SEVER PROTI JIHU Reflex 18/ 2008-10. 4. 2008 "Napište, že to tady nechceme. My tady potřebujeme jezdit s kočáry!" pokřikovaly na nás tři maminky na kraji pražského Suchdola, zřejmě již zvyklé na novinářské návštěvy. Se zdejším starostou Petrem Hejlem jsme kráčeli od ulic s vilkami přes volné prostranství k místům chystané jižní trasy severního dálničního obchvatu Prahy. Starosta, který zná detailně plány monstrózních stavenišť, ukazoval, kde chce investor budovat hlavní silniční tunel pod obcí, dále tunelový přivaděč, velkou mimoúrovňovou křižovatku, "výdech" zplodin z tunelu poblíž bytů místních lidí a také patrový most nad Vltavou. To vše líčil s pevnou vírou, že k tomu nedojde. O tomto silničním okruhu se uvažuje již desítky let. Dnes je jeho výstavba o to aktuálnější, že má být součástí evropského dopravního koridoru na trase: Berlín, Praha, Budapešť, Istanbul. Zároveň má od sebe oddělit místní a tranzitní dopravu. Jinak řečeno: řidiči kamiónů, kteří vezou zboží napříč Evropou, by díky němu měli Prahu objet. Teď jde ale o to kudy. NAŠE ROZHODNUTÍ 'Na protějším svahu, jak opodál vykukuje sídliště Čimice, bude místo lesíku zářez do terénu, tunel Zámky a pokračování mostu přes Vltavu,' ukazoval nám suchdolský starosta Foto: JAN ŠIBÍK Zatímco se v uplynulém desetiletí postavily desítky kilometrů dálnic, na Prahu, kde se jich osm střetává, se prozatím zapomnělo. Není propojení mezi hlavními tahy napříč republikou, neexistuje pražský okruh. Postavilo se totiž asi jen šest kilometrů okružní dálnice. A tak k osmi stům tisíců vozidel obyvatel Prahy denně přibývá dalších sto padesát tisíc projíždějících aut. Podobné problémy s obchvaty řeší i další česká města. A často stejně jako v Praze řeší i jeden důležitý problém - kudy obchvat vést. V tom nám ale Evropská unie nepomůže. O tom, kudy povede obchvat na severu pražské kotliny čili již zmíněná součást evropského koridoru, musíme rozhodnout sami. I když přitom musíme dodržet také evropské normy - zejména ekologické a bezpečnostní - a na pražský obchvat přispějí fondy Evropské unie a úvěr Evropské investiční banky. Hlavní díl ale půjde ze státního rozpočtu. V úvahu přicházejí dvě varianty obchvatu - jižní a severní. Investor, kterým je Ředitelství silnic a dálnic (ŘDS), prosazuje jižní trasu spolu s radnicí v Praze 6 a pražským magistrátem. Obec Suchdol a některé občanské iniciativy by zase rády prosadily takzvanou severní trasu. Obě strany přitom tvrdí, že právě jejich varianta je pro obyvatele Prahy i projíždějící automobilisty výhodnější. KUDY BY VEDLY? Takzvaná jižní trasa je dlouhá asi šestnáct a půl kilometru, počítá se třemi tunely v celkové délce přes tři kilometry, se třemi mosty o celkové délce asi půldruhého kilometru a šesti
mimoúrovňovými křižovatkami. V kopcovitém a geologicky složitém terénu spojuje dálnici na Teplice s rychlostní komunikací R7 (u Ruzyně), a to od Ďáblic kolem Dolních Chaber, Čimic přes Drahaňskou rokli a kory to Vltavy, dále tunelem pod Suchdolem, kolem Nebušic až téměř k ruzyňskému letišti. Takzvaná severní trasa by měla vést Středočeským krajem a měří sedmnáct kilometrů. Vedla by severně od Klecan, Řeže, kde by se postavil most přes Vltavu, a dále kolem Velkých Přílep a Tuchoměřic. Měla by dva tunely pro místní spojení s Prahou. Severní trasa leží o pět kilometrů dále od města, ale pro některé směry tranzitní dopravy by byla kratší. Dvě možné trasy obchvatu Prahy. Severní (zeleně vyznačenou) podporují občanská sdružení, zatímco jižní (červenou) pražský magistrát a radnice Prahy 6. Foto: REPRO: ARCHIV MČ PRAHA - SUCHDOL Zajímá mě, kdo je autorem tras. "Jižní nemá autora, je dána letitým koridorem vysokého elektrického napětí. Mluví se o ní již od první republiky. To je také častý argument magistrátu. Zapomíná se však na současný rozvoj dopravy," říká suchdolský starosta Hejl. "Duchovním