systém vibrolisovaných betonových prvků TECHNICKÁ ČÁST GRAVITY STONE opěrné zdi systému
TECHNICKÁ ČÁST SEZNAM 1. ÚVOD 1.1 Přednosti systému Gravity Stone str. 3 1.1.1 Estetický vzhled str. 3 1.1.2 Univerzálnost str. 3 1.1.3 Provedení str. 3 1.1.4 Montáž str. 3 1.1.5 Trvanlivost str. 3 1.1.6 Cena str. 3 2. PROJEKTOVÁNÍ STĚN SYSTÉMU GRAVITY STONE 2.1 Geologický průzkum str. 4 2.2 Předběžný návrh stěny str. 4-5 2.3 Podrobný návrh stěny str. 6 2.4 Připrava výstavby str. 7-8 3. KONSTRUKCE SYSTÉMU GRAVITY STONE 3.1 Betonové prvky systému str. 9 3.1.1 Pohledový prvek str. 9 3.1.2 Kotevní trámek str. 9 3.1.3 Kotevní prvek str. 9 3.1.4 Speciální pohledový prvek 400 str. 9 3.1.5 Pohledový prvek 95 str. 9 3.1.6 Zákrytový prvek str. 9 3.1.7 Zákrytový prvek rovný str. 9 3.2 Princip kotvení systému Gravity Stone str. 10 3.2.1 Jedno kotvení str. 10 3.2.2 Mini kotvení str. 10 3.2.3 Více kotvení str. 10 3.3 Kvalita výroby str. 10 3.3.1 Nabídka barev a povrchových úprav str. 10 3.4 Montáž a zásyp zdí Gravity Stone str. 10 3.4.1 Spojovací kolíčky str. 11 3.4.2 Vazba zdi str. 11 3.4.3 Zasypávaní zdi str. 11 3.4.3.1 Zasypový materiál str. 12 3.4.4 Připojení geomříže str. 12 3.4.5 Sklon zdi str. 12 3.5 Přizpůsobivost systému Gravity Stone str. 13 místní situaci 3.5.1 Překážky str. 13 3.5.2 Podzemní vedení inženýrských sítí str. 13 3.5.3 Vertikální průniky str. 13 3.5.4 Velké zatížení na povrchu nad zdí str. 13 4. PRAVIDLA PRO VÝSTAVBU ZDI SYSTÉMU GRAVITY STONE 4.1 Vytýčení polohy zdi str. 14 4.2 Výkop pro konstrukci opěrné zdi str. 14 4.2.1 Hlavní výkop str. 14 4.2.2 Výkop pro štěrkový polštář str. 14-15 4.2.3 Výkop pro nakloněný štěrkový polštář str. 15 4.2.4 Prohloubený výkop pro drenážní trubku str. 16 4.3 Uložení štěrkového polštáře a drenážního systému str. 16 4.3.1 Uložení geotextilního filtru str. 16 4.3.2 Uložení hlavní sběrné drenážní trubky str. 16 4.3.3 Zvláštní drenážní systémy pro vyztužené zdi str. 17 4.3.4 Standardní štěrkový polštář str. 17 4.3.5 Nakloněný štěrkový polštář str. 17 4.4 Založení první vrstvy tvarovek str. 17 4.4.1 Položení první vrstvy pohledových prvků str. 18 4.4.2 Položení první vrstvy kotevních prvků str. 18 4.4.3 Položení první vrstvy kotevních trámků str. 18 4.4.4 Položení první vrstvy kotevních trámků a kotevních prvků u modulových stěn s více kotvením str. 19 4.4.5 Vyplňování první vrstvy str. 19 4.4.6 Hutnění první vrstvy str. 19 4.4.7 Výškové změny při pokládání první vrstvy tvarovek str. 20 4.5 Ukládání stěny str. 20 4.5.1 Čištění horní plochy tvarovek Gravity Stone str. 20 4.5.2 Položení další vrstvy tvarovek Gravity Stone str. 21 4.5.3 Osazení spojovacích kolíčků str. 21 4.5.4 Vyplňování stěny po jednotlivých vrstvách str. 22 4.5.5 Zhutňování zásypů po jednotlivých vrstvách str. 22 4.5.6 Dokončení jednotlivých vrstev zdiva str. 23 4.6 Ukládání výztužné geomříže str. 23 4.6.1 Postup při ukládaní geomříží str. 23 4.6.2 Ukládání a plnění další vrstvy zdiva str. 23 4.6.3 Napínání geomříží str. 23 4.6.4 Ukládání a zhutňování zeminy nad geomřížemi str. 24 4.7 Kompletace stěny str. 24 4.7.1 Zakončení stěny str. 24 4.7.2 Zakrývání stěny str. 25 4.7.3 Drenážní rigol str. 25 4.7.4 Konečné terénní úpravy str. 25 4.7.5 Terasové zdi str. 25 4.7.6 Zahradní úpravy str. 26 4.7.7 Ochrana proti vymílání str. 26 5. STĚNY PŮDORYSNĚ ZALOMENÉ A ZAKŘIVENÉ 5.1 Zakřivené stěny a oblouky str. 26 5.1.1 Vyduté stěny str. 26-27 5.1.2 Vypouklé stěny str. 27-28 5.2 Stěny zalomené do pravého úhlu str. 28 5.2.1 Vnitřní rohy str. 29 5.2.2 Vnější rohy str. 29 DODATEK A str. 30-31 DODATEK B str. 31-32 DODATEK C str. 33 POZNÁMKY str. 34-35 KONTAKTY str. 36 2
systém vibrolisovaných betonových prvků ÚVOD 1. Konstrukční systém Gravity Stone je určen pro stavbu opěrných gravitačních zdí. Systém se skládá z několika betonových tvarovek, které je možné jako stavebnici poskládat do mnoha variant opěrných stěn. Spoje tvarovek jsou suché, tvarovky v jedné vrstvě se spojují na vytvarovaný zámek, tvarovky nad sebou se spojují na plastové kolíčky. Vnitřní prostor zdi se zasypává vhodným zásypovým materiálem. Prvky systému se vyrábějí na výrobních linkách zakoupených v USA technologií vibrolisovaného betonu s malým vodním součinitelem. Touto technologií se dosahuje vysokých pevností betonu. Provádění opěrných stěn v systému Gravity Stone je rychlé a jednoduché. Systém Gravity Stone je používán zejména pro stavbu opěrných stěn v těchto oblastech: silniční komunikace železnice silniční a železniční mosty úpravy terénu při výstavbě objektů pozemních staveb úprava a regulace vodních ploch a toků zahradní architektura 1.1 Přednosti systému Gravity Stone 1.1.1 Estetický vzhled Opěrné stěny provedené v systému Gravity Stone jsou velice vzhledné. Při návrhu stěny je možné vybírat mezi různými barvami tvarovek a také mezi různými povrchovými úpravami pohledového prvku. K dispozici jsou pohledové prvky hladké a štípané. K dispozici je šest základních barevných provedení. Sestavování stěny z jednotlivých tvarovek 1.1.2 Univerzálnost Konstrukční systém opěrných stěn Gravity Stone se přizpůsobí jakémukoliv půdorysnému tvaru. Stěny mohou být přímé, zvlněné, vyduté nebo vypouklé nebo zalomené do úhlů vnitřních nebo vnějších. Tato univerzálnost umožňuje budovat stěny variantně podle průběhu terénu, různého výškového uspořádání atd. Gravitační stěny umožňují budování doplňkových konstrukcí jako jsou terénní schody a rampy, dále umožňují odstupňování výšky stěny při proměnném sklonu terénu. Systém umožňuje jednoduchým způsobem reagovat na aktuální 1.1.3 Provedení Bezmaltové suché spoje systému Gravity Stone jsou v mnohém výhodnější než tužší maltové spoje klasických opěrných zdí. Konstrukce provedené suchou montáží umožňují relativní posun mezi jednotlivými tvarovkami způsobený nerovnoměrným sedáním, rozdílným zatížením a jinými vlivy. Suché spáry svojí podstatou vylučují nevzhledné trhliny 1.1.4 Montáž Montáž opěrné stěny z tvarovek Gravity Stone je nenáročná. Představuje několik málo jednoduchých, opakujících se pracovních úkonů, které nevyžadují kvalifikované ani odborně školené pracovníky. K montáži je potřebné pouze skromné vybavení. Na druhou stranu montážní pokyny tak, jak jsou předepsány, zaručují nejvyšší možnou 1.1.5 Trvanlivost Pro výrobu tvarovek systému Gravity Stone se používá vysokopevnostního betonu s nízkým vodním součinitelem. Je-li opěrná stěna systému Gravity Stone umístěna v typickém prostředí, tak se po 1.1.6 Cena Investiční náklady na pořízení opěrné stěny v systému Gravity Stone jsou srovnatelné s ostatními zděnými systémy a jsou podstatně menší než investiční náklady na pořízení betonové stěny. Vzhledem k trvanlivosti umožňuje různé tvary stěn jak v půdoryse (stěny zaoblené, zalomené atd.) tak ve výškovém uspořádání. Hlavní estetický efekt těchto stěn spočívá v členění velkých monotónních ploch na menší a lépe vnímané celky. podmínky při realizaci - např. lehce je možné se vyhnout velkým balvanům, zachránit stromy atd. Stěny ze systému Gravity Stone lze navrhnout jako stěny modulové (sestavené pouze z tvarovek) nebo vyztužené (zemina za zdí je vyztužena geomříží). Modulové stěny jsou vhodné do výšky 6m a do pevnějšího např. horninového zemního prostředí. Vyztužené stěny je účelné navrhovat v zeminách nižší kvality nebo při dynamickém zatížení. v ložných a styčných spárách, které známe z klasických, zejména omítaných stěn. Suchými ložnými spárami mezi tvarovkami je volně vytlačována voda před stěnu a tím se zmenšuje hydrostatický tlak za stěnou. dosažitelnou kvalitu. Optimální produktivity se dosáhne po absolvování relativně krátké praxe, zpravidla po několika málo stavbách. V případě potřeby je možné si u firmy KB-BLOK vyžádat odborné zaškolení pro montáž stěny. dobu předpokládané životnosti, tj. cca 100 let její kvalita nezhoršuje. Životnost ostatních komponentů stěny, jako štěrkového zásypu, polymerových geomříží nebo plastových kolíčků je rovněž velmi vysoká. betonu a dlouhotrvajícímu pěknému vzhledu stěny jsou udržovací náklady minimální. 3
