Profesní orientace žáků středních škol

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Profesní orientace žáků středních škol Závěrečná zpráva z 1. etapy průzkumu Místo sběru dat: Moravskoslezský kraj Projekt: Střední škola brána k technické kariéře Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje Srpen 2009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.1.07/11.0174, Střední škola brána k technické kariéře.

Obsah 1. Základní informace o provedeném průzkumu... 3 1.1. Cíl průzkumu... 3 1.2. Průběh průzkumu, zvolené metody a výběrový soubor... 3 1.3. Obsahové zaměření dotazníku... 4 2. Analýza základní deskripce... 5 2.1. Charakteristika výběrového souboru... 5 3. Analýza souvztažnosti... 9 3.1. Spokojenost se studovaným oborem... 9 3.2. Spokojenost se studovanou školou... 11 3.3. Příprava na praxi... 12 3.4. Plány po maturitě... 13 3.5. Typ práce preferovaný po ukončení studia... 17 3.6. Představa o budoucím povolání... 20 3.7. Otevřená otázka... 23 4. Závěr... 24 2

1. Základní informace o provedeném průzkumu V průběhu měsíce června 2009 byl v rámci grantového projektu Střední škola brána k technické kariéře proveden průzkum profesní orientace žáků maturitních oborů středních škol. Do průzkumu byli zařazeni žáci 2. a 3. ročníků z vybraných středních škol Moravskoslezského kraje. 1.1. Cíl průzkumu Cílem průzkumu bylo zmapování profesní orientace žáků středních škol v Moravskoslezském kraji s důrazem na stanovení podílu skupiny technicky zaměřených žáků, na jejíž podporu a rozšiřování je aktuálně kladen zvláštní důraz. Výchozím předpokladem pro uskutečnění průzkumu byl fakt, že struktura žáků podle studovaných oborů nemusí vždy vypovídat o jejich skutečné profesní orientaci a speciální šetření ke zjištění jejich zájmu o následné kariérové směřování v MSK chybí. Výsledky provedeného průzkumu mohou být využity jako podkladové informace Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu MSK. 1.2. Průběh průzkumu, zvolené metody a výběrový soubor Průzkum proběhl na území všech šesti okresů MSK formou standardizovaného dotazníkového šetření na reprezentativním vzorku populace. Výběrový soubor respondentů byl zvolen kvótním výběrem tak, aby odpovídal struktuře středního školství v MSK, takže výběr respondentů představuje reprezentativní vzorek studentů maturitních oborů v jednotlivých okresech MSK. Cílovou skupinou byli žáci maturitních oborů středních škol v MSK. Osloveno bylo 1258 respondentů. Při výběru škol zvolených pro dotazování byla respektována reálná struktura středních škol v MSK, co do typu, zaměření školy, nabízených oborů, územního rozmístění a zřizovatele. Do průzkumu bylo zapojeno 7 tazatelů, kteří byli instruováni na společné poradě. Zde jim byly sděleny organizační pokyny, byli seznámeni s dotazníkem a bližší specifikací otázek, aby nedocházelo k nejednotnému výkladu otázek ze strany respondentů. Tazatelé byli seznámeni s organizačním rozpisem a harmonogramem, ve kterém byly uvedeny školy vybrané k průzkumu zároveň s předepsaným počtem respondentů v jednotlivých studijních oborech. Po dokončení průzkumu byly dotazníky očíslovány, odpovědi okódovány a data vložena do 3

elektronické podoby. Poté byly vyhodnoceny speciálním programem na statistické zpracování dat. Zjištěné údaje byly dále vyhodnoceny a analyzovány. Následující analýza shrnuje výsledky dotazníkového šetření. Zpracování výsledků je rozděleno na několik částí. První část je věnována popisu výběrového vzorku, tj. struktuře respondentů. V dalších částech jsou zjištěná data interpretována a analyzována včetně podstatných souvztažností a na základě zjištěných údajů jsou blíže specifikována stanoviska a plány žáků maturitních oborů týkající se jejich budoucí profesní orientace. Podstatné informace jsou shrnuty v závěru analýzy. 1.3. Obsahové zaměření dotazníku Hlavní oblast profesní orientace je sledována uzavřenou otázkou na preferovaný typ profese, doplněna je obsahovou analýzou otevřené otázky na budoucí povolání. Časový horizont přechodu ze školy do praxe je sledován otázkou na pokračování životní dráhy po maturitě. Doplňkové otázky hodnotí postoje ke studovanému oboru a škole. Vedle souhrnného vyhodnocení mohou být podle potřeby dále zpracovány i se zaměřením na konkrétnější skupinu (např. technické obory, gymnázia ). 4

