Reforma školství se má podle

II/III Přílohu připravili: Vlastimil Poliačik, editor Veronika Havlíčková, manažerka přílohy A141010486 UJAK-104x66 mm E15 - Dny otevřených dveří 1. a 2. 9. 2014.pdf 1 18. 8. 2014 14:34:10 Dny otevřených dveří 1. 2. 9. 2014 Kdy povinné maturity? Povinné skládání maturity z matematiky, stejně jako mistrovské zkoušky chce ministr zavést až od roku 2020. Odbory a zaměstnavatelé však žádají, aby se konaly už od roku 2016/2017 České školství čeká velký úklid Univerzita Jana Amose Komenského Praha Reforma školství se má podle představ ministra Marcela Chládka dotknout všech stupňů, změnit se má i celý systém financování škol. A do školství má jít konečně více peněz, což by se mělo pozitivně odrazit i na platech učitelů Snižování nerovnosti ve vzdělání a podpora kvalitní výuky i učitelů jsou prioritami Strategie vzdělávací politiky pro ČR do roku 2020, kterou schválila vláda. Strategie proto předpokládá mimo jiné zavedení povinného posledního roku předškolního a posílení přípravných tříd. To by mělo přispět ke srovnání výchozích pozic dětí na začátku povinné školní docházky. Vláda také změní systém financování regionálního školství a podpoří technické a učební obory tak, aby vzdělávací systém více odrážel potřeby trhu práce. Plánuje však také omezit podporu církevních a soukromých škol, což je terčem tvrdé kritiky. Podle ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) je hlavním problé www.ujak.cz Studujte pro svoji budoucnost Střední školy Ministr školství Marcel Chládek představil detaily k jednotným přijímacím zkouškám na střední školy s maturitou. Testovací provoz tohoto způsobu přijímacího řízení proběhne podle něj již v roce 2015 a od roku 2016 by se tak dělo v celé České republice, a to bez rozdílu zřizovatele tedy jak na veřejných, tak církevních a soukromých školách. K zavedení jednotných přijímacích zkoušek vedla ministra školství řada důvodů, jedním z těch zásadních je rozdílná úroveň znalostí dětí, které vycházejí ze základních škol. Zkoušky se budou skládat z českého jazyka a matematiky. Testy budou obsahovat jak otevřené, tak zaškrtávací úlohy. Jednotná přijímací zkouška bude podle slov ministra školství znamenat takzvanou nepodkročitelnou hranici, která je nutná, aby dítě mohlo studovat střední školu s maturitou. Test má být přenositelný, uchazeč tedy bude moci výsledky testu využít i na jiné škole. Ministerstvo nebude školám bránit, aby si podmínky přijímacích zkoušek mohly ještě upravit, a to například přidáním zkoušky z jiného předmětu. Ministr školství chce dále prosa mem českého školství skutečnost, že děti z různých sociálních skupin fakticky nemají rovný přístup ke vzdělání. Systém podle něj neumí sevřít nůžky rozevřené podle sociálního rozvrstvení společnosti. Nerovnost se prohlubuje také kvůli příliš časné diferenciaci vzdělávacího systému, například výběrovým základním školám už na prvním stupni. V důsledku toho pak mají větší šanci děti s kvalitnějším rodinným zázemím. Další rozdělení žáků přichází po pátém ročníku základních škol, kdy některé děti odcházejí na víceletá gymnázia. Podle strategie znovu nerozhoduje nadání samotných žáků, ale socioekonomický status jejich rodičů. Ministr Chládek ještě v březnu mluvil o tom, že je potřeba propagovat řemesla a nalákat žáky do učňovských oborů. O čtyři měsíce později ale stojí za návrhem, který část z nich může zlikvidovat. Soukromé střední školy by podle něho měly i s těmi církevními přijít o dotaci na provoz. Jenže i soukromé vzdělávací instituce nabízejí učňovské obory. Často