EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 1. Jan Krystek

Podobné dokumenty
Teorie měření a regulace

Petr Chaloupka. FJFI ČVUT, Praha. zimní semestr, 2015

Technický experiment, příprava, provedení, hodnocení výsledků

T- MaR. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. Podmínky názvy. 1.c-pod. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.

1. Úvod do pružnosti a pevnosti

Náhodné (statistické) chyby přímých měření

EXPERIMENTÁLNÍ METODY. Ing. Jiří Litoš, Ph.D.

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek

CW01 - Teorie měření a regulace

Náhodné chyby přímých měření

Modelování a simulace Lukáš Otte

Modelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček. 8. přednáška 11MSP pondělí 20. dubna 2015

U Úvod do modelování a simulace systémů

Úvod do problematiky měření

Plán jakosti procesu

Zkušebnictví a řízení jakosti staveb

Statistika. Základní pojmy a cíle statistiky. Roman Biskup. (zapálený) statistik ve výslužbě, aktuálně analytik v praxi ;-) roman.biskup(at) .

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

OSA. maximalizace minimalizace 1/22

Provozní pevnost a životnost dopravní techniky. - úvod do předmětu

MECHANIKAPODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ KLASIFIKACE VÝPOČETNÍCH METOD STABILITY A ZATÍŽENÍ OSTĚNÍ

Studijní podklady. Příprava praktického cvičení - laboratorního experimentu v laboratoři stavebních hmot Ing. Jan Hurta

METODOLOGIE I - METODOLOGIE KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU

Posouzení přesnosti měření

Metody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti. Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D.

Statistika, Biostatistika pro kombinované studium Letní semestr 2011/2012. Tutoriál č. 4: Exploratorní analýza. Jan Kracík

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2. Jan Krystek

Úvod do teorie měření. Eva Hejnová

NÁVRH A REALIZACE ÚLOH DO FYZIKÁLNÍHO PRAKTIKA Z

Úvod do teorie měření. Eva Hejnová

Úvod do teorie měření. Eva Hejnová

Úvod do teorie měření. Eva Hejnová

Vyjadřování přesnosti v metrologii

NESTABILITY VYBRANÝCH SYSTÉMŮ. Úvod. Vzpěr prutu. Petr Frantík 1

Statistické metody - nástroj poznání a rozhodování anebo zdroj omylů a lží

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6

TÉMATA PROJEKTŮ KME/PRJ3 VYPSANÁ PRO ZIMNÍ SEMESTR AK. R. 2016/17. Katedra mechaniky

Metodický pokyn zapojení odborníka z praxe do výuky

1. OBSAH, METODY A VÝZNAM FYZIKY -

Chyby a neurčitosti měření

Kalorimetrická měření I

MĚŘENÍ, TYPY VELIČIN a TYPY ŠKÁL

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. Stanovení základních materiálových parametrů

Kinetická teorie ideálního plynu

Zapojení odporových tenzometrů

Sada: VY_32_INOVACE_2IS Pořadové číslo: 10

Stavební mechanika 3 132SM3 Přednášky. Deformační metoda: ZDM pro rámy s posuvnými styčníky, využití symetrie, výpočetní programy a kontrola výsledků.

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

Numerické metody zpracování výsledků

I Mechanika a molekulová fyzika

Konstrukce optického mikroviskozimetru

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE DYNAMIKA VÁZANÝCH MECHANICKÝCH SYSTÉMŮ

Laboratorní práce č. 1: Měření délky

Rozvojový projekt na rok Rozvoj přístrojového a experimentálního vybavení laboratoří pracovišť VŠB-TUO

Vliv složení třecí vrstvy na tribologii kontaktu kola a kolejnice

1. Úvod do předmětu Pružnost a pevnost

Členění podle 505 o metrologii

Chyby měření 210DPSM

Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin

5. STANOVENÍ BOBTNACÍHO TLAKU

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454. Název DUM: Měření fyzikálních veličin

Aplikovaná numerická matematika

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1,25 hodiny

Zapojení teploměrů. Zadání. Schéma zapojení

CW01 - Teorie měření a regulace

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin

časovém horizontu na rozdíl od experimentu lépe odhalit chybné poznání reality.

Pohyb tělesa po nakloněné rovině

7 ZÁVĚRY. 3. Podobně jako žákovská družstva kmenového klubu experimentálního družstva byla sledována i žákovská družstva dalších vybraných klubů.

Experimentální metody

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy

Analytická chemie postupy, reakce a metody

Teorie náhodných matic aneb tak trochu jiná statistika

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

Téma: Dynamiky - Základní vztahy kmitání

Základní pojmy; algoritmizace úlohy Osnova kurzu

Analogově-číslicové převodníky ( A/D )

Gymnázium, Český Krumlov

Technická diagnostika, chyby měření

Rozhodovací procesy 2

CESTI Rizika podzemních staveb TP rizika tunelů

METROLOGIE V CHEMII DAVID MILDE, Metrologie = věda o měření a jeho aplikaci

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu

METROLOGIE ...JAKO SOUČÁST KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA

DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE.

Studentská tvůrčí činnost 2009

LABORATORNÍ ZKOUŠKY VZORKY LABORATORNÍ ZKOUŠKY. Postup laboratorních zkoušek

Měřicí přístroje a měřicí metody

Snižování hlukové emise moderní automobilové převodovky

Nelineární problémy a MKP

2 Tokové chování polymerních tavenin reologické modely

Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP) pro akademický rok 2018/2019

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P02 DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU

Využití modální analýzy pro návrh, posouzení, opravy, kontrolu a monitorování mostů pozemních komunikací

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

Nové předpisy pro výrobu a zkoušení rozváděčů.

