Píkazy pro kreslení.



Podobné dokumenty
Píkazy pro modifikaci.

V této kapitole se naučíme pomocí kreslicích příkazů vytvářet objekty, které mohou být modifikovány a pomocí kterých vytvoříte základ výkresu.

7. KRESLENÍ 2D OBJEKTŮ (II)

Autocad ( zdroj )

5 KRESLENÍ 2D OBJEKTŮ (I)

K prostudování lekce budete potřebovat asi 2 hodiny.

Geometrie pro CAD MODELOVÁNÍ HRNKU

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.4

4. EZY NA KUŽELÍCH 4.1. KUŽELOVÁ PLOCHA, KUŽEL

Popis základního prostředí programu AutoCAD

Technické kreslení v programu progecad 2009

OBSAH. ÚVOD...5 O Advance CADu...5 Kde nalézt informace...5 Použitím Online nápovědy...5. INSTALACE...6 Systémové požadavky...6 Začátek instalace...

2D KRESLENÍ. COPYRIGHT 2008,ŠPINAR software s.r.o.,czech REPUBLIC -EUROPE , Brno, Lipová 11, Tel

Definice : Jsou li povrchové pímky kolmé k rovin, vzniká kolmá kruhová válcová plocha a pomocí roviny také kolmý kruhový válec.

Předmět: Konstrukční cvičení - modelování součástí ve 3D. Téma 2: Kreslení náčrtů pro modelování

Kreslení a vlastnosti objektů

2.1 Pokyny k otev eným úlohám. 2.2 Pokyny k uzav eným úlohám. Testový sešit neotvírejte, po kejte na pokyn!

Univerzita Palackého v Olomouci. Základy kreslení 2D výkresů v AutoCADu 2013

RADIÁLNÍ VYPÍNÁNÍ ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

VÝUKA PČ NA 2. STUPNI základy technického modelování. Kreslící a modelovací nástroje objekty, čáry

! " # $ % # & ' ( ) * + ), -

DUM. Databáze - úvod

2. EZY NA JEHLANECH. Píklad 47 : Sestrojte ez pravidelného tybokého jehlanu ABCDV rovinou.

Kreslení úseček a křivek

Stední prmyslová škola na Proseku. Výpoetní technika. AutoCad. Obsah šablony pro AutoCad. šablona-sps na Proseku.dwt.

Konstrukce součástky

POPIS TESTOVACÍHO PROSTEDÍ 1 ZÁLOŽKA PARSER

Obsah Úvod...2 Slovníek pojm Popis instalace...3 Nároky na hardware a software...3 Instalace a spouštní...3 Vstupní soubory

HVrchlík DVrchlík. Anuloid Hrana 3D síť

Prsten, bod, konstrukční čáry Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Karel Procházka

Ing. Doleží Vítzslav, Ing. Dušan Galis

EU peníze středním školám digitální učební materiál

SolidWorks. Otevření skici. Mřížka. Režimy skicování. Režim klik-klik. Režim klik-táhnout. Skica

Bloky, atributy, knihovny

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Aleš Najman [ÚLOHA 28 NÁSTROJE EDITACE ]

KINEMATICKÁ GEOMETRIE V ROVIN

1. Blok 3 Bezpříkazová editace v AutoCADu

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 27 NÁSTROJE KRESLENÍ]

SketchUp. Obsah 1. Nastavení prostředí 3. Menu: Pohled -> Panely nástrojů 3 Menu: Dialogová okna 3. Nastavení šablony 3

1. Blok Bloky a hladiny Barva a typ čáry v blocích 2. Vytvoření bloku příkaz BLOK [BLOCK]

L I C H O B Ž N Í K (2 HODINY) ? Co to vlastn lichobžník je? Podívej se napíklad na následující obrázky:

DRUHY ROVNOBŽNÍK A JEJICH VLASTNOSTI 1 HODINA

Použitá konvence _line

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.2

Gymnázium. Kromíž. Zpracování textu. Word 1 SIPVZ-modul-P0

Pr niky ploch a t les

Rasterizace je proces při kterém se vektorově definovaná grafika konvertuje na. x 2 x 1

Digitální pekreslení leteckého snímku

Předmět: Informační a komunikační technologie

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 31 - KÓTOVÁNÍ]

Příprava 3D tisku tvorba modelu v SolidWors 3D tisk model SolidWorks. Ing. Richard Němec, 2012

KUSOVNÍK Zásady vyplování

ProgeCAD - Základy. 1. Úvod. 2. Modelový a výkresový prostor. Základy ProgeCAD 2013 Ing. Rudolf Urban, Ph.D.

