UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera. Analýza brzdění vozidla v obecném směrovém oblouku Bc. Petr Dvořák

Transkript

1 UNIVEZITA PADUBICE Dopaní fakulta Jana Penea Analýza bzění ozila obecné ěoé oblouku Bc. Pet Dořák Diplooá páce 9

2

3

4 POHLÁŠENÍ Tuto páci je ypacoal aotatně. Veškeé liteání paeny a infoace, kteé je páci yužil, jou ueeny eznau použité liteatuy. Byl je eznáen tí, že e na oji páci ztahují páa a poinnoti yplýající ze zákona č. / Sb., autoký zákon, zejéna e kutečnotí, že Uniezita Paubice á páo na uzaření licenční louy o užití této páce jako školního íla pole 6 o. autokého zákona, a tí, že poku oje k užití této páce nou nebo bue pokytnuta licence o užití jinéu ubjektu, je Uniezita Paubice opáněna oe ne požaoat přiěřený přípěek na úhau náklaů, kteé na ytoření íla ynaložila, a to pole okolnotí až o jejich kutečné ýše. Souhlaí pezenční zpřítupnění é páce Uniezitní knihoně Uniezity Paubice. V Paubicích ne 8. kětna 9 Bc. Pet Dořák

5 PODĚOVÁNÍ Touto cetou bych chtěl poěkoat eoucíu iplooé páce In. Toášoi Zikunoi, Ph.D. za oboné eení páce, elkou pozonot, kteou é páci ěnoal a ále za pooc při ealizaci a yhonocení jízní zkoušky. Dále bych chtěl poěkoat za pooc při ealizaci jízní zkoušky In. Janu Pokonéu a In. Petu Jílkoi, DiS. Bc. Pet Dořák

6 SOUHN Páce e zabýá analýzou bzění ozila obecné ěoé oblouku e zaěření na oození konkétních ztahů po ýpočet bzné áhy. Dále e páce zabýá ytoření etoiky po poáění jízních zkoušek za účele zjištění bzné áhy ozila oblouku, yhonocení naěřených at a jejich poonání nueicky tanoenou bznou áhou. líčoá loa bzná áha; bzné zpoalení; jízní opoy; jízní zkouška; ezní ychlot Title Analyi of bakin the ehicle in the eneal iection ac Abtakt The wok eal with the analyi of bakin the ehicle in the eneal iection of the ac with a focu on the eiation of pecific fiue to calculate bakin itance. utheoe, the wok eal with ceatin a ethooloy fo the ipleentation of iin tet in oe to eteine the ehicle bakin itance in the ac by ealuatin the eaue ata an thei copaion with the nueically calculate the bakin itance. eywo bakin itance; bakin etaation; iin eitence; iin eaination; pee liit

7 OBSAH Úo Cíl páce Analýza bzění ozila příé ěu Analýza jízy a bzění ozila obecné ěoé oblouku Nueické tanoení bzné áhy Potup při ýpočtu bzné áhy Nueické tanoení bzné áhy ozila oblouku kontantního poloěu po ůzné oučinitele aheze Nueické tanoení bzné áhy záiloti na poloěu oblouku a příčné klonu Stanoení bzné áhy ozila oblouku příý ěření na ozile Obecná etoika zkoušek ke tanoení bzné áhy Cíl zkoušek Technické požaaky na ozilo Technické požaaky na zkušební áhu Poínky jízní zkoušky Měřící zařízení a poůcky Přípaa zkušební áhy a ozila Měření Zázna o ýleku zkoušky Půběh zkoušek ke tanoení bzné áhy Vyhonocení naěřených at Poonání ýleků bzné áhy zíkané nueický řešení a epeientální ěření Záě POUŽITÁ LITEATUA Sezna obázků Sezna tabulek Sezna afů Sezna příloh

8 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Úo V Čeké epublice o oku 99, lie zěny polečenké a ekonoické ituace, ochází e zůtající tenencí k náůtu ilniční opay, na kteé e značnou ěou poílí zejéna náklaní opaa. V ouiloti títo náůte přío ouií zyšující e počty oziel ůzného táří a ýkonoých paaetů pohybujících e po pozeních kounikacích Čeké epubliky. Je šak zřejé, že na tuto ituaci šak opoíající ěřítku neeauje buoání noých a zkalitňoání táajících opaních cet. Tato ituace, i pře nezpochybnitelné polečenké a ekonoické přínoy opay, á za náleek i jey neatiní, kteýi jou io jiné opaní nehoy. Dopaní nehoy, jejichž náůt e á jenoznačně ooit io jiné i ze zůtající hutoty ilničního poozu, tak toří á e říci neílnou oučát poozu na pozeních kounikacích. S títo neatiní jee jou pojené značné škoy na ajetku a zaí oob. Součaně tak ochází k náůtu zatížení oánů činných tetní řízení, kteé e zabýají yšetřoání opaních neho za účele zjištění jejich příčin a přípané tetné či jiné opoěnoti. Při yšetřoání opaních neho je jení z nejůležitějších úkonů ohleání íta činu, tey potou, e kteé ošlo k opaní nehoě, za účele nalezení a zajištění top zniklých příčinné ouiloti opaní nehoou, potřenictí kteých lze náleně ekontuoat nehooý ěj a z tohoto yplýající alší apekty. Již při poáění ohleání íta opaní nehoy je eli ůležité, aby e oán činný tetní řízení oientoal ožných příčinách nehooého ěje a ohl tak íky přeběžnéu učení příčiny tohoto ěje zefektinit páci na ítě a ychleji nalézt konkétní topy. Cíl páce Cíle páce je zabýat e analýzou bzění ozila obecné ěoé oblouku a ále oěřit yužití ýpočetní techniky při učení bzné áhy ozila ohlee na chaakteitiku ěoého oblouku a počáteční ychlot ozila, za účele zychlení a zefektinění potní analýzy nehooého ěje Policií Čeké epubliky při yšetřoání opaních neho.

9 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Analýza bzění ozila příé ěu Bzění ozila ozuíe takoý poce, ky ochází ke nižoání ychloti ozila na záklaě ůle řiiče až o přípaného zataení ozila. Po analýzu bzění ozila je nutné i nejpe uěoit, jaké íly půobí na ozilo při bzění. Síly půobící na ozilo bzící příé ěu jou znázoněny na Ob.. Ob.. Síly půobící na bzící ozilo [] Z Ob.. je patno, že ozilo je zpoaloáno ko bzné íly oučte jenotliých bzných eakcí na kolech ozila B, B onkétně: B, kteá je ána,, též jízníi opoy. ) aliý opo f, kteý je án oučte opoů na jenotliých kolech f, f,, tey: f f Z k f Ga f f [] (-) ke značí: f - oučinitel opou alení pneuatik, Z k - aiální eakce kola ozila [N], G a - tíhoá íla půobící těžišti ozila [N], - úhel klonu ozoky [a], - hotnot ozila [k], - aitační zychlení [. - ],

10 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana - - ) opo zuchu, jehož elikot e učí poocí ztahu: ρ c S [] (-) ke značí: ρ - hutota zuchu (,3 k/ 3 ), c - oučinitel opou zuchu; zpaila: S aeoynaicky eli pečliě řešená ozila,3-,4 oobní ozila běžnou kaoéií,4-,6 náklaní ozy,7-, autobuy,6-,8 - čelní plocha ozila ( ); přípaě, že tato plocha není znáa, je ožné ji přibližně učit ze ztahu - ychlot ozila ůči zušnéu potřeí, S B h, ke B je ozcho kol a h ýška ozila, 3) opo toupání S, kteý je án inoou ložkou tíhoé íly ozila: S Ga in in (-3) 4) opo etačný i, kteý je ložen ze etačného opou poti potupnéu pohybu hot ozila a etačného opou poti uychloání otujících hot. Velikot tohoto opou lze učit ze ztahu: i a ϑ [] (-4) ke značí: a - zpoalení ozila [. - ], ϑ - oučinitel liu otujících hot, epiicky yjářený ztahe: u oobních autoobilů: ϑ (,35,4 i ) γ p u užitkoých autoobilů: ϑ (,55, i ) γ p ke: i p γ - ěnitelný přeo přeooce, - poě aiální a kutečné tíhy ozila konkétní přípaě,

