Eukaryota: Rostlinněživočišná dichotomie



Podobné dokumenty

Marek Eliáš Vladimír Hampl Řád z Chaosu Rozmanitost protistů z pohledu 21. století

Evoluce rostlinné buňky

Rozmanitost života - systematika

Evoluce rostlinné buňky

Rozmanitost života - systematika

Skrytá diverzita volně žijících protistních organismů. Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

BOTANIKA BEZCÉVNÝCH ROSTLIN. pro odbornou biologii B120P76I, 3/2, Z + Zk, 6 kreditů

Přehled publikační činnosti Ivan Čepička

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra parazitologie

Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread,

BUŇKA. Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák

Přehled publikační činnosti Doc. RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. (k )

MODERNÍ POHLED NA VYŠŠÍ SYSTEMATIKU EUKARYOT. (studijní text pro učitele středních škol)

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

I DL

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

Stanovisko habilitační komise

Systém a evoluce bezobratlých 1. cvičení J. Schenková

Pohlavní rozmnožování ochrofytních řas

Kde v systému se nacházíme?

Literatura. Absolvování kursu

Typy fylogenetických analýz

Biologie. V rámci předmětu Biologie jsou rozvíjena průřezová témata:

Systém a fylogeneze hub a podobných organismů (pro pokročilé)

Fylogeneze a diverzita bezobratlých 1. cvičení Schenková

Co jsou řasy?? Protozoa byla sběrná skupina, dokud nebyl znám evoluční původ jedntl. liní (Euglenophyta, Chlorarachnioph., Dinoph.

Diverzita autotrofních protist

B2, 2007/2008, I. Literák

Nomenklatura česká i latinská vychází zejména z webu

syntézu hemu u červených řas skupiny Florideophyceae

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮ

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Základy zoologické systematiky. Jednobuněční

MODERNÍ POHLED NA VYŠŠÍ SYSTEMATIKU EUKARYOT. (učební text pro žáky středních škol)

HETEROLOBOSEA Diverzita a evoluce

Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta

Říše: Rostliny Plantae (= Archaeplastida)


verze 2010 MYKOLOGIE MB120P18

MOLECULAR PHYLOGENY OF SELECTED PROTISTS. Charles University. Martin Kostka. Ph.D. thesis. Faculty of Science Department of Parasitology

PŘÍPRAVY K VYUČOVACÍM HODINÁM PRO TÉMATA BIOLOGICKÁ SYSTEMATIKA + NOVÝ SYSTÉM EUKARYOT

Po stopách rané evoluce primárních producentů. Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Třída: Chlorophyceae - Chlamydomonadales

Od sinice k první kytce...

Nová systematika Opisthokonta Amoebozoa Rhizaria Excavata Archaeplastida Chromalveolata

Evoluce primárních producentů. Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK

Kde v systému se nacházíme? Impérium: Eukaryota Říše: Rostliny - Plantae Podříše: Viridiplantae - zelené rostliny

Co jsou řasy?? Protozoa byla sběrná skupina, dokud nebyl znám evoluční původ jedntl. liní (Euglenophyta, Chlorarachnioph., Dinoph.

Bunka ako samostatný organizmus. RNDr. Martin Mrva, PhD.

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Ochrana biodiverzity Jaroslav Boháč

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod

OPISTHOKONTA. Společné znaky opisthokont

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 10. Další metody

Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář

Systém a evoluce obratlovců I.Úvod

Spor o mitochondrie. Měli je už nejstarší eukaryonti? sekvencí podjednotek rrna se jako první z vývojové

Nebuněčný život (život?)

