GEOLOGIE Jádrem území pfiírodní památky je podlouhl buliïníkov kam k (suk) dlouh asi 300 m a irok 0 m. Táhne se S J smûrem v SZ orientovaném lesnatém svahu vrchu Radynû (567, m n. m.) pod stejnojmenn m hradem. RÛznû vysoké skalní útvary dosahují v ky 5 6 m. Na jv. stranû lemuje skály kamenné mofie tvofiené velk mi bloky, které se po svahu mûní v men í hranáãe. Ve stfiední ãásti chránûného území se nachází drobná skalní brána. BuliÏníkov kam k vznikl selektivní denudací odolnûj ích vlo- Ïek v chloriticko-sericitick ch bfiidlicích svrchního proterozoika. Mrazov m zvûtráváním se v periglaciálním období rozpadl vrozeklanou skupinu skal. Vyvinuly se tu vût inou mûlké pûdy typu rankerû ranker typick (litick ) v asociaci s typick mi (kysel mi) kambizemûmi. V irokém okolí leïí také pseudogleje s illimerick mi pûdami. KVùTENA Vegetaci buliïníkového suku tvofií chudé reliktní bory silikátov ch skal svazu Dicrano-Pinion s borovicí lesní (Pinus sylvestris), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) aje- fiábem ptaãím (Sorbus aucuparia) a na úpatí skal rostou dub letní (Quercus robur) a smrk ztepil (Picea abies). Vbylin- ném podrostu pfievládá metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) BuliÏníkov kam k v chudém reliktním boru silikátov ch skal. Kamenné mofie tvofiené velk mi bloky buliïníku. a borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus). Skály jsou porostlé li ejníky, mechorosty a kapradinami, napfi. osladiãem obecn m (Polypodium vulgare) a kapradí rozloïenou (Dryopteris dilatata). ZVÍ ENA Îijí tu bûïné lesní druhy, objevují se druhy kulturní krajiny. Men í ptáci pfiilétají pít ke kaluïím v prohlubních skalek. Z broukû byl nalezen vzácnûj í nosatec Anthonomus conspersus. LESNICTVÍ Porost náleïí do kategorie ochranného lesa, má nízkou hospodáfiskou hodnotu. Území je obklopeno smrkov mi monokulturami rûzného stáfií. VYUÎITÍ Nyní bez zásahû. Obnova probûhne maloplo n m podrostním zpûsobem. Podél pfiírodní památky vede turistická stezka a nauãná stezka. Skály vyuïívají horolezci, ktefií vyznaãili horolezecké cesty. Vysoká náv tûvnost je zfiejmá z vy lapan ch stezek a zbytkû tábofii È po celém území. památka Andrej ky Skalní útvar na severozápadním svahu vrchu Radynû (567, m n. m.), asi,5 km jihozápadnû od nádraïí v obci Star Plzenec ve tichovické vrchovinû. Star Plzenec 48 473 m V mûra:,0 ha Vyhlá eno: 975, novû 996 Ochrana vypreparovan ch buliïníkov ch skal bizarních tvarû. 76 PJ
Okres PlzeÀ-jih památka Boufiidla Západnû orientovan svah vrchu Hrby (57,9 m n. m.), zvan Na boufiidle,,5 km severnû od obce âmelíny. âmelíny GEOLOGIE Území pfiírodní památky zabírá vrchol a svahy krátkého hfibetu smûru JZ SV vplánické vrchovinû. Jeho podkladem je hrubozrnná amfibolicko-biotitická Ïula s vloïkami biotitického granodioritu tzv. kozlovického typu. Z balvanitého povrchu svahu vystupují ãetné drobné v chozy. V pûdním pokryvu pfievaïuje kyselá kambizem typická spolu s ménû zastoupen m rankerem typick (litick m, kambizemním) a kambizemí rankerovou. Jen malé 464 58 m V mûra:,54 ha Vyhlá eno: 990, novû 996 Ochrana mimofiádnû poãetné populace jalovce obecného (Juniperus communis). ostrûvky litozemí tvofií poãáteãní stadia velmi mûlk ch pokryvû Ïulov ch balvanû a v chozû. KVùTENA V západní ãásti území pfiírodní památky se na pfiíkr ch svazích s druhotn m borov m lesem dafií poãetné populaci jalovce obecného (Juniperus communis) ãítající více neï tisíc jedincû. V chudém bylinném patfie roste napfi. pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), kociánek dvoudom (Antennaria dioica), hadí mord nízk (Scorzonera humilis) akruãinka nûmecká (Genista germanica). Stfiední ãást chránûného území (donedávna rozoraná louka) byla v roce 998 zalesnûna smûsí dubu, buku a borovice a v ostatních ãástech pfievládají smí ené porosty s dominujícím smrkem. ZVÍ ENA Na slunn ch svazích porostl ch borov m lesem se nachází nûkolik kupovit ch mraveni È mravencû rodu Formica. LESNICTVÍ V echny lesní porosty jsou druhotné. Dfieviny v místech s hojností jalovce jsou z lesnického hlediska málo kvalitní. VYUÎITÍ Les je moïno hospodáfisky vyuïívat s ohledem na svûtlomilné jalovce, které mûïe ohrozit zastínûní stromy a náletov mi dfievinami (líska, kru- ina, bfiíza, ostruïiník). Témûfi celá západní ãást byla prosvûtlena. Je tû v. polovinû 0. století byla plocha s jalovcem vyuïívána jako pastvina. Obnovení pastvy, která by byla v tûchto pfiírodních podmínkách pro v voj jalovcû optimální, je vzhledem k témûfi úplnému zániku bylinného podrostu málo pravdûpodobné. BIBLIOGRAFIE 7 MAPA ÚZEMÍ strana 30 Poãetná populace jalovce obecného (Juniperus communis) vbo- rovém lese. Plodná vûtévka jalovce obecného. PJ 3 77
GEOLOGIE Údolní svah budují ãerno edé jílovité bfiidlice a slídnaté pískovce stfiedního ordoviku. V západní ãásti tvofií pískovce a jílovité bfiidlice letenského souvrství skalky, ve vy í ãásti stránû je v znamná poloha intraformaãní fosiliferní brekcie. Rozsáhlej í v chodní ãást stránû patfií star ímu dobrotivskému souvrství, ve vy í ãásti s podstatn m podílem pískovcû. Dobrotivské souvrství obsahuje ãetné zkamenûliny, zejména v jemn ch bfiidlicích nad cestou. Byli tu nalezeni pfiedev ím trilobiti Ormathops inflatus, Cyclopyge umbonata bohemica, ramenonoïci Paterula circina, Benignites primulus, konularie, ostnokoïci, plïi a dal í skupiny. Letenské souvrství (s v jimkou polohy brekcie) zkamenûliny neobsahuje. V brekcii nalézáme trilobity, zejména druh Colpocoryphe grandis, plïe, ramenonoïce a zbytky ostnokoïcû. âerná stráà je jedním z nejlep ích pfiirozen ch odkryvû dobrotivského souvrství v Barrandienu. Mezi pûdami pfievaïují kambizemû, pfiedev ím kyselá a nasycená kambizem typická, na mûlãích profilech kambizem rankerová. KVùTENA Území je porostlé smûsí rûzn ch druhû dfievin dubem letním (Quercus robur) a d. zimním (Q. petraea), borovicí lesní (Pinus sylvestris), modfiínem evropsk m (Larix Svah porostl nejrûznûj ími dfievinami. Pfiíkrá stráà nad prav m bfiehem fieky Úslavy s otonskou rotundou sv. Petra je nalezi tûm zkamenûlin dobrotivského souvrství. 3 RamenonoÏec Benignites primulus. decidua), smrkem ztepil m (Picea abies), bezem ãerven m (Sambucus racemosa), trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia) atd. V severní ãásti se vytvofiilo spoleãenstvo akátov ch porostû svazu Chelidonio-Robinion s dominantním americk m trnovníkem akátem. V chodní ãást zarûstá kfiovinami. V bylinném patfie rostou acidofilní a nitrofilní druhy, napfi. metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) a vla toviãník vût í (Chelidonium majus). V místech se zv en m mnoïstvím sutû (nad asfaltovou cestou) bylinn podrost témûfi chybí. ZVÍ ENA Druhy charakteristické pro PlzeÀskou kotlinu. LESNICTVÍ Lesní porosty jsou zafiazeny do kategorie ochranného lesa, jejich hospodáfiské vyuïití je nízké. V prudkém nezpevnûném svahu se stromy snadno vyvracejí. VYUÎITÍ Bezprostfiední blízkost osídlení se negativnû projevuje ukládáním odpadu do chránûného území. Dochází také k nepovolenému sbûru zkamenûlin. Do území zasahuje národní kulturní památka Slovanské hradi tû HÛrka, jejíï souãástí je pfiedrománská rotunda sv. Petra. Na zaãátku 0. století byl svah pod rotundou bezles. BIBLIOGRAFIE 37, 39, 50, 34 památka âerná stráà Pfiíkr svah údolí fieky Úslavy na severov chodním okraji obce Star Plzenec. Star Plzenec 338 430 m V mûra: 8,8 ha Vyhlá eno: 990, novû 999 Nalezi tû zkamenûlin v dobrotivském souvrství. 3 78 PJ 4
Okres PlzeÀ-jih rezervace Fajmanovy skály a Klenky Jihozápadní svahy kolem Fajmanovy skály (770,3 m n. m.), 3 km západnû od obce Nové Mitrovice v Tfieme- ínské vrchovinû. Chynín 688 778 m V mûra: 9,35 ha Vyhlá eno: 955, novelizováno 99 a 999 Zbytky pfiirozen ch lesních ekosystémû, zejména reliktních borû (na buliïníkov ch skalách a sutích) a jedlov ch buãin se smrkem. GEOLOGIE Horninov m podkladem sz. ãásti území jsou bfiidlice a droby svrchního proterozoika, v jv. ãásti tvofií podloïí metabazalty ( spility ) stejného stáfií. BuliÏníky, které tvofií vloïky v tûchto horninách, podmiàují morfologii území. V raznû zde vystupuje mohutn buliïníkov suk dlouh 00 0 m a vysok 5 7 m. Jeho úpatí je pokryto balvanov m mofiem. Kromû toho leïí vrezervaci nûkolik dal ích ménû nápadn ch skalek a kamenit ch sutí. V chodní ãást chránûného území tvofií mírnû zvlnûná plo- ina holoroviny. V jiïní ãásti je vyvinut systém mrazov ch srubû na úpatí s haldami hranáãû. Vsv. ãásti jsou pozûstatky staré hornické ãinnosti. Na území rezervace se vyvinuly kyselé a skeletovité hnûdé pûdy, zvlá tû kambizem typická kyselá s kambizemí rankerovou. V chozy zvûtralin a pevn ch hornin provází ranker typick (kambizemní), místy s litozemûmi. KVùTENA Na buliïníkov ch skalách a sutích rostou reliktní bory svazu Dicrano-Pinion s borovicí lesní (Pinus sylvestris), pfiimí en mi bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia) asvelmi chud m podrostem borûvky ãerné (Vaccinium myrtillus), brusinky obecné (Rhodococcum vitis-idaea), metliãky kfiivolaké (Avenella flexuosa) a mnoha druhy mechorostû a li ejníkû. V okolí buliïníkov ch v chozû b valy pûvodnû kyselé smrkové buãiny (s dosud hojnou jedlí) Calamagrostio villosae-fagetum ze