2. Analýza základní deskripce 2.1. Charakteristika výběrového souboru Průzkum probíhal ve 25 školách v Moravskoslezském kraji, respektována byla struktura středního školství v kraji. Prostřednictvím kvótního výběru byla zajištěna reprezentativnost výběrového vzorku respondentů z hlediska typu školy, jejího zaměření, územní lokalizace, obsazenosti, nabízených oborů i zřizovatele. Dotazováni byli studenti 2. a 3. ročníků maturitních oborů. Seznam oslovených škol Gymnázium, Krnov Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Krnov Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek Místek Obchodní akademie, Frýdek Místek Střední průmyslová škola, Frýdek Místek Masarykovo gymnázium, Příbor Střední škola přírodovědná a zemědělská, Nový Jičín VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice Gymnázium Josefa Kainara, Hlučín, Střední škola Vítkov Podhradí Střední průmyslová škola stavební, Opava Gymnázium, Havířov Podlesí Moravskoslezská obchodní akademie, Petřvald Střední průmyslová škola, Karviná Střední škola Havířov Prostřední Suchá Soukromé šestileté gymnázium v Ostravě Soukromá obchodní akademie v Ostravě Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky, Ostrava Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava Gymnázium Ostrava Zábřeh SPŠ chemická akademika Heyrovského a Gymnázium, Ostrava. Biskupské gymnázium v Ostravě Střední průmyslová škola stavební, Ostrava Obchodní akademie a Vyšší odborná škola sociální, Ostrava Mariánské Hory Střední průmyslová škola, Ostrava Vítkovice 5

Složení respondentů podle ročníku Složení respondentů z hlediska navštěvovaného ročníku bylo rovnoměrně rozloženo mezi studenty 2. a 3. ročníků. Tabulka 1: Žáci středních škol dle ročníků Ročník počet relativně 2. ročník 633 50 % 3. ročník 625 50 % celkem 1258 100 % Složení respondentů podle studovaných oborů Nejpočetnější skupinou respondentů jsou studenti gymnázií (32 %), s malým rozdílem následují respondenti studující technické obory včetně technických lyceí (30 %). Studenti zaměření na ekonomické a obchodní obory se podílejí na celkovém složení respondentů 18 %. Nejmenší podíl zaujímají dotazovaní se zaměřením na zdravotní, sociální a pedagogické obory (11 %) a služby a ostatní (celkově 9 %). Tabulka 2: Rozložení žáků dle studovaného oboru Typ studovaného oboru počet relativně Gymnázium 404 32 % Technický. obor 380 30 % Obch. akademie 222 18 % Zdrav., soc. a pedag. obory 142 11 % Služby a ostatní 110 9 % Celkem 1258 100 % Graf 1: Rozložení žáků dle studovaného oboru 6

Pro potřeby analýzy byly obory rozčleněny na technické a netechnické obory a gymnázia. Po sloučení netechnických oborů tvoří jejich studenti největší část vzorku (38 %), následují gymnazisté (32 %) a respondenti technických oborů (30 %). Tabulka 3: Sloučené studované obory Typ studovaného oboru počet relativně Gymnázium 404 32% Technické obory 380 30% Netechnické obory 474 38% Celkem 1258 100% Graf 2: Sloučené studované obory Rozložení respondentů podle zřizovatele Výraznou početní převahu mají, v porovnání s žáky ze soukromých (včetně církevní) škol, žáci ze středních škol zřízených krajským úřadem (tak, aby podíl respondentů odpovídal skutečnosti). Tabulka 4: Zastoupení žáků dle zřizovatele školy složení Zřizovatel respondentů počet relativně Kraj 1064 85 % Soukromník 194 15 % Celkem 1258 100 % 7

