Pojiva. Přednáška, 18.října 2011

Podobné dokumenty
Vazivo. Chrupavka. Kost

Pojivové tkáně - vazivo

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky

Chrupavka a kost. Osifikace 605

Fysiologie pojivové tkáně. Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF

Seminář pro maturanty

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

TKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.

:25 1/5 1. přednáška

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE

2. Histologie: pojivové tkáně

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 4 Kůže jako předmět kosmetické péče II

Živá soustava, hierarchie ž.s.

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

10. Pojivová tkáň - textus conjunctivus

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

VAZIVO. Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce. Mikroskopování preparátů A1-A6

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Interakce mezi buňkami a okolím

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA

Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

Vazivová tkáň - vazivo

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

CHRUPAVKA A KOST. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie & embryologie LF MU.

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Stručný přehled tkání pohybového systému

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242

Základní morfogenetické procesy

Modelování a aproximace v biomechanice

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

oběma.tkáně jsou spojeny dohromady v různých kombinacích a tvoří funkční jednotky - orgány

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus

Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Mikrostruktura a složení kostní tkáně

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Histologie. 1. Buňka. Jádro. Cytoplazma. Buněčná membr ána. Histologie

Imunitní systém.

Kožní pokrývka integumentum commune

Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod:

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx

Imunitní systém. Lymfatické orgány. Thymus - charakteristika. Thymus - vývoj. Thymus - vývoj Thymus - stavba. Histologie a embryologie

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání:

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

Epitely a jejich variace

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4.

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

ANATOMIE. název anatomie je odvozen z řeckého ezávat, pitvat i označen. ení morfologie morfé = tvar

- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

KŮŽE A JEJÍ DETOXIKACE

ší šířen FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka - základní stavební a funkční jednotka těla

- charakter mezibuněčné hmoty je měkký, tuhý a tvrdý.

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Variace Soustava tělního pokryvu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Velikost živočišných buněk

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk)

Hojení poranění pohybového aparátu a rehabilitace

Lymfatické orgány Imunitní obrana organismu. MUDr.Richard Becke

Glykoproteiny a Muciny. B.Sopko

Transkript:

Pojiva Přednáška, 18.října 2011

Pojiva složena z buněk a mezibuněčné hmoty, vytvářejíce vnitřní i zevní podporu pro všechny orgány rozdělení vazivo chrupavka kost tuková tkáň

Pojiva charakteristické rysy tkáně maximum mezibuněčné hmoty, minimum buněk ECM: základní hmota amorfní,vlákna, tkáňový mok cévní složka!! (vlastní vazivo) buňky : podpůrné mechanocyty (vlastní vazivo) regenerace obecně dobrá (vyjma chrupavku) histogeneze z mesodermu

Funkce strukturální i dynamická podpůrná a opěrná funkce medium pro výměnu metabolitů, živin, kyslíku mezi krví a tkáněmi (kompartment mezi krví a tkáněmi) růst, vývoj a homeostáza přilehlých tkání imunitní a zánětlivá odpověď reparace po poškození - hojení

Obecná struktura pojiv buňky extracelulární matrix / mezibuněčná hmota a) vláknitá složka vlákna b) základní hmota amorfní

ECM - vlákna kolagenní vlákna retikulární vlákna elastická vlákna

ECM základní hmota amorfní vysoce hydrofilní, transparentní a viskózní materiál obsah: voda, ionty, makromolekuly lineární polysacharidy glykosaminoglykany (kys. hyaluronová, heparan sulfát, keratan sulfát, chondroitin sulfát) proteoglykany, glykoproteiny (adhezivní, laminin, fibronektin, váží se na povrch buněk,přes proteinové receptory, k vláknům a zajišt ují rigiditu) agregáty, chovají se jako polyanionty, bohatě váží vodu TEM, délka až několik mm intersticiální tekutina - 11 l, 25% celk. objemu vody

Základní hmota amorfní Glykoproteiny fibronectin, chondronectin, laminin atd Proteoglykany chondroitin sulfát, heparan sulfát, dermatan sulfát, keratan sulfát

variace jednotlivých typů pojiv vyplývá z charakteru extracelulární matrix

Buňky pojiv mechanocyty - podpůrné (buňky schopné reagovat na mechanický impuls a produkovat ECM) vimentin (intermediární filamenta), IF) fixní: fibroblasty, retikulární buňky, tukové buňky bloudivé (fakultativní) amébocyty makrofágy, plasmatické buňky, žírné buňky, bílé krvinky původ mesenchymová buňka - pluripotentní

mesenchymová buňka chondroblast lipoblast fibroblast osteoblast myoblast chrupavka adipocyt kost sval vazivo, vazy, vazivová pozdra, šlachy

Vazivo embryonální mesenchym, rosolovité vazivo - Whartonův rosol dospělá řídké a husté kolagenní vazivo, retikulární vazivo, elastické vazivo speciální hnědá a bílá tuková tkáň

Buňky: Vazivo Fixní: fibroblasty, retikulární buňky, tukové buňky Bloudivé: makrofágy, plasmatické buňky, žírné buňky, bílé krvinky Vlákna: kolagenní, retikulární a elastická Základní hmota amorfní: glykoproteiny a proteoglykany