Splajny a metoda nejmenších tverc

AutoCAD definice bloku

Předmět: Informační a komunikační technologie

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

M N O Ž I N Y B O D D A N É V L A S T N O S T I V R O V I N 3 HODINY

TopoL sbr bod pro AAT

4 Přesné modelování. Modelování pomocí souřadnic. Jednotky a tolerance nastavte před začátkem modelování.

6 UCHOPOVACÍ REŽIMY (JEDNORÁZOVÉ)

Zamení fasády stavebního objektu

Seizování nulového bodu obrobku na CNC strojích

Nastavení stránky : Levým tlačítkem myši kliknete v menu na Soubor a pak na Stránka. Ovládání Open Office.org Draw Ukládání dokumentu :

BRICSCAD V13 X-Modelování

CVIČEBNICE PRO SYSTÉM AUTOCAD

SMART Notebook verze Aug

Výukový manuál 1 /64

INFORMATIKA PRO ZŠ. Ing. Veronika Šolcová

2. M ení t ecích ztrát na vodní trati

Obsah. Předmluva 1. Úvod do studia 3 Komu je tato kniha určena 4 Co byste měli předem znát 4 Co se naučíte v učebnici AutoCADu? 5

O P A K O V Á N Í A P R O H L O U B E N Í U I V A O J E D N O D U C H Ý C H K O N S T R U K C Í C H 1,5 HODINY

( ) ( ) 2 2 B A B A ( ) ( ) ( ) B A B A B A

Prezentaní program PowerPoint

Digitální učební materiál

1 MODEL STOLU. Obr. 1. Základ stolu

Občas je potřeba nakreslit příčky, které nejsou připojeny k obvodovým stěnám, např. tak, jako na následujícím obrázku:

CAD_Inventor -cvičení k modelování a tvorbě technické obrazové dokumentace

AutoCAD výstup výkresu

Předmět: Informační a komunikační technologie

Vkládání dalších objektů

CAD_Inventor -cvičení k modelování a tvorbě technické obrazové dokumentace Spirála

Postup modelování. Autor: Petr Spousta Nárys

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA VEKTOROVÁ GRAFIKA VÍCENÁSOBNÉ KOPÍROVÁNÍ

SPIRIT Nové funkce. SOFTconsult spol. s r. o., Praha

Cvièení uvedené v této uèebnici je souèástí školícího kursu CADKONu-K, který je možné absolvovat v uèebnì AB Studia.

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.6

10. Analytická geometrie kuželoseček 1 bod

CAD_Inventor -cvičení k modelování a tvorbě technické obrazové dokumentace Vytváření výrobního výkresu rotační součásti - hřídele

Obsah KAPITOLA 1 13 KAPITOLA 2 33

Předmět: Informační a komunikační technologie

První kroky v CADKON+

Cabri pro začátečníky

Hydroprojekt CZ a.s. WINPLAN systém programů pro projektování vodohospodářských liniových staveb. HYDRONet 3. Modul SITUACE

Kreslení 2D technické dokumentace. AutoCAD styl textu. Ing. Richard Strnka, 2012

Prostředí Microstationu a jeho nastavení. Nastavení výkresu

Transkript:

Píkazy pro kreslení. Tento text je psán pro AUTOCAD 2006, eskou modifikaci. V jiných verzích se proto vyskytnou odchylky. Jsou to píkazy, které umožují nakreslit jednotlivé entity v AUTOCADu. Z menu je zadáme vybráním kresli, rozbalí se skupina píkaz pro kreslení a píslušný píkaz vybereme. Nebo je možno zadávat píkazy pro kreslení pomocí ikon. Jsou v nástrojovém panelu kresli, viz obrázek, který je vtšinou umístn jako sloupec ikon vlevo. (Pokud ho myší neposuneme za lištu jinam, pípadn i jako ádek.) Úseka (_line) nakreslí úseku z poáteního do koncového bodu. Pokud píkaz neukoníme ENTER, pokrauje dál a kreslí další úseku, takže vlastn kreslíme lomenou áru složenou z úseek. Po zadání 3 a více bod je možno lomenou áru uzavít. Urete první.bod : 1 Urete další bod nebo [Zpt] : 2 (nebo ENTER) Urete další bod nebo [Zpt] : 3 Urete další bod nebo [Uzavi / Zpt] : 4 Urete další bod nebo [Uzavi / Zpt] : 5 Urete další bod nebo [Uzavi / Zpt] : Uzavi 1