Respondenti podle pohlaví Při porovnání respondentů dle pohlaví je zřejmé, že lehkou převahu mají ženy (53 %) nad muži (47 %), což odpovídá demografické struktuře maturitních ročníků žáků středních škol. Tabulka 5: Složení respondentů dle pohlaví Graf 3: Složení respondentů dle pohlaví složení pohlaví respondentů počet relativně Muž 588 47 % Žena 670 53 % Celkem 1258 100 % Respondenti podle pohlaví a typu studovaného oboru V souladu se situací, se při porovnání poměru mužů a žen na jednotlivých středních školách projevily rozdíly mezi jednotlivými typy studovaných oborů. Na gymnáziích převažovaly s rozdílem 16 % ženy, u netechnických oborů byla tato převaha ještě mnohem výraznější (rozdíl 52 % ve prospěch žen). U technických oborů se projevila nejvýraznější nerovnováha rozdíl 60 % ve prospěch mužů. 8

3. Analýza souvztažnosti 3.1. Spokojenost se studovaným oborem První otázka, kterou respondenti zodpovídali, zjišťovala, jak jsou spokojeni se studovaným oborem. Na stupnici od 1 do 5 měli dotazovaní určit, jak je daný obor baví (1 velmi baví 5 nebaví). Tabulka 6: Spokojenost žáků se studovaným oborem škála počet respondentů počet relativně Baví 142 11 % Spíše baví 487 39 % Středně 482 38 % Spíše nebaví 103 8 % Nebaví 38 3 % Celkem 1 252 100 % Pro větší názornost došlo ke sloučení kategorií Baví a Spíše baví a Spíše nebaví a Nebaví. Z grafu vyplývá, že mezi oslovenými žáky je největší podíl těch, které studovaný obor baví (50 %). Neutrální postoj zaujímá 39 % respondentů a pouhých 11 % respondentů obor nebaví. Graf 4: Spokojenost žáků se studovaným oborem po sloučení v procentech 9

Spokojenost s oborem dle studovaného oboru Z posouzení spokojenosti z oborem v závislosti na studijním zaměření vyplývá, že mezi studenty nejsou výrazné rozdíly. Statisticky významný rozdíl však vykazují studenti technických oborů, kteří v porovnání s ostatními respondenty častěji uváděli, že je studovaný obor nebaví (rozdíl 5 6 %) a celkově projevují oproti žákům ostatních škol menší spokojenost. Graf 5: Spokojenost žáků dle studovaného oboru Ani při posouzení jednotlivých typů škol podle průměrných známek nebyly zjištěny výrazné odlišnosti. Desetinné rozdíly lze zčásti vysvětlit rozdílným poměrem dívek na gymnáziích a netechnických oborech, protože dívky obecně projevují větší spokojenost. Tabulka 7:Tabulky s průměrnými hodnocením dle studovaného oboru a dle pohlaví obory průměr Gymnázium 2,53 Tech. obory a lycea 2,6 Netech. obory 2,47 pohlaví průměr Muž 2,64 Žena 2,43 10

3.2. Spokojenost se studovanou školou Otázka č. 2 zjišťovala, jak se studentům líbí na škole. I v tomto případě měli studenti specifikovat svůj pocit pomocí škály od 1 do 5. Tabulka 8: Spokojenost respondentů se studovanou školou škála počet respondentů počet relativně Líbí 186 15 % Spíše líbí 466 37 % Středně 438 35 % Spíše nelíbí 128 10 % Nelíbí 40 3 % Celkem 1 258 100 % Po sloučení kategorií Líbí a Spíše líbí a Nelíbí a Spíše nelíbí je patrné, že většina studentů hodnotí školu kladně (52 %), neutrální postoj zaujímá 35 % studentů, nespokojených je 13 % respondentů. Graf 6: Spokojenost respondentů po sloučení kategorií 11