TECHNICKÁ ČÁST 2. PROJEKTOVÁNÍ STĚN SYSTÉMU GRAVITY STONE Úspěšná realizace opěrné stěny v systému Gravity Stone začíná u jejího projektu. Před provedením každé stavby by měl být proveden projekt a geologický průzkum, obojí v rozsahu, který odpovídá velikosti a náročnosti stavby. 2.1 Geologický průzkum Před započetím stavby je třeba provést geologický průzkum v rozsahu a s náklady, které odpovídají velikosti a složitosti stavby. Bez geologického průzkumu se nedoporučuje provádět projekt ani stavbu. Pro jednoduché stavby zdí se lze spokojit s jednodušším geologickým průzkumem, který lze provést formou kopaných sond. K těmto sondám je nutné přizvat geologa, který makroskopicky (tj. na místě, bez laboratoře) provede prozkoumání a zatřídění zemin. Pro složitější stavby je nutné provést podrobnější geologický průzkum, který představuje sondáž pomocí kopaných či vrtaných sond a dále laboratorní rozbor zemin - zejména rozbor zrnitostního složení, stanovení úhlu vnitřního tření zeminy, koheze, objemové hmotnosti zemin atd. Rozbor zemin by měl být proveden pro základovou půdu 2.2 Předběžný návrh stěny V rámci předběžného návrhu zdi je potřeba se rozhodnout, jaký typ zdi bude pro danou stavbu vhodný. Opěrné stěny systému Gravity Stone lze rozdělit do dvou hlavních skupin: modulové a vyztužené. modulové jsou sestavené pouze z tvarovek Gravity Stone. Vnitřní prostor stěny je vyplněný zásypovým materiálem. Stěny nemají tak velké požadavky na horizontální prostor jako stěny vyztužené. Jsou vhodné v situacích, kdy je prostor pro stěnu omezený a v situacích, kde je zabráněno přístupu mechanizace (např. v prolukách, nepřístupných terénech atd). Modulové stěny je vhodné navrhovat v kvalitnějších (zemina, na které stěna bude stát), zeminu, která bude působit na rub stěny tlakem a vyztuženou zeminu (tj. zeminu mezi jednotlivými vrstvami geomříží). Tyto zeminy nemusejí být stejné. V každém případě se doporučuje před prováděním sondážních prací se seznámit s archivními sondami, jsou-li v dané lokalitě k dispozici. Součástí geologického průzkumu by v každém případě mělo být ověření hladiny podzemní vody. Zvýšená hladina podzemní vody může vyvolat zvýšené nároky na konstrukci drenáže stěny, kterou lze pro specifické podmínky provádět pod stěnou (pokrývková drenáž) nebo za stěnou (komínová drenáž). Důvodem zvláštní drenážové konstrukce je nutnost udržovat stěnu suchou. zeminách. Navrhují se obvykle pro menší výšky než vyztužené stěny. Zaříznutá modulová stěna je ekonomicky výhodnější než výplňová stěna. vyztužené - zemina za zdí je vyztužena geomříží. Stěny mají minimální nároky na množství materiálu a práce. Pro konstrukci stěny (v prostoru mezi geomřížemi) je možné použít zeminu nižší kvality, která je zpravidla také levnější. Vyztužené stěny je možné navrhovat pro větší výšky než stěny modulové. Výplňová vyztužená stěna je ekonomicky výhodnější než zaříznutá stěna. Oba systémy lze kombinovat v rámci konstrukce jedné opěrné zdi a tak je možné se co nejvíce přizpůsobit místním podmínkám. obr. 2.2.1a: Příčný řez modulovou stěnou obr. 2.2.1b: Příčný řez vyztuženou stěnou V následujícím textu je uvedena Tab. 2.2, která by měla složit k orientačnímu rozhodnutí ohledně volby typu stěny. Jako zadávající parametry pro tuto volbu jsou uvedeny výška stěny, horizontální prostor (šířka) stěny, druh zeminy a typ zářezu. 4
systém vibrolisovaných betonových prvků obr. 2.2.2a: Příklad zaříznuté stěny obr. 2.2.2b: Příklad výplňové stěny Tab. 2.2 : Předběžný návrh typu opěrné stěny Výška Horizontální Druh zeminy TYP STĚNY stěny prostor pro Zaříznutá Zaříznutá/Výplňová Výplňová (m) stěnu stěna stěna stěna (m) ZP> 70% 70%>ZP>30% ZP<30% rozhoduje písčité a štěrkovité MODULOVÁ MODULOVÁ MODULOVÁ < 1,5 < 0,9 m jemnozrnné MODULOVÁ MODULOVÁ MODULOVÁ nerozhoduje písčité a štěrkovité MODULOVÁ MODULOVÁ MODULOVÁ > 0,9 m jemnozrnné MODULOVÁ VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ rozhoduje písčité a štěrkovité MODULOVÁ MODULOVÁ MODULOVÁ 1,5-3,5 < 2 m jemnozrnné MODULOVÁ MODULOVÁ VYZTUŽENÁ nerozhoduje písčité a štěrkovité MODULOVÁ VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ >2 m jemnozrnné VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ rozhoduje písčité a štěrkovité MODULOVÁ MODULOVÁ MODULOVÁ 3,5-6 < 3,4 m jemnozrnné MODULOVÁ VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ nerozhoduje písčité a štěrkovité VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ > 3,4 m jemnozrnné VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ rozhoduje písčité a štěrkovité MODULOVÁ MODULOVÁ MODULOVÁ > 6 < 4,5 m jemnozrnné VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ nerozhoduje písčité a štěrkovité VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ > 4,5 m jemnozrnné VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ VYZTUŽENÁ Poznámka: Zaříznutá stěna - stěna vyžadující značné množství výkopu Výplňová stěna - stěna s minimálním výkopem ZP = (VZ/H). 100 %, kde: ZP = zářezový poměr VZ = výška zářezu H = výška stěny / viz obr. 2.2.3 obr. 2.2.3: Stanovení zářezového poměru Při předběžném návrhu dimenzí stěny lze použít návrhové tabulky, které jsou uvedeny v Dodatku A. Podle těchto tabulek lze navrhovat a stavět stěny v jednoduchých případech, kdy návrhové tabulky odpovídají místní situaci. Vždy musí být ale proveden geologický průzkum (viz odst. 2.1) a výkresová dokumentace stěny, která může být provedena zjednodušenou formou. 5
TECHNICKÁ ČÁST 2.3 Podrobný návrh stěny Podrobný návrh zdi se provádí po předběžném návrhu zdi a v situacích, kdy nelze použít návrhové tabulky. Podrobný návrh zdi představuje: Statický výpočet: Statický výpočet zdi se provede podle platných norem a na základě charakteristik zemin stanovených geologickým průzkumem. Technická zpráva: V technické zprávě je potřebné specifikovat zejména požadované granulostní složení zásypového materiálu a drenážního zásypu a dále zemní materiály, které lze použít jako zához. Ve zprávě by měl být specifikován technologický postup hutnění jednotlivých vrstev a materiálů a hutnící mechanismy. Měl by následovat technický popis Výkres půdorysného umístění stavby: Tento výkres by měl obsahovat situační zákres stěny. Jako nejvhodnější se jeví zákres do situace v měřítku 1:100, 1:200, 1:250, 1:500. Ve výkresu by měly být zachyceny okolní konstrukce, parkoviště, hranice pozemků, čísla pozemků, ploty, stávající a navrhované sítě, vrstevnice, orientace světových stran atd. Stěna by měla být nakreslena v pohledu shora. Viditelná je koruna zdi a čelní hrana paty zdi (je-li při sklonité zdi její půdorysný průmět odlišný od půdorysného průmětu koruny zdi). Viditelné hrany se kreslí tenkou plnou čarou. Čárkovanou čarou se zakreslí hrana mezi stěnou a okolní Pohledy na stavbu: Výkresy pohledů na opěrnou stěnu by měly obsahovat pohledy na čelní stěnu, event. na všechny čelní stěny u stěn zalomených nebo zaoblených. Pohledy by měly obsahovat nejdůležitější výškové kóty jako např. kótu základové spáry štěrkového polštáře, základové spáry stěny, upraveného terénu a koruny zdi. U stěn, u kterých se mění výšková úroveň základové spáry štěrkového polštáře nebo stěny, nebo výšková úroveň koruny zdi, je potřeba výškově zakótovat všechny úrovně a dále je potřeba půdorysně zakótovat rozsah stěny se stejnou výškovou kótou. Hrany, které jsou v pohledu viditelné, např. výškový odskok nebo koruna zdi, se kreslí tenkou plnou čarou. Hrany, které jsou neviditelné, zakryté zeminou jako např. základová spára štěrkového polštáře nebo stěny se kreslí tenkou čárkovanou čarou. Upravený terén se kreslí velmi tlustou plnou čarou. V pohledu na zeď by měl být naznačen spárořez. Vhodné je pro přehlednost zakreslovat všechny ložné spáry, styčné spáry stačí pouze naznačit na důležitých místech jako jsou počátky a konce zdí, Charakteristické řezy: Nezbytnou součástí