OBCE A REGIONY PRO PODNIKATELE & PODNIKATELÉ PRO OBCE A REGIONY

OBCE A REGIONY PRO PODNIKATELE & PODNIKATELÉ PRO OBCE A REGIONY Jan Binek Vojtěch Koráb Iva Galvasová Jan Holeček Veronika Bumberová Jan Rosenberg Hana Svobodová Dušan Halásek GaREP, spol. s r. o. Společnost pro regionální ekonomické poradenství Brno 2011

Autorský kolektiv: Ing. Jan Binek, Ph.D., GaREP, spol. s r. o. prof. Ing. Vojtěch Koráb, Dr., MBA, Fakulta podnikatelská, VUT v Brně PhDr. Iva Galvasová, GaREP, spol. s r. o Mgr. Jan Holeček, GaREP, spol. s r. o. Ing. Veronika Bumberová, Fakulta podnikatelská, VUT v Brně Ing. Jan Rosenberg, Fakulta podnikatelská, VUT v Brně RNDr. Hana Svobodová, Ph.D., GaREP, spol. s r. o. prof. Ing. et Ing. Dušan Halásek, CSc., Ekonomická fakulta, VŠB-TU Ostrava Recenzoval: Mgr. Petr Kostík, ředitel Krajské hospodářské komory jižní Moravy Vydavatel: GaREP, spol. s r. o., nám. 28. října 3, 602 00 Brno, www.garep.cz Tisk: Amaprint Kerndl, s. r. o., Pražská 343/20, 674 01 Třebíč Obálka a sazba: Hana Svobodová, Jan Svoboda Jazyková korektura: PhDr. Michal Žák Brno 2011 120 stran Vydání první ISBN 978-80-905139-0-7 2

OBCE A REGIONY PRO PODNIKATELE & PODNIKATELÉ PRO OBCE A REGIONY Publikace byla vytvořena v rámci výzkumného projektu Ministerstva pro místní rozvoj WD-39-07-1 Rozvojový interaktivní audit: Metodika RIA pro hledání, nastavení a aplikaci vhodných nástrojů regionální politiky, které přispějí ke zmírnění a odstranění regionálních disparit a napomohou dynamizaci ekonomického a sociálního rozvoje v regionech. Projekt byl řešen v rámci Výzkumného programu WD Výzkum pro řešení regionálních disparit, podprogram PP1 Podpora regionálního rozvoje v období 1. 4. 2007 31. 12. 2011. Řešitel výzkumu: GaREP, spol. s r. o., společnost pro regionální ekonomické poradenství, Brno. Publikace byla zpracována ve spolupráci s experty z Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně. 3

SEZNAM ZKRATEK AIP Asociace inovačního podnikání AV Akademie věd AVO Asociace výzkumných organizací BIC Business Innovation Center BSC Balanced Scorecard CRO Contract Research Organisation ČEB Česká exportní banka ČEZ České energetické závody ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČR Česká republika ČVUT České vysoké učení technické v Praze EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. EIA Environmental Impact Assessment ES Evropské společenství EU Evropská unie JCMM Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu JIC Jihomoravské inovační centrum JMK Jihomoravský kraj MAS Místní akční skupina MBO Management by Objectives MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP Malé a střední podnikání NUTS Nomenklatura územních statistických jednotek O(HK) (Okresní) hospodářská komora OCR Organizace cestovního ruchu OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP VaVpI Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VK Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost OPPI Operační program Podnikání a inovace ORP Obec s rozšířenou působností POÚ Pověřený obecní úřad PPP Public Private Partnership PRV Program rozvoje venkova RIS Regionální inovační strategie RPIC Regionální poradenské a informační centrum SEA Strategic Environmental Assessment TJ Tělovýchovná jednota VaV Výzkum a vývoj VUT Vysoké učení technické v Brně 4