11 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana - - 5) opo příěu H, je jízní opoe, kteý není znázoněn na Ob.., přeto poku uažujee bzění ozila příěe, uíe e i títo opoe zabýat. Velikot opou příěu učíe ze ztahu: H H H f ( ke značí: f i ) ( ( ( f in ) a ϑ ) in) ( a ϑ ) a - zpoalení příěu, totožný e zpoalení tažného ozila [. - ], (-5) ϑ - hotnot příěu [k], - oučinitel liu otujících hot příěu a yjařuje ouhnně účinek etačnoti hotnoti příěu i jeho otujících hot na tažné ozilo [], Pozn.: V přípaě, ky čelní plocha příěu ýazně nepřeahuje čelní plochu tažného ozila, neuažujee opo zuchu příěu. Jeho účinek epektujee zětšení opou zuchu tahače tak, že jeho opo zuchu e zětší o 4 % [4]. Celkoou bznou ílu BC B f S BC půobící na ozilo yjáříe náleující způobe: (-6) H Po alší analýzu bzění ozila je zanebán opo zuchu a opo alení, z ůou, ky tyto opoy při intenziní bzění ají elatině alý li na ozilo [4]. Též bue ále uažoán oučinitel liu otujících hot ϑ a ozilo bez připojeného příěu. Učení bzné áhy a zpoalení a po přípa bzění ozila příé ěu: Za přepoklau ýše ueeného zjenoušení, přechází ztah po učení celkoé bzné íly na ta: ± (-7) BC B Poku ozilo á bzit aniž by ošlo k zablokoání kol a z toho yplýajících neatiních účinků (ozilo e pohybuje za oučaného ýkání kol po ozoce a kola ozila nejou chopna přenášet boční íly), uí nutně platit poínka: BC a (-8)

12 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana - - ke značí: a - íla ahezní, kteou lze učit ze ztahu [N]: µ (-9) a G a ke značí: G a - ahezní tíha ozila [N], µ - oučinitel aheze, Součinitelé aheze po ůzné pochy ozoky jou ueeny Tab... Tab.. Součinitel aheze na ůzné pochu [] Poch ozoky µ Poch ozoky µ beton afalt lažba akaa uchý,8-, polní ceta uchá,4-,6 oký,5-,8 oká,3-,4 uchý,6-,9 táa uchá,4-,6 oký,3-,8 oká,-,5 uchý,6-,9 hlub. píek, níh,-,4 oký,3-,5 C,5-, uchý,6-,8 náleí - C,8-,5 oký,3-,5 - C,5-, Přeno íly ezi pneuatikou ozila a ozokou je oezen ahezní elipou. touto ochází lie olišných ahezních latnotí pneuatiky poélné a příčné ěu. V přípaě, poku pneuatika ozila přenáší oučaně ílu poélné ěu i ílu e ěu příčné, neí ektooý oučet těchto půobících il překočit ahezní ílu opoíající ěu. Poku ektooý oučet půobících il překočí honotu ahezní íly, ochází ke ztátě tability ozila a yku ozila poélné či příčné ěu.

13 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Ob.. Ahezní elipa [] Dle znázonění na Ob.., aiální yužitelná aheze poélné ěu µ a c a e ěu příčné µ a. Z tohoto yplýají a ožné ezní tay yužití aheze: y Ob..3 Mezní ituace yužití aheze [] Na leé čáti Ob..3 je znázoněna ituace, ky je yužita aiálně aheze poélné ěu ( µ c, µ ). Za této ituace kola ozila nejou chopna přenášet a y íly půobící na ozilo příčné ěu (zatáčení). Na paé čáti Ob..3 je znázoněna ituace, ky je yužita aiálně aheze příčné ěu ( µ, µ ). Za této y a ituace nejou chopna kola ozila přenášet íly půobící na ozilo poélné ěu (bzění).

14 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana V liteatuře [] je ueeno, že okajoé poínky šak oálná záilot (ahezní elipa) ytihuje nepřeně. Z poozu oziel je znáo, že i blokující zabzěné kolo o učité íy ee, ačkoli le leé čáti Ob..3. by této ituaci přílušné kolo ozila nebylo chopno přenášet žáných bočních il. Součaně je šak ueené liteatuře poznaenáno, že elikot přeneitelné boční íly za této ituace je zejéna přípaě nízkých oučinitelů aheze eli alá. Po nálenou analýzu bzění ozila příé ěu bue uažoáno, že na ozilo nepůobí žáné íly příčné ěu a lze yužít aiálně ahezi poélné ěu ( µ c, µ ). a y Z onice onoáhy il poélné ěu ůžee po úpaě yjářit ztah po ahezně nejýše příputné zpoalení ozila a přípaě bzění na oině: i G c a c a a c (-) B i a a poku ozilo bzí při jízě o ahu či ze ahu, ztah po ýpočet ahezně nejýše příputného zpoalení a ooíe náleující způobe: i B ± ( c in ) a c ± in a ± (-) ke znaénko ± olišuje, za e jená o jízu ze ahu (-), či jízu o ahu (). Za přepoklau kontantního zpoalení ozila, ůžee yjářit ztah po učení bzné áhy ozila: 3 ( ) a a a a (-) ke: 3 - áha ozila ujetá běhe plného bzění [], - počáteční ychlot ozila (pře započetí bzění) [], - konečná ychlot ozila (po ukončení bzění ozila) [. - ]. Dáha po zabzění ozila e kláá z jenotliých úeků, kteé ozilo ujee běhe eakční oby řiiče, poley bz, náběhu bzění a plného bzění (iz. Ob..4).

15 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Součte těchto úeků je ána áha potřebná po zabzění ozila. Ob..4 Zjenoušený půběh bzné íly a zpoalení jako funkce áhy při bzění Na Ob..4 je znázoněno: [] - áha ozila ujetá běhe eakční oby řiiče, tey oby, kteá uplyne o okažiku, ky řiič zpozouje nější ponět o okažiku ešlápnutí bzoého peálu, iz. Tab., 3 - áha ozila ujetá za obu poley bz, kteá e pohybuje ozezí,5-, u bz kapalinoých a ozezí,-,5 u bz přetlakoých [], - áha ozila ujetá běhe oby náběhu bzění, kteá e pohybuje ozezí,-,3 u bz kapalinoých a ozezí,5-, u bz přetlakoých, - áha ozila ujetá běhe plného bzění, Tab.. eakční oba řiiče [] Zkušený řiič připaený bzit Pozoný řiič, kteý nečeká překážku Řaící nebo přejížějící řiič Nepozoný řiič Iniponoaný řiič (únaou, neocí, požití alkoholu),6-,7,7-,9,-,,4-,8,6 a íce

16 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Vztah po ýpočet áhy po zabzění ozila oulau e znázonění na Ob..4, lze napat e tau: b b t t 3 t a (-3) Použití ztahu (-3) ypočtee ezní honotu bzné áhy. Jená e o nejkatší ožnou bznou áhu ozila po konkétní poch ozoky za přepoklau, že na bzěná kola ozila je ozělena bzná íla úěně jejich aiálníu zatížení. Tey poku by byla yozena bzná íla ětší než íla ahezní, ošlo by k zablokoání šech bzěných kol oučaně.