svazu Luzulo-Fagetum, dnes zachované jen ve fragmentech. Dfievinnou skladbu v raznû naru il vysazovan smrk. Ve v chodní ãásti rezervace byly vysázeny kulturní borové lesy. Z montánních druhû zde roste sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea). Na jedlích parazituje bránovitec jedlov (Hirschioporus abietinus) a ohàovec HartigÛv (Phellinus hartigii). Skály a sutû osídlují kromû mechorostû pfiedev ím korovité a lupenité li ejníky. Nûkteré li ejníky napfi. Brodoa intestiniformis a Parmelia stygia patfií do skupiny druhû s arkto-alpinsk m typem roz ífiení rostoucí v âechách pfiedev ím v pohraniãních horách. Nacházejí se zde rovnûï druhy s tûïi tûm v skytu v horsk ch polohách, napfi. terãovka Parmelia incurva a pupkovka Umbilicaria polyphylla. Na stromech rostou zejména acidofilní druhy velmi tolerantní vûãi zneãi tûní ovzdu í, tj. hlavnû korovité a lupenité stélky. Kefiíãkovité li ejníky, napfi. Pseudevernia furfuracea nacházíme zfiídka. Z ohroïen ch li ejníkû zde byly zaznamenány pukléfika islandská Cetraria islandica a Chaenotheca sp. div. ZVÍ ENA Kromû bûïné lesní fauny se tu dafií plchovi zahradnímu (Eliomys quercinus), na skalách hnízdí v r velk (Bubo bubo), zbroukû zde Ïije mj. tesafiík Oximirus cursor, druh podhorsk ch a horsk ch lesû. LESNICTVÍ Vût ina pfiirozen ch porostû byla v minulosti nahrazena monokulturami borovic nebo smrkû. Do rezervace byl introdukován nepûvodní modfiín. Holoseãn zpûsob hospodafiení a vysoké stavy zvûfie (pfiedev ím jelena evropského) omezily moïnosti obnovy porostû bukem a jedlí. VYUÎITÍ Cílem hospodafiení je usmûrnûní v voje ekosystému k pfiirozené skladbû, podpora pfiirozené obnovy jedle a buku. BIBLIOGRAFIE 04, 05 MAPA ÚZEMÍ strana 30 Reliktní bor na buliïníkov ch skalách. Kamenné mofie pokr vá úpatí buliïníkového suku v jihov chodní ãásti chránûného území. PJ 5 79
GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou metabazalty svrchního proterozoika zakryté zvûtralinov m plá tûm a bfiidlicemi. V severní ãásti jsou roztrou ené pozûstatky mohyl kruhového aï protáhlého pûdorysu. Pozvoln svah je orientován k jihu. V jihov chodní ãásti jsou patrné zbytky po pfiíkopech a dal í antropogenní tvary. Povrch pokr vá pfiedev ím kambizem typická (nasycená), pod jehliãnat mi porosty i její kyselá varieta. KVùTENA Vegetaci tvofií ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) s dubem letním (Quercus robur) a d. zimním (Q. petraea), s lípou malolistou (Tilia cordata) aspfiímûsí habru obecného (Carpinus betulus). Dominantním druhem bylinného patra je tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), na nûkter ch místech ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides). Témûfi po celé plo e rostou jinak vzácné medovník velkokvût (Melittis melissophyllum) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). V znaãn je roztrou en v skyt lilie zlatohlávku (Lilium martagon), okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia), pry ce sladkého (Tithymalus dulcis), vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) a omûje vlãího (Aconitum vulparia). Roztrou eny jsou dal í hájové druhy, napfi. samorostlík Medovník velkokvût (Melittis melissophyllum). RÛznovûká doubrava je obklopena smrkov mi porosty. 3 Tesafiík korov (Rhagium inquisitor). klasnat (Actaea spicata), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia) a plicník tmav (Pulmonaria obscura). ZVÍ ENA Druhové sloïení odpovídá lesnímu spoleãenstvu stfiedních poloh. Ze zajímavûj- ích druhû ptákû byl zji tûn lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca). Z entomofauny je pozoruhodn v skyt teplomilného tesafiíka Pedostrangalia revestita a podhorsk ch stfievlíkû Pterostichus aethiops a Carabus auronitens. DoloÏen byl také v skyt nûkolika vzácn ch zástupcû dvoukfiídlého hmyzu pestfienek Hammerschmidtia ferruginea a Temnostoma vespiforme abránûnky Clitellaria ephippium. LESNICTVÍ RÛznovûk listnat porost je obklopen smrkov mi monokulturami, které od severov chodu ãásteãnû zasahují do území pfiírodní památky. VYUÎITÍ Les není hospodáfisky vyuïíván, nepoãítá se s Ïádn mi zásahy kromû v bûrné tûïby smrku. Obnova bude probíhat maloplo n m podrostním zpûsobem aï po dosaïení maximálního stáfií kmenoviny. Chybí nejmlad í vûková skupina dubu, stejnû tak nálet dubu. památka Hádky Doubrava v polesí Kam ky na jiïnû orientovaném mírném svahu (467,4 m n. m.),,5 km severozápadnû od obce Kornatice. Milínov 443 456 m V mûra: 5,6 ha Vyhlá eno: 956, novelizováno 988 a 999 Teplomilná doubrava se vzácnou kvûtenou. Na okrajích území se zmlazují smrky, které podléhají silnému okusu zvûfií. Souãasné území pfiírodní památky bylo souãástí b valého mohylového pohfiebi tû ze stfiední doby bronzové. Kolem území vede turistická stezka a je tu informaãní tabule nauãné stezky. BIBLIOGRAFIE 4, 04, 06, 30 MAPA ÚZEMÍ strana 30 3 80 PJ 6
Okres PlzeÀ-jih rezervace Hofiehledy Niva Mítovského potoka 500 800 m jiïnû od obce Hofiehledy. Hofiehledy 454 460 m V mûra: 5,54 ha Vyhlá eno: 99 Ochrana meandrujícího toku Mítovského potoka a baïinn ch ol in. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií bfiidlice a drobové bfiidlice svrchního proterozoika, které jsou v nivû potoka pfiekryty nûkolik metrû hlubokou vrstvou tûrkovit ch sedimentû a fluvizemí. Údolím protéká pfiirozenû meandrující Mítovsk potok. Jeho niva je protkána zanesen mi odvodàovacími pfiíkopy. Hlavní pûdní jednotkou jsou tu nivní pûdy fluvizem glejová. Dále od potoka se vytvofiily typické gleje a pseudogleje. KVùTENA Pomûrnû mlad lesní porost tvofien ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a vrbou kfiehkou (Salix fragilis) vznikl sekundárnû sukcesí na neobhospodafiovan ch loukách. Dokladem sukcese je znaãná fytocenologická nevyhranûnost porostû, inklinujících k podsvazu luïních lesû údolních poloh Alnenion glutinoso-incanae aksvazu baïinn ch ol in na zamokfien ch pûdách Alnion glutinosae. Tyto typy porostû pokraãují nivou Mítovského potoka dále k jihu mimo území pfiírodní památky. V znaãn mi druhy jsou napfi. ostfiice prodlouïená (Carex elongata), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), mokr vstfiícnolist (Chrysosplenium oppositifolium) a fiefii nice hofiká (Cardamine amara). Na jafie rozkvétá niva Ïlut mi kvûty blatouchu bahenního horského (Caltha palustris subsp. laeta) a prvosenky vy í (Primula elatior). Na su - ích místech roste kopytník evropsk (Asarum europaeum). Severní ãást nivy zarûstá stále více kopfiivami, objevila se tu invazní kfiídlatka japonská (Reynoutria japonica). ZVÍ ENA V chránûném území Ïijí bûïné Ïivoãi né druhy mj. ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), konipas horsk (Motacilla cinerea), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), v okolních lesních porostech byli pozorováni napfi. dlask tlustozob (Coccothraustes coccothraustes) a lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca). LESNICTVÍ Území pokr vají padesátileté porosty ol í, stromov ch vrb a smrkû (na vyv en ch místech). Na levém bfiehu Mítovského potoka jde pfieváïnû o fiediny. VYUÎITÍ Území je hospodáfisky málo vyuïitelné, stromy mají kvalitu palivového dfiíví. Pfiesto je ohroïeno chatafii, ktefií na jeho okraji zakládají komposty, ukládají palivové dfiíví aroz ifiují záhony na úkor chránûného území. Snahou ochrany pfiírody je rezervaci pfiehlásit posunout jiïním smûrem do zachovalej ího území. POZNÁMKA Je tû v polovinû 0. století byly na místû souãasného lesa obhospodafiované louky, vedla tudy nezpevnûná cesta. Ta dnes není v terénu vûbec patrná. Nesekané louky se zamokfiily a zarostly vlhkomiln mi dfievinami a rostlinami. Koncem 80. let 0. století byla upravena spodní ãást koryta Mítovského potoka místy bylo roz ífieno a prohloubeno, byly vybudovány dfievûné pfiíãné a podélné prahy a plûtky a bfiehy byly osázeny stromy. BIBLIOGRAFIE 65 BaÏinná ol ina v zimû PR Hofiehledy. Podbílek upinat (Lathraea squamaria). PJ 7 8
