C Chaaktetky lnčních otoových vozel Toto téa e zabývá záklaní etoa tanovení někteých povozních chaaktetk lnčních otoových vozel, kteé pak náleně louží k pouzování užtných vlatnotí těchto vozel. Stanovení těchto chaaktetk vychází z aplkace ovnce pohybu lnčního vozla. C.1 Učení aální ychlot vozla Nejvyšší ychlot vozla je jení ze záklaních chaaktetckých paaetů otoového vozla. Honota tohoto paaetu e tanovuje za přepoklau jízy po ovně a jízy utálenou ychlotí. Učení jeho honoty je ožno ealzovat pooc: gackého řešení v přípaě, že je k pozc ychlotní chaaktetka hnací íly na kolech F otoového vozla, pak aální ychlot a je aná ychlotí opovíající půečíku půběhu hnací íly na kolech F na nejvyšší ychlotní tupn ( Ún ) a půběhu oučtu opou valení a opou vzuchu (O + O vz ). Tento potup je znázoněn na obázku ob. A.16. početní řešení tento potup vychází z aplkace ovnce pohybu lnčního vozla (A.15) použtí vtupních přepoklaů výše uveených. ak: po = 0% je O = 0 N a po v = kont. je a = 0 - a pak O = 0 N ole vztahu (A.4) je ožno hnací ílu na kolech tanovt: a F S Ú n = Ú o ovnováhu l platí: S Ú n Ú = +, 05 0 c (C.1) zhlee k tou, že honota točvého oentu vozlového otou je závlá na otáčkách otou a tejně tak ychlot vozla je přío úěná na otáčkách vozlového otou, pak řešení je ožné pouze na přepoklau, že půběh oentové chaaktetky vozlového otou je popán analytcky. přípaě popu této chaaktetky poocí jenotlvých boů půběhu je ožno použít nátojů nueckého řešení např. v tabulkových poceoech. Do výpočtu je pak nutno zahnout tu kutečnot, že př vyšších ychlotech jž neplatí přepokla, že oučntel opou valení je nezávlý na ychlot. U vozel e vznětový otoe ůžee př učování nejvyšší ychlot vycházet z přepoklau, že tuto ychlot vozlo oáhne př otáčkách palovacího otou, kteé opovíají a. výkonu n. ak je ožno aální ychlot tanovt pole vztahu: n = π [k h -1 ] (C.) a 3,6 ke: Ú n
[] výpočtový poloě kola n [ -1 ] otáčky hříele palovacího otou př a. výkonu S C. Učení toupavot vozla Učení toupavot vozla př zaaných poínkách je jení z alších chaaktetckých paaetů vozla, vycházejících z ovnce pohybu lnčního vozla. Náleující potup je použtelný po tanovení toupavot vozla př vyšších ychlotních tupních, ky e á přepokláat, že: nα tgα Stoupavot e učuje po poínku jízy kontantní ychlotí, pak opo zychlení O a = 0 a a. honoty hnací íly kola F a po aný ychlotní tupeň, pak z ovnce pohybu l: Úk Ú = + + 0,05 c 100 k 100 = v Úk Ú 0,05 c k [%] (C.3) 100 = v Úk Ú 0,05 c n 3,6 π Úk [%] (C.4) ke: [N] a. točvý oent otou Úk [1] celkový převoový poě na k-tý ychlotní tupeň n [ -1 ] otáčky otou př a. oentu o vyšší honoty převoových poěů převoného útojí nebo po tanovení aální toupavot na nejnžší převoový tupeň není jž ožné zanebat ozíl ez tgα a nα. o výpočet je ožno využít vzájených vazeb ez gonoetcký unkce úhlu klonu vozovky. toto přípaě je ožné zanebat vlv opou vzuchu O vz a úpava záklaní ovnce pohybu vee k řešení kvaatcké ovnce po klon vozovky. C.3 Záklaní paaety vozlového otou Náleující potup louží ke tanovení oentačních honot záklaních paaetů vozlového otou jako je jenovtý výkon otou j. Tento paaet je ožno tanovt buď výpočte poocí ovnce pohybu vozla e zaaný vtupní honota nebo poocí epckých honot.