Pímka (_xline) - nakreslí pímku z daného bodu, která prochází druhým zadaným bodem. Pokud píkaz neukoníme ENTER, pokrauje dál dotazy na druhý bod a kreslí se trs pímek, které všechny procházejí prvním zadaným bodem. Urete bod nebo [Hor/Ver/úheL/Polovinu/Ekvid] : 1 Urete kterým bodem : 2 Urete kterým bodem : 3 Urete kterým bodem : 4 Urete kterým bodem : ENTER Podpíkaz Hor - pímky jsou horizontální, jsou zadané jedním bodem. Urete kterým bodem: 1 Urete kterým bodem: 2 Urete kterým bodem: 3 Urete kterým bodem : ENTER Podpíkaz Ver - pímky jsou vertikální, jsou zadané jedním bodem Urete kterým bodem: 1 Urete kterým bodem: 2 Urete kterým bodem: 3 Urete kterým bodem : ENTER Podpíkaz úhel - pímky svírají s osou x daný úhel, jsou zadané jedním bodem Zadejte úhel pímky (0) nebo [Reference]: 60 Urete kterým bodem: 1 Urete kterým bodem: 2 Urete kterým bodem: 3 Urete kterým bodem : ENTER 2

Podpíkaz Reference - pímka svírá daný úhel s pedem nakresleným árovým objektem. Vyberte árový objekt :1 Zadejte úhel pímky : 90 Urete kterým bodem: 2 Urete kterým bodem: 3 Urete kterým bodem : ENTER Podpíkaz Polovinu - pímka je osa už nakresleného úhlu Urete bod vrcholu úhlu: V Urete poátek úhlu: P Urete konec úhlu: K Urete konec úhlu : ENTER (nebo další konec, pak kreslí další osy) 3

Podpíkaz Ekvid - kreslí rovnobžnou pímku k danému árovému objektu Urete vzdálenost ekvidistanty nebo [Bodem]: 25 Vyberte árový objekt : 1 Na kterou stranu?: S Vyberte árový objekt : ENTER Podpíkaz Bodem : Vyberte árový objekt : 1 Kterým bodem?: B Vyberte árový objekt : ENTER Polopímka (_ray) - píkaz je v menu Kresli Polopímka. Nakreslí polopímku z daného bodu, která prochází druhým zadaným bodem. Pokud píkaz neukoníme, pokrauje dál dotazy na druhý bod a kreslí se trs polopímek, které všechny procházejí prvním zadaným bodem. Urete poátení bod : 1 Urete kterým bodem : 2 Urete kterým bodem : 3 Urete kterým bodem : 4 Urete poátení bod : ENTER 4

Kružnice (_circle) - nakreslí kružnici danou stedem a polomrem. Urete sted kružnice nebo [3B, 2B, Ttr (tan tan rádius)] : S Urete rádius nebo [Diametr] : 1 Podpíkaz Diametr - místo polomru je vyžadován prmr kružnice. Urete diametr kružnice : 1 Podpíkaz 3B - kreslí kružnici urenou temi body. Urete první bod na kružnici : 1 Urete druhý bod na kružnici : 2 Urete tetí bod na kružnici : 3 5

Podpíkaz 2B - kreslí kružnici urenou dvma koncovými body jejího prmru. Urete první koncový bod prmru kružnice : 1 Urete druhý koncový bod prmru kružnice : 2 Podpíkaz Ttr - kreslí kružnici urenou dvma už nakreslenými tenami a polomrem. Urete bod na objektu pro první tangentu kružnice : 1 Urete bod na objektu pro druhou tangentu kružnice : 2 Urete polomr kružnice: r Podpíkaz Ttt - kreslí kružnici urenou temi už nakreslenými tenami. Zadává se z horního menu - Kresli Kružnice - Tena, tena, tena. _3p Urete první bod na kružnici: _tan k 1 _3p Urete druhý bod na kružnici: _tan k 2 _3p Urete tetí bod na kružnici: _tan k 3 6