GEOLOGIE Horninové podloïí je budováno nepfiemûnûn mi nebo jen slabû pfiemûnûn mi bfiidlicemi a drobami svrchního proterozoika, proloïen mi vloïkami buliïníkû. BuliÏníky vystupují na povrch v nûkolika skalních v chozech v severní ãásti, jejich okolí je pokryto buliïníkovou sutí. Tato ãást rezervace je morfologicky ãlenitûj í neï zb vající území. Periglaciálního pûvodu jsou mrazové sruby o maximální v ce 0 m, pod nimiï jsou vyvinuty pedimenty. Nejvíce roz ífien mi pûdami jsou zde kambizemû kambizem typická (nasycená i kyselá). Na svahov ch sutích vznikly typické (kambizemní) rankery s litozemûmi, pokryv men ích prameni È tvofií glej typick (varieta zbahnûl ) s pseudoglejem kambick m. KVùTENA Témûfi po celém území rezervace rostou kvûtnaté buãiny podsvazu Eu-Fagenion. Byly zde rozli eny asociace Tilio cordatae-fagetum sbukem lesním (Fagus sylvatica), lípou velkolistou (Tilia platyphyllos) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus) ve stromovém patfie asbaïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kyãelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), svízelem vonn m (Galium odoratum), l kovcem jedovat m (Daphne mezereum) v bylinném patfie a Festuco altissimae-fagetum se smrkem Samec pestfienky Callicera aenea. Jarní aspekt buãiny. ztepil m (Picea abies) a bukem lesním a s pfievaïující kostfiavou lesní (Festuca altissima). Malé plochy jsou porostlé suèov mi lesy asociace Mercuriali-Fraxinetum s jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), baïankou vytrvalou, p eníãkem rozkladit m (Milium effusum) a ãesnáãkem lékafisk m (Alliaria petiolata). Pfii jihozápadní a severní hranici chránûného území se nacházejí drobná prameni tû s ol emi. Velmi vzácnû tu roste lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a omûj vlãí (Aconitum vulparia). Z 33 druhû nalezen ch dfievokazn ch choro Û jsou nejv znamnûj í Tyromyces mentschulensis a Inonotus cuticularis. ZVÍ ENA Pfii prûzkumu bylo v rezervaci zji tûno druhû ÏivoãichÛ, z toho 9 druhû bezobratl ch a 9 druhû obratlovcû. Ze savcû zde Ïijí napfi. jeïek západní (Erinaceus europaeus) arejsek mal (Sorex minutus). Z poãetné ornitofauny je tfieba zmínit alespoà ãápa ãerného (Ciconia nigra), kter zde pravidelnû hnízdí, holuba doupàáka (Columba oenas), kalouse u atého (Asio otus), kulí ka nejmen ího (Glaucidium passerinum), datla ãerného (Dryocopus martius), strakapouda malého (Dendrocopos minor), lejska bûlokrkého (Ficedula albicollis), oupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris) aofie níka kropenatého (Nucifraga caryocatactes). Îije tu ãolek horsk (Triturus alpestris), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata). Velk poãet doupn ch stromû svûdãí ptákûm hnízdícím v dutinách. Blízk hfibet za v chodním okrajem rezervace hostí pozoruhodnû bohatou faunu mûkk Û s více neï 34 druhy, s v znaãn mi druhy jako jsou Ïebernatûnky drobná (Ruthenica filograna) a foudkovka Ïebernatá (Sphyradium doliolum). Kontinuitu listnatého lesa dokládají nosatci Acalles camelus, A. comutatus, Echinodera hypocrita a Donus palumbarius. Z dal ích vzácnûj ích druhû broukû typick ch pro listnaté lesy byli zji tûni napfi. stehenáãi Ischnomera cyanea a I. sanguinicollis, mandelinky Chrysolina umbratilis Národní pfiírodní rezervace a Timarcha metallica a nosatec Barynotus moerens. Îijí zde v znaãné lesní druhy dvoukfiídl ch pestfienky Callicera aenea, Brachymyia berberina a Criorhina asilica. LESNICTVÍ RÛznovûké lesní porosty jsou jedineãnou ukázkou pfiirozen ch buãin na PlzeÀsku. Vût inu porostu moïno ponechat samovolnému v voji. Chejlava Severní aï severov chodní svahy Bukové hory (650,8 m n. m.) km jihozápadnû od obce Îdírec a 3 km v chodnû od obce ZhÛfi v Bukovohorské vrchovinû. Mûcholupy 538 66 m V mûra: 5,90 ha Vyhlá eno: 933, obnoveno 956, novelizováno 988 Star smí en listnat porost s hájovou kvûtenou. VYUÎITÍ V souãasné dobû je území rezervace ponecháno samovolnému v voji. Místy je tfieba sníïit podíl smrku ve prospûch dfievin odpovídajících stanovi ti. BIBLIOGRAFIE 33,, 0, 54, 388, 389, 398, 403 MAPA ÚZEMÍ strana 30 8 PJ 8
Okres PlzeÀ-jih rezervace Chynínské buky Buãina uprostfied smrkov ch lesû 4 km v chodnû od obce Nové Mitrovice, na jihov chodním okraji vrcholové plo- iny Nad Maráskem (800,5 m n. m.) v Tfiem ínské vrchovinû. Chynín 730 768 m V mûra: 3,9 ha Vyhlá eno: 933, novelizováno 99, 999 Zachoval zbytek pûvodních bukov ch lesû v západní ãásti Brd. svrchního proterozoika. Jejich v chozy se rozpadají v suè. Ve stfiední ãásti leïí drobná prameni tû. PÛdní pokryv tvofií kyselá kambizem typická, na sutích ranker kambizemní (typick ). Zamokfiené plochy pokr vá pseudoglej kambick (typick ) s glejem typick m. KVùTENA PfievaÏují kvûtnaté buãiny Dentario enneaphylli-fagetum s bukem lesním (Fagus sylvatica) a smrkem ztepil m (Picea abies), místy s bohat mi porosty kyãelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkonosné (D. bulbifera) a svízele vonného (Galium odoratum). Tu a tam lze najít fragmenty baïankové jaseniny (Mercuriali-Fraxinetum) sja- vorem klenem (Acer pseudoplatanus). K zajímavûj ím druhûm patfií kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), l kovec jedovat (Daphne mezereum) a samorostlík klasnat (Actaea spicata). Na prameni ti se vytváfiejí souvislé porosty fiefii - nice hofiké (Cardamine amara) a mokr e stfiídavolistého (Chrysosplenium alternifolium). Na odumírajících kmenech vyrûstá mnoho druhû dfievokazn ch hub, mezi nejv znamnûj í patfií Tyromyces mentschulensis. nas), datel ãern (Dryocopus martius), s c rousn (Aegolius funereus), lejsek mal (Ficedula parva), jelen lesní (Cervus elaphus). Kontinuitu listnatého lesa dokládá v skyt nosatcû Acalles camelus, A. comutatus a Ruteria hypocrita. Îijí zde také stehenáã Ischnomera cinerascens, stfievlík Cychrus attenuatus a pestfienka Criorhina asilica. LESNICTVÍ V nûkter ch partiích rezervace je les ve stadiu rozpadu. Stáfií nûkter ch bukû je odhadováno na 50 let. Charakteristická jsou odumfielá torza bukû pokrytá choro i a ãetné v vraty. Pfiirozené zmlazení buku je znaãnû po kozováno okusem jeleny. V okrajov ch ãástech zmlazuje a dobfie odrûstá javor. VYUÎITÍ V posledních letech není rezervace vyuïívána, aï na nahodilou tûïbu. Podíl vtrou eného smrku se bude postupnû sniïovat. Na ochranu bukového náletu bude nutno vybudovat oplocenky. Lesní porost byl chránûn pfii obhospodafiování patrnû rozhodnutím vedení velkostatku jiï v roce 905, kdy byl pfii tûïbû dfieva vylouãen holoseãn zpûsob a mohl se pouïívat jen v bûrn zpûsob. B val zde milífi na pálení dfievûného uhlí. Území bylo souãástí rozlehlé obory dobudované v roce 908. Pro velké kody na stromech bylo pozdûji nutno redukovat stavy vysoké zvûfie. BIBLIOGRAFIE 04, 05 GEOLOGIE Okraj rozlehlé, nepravidelnû rozãlenûné plo iny holoroviny Nad Maráskem (800,5 m n. m.) v Tfiem ínské vrchovinû. Horninov m podkladem pfieváïnû k jihov chodu orientovaného území rezervace jsou metabazalty ( spility ) ZVÍ ENA Zji tûné druhy ÏivoãichÛ patfií mezi pfiirozené obyvatele lesnatého území. Hnízdí zde ãáp ãern (Ciconia nigra) a byli pozorováni napfi. holub doupàák (Columba oe- Kvûtnatá buãina s podrostem kyãelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos). L kovec jedovat (Daphne mezereum). PJ 9 83
GEOLOGIE Horninové podloïí pfieváïné ãásti rezervace budují tmavû edozelené metabazalty svrchního proterozoika (spility), jejichï rozpadem vznikají kamenité sutû a suèové proudy. BuliÏníkové tûleso, protaïené smûren S J, vytváfií zfieteln hfibet. Zvûtralinov plá È metabazaltû je bohat na Ïelezité okry a hematit, po jejichï tûïbû zbyly v jihov chodní ãásti území drobné jámy. Vrcholová ãást Kok- ína (jiï mimo rezervaci) byla vybrána jako typová lokalita prekambrick ch stromatolitû ãeského proterozoika. Vytvofiily se zde kyselé aï velmi kyselé pûdy (kambizem typická, kyselá s kambizemí dystrickou), na v chozech hornin a kamenit ch (balvanit ch) sutích kambizem rankerová s typick mi (kambizemními) rankery. KVùTENA Nejcennûj í porosty jsou fragmenty kostfiavov ch jedlobuãin (Festuco altissimae-fagetum) na severních a severozápadních svazích s dominantní kostfiavou lesní (Festuca altissima), vûsenkou nachovou (Prenanthes purpurea), kokofiíkem pfieslenat m (Polygonatum verticillatum) aba- Ïankou vytrvalou (Mercurialis perennis). Dále tu roztrou enû rostou napfi. l kovec jedovat (Daphne mezereum), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkonosná (D. bulbifera), svízel vonn (Galium odoratum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), vikev lesní (Vicia sylvatica), violka lesní (Viola reichenbachiana), pry- ec sladk (Tithymalus dulcis) Korálovec jedlov roste na odumírajícím bukovém dfievû. Lesní porosty v PR Kok ín. a jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis). Koruny nûkter ch stromû napadá jmelí bílé (Viscum album). Na nûkolika padl ch kmenech nalezneme zdobnou houbu korálovec (Hericium sp.). Na okrajích rezervace jsou kvûtnaté buãiny vystfiídány druhovû chud mi bikov mi buãinami svazu Luzulo-Fagetum s dominantní metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), s bikou bûlavou (Luzula luzuloides) a Èavelem kysel m (Oxalis acetosella). Na severov chodním okraji chránûného území se nachází mûsíãnicová javofiina (Lunario- -Aceretum) s bukem lesním (Fagus sylvatica), smrkem ztepil m (Abies alba), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a poãetnou populací mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva), která pfiesahuje mimo rezervaci. Na plo inû ve vrcholové partii roste v buãinû hojnû nitrofilní kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), v tomto mnoïství zcela netypická pro masív Kok ína. Pfiíãina patrnû souvisí s dávn m osídlením. ZVÍ ENA Îijí zde bûïné druhy savcû, napfi. kuna lesní (Martes martes), jelen lesní (Cervus elaphus) asrnec obecn (Capreolus capreolus). V korunách stromû hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra). Z ptákû byli dále pozorováni napfi. holub doupàák (Columba oenas), lejsek mal (Ficedula parva), strakapoud mal (Dendrocopos minor), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum) a datel ãern (Dryocopus martius). Z noãních mot lû tu byli zji tûni bourovci Macrothylacia rubi, Euthrix potatoria a Dendrolimus pini. Îijí zde tesafiíci Prionus coriarius a Stictoleptura scutellata, zdobenec Gnorimus nobilis a stfievlíci Carabus arcensis a Cychrus attenuatus. LESNICTVÍ PfievaÏují rûznovûké buãiny a jedlobuãiny. V 60. letech 0. století do lo ke zmûnû pûvodní skladby dfievin v sadbou douglasky, pozdûji i smrku, modfiínu a jasanu. Zdravotní stav jedlí je patn, jsou silnû proschlé a zmlazují minimálnû. Buky zmlazují relativnû dobfie. Vlivem okusu chybí první vûkov stupeà listnat ch dfievin a zaãínají vznikat svûtliny. VYUÎITÍ Nejvût ím ohro- rezervace Kok ín Buãina na severních a severozápadních svazích vrchu Kok ín (684,4 m n. m.),, km severoseverov chodnû od obce Mítov a km v chodojihov chodnû od obce Hofiehledy. Hofiehledy Ïením pro území je nadmûrn stav vysoké zvûfie. Proto byly k ochranû náletu a nárostu listnáãû a jedle instalovány oplocenky na svûtlinách a také v místech, kde lesní porost jiï dosahuje stadia rozpadu. V místech zarostl ch kopfiivami byl buk doplnûn umûlou v sadbou. Byl odstranûn krmelec z ochranného pásma, aby se zde nezdr- Ïovala zvûfi. NepÛvodní dfieviny se budou redukovat. POZNÁMKA Na vrchu Kok- 59 673 m V mûra: 0,65 ha Vyhlá en: 955, novelizováno 99 Ochrana zbytkû pfiirozen ch lesních ekosystémû, zejména kvûtnat ch buãin a jedlobuãin. ín (bezprostfiednû u jiïního okraje rezervace) b valo blíïe neurãené hradi tû obdélníkového pûdorysu. Kamenné valy jsou rozvaleny. V minulosti se v rezervaci a v okolí dolovala Ïelezná ruda. BIBLIOGRAFIE 04, 05 MAPA ÚZEMÍ strana 30 84 PJ 0