OBCE A REGIONY PRO PODNIKATELE 5

6

OBCE A REGIONY PRO PODNIKATELE OBSAH Úvod... 9 1. Životní cyklus podniku a možnosti podpory v jednotlivých stadiích... 10 1.1 Životní cyklus podniku... 10 1.2 Možnosti podpory podniku v jednotlivých stadiích růstu podniku... 12 1.3 Doporučení a náměty pro podporou podnikání v jednotlivých stadiích růstu podniku... 13 Shrnutí... 14 2. Vytváření prostředí pro podnikání... 16 2.1 Východiska... 16 2.2 Kdo by si měl založit svůj vlastní podnik?... 17 2.3 Základní kameny úspěšného podnikatelství... 20 2.4 Podpora obyvatel k samostatné podnikatelské činnosti... 21 Shrnutí... 22 3. Možnosti ovlivnění lokalizace podniků ze strany samosprávy... 24 3.1 Podnikatelské prostředí... 24 3.2 Faktory ovlivňující umístění provozovny v obci... 24 3.3 Možnosti působení na lokalizaci podnikatelů do obcí a regionů... 26 Shrnutí... 28 4. Možnosti podpory podnikání a efekty podpory... 30 4.1 Přístupy k podpoře podnikání... 30 4.2 Podpora podnikání na regionální úrovni... 32 4.3 Možnosti obcí při podpoře rozvoje podnikání... 35 Shrnutí... 39 5. Zapojení podnikatelů do plánování rozvoje území... 40 5.1 Obecní úroveň... 41 7

5.2 Krajská úroveň... 45 Shrnutí... 49 6. Společné rozvojové aktivity samosprávy a podnikatelů... 50 6.1 Společné aktivity na obecní úrovni... 51 6.2 Společné aktivity na krajské úrovni... 54 6.3 Vybrané formy spolupráce a jejich přínosy... 55 6.4 Základní postupy při budování spolupráce s podnikatelskými subjekty. 59 Shrnutí... 61 Literatura... 62 8

ÚVOD Předkládaná publikace Obce a regiony pro podnikatele & Podnikatelé pro obce a regiony je zpracována poměrně netradičně. Je členěna do dvou základních částí, které jsou pojaty do jisté míry zrcadlově, a to nejen obrazně, ale i technickým řešením. Hlavní linií prolínající se knihou je téma spolupráce. Část Obce a regiony pro podnikatele je primárně určena zástupcům veřejné správy a přibližuje jim vybrané aspekty fungování podniků, možnosti podpory podnikání a zejména vhodné přístupy ke vtažení podnikatelů do plánování rozvoje a případně do navazujících rozvojových aktivit. Část Podnikatelé pro obce a regiony podnikatelům přibližuje realitu fungování územní samosprávy v kontextu rozvoje podnikání a možnosti legitimního zapojení a spolupráce. Obě části se věcně doplňují jednotlivá témata jsou podrobněji rozvedena vždy pouze v jedné z částí, ve druhé části jde o aplikaci pro danou cílovou skupinu. Část Obce a regiony pro podnikatele je členěna do šesti kapitol. Hlavním cílem první kapitoly je přiblížit životní cyklus podniku tak, aby bylo zřejmé, v jakých fázích a jakým způsobem je vhodné ze strany veřejné správy podporovat rozvoj podniku. Druhá kapitola zdůrazňuje potřebu vytváření prostředí podporujícího bezbariérové uplatnění obyvatel jako podnikatelů. Upozorňuje zejména na roli jednotlivých oblastí vzdělávání. Ve třetí kapitole jsou zachyceny klíčové faktory ovlivňující lokalizaci podniku. Veřejná správa může na tomto základě vyhodnocovat situaci v jednotlivých lokalitách. Čtvrtá kapitola systematizuje a komentuje možnosti podpory podnikání na obecní a krajské úrovni. Pátá kapitola soustřeďuje doporučení pro zapojení podnikatelů do plánování rozvoje obcí a krajů. V šesté kapitole jsou poté rozvedeny vybrané konkrétní možnosti zapojení podnikatelů do realizace rozvojových aktivit. 9

