- Definice inbreedingu a jeho teorie



Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Příbuznost a inbreeding

Z D E Ň K A V E S E L Á, V E S E L A. Z D E N K V U Z V. C Z

8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU

Popis modelu pro odhady PH mléčné užitkovosti

Metody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností

Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu

Genetika kvantitativních znaků

Genetické parametry a plemenná hodnota pro hodnocení JUT skotu systémem SEUROP

Negativní důsledky inbreedingu a jeho fyziologické a genetické principy. Ing. Jiří Bezdíček, Ph.D. habilitační přednáška

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

ŠLECHTĚNÍ MASNÉHO SKOTU

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY,

1. generace 2. generace 3. generace I J K F I L

Popis modelu pro odhady PH mléčné užitkovosti

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

EFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC

V České republice se v současné době chová 23 masných plemen skotu. Je to jen část ze všech masných plemen chovaných ve světě. Například v sousedním

Heritabilita. Heritabilita = dědivost Podíl aditivního rozptylu na celkovém fenotypovém rozptylu Výpočet heritability

Mléčná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Genetika vzácných druhů zuzmun

Genetická diverzita masného skotu v ČR

Proč nový systém odhadu plemenných hodnot?

Důsledky selekce v populaci - cvičení

J. Bezdíček, J. Šubrt, R. Filipčík

Uzávěrky kontroly užitkovosti masného skotu za kontrolní rok 2010

Selekce v populaci a její důsledky

Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu. Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU

Genetika pro začínající chovatele

Genetické markery. pro masnou produkci. Mgr. Jan Říha. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o.

Aktuality ze Svazu. Vyhodnocení soutěže šlechtitelských chovů. Josef Kučera

Možné přínosy mléka z konvenčního a ekologického zemědělství zdravé humánní výživě

Vliv příbuzenské plemenitby na produkci mléka

Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

Členské shromáždění Jiří Motyčka. Novelizace svazových dokumentů

Tab. 3 Délka servis periody u skupin krav dojených jedenkrát a dvakrát denně Pramen

Základy genetiky populací

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Ing. Antonín Lopatář

Genetika populací. kvalitativních znaků

Řád plemenné knihy plemene Aberdeen Angus

Selekční indexy v praxi. Josef Kučera

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Využití plemenných hodnot v chovech masného skotu

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR

OBECNÁ GENETIKA. Gen ást DNA, schopná funkn zabezpeit syntézu aktivní jednotky. Genotyp soubor gen, uruje rozsah a míru fenotypových možností

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu

QTL u koní. Kmen je skupina koní v rámci plemene, odlišných morfologických a užitkových vlastností (šlechtění na tažné a jezdecké využití).

Ing. Marek Bjelka Ph.D., MVDr. Miroslav Homola Výzkumný ústav pro chov skotu Rapotín

J. Bezdíček, J. Šubrt, R. Filipčík

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha

o realizaci šlechtitelského ho programu ení Svazu v roce 2007 a hospodařen Dr. Ing. Josef KUČERA ředitel Svazu

Selekce. Zdeňka Veselá

Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Šlechtitelské + hybridizační programy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Složení syrového mléka z ekologických provozů

METODIKA CHOVU ČESKÉ ČERVINKY

Vliv nenáhodného oplození na genetickou strukturu populací

- úhyn - převod do starší kategorie

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Plemena dojeného skotu. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Odhad plemenné hodnoty u plemene Salers

AGRO-MĚŘÍN, a.s.

Budoucnost chovu chladnokrevných koní v ČR

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Mezinárodní genetické hodnocení skotu. Zdeňka Veselá

Výsledky studie genetické variability plemene český fousek a dalších plemen ohařů

Genetické hodnocení rodní? Josef Kučera

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat

Ekonomické hodnoty znaků masného skotu

PhD. České Budějovice

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Metodika uchování genetického zdroje zvířat

Selekční efekt. Úvod do šlechtění zvířat 1

1) Je vydána na základě a v mezích zákona, do něhož již byly příslušné směrnice Evropských společenství promítnuty.

Mléčná farma roku 2015

METODIKA CHOVU VALAŠSKÉ OVCE

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014

Komplexní řešení reprodukce. Jana Prošková

=10 =80 - =

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Metodika uchování genetického zdroje zvířat. Plemeno: Hnědá krátkosrstá koza. Autoři metodiky: Ing. Věra Mátlová, Ing.

Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o.

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Ekonomické ukazatele výroby mléka. Jindřich Kvapilík VÚŽV Uhříněves, v.v.i.