Oblouk (_arc) - nakreslí kruhový oblouk zadaný temi body. Kruhový oblouk je možno zadat celkem 11 rznými zpsoby. Nejlépe se zadávají z horního menu kresli - oblouk - píslušná možnost. Nebo je možno zvolit poadí zadávacích prvk oblouku pomocí podpíkaz. Oblouk se vykresluje z poáteního do koncového bodu v kladném smyslu, tedy proti smru hodinových ruiek. (Pokud to ovšem nenastavíme obrácen). Urete poátení bod oblouku nebo [Sted] : 1 Urete druhý bod oblouku nebo [Sted / Konec] : 2 Urete koncový bod oblouku : 3 Oblouk - Poátek, sted, konec -kreslí kruhový oblouk zadaný poátením bodem, stedem kružnice, na které oblouk leží a koncovým bodem. Zadáme-li koncový bod K, potom skutený koncový bod oblouku leží na pímce SK Oblouk - Poátek, sted, úhel - kreslí kruhový oblouk zadaný poátením bodem, stedem kružnice, na které oblouk leží a seveným úhlem. Úhel se zadává ve stupních nebo graficky. Oblouk - Poátek, sted, délka - kreslí kruhový oblouk zadaný poátením bodem, stedem kružnice, na které oblouk leží a délkou ttivy. Délka ttivy se zadává v mm nebo graficky. 7

Oblouk - Poátek, konec, úhel - kreslí kruhový oblouk zadaný poátením bodem, koncovým bodem a seveným úhlem. Oblouk - Poátek, konec, smr - kreslí kruhový oblouk zadaný poátením bodem, koncovým bodem a tenou oblouku v jeho poátením bod. Oblouk - Poátek, konec, polomr - kreslí kruhový oblouk zadaný poátením bodem, koncovým bodem a polomrem kružnice, na které oblouk 8

Oblouk - Sted, poátek, konec -kreslí kruhový oblouk zadaný stedem kružnice, na které oblouk leží, poátením bodem, a koncovým bodem. Zadáme-li koncový bod K, potom skutený koncový bod oblouku leží na pímce SK Oblouk - Sted, poátek, úhel - kreslí kruhový oblouk zadaný stedem kružnice, na které oblouk leží, poátením bodem a seveným úhlem. Úhel se zadává ve stupních nebo graficky. Oblouk - Sted, poátek, délka - kreslí kruhový oblouk zadaný stedem kružnice, na které oblouk leží, poátením bodem a délkou ttivy. Délka ttivy se zadává v mm nebo graficky. Oblouk navázat - kreslí kruhový oblouk, který navazuje na poslední nakreslený kruhový oblouk nebo úseku. Oba oblouky nebo oblouk a úseka mají ve spoleném bod spolenou tenu. Urete koncový bod oblouku : K 9

Kivka (_pline) nakreslí kivku. Je to entita Autocadu, která se skládá z úseek a kruhových oblouk. Kivka se pi výbru jeví jako jeden celek, tím se liší od lomené áry nakreslené z jednotlivých úseek. Urete poátení bod : 1 Aktuální šíka úseky je 0.0000 Urete další bod nebo [Oblouk, Polotlouška, Délka, Zpt, Tlouška]:2 Urete další bod nebo [Oblouk,Uzavi,Polotlouška, Délka, Zpt, Tlouška]:3 Urete další bod nebo [Oblouk,Uzavi,Polotlouška, Délka, Zpt, Tlouška]:4 Urete další bod nebo [Oblouk,Uzavi,Polotlouška, Délka, Zpt, Tlouška]:5 Urete další bod nebo [Oblouk,Uzavi,Polotlouška, Délka, Zpt, Tlouška]:6 Urete další bod nebo [Oblouk,Uzavi,Polotlouška, Délka, Zpt, Tlouška]:7 Urete další bod nebo [Oblouk,Uzavi,Polotlouška, Délka, Zpt, Tlouška]: ENTER Podpíkaz Oblouk - Podpíkaz úseka - tento podpíkaz použijeme, chceme-li, aby další ástí kivky po úsece byl oblouk. tento podpíkaz použijeme, chceme-li, aby další ástí kivky po oblouku byla úseka. Urete poátení bod : 1 Aktuální šíka úseky je 0.0000 Urete další bod nebo [Oblouk, Polotlouška, Délka, Zpt, Tlouška]:2 Urete další bod nebo [Oblouk,Uzavi,Polotlouška, Délka, Zpt, Tlouška]: Oblouk Urete koncový bod oblouku nebo úhel, Sted, Uzavi, Vektor, Polotlouška, úseka, Rádius,Druhý bod, Zpt, Tlouška: 3 Urete koncový bod oblouku nebo úhel, Sted, Uzavi, Vektor, Polotlouška, úseka, Rádius,Druhý bod, Zpt, Tlouška: 4 Urete další bod nebo [Oblouk,Uzavi,Polotlouška, Délka, Zpt, Tlouška]: úseka Urete další bod nebo [Oblouk,Uzavi,Polotlouška, Délka, Zpt, Tlouška]:5 Urete další bod nebo [Oblouk,Uzavi,Polotlouška, Délka, Zpt, Tlouška]: ENTER 10