projektové dokumentace jsou charakteristické příčné řezy stěnou. Vedení roviny řezu by mělo být zakresleno v půdoryse stěny i v pohledech. Příčné řezy popisují stěny zejména v příčném směru, tzn. podávají informace o její tloušťce v jednotlivých výškových úrovních. U modulových stěn se jedná o počet kotvení v jednotlivých vrstvách zdiva, u vyztužených stěn o výškovou polohu drenáže, materiál, pevnost, profil, perforace, způsob ochrany drenáže před zanášením jemnými částicemi atd. U geomříží je nutné uvádět použitý typ, druh, označení, případně dodavatele. U pohledových prvků by měla být ve zprávě uvedena požadovaná barva a druh povrchu. zeminou v místě, kde je stěna nejširší. V pohledu shora by měl být zakreslen rovněž drenážní rigol, který je těsně za korunou zdi. Vzdálenosti mezi stěnou a důležitými body je potřeba zakótovat. U vyztužených stěn se zakreslují také geomříže v pohledu shora a to soustavou kolmých tlustých čar. Ve výkrese musí být zakreslena drenáž, její půdorysné umístění, spád, profil, materiál a její vyústění. Podrobnosti o způsobu zakreslování drenáží jsou uvedeny u popisu výkresů pohledů. Výkres by měl obsahovat návrh odvodu dešťové vody v době výstavby. lomy zdí, výškové odskoky atd. Vykreslovat veškeré styčné spáry na monotónně probíhající zdi není zcela nezbytné. Jak ložné, tak styčné spáry se zakreslují tenkou plnou čarou. V pohledech modulových zdí by mělo být vyznačeno, kolik kotvení má stěna v jednotlivých místech. U vyztužených zdí je nutné zakreslit geomříže. Provádí se to zakreslením tlustou čárkovanou čarou těsně vedle tenké čáry ložné spáry. Do výkresu se vyznačí hloubka vyztužení geomříží a do legendy se připojí popis geomříže, její typ, kvalita atd. Do výkresů pohledů je nutné zakreslit drenáž. Zakreslení se provede v souladu s ČSN 01 3422-1986 Výkresy pozemních staveb - kreslení úprav terénu. Značka pro drenáž je, provedená tlustou čarou v ose potrubí. U značky musí být příslušný popis týkající se sklonu potrubí, materiálu, profilu, perforace atd. Zakresleno by mělo být rovněž vyústění drenáže na terén a to na začátku a konci stěny, ale také mezilehlé vyústění, je-li nutné. geomříží a zejména o délku uložení geomříží v jednotlivých vrstvách. Délku uložení geomřížíí je potřebné zakótovat a dále je nutné uvést typ geomříže. V příčných řezech by měly být zakresleny dále mocnost a tvar štěrkového polštáře, poloha drenážní trubky, úroveň a sklon terénu před zdí a za zdí, předpokládaný tvar výkopu, drenážní rigol za korunou zdi atd. Detaily: Pro některé části stěny se provádějí výkresy detailů v podrobnějším měřítku. Může to být např. detail přichycení geomříže ke tvarovkám, detail drenážního rigolu, detaily rohů nebo oblouků stěn, schodiště atd. V detailech se také často zakreslují konstrukce, které se zapouštějí do opěrné stěny jako např. sloupky zábradlí, plotů atd. 6
systém vibrolisovaných betonových prvků 2.4 Příprava výstavby Před započetím výstavby by si stavební firma měla provést přípravu stavby, v rámci které by měla zaměřit pozornost zejména na: Drenáže Stavební firma by si měla vypracovat plán ochrany staveniště před zaplavením a zanesením stěny jemnými částicemi v případě přívalových dešťů. Přívalové vody by měly být odvedeny vhodným systémem příkopů a hrází mimo hlavní výkop, do dočasné jímky nebo jiného odvodného systému. Tento dočasný drenážní systém by měl fungovat po celou dobu výstavby. Stavební firma by dále měla vhodnou formou, např. hrází, příkopem, dočasnou sedimentační jímkou apod. zajistit, aby v době výstavby nedocházelo při deštích ke znečišťování okolních komunikací bahnem ze stavby. Zásypy Před zahájením výstavby je potřeba najít vhodné zdroje pro zásypový materiál. Ornici a ostatní organické zeminy nelze použít a je nutné je odvézt. Pro různé druhy zásypů lze použít různé druhy zemin: a) Zásypový materiál - je materiál, kterým se zasypávají tvarovky Gravity Stone. Používá se tříděné a vymývané kamenivo, které vyhovuje svým zrnitostním složením. b) Drenážní zásyp - je tříděné a vymývané kamenivo, které splňuje filtrační podmínky. Drenážní materiál se používá v místech, kde jsou požadavky na rychlý odvod vody. Obvykle se používá ten samý materiál jako pro zásypový materiál. Drenážní materiál je nejčastěji chráněný geotextilním filtrem proti zanášení jemnými částicemi. c) Vyztužená zemina - je zemina mezi jednotlivými vrstvami geomříží. Pro toto použití je vhodná jakákoliv anorganická zemina s nízkou plasticitou, která je dostupná na staveništi nebo v jeho blízkosti. Z důvodu nutnosti zhutňování vyztužené zeminy jsou nevhodné zeminy typu Pt, OH, OL, CH, MH - označení viz tab. 2.4. Zeminy, které mají hrubší zrnitostní složení, mají lepší drenážní schopnost, lépe se hutní a urychlují výstavbu. d) Zához - je materiál, kterým se zasype prostor mezi rubem zdi a výkopem. Je vhodná jakákoliv anorganická zemina, která je dostupná na staveništi nebo v jeho blízkosti. Nevhodné jsou zeminy typu Pt, OH, OL. e) Jílové těsnění - používá se v tl. 200 mm nad vyztuženou zeminou a záhozem. Vhodné jsou zeminy s vysokým organickým obsahem a vysokou plasticitou, např. zeminy typu MH, CH, OH. Jílové těsnění má za úkol omezit pronikání vody do prostoru za zdí a do zdi. Jílové těsnění by mělo být překryto ornicí v tl. 100 mm, např. zeminou typu Pt, OL, která umožní růst vhodné vegetace. Jílové těsnění může být vynecháno v situacích, kdy nad vyztuženou zeminou a záhozem je chodník, parkoviště nebo jiná konstrukce. Na následujícím listě je uvedena tabulka 2.4 - Průvodce výběrem vhodných druhů zemin a metod hutnění. Tabulka je provedena pro následující zeminy: Zemina 1 - písky a štěrky: Je to zemina se štěrkovitými zrny velikosti od 2 mm do 60 mm a se zrny písku velikosti od 0,06 mm do 2 mm. Zemina 2 - písky a štěrky s příměsí jemnozrnných zemin: Většina zrn v zemině je viditelná pouhým okem, zemina je na omak hrubá. Zemina má výrazný podíl jemnozrnné frakce, který činí více než 12%. Zemina 3 - jemné písky a hlinité písky: Zemina se skládá převážně z jemných částic, některé jsou viditelné pouhým okem. Zemina je na omak hrubší. Jemnozrnné částice jsou v zemině přimíchané do písku. Při snaze vytvořit váleček se zemina snadno drobí. Zemina 4 - hlíny a jíly s nízkou plasticitou: Je to z velké části jemná zemina, která se při tvoření válečku snadno rozlomí. Jíly jsou na omak kluzké, silty (prachová zrna) jsou při rozříznutí vzorku matné. Zemina 5 - vysoce plastické hlíny a jíly: Jemná zemina, ze které lze poměrně snadno vytvářet váleček. Jíly jsou na omak kluzké nebo mastné, silty (prachová zrna) jsou při rozříznutí vzorku matné. Zemina 6 - rašelina a organické zeminy: Jsou to v podstatě vláknité zeminy s viditelnými hnijícími a rozkládajícími se zbytky rostlin. Jsou barvy tmavě šedé nebo černé. Někdy jsou zapáchající a jsou na omak kluzké. Zařízení Při výstavbě zdi jsou zapotřebí různá zařízení a pracovní pomůcky. Jsou to zejména: a) Ruční pracovní pomůcky: lopata, krumpáč, koště, ruční dusadlo, přitloukací kladivo, gumová palička, zdící kladivo, krátké a dlouhé pásmo, 30 cm krátká vodováha, 1,2m dlouhá bublinová vodováha, měřidlo úhlů, 2,5cm a 8cm zednické dláto, provázek, spárovací pistole, dokončovací textilní utěrák, víceúčelový nůž a nůžky b) Zařízení pro manipulaci s materiálem: kolečko, kolový nebo pásový universální nakladač s hloubkovou nebo výškovou lopatou pro těžbu zeminy, nakladač pro transport a rozmisťování různých druhů zásypů (zásypový materiál, materiál pro vyztuženou zeminu, zához, jílové těsnění), vidlicový zvedák pro zvedání a manipulaci s paletami. c) Hutnící zařízení: Volba hutnícího zařízení závisí na metodě hutnění (viz tab. 2.4) a na vzdálenosti tvarovek Gravity Stone od místa hutnění. Pro zhutnění zásypového materiálu a drenážního zásypu se používá vibrační pěch. Do vzdálenosti 600 mm od rubu zdi se používá nejčastěji vibrační deska pro vibrování nebo ručně ovládaný ježkový nebo ovčí válec pro hnětení. Ve vzdálenosti větší než 600 mm od tvarovek Gravity Stone je možné použít motorizované hutnící válce v závislosti na druhu zeminy, velikosti stavby a možnosti přístupu. d) Ostatní: Je to zařízení, které může zvýšit výrobnost a kvalitu na některých stavbách. Jsou to např.: teodolit a nivelační stroj, diamantová kotoučová pila na beton, hydraulická štípačka, plachtovina nebo jiná ochrana proti povětrnosti. Ve tvrdých zeminách nebo horninách s obtížnější těžitelností budou zapotřebí stroje na těžení zeminy, např. rozrývače. 7