otcem severní trasy je akademický malíř a environmentalista Karel Čapek. Vznikla ve spolupráci několika občanských sdružení, jejichž členové objížděli obce na trase a věcně s nimi o té záležitosti mluvili," říká. KAŽDÝ TO VIDÍ JINAK Obě trasy jsou přibližně stejně dlouhé, ale jižní je nesporně stavebně složitější. Navíc prochází mnohem větším počtem obydlených míst i významných přírodních lokalit, a tak by tu byl i větší dopad hluku a exhalací z aut na životní prostředí a zdraví lidí. Proto jsem chtěl znát argumenty hovořící v její prospěch od pražského radního pro dopravu Radovana Šteinera. Pan radní odpověděl prostřednictvím tiskového odboru magistrátu: "Silniční okruh musí kromě převedení tranzitní dopravy kolem Prahy zajistit i kvalitní dopravu mezi okrajovými městskými částmi a velkými sídlištními celky. Jde o to, aby řidič neprojížděl přes město, vyjel na okruh, Prahu objel a do cíle se dostal po něm." Proto je podle odpovědi důležité, aby okruh byl co nejblíže městu. Jinak by totiž šlo hlavně o součást tranzitní republikové sítě dálnic. "Výhodou jižní trasy je odlehčení obytné zástavby od negativních vlivů z dopravy. Čím více automobilů na okruh odvede, tím méně jich bude projíždět centrem. Severní varianta by proto Praze významně nepomohla," napsali mi z pražského magistrátu.
Tady, pod námi, by měl vést tunelový přivaděč z Dejvic s výdechem zplodin asi třicet metrů od bytové zástavby, ukazuje Petr Hejl, starosta Suchdola Protistrana to však vidí jinak. "Tohle je další, často uváděný argument magistrátu, ale jde o to, vybudovat skutečný okruh, nikoliv zkratku přes zastavěné území," reaguje starosta Hejl a pokračuje: "Jižní varianta je drahá, kvůli tunelům technicky náročnější, připomíná předpolí barrandovského mostu, kde dochází často k haváriím kamiónů. Maminka vezoucí dítě z jedné pražské čtvrti do druhé by se tak potkávala s řidičem kamiónu jedoucím z Turecka." Podle starosty je takové smíchání městské a tranzitní dopravy v rozporu s bezpečnostními evropskými normami. "Potvrdil to třeba zástupce investora, inženýr Kural z ŘSD," říká Hejl. Podle něj se magistrátu zamlouvá hlavně fakt, že v případě jižní varianty dostane Praha "zadarmo" most přes Vltavu. Ten nutně potřebuje a jinak by ho musela stavět sama na vlastní náklady. S argumentací magistrátu nesouhlasí ani pražská občanská iniciativa Auto-Mat. Podle ní v případě vybudování jižní varianty začne část aut projíždějících přes Prahu jezdit skrze Dejvice, protože to pro ně bude výhodnější. Ty se pak ucpou desetitisíci aut, zhorší se kvalita ovzduší a to srazí cenu domů v této dosud lukrativní pražské čtvrti. Pak přijde dopravní kolaps i na místním Vítězném náměstí, jehož dopravní kapacita je již dnes téměř překračována. TANEC MILIARD Stáli jsme vysoko nad údolím Vltavy a starosta nám ukazoval, kudy by měl vést dálniční most jižní trasy. "Tamhle na protějším svahu za řekou, jak opodál vykukuje sídliště Čimice, bude místo lesíku pětadvacet metrů hluboký zářez do terénu, tunel Zámky a pokračování mostu přes Vltavu." Most má být kolem osmdesáti metrů nad hladinou řeky. Auta budou jezdit ve dvou patrech pod sebou - jedním směrem tam a druhým zpátky. Pod silničními mostními patry se plánuje lávka pro pěší a cyklisty. Z mostu pak povede silniční komunikace jedním směrem k ruzyňskému letišti, a to právě dvoukilometrovým tunelem pod středem Suchdola. Ale to není vše, na tento hlavní tunel obchvatu má navázat tunelový přivaděč dopravy od Dejvic, kterému padne za oběť několik vilek na kraji obce. Nehledě na zhoršení životního prostředí kolem jeho portálu. Suchdolští občané stále ještě doufají, že poblíž jejich vilek či zahrádek jižní trasa obchvatu nakonec nepovede Náklady jsou podle studie renomované firmy Mott MacDonald zadané ministerstvem dopravy tyto: jižní trasa dvaadvacet miliard korun, severní trasa deset miliard korun plus čtyři a půl miliardy na druhý most v Praze a místní přípojky, včetně dvou tunelů. Co o této