Podpíkaz Tlouška - je možno zadat tloušku kivky, a to poátení i koncovou. Pokud jsou ob tloušky pro daný segment kivky rzné, kreslí se úseka nebo kruhový oblouk s rovnomrn se mnící tlouškou. Pokud jsou stejné, kreslí se segment dané tloušky. Podpíkaz Polotlouška -je možno zadat polotloušku kivky. Má to význam, pokud ji zadáváme graficky. Poátení bod je P, dalším bodem je zadána polotlouška. Bod P je stedový bod pro tloušku kivky. Podpíkaz Délka - po tomto podpíkazu pokrauje kivka úsekou dané délky, která je tenou pedchozího oblouku nebo je v prodloužení pedchozí úseky. 11

Polygon (_polygon) nakreslí pravidelný mnohoúhelník, poet stran je od 3 do 1024. Mnohoúhelník je bu vepsaný do kružnice, pak zadáváme její sted a polomr nebo graficky vrchol polygonu. Pokud je kolem kružnice opsaný, zadáváme její sted a polomr nebo graficky sted strany polygonu. Zadejte poet stran <4> : ENTER Urete sted polygonu nebo [Strana]: S Zadejte volbu [Vepsaný v kružnici/ Opsaný kolem kružnice] <O>: Vepsaný Urete rádius kružnice : r Podpíkaz Strana - po tomto podpíkazu zadáváme mnohoúhelník dvma body jeho strany. Zadejte poet stran <4> : 3 Urete sted polygonu nebo [Strana]: Strana Urete první bod strany: 1 Urete první bod strany: 2 12

Bod (_point) nakreslí bod. Vyžaduje další a další bod, perušit píkaz musíme klávesou ESC. Je možno urit, jakým stylem budou body na obrazovce vykresleny. Z horního menu - Formát - Styl bodu. Všechny body ve výkresu jsou pak kresleny tímto stylem. Urete bod : 1 Urete bod : 2 Urete bod : 3 Urete bod : 4 Urete bod : 5 Urete bod : ESC 13

DLÚ(_divide) píkaz je v menu Kresli - bod Dlit na úseky. Rozdlí vybraný objekt na daný poet stejn dlouhých úsek a na ta místa vloží boby, pípadn bloky. Vyberte objekt pro dlení dle potu : 1 Zadejte poet segment nebo [Blok] : 5 DLM (_measure) píkaz je v menu Kresli - bod Dlit v mítku. Nanáší na vybraný objekt úseky dané délky a do jejich konc vkládá body, pípadn bloky. Úseky nanáší od toho konce objektu, ke kterému ukážeme blíž. Vyberte objekt pro dlení dle mení : 1 Urete délku segmentu nebo [Blok] : 30 14

Obdélník (_rectang) nakreslí obdélník urený dvma body jeho úhlopíky. Pípadn jedním bodem úhlopíky, délkou a šíkou a bodem, který uruje, zda se obdélník vykreslí od 1. bodu doprava, doleva, nahoru nebo dol. Celkem existují 4 možnosti umístní obdélníka. Urete první roh nebo [Zkosení / zdvih / zaoblení / Tlouška / šíka ] : 1 Urete druhý roh nebo [Oblast/ Rozmry / otoení ] : 2 Podpíkaz Rozmry - Zadejte délku obdélník <10>: 30 Zadejte šíku obdélník <30>: 20 Urete druhý roh nebo [Oblast/ Rozmry / otoení ] : 2 Podpíkaz Zkosení všechny rohy obdélníka jsou zkoseny. Urete první vzdálenost zkosení pro obdélníky <10> : 10 nebo ENTER Urete druhou vzdálenost zkosení pro obdélníky <10> : 10 nebo ENTER Podpíkaz zaoblení všechny rohy obdélníka jsou zaobleny. Urete plomr zaoblení pro obdélníky <10> : 10 nebo ENTER 15