v regionech, kde stát alternativu nedává. Proti návrhu však brojí i soukromé školy, ve kterých studují žáci se zdravotním hendikepem. Soukromé střední školy navštěvuje necelých 56 tisíc žáků. Každý pátý se věnuje učňovskému oboru. Tyto školy by měly o dotaci přijít už příští rok v září. Ještě rok budou schopné podle sdružení soukromých škol provoz hradit. Pak už je ale jejich budoucnost ohrožena. Pokud studenti musejí hradit školné, pohybuje se většinou okolo 1500 korun měsíčně. Jen tři procenta institucí vybírají ročně až 40 tisíc. Jde hlavně o gymnázia. I ta se ale dopadů Chládkova návrhu obávají. Ministr Chládek přislíbil, že je ochotný o subvencích ještě se zástupci dotčených ústavů diskutovat. Rovnou ale upozornil, že chce vědět, jaká je úspěšnost absolventů na konkrétních školách. Pokud bude zřizovatel kdokoli a bude to obor, kde téměř sto procent studentů končí na úřadu práce, tak ať se na mě nikdo nezlobí, ale to by byl stát hloupý, kdyby platil takovou školu, která vyrábí další nezaměstnané, uvedl. Získal i podporu svého stranického kolegy a premiéra Bohuslava Sobotky: Myslím, že je naprosto legitimní položit si otázku, proč vlastně stát financuje provozními dotacemi soukromé a církevní školy. Foto čtk, foto na titulní straně profimedia.cz dit, aby učni, kteří složí mistrovskou zkoušku, měli možnost jít na vysokou školu. Chládek se inspiroval v zahraničí u takzvaných professional colleges, absolvent by získal titul profesní bakalář. Mistrovské zkoušky chce Chládek zavést do tří let. Nahradily by nutnost maturity pro lidi, kteří chtějí získat koncesní listinu, jako jsou třeba kominíci. Chládek plánuje také revizi učebních oborů. Jsem přesvědčen, že u velké části z nich nemusí být maturita, podotkl ministr. Mistrovské zkoušky, stejně jako povinné skládání maturity z matematiky chce ministr zavést až od roku 2020. Odbory a zaměstnavatelé však žádají zrychlení reformy školství. Povinnou maturitu z matematiky a mistrovské zkoušky chtějí už od roku 2016/2017. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka je pro zaměstnavatele naprosto nepřijatelné, aby se povinná maturita z matematiky skládala až v roce 2020. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by žáci ale měli už při nástupu do školy vědět, co je všechno čeká. Středoškoláci by tedy už v prvním ročníku měli mít jasno, že budou muset maturovat z matematiky. Povinná zkouška by tak mohla být nejdříve za čtyři či pět let. Vysoké školy Žádné školné ani zápisné. To je jeden z mála rozdílů, jímž se liší připravovaná novela vysokoškolského zákona od té, kterou připravil bývalý ministr školství Petr Fiala z ODS. Dlouho chystaný a několikrát odkládaný materiál má začít platit v roce 2015. Podobně jako předchozí návrh i nynější návrh novely vysokoškolského zákona zavede diferenciaci studijních programů na výzkumné a profesní a má vést k vyšší kvalitě vysokých škol, například tak, že zlepší akreditační proces a zavede systém vnitřní evaluace vysokých škol. O podobě zákona jedná pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva školství, vysokých škol, Akreditační komise nebo Vysokoškolského odborového svazu. Podle předsedy České konference rektorů Tomáše Zimy přípravu novely neprovázejí žádné zásadní neshody. Věci, A131018091 o nichž jsme diskutovali, se posunuly kupředu. Běží to podle mého názoru dobrým směrem, řekl idnes.cz rektor Univerzity Karlovy. Profesory bude dál jmenovat prezident. Vysoké školy také zřejmě budou moci odebírat pochybně získané tituly. Mohly by svým absolventům odebrat