rezervace Lopata Lesní porosty kolem zfiíceniny hradu Lopata, km v chodnû od obce Èáhlavice v údolí Kornatického potoka. Milínov 398 436 m V mûra: 6,67 ha Vyhlá eno: 933, novelizováno 990 Star listnat porost s pestrou hájovou kvûtenou. GEOLOGIE Prav údolní svah Kornatického potoka. Jeho horninov podklad je budován bfiidlicemi a drobami svrchního proterozoika, z nichï v nûkolika v razn ch skalních skupinách vystupuje protáhlé buliïníkové tûleso, rozpadající se v jednotlivé skalky a balvany. Na nejvy - ím v chozu se strm mi svahy a balvanit mi sutûmi stojí zfiícenina hradu Lopata. Vytvofiily se zde kyselé hnûdé pûdy (kambizem typická, kyselá). Na skalnat ch v chozech a kamenit ch (balvanit ch) sutích se vyvinula kambizem rankerová s typick mi (kambizemními) rankery. KVùTENA Jádrem rezervace jsou habrové javofiiny (Aceri- -Carpinetum) spfievahou lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), dubu zimního (Quercus petraea), d. letního (Q. robur) aja- voru klenu (Acer pseudoplatanus), v kefiovém patfie s lípou velkolistou a zimolezem p fiit m (Lonicera xylosteum). Vbylinném podrostu roste napfi. svízel vonn (Galium odoratum), kopytník evropsk (Asarum europaeum), Ïindava evropská (Sanicula europaea), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), plicník tmav (Pulmonaria obscura), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), samorostlík klasnat (Actaea spicata), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), pupkovec pomnûnkov (Omphalodes scorpioides). âetné skalní v chozy jsou porostlé osladiãem obecn m (Polypodium vulgare). Okres PlzeÀ-jih ZVÍ ENA Skladba fauny odpovídá stanovi tním podmínkám. Bohatá je malakofauna. Z ptákû byli pozorováni napfi. s ãek obecn (Athene noctua), holub doupàák (Columba oenas) aze savcû kuna lesní (Martes martes). Chránûné území je mimofiádnû bohaté na entomofaunu. Kontinuitu listnatého lesa dokazuje v skyt nosatcû Acalles comutatus, A. echinatus a Ruteria hypocrita. Pro lipové lesy je charakteristick v skyt kovafiíka Porthmidius austriacus a kozlíãka Oplosia fennica. Z dal ích vzácnûj ích broukû stojí za zmínku mandelinky Cryptocephalus imperialis, C. frontalis, C. punctiger, Smaragdina flavicollis a Chrysolina purpurascens, tesafiíci Stenocorus meridianus a Leptura aethiops, kozlíãek Saperda octopunctata, drabãík Staphylinus chalcocephalus a zástupci ãeledi Anthribidae-Enedreutes sepicola a Choragus sheppardi. Z mot lû byli zji tûni bûlopásci Limenitis camilla a L. populi, z dvoukfiídlého hmyzu potom teplomilná bránûnka Chloromyia speciosa a dendrofilní pestfienky Psilota anthracina, Criorhina asilica, C. pachymera, Hammerschmidtia ferruginea a Chalcosyrphus eunotus. LESNICTVÍ Po opu tûní hradu se lesní porost vyvíjel samovolnû s minimálními zásahy ãlovûka. V posledních desetiletích se v nûm provádûly jen probírky. Je rûznovûk, relativnû v ak mlad. VYUÎITÍ Porosty nejsou hospodáfisky vyuïívány. Blízkost husté chatové zástavby v údolí Kornatického potoka a vysoká náv tûvnost zfiíceniny ohroïují vegetaci, pfiedev ím zavlékáním nepûvodních bylinn ch druhû. Z tohoto dûvodu byla v roce 998 pfiemístûna znaãená turistická cesta, která protínala chránûná území, na jeho hranici. HISTORIE Podle archeologick ch nálezû tu leïelo neolitické a pozdûji eneolitické sídli tû (kultura chamská). Hrad Lopata byl zaloïen ve 40. letech 4. století Hefimanem z Litic. O století pozdûji byl pobofien. Ke zfiíceninû vede turistická cesta a nauãná stezka F. X. France. BIBLIOGRAFIE 4, 04,, 434 MAPA ÚZEMÍ strana 30 Mrazov srub a suèov les PR Lopata se snûhovou pokr vkou. PJ 85
GEOLOGIE Povrch celého chránûného území tvofií fluviální náplavy fieky Úhlavy. Hlavním pûdním typem je pseudoglej. Bfiehy Úhlavy jsou podél areálu zámku zpevnûny kameny. V lesíku leïí prameni tû. Vût- í ãást území pfiírodní památky tvofií fluvizem typická (glejová), lemovaná po obou stranách fieky typick mi gleji a pseudogleji. KVùTENA LuÏní les s dominantní ol í lepkavou (Alnus glutinosa) asvtrou en mi javorem mléãem (Acer platanoides) a jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior) náleïí do asociace Stellario-Alnetum glutinosae. V podrostu pfievaïují napfi. ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), blatouch bahenní (Caltha palustris), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), orsej jarní (Ficaria bulbifera), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum). Vmrtvém ramenu roste kolonie stulíku Ïlutého (Nuphar lutea), v fiíãním korytû u mostu spolu se stulíkem Kolonie stulíku Ïlutého (Nuphar lutea) ve slepém ramenu Úhlavy. také laku ník vodní (Batrachium fluitans) a zevar (Sparganium sp.). eku Úhlavu lemují vzrostlé v sadby ol í lepkav ch a topolû kanadsk ch (Populus canadensis). ZVÍ ENA Z ptákû byli pozorováni napfi. ãejka chocholatá (Vanellus vanellus), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), mlynafiík dlouhoocas (Aegithalos caudatus) a po tolka obecná (Falco tinnunculus). Vfiece Ïije bohatá rybí fauna. Z broukû je v znaãn na stulík vázan rákosníãek Donacia crassipes a nosatec Curculio betulae, indikující zachovalé ol iny. LESNICTVÍ RÛznovûké listnaté stromy a kefie. Cílem péãe je v chova smûfiující k druhovû pestrému typu lesa. VYUÎITÍ U ml na je pfied jezem odebírána voda pro malou vodní elektrárnu. Obyvatelé obce a turisté zde zanechávají zfietelné stopy vy lapané stezky, ohni tû, tábofii tû, odpadky. Do Úhlavy vtéká dosud neãi tûná odpadní voda z obce. Pfiestárlé nepûvodní topoly kanadské se postupnû nahrazují pûvodními druhy dfievin. POZNÁMKA První známé osídlení kolem LuÏan se datuje z období mohylov ch sídli È památka LuÏany Meandr v nivû fieky Úhlavy od silniãního mostu v obci LuÏany, asi km proti proudu fieky, vãetnû zbytku luïního lesa na pravém bfiehu fieky proti zámeckému parku. LuÏany 500 500 let pfi. n. l. Ve 3. století byly LuÏany sídlem vladykû z LuÏan. Zámek, jehoï dne ní pseudorenesanãní podoba pochází z let 886 887, je 355 m V mûra: 7,0 ha Vyhlá eno: 95, novelizováno 996 Charakteristick typ luïního porostu na stfiední Úhlavû a zachoval zbytek pfiirozeného meandrovitého fieãi tû. obklopen parkem. Od roku 908 zámek vlastní Nadání Josefa, Marie a ZdeÀky Hlávkov ch. BIBLIOGRAFIE 97 86 PJ
Okres PlzeÀ-jih památka Mí ovské buky Mírnû uklonûn severní svah,5 km jiïnû od obce Mí ov v Tfiem ínské vrchovinû. Mí ov 74 740 m V mûra: 5,03 ha Vyhlá eno: 955, novelizováno 999 Zbytek kyselé buãiny s vtrou enou jedlí. GEOLOGIE Území pfiírodní památky leïí na mírném svahu úpadu pod plo inou holoroviny Nad Maráskem (800,5 m n. m.). Jeho horninov podklad tvofií bfiidlice, droby a metabazalty (spility) svrchního proterozoika, pfiekryté svahov mi sedimenty kamenito-hlinit ch sutí ajílovit ch hlín. Na svahovinách vznikla kyselá kambizem typická, v nejvy ích polohách kryptopodzol rankrov s rankerem typick m. Na vlhãích místech leïí typick (kambick ) pseudoglej s glejem. KVùTENA Do dne ní doby se zachoval jen fragment druhovû chudé horské smrkové buãiny (Calamagrostio villosae-fagetum). PfievaÏuje smrk ztepil (Picea abies), vtrou en je buk lesní (Fagus sylvatica). Nûktefií jedinci dosahují stáfií aï 50 let. Nachází se tu nejvût í jedle bûlokorá (Abies alba) v polesí, jejíï kmen mûfií v prsní v ce 365 cm v obvodu. V chudém podrostu dominují kapradiny kapraì samec (Dryopteris filix- -mas) a papratka samiãí (Athyrium filix-femina), dále je moïno najít napfi. kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum) a vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea). Hojné jsou tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) a borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus). Na odumírajících stromech parazituje mnoho choro Û. Z epifytick ch li ejníkû zde rostou pfiedev ím acidofilní druhy, velmi tolerantní vûãi zneãi tûní ovzdu í, tj. hlavnû takové, které mají korovité a lupenité stélky. Zfiídka nalézáme kefiíãkovité li