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Druhový koncept protist

Vývojová biologie rostlin. rostliny nejsou zelení živočichové

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

4. Úvod do kladistiky. kladogram podobnost a příbuznost homologie (sym)plesiomorfie, (syn)apomorfie polarizace znaků kritérium parsimonie

Rekonstrukce evoluce plastidů

IV117: Úvod do systémové biologie

Tribsch A., Schönswetter P. & Stuessy T. (2002): Saponaria pumila (Caryophyllaceae) and the Ice Age in the European Alps. American Journal of Botany

Zemědělská botanika.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Využití metagenomiky při hodnocení sanace chlorovaných ethylenů in situ Výsledky pilotních testů

Bioinformatika a výpočetní biologie. KFC/BIN VII. Fylogenetická analýza

Využití DNA sekvencování v

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

MODERNÍ POHLED NA VYŠŠÍ SYSTEMATIKU EUKARYOT. (úlohy k tématu)

Od sekvencí k chromozómům: výzkum repetitivní DNA rostlin v Laboratoři molekulární cytogenetiky BC AVČR

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Osekvenované genomy. Pan troglodydes, Neandrtálec, 2010

Ota zky pro sta tni bakala r skou zkous ku oboru Biologie a ekologie

Strom života. Cíle. Stručná anotace

OPISTHOKONTA. Společné znaky opisthokont

Eukaryota rostliny, houby, řasy, prvoci a živočichové vznikla z archeí, po získání cytoskeletu a schopnosti fagocytovat

MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE 9

Analýza tématu Řasy ve vybraných učebnicích přírodopisu

2.2 OKOLNOSTI A ZPŮSOB VZNIKU POHLAVNÍHO ROZMNOŽOVÁNÍ

Rekonstrukce biogeografické historie: outline přednášky

Aplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii

34. Jírovcovy protozoologické dny. Protozoologická sekce ČPS

Paulinella chromatophora

AFLP. protokoly standardizace AFLP hodnocení primárních dat dnes používané metody hodnocení fylogenetický signál v AFLP datech

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

Transkript:

Eukaryota: Rostlinněživočišná dichotomie

Jak se vyznat v diverzitě eukaryot? Herbert Copeland, 1938 Gordon F. Leedale, 1974

Konec milénia: 71 taxonů s definovanou ultrastrukturní identitou, ovšem bez zjevných sesterských skupin Acantharea Pseudospora Luffisphaera Discocelis Ancyromonas Reticulomyxa Multicilia Entamoebidae Caecitellus Spironemidae Opisthokonta Glaucophyta Cercomonadida Sticholonche Paramyxea Gymnosphaerida Collodictyon Thaumatomonadida Phagodinium Heterolobosea Cryptomonadida Viridaeplantae Polycistinea Kathablepharida Diphylleia Komokiacea Actinophryida Diplomonadida Ramicristata Alveolata Microsporidia Rhodophyta Ebriida Ministeria Apusomonadida Ellobiopsida Retortamonadida Biomyxa Nephridiophagidae Rosette agent Euglenozoa Nucleariidae Carpediemonas Fonticula Spongomonadida Centroheliozoa Oxymonadida Stephanopogon Granuloreticulosa Parabasalida Chlorarachniophyta Gymnophrea Stramenopiles Coelosporidium Pelobiontida Telonema Haplosporida Phaeodarea Copromyxida Haptophyta Trimastix Cryothecomonas Phalansterium Vampyrellida Hyperamoeba Plasmodiophorida Desmothoracida Jakobida Xenophyophora Dimorphida Pseudodendromonadida...plus mnoho rodů s nejasnou ultrastrukturní identitou! David J. Patterson: The diversity of eukaryotes. American Naturalist 1999

Koncept říše Archezoa - metodologický artefakt kombinovaný se špatnou znalostí buněčné biologie SSU rrna Archamoebae (říše) Archezoa Sogin ML (1991) Curr Opin Genet Dev 14: 457-463

Koncept eukaryotických superskupin Simpson AG and Roger AJ, Curr Biol 2004: The real 'kingdoms' of eukaryotes.