17 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Analýza jízy a bzění ozila obecné ěoé oblouku Při jízě ozila obecné ěoé oblouku na ozilo půobí ko jízních opoů zíněných přechozí kapitole, tíhoé íly, aiálních eakcí ozoky a ahezních il, též íla otřeiá. Velikot této íly je ožno ypočítat potřenictí ztahu: (-) O ke značí: - poloě oblouku hoizontální oině [] Pozn.: Poku e ozilo pohybuje po etikální oblouku, tak poloě tohoto oblouku je označen, ztah po ýpočet otřeié íly je totožný. Chaakte oblouku, tey za e jená o oblouk hoizontální či etikální oině, učuje jaký ěe půobí íla otřeiá na ozilo, iz. Ob... Ob.. Otřeiá íla půobící na ozilo []

18 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Mezní ychlot V přípaě jízy ozila hoizontální oblouku (iz. honí čát leé poloiny Ob..), lze ozboe il půobících na ozilo učit ezní ychlot, při kteé honota půobící otřeié íly bue totožná honotou ahezní íly příčné ěu a poku tato ychlot bue překočena, oje ke ztátě příčné tability ozila - natane příčný yk ozila a nebue již chopno e pohyboat učený ěe. Jená e tey o přípa, ky ozilo jee po hoizontální oblouku, přípaně hoizontální oblouku kobinaci oblouke etikální, kontantní ychloti, při aiální yužití aheze příčné ěu (iz. paá čát Ob..3, µ ). y a V přípaě jízy ozila e etikální choloé oblouku, lze též ozboe il půobících na ozilo učit ezní ychlot, při kteé honota půobící otřeié íly bue totožná honotou tíhoé íly ozila a poku tato ychlot bue překočena, oje k opoutání kol ozila o ozoky. V obou ýše popaných přípaech e z hleika bezpečnoti jená o nežáoucí jey, neboť při těchto není ožný přeno il poélné a příčné ěu. V přípaě jízy ozila e etikální úolnicoé oblouku, půobí otřeiá íla totožný ěe jako tíhoá íla ozila. Půobení otřeié íly títo ěe půobí pozitině, neboť zyšuje ahezní tíhu ozila a ozilo je chopno přenášet yšší honoty il půobících jak poélné, tak i příčné ěu. Z hleika analýzy bzění ozila obecné ěoé oblouku je ůležité ooit ztah páě po ezní ychlot, neboť jak bue z náleně poáěné analýzy patné, na záklaě yjáření ztahu po ezní ychlot, lze poté ooit ztah po ahezně nejýše příputné bzné zpoalení.

19 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Ob.. Síly půobící na ozilo jeoucí po potooé choloé oblouku [] Na Ob.. jou znázoněny íly půobící na ozilo při půjezu obecný ěoý oblouke, četně ozklau na jenotlié ložky. Jenotlié půobící íly je ožné yjářit náleujícíi ztahy: oz (-) (-3) o 3 oy in (-4) 4 oy (-5)

20 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana (-6) o 6 oz in (-7) 7 Gz (-8) 8 G (-9) 9 Gy in (-) ke značí: G O O tíhoá íla, otřeiá íla o hoizontálního oblouku, otřeiá íla o etikálního oblouku, tíhoé zychlení, hotnot ozila, poloě etikálního oblouku, > choloý oblouk, poloě hoizontálního oblouku, ychlot jízy ozila, poélný klon ozoky [a], > jíza o ahu, příčný klon ozoky [a], > otřeiý klon. Jak již bylo zíněno přechozí kapitole, ahezní latnoti pneuatik příčné a poélné ěu jou olišné. Po řešení bzné áhy ozila při bzění oblouku je nutné znát o jaké íy je yužita aheze příčné ěu a náleně učit ahezi poélné ěu, kteou lze yužít po bzění ozila. Po řešení aheze příčné ěu e ychází z onice ahezní elipy: µ z µ c [] (-) úpaou onice ahezní elipy je zíkán ztah po ýpočet aheze poélné ěu: c [] (-) µ z µ

21 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana - - oinný oblouk, nuloý příčný klone Paaety oblouku: > kont.,,,, Při zachoání příčné tability ozila uí být onice onoáhy il příčné ěu e tau: y ay o µ (-3) ke ay označuje ahezní ílu příčné ěu. Za přepoklau y a µ, lze z přechozího ztahu ooit ztah po ýpočet ezní ychloti: (-4) Z onice onoáhy il půobících na ozilo poélné ěu ooíe ztah po ýpočet ahezně nejýše příputného bzného zpoalení: a i a B i B a a µ µ ; (-5) ke a označuje ahezní ílu poélné ěu. Použití ztahu po ýpočet aheze poélné ěu (-5), ooíe obecný ztah po ýpočet ahezně nejýše příputného bzného zpoalení náleoně: 4 4 c a c a c a (-6) oození ztahu po ýpočet bzné áhy ozila po zabzění je použit ztah (-3): 4 ) ( ) ( b b c t t t a t t t (-7)

22 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana - - V liteatuře [] je ueena oozená piitiní funkce: b ( t t t ) acin acin (-8) c S ohlee na efiniční obo funkce acin ;, uí nutně platit poínka: (-9) úpaou této poínky byl znou oozen ztah (-4) po ýpočet ezní ychloti. Na oplněnou je nutno uét, že aná poínka platí i po uhý člen záoce ueeného ztahu, ke je oazoána ychlot konečná. Z ueeného tey yplýá, že při použití ztahu (-8) po ýpočet bzné áhy, lze bznou áhu řešit po počáteční ychlot totožnou ychloti ezní. oinný oblouk, nenuloý příčný klone Paaety oblouku:,, >, kont., Při zachoání příčné tability ozila uí být onice onoáhy il příčné ěu e tau: o ay Gy Oy µ y µ y ( ) Oy Gz Gy (-) in in Za přepoklau µ, lze z přechozího ztahu ooit ztah po ýpočet ezní y ychloti: in in ( t ) ( t ) ( t ) t (-)

23 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Z onice onoáhy il poélné ěu: ) in ( ) ( ; µ µ a z oz Gz i a B i B (-) zíkáe úpaou ztah po ýpočet ahezně nejýše příputného bzného zpoalení: M a [] (-3) ke: ) ( ) ( 9 6 t M t t c Dáhu ozila po zabzění ozila z počáteční ychloti tanoíe potřenictí ztahu: acin acin ) ( acin acin M M M M c t t t M M M M c M c M b [] ( -4) ke: M M

24 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Obobně jako přechozí přípaě bzění ozila oinné oblouku nuloý příčný klone, i ze ohlee na efiniční obo funkce acin po úpaě členů záoce ztahu (-4) opět oozujee ztah (-) po ýpočet ezní ychloti po aný oblouk. Z ueeného yplýá, že ezní přípae, po kteý lze řešit bznou áhu, je přípa, ky ozilo začne bzit páě z ezní ychloti. Další ýzna á i uhý člen záoce ztahu (-4), neboť při nueické řešení bzné áhy ozila, bylo zjištěno, že při bzění ozila o úplného zataení oblouku yšší příčný klone, při nízké oučiniteli aheze, e otáá io efiniční obo funkce acin. Po objanění tohoto jeu byl poeen ozbo il půobících příčné ěu na ozilo tojící na nakloněné oině. Poku neá ojít k poušení tability ozila příčné ěu a tí ouiející příčný yke ozila, uí za přepoklau otřeného příčného klonu ozoky nutně platit poínka: ay po úpaě: G in µ y in (-5) µ t y (-6) Potřenictí ztahu (-6) lze učit kitickou honotu příčného klonu ozoky, při kteé ochází ke ztátě příčné tability ozila klioé tau. V přípaě jízy ozila oblouku, jehož tanenta úhlu příčného klonu přeyšuje oučinitel aheze příčné ěu, aniž by ošlo k poušení tability ozila příčné ěu, uí platit poínka: ay oy Gy µ ( in ) in (-7) Z této poínky lze pak učit iniální ychlot ozila oinné oblouku konkétní příčný klone tak, aniž by ošlo ke ztátě příčné tability ozila. Poku ozilo ané oblouku bzí, neí konečná ychlot ozila klenout po učenou iniální ychlot. V opačné přípaě by ošlo ke ztátě příčné tability ozila.