ejníky, napfi. Cetraria chlorophylla a Pseudevernia furfuracea. Staré exempláfie odumfiel ch bukû porûstá li ejník Thelotrema lepadinum, kriticky ohroïen druh lichenoflóry âeské republiky, indikátor vlhk ch, pfiirozen ch horsk ch lesû. K ohroïen m li ejníkûm patfií rovnûï pukléfika islandská (Cetraria islandica) a Chaenotheca brachypoda. Dále tu roste dutohlávka Cladonia norvegica, která má v âr pouze tfii dal í lokality (na umavû avbrdech). ZVÍ ENA Z ãetn ch lesních druhû zde byli pozorováni napfi. kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), s c rousn (Aegolius funereus) aofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes). ZbroukÛ byl zji tûn podhorsk stfievlík Cychrus attenuatus. LESNICTVÍ Zbytek kyselé buãiny s vtrou enou jedlí. Nûkteré exempláfie buku a jedle dosahují obrovsk ch rozmûrû. V souãasnosti v ak pod vlivem zvûfie a okolních smrkov ch porostû pfievládají smrky. Buk zmlazuje, ale je nadmûrnû po- kozován okusem. V centrální ãásti, kde pfiestárlé buky odumírají, vznikají svûtliny zarûstající tfitinou chloupkatou. Smrk zmlazuje velmi dobfie po celé plo e. VYUÎITÍ Kromû sm cení lesa v jiïní ãásti a následné neudrïované v sadby v roce 970 se v lese dlouhá léta neprovádûly Ïádné zásahy. Od roku 995 se podnikají kroky na záchranu pûvodního genofondu buku a jedle jejich podporou pfii v chovn ch zásazích a ochranou pfiirozeného zmlazení (individuální ochrana, oplocenky). Je nezbytná eliminace smrku z hustého náletu. Okusové formy bukû na okraji lesního porostu. Druhovû chudá horská smrková buãina. PJ 3 87
GEOLOGIE Horninotvorn podklad budují drobnozrnné muskoviticko-biotitické granodiority (tzv. kozlovick typ). Povrch je pokryt kvartérními ulo- Ïeninami, nad které vystupují granodioritové balvany. Ploch m údolím protéká potok zregulovan v 80. letech 0. století, kter v tomto údolí pramení. Ve v chodní ãásti se nacházejí dva rybníky. Severní a jiïní hranici v západní ãásti území tvofií kamenné hrázky, které dûlí území ve stfiední ãásti smûrem S J. V zamokfien ch ãástech CHÚ se vyvinuly hydromorfní pûdy, pfiedev ím typick, varieta zbahnûl glej s typick m (kambick m) pseudoglejem. Po okrajích se nachází kyselá kambizem typická a pseudoglejová. Vysokobylinná mokfiadní lada. Kvetoucí kosatce sibifiské (Iris sibirica) v západní ãásti chránûného území. KVùTENA Západní ãást území pokr vají fytocenologicky nevyhranûné louky z okruhu svazu Molinion a mokfiadní vysokobylinná lada podsvazu Filipendulenion s dominantním tuïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria). Pfiedev ím sem se soustfieìuje populace zvlá tû chránûného hofice hofiepníku (Gentiana pneumonanthe) a kosatce sibifiského (Iris sibirica), dále bukvice lékafiské (Betonica officinalis), bezkolence modrého (Molinia caerulea) a srpice barvífiské (Serratula tinctoria). V chodní ãást chránûného území je znaãnû zruderalizovaná, zarûstá kru inou ol ovou (Frangula alnus), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa) a kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica). Na kamenech roste ojedinûle kociánek dvoudom (Antennaria dioica) a matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides). Vodní flóra eutrofních rybníkû je reprezentována rdestem kadefiav m (Potamogeton crispus) a laku níkem vodním (Batrachium aquatile). památka Novoveská draha Louky v údolí bezejmenného potoka na severozápadním okraji obce Nová Ves u Nepomuka. Nová Ves ZVÍ ENA Pfii zoologickém prûzkumu bylo zji tûno 55 druhû ÏivoãichÛ, z toho 9 bezobratl ch, z nichï byli nejpoãetnûj í brouci. PrÛzkum odhalil vâeské republice vzácnûj í nosatce Dorytomus salicis a Gymnetron beccabungae. Ze zvlá - tû chránûn ch druhû obratlovcû byli zji tûni skokan zelen (Rana kl. esculenta), je tûrka obecná (Lacerta agilis), uïovka obojková (Natrix natrix) a Èuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Území nebylo po dlouhá léta hospodáfisky vyuïíváno. Po celé plo e se ífií kfioviny, pfiedev ím kru iny, které vytlaãují pûvodní vegetaci. Pozemky v západní ãásti jsou zamokfieny. 486 495 m V mûra: 4,93 ha Vyhlá eno: 990 Ochrana vlhk ch luk a pastvin se zvlá tû chránûn mi druhy rostlin. Intenzivnû se rozrûstá tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), která utlaãuje populaci hofice hofiepníku. Kfioviny byly nûkolikrát vyfiezávány a byly na nû aplikovány herbicidy, bez valného úspûchu. Západní ãást byla opakovanû seãena. Vhodnûj í by bylo obnovení pastvin pro ovce nebo kozy. 88 PJ 4
Okres PlzeÀ-jih památka Pod Smutn m koutem Doubrava na skalním hfibetu na v chodním okraji polesí Vysoká leïí,5 km jihojihozápadnû od obce âiïice na pfieváïnû jihov chodnû orientovan ch svazích. Robãice 370 43 m V mûra: 8,65 ha Vyhlá eno: 998 Zbytek zachovalé rûznovûké doubravy s pestrou hájovou kvûtenou. GEOLOGIE Skalní hfibet táhnoucí se ve smûru SZ JV budují horniny svrchního proterozoika. LeÏí na pfiíkrém svahu spadajícím od Kozího kamene k Úhlavû. Pfievládají kambizemû (hnûdé pûdy), hlavnû kambizem typická (nasycená i kyselá) s kambizemí rankerovou. Vlhãí polohy pokr vají kambizem pseudoglejová s pseudoglejem kambick m. KVùTENA Kvûtnaté mezofilní dubohabrové a dubolipové háje svazu Carpinion. Ve stromovém patfie pfievaïují dub letní (Quercus robur) a d. zimní (Q. petraea), borovice lesní (Pinus sylvestris), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor mléã (Acer platanoides) a habr obecn (Carpinus betulus). V podrostu rostou hájové druhy, napfi. jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), ostfiice chlumní (Carex montana), jetel alpínsk (Trifolium alpestre), svízel lesní (Galium sylvaticum), zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus) a ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea). ZVÍ ENA V chránûném území Ïije bûïná lesní fauna. Entomologick prûzkum prokázal nûkolik zajímav ch druhû hmyzu tesafiíka Prionus coriarius, kovafiíka Calambus bipustulatus a dendrofilní pestfienky Criorhina pachymera, C. asilica a Brachypalpus laphriformis. LESNICTVÍ Duby ve stfiední ãásti jiï 30 let staré byly na pfielomu 80. a 90. let 0. století zachránûny pfied tûïbou. Do okrajov ch ãástí byl v minulosti vysazen smrk. VYUÎITÍ Lesy jsou zafiazeny do kategorie lesa ochranného, kde se poãítá s nahodilou tûïbou, pfiedm tní probírkou s podporou listnáãû a s uvolàováním nárostu. Jarní aspekt rûznovûké doubravy s pestrou hájovou kvûtenou. PJ 5 89
GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií migmatitizovaná pararula. NíÏe poloïená místa jsou vyplnûna sedimenty. Zamokfiená údolní niva je pokryta vrstvou ra elinného substrátu. V severní ãásti rezervace pramení potok, kter dále tvofií v chodní hranici území. Kdysi udrïované odvodàovací struïky jiï neslouïí. V mokfiadu se nacházejí tfii tûnû o prûmûru 40 50 cm a hloubce asi m. Na jiïním okraji navazuje na mokfiad intenzivnû obhospodafiovan rybník. Dále smûrem k jihu se nachází vrt pro pitnou vodu. Vytvofiily se zde pfiedev ím hydromorfní pûdy typu glejû (glej organozemní, glej typick varieta zbahnûl ) a pfiechodová organozem glejová. Okraje rezervace jsou lemovány kysel mi hnûd mi pûdami kambizemí typickou a pseudoglejovou. KVùTENA Jádro území, které leïí v nejníïe poloïené ãásti pfiírodní rezervace, tvofií nevápnité mechové slatini tû Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion asociace Sphagno warnstorfiani- -Caricetum davallianae. Pfieva- PR Poláneck mokfiad v zimû, v pozadí obec Polánka. Ïují zde porosty s dominující ostfiicí zobánkatou (Carex rostrata), o. prosovou (C. panicea), o. obecnou (C. nigra), vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), kozlíkem dvoudom m (Valeriana dioica), pfiesliãkou pofiíãní (Equisetum fluviatile) a ra eliníkem Girgensohnov m (Sphagnum girgensohnii). Ze vzácn ch druhû zde rostou napfi. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. ble - ní (C. pulicaris), tolije bahenní (Parnassia palustris) a zmechû hedvábitec vlhkomiln (Homalothecium nitens). Ve svahu tyto porosty pfiecházejí v pcháãové louky podsvazu Calthenion, v nichï lze na sekan ch plochách rozli it druhovû velmi bohaté porosty asociace Angelico-Cirsietum palustris spfieva- Ïujícími travami medyàkem vlnat m (Holcus lanatus), kostfiavou luãní (Festuca pratensis) a k. ãervenou (F. rubra), dále napfi. s prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis), ostfiicí Hartmanovou (Carex hartmanii), a na nesekan ch plochách druhovû chudou asociaci Scirpetum sylvatici s dominantní skfiípinou lesní (Scirpus sylvaticus). V severní ãásti roste na mal ch plochách vegetace vysok ch ostfiic s ostfiicí mûch fikatou (Carex vesicaria) a o. latnatou (C. paniculata). ífií se zde o. tfieslicovitá (C. brizoides). ZVÍ ENA Podrobn zoologick prûzkum nebyl proveden. Z konce 80. let 0. století je rezervace Poláneck mokfiad Mokfiad v údolí potoka Kamenice nad koupali tûm jiïnû od Polánky. Polánka u Nepomuka z potoka jiïnû od Polánky uvádûn v skyt skokana ostronosého (Rana arvalis), s. hnûdého (R. temporaria) a ãolka obecného (Triturus vulgaris). VYUÎITÍ Plocha ra elini tû nebyla dlouhodobû zemûdûlsky vyuïívána. V druhé polovinû 54 555 m V mûra: 3,78 ha Vyhlá eno: 000 Mokfiadní louky a slatinná ra elini tû se zvlá tû chránûn mi druhy rostlin. 90. let 0. století se zapoãalo s obãasn m ruãním kosením a vyfiezáváním náletov ch dfievin (bfiízy, borovice, vrby), které zaãaly ra elini tû zarûstat. Pokud se na loukách bude i nadále extenzivnû hospodafiit, souãasná skladba vegetace nebude ohroïena pfiirozenou sukcesí. 90 PJ 6