titul například v případě opsání diplomové práce. Obecně si myslím, že je to v pořádku. Spáchá-li někdo nepravost, tak má být samozřejmě potrestán, zhodnotil návrh předseda Rady vysokých škol a prorektor VŠE Jakub Fischer. Ministerstvo počítá také s tím, že profesory bude dál jmenovat prezident. Pouze kvůli nechuti Miloše Zemana tuto pravomoc dál vykonávat se zvažovalo, že by profesory mohl jmenovat ministr školství, předseda Senátu či samotné vysoké školy. To však bylo jednoznačně zavržené. I pro změnu v akreditacích ministerstvo využilo jako základ už hotovou, ale neschválenou novelu exministra Petra Fialy. Nadále se například počítá s tím, že se Akreditační komise změní na Národní akreditační agenturu, která bude udělovat akreditace ne jednotlivým oborům, ale celým vysokým školám. Institucionální akreditace by měly přinést jasnější, méně byrokratické řízení. Samozřejmě to vyžaduje i větší odpovědnost vysokých škol, podotkl Zima. Programy vysokých škol se také zřejmě budou rozdělovat na profesní (praktičtěji zaměřené) a akademické. Naopak se upustilo od takzvaného kontraktového financování, kdy školy měly dostávat peníze od státu na několik let dopředu, aby mohly lépe plánovat svou činnost. Reformu vysokých škol začal připravovat už exministr Josef Dobeš (VV). Proti jeho návrhům však přede dvěma lety protestovali studenti i pedagogové, proto je jeho nástupce Fiala v létě 2012 stáhl. Fialův materiál prošel připomínkovým řízením, ale kvůli pádu vlády Petra Nečase se jej nepodařilo uzákonit. >>>

IV/V Platy Učitelé i nepedagogičtí pracovníci si příští rok přilepší. Učitelé dostanou přidáno podle délky praxe od 400 do 1100 korun, nepedagogičtí pracovníci si polepší v průměru o 500 korun. Na zvýšení platů se dohodl ministr školství s odbory. Většina kvalifikovaných učitelů na základních a středních školách je zařazena do dvanácté platové třídy. Začínající kantoři by si měli podle včerejší dohody polepšit o 400 korun na 21 tisíc korun a ti nejzkušenější o 1100 korun na 26 250 korun. Chládek s šéfem školských odborů Františkem Dobšíkem domluvili i to, že navýšení platů učitelů by mělo být progresivní. Progrese tam bude kvůli tomu, aby začínající učitelé neměli takové navýšení jako učitelé, kteří jsou ve škole delší dobu, uvedl Ministr. František Dobšík navýšení platů vítá. Pro zaměstnance ve školství je to dobrá zpráva, že se bude řešit podle nás zdeformovaná platová tabulka u pedagogických pracovníků. V minulosti dostali přidáno hlavně mladí pedagogové, takže teď dojde k jakémusi narovnání, uvedl šéf odborů. Chládek předpokládá, že na zvýšení tarifních platů budou stačit dvě miliardy korun, které rezort příští rok dostane pro tento účel navíc ze státního rozpočtu. Zvýší se také průměrný plat nepedagogických pracovníků, tedy školníků, kuchařů nebo lidí vykonávajících administrativní činnost. Ten je nyní 14 500 korun. O tom, jakou formou se jejich platy zvýší, se bude ještě jednat v rámci celé rozpočtové sféry. Uvidíme, jestli se budou upravovat tabulky, ten příslib tady je. V tom případě by se těch 500 korun promítlo také do tarifní tabulky, což podle mě pracovníci uvítají, uvedl Dobšík. Chládek s Dobšíkem jednal rovněž o plánovaném kariérním řádu učitelů. Probíhají finální debaty o jeho konkrétní podobě. Předpokládám, že od roku 2105 již může být spuštěno i pilotní prověřování v praxi, řekl ministr. Až bude kariérní řád spuštěn naostro, bude s tím spojeno další zvýšení učitelských platů, doplnil ministr. Alena Adámková Ministr školství Marcel Chládek vtrhl na svůj úřad jako velká