Biologie Plemenitba a reprodukce Výživa a krmení Technika chovu 108

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

Transkript:

Negativní důsledky inbrední deprese v chovu skotu Ing. Jiří Bezdíček, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín 26. listopadu 2009

- Definice inbreedingu a jeho teorie - Proč je inbreeding v chovu skotu škodlivý? - Jaké jsou konkrétní důsledky inbreedingu? - Jsou škodlivé i nízké stupně inbreedingu?

Panmiktické páření (náhodn hodné) Asortativní páření (upřednost ednostňují se určit ité fenotypové znaky) - pozitivní - negativní

Dle BÍLKA B (1955) se dád příbuzenská plemenitby definovat jako připap ipařování zvířat, která mají ve svém m původu p určit itého společného předka. p úzká (pokrevní), připap ipařují se jedinci příbuznp buzní v prvé a druhé generaci (např.. otec s dcerou) blízk zká,, připap ipařují se jedinci příbuznp buzní ve třett etí až čtvrté generaci (např.. děti d bratrů nebo sester) vzdálen lená,, připap ipařují se jedinci příbuznp buzní dále jak v páté generaci.

Inbreeding je páření dvou jedinců,, kteří jsou navzájem vícev příbuzní,, než je tomu při p i náhodnn hodném m pářenp ení jedinců celé populace. pravděpodobnost, podobnost, že e dvě sledované alely genu určit itého jedince jsou identické původem, jsou tedy autozygotní.

Inbreeding - jednotka F x (0 1 nebo 1 100%) n + n + 1 1 2 1 F X = 1+ 2 ( F ) A

Rok narození Úroveň inbreedingu v populaci irského skotu u plemen Charolais ( ), Limousin ( ), Hereford (- -), Angus ( ), Simental ( ), a Holštýn ( ) (Parland et al., 2007.) Úroveň inbreedingu v %

Trend inbreedingu u dojených plemen v Kanadě (www.cdn.ca) Průměrná úroveň inbreedingu (v %) Rok narození

Rok Průměrný inbreeding a počet herefordského skotu se známým rokem narození v letech 1900-2000 - USA, (Cleveland et al., 2005) Počet zvířat Průměrný inbreeding (v %)

Zákon Hardy-Weinberga A (p) a (q) A (p) AA (p2) Aa (pq) a (q) Aa (pq) aa (q2) AA Aa Aa aa q 2 = 0,01 p 2 + 2pq + q 2 = 1. q = 0,1 p = 0,9 0,81 + 0,18 + 0,01 = 1

Zákon Bernstein-Wright Wrightův AA Aa aa ( 2 ) ( ) ( 2 p + pqf + 2 pq /1 F / + q + pqf ) = 1

Příklad 1. F x = 0 AA Aa aa ( 2 ) ( ) ( 2 p + pqf + 2 pq /1 F / + q + pqf ) = 1 p 2 +0 2pq x 1 q 2 +0 p 2 2pq q 2

Příklad 2. F X = 0,25 AA Aa aa p 2 2pq q 2 q 2 = 0,01 0,81 0,18 0,01 q = 0,1 81% 18% 1% p = 0,9 ( 2 ) ( ) ( 2 p + pqf + 2 pq /1 F / + q + pqf ) = 1 AA Aa aa 83,25% 13,5% 3,25%

Příklad 3. F x = 1 AA Aa aa ( 2 ) ( ) ( 2 p + pqf + 2 pq /1 F / + q + pqf ) = 1 p 2 +pq 2pq x 0 q 2 +pq p 2 0 q 2

AA Aa aa F = (H o - H)/H o vzorec č. 3 Generace výchozí četnost celkem (v %) 0 100 0 0 Generace 1 četnost celkem (v %) 25 50 25 50 Generace 2 četnost celkem (v %) 37,5 (25 + 12,5) 25 37,5 (25 + 12,5) 75 Generace 3 četnost celkem (v %) 43,75 (37,5 + 6,25) 12,5 43,75 (37,5 + 6,25) 87,5 Generace 4 četnost celkem (v %) 46,88 (43,75 + 3,125) 6,25 H = aktuální počet heterozagotů H 0 = počáteční počet heterozygotů 46,88 (43,75 + 3,125) 93,33 A (p) a (q) A (p) AA (p2) Aa (pq) a (q) Aa (pq) aa (q2)

