Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Podobné dokumenty
nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Imunitní systém.

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Funkce imunitního systému

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

MUDr. Martina Vachová

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

B lymfocyty. B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď.

HLA - systém. Marcela Vlková

Výukové materiály:

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Imunitní systém. Antigen = jakákoliv substance vyvolávající imunitní odpověď Epitop = část antigenu rozpoznávaná imunitními receptory

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

Struktura a funkce imunitního systému

15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny (struktura, třídy).

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Imunopatologie. Luděk Bláha

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Intracelulární detekce Foxp3

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Nativní a rekombinantní Ag

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

CZ.1.07/1.5.00/

IMUNITNÍ MECHANISMY V AKCI

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Ústav experimentální biologie. Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

(akt , pro IMUNL)

Metody vyšetření imunity

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU)

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL

Adaptivní imunita. Marcela Vlková

Metody vyšetření imunity

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Rozdílné vlastnosti T regulačních buněk v pupečníkové krvi novorozenců zdravých a alergických matek

Obsah. Sarkosin Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu. Dagmar Uhlířová

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

Průtoková cytometrie Flow Cytometry

B lymfocyty diferenciace B lymfocytů a tvorba protilátek. Současné možnosti využití MP transplantace, alergie, autoimunita, infekční onemocnění

Imunofixácia. Mitánková Beáta OKB NsP Trenčín

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)


Transkript:

Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví

MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako HLA molekuly HLA I.tř. (HLA-A, B, C, E, F, G) HLA II.tř. (HLA-DR, DP, DQ) extrémní genový polymorfizmus

Funkce MHC glykoproteinů (1) vazba peptidových fragmentů proteinů a jejich prezentace na buněčném povrchu proteiny buňkou syntetizované (MHC I) proteiny buňkou pohlcené (MHC II)

Prezentace proteinů v komplexu s MHC I

Prezentace proteinů v komplexu s MHC II

Klasifikace T lymfocytů Th lymfocyty (pomocné, helper, CD4+) Th1 lymfocyty spolupráce s makrofágy stimulace odpovědi na intracelulární bakterie Th2 lymfocyty spolupráce s B lymfocyty stimulace protilátkové odpovědi cytotoxické T lymfocyty (Tc,CTL, CD8+) eliminace virem infikovaných a nádorových buněk

Antigenně specifické receptory T lymfocytů (TCR) transmembránové řetězce, (případně, ) rozeznání antigenu CD3 komplex přenos signálu do nitra buňky CD3 komplex

Aktivace T lymfocytů (1) exprese antigenně specifického receptoru (TCR) rozeznání komplexů antigenních peptidů s MHC glykoproteiny na povrchu antigen prezentujících buněk Th lymfocyty (MHC II) cytotoxické T lymfocyty (MHC I) kostimulační signál

Aktivace T lymfocytů (2) Th CD80/86 CD28 Th Th DC MHC II - TCR CTL MHC I - TCR CTL CTL

Imunitní reakce typu T H 1

Imunitní reakce typu T H 2

Cytotoxické mechanismy Tc rozeznání terčové buňky (TCR-MHC I, není zapotřebí kostimulační signál) indukce granzymy TNFR TNF apoptózy (programovaná CTL buněčná smrt) nádorová buňka

Protilátky (Imunoglobuliny) složka specifické humorální imunity produkt plazmatických buněk glykoproteiny 2 těžké (H) řetězce 2 lehké (L) řetězce

variabilní domény 1 na každém řetězci Struktura imunoglobulinů (1) vazebné místo pro antigen liší se u protilátek produkovaných různými klony plazmatických buněk konstantní domény 1 na L řetězci, 3-4 na H řetězci identické u řetězců téhož typu (,,,, )

Struktura imunoglobulinů (2)

Třídy (izotypy) imunoglobulinů (1) určeny typem H řetězce (,,,, ) IgG, IgM, IgA, IgD, IgE IgG imunoglobulin s nejvyšší koncentraci v séru přestupuje placentu neutralizace, aktivace komplementu, vazba na Fc receptory

Třídy (izotypy) imunoglobulinů (2) IgM 5 základních jednotek ( 2 L 2 ) + J (spojovací) řetězec sérum, případně povrch sliznic primární imunitní odpověď nejúčinnější aktivace komplementu

Třídy (izotypy) imunoglobulinů (3) IgA sérový, slizniční (povrch sliznic, sliny, slzy, mléko) dimer ( 2 L 2 ) + J řetězec + sekreční komponenta (jenom slizniční IgA) ochrana sliznic proti mikroorganismům

Transport slizničního IgA sekreční komponenta = zbytek transportního Fc receptoru pro polymerní imunoglobuliny vazba na receptor transcytóza přes epitel na povrch sliznic

Třídy (izotypy) imunoglobulinů (4) IgE monomer nepatrná koncentrace v séru, u alergiků zvýšená obrana proti mnohobuněčným parazitům (degranulace žírných buněk a bazofilů - histamin) účast na alergické reakci 2 1

Funkce protilátek (1) aktivace klasické cesty komplementu neutralizace (blokace) toxinů, aktivity virů a jiných mikroorganismů vazba na jejich kritické epitopy (např. epitopy virů zodpovědné za průnik do buňky)

Funkce protilátek (2) NK buňka opsonizace usnadnění fagocytózy Fc rec. - protilátka zprostředkování cytotoxické reakce virem infikovaná buňka závislé na protilátkách (ADCC)

Monoklonální protilátky produkt jednoho klonu plazmatických buněk identická specifita (proti jedinému epitopu) za fyziologických podmínek se v organismu téměř nevyskytují, za patologických mohou převládat (plazmocytom = myelom) reagencie ve výzkumu, diagnostický a terapeutický význam (imunoterapie nádorů)

Hybridomové monoklonální protilátky in vitro příprava protilátek

Antigenně specifické receptory B lymfocytů (BCR) povrchový imunoglobulin rozeznání antigenu asociované transmembránové řetězce přenos signálu do buňky rozeznání Ag signalizace

Aktivace B lymfocytů (1) rozeznání antigenu prostřednictvím antigenně specifického receptoru kooperace s Th2 lymfocyty (mezibuněčný kontakt, sekrece cytokinů) proliferace B lymfocytů diferenciace na plazmatické a paměťové buňky

Aktivace B lymfocytů (2) B lymfocyty proliferace plazmatické buňky Ag Th2 ly cytokiny paměťové B lymfocyty

Dynamika primární a sekundární protilátkové reakce