Rozdíly nebyly zjištěny ani při porovnání podle oborů. Tabulka 9: Tabulky s průměrným hodnocením dle studovaných oborů a dle pohlaví obory průměr Gymnázium 2,38 Tech. obory a lycea 2,59 Netech. obory 2,53 pohlaví průměr Muž 2,56 Žena 2,45 3.3. Příprava na praxi V rámci třetí otázky byl zkoumán názor studentů na intenzitu přípravy na praxi. I v tomto případě byla pro odpovědi použita pětibodová škála. Z důvodů všeobecného zaměření gymnázií, nejsou jejich studenti při analýze této otázky v průzkumu zahrnuti. Názory studentů na intenzitu přípravy na praxi jsou poměrně rovnoměrně rozloženy zhruba na třetiny. Ani při rozdělení studentů na technické a netechnické obory se neprojevil výrazný rozdíl. Tabulka 10: Příprava na praxi dle studovaných oborů škála studovaný obor technické obory netechnické obory Intenzivně 32 % 36 % Středně 36 % 29 % Málo intenzivně 32 % 35 % Graf 7: Příprava na praxi dle studovaných oborů 12

Názory žáků na přípravu pro praxi při posouzení z hlediska oborů nevykazují téměř žádné rozdíly. Tabulka 11: Průměrné hodnocení praxí dle studovaných oborů obory průměr Tech. obory a lycea 3,05 Netech. obory 3,09 3.4. Plány po maturitě Současnou profesní orientaci studentů sledovaly otázky 4 6. Otázkou číslo 4 bylo zjišťováno, zda studenti chtějí pokračovat ve studiu, nebo nastoupit do praxe a míní li při tom setrvat ve studovaném oboru. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že naprostá většina respondentů hodlá po úspěšném ukončení střední školy pokračovat v dalším studiu jedná se o plných 74 % všech dotázaných. Pouhých 10 % chce po maturitě nastoupit do pracovního procesu, 16 % respondentů v současné době není rozhodnuto. Tabulka 12: Plány po maturitě možnosti počet relativně Další studium stejný obor 515 41 % Další studium jiný obor 421 33 % Práce stejný obor 87 7 % Práce mimo obor 36 3 % Nevím 199 16 % Celkem 1 258 100 % 13

Graf 8: Plány po maturitě Z důvodů všeobecného zaměření gymnázií byly odpovědi jejich studentů zpracovány samostatně a analyzován byl pouze záměr těchto respondentů studovat dále na VŠ či VOŠ (87 % všech respondentů navštěvujících gymnázium), či nastoupit po maturitě do praxe (0 % respondentů z řad gymnazistů). 13 % studentů gymnázií, není o svém dalším směřování ještě rozhodnuto. Graf 9: Plány studentů gymnázií po maturitě 14

Studenti technických a netechnických oborů plány po maturitě U studentů technických oborů chce v dalším studiu (ať již v oboru nebo mimo obor) pokračovat celkem 65 % respondentů, do práce chce po složení maturity nastoupit 15 % dotazovaných. V oboru chce zůstat (pracovně či studijně) pouhých 53 % respondentů technického zaměření, mimo obor směřuje 27 %. Rozhodnuto není plných 19 %, jedná se tak o největší poměr nerozhodnutých studentů v porovnání s ostatními školami. Studenti netechnických oborů hodlají pokračovat ve studiu v 68 % případů. Do práce míní nastoupit 13 % respondentů. V oboru by rádo setrvalo 49 %, opustit jej hodlá 32 % dotázaných studentů netechnických škol. Rozhodnuto není 19 % studentů. Tabulka 13: Plány žáků po maturitě možnosti technické netech. obory obory Další studium stejný obor 41 % 41 % Další studium jiný obor 24 % 27 % Práce stejný obor 12 % 8 % Práce jiný obor 3 % 5 % Neví 19 % 19 % Celkem 100 % 100 % Graf 10: Plány žáků po maturitě 15