voda. Zreformovat chce téměř vše. Školství bylo dlouhodobě zanedbáváno a časté změny na postu ministrů rezortu také neprospěly, upozorňuje v rozhovoru šéf ministerstva. E15: V bilanční zprávě pro premiéra tvrdíte, že 80 procent úkolů, které jste, jako ministr předsevzal, už bylo splněno. Které patří mezi splněné a které mezi nesplněné? A co budete dělat ve zbytku svého funkčního období, když už zbývá splnit jen 20 procent úkolů? To, že máme splněnu většinu předsevzetí, rozhodně neznamená, že by na ministerstvu nebylo co dělat. Jednalo se o hlavní cíle, ovšem rezort se potýká s řadou problémů, které se musejí řešit operativně. Pokud bych měl ve stručnosti říci, co je splněno, pak je to například dokončení Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, založení fondu na rozšíření kapacit mateřských a základních škol, navýšení platů pedagogů a nepedagogů, příprava užšího navázání školství na trh práce a dokončujeme také kariérní řád. Nedá se říci, že je něco nesplněno. Pracuje se na všem. V současné době jsou to přípravy novely zákona o financování regionálního školství a zákona o vysokých školách. Určitě se tedy nebudeme nudit. E15: Kde vidíte největší problémy českého vzdělávacího systému? Těch největších problémů je celá řada. Školství bylo dlouhodobě zanedbáváno a časté změny na postu ministrů rezortu také neprospěly. Pokud bych měl jmenovat, pak je to problém s prestiží pedagogické profese obecně, nedostačující platy pedagogů a nepedagogů, nefungující spolupráce mezi rodinou a školou. Obecně lze také říci, že českému vzdělávacímu systému chybí vyšší napojení na trh práce, jehož analýzu jsem již nechal vypracovat. Není možné, aby české školství vychovávalo armádu nezaměstnaných. CMY proto kombinaci financování na žáka K DS_inzerat_CZ_225x80_2.pdf 1 8/18/14 5:03 PM A140002213 Ministr Chládek: České školství n emůže vychovávat armádu nezaměstnaných Foto MŠMT E15: Jaké změny přináší nedávno přijatá Strategie vzdělávací politiky? Především je třeba říci, že tento dokument je klíčový z hlediska čerpání fondů z Evropské unie. Strategie 2020 obsahuje tři priority snižování nerovnosti ve, podporu kvalitní výuky učitele, s čímž souvisí dokončení a zavedení kariérního systému či posílení kvalitní výuky budoucích pedagogů na vysokých školách, a třetí prioritou je odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému. Není to u nás bohužel běžné, ale chtěl bych poděkovat svým předchůdcům, kteří s prací na této strategii začali. E15: V čem by měla spočívat reforma základního školství? C Cílem změny financování regionálního školství je zvýšení efektivity M Y systému financování regionálního CM školství směrem ke kvalitě škol, a nikoli počtu žáků. Je tedy nutné MY změnit stávající systém financování CY za pouhý počet žáků. Připravujeme a třídu. E15: Podle Reformy financo- Je nutné zvýšit prestiž učebních oborů, a to například formou zavedení mistrovských zkoušek nebo stipendií vání regionálního školství budou více podporovány perspektivní obory na úkor těch neperspektivních. Co bude kritériem? Je cílem snížit počet středních škol, kterých je dnes nadbytek? Hlavním problémem českého školství je nízká návaznost na trh práce a jeho predikci. Do budoucna je vhodné podporovat zejména technické obory. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je například v oblasti strojírenství nebo stavebnictví. Právě uplatnitelnost na trhu práce bude jedním z kritérií. Cílem není snížit počet středních škol, ale zamezit tomu, aby české školství produkovalo tisíce nezaměstnaných. E15: Jak chcete vyřešit rostoucí nerovnost mezi dětmi, kterou jste označil jako jeden z hlavních problémů českého školství? Jste pro zachování osmiletých gymnázií? Cestou, jak řešit nerovnost mezi dětmi, je cílená podpora základních škol. Čím budou základní školy kvalitnější, tím menší bude poptávka po víceletých gymnáziích. E15: Proč chcete krátit provozní dotace pro soukromé a církevní školy? Bude to plošné, nebo u těch dobrých zůstanou příspěvky zachovány? Nejde o krácení dotací, ale o snahu zavést rovný přístup k financování škol ze státního rozpočtu. Není možné, aby veřejné školy dostávaly méně financí než školy soukromé a církevní. Řeči o tom, že chce stát soukromé nebo církevní školy tímto způsobem znevýhodnit, jsou liché. Ministerstvo školství mimochodem v minulém týdnu schválilo podporu asistentů pedagogů do soukromých a církevních škol ve výši 165 milionů korun. E15: Proč chcete, aby byly povinná maturita z matematiky a mistrovské zkoušky zavedeny až od roku 2020? Nejde to přímo proti záměru podpořit technické? Navíc odbory a zaměstnavatelé volají po tom, aby to bylo urychleno. Ve školství nejde něco zavést jen tak ze dne na den. Student, který se přihlásí na střední školu, by měl již v době nástupu do prvního ročníku vědět, z jakých předmětů bude maturovat. Co se týče kritiky, podle mých informací z malé tripartity, jednalo se o osamocené výkřiky. Ty měly být ale směřovány mým předchůdcům, protože s touto problematikou 20 let nikdo nic nedělal. Jakékoli zbrklé kroky mohou ve školství způsobit nedozírné škody. E15: Chcete jiné maturity pro gymnázia, jiné pro odborné školy a jiné pro učňovské obory. Proč? Především proto, že jde o diametrálně rozdílné typy škol, které se zaměřují na něco jiného. Jednotný typ maturity tedy ve finále poškozuje jak odborné školy, tak gymnázia. U učebních oborů jsem přesvědčen, že většina z nich maturitu mít nemusí. Není možné, aby veřejné školy dostávaly méně financí než školy soukromé a církevní E15: Jak chcete zařídit, aby bylo více učňů? Nebudou mít problémy najít zaměstnání, když zaměstnavatelé mají stále vyšší požadavky na vzdělání uchazečů? Nebude se jednat o bezhlavé nabírání žáků do učebních oborů. Tato oblast musí projít restrukturalizací. Zároveň je nutné zvýšit prestiž učebních oborů, a to například formou zavedení mistrovských zkoušek nebo formou stipendií. Zapojit se musejí také zaměstnavatelé a jednotlivé regiony. Společnost si musí uvědomit, že i řemeslem se dá důstojně a dobře uživit. E15: Jak se bude připravovaná novela vysokoškolského zákona lišit od té, kterou připravil exministr Fiala? Nemám rád strategii typu, že vše, co dělali předchůdci, je špatně. V novele zákona o vysokých školách proto navazujeme na práci našich předchůdců a návrh dotahujeme, věřím, do zdárného konce. Novela zákona zavede například nový způsob akreditačního procesu, který povede k vyšší kvalitě vysokých škol a zároveň bude garantovat bezplatné vysokoškolské vzdělání na veřejných a státních vysokých školách, tedy jinými slovy nezavede školné ani zápisné. To je ostatně jedno z hlavních předsevzetí sociální demokracie. >aa