Podpíkaz šíka zadá tloušku áry jako u kivky. Podpíkazy zdvih a Tlouška se projeví pouze v prostoru. Zdvih udává výšku obdélníka nad pdorysnou. Tlouška vyrobí nad obdélníkem stny hranolu dané výšky. Podpíkaz Oblast vypote pro obdélník daného obsahu a jednoho rozmru druhý rozmr. Zadejte oblast obdélníku v aktuálních jednotkách <10> : 900 Vypoítat kóty obdélníku na základ hodnoty [Délka / Šíka] <Délka>: ENTER Zadejte délku obdélníku : 30 Podpíkaz otoení nakreslí obdélník otoený o daný úhel. 16

Elipsa (_ellipse) - nakreslí elipsu zadanou dvma hlavními (vedlejšími)vrcholy a vedlejší (hlavní) poloosou. Urete koncový bod osy elipsy nebo [Oblouk / Sted]: 1 Urete druhý koncový bod osy: 2 Urete vzdálenost k druhé ose nebo [Rotace]: 3 (S3=b) Podpíkaz Rotace nakreslí elipsu, která vznikne rotací kružnice v pdorysn kolem pvodn zadaného prmru. Pi rotaci 0 se kreslí kružnice, úhel je menší než 90. Urete rotaci kolem hlavní osy : 60 Podpíkaz Sted elipsa je daná stedem a poloosami a, b. Urete sted elipsy : S Urete koncový bod osy : 1 Urete vzdálenost k druhé ose nebo [Rotace]: 2 (S2=b) 17

Eliptický oblouk (_ellipse) - nakreslí eliptický oblouk, ást elipsy omezenou poátením a koncovým úhlem. Poátení úhel se mí od 1. bodu zadané osy v kladném smyslu. Urete koncový bod osy elipsy nebo [Oblouk / Sted]: 1 Urete druhý koncový bod osy: 2 Urete vzdálenost k druhé ose nebo [Rotace]: 3 (S3=b) Zadejte poátení úhel nebo [Parametr]: 0 Zadejte koncový úhel nebo [Parametr / Koncový úhel]: 180 Spline (_spline) proloží hladkou kivku posloupností zadaných bod v rámci zadané tolerance. Je-li tolerance nulová, prochází kivka danými body. Pomocí bod se zadává i poátení a koncová tena dané kivky. 18

Zadejte první bod nebo[objekt]: 1 Zadejte další bod : 2 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: 3 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: 4 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: 5 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: ENTER Zadejte poátení tangentu: 6 Zadejte koncovou tangentu: 7 Podpíkaz Tolerance vyhlazení spline prochází jen poátením a koncovým bodem, ostatními s danou tolerancí. Zadejte první bod nebo[objekt]: 1 Zadejte další bod : 2 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: Tolerance Zadejte toleranci vyhlazení <0> : 5 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: 3 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: 4 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: 5 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: ENTER Zadejte poátení tangentu: 6 Zadejte koncovou tangentu: 7 Podpíkaz Uzavi kivka se uzave, koní v 1. bod. Je vyžadována tena pouze v tomto bod. Zadejte první bod nebo[objekt]: 1 Zadejte další bod : 2 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: 3 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: 4 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: 5 Zadejte další bod nebo [Uzavi / Tolerance vyhlazení] <poátení tangenta>: Uzavi Zadejte tangentu: 6 19