Rhizaria jen další skupina chromalveolát? Centrohelidi, telonemidi taky jen další skupiny chromalveolát? ML analýza, 127 proteinů Burki et al., 2009

Globální fylogeneze eukaryot dnes Adl et al., 2012

Opisthokonta Filasterea Ichthyosporea Metazoa Choanoflagellata Fungi Microsporidia Nuclearia

Synapomorfie opisthokont: Unikátní inzerce v EF1α Steenkamp et al., Mol Biol Evol 2006

Amoebozoa Phalansterium Arcellinida Myxogastria Amoeba proteus Mastigamoebida Entamoeba Dictyostelida Multicilia

Trimastix Excavata Oxymonadida Diplomonadida Heterolobosea Tsukubamonas globosa Carpediemonas Malawimonas Parabasala Euglenozoa Jakobida

suspension-feeding groove: morfologická synapomorfie exkavát Dysnectes brevis (Yubuki et al. 2007) Carpediemonas membranifera (Simpson 2003)

Synapomorfie spojující diplomonády a parabasalidy: horizontální transfer prolyl-trna synthetasy z archebakterií Andersson et al., 2005

Archaeplastida (Plantae) Glaucophyta Chlorophyta Chloroplastida nebo Viridiplantae Streptophyta Rhodophyta

Superskupina SAR Chlorarachniophyta Oomycota Actinophryidae Cercomonadida Apicomplexa Foraminifera Dinoflagellata Ciliophora Phaeophyceae

Zbylé linie eukaryot Collodictionida Breviatea Apusomonadida Ancyromonadida Mantamonas Rigifilida Hemimastigophora

Zbylé linie eukaryot Cryptophyta Microhelida Kathablepharida Haptophyta Palpitomonas bilix Picozoa Telonema Centrohelida

Putting orphan eukaryotic lineages in place 159 proteinů, PhyloBayes, CATGTR+Γ4 model Brown et al., 2013

Sekvenování environmentálních knihoven 18S rdna a dalších markerů neznámé taxony eukaryot na všech úrovních Příklad: Takishita et al. 2004 diversita eukaryot v anoxickém mořském sedimentu Fylogeneze 18S rdna Str a m en op ile s

Kde leží kořen eukaryotické fylogeneze? Adl et al., 2012

Kořen eukaryot mezi Unikonta a Bikonta? Stechmann & Cavalier-Smith, Curr Biol 2003: The root of the eukaryote tree pinpointed...ale apusomonády sesterské k opistokontům, CS-DHO-ACT fůze i v některých bikontech

Myosiny třídy II: možná synapomorfie unikont...?...ale Naegleria je má taky!! Richards & Cavalier-Smith, Nature 2005 Odronitz & Kollmar, 2007

Kořen eukaryot mezi archeplastidy a zbytkem? RGC - rare genomic changes (A) RGC_CAM (B)- RGC_CA (C)- RGC_DEL (D)- RGC_INS Rogozin et al., 2009

Kořen eukaryot mezi Euglenozoa a zbytkem? CavalierSmith, 2010

Kořen mezi opistokonty a ostatními eukaryoty? Topologie minimalizující počet duplikací a ztrát genů v rámci 20 vybraných genových rodin Katz et al., Systematic Biology 2012

Ressurection of unikonts and bikonts? Phylogenomic analysis of 42 mitochondrial proteins Outgroup (sequences from αproteobacteria) not shown PhyloBayes, CAT model Derelle & Lang, 2012

Kořen mezi skupinou Excavata a zbytkem? He et al., Current Biology 2014: 37 proteinů, maximum likelihood Romain Derelle (osobní sdělení): tahle analýza je insane!

Solidification of the eukaryotic root Phylogenomic analysis of 54 mitochondrial proteins (15,227 aligned positions) α-proteobacterial outgroup (not shown) PhyloBayes, GTR model (plus bootstrap support values from a ML analysis) Derelle et al., unpublished

Implications of the new root: was the LECA an excavate flagellate?

Hypotetické megaskupiny eukarot DIAPHORETICKES (Corticata) AMORPHEA (Podiata) Adl et al., 2012

Tři domény živého...fajn, ale opravdu jsou všechny monofyletické? A kde je kořen? Ciccarelli et al., Science 2006