VI/VII Do veřejných mateřských škol se ani le tos nedostane 60 tisíc dětí Umístit dítě ve veřejné mateřské školce je obrovský problém. Například v loňském roce bylo odmítnuto 60 tisíc dětí. To je téměř desetkrát více než v roce 2005. Situace se podle posledních odhadů příliš nezmění ani v letošním roce. Do školek v Česku chodí celkem přes 360 tisíc dětí. To je přibližně o třetinu více než před deseti lety. Kvůli vysokým nákladům se navíc v posledních letech žádné nové školky prakticky neotvíraly. Předchozí vlády zaspaly demografický vývoj, protože obce samotné, byť jsou zřizovateli mateřských škol, nejsou schopny tyto kapacity rozšířit a stát jim nepomohl, tvrdí ministr školství Marcel Chládek a doplňuje: Naším cílem je do dvou tří let nabídnout takové kapacity, aby každé dítě našlo své místo ve školce. Prudký pokles kapacity školek lze sledovat již od začátku devadesátých let. Matky zůstávaly déle na rodičovské dovolené, byla rušena podniková zařízení a většina obcí je neodkoupila, protože byl jejich provoz nákladný. Nejčastější příčinou, proč obce nové školky nestavěly, byla obava, jak je využít až baby boom pomine. Dlouhodobě je situace kritická především v Praze a v okolních středočeských obcích, kde v posledních letech výrazně přibyla nová zástavba. Problémy s kapacitou školek však mají prakticky ve všech větších městech. V Plzni školky například vloni odmítly kolem 40 procent zájemců a brněnský magistrát, který v rámci elektronického Foto profimedia.cz systému vypsal přes dva tisíce volných míst, evidoval během několika dnů zhruba dvojnásobek žádostí. Problém nedostatečné kapacity školek se snaží řešit i vládní návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Senát ovšem zákon vrátil, takže čeká ve sněmovně na druhé schválení. Dětské skupiny mají mít možnost zřizovat zaměstnavatelé pracujících rodičů nebo i jiné instituce. V dětských skupinách bude moci být maximálně 24 dětí. Pro zaměstnavatele budou tyto skupiny daňově uznatelný náklad. Kromě firem je budou moci provozovat i úřady a radnice, vysoké školy a neziskové organizace. Nový zákon ovšem nepočítá s dlouhodobým provozem stávajících lesních mateřských školek a mateřských center. To kritizovala při jeho schvalování například místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová: Všechny tyto alternativy, které se nevejdou do návrhu zákona, tímto likvidujeme. Krizovou situaci chce již letos řešit i ministerstvo školství, které chce už v tomto roce otevřít národní fond. Z něho by města a obce dostaly příspěvek na výstavbu nebo rozšíření školek. Podmínkou k získání dotace je, aby nová zařízení byla víceúčelová a montovaná, aby šla velmi rychle postavit. Do toho fondu chceme dát jednu až dvě miliardy, obec by přispěla částkou asi 50 procent. Dále chceme, aby se na tom pěti až deseti procenty podílel kraj a zbytek by zaplatil stát, doplňuje ministr školství Marcel Chládek. Tak by se částečně řešil i navazující problém. Již dnes totiž začínají praskat ve švech první stupně základních škol. Do dvou let začnou silné ročníky nastupovat na druhé stupně a za další čtyři roky se budou s nedostatkem kapacit potýkat dnes mnohde rušené a slučované střední školy. Renata Alánová Formy péče o předškolní děti: Veřejná mateřská škola je součástí vzdělávacího systému, kontrolovaného státem. Přijímá děti od tří let. Pro rodiče jsou náklady na umístění dětí nejnižší: 600 až 1000 korun měsíčně plus zhruba 700 korun stravného. Soukromá mateřská škola na rozdíl od klasické mateřské školy přijímá děti už od dvou let, po domluvě s rodiči dokonce od jednoho roku věku dítěte. Funguje na základě živnostenského listu a nepodléhá síti Ministerstva školství ČR. Nemá nárok na žádné dotace ani příspěvky státu. Cenově se tyto školky pohybují kolem šesti až sedmi tisíc korun měsíčně, cena ale může vyšplhat až na 20 tisíc korun. Lesní mateřská škola Téměř veškerý program těchto školek probíhá venku bez ohledu na počasí. Zřizovatelem bývají neziskové organizace. Náklady