ýpočtový potup ýpočtový potup učení jenovtého výkonu vozlového otou vychází z aplkace ovnce pohybu. o výpočet uí být tanoveny záklaní chaaktetky lnčního vozla vyplývající z koncepce a kontukce (c, S,) a požaavky jízních vlatnotí oažtelná ychlot j po tanovené toupání vozovky j př celkové hotnot c. ak výpočet potřebného výkonu vychází ze vztahu: 1 j > [W] η Ú j j = F v = + c g + 0,05 c j [W] 3,6 100 oku je požaováno nální zychlení a n po oažení tanovené ychlot j, uíe přpočítat vlv opou zychlení: j j a n = + + δ c g + 0, 05 c j [W] 3,6 100 g Epcký potup Tento potup vychází z požaavku, kteý tanoví po ané vozlo ěnou honotu výkonového paaetu. yužívají e paaety: hotnotní výkon: p = [kw t -1 ]; c výkonová hotnot: c = [kg kw -1 ] Hotnotní výkon e čatěj používá po tanovení požaavků na výkon u vozel kategoe N, N 3, 3, ke bývá čato přeepána leglatvní požaavky, výkonová hotnot e používá po tanovení výkonu u kategoe 1. C.4 Učení nálního převoového poěu Honota nálního převoového poěu In přetavuje honotu převoového poěu př zařazené nejvyšší převoové tupn. Honotu tohoto převou je ožno zapat jako oučn převoový poě převoové kříně e zařazený nejvyšší ychlotní tupně a převoové poě pevných převoů: Ú n = k n 0
Honota I Ún je ána kontukční řešení převoovky. U převoových kříní oobních autooblů bývá jeho honota ovna 1 nebo enší než 1. ř tanovené honotě aální ychlot a a enované kontukční honotě I Ún je ožno tanovt převoový poě pevných převoů za přepoklau využtí a. výkonu, kteéu opovíají otáčky n, pole vztahu (C.): n = π [1] (C.) 3,6 Ú n 0 3,6 k n a n = π [1] (C.) a ke: n [ -1 ] otáčky otou př a. výkonu C.5 Stanovení aálního převoového poěu Stanovení honoty aálního převoového poěu Úa přepokláá zařazený nejnžší ychlotní tupeň převoovky včetně přeřané převoovky. Jeho honota e tanovuje po někteý z požaavků: a) po aální toupavot a Učení převoového poěu vychází z ovnce pohybu lnčního vozla. Z ůvoů alých ychlotí pohybu je ožno v této ovnce opo vzuchu O vz zanebat. Honota aálního převoového poěu e tanoví po a. honotu točvého oentu. ýpočet vychází z upavené ovnce (C.3): a 100 Ú a Ú = v [%] Ú a a = Ú 100 [1] (C.X) b) ohlee na oezení oužnot kol vozovkou Stanovení honoty převoového poěu vychází z požaavku, aby př jízě po ovně neocházelo ve tyku hnacích kol a vozovky k poučení oužnot (neocházelo k pokluzu kol). latí poínka: F μ pak:
Ú a Ú μ Ú a μ Ú [1] ke: tíha lnčního vozla přpaající na hnací kola μ [1] oučntel oužnot v poélné ěu c) ohlee na oažení požaovaného zychlení a a Tento potup přepokláá oažení tanovené honoty zychlení vozla a a na vooovné vozovce pevný povche. Za těchto přepoklaů je ožno zanebat opo vzuchu z ůvoů nízké ychlot a opo valení, kteý je nohe enší než oahované hnací íly. ak je ožno ovnc pohybu upavt: Ú a Ú a = a δ g 0 a = δ Ú [1] a g Ú a ) po ožení tanovené tvalé nální ychlot n otup e používá po tanovení převoového poěu po jízu nejčatěj pecálních vozel tanovenou nální tvalou ychlotí př enovaných otáčkách vozlového otou n no (požaavek pohonu příavných zařízení). ýpočet vychází ze závlot ez otáčka vozlového otou a ychlotí vozla ané vztahe (C.). nno = π [1] 3,6 Ú a ke: n n no [ -1 ] požaované otáčky otou