1. ŽIVOTNÍ CYKLUS PODNIKU A MOŽNOSTI PODPORY V JEDNOTLIVÝCH STADIÍCH Znalosti o fungování podniků, tj. o jejich vzniku, přežívání či pádu, jsou velmi důležité pro samosprávu jednotlivých obcí či regionů. Umožní jim pochopit potřeby podnikatelů hlavně v oblasti lokalizace podniků, a to jak těch, kteří vyrábějí, tak těch, kteří obchodují či poskytují služby. Při vědomí důležitosti rozvoje podnikání na území obce či regionu budou moci snáze rozhodovat o vhodných formách podpory podnikání na území obce či regionu. 1.1 Životní cyklus podniku Vývoj podniku se může teoreticky ubírat při svém vývoji pouze třemi cestami. Může se jednat o: úspěšný rozvoj podniku a jeho růst, stabilní přežívání podniku, pokles a pád podniku. V každé z těchto situací musí podnik uplatňovat jiné postupy řízení a zaměřit se na řešení odlišných problémů. V následujících pasážích jsou výše uvedené možnosti popsány detailněji. Začínající podnik prochází při svém růstu pěti stadii. Přechod z jednoho stadia do druhého vyžaduje změnu a bývá doprovázen určitými krizemi. Krize mají rozkladný účinek, avšak problém změny je možno redukovat, řeší-li majitelémanažeři problémy předem, a nikoliv až jejich následky. Znalost těchto zákonitostí je pro podnikatele (ale i představitele obcí a regionů) užitečná v tom, že pomáhá analyzovat současnou situaci podniku a umožňuje plánovat, co bude potřeba provést při postupu podniku do dalšího stadia rozvoje. Při přechodu podniku z jednoho stadia do druhého bude mít majitel-manažer dva hlavní problémy: zvládnutí pravděpodobné krize, řízení nového podniku. Tato znalost je užitečná také v tom, že umožňuje předpovídat, kdy pravděpodobně krize nastane a co bude nezbytné vykonat pro úspěšné zvládnutí dalšího stadia růstu podniku. Velikost podniku zde nelze posuzovat podle obratu, celkového majetku nebo počtu zaměstnanců. Není například 10

možno říci, že když podnik zaměstnává určitý počet lidí, nachází se v určitém bodě růstu. Užitečné je zavést si pojem velikosti, který je jedinečný pro každý podnik a bude se skládat z nějaké kombinace faktorů (např. obratu, aktiv, zaměstnanců), provázené pravděpodobně jistými externími činiteli, které podnik nutí k přechodu do dalšího stadia, má-li podnik přežít. Půjde o kombinaci jak vnitřních faktorů (např. stavu podniku, ambice majitelemanažera), tak vnějších faktorů (např. příchod nového počítače na trh nebo změna technologie). Je třeba si však připomenout, že v kterémkoli stadiu může dojít k poklesu, či strmému pádu. V nejčernějších případech se podnik může dostat do insolvence a může na něj být prohlášen konkurz. Lidově řečeno, podnik se dostane do bankrotu. Vzhledem k tomu, že je tato publikace zaměřena na možnosti podpory podniků, v dalším textu se nebudeme možnostmi pádů podniků a možného prohlášení konkurzu zabývat. Základní teorie růstu podniků je znázorněna na následujícím obrázku. VELKÝ Velikost podniku 1. Krize vedení MALÝ Stadium 1 Stadium 2 Stadium 3 Stadium 4 Stadium 5 2. Krize autonomie 3. Krize řízení 4. Krize byrokracie (3.) Stadium růstu (2.) Stadium přežívání 5. Krize (4.) Stadium expanze (5.) Stadium zralosti MLADÝ (1.) Stadium založení Věk podniku Obr. 1: Stadia a krize v období růstu podniků Pramen: vlastní zpracování ZRALÝ Jednotlivá stadia růstu podniku tedy jsou: stadium založení, stadium přežívání, stadium růstu, 11

stadium expanze, stadium zralosti. Je třeba se zmínit o tom, jak vypadá růst podniků ve skutečnosti, tedy zmínit se o některých specificích růstu podniků. Předně, jednotlivá stadia nejsou časově stejně dlouhá. Stadium založení je relativně krátké, ve stadiu přežívání mohou některé podniky setrvávat léta (některým to dokonce vyhovuje a růst nechtějí). Jednotlivé krize mají nestejnou razanci/účinnost. Některé krize jsou velice razantní (např. krize autonomie) a v důsledku této krize může podnik ukončit svoji činnost. Některé krize jsou velmi mělké, podnik krizi téměř nepocítí a přejde do dalšího stadia. Stane se tak, že dvě stadia splynou v jedno (např. stadium růstu a expanze). V následujícím textu se zastavíme u jednotlivých stadií růstu podniku a zmíníme se o možnostech podpory podniku ze strany obcí, respektive regionů. 1.2 Možnosti podpory podniku v jednotlivých stadiích růstu podniku Základními otázkami, které si ve vztahu k podnikání v regionu či obci můžeme položit, jsou, zda podporovat stávající podnikatele, či vytvářet podmínky pro zapojení obyvatel regionu či obyvatel obce do podnikatelství, resp. podnikatelského procesu. Naskýtá se zde poměrně jednoduchá odpověď. Pro obec či region je důležité, aby bylo podporováno obojí, avšak v nestejné míře. Na úrovni obce je jednoznačně důležitější podporovat podnikatelského ducha obyvatel, motivovat je k samostatné podnikatelské činnosti a vytvářet podmínky, aby mohly vznikat nové podnikatelské aktivity a dále se rozvíjet (viz detailnější rozvedení v kapitole 2). Podpora stávajícího podnikání, vzhledem k většinou omezeným finančním možnostem obce, směřuje k usměrňování podmínek pro podnikání a vymezování ploch, kde toto podnikání bude existovat. Na úrovni obcí, zvláště pak malých obcí, se bude jednat o podporu vytváření podnikatelských/ průmyslových zón, tedy vymezení ploch s větší, či menší úrovní zasíťovanosti, k rozvoji výrobně orientovaného podnikání. To by však mělo následovat až za vytvářením podmínek pro vstup obyvatel do podnikatelského procesu. V obcích podnikají většinou malé a střední podniky, tj. podniky, které mají méně než 250 zaměstnanců a nemají majetek přesahující ekvivalent 43 mil. 12