TECHNICKÁ ČÁST Tab. 2.4 Průvodce výběrem vhodných druhů zemin a metod hutnění. Písky a štěrky Písky a štěrky Jemné písky a Hlíny a jíly Vysoce plastické Rašelina a s příměsí hlinité písky s nízkou hlíny a jíly organické jemnozrnných plasticitou zeminy zemin Označení podle GW, GP, SW, SP GM, GC, SM, SC SP, SP-SM, SP-SC ML, CL MH, CH Pt, OL, OH ČSN 73 1001 Popis zeminy 1 2 3 4 5 6 Drenážní Vynikající Dobrá až špatná schopnost Konstrukční Vynikající Dobré Problematické Uspokojivé Problematické Velmi charakteristiky problematické Úhel vnitřního tření Vynikající Vynikající Dobrý Uspokojivý Špatný Nerelevantní 36 33 30 27 23 Objem. hmotnost 19,5 až 20,0 20,0 až 20,5 18,5 až 19,0 18,5 až 19,0 19,5 až 20,0 16,5 až 17,0 kn/m 3 Vhodné pro Podle zrnitosti NE NE NE NE NE zásypový materiál viz odst. 3.4.3.1 Vhodné pro ANO ANO ANO ANO NE NE vyztuženou zeminu Vhodné pro zához ANO ANO ANO ANO ANO NE Vhodné pro NE NE NE ANO ANO ANO jílové těsnění kromě rašeliny (Pt) Metoda hutnění Vibrování Vibrování a/nebo Vibrování Hnětení Hnětení Hnětení hnětení Obvyklý stupeň 100% 98% 98% 95% 90% 90% hutnění Proctora Proctora Proctora Proctora Proctora Proctora Kontrola vlhkosti Není nutná Obvykle ano, Někdy, ne vždy Ano Ano Ano při hutnění ale ne vždy Bezpečnost práce Pracovníci provádějící stavbu by měli mít přiměřené ochranné pomůcky jako např. obuv s kovovou špičkou, rukavice, pracovní helmu a ochranu Výpočet spotřeby materiálu Množství tvarovek se vypočítá z půdorysu a příčných řezů. Stejným způsobem se určí množství kameniva pro štěrkový polštář a pro drenáže, množství geomříží pro vyztuženou zeminu, netkaných geotextilií pro ochranu drenáže proti zanesení jemnými částicemi a očí. Pracovníci by měli být poučeni o tom, jak obsluhovat stroje a jak štípat, či řezat beton. jílového těsnění. Množství zásypového materiálu se vypočítá na základě níže uvedených jednotkových ploch modulových stěn. Celkové množství zásypového materiálu se vypočítá tak, že se jednotkové plochy násobí délkou zdi, výškou stěny a popř. počtem kotvení u více kotvených stěn. Stanovení jednotkových ploch zásypového materiálu pro modulové stěny: Šířka tvarovky je 450 mm, to znamená, že na 1m' stěny bude 2,22 kusů tvarovek. Vnitřní prostor pohledového prvku: - prostor uvnitř pohledového prvku 2,22. (0,19. 0,125) = 0,053 m 2 /m' - prostor mezi prvky 2,22. (0,18. 0,125) = 0,050 m 2 /m' - prostor od sražení zadních hran 2,22. (0,06. 0,060) = 0,008 m 2 /m' Zásypová plocha - pohledové prvky A1 = 0,111 m 2 /m' Vnitřní prostor kotvení (kotvení je sestaveno z kotevního trámku a kotevního prvku): - prostor mezi kotevními trámky 2,22. (0,36. 0,550) = 0,440 m 2 /m' - prostor mezi kotevními prvky 2,22. (0,15. 0,120) = 0,040 m 2 /m' Zásypová plocha - kotvení A2 = 0,480 m 2 /m' Vnitřní prostor mini kotvení (mini kotvení je sestaveno pouze z kotevních prvků): - prostor mezi příčnými kotevními prvky 2,22. (0,33. 0,300) = 0,220 m 2 /m' - prostor mezi podélnými kotevními prvky2,22. (0,15. 0,120) = 0,040 m 2 /m' Zásypová plocha - mini kotvení A3 = 0,260 m 2 /m' obr. 2.4 Definice zásypových ploch pro stanovení množství zásypového materiálu. 8
systém vibrolisovaných betonových prvků KONSTRUKCE SYSTÉMU GRAVITY STONE 3. Stěnový systém Gravity Stone se skládá ze vzájemně zaměnitelných částí, které se mohou použít v různých kombinacích a tak řešit různé případy opěrných zdí. Projektant by se měl seznámit s tímto jednoduchým systémem, aby mohl využít jeho univerzálnosti. 3.1 Betonové prvky systému Betonové prvky systému Gravity Stone se vyrábějí technologií vibrolisováním na výrobních linkách zakoupených v USA. Tato technologie předpokládá použití velmi nízkého vodního součinitele. Technologie výroby, konzistence betonové směsi a použití vysokopevnostních betonů umožňuje vytvarování speciálního systému svislých per a drážek, které do sebe zapadají. Tomuto spojení se říká zjednodušeně zámek. Zámek spojuje jednotlivé prvky systému, umožňuje vzájemnou zaměnitelnost a zajišťuje pevné spojení mezi jednotlivými prvky systému. 3.1.1 Pohledový prvek Pohledový prvek může být vyroben v šesti základních barvách a v následujících povrchových úpravách: hladký a štípaný. Používá se jako čelní prvek jak pro modulové zdi (sestavené pouze z tvarovek), tak pro zdi vyztužené (geomřížemi). Přibližná hmotnost prvku je 33 kg. 3.1.2 Kotevní trámek Kotevní trámek spojuje dohromady pohledový prvek a kotevní prvek a tím se vytváří potřebná konstrukční hloubka jednoho kotvení. Trámek se vyrábí pouze v barvě přírodní. Přibližná hmotnost prvku je 24,5 kg. 3.1.3 Kotevní prvek Funkcí kotevního prvku je jednak provedení kotvení a dále připojení kotevního trámku pro další kotvení. Prvek se vyrábí pouze v barvě přírodní. Přibližná hmotnost prvku je 13 kg. 3.1.4 Speciální pohledový prvek 400 Prvek se používá místo pohledového prvku v situacích, kdy na opěrnou zeď navazuje plot. Délka tohoto prvku je 400 mm, stejně jako modul plotové tvárnice. Prvek se vyrábí v šesti základních barvách a v následujících povrchových úpravách: hladký a štípaný. Přibližná hmotnost prvku je 21 kg. 3.1.5 Pohledový prvek 95 Prvek se vyrábí v šesti základních barvách a v následujících povrchových úpravách: hladký a štípaný. Jeho funkcí je výtvarné ztvárnění stěny pomocí vodorovných pruhů v různých barvách a texturách. Přibližná hmotnost prvku je 21,5 kg. 3.1.6 Zákrytový prvek Zákrytový prvek se používá pro všechny sestavy stěn a je dostupný v šesti základních barvách a v následujících povrchových úpravách: hladký a štípaný. Prvek slouží k zakrytí poslední řady pohledových prvků. Přibližná hmotnost prvku je 25,5 kg. 3.1.7 Zákrytový prvek rovný Zákrytový prvek rovný se používá pro všechny sestavy stěn a je dostupný v šesti základních barvách a v následujících povrchových úpravách: hladký a štípaný. Prvek slouží k zakrytí poslední řady pohledových prvků. Přibližná hmotnost je 13,5 kg. 9
TECHNICKÁ ČÁST 3.2 Princip kotvení systému Gravity Stone K vytvoření požadované hmotnosti gravitační opěrné zdi se jednotlivé spojení je rychlé a jednoduché a nevyžaduje žádné pracovní nástroje ani prvky systému spolu spojují do různých kotevních sestav. Spojení je maltu nebo lepidlo. Zásadní tři skupiny uspořádání kotvení jsou na pero a drážku zámku, který je vytvarovaný v každém prvku. Toto následující: 3.2.1 Jedno kotvení Toto uspořádání se skládá z pohledového prvku, jednoho kotevního trámku a jednoho kotevního prvku. Celková šířka tohoto uspořádání je 970 mm. 3.2.2 Mini kotvení Toto uspořádání se skládá z pohledového prvku a dvou kotevních prvků. Celková šířka uspořádání je 720 mm. 3.2.3 Více kotvení Toto uspořádání se skládá z pohledového prvku a z vícenásobného použití kotevního trámku a kotevního prvku. dvě kotvení tři kotvení Celková šířka uspořádání: dvě kotvení 1640 mm tři kotvení 2310 mm čtyři kotvení 2980 mm pět kotvení 3650 mm čtyři kotvení pět kotvení 3.3 Kvalita výroby Prvky systému Gravity Stone jsou vyráběny ve vysoké kvalitě. Kvalita výroby je pravidelně ověřována ve zkušebních stavebních laboratořích. O výsledcích zkoušek jsou vedeny písemné záznamy. Výrobní požadavky kladené na prvky jsou: - pevnost v tlaku pohledového prvku - průměrná hodnota u 3 vzorků min. 35 MPa - jednotlivá hodnota u vzorku min. 30 MPa - pevnost v tlaku u kotevního trámku a kotevního prvku - průměrná hodnota u 3 vzorků min. 25 MPa - jednotlivá hodnota u vzorku min. 20 MPa - součinitel mrazuvzdornosti T50 min. 0,75 - nasákavost max. 5% Výrobní tolerance:- délka 600 8 mm - šířka 450 5 mm - výška 190 3 mm 3.3.1 Nabídka barev a povrchových úprav Pohledové a zákrytové prvky jsou k dispozici v těchto barvách a povrchových úpravách: Barvy: přírodní, červená, hnědá, černá, žlutá, bílá Povrchové úpravy: povrch hladký, štípaný 3.4 Montáž a zásyp zdí Gravity Stone Výstavba zdi v systému Gravity Stone se provádí suchou montáží, která je jednodušší a rychlejší než výstavby tradičních maltovaných zděných zdí. Montáž zdi je jednoduchá a mohou ji provádět nekvalifikovaní pracovníci pod dohledem zkušeného a zaškoleného mistra. 10