Okres PlzeÀ-jih památka Sedlecká rokle Rokle ve svahu nad Tymákovsk m potokem 800 m severov chodnû od obce Sedlec u Starého Plzence. LhÛta u Tymákova 348 374 m V mûra: 0,7 ha Vyhlá eno: 990 V chozy bfiidlic a pískovcû spodních poloh klabavského souvrství s graptolitovou faunou. GEOLOGIE Vrokli vystupují pískovce a prachové bfiidlice spodní ãásti klabavského souvrství, edû a hnûdofialovû zbarvené, patfiící arenigskému stupni spodního ordoviku. V poloze pískovce byla zji tûna jedna z nejstar ích graptolitov ch faun vbarrandienu, charakterizovaná pfiítomností rodu Clonograptus. V bfiidlicích je nehojná, av ak v znaãná fauna rameno- noïcû s rody Sedlecilingula a Spondyglosella a stratigraficky v znamná spoleãenstva mikrofosilií. V okolí rokle se vyvinuly hnûdé pûdy kyselá (místy také nasycená) kambizem typická. KVùTENA V kulturním lese, kter pokr vá celé území, pfievaïují borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepil (Picea abies) a modfiín opadav (Larix decidua). Rokle a její svahy zarûstají bezem ãerven m (Sambucus racemosa). Druhotnû chud bylinn podrost reprezentují napfi. net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere) a Èavel kysel (Oxalis acetosella). ZVÍ ENA Îije tu bûïná fauna zemûdûlské krajiny. LESNICTVÍ Smí en les s podílem smrku, borovice, modfiínu, dubu, jefiábu, trnovníku akátu a jasanu je star pfies 50 let. VYUÎITÍ Hospodáfiské vyu- Ïití lesa není omezeno. V chozy hornin jsou ohroïeny nekontrolovan m a neodborn m sbûrem zkamenûlin. Po velk ch de tích se stûny rokle dále obnaïují. Blízkost chat a osídlení se negativnû projevuje v odkládání odpadkû, vyfiezávání kfiovin a ve vy lapávání cestiãek. BIBLIOGRAFIE 79, 37, 39 PR Sedlecká rokle. V choz bfiidlic a pískovcû. PJ 7 9
GEOLOGIE Podkladem území jsou horniny svrchního proterozoika a kambria, pfiekryté usazeninami iroké údolní nivy fieky Úslavy. Severní a v chodní stranu tvofií umûlá hráz. Vodní hladina rybníka (4 ha) leïí v e neï hladina Úslavy, z níï je rybník napájen. Je spojen s vût ím jiïnûji poloïen m Nov m rybníkem (0 ha). Údolní niva, v níï leïí Star rybník, je pokryta náplavy o mocnosti,5 m, tvofien mi hlínami, písãit mi hlínami a jílovit mi vloïkami. Na nevápnit ch sedimentech vznikly nivní pûdy fluvizem typická v asociaci s okolními typick mi gleji. KVùTENA Nûkolik kolonií leknínu bílého (Nymphaea alba) vytváfií spoleãenstvo zakofienûl ch rostlin s listy plovoucími na vodní hladinû svazu Nymphaeion albae. Naposledy v 70. letech 0. století pozorovan plavín títnat (Nymphoides peltata) nebyl v rybníku novûji potvrzen. Bfiehy lemují dfieviny (ol e lepkavá, vrby), heterogenní pobfieïní rákosiny svazu Phragmition communis se Spoleãenstvo zakofienûn ch rostlin s listy plovoucími na hladinû stojat ch vod náleïí ke svazu Nymphaeion albae. zblochanem vodním (Glyceria maxima) a orobinecem úzkolist m (Typha angustifolia) a mezotrofní vegetace bahnit ch substrátû asociace Cicuto-Caricetum pseudocyperi srozpukem jízliv m (Cicuta virosa), lilkem potmûchutí (Solanum dulcamara), rukví obojïivelnou (Rorippa amphibia) a kosatcem Ïlut m (Iris pseudacorus). ZVÍ ENA Aãkoliv se Star rybník nachází v bezprostfiední blízkosti lidsk ch sídel, byla zde v minulosti pozorována fiada vzácnûj ích druhû ptákû, napfi. chfiástal vodní (Rallus aquaticus). Na tahu tu b vají vidût orlovec fiíãní (Pandion haliaetus) a hohol severní (Bucephala clangula). Vyskytuje se zde moták pochop (Circus aeruginosus), nûkolik druhû pûnic, rákosníkû, kachnovit ch polák velk (Aythya ferina), p. chocholaãka (A. fuligula) a chfiástalovit ch lyska ãerná (Fulica atra) a slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). Vysazení sumci a amufii dosahují obrovsk ch rozmûrû. V bfiehov ch porostech a na vodních rostlinách Ïijí rákosníãci Donacia simplex, D. bicolor, D. marginata a D. crassipes a plo tiãka Chilacis typhae. památka Star rybník Rybník (4 ha) u silnice v Sedlci u Starého Plzence. Sedlec u Starého Plzence 338 340 m V mûra: 5,58 ha Vyhlá eno: 948, novelizováno 988 Spoleãenstvo vodních rostlin. VYUÎITÍ Star rybník byl kdysi vybudován jako retenãní nádrï k provozu KdyÀsk ch Ïelezáren, závodu Sedlec. V polovinû 60. let 0. století byl v tok do areálu Ïelezáren zaslepen a zfiízen boãní pfiepad, ãímï se zmûnila proudnice a rybník se zaãal více zaná et. Pozdûji pfie- el do správy âeskoslovenského svazu rybáfiû (dnes âesk rybáfisk svaz), kter sem v 70. letech vysadil amury. Rybník se vyuïívá pro sportovní rybolov. Snaha odlovit b loïravé amury, ktefií zlikvidovali vodní rostliny vyjma leknínû, se míjí úãinkem. V hrázi smûrem k Úslavû byla poãátkem 90. let vybudována malá vodní elektrárna. Kolem rybníka vede nauãná stezka. BIBLIOGRAFIE 9 PJ 8
Okres PlzeÀ-jih památka Sutice JiÏní aï západní svah nad Tymákovsk m potokem,6 km jihozápadnû od obce Tymákov. Tymákov 360 40 m V mûra:,83 ha Vyhlá eno: 990 Nalezi tû zkamenûlin spodních poloh dobrotivského souvrství ordoviku. GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou ãerno edé jílovité bfiidlice stfiedního ordoviku, vystupující v ãetn ch drobn ch skalkách v prudké stráni. Spodní polohy obsahují zejména trilobity Ormathops inflatus, Nobiliasaphus repulsus a Degamella princeps spolu s ramenonoïcem Paterula bohemica, hyolity a konulariemi a vy í písãitûj í polohy hojnû i trilobita Placoparia borni. Vy í polohy obsahují také vloïky velmi jemn ch tmavû ed ch bfiidlic s pozoruhodn mi ostnokoïci (Pro- kopicystis a Bohemiaecystis) a s cyklopygidními trilobity (Ellipsotaphrus, Girvanopyge). V nejvy í ãásti stránû bfiidlice obsahují i graptolity. Fosilní fauna ukazuje na hlubokomofiské prostfiedí a je jednou z nejbohat ích faun dobrotivského souvrství v Barrandienu. PÛdní pokryv tvofií ponejvíce kyselá (ménû nasycená) kambizem typická s mûlãí kambizemí rankerovou. Na v chozech bfiidlic jsou patrné men í plo ky iniciálních pûd litozemí. KVùTENA PÛvodní dubohabrové háje svazu Carpinion byly nahrazeny druhotn m lesem. PozÛstatky pûvodní dfievinné skladby jsou patrné ve spodní ãásti svahû. V horních partiích pfievaïuje vysázen porost borovice ãerné (Pinus nigra). V chudém bylinném patfie pfievaïují acidofilní druhy. ZVÍ ENA BûÏná fauna odpovídá zemûdûlské krajinû PlzeÀské kotliny. LESNICTVÍ Smí en rûznovûk les se smrkem, borovicí lesní a b. ãernou, habrem, modfiínem, dubem a bfiízou. V ochranném pásmu roste skupina akátû. VYUÎITÍ BûÏné hospodáfiské vyuïití lesa se snahou o sní- Ïení podílu introdukovan ch druhû dfievin. BIBLIOGRAFIE 76, 37, 39, 50 Celkov pohled na jihozápadní svah nad Tymákovsk m potokem. Odkryv bfiidlice stfiedního ordoviku s nahromadûnou sutí. PJ 9 93
GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií cordieriticko-biotitická migmatizovaná pararula, která v severní ãásti území pfiechází v cordieritickou perlovou rulu. Celé území je znaãnû balvanité, místy s vystupujícími skalkami. Západním okrajem se táhne v razn hfibet a rozsocha Vlãí jáma. Odtud se terén prudce svaïuje k severov chodu do úpadu, v kterém pramení potûãek, vlévající se do potoka Mihovka. Na sutích, balvanech a skalnat ch v chozech tu vznikly mûlãí pûdy typu rankerû (ranker typick a kambizemní), svelmi mal mi plochami litozemí. V jejich okolí se nachází typické (kyselé, ménû nasycené) kambizemû. Mírnû zamokfiené polohy pokr vají typické (kambické) pseudogleje. âesnek medvûdí (Allium ursinum). Kvûtnatá buãina s bohatou populací ãesneku medvûdího. KVùTENA Poãetná populace ãesneku medvûdího (Allium ursinum) roste v nevelké ol inû ve stfiední ãásti území a v pfiilehl ch okrajích ochuzené kvûtnaté buãiny asociace Dentario enneaphylli-fagetum. Buãina s pfiímûsí jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia) a smrku ztepilého (Picea abies) pokr vá témûfi celou rozlohu pfiírodní památky. Z hájov ch druhû stojí za zmínku svízel vonn (Galium odoratum), Ïindava evropská (Sanicula europaea), samorostlík klasnat (Actaea spicata), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), l kovec jedovat (Daphne mezereum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum) aba- Ïanka vytrvalá (Mercurialis perennis). ZVÍ ENA V území Ïijí bûïné lesní druhy. V polesí bylo pozorováno hnízdûní ãápa ãerného (Ciconia nigra), byl zji - tûn v skyt krkavce velkého (Corvus corax). Z bezobratl ch stojí za zmínku slunéãko Halyzia sedecimguttata a nosatci z rodu Acalles A. comutatus, A. camelus a A. pyrenaeus. LESNICTVÍ Ve smí eném ochranném lese se hospodafií zpûsobem skupinovû v bûrn m. Smrk je potlaãován, podporovány jsou buky a dal í listnáãe. V okolí pfiírodní památky rostou dal í buãiny obdobného charakteru. VYUÎITÍ Na zaãátku 90. let 0. století byla v lesním porostu chránûného území provedena probírka. památka V Houli tích Lesní porost na severních svazích vrchu Vlãí jáma (648,6 m n. m.) v polesí Kákov, 0,6 km severnû od obce Polánka u Nepomuka. Polánka 508 586 m V mûra: 4,63 ha Vyhlá eno: 990 Kvûtnatá buãina s bohatou populací ãesneku medvûdího (Allium ursinum). 94 PJ 30