EUR. Z nich jsou to většinou rodinné podniky. Rodinné podniky jsou podniky, které jsou vlastněny, či řízeny rodinou, rodinami, či členy rodiny či rodin, přičemž se předpokládá, že podnik přejde na následující generaci. Pro představu, jaký je podíl rodinných podniků v České republice, je možné uvést expertní odhad provedený Fakultou podnikatelskou Vysokého učení technického v Brně. Expertní odhad počtu rodinných podniků v České republice: Mikropodniky: do 10 zaměstnanců 70 80 % Malé podniky: 11 49 zaměstnanců 30 40 % Střední podniky: 50 250 zaměstnanců 20 30 % Celkem malé a střední podniky (viz vymezení výše): 50 60 % Velké podniky: do 10 % Dle údajů Českého statistického úřadu za rok 2010 je ze všech podnikatelských entit v ČR 99,83 % malých a středních podniků. Pramen: Výzkum Fakulty podnikatelské, VUT v Brně, 2008 2009. Vrátíme-li se k modelu růstu podniku a jeho jednotlivým stadiím, je pravděpodobné, že obec může vytvářet podmínky pro podporu podnikání nejlépe v prvních třech stadiích: stadiu zakládání podniků, stadiu přežívání a stadiu růstu, a to jak při vytváření podmínek pro samostatné podnikání občanů, tak při vytváření podmínek podpory stávajícího podnikání. Zde se bude jednat o podporu služeb i výrobně orientovaného podnikání (zřizování průmyslových zón či území pro výrobu). Více je o podpoře výrobně orientovaného podnikání uvedeno ve třetí kapitole. 1.3 Doporučení a náměty pro podporou podnikání v jednotlivých stadiích růstu podniku Podpora podnikání při zakládání podniků Rámec pro podnikání je dán národními rámcovými podmínkami, které tvoří základnu pro tvorbu rozvoje podnikání. Legislativní podmínky jsou dány oficiálními, státní administrativou garantovanými předpisy pro podnikání, jako jsou živnostenský zákon, obchodní zákoník či zákon o podpoře podnikání. Možnou podporou při zakládání podniků ze strany obce či regionu jsou: Kvalitní a výkonná veřejná správa: vytvořit kodex chování státních úředníků; zlepšit informování obyvatel či stávajících podnikatelů o 13

existujících volných prostorách, veřejných zakázkách, fungování obecního úřadu; vytvářet možnosti elektronické komunikace s úřady. Jednoduché a jasné podmínky pro podnikání: vytvořit takové podmínky, které usnadňují vstup do podnikání, tj. založení a rozjezd podniku a jejich dalšího růstu: Usnadnit vstup do podnikání pro obyvatele: odstraňovat administrativní bariéry při vstupu do podnikání. Usnadnit přístup stávajících podnikatelů k volným plochám a objektům vhodným pro podnikání, a to jak v sektoru služeb, tak v sektoru řemesel či výroby. Poskytovat podnikatelům co nejkvalitnější informace a podporovat vzdělávání. Podpora podnikání při přežívání a růstu podniků Snahou obce by mělo být kultivovat podmínky pro podnikání v obci. Jeden z nejvýznamnějších faktorů, který uvádějí podnikatelé při hodnocení podnikatelského prostředí v obci, je dle výzkumů Fakulty podnikatelské VUT v Brně jednoduchost, jasnost, přímost a předvídatelnost. Tento faktor je velmi důležitý ve všech stadiích života podniku. Možnou podporou při dalším rozvoji podniků ze strany obce či regionu jsou: Rovné podmínky při podnikání v obci: vytvořit podmínky pro rovné podnikání malých a středních podniků, a to jak v konkurenci s velkými, tak v konkurenci se zahraničními podniky. Oblast lidských, materiálně-technických a finančních zdrojů: Vytvářet podmínky pro flexibilitu pracovní síly na úrovni obce. Usnadnit přístup podnikatele k jednotlivým typům zdrojů: lidských a materiálně-technických. Shrnutí Je třeba si uvědomit, že základy podnikání byly položeny již v dávné historii lidstva. Podnikání je třeba chápat jako nezastupitelné v rozvoji národních ekonomik, v rozvoji regionů i v rozvoji jednotlivých obcí. Nejdůležitější myšlenky této kapitoly můžeme shrnout do následujících bodů: 14