Pokročilé neparametrické metody. Klára Kubošová

Aktuální trendy v oblasti modelování

Transkript:

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 1 2. přednáška Jan Krystek 27. září 2017

ZÁKLADY TEORIE EXPERIMENTU EXPERIMENT soustava cílevědomě řízených činností s určitou posloupností CÍL EXPERIMENTU získání objektivních údajů o zkoumaném reálném objektu cestou přímého nebo nepřímého pozorování a měření na objektu 2/14

TYPY EXPERIMENTŮ 1. VSTUPNÍ EXPERIMENT Cílem je získání základních vstupních údajů o objektu. Ty jsou podkladem pro další řešení problému. Na základě výsledků vstupního experimentu lze v řešení problému pokračovat následujícím způsobem: výpočtové modelování, výsledky jsou podkladem pro další experimentální modely, získané poznatky jsou pro řešení problému postačující. Pak tímto krokem řešení problému končí. 3/14

TYPY EXPERIMENTŮ 2. INFORMAČNÍ EXPERIMENT Vychází z poznatků vstupního experimentu. Získané poznatky jsou na vyšší úrovni použity jako podklad pro následující řešení: výpočtové modelování, rozšíření experimentální modelování, je konečným řešením problému. 4/14

TYPY EXPERIMENTŮ 3. VÝSTUPNÍ EXPERIMENT Vychází z obou předešlých typů a vede k experimentálnímu řešení problému, pokud jej lze nalézt. 4. OVĚŘOVACÍ EXPERIMENT Cílem je ověření pravdivosti řešení získaného experimentálním modelováním, ověření teorie, numerického řešení. 5/14

ETAPY EXPERIMENTŮ I. NÁVRH EXPERIMENTU 1. formulace experimentálního problému, 2. komplexní úvahy a rozbory související s návrhem experimentu. Jde o otázky načem měřit (na skutečném, upraveném objektu, modelu), co měřit, jak měřit (výběr experimentálních metod), kde měřit, čím měřit (výběr expertimentálního řetězce), kdy měřit, za co měřit. 6/14

ETAPY EXPERIMENTŮ II. REALIZACE EXPERIMENTU Představuje: technické, metodické, programové, presonální a organizační zabezpěčení a provedení měření. Patří sem i zabezpečení kompletní dokumentace mšření. III. ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ IV. ZHODNOCENÍ A POSOUZENÍ EXPERIMENTU 7/14

VÝBĚR MĚŘÍCÍCH METOD Výběry metody při měření musí být věnována značná pozornost. Vhodnost metody musí být posuzována z řady hledisek: 1. Provozní hledisko měření na modelu, měření na zařízení v laboratoři, měření na zařízení v provozu. 2. Způsob zatížení statické, dynamické, rázové. 3. Způsob pozorování možnost odečítat přímo na měřícím místě, možnost dálkového odečítání, měření na pohybujících se částech. 8/14

VÝBĚR MĚŘÍCÍCH METOD 4. Rozsah informace v diskrétních bodech, na určitém povrchu, v určitém objemu. 5. Jakost informace hrubá orientace, kvalitativní výsledky, kvantitativní výsledky. 6. Teplotní podmínky za normálních podmínek, za zvýšených teplot nebo snížených teplot, za vysokých teplot, za proměnných teplot. 9/14

VÝBĚR MĚŘÍCÍCH METOD 7. Časové podmínky měření ihned po zatížení, měření dlouhodobé, měření průběžné, měření ve velmi krátkých časových intervalech. 8. Oblast měření pružné deformace, pružně-plastické deformace, do porušení objektu, dynamické vlastnosti konstrukce. 10/14

MĚŘÍCÍ METODY MĚŘÍCÍ METODY přímé měříme hodnotu fyzikální veličiny na základě její definice, nepřímé hodnotu měřené veličiny získáme měřením veličin funkčně vázaných s měřící veličinou. 11/14

DRUHY MĚŘÍCÍCH METOD diferenční měřená veličina je porovnávána s veličinou téhož druhu známé hodnoty, která se od měřené málo liší (kontrola tolerance pomocí komparátoru) nulová (kompenzační, vyrovnávací hodnotu měřené veličiny dostaneme při rovnováze dosažené nastavením 1 nebo více veličin známých hodnot, komparační měřená veličina je přímo porovnávána s veličinou téhož druhu známé hodnoty (měření posuvným měřítkem), substituční metoda mšřená veličina je nahrazována veličinou téhož druhu známé hodnoty. Ta se najde tím, že oba vyvojané jevby na indikačním zařízení jsou stejné (pař. stanovení hmotnosti pomocí vah) 12/14

EXPERIMENTÁLNÍ ŘETĚZEC EXPERIMENTÁLNÍ ŘETĚZEC materiální prvky seřazené a propojené tak, aby sloužily k dosažení cíle sledovaného experimentu. Řetězec obsahuje: funkční prvky umožnují vytvořit ve sledovaném objektu stav, jehož určité projevy chceme měřením sledovat, měřící prvky (čidla) měřící přístroje a komunikační prostředky, které umožňují registrovat měřené veličiny a jako informace je sdělovat, řídící prvky umožňují řídit celý průběh ovlivňování objektu a získávání informací o jeho chování a projevu, vyhodnocovací prvky umožní získat z informací získaných měřením informace požadované = cíl experimentu. 13/14

EXPERIMENTÁLNÍ ŘETĚZEC 14/14