Okres PlzeÀ-jih památka Vojovická draha Mokré louky km v chodnû od obce Vojovice v úvalovitém údolí. Vojovice 480 498 m V mûra: 6,3 ha Vyhlá eno: 990 Ra elinné a podmáãené louky. GEOLOGIE Horninové podloïí úvalovitého údolí tvofií muskoviticko-biotitické granodiority. Ve v chodní ãásti se nachází prameni tû, z nûhoï je voda pfiíkopem odvádûna k rybníãku v západním cípu území. Zamokfiené aï ra elinné ãásti území pokr vá organozem glejová s glejem organozemním (pfiíp. ra elinnou varietou gleje), ménû pseudoglej kambick. Na svazích obklopují hydromorfní pûdy kyselé kambizemû typická a pseudoglejová. KVùTENA Mokfiadní louky stfiídavû vlhk ch stanovi È svazu Molinion a podsvazu Calthenion vrûzn ch fázích sukcese pfievaïují na sekan ch i na neobhospodafiovan ch plochách. Na jihov chodním okraji se ve fragmentech nachází ostfiicové spoleãenstvo ra elinn ch luk Caricetum goodenowii. V severní ãásti se na silnû zamokfieném stanovi ti vytvofiily porosty Scirpetum sylvatici s dominantní skfiípinou lesní (Scirpus sylvaticus). Roztrou enû tu roste prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vzácnûji upolín nejvy í (Trollius altissimus), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), tolije bahenní (Parnassia palustris), ostfiice ble ní (Carex pulicaris) azá- bûlník bahenní (Comarum palustre). Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris) tu byly spatfieny naposledy v 80. letech 0. století. Stfiední ãást a okraje luk zarûstají kfiovinami a stromy. Ve v chodní ãásti se samovolnû vytvofiil smí- en lesík. Hladinu rybníãku pokr vá laku ník vodní (Batrachium aquatile). ZVÍ ENA Kromû bûïn ch druhû otevfiené krajiny s luãními spoleãenstvy zde byli zji tûni napfi. zvlá tû chránûní ãolek obecn (Triturus vulgaris), skokan zelen (Rana kl. esculenta), Ïluva hajní (Oriolus oriolus) aèuh k obecn (Lanius collurio). Pfii entomologickém prûzkumu bylo zji tûno 3 druhû hmyzu, z toho 8 druhû broukû. Za pozornost stojí v skyt nosatce Apion modestum. VYUÎITÍ ProtoÏe zemûdûlské druïstvo pfiestalo obhospodafiovat zamokfiené louky, státní ochrana pfiírody zaji Èuje sama od roku 995 kaïdoroãní sekání luk a odklízení travní hmoty. V okrajov ch ãástech luk byly odstranûny náletové dfieviny, aby louky od krajû nezarûstaly. Louky byly vyuïity jako náhradní plocha pro záchrann transfer a posílení populace upolínu nejvy ího a vemeníku dvoulistého z lokalit, kde by tyto rostliny byly jinak zniãeny. Pro udrïení druhové pestrosti je nezbytné pokraãovat v pravidelném sekání. Urãit m ohroïením je, kromû zarûstání kfiovinami, také rozrûstání tfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), vytváfiející souvislé porosty a vytlaãující pûvodní vegetaci v jiïní ãásti území. Mokrá louka se suchop rem. Stfiední ãást a okraje luk zarûstají kfiovinami a stromy, napfiíklad kalinou obecnou (Viburnum opulus). PJ 3 95
GEOLOGIE Horninov podklad tvofií velké tûleso metabazaltû ( spilitû ) svrchního proterozoika, které tvofií ve vrcholov ch partiích území drobné skalní v chozy. Povrch je pokryt stfiednû hlubok mi, typick mi (kysel mi) kambizemûmi s lokálními pfiechody k mûlké kambizemi rankerové aï rankerûm (rankeru typickému), ménû litozemím. KVùTENA Vrch Zlín pokr vají teplomilné mochnové doubravy Potentillo albae- -Quercetum s dubem zimním (Quercus petraea), d. letním (Q. robur), habrem obecn m (Carpinus betulus) a borovicí lesní (Pinus sylvestris), na severním a v chodním svahu pfiecházející v dubohabfiinu svazu Carpinion. OstrÛvkovitû se rozrûstají kefie zimolezu p fiitého (Lonicera xylosteum). Zdej í koncentrace zvlá tû chránûn ch a vzácn ch teplomiln ch druhû rostlin nemá na PlzeÀsku obdoby. Roste tu plicník úzkolist (Pulmonaria angustifolia), p. tmav (P. obscura), zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus), bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), z. klubkat (C. glomerata), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), Kmen borovice lesní zdeformovan sefiezáváním. Teplomiln smí en les s bohat mi spoleãenstvy hájové vegetace. hvozdík py n prav (Dianthus superbus subsp. superbus), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), k. vonn (P. odoratum), jetel alpínsk (Trifolium alpestre), smldník jelení (Peucedanum cervaria), pupava obecná prostfiední (Carlina vulgaris subsp. intermedia), bojínek tuh (Phleum phleoides), rûïe keltská (Rosa gallica), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora) a jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis). Nûkteré druhy jsou z této lokality známy jiï více neï 00 let. Severní okraj chránûného území je naru en v sadbou smrku. ZVÍ ENA Fauna obratlovcû odpovídá biotopu na pfiechodu mezi lesem a zemûdûlskou krajinou. MnoÏství doupn ch stromû vytváfií vhodné prostfiedí pro ptáky hnízdící v dutinách. Pfii entomologickém prûzkumu bylo zji tûno 300 druhû hmyzu, z toho 75 druhû nosatcû (napfi. Curculio pellitus, Coeliodes dryados) a 58 druhû noãních i denních mot lû. Z hlediska fauny nosatcû, ale i jin ch skupin hmyzu, pfiedstavuje chránûné území v znamné útoãi tû quercikolních druhû zachoval ch tepl ch doubrav. Za zmínku stojí druhy tepl ch doubrav tesafiíci Pedostrangalia revestita a Anaesthetis testacea, kozlíãek Mesosa nebulosa, nosatec Lasiorhynchites cavifrons, rezervace Zlín Les na hfibetu vrchu Zlín (385,6 m n. m.),,5 km západojihozápadnû od obce Snopou ovy. Li ice u Dolní Lukavice, Snopou ovy a Krasavce stehenáã Oedemera podagrariae a drabãík Platydracus chalcocephalus. LESNICTVÍ Nejvût í podíl tvofií duby ve vûku 80 let s pfiímûsí habru, místy jsou vtrou eny stromy staré 60 a 00 let. Na severní okraj byly v minulosti vysázeny smrkové monokultury, roztrou enû do porostu i dal í nepûvodní druhy modfiín, borovice a trnovník akát. Hospodafiení bylo v minulosti podfiízeno potfiebám baïantnice, proto jsou kmeny stromû vlivem ãastého sefiezávání vrcholû pokroucené, dûlí se do nûkolika terminálû a mnohde jsou napadeny hnilobou. VYUÎITÍ Les je moïno vyu- Ïívat s ohledem na ochranu cenného bylinného podrostu. Smrky v severní ãásti byly napadeny 35 396 m V mûra: 7,75 ha Vyhlá eno: 965, novelizováno 987 a 000 Teplomiln smí en les s mimofiádnû bohat mi spoleãenstvy hájové vegetace. kûrovcem, proto bylo dfievo v roce 997 zpracováno a odvezeno. Pfiedpokládá se usmûràování dfievinné skladby ve prospûch stanovi tnû vhodn ch listnáãû a souãasnû potlaãování jehliãnanû. HISTORIE A KULTURA Les patfiil od 7. století (snad i dfiíve) do zaãátku 0. století k panství Dolní Lukavice. Na zaãátku 0. století pokr vala hfibet vrchu Zlín mozaika hajních a kefiov ch spoleãenstev a ploch bez dfievin. Porosty byly protkány stezkami. Stála tu v rovna, jiï dnes pfiipomínají jen základy, na stezkách se líãívaly sklopce na kodnou. Území se vyuïívalo dlouhou dobu jako baïantnice. BIBLIOGRAFIE 04, 4, 334, 374, 48 MAPA ÚZEMÍ strana 30 96 PJ 3
Okres PlzeÀ-jih park Brdy Vyhlá en Okresním národním v borem PlzeÀ-jih vroce 985 jako oblast klidu. park má v mûru 6 700 ha v jiïní ãásti Brd. Vût í ãást jeho území tvofií souvislé lesní komplexy Spálenopofiíãského a Chynínského polesí, v západní ãásti je mozaika lesní a zemûdûlské krajiny. Hluboké lesy, kvûtnaté louky, drsné podnebí a venkovsk ráz krajiny ãiní území mimofiádnû pfiitaïliv m. V místních lesích se nachází nejvy í vrch okresu PlzeÀ-jih Nad Maráskem (800,5 m n. m.). Povrchové vody z parku jsou odvádûny do fiíãky Bradavy, jen jeho jiïní cíp je odvodàován Smoliveck m potokem. Krajinu ponûkud naru uje tûïba kameniva v kamenolomu u Mítova. Území je budováno pfieváïnû proterozoick mi bfiidlicemi a drobami s roztrou en mi vloïkami buliïníkû. BuliÏníky vytváfiejí charakteristické skalní útvary s balvanit mi sutûmi, napfi. Fajmanovy skály, Planinsk vrch a Nad Maráskem. Na nûkolika místech vystupují spility charakteristické pestfiej í kvûtenou. Kdysi pokr valy pfieváïnou ãást parku kvûtnaté a bikové buãiny (Dentario ennephylli-fagetum a Luzulo-Fagetum) a do západní ãásti zasahovaly bikové doubravy (Luzulo albidae-quercetum petraeae). Dnes jsou tyto lesy nahrazeny pfieváïnû smrkov mi monokulturami. Na ochranu dosud zachoval ch porostû bylo vyhlá eno pût maloplo n ch zvlá tû chránûn ch území pfiírodní rezervace Chynínské buky, Fajmanovy skály a Klenky, Kok ín a pfiírodní památky Mí ovské buky a Hofiehledy. V lesích roste mj. kopytník evropsk (Asarum europaeum), mafiinka vonná (Galium odoratum), svízel lesní (Galium sylvaticum), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a k. devítilistá (D. enneaphyllos), samorostlík klasnat (Actaea spicata) atd. m parkem prochází hranice mezofytika (oblasti listnatého lesa) a oreofytika (oblasti extrazonální horské vegetace). Z horsk ch druhû sem zasahují napfi. pcháã rûznolist (Cirsium helenioides), Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant), pérnatec horsk (Lastrea limbosperma), hojné jsou subatlantské druhy vrbina hajní (Lysimachia nemorum) a na prameni tích mokr vstfiícnolist (Chrysosplenium oppositifolium). Typické jsou zachovalé pcháãové louky podsvazu Calthenion (mnohde s prvky bezkolencov ch luk) s upolínem nejvy ím (Trollius altissimus), na mnoha místech s kosatcem sibifisk m (Iris sibirica) a prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis). V lesích je hojn jelen lesní (Cervus elaphus). V potocích Ïijí raci fiíãní (Astacus astacus) a mihule potoãní (Lampetra planeri). Relativnû hojná je zmije obecná (Vipera berus). Uvnitfi parku leïí loukami a poli obklopené romantické vesnice Nové Mitrovice, Mítov, Chynín, Planiny a Îelezn Újezd s památkovû chránûn mi stavbami lidové architektury. Pro rozvoj této oblasti bylo v 7. aï 9. století v znamné hutnictví a Ïelezáfiství. V Mítovû a Nov ch Mitrovicích stávaly vysoké pece, v území pracovalo nûkolik hamrû, v milífiích se pálilo dfievûné uhlí. PÛvodní lesy byly na rozsáhl ch plochách káceny a nahrazovány monokulturami smrku. Litorální pásmo rybníka Drahota u Nov ch Mitrovic. PJ 33 97