Plány po maturitě podle pohlaví Porovnáme li plány po maturitě v závislosti na pohlaví respondentů, je zřejmé, že dívky preferují následné studium častěji než muži, kteří naopak výrazně převažují mezi respondenty hodlajícími po maturitě pracovat, muži také převažují mezi nerozhodnutými respondenty. Tabulka 14: Plány žáků po maturitě dle pohlaví plány po maturitě pohlaví muž žena Další studium stejný obor 36 % 45 % Další studium jiný obor 31 % 35 % Práce stejný obor 10 % 4 % Práce jiný obor 4 % 2 % Nevím 18 % 14 % celkem 100 % 100 % Graf 11: Plány žáků po maturitě dle pohlaví 16

3.5. Typ práce preferovaný po ukončení studia Otázka číslo 5. zjišťovala, jaký typ práce by respondenty po ukončení studia nejvíce lákal. S výraznou převahou proti ostatním typům práce projevovali respondenti největší zájem o práci v sociální oblasti a o práci s lidmi (32 %). S odstupem plných 12 % následují respondenti, kteří by rádi vykonávali odborné činnosti v technické oblasti (20 %), odborné činnosti v netechnických oblastech volilo 17 % studentů, administrativní a úřednické práci by se rádo věnovalo 14 % dotázaných. Umělecká povolání lákají 8 % dotázaných. Vysoce kvalifikovaná manuální práci a řemesla volilo pouhých 6 %, jiné profese 3 %. Tabulka 15: Preferovaná práce po ukončení studia typ práce počet relativně Administrativní činnosti, úřednická práce 172 14 % Sociální oblast, práce s lidmi 405 32 % Manuální vysoce kvalifikovaná práce, řemesla 69 6 % Odborné činnost v technické oblasti 252 20 % Odborné činnosti v netechnických oblastech 219 17 % Umělecká povolání 97 8 % Jiné 44 3 % Celkem 1 258 100 % Graf 12: Preferovaná práce po ukončení studia 17

Po rozdělení typu práce na technické a netechnické oblasti je zřejmé, že s drtivou převahou převládají netechnické profese (71 %), technickou oblast volí pouze 26 % středoškoláků (zbývající 3 % představují jiné nespecifikované zaměření práce). Graf 13: Preferovaný typ práce po sloučení Preferovaný typ práce podle studovaného oboru Při posouzení preferovaného typu práce v závislosti na studovaném oboru se u studenů gymnázií projevil nepoměrně menší zájem o technické obory (16 %) v porovnání s obory netechnického charakteru (82 %). Studenti technických oborů sice v porovnání s ostatními respondenty projevují v souladu s očekáváním největší zájem o technické obory (60 %), ale přesto je zde poměrně velká část z nich, která směřuje mimo technickou oblast (téměř 40 %). Nejmenší zájem o technické obory v souladu s očekáváním projevují studenti netechnických oborů (6 %). Tabulka 16: Preferované povolání z pohledu studovaného oboru Oblast práce Studované obory Gymnázuim Tech. obory Netech. obory Technická oblast 16 % 60 % 6 % Netechnická oblast 82 % 37 % 89 % Jiné 2 % 3 % 5 % 18

Graf 14: Preferované povolání z pohledu studovaného oboru Preferovaný typ práce podle pohlaví Při porovnání preferovaného typu práce podle pohlaví respondentů se projevují výrazné rozdíly. Markantní odlišnosti se projevují u práce s lidmi sociální oblasti, kterou volí 46 % žen a pouze 17 % mužů. Očekávané rozdíly oblasti odborných činností technického charakteru a vysoce kvalifikované manuální práci a řemeslech se potvrdily, jedná se o velmi výrazné rozdíly mezi muži a ženami. Odborné činnosti v technické oblasti volí 34 % mužů a jen 8 % žen u kvalifikované manuální práce a řemesel je tento rozdíl taktéž výrazný, preferuje je 10 % mužů a pouhá 2 % žen. Rozdíly u dalších typů povolání nejsou tak výrazné a jsou zřetelné na níže uvedeném grafu. 19

