 3? MgO + CO 2 )? CaO získává se pálením vápence (v pecích - vápenkách )? CaCO 3? CaO (pálené vápno - stavebnictví) + CO 2? reaguje s vodou za uvol?ování tepla CaO + H 2 O? Ca (OH) 2 (hašené vápno na p?ípravu malty = sm?s vápna, vody a písku)? Tvrdnutí malty: Ca(OH) 2 + CO 2? CaCO 3 + H 2 O? Ca(OH)2 ve vod? rozpustný, jeho vodná suspenze = vápenné mléko? BaO, BeO, SrO? HYDROXIDY? Mg(OH) 2 : ve vod? tém?? nerozpustný, v léka?ství se používá jako polysan (gen na spáleniny) a gastrogel (antacidum) neutralizuje p?ebytek kyselin v zažívacím traktu? Ba(OH) 2 : silná zásada; BaO + H 2 O? Ba(OH) 2 - barytová voda? SOLI VÁPENATÉ? CaCO 3 : v p?írod? nejrozší?en?jší slou?enina Ca; vyskytuje se ve 2 krystalových modifikacích (kalcit, aragonit) mramor: technické ozna?ení pro vápence, které je možno leštit nerozpustný CaCO 3 se ú?inkem vodného roztoku oxidu uhli?itého m?ní na hydrogenuhli?itan; CaCO 3 + H 2 O + CO 2? Ca (HCO 3 ) 2 - vznik krápník?; reakce m?že probíhat ob?ma sm?ry je podstatou krasových jev?? Ca(HCO 3 ) 2 : zp?sobuje p?echodnou tvrdost vody, lze ji odstranit pova?ením ( Ca(HCO 3 ) 2? CaCO 3 + H 2 O + CO 2 )? z vápence a hlín (obsahujících k?emi?itany hlinité) se pálením vyrábí CEMENT (práškovitá sm?s látek po smísení s vodou vzniká beton)? CaSO 4 : ve vod? málo rozpustná látka, p?í?inou trvalé tvrdosti vody; odstraníme ji p?idáním sody (CaSO 4 + Na 2 CO 3? CaCO 3 + Na 2 SO 4 )? v p?írod? známý minerál (bílá odr?da úb?l = alabastr) sádrovec (CaSO4 * 2H2O)? sádra (CaSO 4 * page 6 / 7
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) I.A skupina s1 prvky, II.A skupiny s2 prvky - 08-27-2013 ½ H 2 O) smísením op?t s vodou hydratuje, tvrdne a zv?tšuje sv?j objem asi o 1%? VÁPENATÁ HNOJIVA:? Ca(NO 3 ) 2 - ledek vápenatý? CaCN 2 kyanid vápenatý? Ca(H 2 PO 4 ) 2 - superfosfát PDF generated by Kalin's PDF Creation Station page 7 / 7