25 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana oinný oblouk e ahu, nuloý příčný klone Paaety oblouku: > kont.,,,, Při zachoání příčné tability ozila, uí být onice onoáhy il půobících na ozilo příčné ěu e tau: µ y ay o (-8) Za přepoklau µ, lze z přechozího ztahu ooit ztah po ýpočet ezní ychloti: (-9) Z onice onoáhy il poélné ěu: µ in ; ± ± a z G a i a B i G B (-3) při použití ztahu po příý ýpočet oučinitele aheze poélné ěu (-), zíkáe úpaou ztah po ýpočet ahezně nejýše příputného bzného zpoalení: ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) in in in 4 4 ± ± ± c a c a c a (-3) Bznou áhu ozila tanoíe poocí ztahu: ( ) ( ) ± ± in ) ( in b c t t t c a (-3)

26 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Pozn.: Znaénko ± onici onoáhy il poélné ěu (-3) a e ztahu (-3) a (-3) ozlišuje ituaci jízy o ahu () a jízy ze ahu (-). oinný oblouk e ahu, nenuloý příčný klone Paaety oblouku:,, >, kont., Při zachoání příčné tability ozila uí být onice onoáhy il příčné ěu e tau: o ay Gy µ y ( in ) in (-33) ychloti: Za přepoklau µ, lze z přechozího ztahu ooit ztah po ýpočet ezní in in ( in ) ( in ) ( t ) ( t ) ( t ) ( t ) (-34) Z onice onoáhy il poélné ěu: B ± G ; i B a i ± a µ ( in ) ± in a G (-35) zíkáe úpaou ztah po ýpočet ahezně nejýše příputného bzného zpoalení: a [] (-36) M ke: 7 4 ± 9 M 7 in 6 M t ( t ) ( )

27 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Dáhu ozila po zabzění ozila z počáteční ychloti tanoíe potřenictí ztahu: ± ± ) ( b M t t t M a (-37) Pozn.: Znaénko ± onici onoáhy il poélné ěu (-35), e ztahu (-36) a (-37) ozlišuje ituaci jízy o ahu () a jízy ze ahu (-). Vetikální choloý oblouk příé jízě Paaety oblouku:.,,,, > kont Při tanoení ztahu po ezní ychlot při jízě ané oblouku je nutno ycházet z poínky: o G (-38) oazení, za přepoklau µ, je ožné yjářit ztah po příý ýpočet ezní ychloti: (-39) Překočení ezní ychloti ané přípaě nezpůobuje příčný yk ozila, ale jeho opoutáání o ozoky lie půobící otřeié íly. Ahezně nejýše příputné bzné zpoalení yjáříe potřenictí onice onoáhy il poélné ěu: µ µ in ) ( ) ( ; ± ± ± a z G o Gz i a B i G B (-4) úpaou, za přepoklau c z µ (na ozilo nepůobí boční íla): in ± c a (-4)

28 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Dáhu ozila po zabzění ozila z počáteční ychloti tanoíe potřenictí ztahu: ± ± in ) ( in 3 b c t t t c a (-4) Pozn.: Znaénko ± onici onoáhy il poélné ěu (-4) a e ztahu (-4) a (-4) ozlišuje ituaci jízy o ahu () a jízy ze ahu (-). Vetikální úolnicoý oblouk příé jízě Paaety oblouku:.,,,, > kont Při jízě ané oblouku není eleantní řešit ezní ychlot a to z ůou, ky otřeiá íla půobící na ozilo, půobí totožný ěe, jako tíhoá íla ozila. V ané přípaě otřeiá íla uožňuje přenášet ětší íly příčné či poélné ěu, neboť zyšuje ahezní tíhu ozila. Ahezně nejýše příputné bzné zpoalení yjáříe potřenictí onice onoáhy il poélné ěu: µ µ in ) ( ) ( ; ± ± ± a z G o Gz i a B i G B (-43) úpaou, za přepoklau c z µ (na ozilo nepůobí boční íla): in ± c a (-44) Dáhu ozila po zabzění ozila z počáteční ychloti tanoíe potřenictí ztahu:

29 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana ± ± in ) ( in 3 b c t t t c a (-45) Pozn.: Znaénko ± onici onoáhy il poélné ěu (-43) a e ztahu (-44) a (-45) ozlišuje ituaci jízy o ahu () a jízy ze ahu (-). Obecný potooý oblouk choloý Paaety oblouku:.,,.,,, > > kont kont Při tanoení ztahu po ezní ychlot při jízě ané oblouku je nutno ycházet z poínky: µ in ) in ( in Gy ay oy oy (-46) úpaou, za přepoklau : µ ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) t t t t t t in in in (-47) Při tanoení ztahu po ýpočet aiálního příputného bzného zpoalení je nutno ycházet z poínky: µ µ in ) in ( ) ( ; a z Gz z oy o Gy i az B i Gz B (-48)

30 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana po úpaě: a [] (-49) ke: ( ) ( ) ( ) ( ) [ ] ( ) t t t t t t c Dáhu ozila po zabzění ozila z počáteční ychloti tanoíe potřenictí ztahu: ) ( b t t t a (-5) Obecný potooý oblouk úolnicoý Paaety oblouku:.,,.,,, > > kont kont Při tanoení ztahu po ezní ychlot při jízě ané oblouku je nutno ycházet z poínky: µ in in ) in ( oy Gy ay oy (-5)

31 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana úpaou, za přepoklau : µ ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) t t t t t t in in in (-5) Při tanoení ztahu po ýpočet ahezně nejýše příputného bzného zpoalení je nutno ycházet z onice onoáhy il poélné ěu: µ µ in ) in ( ) ( ; ± ± ± ± a G oz oz Gz i a B i G B (-53) při použití ztahu po příý ýpočet oučinitele aheze poélné ěu (-), zíkáe úpaou ztah po ýpočet ahezně nejýše příputného bzného zpoalení: N N a ± [] (-54) ke: ( ) ( ) [ ] ( ) ( ) 8 7 t t N t t t N Dáhu ozila po zabzění ozila z počáteční ychloti tanoíe potřenictí ztahu: ± ± ) ( b N N t t t N N a (-55) Pozn.: Znaénko ± onici onoáhy il poélné ěu (-53) a e ztahu (-54) a (-55) ozlišuje ituaci jízy o ahu () a jízy ze ahu (-).

32 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Nueické tanoení bzné áhy 3. Potup při ýpočtu bzné áhy Nueické řešení bzné áhy bylo poáěno potřenictí aplikace Micooft Office Ecel 7. Součaně byl ytořen potřeí aplikace ýpočtoý aloitu za účele zjenoušení ýpočtu bzné áhy ozila po konkétní ituaci. Užiatelké potřeí tohoto aloitu je patné z Ob. 3.. Výpočet bzné áhy ozila hoizontální oblouku Zaejte náleující paaety : Poloě oblouku [] 4 ychlot na počátku úeku Vo [/] 3,88 ychlot na konci úeku V [/] Poínka plněna Pozn. Maiálně yužitelná aheze poélné ěu ( c ) příčné ěu ( ) [%] 85,85 Příčný klon ozoky [ ] Mezní ychlot [/] 8, Pozn. Poínka plněna Zolte : Bzná áha [], [] 5,3 Bzná áha [],75 [], Bzná áha [], [],8 Bzná áha 3 [],5 Bzná áha b [] 9,5 Pozn. Ob. 3. Dialooé okno ýpočtoého aloitu po řešení bzné áhy

33 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Po ýpočet bzné áhy obecné hoizontální oblouku potřenictí etaeného ýpočtoého aloitu je třeba zaat: poloě oblouku hoizontálního oblouku, ychlot na počátku úeku, přípaně ychlot na konci úeku, oučinitel aheze poélné ěu c, oučinitel aheze příčné ěu, příčný klon ozoky. Po konkétní poínky lze oučinitel aiálně yužitelné aheze poélné a příčné ěu učit:. na záklaě poeení jízní zkoušky, počíající bzění ozila při jízě příé ěu na ozoce bez poélného a příčného klonu. Běhe zkoušky e ěří ahezně nejýše příputně oažené zpoalení a a. Při tanoení aiálně yužitelné aheze poélné ěu c, e ychází z onice onoáhy il ané ěu, tey: B a µ, a i B a a µ µ (3-) a c c a i a Při ýše uažoané tanoení aiálně yužitelné aheze poélné ěu c, je zanebán opo zuchu a opo alení. Analoicky lze učit honotu aiálně yužitelné aheze příčné ěu, poté co e jízní zkouškou ěří ahezně nejýše příputně oažené otřené zychlení a y a, při kuhoé jízě ozila po ozoce bez poélného a příčného klonu. Náleně z onice onoáhy il příčné ěu: ay o µ y ; a y (3-) a y a µ y a