Podnik roste v jednotlivých stadiích a při přechodu z jednoho do druhého překonává jednotlivé krize. V ČR existuje 99,83 % malých a středních podnikatelů a z nich je přibližně 50 60 % rodinných podniků. Obec či region může podporovat jak obyvatele k samostatnému podnikání, tak stávající podnikatele. Obec může vytvářet podmínky pro podporu podnikání nejlépe v prvních třech stadiích: stadiu zakládání podniků, stadiu přežívání a stadiu růstu. 15

2. VYTVÁŘENÍ PROSTŘEDÍ PRO PODNIKÁNÍ 2.1 Východiska Na to, zda vznikne, nebo nevznikne nový podnikatelský subjekt, má vliv mnoho faktorů. Je zřejmé, že tyto faktory budou působit na celou dospělou populaci v dané zemi v několika rozhodujících okamžicích spojených s životem podniku. Tento koncepční pohled na podnikatelský proces vycházející z amerického pojetí je znázorněn na následujícím obrázku. Jedná se o tyto faktory: Faktor geografický/regionální: ne všechna teritoria a regiony mají stejně příznivé klima pro podnikání. Faktor podnikatelského sektoru/trhů: některé podnikatelské sektory nebo trhy budou přitahovat podnikatele více, jiné naopak méně. Faktor kulturní/sociální: v tradicích a kultuře té které země je zakódován více, nebo méně vztah k podnikání. Výše zmíněné faktory působí na podnikatelský proces (horizontální linii) v následujících okamžicích (obdobích) života podniku: Období před vznikem podniku: Celá dospělá populace má potenciální možnost začít podnikat, ale pouze někteří lidé začnou o podnikání reálně uvažovat. Období při přemýšlení o vzniku podniku (podnikové těhotenství): Lidé rozhodnutí podnikat začnou přemýšlet o konkrétní podobě svého malého podniku. Lidé začnou plánovat jednotlivé oblasti podnikání. Období vzniku podniku (narození podniku): Lidé rozhodnutí podnikat začnou své myšlenky a plány z předcházejícího období konkrétně realizovat založením podniku. Vzniklý podnik v období svého reálného života má teoreticky tři možnosti svého dalšího působení: růst podniku, stabilní přežívání, pokles/pád, respektive zánik podniku. V následujícím textu se soustředíme především na období před samotným vznikem (založením) podniku. 16

VLIVY: Geografické/ Regionální (A1) Podnikatelského sektoru/trhů (A2) Kulturní/Sociální (A3) B DOSPĚLÁ POPULACE C PODNIKOVÉ TĚHOTENSTVÍ D1 NAROZENÍ D2 PODNIKU D3 RŮST PODNIKU STABILNÍ PŘEŽÍVÁNÍ POKLES/PÁD E1 E2 EKONOMICKÝ BLAHOBYT: Pracovní místa Inovace Export Vytváření bohatství Obr. 2: Konceptuální pohled na podnikání Pramen: Koráb, Mihalisko, 2005 2.2 Kdo by si měl založit svůj vlastní podnik? Navzdory velkým rizikům začíná s podnikáním každý rok velké množství lidí. Každý z nových podniků vzniká na základě individuálního procesu lidského uvažování, který má některé společné rysy. Tento proces představuje přesun od stávajícího životního stylu k založení nového podniku. Dochází ke značné změně (zlomu) v pracovním prostředí člověka, který se k samostatnému podnikání rozhodl. Jedná se o změnu dosavadního způsobu života. Nicméně ještě předtím, než se někdo rozhodne založit podnik, musí nastat několik okolností, respektive musí dojít k několika impulzům, které člověka ubezpečí v rozhodnutí, že se do podnikání pustí (viz následující obrázek). 17