jsou pro rodiče stejně jako u soukromých školek vyšší než u školek veřejných. Obvykle je cena do šesti tisíc korun měsíčně. Mateřská centra jsou založena na principu rodinné svépomoci a vzájemné službě. Náklady na umístění dětí do mateřského centra jsou také vyšší než u mateřských školek, ale zpravidla nedosahují takové výše, jako je tomu u soukromých školek, zpravidla kolem pěti tisíc korun měsíčně. Dětské skupiny zřizovatelem je soukromý subjekt nebo může být i úřad. Podle odhadů budou měsíční náklady na umístění dětí do těchto skupin v rozpětí pěti až šesti tisíc korun měsíčně. Zaměstnavatel ale může tuto částku stanovit podstatně níže nebo ji nabídnout i jako bezplatný benefit pro své zaměstnance. Náklady na provoz dětského centra si totiž může odepsat z daní. Rodiče si také mohou uplatnit roční daňovou slevu až do výše osm tisíc korun. A140002094 A141010782 A140002257 Základem je správná vejška! Outstanding Academic Achievement For children aged 2-18 - 44% of all IGCSE exams passed at A* or A grade Aplikovaná informatika Manažerská ekonomika Právo v podnikání Právo ve veřejné správě Zelená linka: 800 555 808 Elektronická přihláška na: www.vsmiep.cz + DÁREK K DOSTÁNÍ V PRODEJNÁCH GECO TABÁK, RELAY A INMEDIO, KAUFLAND A GLOBUS - IB Diploma Programme school average of 34 (world average 29) - 96% of all IGCSE students achieving at least 5 A*-C grades admissions@eisp.cz 272 181 911 www.eisp.cz

VIII/IX Jitka Špetová: V Evropě je základ mít znal ost alespoň dvou cizích jazyků Znalost jazyků je dnes, a to především pro malý národ, téměř nutností. Na to, jak dosáhnout kvality rodilého mluvčího, existuje poměrně dost možností. Jednou z nich je již od útlého věku navštěvovat cizojazyčnou školu. Ideální je začít navštěvovat Německou školu v Praze od mateřské školky a projít všemi stupni školy až do maturity, říká v rozhovoru její jednatelka Jitka Špetová. E15: Na jaké úrovni z hlediska jazykové vybavenosti jsou podle vás v současné době děti a mladí lidé v Česku, srovnáme-li je se stejnou generací ze států EU? V České republice úroveň jazyků oproti státům EU zatím zaostává za průměrem. V Evropě je základ mít znalost alespoň dvou cizích jazyků. Zaváděním povinné výuky druhého cizího jazyka na základních školách od školního roku 2013/ 2014 se úroveň jazykové vybavenosti mladých lidí v ČR výrazně zvýší. E15: Jak významnou roli hraje znalost cizího jazyka na trhu práce? Znalost cizího jazyka na trhu práce je v dnešní době v podstatě podmínkou pro získání práce. A pokud ovlá dáte dva cizí jazyky, šance na získání kvalitní pracovní pozice se zvyšují. Nejvíce požadovaná kombinace je dnes němčina/angličtina. A to naše škola nabízí. E15: Využíváte na výuku cizích jazyků rodilé mluvčí i české kantory. V čem je jejich rozdíl, respektive přínos? Na výuku cizích jazyků využíváme mimo rodilých mluvčích i české kantory, kteří ovládají němčinu na úrovni rodilého mluvčího a mají pracovní zkušenosti ze zahraničí. Čeští kantoři vyučují v česko-německém osmiletém gymnáziu především v nižších ročnících, kde žáci a žákyně ještě německý jazyk neovládají na tak vysoké úrovni. Vyučují jak české předměty, tak i předměty v němčině. Němečtí kantoři pak vyučují hlavně ve vyšších ročnících a v ročnících, kde se čeští studenti společně s německými připravují na složení německé maturity. Na škole probíhá rovněž vysoce kvalitní výuka angličtiny, ze které se skládá i maturita. Výuka angličtiny probíhá s rodilými mluvčími, kteří mají na starosti konverzaci s žáky. Foto NŠP E15: Na vaší škole studují studenti