Graf 15: Preferované povolání z pohledu pohlaví 3.6. Představa o budoucím povolání V otázce č. 6 měli respondenti uvést, zdali již mají konkrétní představu o tom, v jakém povolání by se chtěli uplatnit. Dostali možnost uvést dvě povolání. Většina respondentů (57 %) neměla ještě v době průzkumu jasnou představu o tom, v jakém povolání by se chtěli v budoucnu uplatnit. Jedno, případně dvě povolání vyplnilo 43 % respondentů. 20

Graf 16: Představa o budoucím povolání středoškoláků Při rozboru rozdílů v odpovědích podle pohlaví se ukázalo, že lepší představu o svém budoucím povolání mají ženy byly schopny konkretizovat své budoucí povolání ve 47 % případů oproti 40 % u mužů. Celých 60 % mužů uvedlo, že zatím neví, jakému konkrétnímu povolání by se chtěli věnovat. Graf 17: Představa o budoucím povolání dle pohlaví 21

Z pohledu volby budoucího povolání se neprojevil výraznější rozdíl mezi žáky 2. a 3. ročníků. Graf 18: Představa o budoucím povolání dle ročníků Mezi prvními 15 nejfrekventovanějšími byly uváděny následující profese. Tabulka 17: Preferované profese Profese Preference Medicína (lékařské obory) 5% Pedagog (VŠ i SŠ pedagogické obory) 4% Podnikání, obchod, management 4% Architekt, designér, projektant 3% Právník 3% Zdravotník (SŠ a VOŠ zdravotnické profese) 3% Psycholog, sociolog, politolog 2% Chemie, farmacie 2% Ekonomie, bankovnictví 2% Automobilový průmysl 2% Police, hasiči 2% Žurnalistika 1% Profese v oblasti IT 1% Služby 1% Umění, tvůrčí profese 1% Věda 1% Stavebnictví 1% Překladatel, tlumočník 1% Strojírenství, konstruktér, technik 1% Veterinář 1% 22

V případě, kdy respondenti uváděli ještě i druhou alternativu povolání, bylo složení a frekventovanost uváděných profesí velmi podobné jako u první volby. Rozdílem je pouze umístění uměleckých a tvůrčích profesí na prvním místě a větší podíl uváděných vědeckých profesí. 3.7. Otevřená otázka Respondentům byla v otevřené otázce dána možnost vyjádřit se k dané problematice. Tuto možnost využilo pouze 5 % dotazovaných. Nejčastěji se respondenti vyjadřovali k reformě školského systému zejména se vyslovovali proti státním maturitám (15 žáků), někteří respondenti požadovali více praxe (9 žáků). Tyto počty odpovídajících respondentů jsou však v porovnání s množstvím vyplněných dotazníků příliš malé na to, aby prokázaly nějaké výraznější tendence. 23