34 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana na záklaě pozooání pochu ozoky lze poét oha oučinitele aheze le honot ueených Tab... Ve ýpočtoé aloitu e zaáá oučinitel aiálně yužitelné aheze příčné ěu, jako poěná čát aiálně yužitelné aheze poélné ěu c, yjářená pocentech. Honotu příčného klonu ozoky užiatel po ulehčení zaáá e tupních, přetože je ýpočet poáěn obloukoé íře (a). Na záklaě zaaných tupních at je nejpe ypočítána ezní ychlot. Jená e o kontolní ýpočet ohlee na oěření příputnoti zaané počáteční ychloti. V přípaě, že by byla zaána počáteční ychlot yšší než je ychlot ezní po aný chaakte oblouku, nelze tanoit bznou áhu z této ychloti. Jak již bylo přechozí kapitole yětleno, ezní ychlotí je ozuěna takoá ychlot, při kteé je yužita aiální ožné íře aheze příčné ěu. Při její překočení ochází k příčnéu yku ozila. ola ozila tak neohou přenášet ílu poélné ěu, tey jak bznou tak i hnací. Na zaání nepříputné honoty počáteční ychloti upozoní užiatele poznáka. Poku počáteční ychlot je aiálně ona ychloti ezní, je přílušné buňce zobazeno: Poínka plněna. V opačné přípaě e ze zobazí upozonění: Nelze řešit upate! Poku ychlot na počátku úeku je yšší než ychlot na konci úeku, tak z hleika ýpočtoého aloitu je še pořáku, jená e o bzění a zobazí e poznáka: Poínka plněna. V opačné přípaě e ze zobazí poznáka: Jená e o zychleníupate. Při zaání ychloti na konci úeku yšší než ychloti na počátku úeku, by e zcela loicky nejenalo o přípa bzění, ale o přípa opačný, zychloání. Dále po ýpočet bzné áhy je ožno zolit eakční obu řiiče. S ohlee na olbu této oby je ypočtena áha ujetá běhe eakční oby řiiče. Obobně je řešen ýpočet áhy ujeté běhe poley bz a áhy ujeté běhe oby náběhu bz o plného bzného účinku.

35 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Po ýpočet bzné áhy je použit ztah (-37), oozený kapitole. Součátí ýpočtoého aloitu je i poínka uítěná e poní čáti ialooého okna, zobazující e e foě poznáky, neající li na latní ýpočet bzné áhy. Tato poínka zpotřekuje, přípaě, že zaaná počáteční ychlot je ona zaané konečné ychloti, zobazení upozonění: Nejená e o bzění jíza onoěnou ychlotí. Po uychlení a zjenoušení ýpočtu bzné áhy, byly o ýpočtoého aloitu uítěny jenotlié nápoěy - koentáře k přílušný buňká, íky kteý je užiatel ušetřen yhleáání potřebných úajů přílušné liteatuře. zobazení nápoěy ochází při uítění kuzou o přílušné buňky. 3. Nueické tanoení bzné áhy ozila oblouku kontantního poloěu po ůzné oučinitele aheze Při řešení bzné áhy ozila při jízě oblouku bylo ycházeno z přepoklau, že ozilo e pohybuje po oinné oblouku kontantního poloěu bez příčného klonu. Poloěy oblouků byly ybány zcela náhoně a to tak, aby byl zatoupen poloě elatině alý a oučaně i elatině elký. Součinitelé aheze µ byly ybány tak, aby bzná áha byla řešena po běžné přípay pochů ozoek (iz. Tab..). Jak již bylo ueeno, k řešení bzné áhy byla yužita plné íře aplikace Micooft Office Ecel 7. Po ýpočet bzné áhy byl ané přípaě yužit ztah (-8). Nueicky tanoené bzné áhy ozila oblouku při kontantní poloěu a ůzných oučinitelích aheze, četně afického yjáření poocí přílušných afů, toří přílohu č. této iplooé páce. Po pezentaci potupu byly ybány ýleky řešení bzné áhy po ybaný iniální a aiální poloě oblouku, iz. Tab. 3. a 3., Gaf 3. a 3..

36 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Souč. aheze µ Tab. 3. Vypočtená bzná áha ozila po poloě oblouku 3 [/] [] [] [] 3 [] b [], 4, 4,,3,4 4, 9,6, 5,94 5,94,45,59 4,,,3 7,8 7,8,55,73 4,,68,4 8,4 8,4,63,84 4, 4,,5 9,4 9,4,7,94 4, 5,6,6,9,9,77,3 4,3 6,,7,,,83, 4,3 7,9,8,89,89,89,9 4,3 8,9,9,6,6,95,6 4, 8,94, 3,9 3,9,,33 4,3 9,75 Poloě 3 Bzná áha [] , 5,9 7,3 8,4 9,4,3,,9,6 3,3 Mezní ychlot [/] Gaf 3. Záilot élky bzné áhy na počáteční ychloti po poloě oblouku 3

37 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Souč. aheze µ Tab. 3. Vypočtená bzná áha ozila po poloě oblouku 5 [/] [] [] [] 3 [] b [], 9,4 9,4,7,94 7,6 8,66, 3,9 3,9,,33 7,66 86,8,3 6,7 6,7,,63 7,63 89,75,4 8,79 8,79,4,88 7,66 9,74,5,,,58, 7,66 95,35,6 3, 3,,73,3 7,66 97,7,7 4,86 4,86,86,49 7,63 99,84,8 6,58 6,58,99,66 7,66,89,9 8,9 8,9,,8 7,64 3,76, 9,7 9,7,3,97 7,66 5,57 Poloě 5 Bzná áha [] ,4 3,3 6,3 8,8, 3, 4,9 6,6 8, 9,7 Mezní ychlot [/] Gaf 3. Záilot élky bzné áhy na počáteční ychloti po poloě oblouku Mezní ychlot oezeného kapitole. 5 (uhý loupec tabulek) byla ypočtena pole ztahu (-4)

38 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Mezní ychlot byla použita jako ychlot na počátku úeku z ůou zjištění nejelší ožné bzné áhy po aný chaakte oblouku při nejýše ahezně příputné zpoalení. S ohlee na ýzna ezní ychloti oulau analýzou poáěnou áci této iplooé páce, nelze při jízě ozila touto ychlotí e ěoé oblouku poáět bzění, neboť je yužita aiálně aheze příčné ěu, aheze poélné ěu je nuloá a kola ozila nejou chopna poélné ěu přenášet žáné ily aniž by ošlo k jejich zablokoání. Po analýzu bzění ozila poáěnou kapitole a byl zanebán opo zuchu a opo alení. Na náleující příklau bue eontoáno, že ačkoli ají tyto jízní opoy alý li na bznou áhu ozila, okáží ozilo zpoalit běhe áhy ujeté za eakční obu řiiče, obu poley bz a obu náběhu bz, natolik, že ačkoli e ozilo na počátku pohyboalo po aný oblouk ezní ychlotí, než e na kolech ozila pojeí plný účinek bzné íly, oje ke znatelnéu pokleu této ychloti: Příkla 3-: Zaání: Oobní autoobil běžnou kaoéií o hotnoti k, e pohybuje po oinné oblouku o poloěu 5, bez příčného klonu, ezní ychlotí 9,4. - (oučinitel aheze,), poch ozoky je tořen afalte, ozcho kol ozila,8 a ýška ozila,6. Řiič ozila na záklaě nějšího ponětu začne bzit. Cíle je zjitit pokle počáteční ychloti o oby počátku intenziního bzění lie půobících jízních opoů (opo zuchu a opo alení). Bzné zpoalení lie půobících jízních opoů: BC ρ a c ρ a c f S S f f,7 f