systém vibrolisovaných betonových prvků 3.4.1 Spojovací kolíčky Každý pohledový prvek, speciální pohledový prvek 400 a pohledový prvek 95 má shora dva otvory ve tvaru písmene T. Do těchto otvorů se nasouvají plastové spojovací kolíčky tak, jak je ukázáno na obr. 3.4.1. Kolíčky se kladou kolmo k líci tvarovky, do stojiny T otvoru. Kolíčky slouží ke spojování dvou tvarovek nad sebou, k vyrovnání stěny a k snadnému a přesnému osazení horní tvarovky. Podle toho, jaké požadujeme vyrovnání, lze osadit kolíčky: trn kolíčku dopředu: tvarovky sedí přesně nad sebou, nedochází k odsazení tvarovek po vrstvách, stěna je svislá trn kolíčku dozadu: v každé řadě dojde k odsazení o 15 mm, což znamená odklonění stěny o úhel 4,3 o od svislice Obr. 3.4.1 Možnosti osazení plastových kolíčků Poznámka: Spojovací kolíčky se osazují do tvarovek před tím, než se tvarovky zasypávají. 3.4.2 Vazba zdi Všechny tvarovky v systému Gravity Stone se vyzdívají na běhounovou vazbu, tj. horní tvarovka je odsazena o její polovinu oproti tvarovce pod ní, jak je ukázáno na obr. 3.4.2. Styčné spáry mezi sousedními tvarovkami nemusí být nutně vyrovnány od shora směrem dolů, ale mohou se nepatrně odchylovat. Při vyzdívání stěny doporučujeme respektovat následující pokyny. Předejdete tím možnosti vzniku větších nepřesností při zdění: u zdí, které mají základovou spáru v různých úrovních, začněte s vyzdíváním v nejnižším místě pohledové prvky vybírejte střídavě z různých palet, aby v případě mírných odchylek v barevných odstínech došlo k rovnoměrnému promíchání v pohledové ploše stěny sousední bloky ve stejné vrstvě se dávají k sobě na sraz u přímé zdi začněte s vyzdíváním ve středu a postupujte směrem k oběma koncům u zakřivené zdi začněte s vyzdíváním ve středu oblouku a postupujte směrem ke koncům u zdi, která má více oblouků začněte ve středu oblouku s nejmenším 3.4.3 Zasypávání zdi Každá vrstva zdiva by měla být zasypána zásypovým materiálem. Tento materiál se zhutní, přebytečný materiál se odstraní, tvarovky se shora ometou a teprve potom se může začít s vyzdíváním nové vrstvy. Hutnění vyztužené zeminy nebo zeminy za zdí se provádí rovněž po jednotlivých vrstvách. Zásyp se provede cca 40 mm nad horní líc tvarovek a také za tvarovky, jak je ukázáno na obr. 3.4.3. Výztužná geomříž se pokládá před tím, než se zhutňuje zásypový materiál. Před Obr. 3.4.2 Kladení jednotlivých vrstev na sebe poloměrem u zdí, které jsou zaoblené a zalomené současně začněte s vyzdíváním u rohů, které svírají úhel 90 o nebo úhel, který je nejbližší k 90 o u zakřivených nebo zalomených zdí vynechávejte pouze nezbytně nutné kotevní trámky a kotevní prvky při vyzdívání další řady začněte v těch samých místech jako v řadě předcházející před tím, než provedete zásyp, zkontrolujte rovinnost vrstvy jednak podél stěny a také na šířku stěny a zkontrolujte osazení spojovacích kolíčků a jejich orientaci nikdy neprovádějte zásyp a hutnění stěny pro více než dvě vrstvy zdiva zhutňováním zásypového materiálu se provede zásyp odkopanou zeminou do prostoru mezi rubem zdí a výkopem (tzv. zához) nebo se provede uložení vyztužené zeminy. Hutnění zásypu se provádí tak, že celá ložná plocha stěny se dvakrát přejíždí vibračním pěchem. Po zhutnění vyztužené zeminy nebo zeminy za zdí (tzv. záhozu) se lopatou a koštětem dobře očistí ložná plocha tak, aby následující vrstva tvarovek mohla být osazena přímo na tvarovky spodní vrstvy. Obr. 3.4.3 Provedení zásypu u vyztužených stěn s jedním kotvením a s uspořádáním pouze s pohledovým prvkem 11
TECHNICKÁ ČÁST 3.4.3.1 Zásypový materiál Jako zásypový materiál se používá tříděné a vymývané kamenivo. Požadavky na zrnitostní složení kameniva je možné odečíst z křivky zrnitosti z obr. 3.4.3.1. Vyšrafovaná plocha představuje oblast zrnitostního složení kameniva (štěrku) vhodného jako zásypový materiál. Obr. 3.4.3.1 Křivka zrnitosti vhodného zásypového materiálu Poznámka: Zásypový materiál je možné použít i do základového štěrkového polštáře. 3.4.4 Připojení geomříže U vyztužených stěn se geomříže připojují tak, jak je ukázáno na obr. 3.4.4. U půdorysně zaoblených stěn se musí geomříž zastřihnout. 3.4.5 Sklon zdi Systém Gravity Stone umožňuje provádět zdi s různým sklonem. Sklonu zdi lze dosáhnout buď různou polohou spojovacích kolíčků nebo šikmým založením zdi. Při vodorovném založení zdi je její montáž jednodušší než při šikmém založení. Provedení štěrkového polštáře je jednodušší a rychlejší. Při vodorovném založení se vyvarujeme obtížnostem, které mohou nastat při šikmém založení v rozích, obloucích a u schodišť. Spojovací kolíčky mohou vytvořit max. sklon zdi 4,3 o. Tento sklon zdi se dosáhne tak, že se trny kolíčků ve všech spárách otočí dozadu. Toto uspořádání se považuje za standardní v systému Gravity Stone. Menší úhel sklonu, 2,15 o se dosáhne tak, že se poloha kolíčků v jednotlivých ložných spárách nad sebou střídá. V jedné vrstvě se osadí kolíčky trnem dopředu, ve druhé vrstvě trnem dozadu. Minimální sklon je 0,75 o, který se dosáhne tak, že ve dvou vrstvách nad sebou se osadí kolíčky trnem dopředu a ve třetí vrstvě se osadí trnem dozadu. Obr. 3.4.4 Připojení geomříže Šikmým založením zdi je možné dosáhnout většího úhlu sklonění zdi. Sklon založení by neměl přesáhnout 12 o (tj. zhruba poměr 1:5). Zdi se šikmým založením se navrhují pro rovné dlouhé úseky. Méně vhodné jsou pro zdi zakřivené nebo zalomené. U zdí se šikmým založením se obvykle používají ve všech ložných spárách spojovací kolíčky trnem dopředu (vertikální poloha). Kombinací šikmého založení a odsazení tvarovek (při zadní poloze trnu spojovacího kolíčku) je možné získat mnoho variant sklonů zdí. Tato kombinace ale přináší obtížnosti v rozích, zakřiveních a u schodišť. Při zvláštních požadavcích na lícovou stranu zdi je možné kromě výše uvedených sklonů zdí uvažovat také odsazení čelních tvarovek o část pohledového prvku, případně o celý pohledový prvek. Horní líc ustupující stěny je potom možné zakrýt zákrytovými prvky, případně osázet zelení. 12
systém vibrolisovaných betonových prvků 3.5 Přizpůsobivost systému Gravity Stone místní situaci V jedné konstrukci je možné kombinovat jak stěnu vyztuženou (geomříží) tak stěnu modulovou (sestavenou pouze z tvarovek Gravity Stone.) Důsledkem možnosti této kombinace je větší přizpůsobivost stěny místním podmínkám. V dalších odstavcích jsou popsány některé příklady. 3.5.1 Překážky V situacích, kdy do konstrukce vyztužené stěny zasahují nějaké vnější překážky jako např. revizní šachty, balvany, vyčnívající skály atd., je možné část této stěny nahradit stěnou modulovou, aniž by se pozměnil vnější vzhled stěny. Rovněž u modulových stěn není problémem se vyhnout některým uvedeným překážkám. Jeden z příkladů tohoto řešení je uveden na obr. 3.5.1 3.5.2 Podzemní vedení inženýrských sítí Obr. 3.5.1 Příklad přizpůsobení modulové stěny místní překážce Geosyntetická výztuž může být umístěna pod nebo paralelně vedle inženýrských sítí jako jsou vodovodní a kanalizační potrubí, elektrické a plynové potrubí, vedení kabelových televizí atd. Při použití vyztužené stěny s jedním kotvením a s geomřížemi je možné navrhnout geomříže v dostatečně velké vzdálenosti tak, aby mezi jednotlivými vrstvami geomříží mohlo probíhat potrubí kolmo k lící stěny a také paralelně se stěnou. Příklad konstrukce modulové stěny v blízkosti inženýrských sítí je na obr. 3.5.2. 3.5.3 Vertikální průniky Do horních vrstev tvarovek Gravity Stone (do otvorů pohledových prvků, do mini kotvení nebo do jednoho kotvení), v těsné blízkosti čelního líce stěny, se někdy osazují sloupky pro zábradlí, svodidla, ploty, osvětlení atd. V těchto tvarovkách se také někdy vynechávají otvory pro osazení stromů nebo keřů. Kořeny rostlin mohou pronikat do geosyntetické výztuže nebo do tvarovek Gravity Stone. Příklad umístění svodidla do stěny s jedním kotvením je uveden na obr. 3.5.3. Obr. 3.5.2 Příklad vedení kanalizace 3.5.4 Velké zatížení na povrchu nad zdí Obr. 3.5.3 Příklad ukotvení svodidla Při velkém zatížení povrchu nad zdí, např. při skladování materiálů nebo kotvení. To může být výhodné pro umístění některých druhů betonových těžké kamionové dopravě, je obvykle nutné zvýšit počet kotvení stěny. zábran, které mají za úkol zamezit vyjetí vozidla z komunikace. Může se tak stát, že i v horních částech stěny je nutné použít dvě 13