4. Závěr Tato analýza si zejména kladla za cíl zmapovat představy o dalším profesním směřování středoškoláků. Respondenti vyjádřili relativní spokojenost se studovaným oborem (pouhých 11 % uvedlo, že je obor nebaví). V porovnání s ostatními studenty však studenti technických oborů uváděli mnohem častěji, že je daný obor nebaví (15 %). Studovanou školu hodnotila kladně většina respondentů (52 %), pouze 13 % studentů vyjádřilo nespokojenost. Svou další profesní kariéru spojuje s dalším studiem po maturitě drtivá většina (téměř ¾) všech dotazovaných studentů. Téměř 20 % studentů technických a netechnických oborů (vyjma gymnázií), není o svém dalším směřování plně rozhodnuto. Jedná se tedy o skupinu studentů, kterou bylo vhodné intenzivněji informovat o reálné situaci na trhu práce a motivovat k zájmu o technické profese. Svou kariéru chce ve studovaném oboru i po dokončení školy rozvíjet pouze 53 % respondentů z technicky zaměřených středních škol. Plných 27 % studentů středních technických škol uvažuje o změně oboru a 19 % respondentů s technicky zaměřeným typem studia ještě není rozhodnuto (největší poměr nerozhodnutých studentů v porovnání s ostatním typem škol). Což poukazuje na fakt, že je nutné motivovat i tyto studenty a minimalizovat tak odliv absolventů technických škol z oboru. Pouhých 26 % žáků maturitních ročníků vidí svoji pracovní kariéru v technické oblasti. Tento fakt je v silném rozporu s potřebami trhu práce, kdy dle členění KZAM (klasifikace zaměstnání) pracuje v Moravskoslezském kraji v technické oblasti přes 40 % zaměstnaných. V případě, že by se tento trend udržel i v budoucnu, dojde v souvislosti s velkou generační obměnou silných válečných ročníků k dramatickému prohloubení disproporcí na trhu práce. Ztráta kvalifikovaných lidských zdrojů zejména v oblasti techniky se pak negativně projeví v celkové vyspělosti kraje, což bude mít za následek snížení potenciálu rozvoje kraje. Při porovnání odpovědí chlapců a dívek se potvrdila předem očekávaná tendence dívek, orientovat svou kariéru směrem k netechnickým oborům. Rozdíly jsou však velmi markantní a ukazuje se proto jako žádoucí i náležitá osvěta a zvyšování informovanosti o technických profesích se zvláštním zacílením na dívky. Výsledky průzkumu tedy ukazují, že je nezbytné nadále rozvíjet stávající a zavádět nové nástroje zvyšování prestiže technických povolání na všech typech škol tak, aby došlo k dalšímu slaďování mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, která je pro rozvoj Moravskoslezského kraje nezbytná. 24

Seznam použitých tabulek Tabulka 1: Žáci středních škol dle ročníků... 6 Tabulka 2: Rozložení žáků dle studovaného oboru... 6 Tabulka 3: Sloučené studované obory... 7 Tabulka 4: Zastoupení žáků dle zřizovatele školy... 7 Tabulka 5: Složení respondentů dle pohlaví... 8 Tabulka 6: Spokojenost žáků se studovaným oborem... 9 Tabulka 7:Tabulky s průměrnými hodnocením dle studovaného oboru a dle pohlaví... 10 Tabulka 8: Spokojenost respondentů se studovanou školou... 11 Tabulka 9: Tabulky s průměrným hodnocením dle studovaných oborů a dle pohlaví... 12 Tabulka 10: Příprava na praxi dle studovaných oborů... 12 Tabulka 11: Průměrné hodnocení praxí dle studovaných oborů... 13 Tabulka 12: Plány po maturitě... 13 Tabulka 13: Plány žáků po maturitě... 15 Tabulka 14: Plány žáků po maturitě dle pohlaví... 16 Tabulka 15: Preferovaná práce po ukončení studia... 17 Tabulka 16: Preferované povolání z pohledu studovaného oboru... 18 Tabulka 17: Preferované profese... 22 25

Seznam použitých grafů Graf 1: Rozložení žáků dle studovaného oboru... 6 Graf 2: Sloučené studované obory... 7 Graf 3: Složení respondentů dle pohlaví... 8 Graf 4: Spokojenost žáků se studovaným oborem po sloučení v procentech... 9 Graf 5: Spokojenost žáků dle studovaného oboru... 10 Graf 6: Spokojenost respondentů po sloučení kategorií... 11 Graf 7: Příprava na praxi dle studovaných oborů... 12 Graf 8: Plány studentů gymnázií po maturitě... 14 Graf 9: Plány po maturitě... 14 Graf 10: Plány žáků po maturitě... 15 Graf 11: Plány žáků po maturitě dle pohlaví... 16 Graf 12: Preferovaná práce po ukončení studia... 17 Graf 13: Preferovaný typ práce po sloučení... 18 Graf 14: Preferované povolání z pohledu studovaného oboru... 19 Graf 15: Preferované povolání z pohledu pohlaví... 20 Graf 16: Představa o budoucím povolání středoškoláků... 21 Graf 17: Představa o budoucím povolání dle pohlaví... 21 Graf 18: Představa o budoucím povolání dle ročníků... 22 26