39 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Za přepoklau kontantního zpoalení a eakční oby řiiče, oby poley bz,75 a oby náběhu bz,, učíe zěnu ychloti o oby počátku plného bzění: a a t (3-3) t,7 (,75 ),3 náleně je ožné učit ychlot ozila na počátku plného bzění: 9, 8 p Jak je ze ze ueeného příklau patné, než ozilo začne zpoaloat nejýše ahezně příputný zpoalení, ochází eálných poínkách lie půobení přechozích kapitolách zanebaných jízních opoů ke nížení počáteční ychloti, ané přípaě ychloti ezní, natolik, že kola ozila ohou poélné ěu o učité íy přenášet bznou ílu. Pokle ychloti je nejíce záilý na hotnoti ozila, čelní ploše ozila, oučiniteli aliého opou pneuatiky, oučiniteli opou zuchu a ychloti ozila. Při nueické řešení bzné áhy nebyly oulau analýzou ueenou kapitole a zahnuty o celkoé bzné íly opoy zuchu a alení. Dále je uažoáno, že běhe eakční oby, oby poley bz a oby náběhu bz e pohybuje ozilo kontantní ychlotí. Na záklaě nueického řešení bzné áhy po aný kontantní poloě oblouku záiloti na ůzných oučinitelích aheze, bylo zjištěno, že áha ujetá běhe plného bzění je neěnná po ůzné oučinitele aheze. Zyšoání oučinitele aheze, ochází i ke zyšoání ezní ychloti, tey ozilo e oblouku ůže pohyboat yšší ychloti, aniž by u něj ošlo k příčnéu yku. Součaně e zyšoání oučinitele aheze ohou kola ozila přenášet ětší bznou ílu a ozilo tak zataí na tejné bzné áze. Součaně ýše ueenou loickou úahu lze ooit i ze ztahu po ýpočet bzné áhy oinné oblouku bez příčného klonu: 3 acin acin c

40 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana za přepoklau náleující způobe: a bzění o úplného zataení ozila, lze ztah upait 3 acin acin c acin c při nueické řešení bzné áhy byl zolen oučinitel aheze příčné ěu 6% honoty oučinitele aheze poélné ěu, poté ztah přechází na ta:,6 c 3 acin c 3 acin Je tak patné, že zěna oučinitele aheze při jízě ozila oblouku kontantního poloěu neá li na áhu ozila ujetou běhe plného bzění. Výše ueené záěy šak platí po ieální bzění ozila, ky ozělení bzné íly na jenotliá bzěná kola ozila je úěné jejich aiálníu zatížení. Součaně je uažoáno, že eškeá bzěná kola ozila e pohybují po ozoce totožný poche, ep. totožný oučinitele aheze a na ozilo nepůobí, ko íly otřeié, jiných bočních il. 3.3 Nueické tanoení bzné áhy záiloti na poloěu oblouku a příčné klonu Obobný způobe jako přípaě nueického tanoení bzné áhy ozila oblouku při kontantní poloěu a ůzných ahezních oučinitelích, byla řešena bzná áha ozila při bzění oinné oblouku příčný klone. Po aný kontantní poloě oblouku, byla nejpe tanoena ezní ychlot ozila, za přepoklau. Poté byl zyšoán příčný klon ozoky o o 6. Po znázonění liu příčného klonu ozoky na élku bzné áhy, byla oazoána po šechny honoty úhlů příčného klonu počáteční ychlot totožná (tanoená ezní ychlot po nuloý příčný klon aného poloěu oblouku). Po ýpočet ezní ychloti byl použit ztah (-) a bzné áhy ztah (-4).

41 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Nueicky tanoené bzné áhy ozila záiloti na poloěu a příčné klonu oinného oblouku, četně afického yjáření poocí přílušných afů, toří přílohu č. této iplooé páce. Po pezentaci potupu byly ybány ýleky řešení bzné áhy po µ, a, µ. Tab. 3.3 Bzná áha ozila při oučiniteli aheze µ, po ůzné poloěy oblouku a ůzné úhly příčného klonu [] [ ] [/] [] [] [] 3 [] b [] 3 4, 4,,3,4 3,73 8,67 3 4, 4,,3,4 9,73 4,67 3 4, 4,,3,4 9,45 4, , 4,,3,4,68 5, , 4,,3,4,6 7, 3 5 4, 4,,3,4 9,45 4, , 4,,3,4 5,79,73 5 5,4 5,4,4,54,5 7,87 5 5,4 5,4,4,54 6,4,39 5 5,4 5,4,4,54 5,6, ,4 5,4,4,54 7,69 4, ,4 5,4,4,54,9 6, ,4 5,4,4,54 5,37, ,4 5,4,4,54,8 6,63 7 6,4 6,4,48,64 3,7 38, 7 6,4 6,4,48,64,56 3,8 7 6,4 6,4,48,64,95 9, ,4 6,4,48,64 4,84 3, ,4 6,4,48,64 8,65 36, ,4 6,4,48,64,78 9, ,4 6,4,48,64 4,37,89 9 7, 7,,54,7 36,8 45,7 9 7, 7,,54,7 8,4 36,88 9 7, 7,,54,7 7,76 36,

42 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana , 7,,54,7 3,5 39, , 7,,54,7 36,37 44, , 7,,54,7 7,64 36, 9 6 7, 7,,54,7 6,94 5,4 8, 8,,6,8 46,8 56, 8, 8,,6,8 35,9 44,59 8, 8,,6,8 34,9 43,69 3 8, 8,,6,8 38,84 48,4 4 8, 8,,6,8 45,3 54,43 5 8, 8,,6,8 34,8 43,48 6 8, 8,,6,8,83 3,3 3 8,7 8,7,65,87 55,5 65,73 3 8,7 8,7,65,87 4,63 5,85 3 8,7 8,7,65,87 4,56 5, ,7 8,7,65,87 45,93 56, ,7 8,7,65,87 5,7 6, ,7 8,7,65,87 4,83 5, ,7 8,7,65,87 5,3 35,54 5 9,3 9,3,7,93 6,58 7,5 5 9,3 9,3,7,93 47,44 58,37 5 9,3 9,3,7,93 46,33 57, ,3 9,3,7,93 5,57 63, ,3 9,3,7,93 6,8 7, ,3 9,3,7,93 46,36 57, ,3 9,3,7,93 8,76 39,69 Na Gafu 3.3 je patný ýzna uhého členu záoce ztahu (-4), ky ohlee na poínku (-7) nelze ané oblouku po yšší úhly (po znázoněný přípa úhel 5 a 6 ) příčného klonu řešit bznou áhu ozila o úplného zataení, ale pouze o iniální ožné konečné ychloti tanoené oulau ueenou poínkou.

43 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Součinitel aheze µ, Bzná áha [] Příčný klon [ ] Gaf 3.3 Záilot bzné áhy na příčné klonu po µ, Z tohoto ůou je na afu po ané úhly znázoněna katší bzná áha, ačkoli by e le přechozího ýoje znázoňujících křiek al přepokláat opačný ten, tey elší bzná áha. Tab. 3.4 Bzná áha ozila při oučiniteli aheze µ, po ůzné poloěy oblouku a ůzné úhly příčného klonu [] [ ] [/] [] [] [] 3 [] b [] 3 3, 3,,99,3,67 8,8 3 3, 3,,99,3,54 7,5 3 3, 3,,99,3,9 6, , 3,,99,3,48 5, , 3,,99,3,5 5, , 3,,99,3 9,88 5, , 3,,99,3 9,66 5,7 5 7, 7,,8,7,86 4,95 5 7, 7,,8,7 9,57 39,66 5 7, 7,,8,7 8,45 38,54

44 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana , 7,,8,7 7,68 37, , 7,,8,7 7,9 37, , 7,,8,7 6,63 36, , 7,,8,7 6,5 36,34 7,,,5, 3,6 53,8 7,,,5, 7,7 5,9 7,,,5, 5,67 49,4 7 3,,,5, 4,6 48,36 7 4,,,5, 3,8 47,55 7 5,,,5, 3,7 46,9 7 6,,,5,,65 46,39 9 3, 3,,73,3 4,98 68, 9 3, 3,,73,3 35,69 6,7 9 3, 3,,73,3 33,55 6, , 3,,73,3 3, 59, , 3,,73,3 3, 58, , 3,,73,3 3,6 57, , 3,,73,3 9,46 56,49 5,4 5,4,9,54 49,5 78,9 5,4 5,4,9,54 43,37 73, 5,4 5,4,9,54 4,83 7,68 3 5,4 5,4,9,54 39, 68,95 4 5,4 5,4,9,54 37,78 67,63 5 5,4 5,4,9,54 36,74 66,59 6 5,4 5,4,9,54 35,9 65,75 3 7,6 7,6,7,76 57,57 9, 3 7,6 7,6,7,76 5,4 83,57 3 7,6 7,6,7,76 48,7 8, ,6 7,6,7,76 46,3 78, ,6 7,6,7,76 44,59 77,