TECHNICKÁ ČÁST 4. PRAVIDLA PRO VÝSTAVBU ZDI V SYSTÉMU GRAVITY STONE Vybudování zdi v systému Gravity Stone je rychlé a jednoduché v případě, že jsou dodrženy standardní postupy výstavby. V této kapitole jsou popsána základní pravidla, která by měla být dodržena při výstavbě zdi. Před zahájením výstavby by měl být proveden plán výstavby (viz 2.4). Pokud jsou v podrobném projektu stanovena pravidla jiná, je nutné řídit se projektem 4.1 Vytýčení polohy zdi Opěrná stěna musí být vytýčena podle předběžného nebo podrobného projektu. Ve složitějších případech provede vytýčení zeměměřič, v jednodušších případech může ve stavební firmě bez zeměměřiče vytýčení provést kvalifikovaný pracovník. Vytýčení provede pomocí teodolitu ve vztahu k existujícím konstrukcím, parkovištím, budovám atd. 4.2 Výkop pro konstrukci opěrné zdi Pro úspěšné provedení a dlouhou životnost zdi ze systému Gravity Stone je potřebný stabilní a homogenní základ. Množství potřebného výkopu pro zeď je určeno stávajícím sklonem terénu a navrhovaným sklonem opěrné stěny. Stěny, které vyžadují značné množství výkopu, se nazývají zaříznuté stěny a stěny, které vyžadují minimální výkop se nazývají výplňové stěny. Výkop pro opěrnou zeď je možné rozdělit do následujících etap: 4.2.1 Hlavní výkop Hlavním výkopem se získá relativně rovná pracovní plocha na celou šířku zdi. Výkop musí být proveden pro celou délku zdi. Je-li v podélném směru terén sklonitý, provede se výkop stupňovitý - viz obr. 4.4.7. Výkop musí umožňovat pohodlnou výstavbu zdi a dobrý přístup pro zásobování materiálem. Typický výkop je uveden na obr. 4.2.2 a měl by splňovat tyto podmínky: Objem celkového výkopu by měl být minimální. Dno hlavního výkopu by mělo být pokud možno rovné. Výškově by dno výkopu mělo být asi 150 mm až 200 mm nad horním lícem budoucího štěrkového polštáře. Šířka výkopu by měla být asi o 250 mm větší ve směru před stěnu i za stěnu. Sklon zadní stěny výkopu závisí na druhu zeminy, ve které se výkop provádí a měl by být uveden v projektu. Maximální sklon je 1:2. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby při provádění výkopu nedošlo k podkopání základů přiléhajících budov, komunikací, parkovišť atd. a ani k ohrožení jejich stability. Ve složitějších případech může být stabilita zadní stěny a přiléhajících konstrukcí zajištěna některou z metod speciálního zakládání staveb. Odkopaná zemina by se měla roztřídit podle druhu a skladovat na oddělených haldách. Zeminu je možno použít podle druhu a potřeby jako vyztuženou zeminu, zához nebo jílové těsnění. Před zahájením výkopu je třeba provést opatření proti přívalové vodě (viz 2.4). Výkop by měl být chráněn proti protékající vodě odvodňovacími příkopy, strouhami, hrázemi, event. odvodňovacími jímkami. 4.2.2 Výkop pro štěrkový polštář Výkop pro štěrkový polštář, který tvoří základ zdi, se provede v úzkém výkopu, který je asi o 200 mm na obě strany širší než je šířka zdi v nejnižším místě - viz obr. 4.2.2. Výkop pro štěrkový polštář by měl splňovat následující kritéria: Horní líc štěrkového polštáře (čili ložná spára mezi štěrkovým polštářem a tvarovkou) musí být min. 200 mm resp. min. 150 mm pod upraveným terénem. Horní líc štěrkového polštáře by měl být určen projektem. Štěrkový polštář nemusí být nutně pod nezámrznou hloubkou. Dno výkopu pro štěrkový polštář by mělo být vyspádováno v min. sklonu 1:12, tj. cca 5 o neboli cca 8% směrem k zadnímu líci stěny. Sklon dna má zlepšit odtok vody do drenážní trubky. Obr. 4.2.2 Příklad výkopu pro štěrkový polštář 14
systém vibrolisovaných betonových prvků Tloušťka štěrkového polštáře Štěrkový polštář by měl zaručit stejnoměrný a rovný podklad, na kterém se založí první řada tvarovek. Tloušťka štěrkového polštáře se mění, protože dno výkopu musí sledovat spád drenážní trubky. Minimální tloušťky štěrkových polštářů jsou: 150 mm... pro vyztužené zdi 200 mm... pro modulové zdi Výškové umístění štěrkového polštáře Štěrkový polštář nemusí být nutně pod nezámrznou hloubkou. Předpokládá se, že se štěrkovým polštářem přeruší kapilární vzlínavost vody z podloží. Dále se předpokládá, že voda obsažená ve štěrkovém polštáři může po zmrznutí expandovat do prostoru mezi zrna a tím pádem nevyvíjí tlak na konstrukci opěrné stěny. Výjimku tvoří zeminy, které jsou namrzavé a po rozmrznutí rozbřídavé a nestabilní. U těchto zemin je potřebné zajistit, aby nedošlo k jejich namrznutí, čili je nutné situovat základovou spáru mezi štěrkovým polštářem a základovou zeminou pod nezámrznou hloubku. Konstrukci stěny pod terénem může v tomto případě tvořit větší mocnost štěrkového polštáře a nebo minimální tloušťka štěrkového polštáře a dále zdivo stěny. Výškové umístění štěrkového polštáře je také ovlivněno sklonem terénu před stěnou. V tab. 4.2.2 jsou uvedeny min. hodnoty zapuštění štěrkového polštáře pod terén. Jsou to hodnoty D, jejichž význam je patrný z obr. 4.2.2. Hodnota D se stanovuje jako zlomek hodnoty H, což je výška stěny - viz obr. 2.2.3. Tab. 4.2.2 Přibližné stanovení hloubky D pod upraveným terénem v závislosti na sklonu terénu před zdí SKLON SVAHU PŘED STĚNOU Výška stěny Vodorovný 3H : 1V 2H : 1V > 2H : 1V D = H / 20 D = H / 10 D = H / 7 D = (mm) D = (mm) D = (mm) D = (mm) 1,00 150 150 150 Podle individuálního návrhu 1,20 150 150 170 Podle individuálního návrhu 1,60 150 160 230 Podle individuálního návrhu 1,80 150 180 260 Podle individuálního návrhu 2,20 150 220 310 Podle individuálního návrhu 2,40 150 240 340 Podle individuálního návrhu 2,80 150 280 400 Podle individuálního návrhu 3,00 150 300 430 Podle individuálního návrhu 3,60 180 360 510 Podle individuálního návrhu 4,20 210 420 600 Podle individuálního návrhu 4,80 240 480 690 Podle individuálního návrhu Válcování dna výkopu: Dno výkopu pro štěrkový polštář je nutné zhutnit válcováním. Před tím, než se začne válcovat, se ze dna výkopu odstraní rozbředlá zemina a nahradí se jinou stabilní zeminou. Dno výkopu by mělo být válcováno na min 95% standardní zkoušky podle Proctora. 4.2.3 Výkop pro nakloněný štěrkový polštář Pro dosažení šikmého líce zdi se někdy provádí nakloněný horní líc uvedeny v odst. 3.4.5. Skloněný štěrkový polštář se nedoporučuje štěrkového polštáře (neboli ložná spára mezi štěrkovým polštářem provádět u zdí zalomených, zakřivených a u zdí se schodišti. a zakládající tvarovkou). Pro usnadnění odtoku vody do drenáže je nutné Pro snadnější a přesnější dosažení šikmé roviny se doporučuje použít dno výkopu vyspádovat, obdobně jako u výkopu pro standardní štěrkový dřevěné kolíky a dřevěné vodorovné svlaky a tím vytvořit pomocnou polštář. Všechny pokyny a doporučení jsou stejná jako u standardního rovinu. Kolíky s vodorovnými svlaky by měly být zaraženy až po úpravě (rovného) štěrkového polštáře. Konstrukční zásady pro šikmou zeď jsou dna a po válcování dna a neměly by bránit instalaci drenážní trubky. 15