výši investic soudí magistrát? "Jižní varianta má dle projektové dokumentace předpokládané náklady vyčísleny na zhruba osmadvacet miliard korun. Konkrétní cena vzejde samozřejmě z příslušných výběrových řízení. Severní varianta však existuje pouze jako čára na mapě. Její náklady nikdo nikdy seriózně nepočítal, ale lze se domnívat, že by byly stejné nebo i vyšší než u jižní varianty, a to kvůli nezbytným silničním přivaděčům, o nichž se odpůrci jižní trasy ve svých spekulacích zásadně nezmiňují," odpovídá tiskové oddělení. AUTA I LETADLA Jenže jižní varianta má ještě jeden problém. Dostává se do blízkosti nově chystané přistávací dráhy ruzyňského letiště. "Ta prochází nad obcemi Nebušice, Lysolaje a Suchdol, které tak budou zasaženy jejím hlukem," ukazuje nám na plánech starosta Hejl. "V důsledku toho se budou v Suchdole sčítat hlukové zátěže ze silnice i letištní dráhy." Zatímco samostatně se letiště i silnice vejdou do norem pro hladinu hluku, společně by ji překračovaly. "Limit pro obě současně ale neexistuje, není stanovena společná, strukturovaná jednotka," říká starosta. Pan Urbánek nemůže mít radost z hrozícího bourání své vilky ze 30. let kvůli tunelu silničního přivaděče, který by měl vést pod ní Silniční komunikace pod Suchdolem má být zapuštěna zhruba o sedm osm metrů pod terénem a poté překryta, čímž vznikne onen dva kilometry dlouhý tunel. "Množství vytěžené zeminy se odhaduje na tři a půl miliónu kubíků, které se někam musí odvézt, což představuje další nemalé náklady, jež - pokud víme - nejsou v propočtech investic. Stovky velkých náklaďáků by nám dlouhé měsíce jezdily obcí," doplňuje starosta. Pokud jde o exhalace z tunelu, ty se mají odvádět několikasetmetrovým potrubím původně do polí, ale nyní k nové zástavbě v Horoměřicích, a vypouštět dvacet metrů vysokým komínem na "zdravý venkovský" vzduch. Jižní trasou dálnice a rozšířením letiště se zabývalo i ministerstvo životního prostředí. Po dle zákona totiž musí být posouzen vliv každé velké plánované stavby na životní prostředí, a to prostřednictvím takzvané EIA (Environmental Impact Assessment, proces, který se používá v celé Evropské unii). Ministerstvo vrátilo letos v únoru projekt investorovi k dopracování. A při posuzování obou tras okruhu, jižní i severní, jež proběhlo v roce 2002, jednoznačně doporučilo severní variantu. JAK TO DOPADNE? V odhadu vývoje událostí se obě protistrany tváří sveřepě. "Nyní probíhá územní řízení jižní trasy. Výsledek bychom měli znát do konce dubna. Očekává se, že snaha primátora Béma bude úspěšná a stavební odbor magistrátu vydá kladné stanovisko o umístění stavby. My se pak odvoláme k ministerstvu pro místní rozvoj, poté k soudním instancím a jsme odhodláni dojít třeba až do Bruselu. Nevzdáváme to. Pro nás hrají evropské finance i předpisy, zdravý rozum a zjevné zhoršení životního prostředí," říká odhodlaně Petr Hejl.
Dvě patra pro auta, pod nimi lávka pro pěší a cyklisty. Tak by měl vyhlížet most jižní trasy obchvatu u Suchdola, vysoký přes osmdesát metrů. Foto: REPRO: ARCHIV MČ PRAHA - SUCHDOL Pražský magistrát je ve svém postoji rovněž neoblomný: "V současné době jsou ve výstavbě dva klíčové úseky pražského okruhu na jihu města, které by měly být dokončeny do dvou let. Ty umožní odvést dopravu mezi plzeňskou a brněnskou dálnicí mimo město a uvolní jižní spojku pro městskou dopravu. Rozhodující pro rychlost přípravy severní části okruhu je nyní bohužel obstrukční jednání odpůrců jižní trasy této stavby. Ta je nyní pro Prahu nejdůležitější. Bez ní nemůže okruh plnit svůj účel jako celek." Další vývoj bude tedy zajímavý. Navíc v něm značnou roli mohou sehrát ještě různé skupiny lobbistů a také ceny lukrativních pozemků na území Prahy a v jejím okolí. Reflex 15/2008