45 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana ,6 7,6,7,76 43,37 75, ,6 7,6,7,76 4,37 74,8 5 9,7 9,7,3,97 68,75 3,65 5 9,7 9,7,3,97 59,56 94,46 5 9,7 9,7,3,97 55,98 9, ,7 9,7,3,97 53,56 88, ,7 9,7,3,97 5,74 86, ,7 9,7,3,97 5,3 85, 5 6 9,7 9,7,3,97 49,3 84,3 V ateiálech tořících přílohu iplooé páce je ypočítána bzná áha po oučinitele aheze µ,, (je uažoána aiální honota oučinitele aheze příčné ěu 6% z aiální honoty oučinitele aheze poélné ěu). Součátí přílohy je též afické yjáření bzné áhy záiloti na příčné klonu. řiky yjařující půběh této bzné áhy po ůzné klony ají anoitý ta. V přípaě zyšoání honoty příčného klonu ozoky nejpe ochází ke zkacoání bzné áhy. Takto e ěje pouze o učité hanice, nálené zyšoání příčného klonu půobí již opačně a ochází k polužoání bzné áhy. Tento je je ice patný pouze u afu po oučinitel aheze µ,. Při zůtajících oučinitelích aheze k touto jeu ochází též, ale při yšších úhlech příčného klonu.

46 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Součinitel aheze µ, Bzná áha [] Příčný klon [ ] Gaf 3.4 Záilot bzné áhy na příčné klonu po µ, touto jeu ochází z ůou, ky zyšoání úhlu příčného klonu, ochází ke zenšoání noáloé íly Gz (Ob.., pozice 7). Vlie pokleu této íly, ochází i k pokleu ahezní íly: µ (3-4) a Gz a poku uažujee bzění ozila aniž by ošlo k blokaci bzěných kol, uí nutně platit poínka: B a (3-5) bzné áhy. ola ozila tak ohou přenášet bznou ílu enší a ochází tak k poloužení Výše ueené záěy šak opět platí po ieální bzění ozila, ky ozělení bzné íly na jenotliá bzěná kola ozila je úěné jejich aiálníu zatížení. Součaně je uažoáno, že eškeá bzěná kola ozila e pohybují po ozoce totožný poche, ep. totožný oučinitele aheze a na ozilo nepůobí, ko íly otřeié a inoé ložky noáloé íly, jiných bočních il.

47 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Stanoení bzné áhy ozila oblouku příý ěření na ozile 4. Obecná etoika zkoušek ke tanoení bzné áhy Plán jízní zkoušky, běhe kteé bue zjišťoána bzná áha ozila, byl ypacoán oulau ezináoní leilatiní úpaou, konkétně oulau e Sěnicí Eopké hopoářké ay č. 7/3 ze ne e znění pozějších zěn a oplnění. Zkouškai bzění a účinke bzoých zařízení, za účele chaloacího poceu kažého ozila, běhe kteého e ěří účinek bzění, e konkétně zabýá příloha č. II této pání noy. V áci této noy je učeno, že přeepaný účinek po bzoá zařízení oziel je učen bznou áhou, kteou e ozuí áha, kteou ozilo ujee o okažiku, ky řiič začne půobit na oláací oán zařízení, až o okažiku, ky ozilo zataí. Počáteční ychlotí e ozuí takoá ychlot, kteou e ozilo pohybuje okažiku, ky řiič ozila začne půobit na oláací oán zařízení Cíl zkoušek Cíle paktické jízní zkoušky bzné áhy ozila je zjitit bznou áhu eálných poínkách, za účele poonání epeientálně zjištěné bzné áhy ýleke nueického řešení bzné áhy ozila oulau ypacoanou analýzou bzění ozila áci této iplooé páce. Na záklaě poonání zíkaných úajů o bzné áze náleně tanoit, za lze nueický řešení bzné áhy otatečnou přenotí oatečně učit kutečnou bznou áhu ozila Technické požaaky na ozilo Po potřeby jízní zkoušky je třeba, aby ozilo plňoalo náleující technické požaaky: zatížení ozila uí být ozloženo takoý způobe, aby neošlo k překočení ezních honot tlakoých il na nápay uaných ýobce ozila, oučaně neí být překočena aiální příputná hotnot, eoetie kol a nápa ozila uí být oulau úaji ýobce, náplně poozních kapalin ozila le technických poínek uí být oplněny na honí poolenou ez,

48 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana huštění pneuatik uí opoíat úajů ýobce přenotí ±5 kpa po tlaky o kpa a ± kpa po tlaky na kpa (kontoloáno e tuené tau, ky pneuatiky nejou zahřáty přechozí pooze), bzy ozila uí být obé technické tau, eřízeny le úajů ýobce (bzy neí zejéna aoolně bzit), ozilo neí být znečištěno, použité přítoje neí ýznaně zěnit aeoynaické latnoti ozila. Dále je nutné, aby pneuatiky ozila byly zajety, tey uí ít najeto nejéně k a jejich zoek uí ít nejéně /3 půoní hloubky. Dožení ýše ueených technických požaaků na zkušební ozilo zaučuje iniální olinění ýleků zkoušky aktuální technický tae ozila a oučaně zaučuje poínky po epoukoatelnot zkoušky. Z ůou nutnoti zajištění bzění ozila běhe zkoušky aniž by ošlo k blokaci bzěných kol a ybočení ozila z ytyčené bzné áhy, je nutné, aby ozilo bylo ybaeno aitenčníi ytéy ozila. onkétně potiblokoací ytée (ABS), přípaně elektonický tabilizační ytée (ESP). V přípaě použití ozila, kteé není ybaeno ueenýi aitenčníi ytéy, nelze oáhnout objektiních ýleků zkoušek, neboť půběh zkoušky by zcela záiel na choání řiiče ozila běhe jízní zkoušky. Běhe jízní zkoušky je nutné bzit ozilo na ezi aheze a zíkat tak úaj o ezní honotě bzné áhy. V přípaě, poku by bzění ozila zcela záielo pouze na choání řiiče, není ožnotech řiiče yíjet patřičný tlak na bzoý peál, kteý by opoíal bzění na ezi aheze a toto činit opakoaně. Další ůoe po použití aitenčního ytéu ABS je kutečnot, ky ztahy oozené po ýpočet bzné áhy ozila ycházely z přepoklau, že bzná íla ozila je na jenotliá kola ozělena úěně k jejich chopnoti bznou ílu přenášet. Aitenční yté ozila ABS tak zaučuje, že půběhu jízní zkoušky neoje lie bzění k zablokoání někteého z bzěných kol, tey bzná íla bue ozělena na jenotliá kola úěně jejich chopnoti přenášet bznou ílu, ep. jejich aiálníu zatížení.

49 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Technické požaaky na zkušební áhu Poch zkušební áhy uí ít obé ahezní latnoti, oučané uí být pený a kalitní. Z těchto požaaků yplýá, že e uí jenat o neznečištěnou zkušební áhu žiičný či betonoý poche za ucha. S ohlee na chaakte jízní zkoušky uí být zkušební áha otatečně louhá, aby ozilo ohlo oáhnout potřebné počáteční ychloti a byl potřebný poto po zabzění ozila. Součaně uí být i otatečně šioká, aby ohl být ytyčen oblouk potřebného poloěu. Dáha uí být bez poélného a příčného klonu. Dále je nutné z ůou bezpečnoti, aby e okolí zkušební áhy nenacházely pené překážky Poínky jízní zkoušky Stanoený půběh jízní zkoušky, běhe kteé bue ěřena bzná áha ozila oinné oblouku, byl oozen ze zkoušky typu O, le přílohy č. II ýše ueené ěnice, kteá bue poáěna opojený otoe. Z toho yplýá, že zkouška bue učiněna e tuenýi bzai, tzn. teplota bzoých kotoučů či bubnů ěřená na nější taně neí být yšší než C. Běhe zkoušky e e ozile bue nacházet pouze řiič a ooba obluhující ěřící zařízení. S ohlee na chaakte jízní zkoušky je tanoena aiální počáteční ychlot zkušebního ozila na ychlot 5 k.h - a iniální poloě oblouku Měřící zařízení a poůcky Po objektinot poeení jízní zkoušky je nutno použít kaliboané přítoje, jejichž přenot ěření činí ±%. onkétně bue při jízní zkoušce použito:. ěřící yté po zázna ychloti a čau e níače Coeit S-CE inteoaný yokope,. optický níač bzoého ětla, 3. bezkontaktní teploě, 4. tlakoě pneuatik, 5. značkoací kužele, křía, 6. ěřicí páo, inoací et a pouné ěřítko.