Změna stávajícího způsobu života Pracovní prostředí Zlom Zdroje impulzů pro založení nového podniku Založení je žádoucí Kulturní Subkulturní Rodina Učitelé Kolegové Založení je realizovatelné Vláda Odborná příprava Marketing Financování Obr. 3: Zdroje impulzů pro založení nového podniku Pramen: vlastní zpracování První zdroje impulzů pocházejí z kulturního a rodinného prostředí, v němž člověk žije. Zvláště pak rodina a její vzory a tradice jsou mocným impulzem k založení podniku. Zde se člověk ujišťuje, že založení je žádoucí. Nicméně vždy může nastat situace, že člověk založí nový podnik jenom proto, že je nespokojen s dosavadním zaměstnáním, resp. způsobem života, nebo že chce zkusit něco nového, ještě nepoznaného. Impulzem je také nezaměstnanost, kdy člověk nemůže najít odpovídající uplatnění jako zaměstnanec. Druhé zdroje impulzů k založení podniku pocházejí z podnikatelského prostředí. Člověk si uvědomuje, v kterém sektoru je to potenciálně nejlepší místo pro podnikání, jaká je podpora podnikání ze strany vlády, zjišťuje, jaké jsou jeho nejsilnější stránky v oblasti odborné přípravy, marketingu, managementu a podobně. Velkým problémem při rozhodování, zda založit vlastní podnik, je též financování rozjezdu a vlastního života podniku. V této fázi si člověk ověřuje, že založení podniku je realizovatelné (Hisritch, Peters, 1996). Test schopností k podnikatelské činnosti je uveden v následující tabulce. Tab. 1: Test schopností k podnikatelské činnosti Odpovězte ANO, nebo NE 1. Jste schopen začít s realizací projektu, aniž byste přes nesmírné množství překážek neztratili ze zřetele jeho završení? 2. Můžete přijmout rozhodnutí a pak na něm trvat, i když se proti němu objeví námitky? 3. Zastáváte rád/a vedoucí a zodpovědné místo? 18

Odpovězte ANO, nebo NE 4. Jednají s vámi ostatní s úctou a důvěrou? 5. Jste fyzicky zdrávi? 6. Jste ochotni dlouhodobě usilovně pracovat, aniž by se vám to okamžitě vyplatilo? 7. Rádi se scházíte a jednáte s lidmi? 8. Jste schopen/a s lidmi efektivně komunikovat a přesvědčit je, aby šli s vámi za vaším snem? 9. Chápou ostatní vaše koncepce a myšlenky? 10. Máte dostatečně široké zkušenosti v oboru, v němž chcete začít podnikat? 11. Znáte způsob zpracování formulářů spojených s řízením podniku (mzdové výkazy, výkaz cash-flow, rozvaha, výkaz zisku a ztrát )? 12. Existuje ve vaší geografické oblasti poptávka po vašich výrobcích nebo službách, s nimiž hodláte vstoupit na trh? 13. Máte zkušenosti z oblasti marketingu a financování? 14. Stojí si jiné firmy, působící ve stejném oboru jako vy, ve vaší geografické oblasti dobře? 15. Víte o prostorách pro váš podnik? 16. Máte dostatečné finanční krytí pro první rok provozu? 17. Máte dostatečné finanční prostředky k odstartování vašeho podniku, nebo je můžete získat od příbuzných a přátel? 18. Znáte dodavatele potřebné k zajištění úspěchu vašeho podniku? 19. Znáte lidi se schopnostmi a znalostmi, které sami postrádáte? 20. Jde vám skutečně o založení nového podniku víc než o cokoliv jiného? Pramen: vlastní zpracování Vyhodnocení testu schopností k podnikatelské činnosti: 17 kladných odpovědí a více: Existuje hnací motiv k podnikání: přání energie a přizpůsobivost potřebná k tomu, aby váš podnik prosperoval. Přesto se však ujistěte, že podnikání, do kterého se chcete pustit, je skutečně dobrá příležitost. 13 16 kladných odpovědí: Vaše pohnutky k podnikání nejsou tak zjevné. I když skutečně můžete mít podnikatelské schopnosti, znovu si ověřte, zda jste schopni vyrovnat se všemi problémy a potížemi, které budete mít vedle vaší radosti z toho, že jste svým vlastním nadřízeným. Méně než 13 kladných odpovědí: Vaše sklony k podnikání jsou bezvýrazné. I když většina lidí říká, že by ráda podnikala, mnozí z nich ve skutečnosti raději pracují pro někoho jiného. Vy patříte pravděpodobně k nim. 19