jak české, tak i německé národnosti. Nevznikají komplikace, či naopak lze toho využít? Jsme mezinárodní škola, kterou navštěvují i jiné národnosti se zájmem o německý vzdělávací systém. Převažují samozřejmě rodilí mluvčí z německy mluvících zemí a žáci původem z českých základních škol. Sami žáci oceňují zejména mezinárodní prostředí školy a dále denní kontakt s německy mluvícími spolužáky nejen v rámci výuky, ale také v rámci denního provozu a při volnočasových aktivitách. Absolventi naší školy pak lépe uspějí na vysokých školách v Česku i zahraničí a později na trhu práce jak díky znalosti dvou světových jazyků angličtiny a němčiny, tak i orientaci v mezinárodním prostředí. E15: V čem je výhoda, že fungujete pod patronací německých institucí? Německo má vypracovaný systém zahraničního školství. Jsme uznáni jako německá zahraniční škola vedoucí k německé maturitní zkoušce opravňující ke studiu na vysokých školách. Jsme v síti 140 zahraničních škol, které jsou finančně a personálně podporovány SRN. Největší přínos je ve vysílání a v získávání kvalifikovaných učitelů. E15: Máte tři stupně škol, mateřská, základní a střední. Mohou všechny tři navštěvovat i české děti? A141006577 Provozujeme dva typy škol. Zahraniční německá škola, která začíná od mateřské školy a pokračuje ZŠ a dále gymnázium. Paralelně s gymnáziem nabízíme česko-německé gymnázium. Vstup do jednotlivých stupňů zahraniční školy je vázán na jazykové znalosti dítěte. V případě, že rodiče uvažují o získání německého vzdělání v plné míře, jejich dítě musí mít nebo získat znalosti němčiny na úrovni rodilého mluvčího. Ideální je začít navštěvovat DSP od mateřské školy a projít všemi stupni školy. Do německé větve mateřské školy mohou nastoupit děti ve věku tří let. V MŠ jsou jak rodilí mluvčí, tak i vychovatelky s češtinou. Děti jsou denně v kontaktu s německým jazykem, učí se, hrají si s německy mluvícími dětmi a po ukončení MŠ Německo má precizně vypracovaný systém zahraničního školství mohou plynule nastoupit do německé ZŠ a zvládnout výuku až do složení německé maturity na gymnáziu. Do česko-německého osmiletého gymnázia nastupují se základními znalostmi německého jazyka, které mohou získat návštěvou přípravného kurzu v páté třídě. K přijímačkám se však mohou hlásit i bez znalostí, protože nabízíme možnost se němčinu doučit po nástupu do prvního ročníku. Na osmiletém gymnáziu si studenti denním kontaktem s německými žáky a výukou v němčině přirozeně osvojí tento cizí jazyk na úroveň rodilého mluvčího, a zvládnou tak německou maturitu. Žáci rovněž získají na vysoké úrovni znalosti angličtiny. S těmito znalostmi pak obstojí v konkurenci jak při přijímačkách na VŠ v Česku i zahraničí, tak i ve svém budoucím povolání. E15: Jaké možnosti a výhody nese spojení tří stupňů škol v jeden institut? Výhodou je nejen vše pod jednou střechou, ale hlavně ucelené vzdělání, školní program, který na sebe navazuje od školky až po maturitu, setkávání různých věkových kategorií a jejich vzájemný respekt. A140003355

MFEC Media business Focused on your Events & Congresses Vánoční večírek, který vás vtáhne do hry! Svěřte se do rukou profesionálů z mediální branže! O NÁS Jen v roce 2013 Mladá fronta Events & Congresses (MFEC) uspořádala 170 akcí na klíč v Čechách, na Slovensku a v Rumunsku. Divize poskytuje kompletní organizaci jakékoli specializované a vzdělávací akce, a to od návrhu přes zpracování až po samotnou realizaci. Na mnoha akcích vydavatelství Mladá fronta organizačně participuje v rámci mediálních partnerství. www.mfec.cz