50 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Přípaa zkušební áhy a ozila Na zkušební áze le technických požaaků (iz. kap. 4..3) bue na honé ítě ytyčena kužnice učeného poloěu. Poee e kontola tlaku pneuatikách ozila, hloubky ezénu pneuatik a kontola poozních náplní ozila. Na zkušební ozilo e naintaluje ěřicí zařízení Měření Obluha ěřícího ytéu jej zapne a řiič e ozile ozjee poél nější tany ytyčené kužnice, přičež áha ozila bue opioat co ožná nejtěněji yznačený nější okaj kužnice. Po oažení požaoané počáteční ychloti, yšlápne pojkoý peál a intenzině, aiální ožnou ilou, ešlápne bzoý peál. V této poloze jej ží až o úplného zataení ozila. Po zataení ozila obluha ypne ěřící yté. Po kažou požaoanou počáteční ychlot buou poeeny iniálně tři ěření Zázna o ýleku zkoušky O poeené zkoušce bue ypacoán potokol, kteý bue obahoat:. jéno zkoušejícího,. jéno ooby ykonáající oboný ozo, 3. atu zkoušky, 4. úaje ke zkušebníu ozilu ( značka, typ, uh ozila, ok ýoby, přiělená eitační značka, č. otou a kaoéie, celkoý počet ujetých k, le tau tachoetu ), 5. typ, ozě a ýobce pneuatik, hloubka ezénu a zjištěné honoty tlaku pneuatikách, 6. popi zkušební áhy a ěřícího úeku, 7. použité ěřící přítoje, 8. ata naěřená při jízních zkouškách.

51 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Pozn.: Po uychlení a zefektinění poáění zkoušek bzné áhy bue etaen poobný poa zkoušky, kteý bue etailně popioat jenotlié úkony konané áci zkoušek. 4. Půběh zkoušek ke tanoení bzné áhy Jízní zkoušky za účele tanoení bzných ah ozila při bzění oinné oblouku e ukutečnily ne.5.9 na ploše Letiště Haci áloé. Plocha byla po účely jízních zkoušek otatečně louhá a oučaně i šioká. Poch plochy byl tořen kalitní a tý ceentoý poche poélnýi páai yplněnýi afalte. Běhe zkoušek byl poch plochy uchý, neznečištěný. Přípaa a aotný půběh jízních zkoušek e říil etaený poae jízní zkoušky, kteý toří přílohu č. 3 této iplooé páce. Ob. 4. Letecký níek zkušební áhy na letišti Haci áloé Na Ob. 4. je yobazena čát letištní plochy, kteá loužila jako zkušební áha při jízních zkouškách. Čeená kužnice znázoňuje ytyčenou kužnice o poloěu 9. Tento poloě byl zolen z ůou, aby e ohlee na ozěy zkušebního ozila, jeho poélná oa při jízě poél yznačené kužnice pohyboala na poloěu. Jako zkušební ozilo bylo použito ozilo to. značky ŠODA oote,9 TDI, katey opaních potřeků a ianotiky Dopaní fakulty Jana Penea (Ob. 4.).

52 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Ob. 4. Zkušební ozilo ŠODA oote Pře poeení jízních zkoušek byla poeena kontola tlaku pneuatikách ozila, kontola hloubky ezénu pneuatik a ále kontola poozních náplní ozila. Dále o ozila byl naintaloán ěřící yté a na leé zaní eře byl za pooci příaných žáků naintaloán níač ychloti Coeit S-CE inteoaný yokope. Sníač a jeho uchycení je zobazeno na Ob Ob. 4.3 Uchycení níače Coeit S-CE Na leé bzoé ětlo ozila byl za poocí lepící páky připeněn optický níač bzoého ětla. Zbýající čát činné plochy bzoého ětla byla poocí lepící páky zateněna, z ůou yloučení olinění funkce níače okolní ětle.

53 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Jenotlié popojoací kabely byly eeny pooteřený okne leých zaních eří ozila a na kaoéii byly přichyceny lepící pákou. Vzokoací fekence ěření byla zolena Hz, z toho yplýající peioa ěření,5. Po nálenou koekci ěřeného ektou ýlené ychloti bylo poeeno zaěření polohy níače Coeit S-CE na ozile. Poloha níače na ozile je znázoněna na Ob Ob. 4.4 Uítění níače Coeit S-CE na zkušební ozile Po ukončení přípa ozila a yznačení kužnice o poloěu 9 na letištní áze, potřenictí značkoacích kuželů, řiič zkušebního ozila zkušebně pojel yznačenou áhu. Poel opakoané bzění ozila za účele otanění přípaných nečitot z bzoých kotoučů ozila. Poté bylo přitoupeno k poáění jízních zkoušek. Obluha ěřícího ytéu jej uela o činnoti, řiič ozila e po obou yznačené kužnice ozile ozjel. Po utálení ychloti ozila na honotě požaoané počáteční ychloti a oučaně po koekci jízní áhy ozila takoý způobe, aby e ozilo pohyboalo co ožná nejenší zálenoti k yznačenéu obou kužnice a oučaně tak, aby řiič neuel záahy o řízení koioat tajektoii ozila, bylo poeeno intenziní zabzění ozila. Řiič yšlápnul pojkoý peál a intenzině ešlápnul bzoý peál aiální ožnou ilou, peál žel ešlápnuté poloze o úplného zataení ozila. Po zataení ozila obluha ypnula ěřící yté.

54 Uniezita Paubice Dopaní fakulta Jana Penea Diplooá páce Stana Totožný způobe byly poáěny eškeé jízní zkoušky po přee učené počáteční ychloti, 3, 4 45 a 5 k.ho -. Po kažou počáteční ychlot bylo plánoáno poeení alepoň tří platných ěření. Celke bylo poeeno 7 jízních zkoušek, při zkoušce č. 3 šak nebylo poeeno platné ěření. Po poeení tří zkoušek bylo žy přitoupeno k ěření teploty bzoých kotoučů, z ůou oěření za teplota bz nepřeahuje teplotu C. Teplota bzoých kotoučů byla ěřena pooci bezkontaktního teploěu LUE 574. Naěřené honoty teploty byly zaznaenány o Tab.4.. Tab. 4. Přehle naěřených teplot bzoých kotoučů Poř. č. Teplota bzoých kotoučů[ C] ěření Paý pření Leý pření Paý zaní Leý zaní.. 5,6 5,6 3, 3,8. 54,6 5,7 33, 3, 3. 55, 6, 4, 38, 4. 54, 7, 4, 53, 5. 43, 7, 3, 5, Z Tab 4. je patné, že teplota bzoých kotoučů nepřeáhla teplotu C. Součaně z úajů tabulce je patný li půobení otřeié íly na ozilo, kteá příčné ěu yoláá klopný oent, kteý způobuje olehčení nitřních kol (paá tana ozila) a oučaně zyšuje zatížení nějších kol (leá tana ozila). ola ozila na nější taně ohou tak přenášet ětší bznou ílu a bzoé kotouče jou íce tepelně zatížené. Na nitřní taně ozila ochází k opačnéu jeu. Tento je yětluje ozílné teploty bzoých kotoučů na paé a leé taně ozila naěřené běhe jízních zkoušek. Po ukončení jízních zkoušek byla z říícího PC ěřícího ytéu naěřená ata yepotoána o foátu at l, kteé poté byly zálohoány na flah ik k pozějšíu yužití při ýpočtu bzné áhy. Obecné úaje o poeené jízní zkoušce, ále úaje o zkušební ozile a použité ěřící ytéu, ěřících přítojích a poůckách jou zaznaenány potokolu o ěření (iz. Tab.4.).