park Buková hora Ch lava Vyhlá en Okresním národním v borem PlzeÀ-jih v roce 983 jako tzv. oblast klidu. park zaujímá rozlohu 700 ha. Jeho jádrem je rozsáhl lesní komplex Ch lava na levém bfiehu Úslavy s nejvy í vrcholem Bukovou horou (650,8 m n. m.). Severní ãást zaujímají proterozoické bfiidlice s vloïkami buliïníkû (napfi. geomorfologicky zajímav skalní útvar Velk kámen), v centrální ãásti pfievaïují spility a jiïní ãást budují fylitické bfiidlice a rohovce a na nû navazující biotitická Ïula. Vy í polohy byly pûvodnû pokryty kvûtnat mi buãinami, niï í okraje acidofilními doubravami. Lesy pfiirozeného charakteru se zachovaly na mal ch plochách. Uprostfied lesního komplexu se nachází národní pfiírodní rezervace Chejlava s pûvodním bukov m porostem s prastar mi exempláfii bukû a suèov mi lesy. Roste zde napfi. omûj vlãí (Aconitum vulparia) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Na rezervaci navazuje javorová lipina s pozoruhodnou malakofaunou. Luãní enklávy uprostfied lesû (v mluvnû nazvané Pfiední a Zadní Ráje) tvofií zachované kvûtnaté pfiirozené luãní porosty s upolínem nejvy ím (Trollius altissimus). Pomûrnû ãetné bezkolencové louky svazu Molinion caerulae jsou vût inou degradované. V polesí Ïije ãáp ãern (Ciconia nigra). Západní ãást rozsáhlého lesního komplexu Ch lava v okolí Chocenic. Severov chodní ãást pfiírodního parku, pohled pfies údolí Úslavy s obcemi Îìár, Îdírec a MyÈ. 98 PJ 34
Okres PlzeÀ-jih park Kákov Plánick hfieben Vyhlá en Okresním národním v borem PlzeÀ-jih v roce 98 jako tzv. oblast klidu. park s rozlohou 900 ha ve v chodní ãásti polesí Kákov je nejmen ím pfiírodním parkem v okrese PlzeÀ-jih. Navazuje na pfiírodní park Plánick hfieben v okrese Klatovy. Jádro parku tvofií v razn, zdáli viditeln hfibet Kákov s vrcholky pfiesahujícími 600 m n. m. nejvy í je vrch Na Balkánû (706, m n. m.). Na svazích Kákova se nachází nûkolik prameni È, jejichï vody sbírá potok Mihovka, kter protéká intenzivnû obhospodafiovan m rybníkem Jednota a u Nepomuku se vlévá do Úslavy. Hfibet Kákova je tvofien cordieritickou pararulou, niï í polohy v severní ãásti pfiírodního parku vyplàuje biotitick granodiorit a podél potoka Mihovka leïí fluviální a deluviální sedimenty. PfieváÏnû severnû orientované kamenité svahy pokr vají smí ené lesy s pfievahou buku a smrku, pozûstatek pûvodních buãin s kyãelnicí devítilistou Dentario enneaphylli-fagetum. památka V Houli tích byla vyhlá ena na ochranu poãetné populace ãesneku medvûdího (Allium ursinum). V ol inû u potoka Mihovka je v znaãná lokalita bledule jarní (Leucojum vernum). Jen malé plochy porûstají údolní luhy a mokré pcháãové louky podsvazu Calthenion. V lesním komplexu hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), v poslední dobû tudy prochází rys ostrovid (Lynx lynx). Územím parku vede turistická znaãená KfiíÏkova cesta. Okolí Kramolína. park v polesí Kákov navazuje na klatovsk pfiírodní park Plánick hfieben. PJ 35 99
park Pod tûdr m Vyhlá en v roce 979 Okresním národním v borem PlzeÀ-jih jako tzv. oblast klidu. park zaujímá rozlohu 500 ha v Nepomucké vrchovinû v chodnû od Nepomuku. Park je ojedinûl m pfiíkladem typu harmonické, ryze ãeské krajiny, v charakteristickém pahorkatinném georeliéfu, s pestrou mozaikou lesû, remízkû, luk, pastvin, polí s fiadou potokû a vodních ploch a s typick m drobn m osídlením. Krajinû dominuje zdáli viditeln vrch tûdr (667,9 m n. m.). Územím parku protékají potoky Víska, Li kovsk (Bíl ) a Pfiebudovsk. Malebnost parku podtrhují hladiny Velkého Ïivotického, Velkého pfiebudovského a Mohelnického rybníka. Horninov podklad pfiírodního parku je tvofien v jihov chodní ãásti území cordieritickou perlovou rulou, v severozápadní ãásti hrubozrnnou biotitickou Ïulou a prostor mezi nimi vyplàuje biotitick granodiorit kozlovického typu. U potoka Vísky jsou zachovány sejpy po nûkdej ím r Ïování zlata. Z potencionální vegetace bikov ch doubrav Luzulo albidae-quercetum a buãin s kyãelnicí devítilistou Dentario ennephylli-fagetum se prakticky nic nedochovalo. K ochranû bohaté populace jalovce obecného (Juniperus communis) byla vyhlá ena pfií- rodní památka Boufiidla. Vût í porosty jalovcû nalezneme také kolem âmelín a Vísky na b val ch pastvinách mimo pfiírodní památku. Roztrou eny jsou vlhké pcháãové louky a tuïebníková lada, typické pro Plánick hfieben, s upolínem nejvy ím (Trollius altissimus), tírovníkem baïinn m (Lotus uliginosus) a kozlíkem dvoudom m (Valeriana dioica). Velmi vzácnû tu roste v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), kosatec sibifisk (Iris sibirica) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Na su ích místech najdeme chrpu por nskou (Acosta rhenana), klinopád obecn (Clinopodium vulgare), kruãinku barvífiskou (Genista tinctoria), k. nûmeckou (G. germanica) a ãilimníkovec ãernající (Lembotropis nigricans). Velk Kladrubeck rybník. park Pod tûdr m nad Pfiebudovem. 300 PJ 36
Okres PlzeÀ-jih BOU IDLA STR. 77 FAJMANOVY SKÁLY A KLENKY STR. 79 KOK ÍN STR. 84 PJ 37 30
HÁDKY STR. 80 CHEJLAVA STR. 8 LOPATA STR. 85 ZLÍN STR. 96 30 PJ 38
Okres PlzeÀ-jih Památné stromy. Dub letní, k. ú. Buková u Merklína, p. ã. 837, na hrázi rybníka Kacerna. O: 670 cm, Vs: 3 m, S: cca 400 let.. Lípa velkolistá, Lípa u MoravcÛ, k. ú. âeãovice, p. ã. 45, na dvofie u ãp.. O: 406 cm, Vs: 8 m, S: cca 300 let. 3. Lípa velkolistá, Lípa u Palack ch, k. ú. âeãovice, p. ã. 6, na dvofie u ãp. 0. O: 547 cm, Vs: 5 m, S: cca 350 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. âíïkov u Blovic, p. ã. 79, u kostela. O: 390 cm, Vs: 3 m, S: cca 50 let. 5. Lípa velkolistá, Mlynáfiova lípa, k. ú. Dolní Lukavice, p. ã. 3/, u vodního náhonu k pile pfied ãp. 69. O: 600 cm, Vs: 7 m, S: cca 350 let. 6. Lípa velkolistá, k. ú. Chloumek u Kasejovic, p. ã. 90/, na návsi. O: 38 cm, Vs: m, S: cca 30 let. 7. Dub zimní, Chocenick drnák, k. ú. Chocenice, p. ã. 48/, v poli mezi silnicí PlzeÀ Nepomuk a vrchem Chlumánek. O: 46 cm, Vs: 0 m, S: cca 50 let. 8. Trnovník akát, k. ú. Kasejovice, p. ã. 46/, u kapliãky pfii silnici do Chloumku. O: 389 cm, Vs: 0,5 m, S: 5 let. 9. Javor stfiíbrn, k. ú. Klá ter u Nepomuka, p. ã. 0/, u hfii tû v jiïní ãásti obce. O: 53 cm, Vs: 34,5 m, S: cca 50 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. Letiny, p. ã. 4/, u lázní nedaleko silnice, O: 568 cm, Vs: 6 m.. Lípa malolistá, k. ú. Malinec, p. ã. 4, na jiïním okraji obce. O: 460 cm, Vs: 9 m, S: cca 50 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Mileã, p. ã. 586/8, ve stfiedu obce u ãp. 8. O: 497 cm, Vs: 3 m, S: cca 350 let. 3. Lípa malolistá, Sedlákova lípa, k. ú. Nezbavûtice, p. ã. 45/, v louce mezi silnicemi Nezbavûtice Èáhlavy a Nezbavûtice Èáhlavice. O: 44 cm, Vs: m, S: cca 50 let. 4. Buk lesní, k. ú. Oselce, p. ã. 98/, u kfiíïku v lese u cesty z Oselec do Kotounû. O: 597 cm, Vs: 3 m, S: cca 50 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Oselce, p. ã. 7/, u sochy Jana Nepomuckého na západním okraji obce. O: 55 cm, Vs: 7 m, S: cca 300 let. 3 Sedlákova lípa u Nezbavûtic. Lípa pod Ticholovcem, k. ú. Pfiíchonice u Pfie tic. Chocenick drnák dub zimní. 3 PJ 39 303
4 6 6. Lípa velkolistá, k. ú. PodhÛfií u Nepomuka, p. ã. 45/, na návsi pfied dvorem ãp.. O: 496 cm, Vs: 3 m, S: cca 50 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Pfiíchovice u Pfie tic, p. ã. 600, u kapliãky sv. Anny pod Ticholovcem pfii cestû do Kucín. O: 378 cm, Vs: 8 m, S: 30 let. 8. Douglaska tisolistá, Douglaska v Újezdci, k. ú. Ptenín, p. ã. 479/, na pokraji lesa na severním okraji osady Hora. O: 366 cm, Vs: 39,5 m, S: cca 50 let. 9. Lípa velkolistá, Lípa ve Staré Huti, k. ú. Vlãice u Blovic, p. ã. 4, na dvofie b valého ml na, dfiíve huti ãp.. O: 54 cm, Vs: 3 m, S: cca 300 let. 0. Lípa velkolistá, k. ú. VrãeÀ, p. ã. 795/, u kfiíïku pfii polní cestû zvrãenû do Tojic. O: 365 cm, Vs: m, S: cca 80 let.. Dub letní, k. ú. Zahrádka u âíïkova, p. ã. 50 a 69/, kfiovinatá mez se stromy mezi loukami, O: 395 cm, Vs: m, S: 30 let.. Lípa velkolistá, k. ú. ZáluÏí, p. ã. 4/, pfied ãp. 35 asi 00 m od dvora Gigant. O: 70 cm, Vs: 33,5 m, S: cca 300 let. 3. Dub letní, zv. ZhÛfisk kfiemelák, k. ú. ZhÛfi, p. ã. 380/. v obci za ãp. 3 vpravo od b valého statku ãp.. O: 509 cm, Vs: 3 m, S: cca 400 let. 4. Lípa malolistá, Lípa u BouãkÛ, k. ú. Îìár u Blovic, p. ã. 4/, po levé stranû silnice ze Îìáru do Îdírce. O: 37 cm. 5 4 5 6 Javor pod Zelenou Horou, Klá ter u Nepomuku. ZhÛfisk kfiemelák dub letní. Mileãská lípa. 304 PJ 40