2.3 Základní kameny úspěšného podnikatelství Je možné říci, že existují základní stavební kameny úspěšného podnikatelství. Tyto stavební kameny jsou znázorněny na následujícím obrázku. Technická zručnost Znalosti o výrobku, službách Porozumění trhu/sektoru Manažerské schopnosti Marketing Finance Lidské zdroje Osobní vlastnosti Inovativnost Rozhodnost Vnější zaměření Týmovost Obr. 4: Stavební kameny úspěšného podnikatelství Pramen: vlastní zpracování Tyto základní stavební kameny úspěšného podnikatelství jsou tři. První kámen postihuje technickou zručnost, na které bude budoucí podnikatel stavět. Jedná se nejenom o technickou zručnost, ale i o znalosti o budoucím vyráběném výrobku nebo provozovaných službách a porozumění sektoru, na kterém bude jako budoucí podnikatel operovat. Druhý stavební kámen postihuje manažerské schopnosti daného člověka. Mimo jiné též znalosti marketingu, financí a lidských zdrojů. Třetí stavební kámen postihuje osobní vlastnosti člověka, budoucího podnikatele. Jeho inovativnost, rozhodnost, schopnost pro práci v týmu a tzv. vnější zaměření. Toto vnější zaměření znamená schopnost sledovat, co se děje v okolí, jaké změny nastávají, jaké existují trendy v daném oboru apod. Přes veškeré zkoumání podmínek, z nichž vycházejí podnikatelé, se dosud nenašla jednoznačná odpověď na otázku, jaké jsou ideální podmínky, z nichž se rodí úspěšní podnikatelé. Rodinné prostředí a hlavně rodinné vzory v něm jsou určitě jedním z důležitých faktorů utvářejících budoucí úspěšné podnikatele. Otec byl natolik pohlcen podnikem, že mě nikdy ani nenapadlo, abych šel pracovat pro někoho jiného (Hisritch, Peters, 1996). Celkový vztah rodičů a dětí, ať již jsou, nebo nejsou podnikateli, je v rámci rodinného prostředí zřejmě zásadním aspektem utvářejícím touhu člověka po podnikatelské činnosti. 20

Vzdělání vytváří dobré zázemí pro podnikání. Mimo to je schopnost jednání a komunikace s lidmi v podobě psaného i mluveného slova důležitou součástí jakékoliv podnikatelské činnosti. Ačkoli je měřítko osobních hodnot z hlediska schopností vést pomocí agresivity, benevolence, kreativity, pravdomluvnosti či získávání zdrojů důležité pro identifikaci podnikatelů, často podle něj najdeme jen prostě úspěšné lidi. Pro vlastní uskutečnění podnikatelské činnosti je v osobní rovině klíčové především rodinné zázemí, které je nezbytné pro úspěšného podnikatele. Tedy pomoc a respektování aktivit u životního partnera a dalších členů rodiny. 2.4 Podpora obyvatel k samostatné podnikatelské činnosti Výchova a vzdělávání k podnikatelské činnosti Na obecní úrovni je možné podporovat podnikatelství v následujících oblastech: Oblast rodiny Klima v rodinách podnikatelů vede jejich potomky k samostatné činnosti a ve velké míře se také děti podnikatelů stávají v dospělosti samostatnými podnikateli. Pro obec by mělo být v neustálé pozornosti vytvářet podmínky pro to, aby podnikatelé v obci bydleli a jejich děti též v obci chodily do školy. Oblast předškolního vzdělávání Charakter člověka a jeho schopnosti k samostatné činnosti se utváří již od útlého věku. Tyto schopnosti je možné vidět v následujících oblastech: Práce v nejistotě. Hledání nových nápadů. Všechno má svou cenu. Samostatnost má také svá rizika. Pozornost, která je z úrovně obce věnována mateřským školkám, má být zaměřena nejen na počet míst v těchto školách, ale i na to, aby výchova na tomto typu škol vedla děti k samostatné činnosti. Vždyť i formou hry si děti mohou hrát na podnikatele. 21