Prsten (_donut) nakreslí vyplnné mezikruží. Pokud zadáme vnitní prmr nula, tak vyplnnou kružnici. Jsou vyžadovány další a další stedy mezikruží, ENTREM zvolíme konec píkazu. Ikona vtšinou není v nástrojovém panelu KRESLI a proto zadáváme píkaz z menu. Kresli Prsten. Urete vnitní prmr prstenu <1>: 20 Urete vnjší prmr prstenu <1>: 30 Urete sted prstenu nebo <konec> : 1 Urete sted prstenu nebo <konec> : 2 Urete sted prstenu nebo <konec> : ENTER Revizní obláek (_revcloud) vytvoí kivku složenou z oblouk. Používá se ke zvýraznní rzných text, nápis nebo poznámek. Minimální délka oblouk : 10 Maximální délka oblouk : 20 Styl : Normální Urete poátení bod nebo [Délka oblouku / Objekt / Styl ] <Objekt1>: 1 Pohybujte kurzorem podél tvaru obláku 20

Podpíkaz Styl Kaligrafický styl vytváí oblouky plynule promnné šíky od 0 do t. Minimální délka oblouk : 10 Maximální délka oblouk : 20 Styl : Normální Urete poátení bod nebo [Délka oblouku / Objekt / Styl ] <Objekt1>: Styl Vyberte styl oblouku [Normální / Kaligrafický] <Normální>: Kaligrafický Urete poátení bod nebo [Délka oblouku / Objekt / Styl ] <Objekt1>: 1 Pohybujte kurzorem podél tvaru obláku Podpíkaz Délka oblouk lze zadat minimální a maximální délku ttiv kruhových oblouk. Podpíkaz Objekt lze vybrat uzavenou kivku a obláek se vytvoí z ní. Podpíkaz Obrátit smr oblouky obrátí smr. Minimální délka oblouk : 10 Maximální délka oblouk : 20 Styl : Kaligrafický Urete poátení bod nebo [Délka oblouku / Objekt / Styl ] <Objekt1>: Styl Vyberte styl oblouku [Normální / Kaligrafický] <Normální>: Normální Urete poátení bod nebo [Délka oblouku / Objekt / Styl ] <Objekt1>: Délka oblouku Urete minimální délku oblouku <10>: ENTER Urete maximální délku oblouku <20>: 10 Urete poátení bod nebo [Délka oblouku / Objekt / Styl ] <Objekt1>: Objekt Vyberte objekt : 1 Obrátit smr [Ano / Ne ] <Ne>: ENTER Minimální délka oblouk : 10 Maximální délka oblouk : 10 Styl : Normální Urete poátení bod nebo [Délka oblouku / Objekt / Styl ] <Objekt1>: Objekt Vyberte objekt : 1 Obrátit smr [Ano / Ne ] <Ne1>: A 21

Mára (_mline) píkaz je v menu Kresli Multiára. Nakreslí nkolikanásobné rovnobžné áry. Podpíkaz Mítko udává vzdálenost vnjších ar multikáry. Podpíkaz Zarovnání existují 3 možnosti zarovnání: Horní, Dolní a Sted. Jde o zpsob zarovnání multiáry k áe, po které jedeme kurzorem. Zda na této áe je horní nebo dolní kraj multiáry nebo její sted. Aktuální nastavení : Zarovnání = Horní, Mítko = 450, Styl = STANDARD Urete poátení bod nebo [Zarovnání / Mítko / Styl]: Mítko Zadejte Mítko Máry <450>: 5 Urete poátení bod nebo [Zarovnání / Mítko / Styl]: 1 Urete další bod nebo [Zpt]: 2 Urete další bod nebo [Uzavi / Zpt]: 3 Urete další bod nebo [Uzavi / Zpt]: 4 Urete další bod nebo [Uzavi / Zpt]: Uzavi 22

Podpíkaz Styl Mstyl (_mlstyle) udává jaká multiára se bude vykreslovat. Styl Standard je multiára složená ze dvou ar. Nový styl je možno založit píkazem Mstyl. píkaz je v menu Formát Styl multiáry. Je jím možno založit nový styl multiáry. Multiára mže obsahovat maximáln 16 rovnobžných ar, které mohou mít rznou barvu a styl áry. uknutím na slovo nový založíme nový styl multiáry. Pojmenujeme ho nap. 3. 23

Tlaítkem pidat pidáme do multiáry ješt tetí áru, která je umístna na sted, vybereme jí zelenou barvu a typ áry árkovaná. Pokud chceme, aby nový styl multiáry nebyl jenom v našem výkresu, ale na disku, dáme uložit v dialogovém panelu styl multiáry. Styl je ukládán do souboru acad.mln. Vypracovala RNDr. Hana Kopivová, FSv VUT, Katedra konstrukcí pozemních staveb, záí 2006 24