TECHNICKÁ ČÁST 4.2.4 Prohloubený výkop pro drenážní trubku Drenážní trubku lze variantně umístit do prohloubeného výkopu za nebo pod zdí Gravity Stone. Tímto řešením lze zvýšit spád drenážní trubky a tím urychlit gravitační odtok vody. Na obr. 4.2.4 je příklad provedení výkopu pro drenážní trubku, jehož šířka je min. 200 mm a výška podle potřeby sklonu drenážní trubky. Všechny ostatní pokyny a doporučení jsou stejné jako u výkopu pro standardní štěrkový polštář. Obr. 4.2.3 Příklad výkopu pro nakloněný štěrkový polštář Obr. 4.2.4 Příklad prohloubeného výkopu pro drenážní trubku 4.3 Uložení štěrkového polštáře a drenážního systému Štěrkový polštář tvoří základ pro gravitační stěnu sestavenou opěrné stěny. V následujícím textu jsou uvedeny jednotlivé podmínky, z jednotlivých tvarovek. Jeho kvalita zásadně ovlivňuje kvalitu celé zdi. které je nutné dodržet, aby štěrkový polštář mohl plnit svou funkci. Štěrkový polštář také tvoří klíčový prvek v celém drenážním systému 4.3.1 Uložení geotextilního filtru Drenážní systém by měl být chráněn geotextilním filtrem proti zanášení jemnými částicemi. Funkcí tohoto geotextilního filtru je propustit vodu a zachytit jemné částice (hlínu, jíl), které by mohly pronikat z okolní zeminy do drenážního systému stěny a tím jej znehodnotit. Vhodným geotextilním filtrem je netkaná geotextilie hmotnosti cca 130 g/m 2. Použití geotextilního filtru je následující: u vyztužených zdí: nevyžaduje se, ledaže by byla použita přikrývková nebo komínová drenáž - viz Dodatek C. u modulových zdí: geotextilní filtr by měl být zatažen dole pod štěrkový polštář min. 300 mm, pak by měl být veden podél zadní strany stěny. Nahoře by měl být zatažen pod první vrstvu zdiva stěny anebo pod zákrytové prvky a měl by být ke stěně přichycen plastovými kolíčky. Poloha geotextilního filtru je patrná z obr. 4.3.1. Geotextilní filtr by měl být po výšce stěny nepřerušený. Po délce stěny je nutné geotextilní filtr stykovat. Stykování se provádí přesahem sousedních geotextilií min. 300 mm. Obr. 4.3.1 Uložení geotextilního filtru 4.3.2 Uložení hlavní sběrné drenážní trubky Hlavní sběrná drenážní trubka se ukládá do nejnižšího místa štěrkového polštáře a zajišťuje odvod vody z celého drenážního systému stěny. Spád drenážní trubky je obvykle ke koncům stěny. Je-li stěna příliš dlouhá nebo není-li možné dosáhnout dostatečný spád, provádějí se mezilehlá vyústění. Poloha hlavní sběrné drenážní trubky, její sklon a vyústění by měly být nakresleny v projektové dokumentaci. Požadavky na drenážní trubky jsou následující: hlavní sběrná drenážní trubka a výtoková trubka by měly být průměru 100 mm nebo 150 mm, ze žlábkovaného nebo profilovaného HDPE nebo PVC hlavní sběrná drenážní trubka - slouží ke sběru vody, která protekla stěnou a k jejímu odvodu do výtokové trubky. Instaluje se tak, že na upravené dno výkopu se uloží v požadovaném spádu slabá vrstva drenážního materiálu a dobře se zhutní. Na něj se položí hlavní drenážní trubka, která se používá perforovaná. výtoková trubka - slouží k odvodu vody od hlavní sběrné drenážní trubky mimo stěnu. Ukládá se do výkopu, který je kolmý ke štěrkovému polštáři. Výtoková trubka není perforovaná a výkop mimo štěrkový polštář může být zahozen odkopanou zeminou. spoje trubek - perforovaná hlavní drenážní trubka a neperforovaná výtoková trubka se spojují nejčastěji pomocí spojek tvaru T. 16
systém vibrolisovaných betonových prvků 4.3.3 Zvláštní drenážní systémy pro vyztužené zdi Některé vyztužené stěny vyžadují účinnější drenážní systém, který by lépe chránil stěnu před pronikající vodou. Jedná se o vodorovné přikrývkové nebo svislé komínové drenáže a jejich princip je vysvětlen v Dodatku C. U stěn modulových se tyto zvláštní drenážní systémy nepoužívají 4.3.4 Standardní štěrkový polštář Ve většině případů se používá standardní štěrkový polštář z toho důvodu, že je rychlý a snadno se provádí. Standardním polštářem se rozumí takový, který má rovný horní líc. Při ukládání štěrkového polštáře je potřeba dodržet následující zásady: ukládání štěrkového polštáře by mělo začít od místa s nejnižší úrovní drenážní materiál (materiál štěrkového polštáře) se ukládá asi o 30 mm vyšší než je předepsáno projektem k hutnění štěrkového polštáře se používá vibrační deska - viz obr. 4.3.4. Hutnění se provádí tak, že se deskou třikrát přejede povrch polštáře před každým dalším pojížděním vibrační desky je potřeba zarovnat vystouplá zrna a dosypat kaverny před položením první vrstvy tvarovek je třeba zkontrolovat rovinnost horního líce polštáře. Hloubka založení tvarovek pod upraveným terénem musí být podle tab. 4.2.2 nebo podle projektu. Alternativně lze provést štěrkový polštář tak, že horních 100 mm se provede z : hubeného prostého betonu, případně z jiné tekuté výplně, která nabude pevnosti dobře tříděných a opracovaných kamenů, ze kterých se vyzdí nultá vrstva zdiva Obr. 4.3.4 Hutnění štěrkového polštáře Ve všech případech je nutné umožnit odtok vody ze stěny do drenážní trubky. Znamená to např., že případná betonová vrstva nemůže být souvislá, ale přerušovaná, aby v místech kde není betonový kryt mohla odtékat voda. Provádět horní část štěrkového polštáře s betonovou vrstvou má význam zejména u stěn s nakloněným polštářem - viz obr. 4.3.5. Betonová vrstva podstatně zjednodušuje založení první vrstvy zdiva 4.3.5 Nakloněný štěrkový polštář Pro výstavbu šikmých modulových zdí se někdy provádí nakloněný štěrkový polštář, který umožňuje větší sklon zdi a zvyšuje odolnost stěny proti posunutí - viz obr. 4.3.5. Při provádění polštáře se dodržují stejné zásady jako u standardního polštáře s následujícími odlišnostmi: k dodržení požadovaného spádu horního líce polštáře se používají kolíky a svlaky použití alternativního materiálu v horních 100mm polštáře ulehčuje a urychluje výstavbu je účelné provést výkop i polštář o něco širší z důvodu umístění kolíků za drenážní trubku Obr. 4.3.5 Nakloněný štěrkový polštář s použitím alternativního materiálu 4.4 Založení první vrstvy tvarovek Na připravený štěrkový polštář se zakládá první vrstva tvarovek. Tato etapa je časově nejnáročnější. Příprava štěrkového polštáře a položení první vrstvy tvarovek zabere asi 15% až 25% z celkové doby výstavby stěny. Správné položení první vrstvy je velmi důležité pro správnou výstavbu celé zdi. S výstavbou se obvykle začíná v nejnižším místě stěny. Postupy, které jsou následně popsány, platí jak pro rovný tak pro nakloněný štěrkový polštář. 17
TECHNICKÁ ČÁST 4.4.1 Položení první vrstvy pohledových prvků Pohledové prvky systému Gravity Stone se používají jak pro modulové stěny (s jedním i více kotvením), tak pro vyztužené stěny s jedním kotvením. Vyztužené stěny mohou být provedeny také pouze jenom s pohledovým prvkem. Při pokládání první vrstvy se postupuje následovně: přesná horizontální poloha se zajistí vytyčovacími kolíky a provázkem u stěn, u kterých se první vrstva zakládá na vrstvu hubeného betonu (viz. odstavec 4.3.4, odstavec 4.3.5 a obr. 4.3.5) je možné správnou polohu pohledových prvků vyznačit křídou každý prvek se osadí do správné horizontální polohy a výškově se vyrovná vzhledem k sousedním prvkům. Menší vyrovnání směrem dolů se provede gumovou paličkou, směrem nahoru tak, že se přisype drenážní materiál do otvorů v pohledových prvcích se osadí spojovací kolíčky Obr. 4.4.1 Položení první řady pohledových prvků 4.4.2 Položení první vrstvy kotevních prvků Kotevní trámky a kotevní prvky systému Gravity Stone se používají kotevní prvky lze pokládat také tak, že každý prvek se položí k vytvoření potřebné šířky gravitační opěrné stěny. Při zakládání první po odměření od pohledového prvku. Odměření lze podstatně urychlit vrstvy se postupuje následovně: tak, že se provedou rysky na vodováze po pohledových prvcích se pokládají kotevní prvky u zakřivených zdí se osazení kotevních prvků provede individuelně horizontální poloha kotevních prvků se určí odměřením vzdálenosti pro každý prvek odměřením od pohledového prvku od již položených pohledových prvků nebo vytyčovací šňůry každý prvek se osadí do správné horizontální polohy a výškově pohledových prvků se vyrovná vzhledem k sousedním prvkům - jak do strany, tak zepředu kotevní prvky se založí podle vytyčovacích kolíků a provázku, příp. dozadu. Menší vyrovnání prvků směrem dolů se provede gumovou podle křídou nakreslené linie paličkou, směrem nahoru tak, že se přisype drenážní materiál. Obr. 4.4.2a: Položení první řady kotevních prvků Obr. 4.4.2b: Vyrovnání první řady kotevních prvků 4.4.3 Položení první vrstvy kotevních trámků Mezi pohledové prvky a kotevní prvky se zasouvají kotevní trámky, event. kotevní prvky u mini kotvení. Zasunutí se provádí do vytvarovaných zámků. Při osazování může pomoci lehké zakývání jednotlivými prvky nebo poklepání paličkou. Obr. 4.4.3: Položení první vrstvy kotevních trámků 18