Oblast školního vzdělávání Do vzdělávacích osnov základních škol obec přímo zasahovat nemůže. Přesto existují možnosti, aby se děti již na úrovni základních škol seznamovaly s dobrými praktikami stávajících podnikatelů uvnitř podniků, resp. aby se podnikatelé podíleli na podpoře dětí v základních školách cestou hmotnou či cestou různých přednášek nebo vystoupení. Je např. možné s ředitelem základní školy vyjednat zařazení tématu do školního vzdělávacího programu. Důležitým předpokladem pro získání řemeslné zručnosti a vůbec vztahu k řemeslu (neboť podnikatel by měl do určité míry nejen zvládat řídit, ale i znát podstatu výrobních procesů) je nutnost návratu pracovních výchov do základního školství. Pro obec platí pravidlo neustálé podpory vztahu podnikatelů se základními školami. Oblast vzdělávání dospělých Obec může iniciovat a podpořit uskutečnění vzdělávacích akcí (např. garantovaných hospodářskou komorou hospodářské komory mají od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy oprávnění realizovat kurzy pro začínající podnikatele), případně uspořádat akci vlastní. Rychlotest schopností být podnikatelem byl uveden v tab. 1. Podpora může být zaměřena na informativní činnost, např. na vytvoření systému pravidelných setkávání s občany, kde obec představuje oblasti pro samostatnou podnikatelskou činnost občanů, nebo na praktickou činnost, např. obec vytvoří, ať již sama, či ve spolupráci s odbornou firmou, systém kurzů pro zahájení podnikání, rozvoj podnikání či řešení krizí v podnikání. Shrnutí Podnikatelství a jeho rozvoj jsou charakteristické podnikatelským procesem. Tento proces formují následující vlivy: geografické/regionální, podnikatelského sektoru/trhů, kulturní/sociální. Základními stavebními kameny úspěšného podnikatelství jsou: manažerské schopnosti, 22

osobní vlastnosti, znalost řemesla, tj. věcné problematiky podnikání (v případě výrobních podniků i technická zručnost). Obec může podporou výchovy k podnikání význačně formovat své občany k samostatné podnikatelské činnosti. Výchova a vzdělávání obyvatel k podnikatelské činnosti by měla probíhat v rodině, v rámci předškolního a školního vzdělávání i vzdělávání dospělých. 23

3. MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ LOKALIZACE PODNIKŮ ZE STRANY SAMOSPRÁVY 3.1 Podnikatelské prostředí Podnikatelské prostředí je charakterizováno mnoha faktory, které význačným způsobem ovlivňují vznik nových podniků a podniky již operující na trhu. Na národní úrovni ovlivňují podnikatelské prostředí následující faktory: zákony a vymahatelnost práva obecně, daňové a administrativní zatížení podnikatelů. Na úrovni obcí či regionů ovlivňují podnikatelské prostředí tyto faktory: vzdálenost k trhům a zákazníkům, dostupnost a kvalita pracovní síly, přístup ke zdrojům (finančním a materiálně-technickým), kvalita infrastruktury, profesionalita územní samosprávy (otevřenost, transparentnost a předvídatelnost chování). Faktory působící na národní úrovni jsou stejné pro všechny potenciální zájemce o podnikání a také ve všech regionech České republiky. Nicméně určujícími faktory, které bezprostředně ovlivní lidi k soukromému podnikání, jsou faktory působící na úrovni regionů či obcí. Hovoříme o tzv. podnikatelské přívětivosti daného území. U služeb či obchodu jsou nejdůležitějšími faktory: vzdálenost k trhům nebo zákazníkům a dostupnost pracovní síly. U výrobně orientovaného podnikání jsou nejdůležitějšími faktory: kvalita infrastruktury, dostupnost jednotlivých typů zdrojů a kvalita a profesionalita samosprávy. 3.2 Faktory ovlivňující umístění provozovny v obci Umístění jakékoliv prodejny či provozovny služeb je velice důležité a podnikatel tomuto umístění musí věnovat hned v úvodu podnikání značnou pozornost. Při pochopení důležitosti umístění i ze strany samospráv je třeba na území obce hledat vhodné prostory na pronájmy pro podnikatelskou činnost. Jinak se bude rozhodovat podnikatel, který se chystá realizovat činnost výrobního charakteru, jiné faktory musí zohlednit podnikatel, jehož podnik bude poskytovat nějaký druh služby. V případě podnikatelské činnosti 24