Z toho vyplývá, že e vlivem inbreedingu : - se zvyšuje podíl l homozygotních genotypů - se snižuje podíl l heterozygotních genotypů Zvyšuje se tedy šance, že e se defektní letáln lní alely projeví

Vliv inbreedingu na důled ležité kvantitativní znaky: - mléčná produkce - mléčné složky - reprodukce - zdraví

Vliv inbreedingu na mléčnou produkci (Bezdíček et al.,2008) F x (%) 1,25 2,0-3,125 4,0-12,5 celkem Y ijklmn 6380,94 6483,01 5858,28 6352,37 Mléčná produkce na 1. laktaci Inbrední krávy Outbrední krávy R 2 0,3536 0,3290 0,5592 0,3741 s x 1344,38 1364,95 1305,90 1347,50 Y ijklmn 6483,96 6719,81 6330,52 6600,02 R 2 0,5152 0,3398 0,6819 0,4424 s x 1112,08 1272,52 1143,90 1244,73 Rozdíl inbrední - outbrední krávy.-103,02 n.s..-236,8**.-472,24**.-247,65** * p 0,05; ** p 0,01; n.s. = non significant; Y ijklmn = korigovaná mléčná produkce

Vliv inbreedingu na mléčnou produkci (Bezdíček et al.,2008) Inbrední deprese mléčné užitkovosti 0 Snížení mléčné užitkovosti (v kg) -100-200 -300-400 -500 1,25 2,0-3,125 4,0-12,5 Řada1-103,02-236,8-472,24 FX

Vliv inbreedingu na produkci mléka u jerseyského skotu (Thompson et al., 2000) F x Kg mléka za Kg mléka za den laktaci 0,01-0,060-18,4 0,02-0,064-19,3 0,03-0,054-16,4 0,04-0,082-25,0 0,08-0,524-159,7 0,10-0,581-177,4 0,17-1,071-326,7 0,26-0,976-297,5

Vliv inbreedingu na procentický obsah tuku a bílkovin (Bezdíček et al., 2008) Znak F x (%) 1,25 2,0-3,125 4,0-12,5 celkem Y ijklmn 4,1225 4,1188 4,0380 4,1053 Inbrední R 2 0,1681 0,0983 0,1818 0,0820 krávy Tuk - s x 0,5248 0,4652 0,4081 0,4738 1. laktace Y ijklmn 4,1250 3,9984 4,0444 4,0345 Outbrední (v %) R 2 0,1971 0,1721 0,3184 0,1452 krávy s x 0,4480 0,3345 0,3520 0,3770 Rozdíl (inbred - outbred).-0,0025 n.s..0,1204**.-0,0064 n.s..0,0708** Bílkovina - 1. laktace (v %) Inbrední krávy Outbrední krávy Rozdíl (inbred - outbred) Y ijklmn 3,3043 3,3238 3,2896 3,3140 R 2 0,1579 0,0336 0,0843 0,0224 s x 0,1954 0,2003 0,2564 0,2098 Y ijklmn 3,3106 3,2873 3,3242 3,2983 R 2 0,2380 0,0425 0,2375 0,0441 s x 0,1638 0,1671 0,1855 0,1743.-0,0063 n.s..0,0365**.-0,0346**.0,0157* * p 0,05; ** p 0,01; n.s. = nesignifikantní; Y ijklmno = korigovaná hodnota

Vliv inbreedingu na obsah tuku a bílkovin (Miglior et al., 1995) Znak Regrese Tuk (kg) -0,898 Tuk (%) +0,051 Bílkovina (kg) -0,782 Bílkovina (%) +0,054

Vliv inbreedingu na délku servis periody (Bezdíček et al., 2007) Dny 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2,81 3,35 4,53 1,5-2,3 3,0-5,0 8,0-12,5 25,0 F x (% ) 8,23

Závěr : důsledky inbreedingu zvyšov ování homozygotnosti a projevu letáln lních alel projev inbrední deprese kvantitativních znaků : - mléko cca 20 45 kg / 1% F x - % tuku a bílkovin b cca +0,01% až a +0,05% - reprodukce, prodloužen ení SP aža o 8 dnů inbrední deprese se projevuje také na nižší ších stupních F x inbrední deprese nemá lineárn rní charakter snížen ení variability a projevu heterozních efektů

Děkuji za pozornost Ing. Jiří Bezdíček, ek, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Rapotín, Výzkumníků 267 Tel. : +420 583 392 152 GSM: +420 733 559 772 E-mail: jiri.bezdicek@vuchs.cz