Vlákna Kolagenní vlákna Retikulární vlákna Elastická vlákna

Fibroblast vřetenovitá buňka s oválným jádrem proteosynteticky aktivní (GER a GA): kolagen, elastin, proteoglykany a glykoproteiny

Regenerace po poškození tkání nebo traumatu dělení buněk tvorby jizvy myofibroblasty retrakce jizvy vlastnosti fibroblastu i hladké svalové buňky syntéza růstových faktorů (i během vývoje)

Syntéza kolagenu preprokolagen se signálním peptidem - do GER grokolagen hydroxylace lysinu a prolinu (GER) GA - tvorba vesikul a jejich sekrece, glykosylace, tvorba disulfidových vazeb odštěpení globulární části tropokolagen polymerace periodicita 64 nm

Typy kolagenu I. kost, šlacha, dentin, kůže II. Hyalinní a elastická chrupavka III. Retikulární lamina (BM) a retikulární vlákna IV. Basální lamina V. Chorion a amnion

Klinický význam: vitamín C nutný pro hydroxylaci kolagenu Ehlers-Danlos syndrom hyperelasticita kůže a hypermobilita kloubů chybí prokolagen peptidasa nebo lysyl hydroxylasa netvoří se příčné můstky nedojde k polymeraci kolagenu

Elastin proelastin vylučován jako tropoelastin v mezibuněčném prostoru interakuje s fibrillinem nezralá elastická vlákna Agregace zralá elastická vlákna Složení desmosin a isodesmosin (AK)- příčné můstky mezi elastickými vlákny EM: mikrofibrily+magps+fibrilin

Klinický význam Marfanův syndrom autosomálně dominantní defekt fibrillinu - myopie, ectopie čočky, defekty skeletuarachnodactylie, prolaps mitrální chlopně,dilatace aorta ascendens.

Makrofágy fagocytující buňky, vznikají z monocytů obsahují lysosomy, fagosomy (vakuoly) střádají vitální barviva trypanová modř funkce: obnova vláken a ostatních složek mezibuněčné hmoty antigen presentující buňky (MHC) produkce cytokinů interleukin 1, TNFα

Makrofágy Monocyt Histiocyt Osteoklast Mikroglie Kupferovy buňky Langerhansovy buňky Epiteliodní buňky, buňky z cizích tělísek

Mastocyty- žírné buňky z kostní dřeně vasoaktivní mediátory:histaminhepari n, chemotaktické mediátory leukotrieny metachromasie

Žírné buňky slizniční žírné buňky (plíce a střevo) vazivové žírné buňky aktivace antigen vazba na IgE receptor sekrece histaminu, proteás, proteoglykanů syntéza mediátorů zánětu prostaglandiny a leukotrieny

Plasmatické buňky aktivované B-lymfocyty imunoblasty plasmatické buňky proteosynteticky aktivní - GER a GA loukoťovité jádro

Extracelulární matrix Degradace metalloproteinasy kolagenasa, katepsin, stromelysin, gelatinasa, Význam: invaze tumorů- degragace bazální membrány Buňky ztrácejí integriny připojení k BL

Vazivo kolagenní Husté Řídké rlastické Retikulární bílé tukové vazivo hnědé tukové vazivo

Embryonální vaziva mesenchym embryonální tkáň s hvězdicovými buňkami (viz mesenchymová b. elgram) a malým množstvím mezibuněčné hmoty umožňuje migraci buněk rosolovité vazivo fetální fibroblasty, kolagen V, kyselina hyaluronová pupečník (Warthonův rosol), chorion

Kolagenní vazivo řídké mnoho buněk (i bloudivých) a méně vláken. Výskyt např. lamina propria, svaly ap. husté více vláken, méně buněk uspořádané (šlachy, fascie, aponeurosy) neuspořádané (dermis)

Elastické vazivo svazky elastických vláken, tenká elastická vlákna a fibroblasty ligamenta flava ligamentum suspensorium penis

Retikulární vazivo trojrozměrná síťretikulární bb a vlákna mikroprostředí pro hemopoesu a lymfatické orgány: červená kostní dřeň, slezina a lymfatické uzliny

Bílé tukové vazivo jádro excentricky pouze jedna kapénka tuku, není oddělená membránou -rezerva energie triglyceridy (Glut-4) hormonální kontrola insulin, katecholaminy, prostaglandiny sympatická inervace

Funkce: isolace proti ztrátám tepla zásoba energie vyplnění volných prostorů mechanicky absorbce tlaku (ledvina, oko, dlaně, plosky nohou). syntéza: leptin, adiponectin, estrogeny

Hnědé tukové vazivo multilokulární jádro uprostřed buňky, hodně mitochondrií přítomen u fétů a novorozenců

Hnědé tukové vazivo hojné cévy, sympatická adrenergní inervace funkce: termogenese termoregulace u novorozenců uncoupling protein = odpřahující protein thermogenin - v mitochondrii místo ATP vznikne teplo