systém vibrolisovaných betonových prvků 4.4.4 Položení první vrstvy kotevních trámků a kotevních prvků u modulových stěn s více kotvením Potřebná šířka modulové gravitační stěny systému Gravity Stone se vytvoří tak, že vícekrát za sebou se položí kotevní trámek a kotevní prvek a tím se vytvoří potřebná šířka stěny - viz obr. 4.4.4a. Základem pro tuto zeď je položení pohledového prvku a první řady kotevních trámků a kotevních prvků - viz odstavec 4.4.1 až 4.4.3. Při pokládání další řady kotevních trámků a prvků je třeba dbát následujících pokynů: nejprve se osadí další řada kotevních prvků. Horizontální poloha se zajistí odměřením od předchozí řady kotevních prvků. Osazení se provádí pomocí vytyčovacích kolíků a provázku, případně podle křídou nakreslené linie další řadu kotevních prvků lze pokládat také tak, že každý prvek se položí po odměření od předcházejícího kotevního prvku. Odměření lze podstatně urychlit tak, že se provedou rysky na vodováze u zakřivených zdí se osazení dalšího kotevního prvku provede individuelně pro každý prvek odměřením od předcházejícího prvku každý kotevní prvek musí být výškově vyrovnán vzhledem k již položené přední části stěny a také vzhledem k sousednímu kotevnímu prvku. Menší vyrovnání prvků směrem dolů se provede gumovou paličkou, směrem nahoru tak, že se přisype drenážní materiál u stěn s nakloněným štěrkovým polštářem je nutné zkontrolovat úhel sklonu první vrstvy zdiva úhlovou vodováhou - viz obr. 4.4.4b mezi jednotlivé kotevní prvky se do vytvarovaných zámků zasunou kotevní trámky. Při osazování může pomoci lehké zakývání jednotlivými prvky nebo poklepání paličkou Obr. 4.4.4a: Položení první řady stěny s více kotvením 4.4.5 Vyplňování první vrstvy Standardní postup při vyplňování tvarovek a požadavky na zásypový materiál jsou uvedeny v odst. 3.4.3. Při zasypávání se doporučuje provést navýšení zásypového materiálu asi o 40 mm až 50 mm nad horní líc tvarovek. Tento materiál jednak slouží pro doplnění při hutnění a jednak kryje a chrání tvarovky během hutnění. Současně s plněním tvarovek Gravity Stone zásypovým materiálem se provádí ukládání zeminy za rubem zdi podle následujících pravidel: u stěn vyztužených a modulových s jedním kotvením se drenážním materiálem zasypává prostor v šířce 200 mm ze rubem zdi. Toto opatření má za cíl zlepšit drenáž 4.4.6 Hutnění první vrstvy Hutnění zásypového materiálu se provádí tak, že se vibrační deskou dvakrát přejíždí povrch tvarovek. Aby nemohlo dojít k porušení tvarovek, je nepřípustné, aby vibrační deska pojížděla přímo po tvarovkách. Povrch tvarovek musí být po celou dobu hutnění chráněn vrstvou zásypového materiálu v min. tl. 30 mm. Současně se provede zhutnění ostatní zeminy za stěnou podle následujících doporučení: hutnění drenážního materiálu za tvarovkami Gravity Stone (u modulových stěn s jedním kotvením nebo vyztužených stěn) se provede tak, že se povrch dvakrát přejede vibrační deskou. Hutnění pokrývkové drenáže viz Dodatek C k hutnění vyztužené zeminy a záhozu se používají odpovídající hutnící metody a zařízení - viz odstavec 2.4. Zhutňuje se vhodně vlhkostně upravená zemina na požadovaný stupeň zhutnění předepsaný projektem. Pokud toto není projektem předepsáno, postupuje se podle požadavků odstavce 2.4. a tab. 2.4. Obr. 4.4.4b: Kontrola úhlu sklonu první řady zdiva zasypávání vyztužené zeminy nebo záhozu se provádí navýšením o 50 mm. Zemina musí mít odpovídající vlhkost. Zasypání se provede hned za rub drenážního materiálu, který se doporučuje chránit geotextilním filtrem proti zanášení jemnými částicemi ze záhozu. Prostor před čelní plochou pohledových prvků pod úrovní terénu se zasype záhozem. vyplnění pokrývkové a komínové drenáže u vyztužených stěn, viz Dodatek C Obr. 4.4.6: Hutnění zásypu tvarovek pomocí vibrační desky 19
TECHNICKÁ ČÁST 4.4.7 Výškové změny při pokládání první vrstvy tvarovek V některých případech opěrných stěn klesá terén podél zdi a také klesá výška zdi. Ložná spára mezi štěrkovým polštářem a zakládajícími tvarovkami se v takovém případě upraví stupňovitě podle terénu. Stupňovitě musí být upraven již štěrkový polštář. Výška jednotlivého stupně se rovná nejčastěji výšce tvarovky. U prudších spádů nebo u stěn kolem terénních schodišť se může výška stupně rovnat i výšce dvou tvarovek. Pracovní postup při pokládání první vrstvy tvarovek je stejný jako při pokládání první vrstvy tvarovek s rovným založením až na následující výjimky: spád drenážní trubky bude ve většině případů sledovat spád terénu. V místě drenážní trubky bude potřebné upravit stupňované dno štěrkového polštáře na šikmé u šikmých stěn je třeba vzít v úvahu tu skutečnost, že zakládající tvarovky vyššího stupně nemohou být uloženy ve stejné půdorysné přímce jako zakládající tvarovky nižšího stupně, ale musí být odsazeny. Tuto skutečnost je třeba mít na paměti při provádění hlavního výkopu pro stěnu, případně, podle sklonu terénu i při provádění výkopů pro štěrkový polštář, které se obvykle provádějí najednou před započetím výstavby stěny s pokládáním stěny se obvykle začíná v nejnižším místě je rozumné založit první vrstvu tvarovek pouze v takové délce zdi, která je v jedné úrovni. Po dokončení této vrstvy, tj. po jejím zasypání a zhutnění přejít na založení vrstvy o stupeň vyšší. Zakládající vrstva z této úrovně plynule přejde v druhou vrstvu v místech, kde je stěna hlubší. Pokud se začne s pokládáním zakládající vrstvy v různých výškových úrovních, tak je velice pravděpodobné, že se objeví jak horizontální tak vertikální nepřesnosti. Obr. 4.4.7: Pohled na stěnu s výškovými změnami v založení 4.5 Ukládání stěny Pokládání dalších vrstev tvarovek Gravity Stone by mělo pokračovat až po plánovanou korunu zdi podle pravidel uvedených níže. V této části výstavby se nejvíce opakují pracovní činnosti, což může vést k zefektivnění výstavby a k časovým úsporám. 4.5.1 Čištění horní plochy tvarovek Gravity Stone Horní plocha prvků Gravity Stone musí být očištěna a připravena k pokládce další vrstvy. Zásypový materiál, který zůstal na tvarovkách po zhutnění předcházející vrstvy, se musí odstranit např. plochou lopatou a potom se tvarovky musí omést koštětem - viz obr. 4.5.1. Další doporučení jsou následující: pro snadnější uložení kotevního trámku je dobré zarovnat zásypový materiál mezi kotevními trámky předcházející vrstvy zdiva na šířku lopaty a do výšky betonových prvků kotevní trámky spodní vrstvy nemusejí být očištěny, protože nebudou podepírat další trámky přebývající zásypový materiál může být nahromaděn nad kotevními trámky předcházející vrstvy, tj. v místech mezi kotevními trámky následující vrstvy u modulových stěn s více kotvením se musí očistit a připravit všechny řady kotev očištění je třeba provést důkladně, neboť malá zrna písku a štěrku, která zůstanou na povrchu tvarovek, na které budou osazeny tvarovky další vrstvy, způsobují nepřesnosti ve zdění Obr. 4.5.1: Příprava horního líce tvarovek pro další řádku zdiva Poznámka: Pokud by na tvarovky měla být položena geomříž v případě vyztužených stěn, postupuje se podle bodu 4.6. 20