Světový populační vývoj I.3 Vývoj úmrtnosti RNDr. Jiřina ina Kocourková, Ph.D. Středn ední délka života při narození v roce 2006 Zdroj: www.mapsofworld.com
Státy ty s nejdelší a nejkratší středn ední délkou života při narození v roce 2007 Zdroj: : 2007 World Population Data Sheet. Population Reference Bureau. Faktory ovlivňuj ující úmrtnost Genetické Ekobiologické Socioekonomické Životní úroveň Způsob života Vzdělání Úroveň zdravotní péče
Rozložen ení pravděpodobnost podobností úmrtí podle věku a pohlaví odpovídaj dající konkrétn tní středn ední délce života při narození Stádia poklesu úmrtnosti Druhá polovina 18. století Jenner 1796 Poslední třetina 19. století Pasteur 1884 Mezivále lečné období Po druhé sv. válcev Fleming 1943
Vývoj hrubé míry úmrtnosti od roku 1740 do 2.sv sv. války Press. Elsevier. Hrubá míra úmrtnosti v Evropě v 19. století Zdroj: Chesnais,,J.-C. (1998): The Demographic Transition. Stages, Patterns, and Economic Implications. Clarendon Press. Oxford.
Vývoj střední délky života při narození ve vybraných evropských státech tech od roku 1740do2. sv. války Press. Elsevier. Vývoj střední délky života při narození a kojenecké úmrtnosti ve vybraných evropských státech tech do roku 1940 Press. Elsevier.
Kojenecká úmrtnost v Evropě v2.polovin polovině 19. století Zdroj: Chesnais,,J.-C. (1998): The Demographic Transition. Stages, Patterns, and Economic Implications. Clarendon Press. Oxford Kojenecká úmrtnost vee vybraných zemích ve 20. letech 20. století Zdroj: Chesnais,,J.-C. (1998): The Demographic Transition. Stages, Patterns, and Economic Implications. Clarendon Press. Oxford
Doba poklesu kojenecké úmrtnosti ze 150 na 50 Press. Elsevier Vývoj kojenecké úmrtnosti podle světových regionů Press. Elsevier
Vývoj středn ední délky života přip i narození podle světových regionů Press. Elsevier Vývoj středn ední délky života přip i narození podle světových regionů Press. Elsevier
Vývoj středn ední délky života přip i narození v evropských zemích Press. Elsevier Vývoj středn ední délky života přip i narození ve vybraných rozvojových zemích Press. Elsevier
Epidemiologický přechodp (Omran, 1971 a 1982) Obecný model vysvětluj tlující změny ve struktuře úmrtnosti podle příčinp úmrtí, Demografické, socio-ekonomick ekonomické a biologické determinanty a důsledkyd Podstata teorie Dlouhodobá změna ve struktuře úmrtnosti podle příčinp Epidemie infekčních a parazitárn rních chorob jsou postupně nahrazovány ny degenerativními chorobami a ty se stávaj vají hlavní příčinou úmrtí Důsledkem je změna v průměrn rném věku přip úmrtí - snižov ování úmrtnosti v dětskd tském m věkuv a její posun do starší ších věkových v kategorií
Stádia epidemiologického přechodu Úmrtnost je základnz kladní faktor populační dynamiky Přeměna modelu úmrtnosti se děje d ve třecht stádi diích a) Období nakažlivých chorob a hladomoru b) Období ustupování epidemií c) Období degenerativních a civilizačních ch chorob d)?? AIDS Stádia epidemiologického přechodu a) Období moru a hladomoru Úmrtnost je vysoká a značně kolísá Středn ední délka života přip i narození je nízká,,asi20 20-40 let
Stádia epidemiologického přechodu b) Období ústupu epidemií Úmrtnost postupně klesá neboť klesá četnost a rozsah epidemií Pandemie ustupují v důsledkud zlepšen ení životního prostřed edí a sociáln lně ekonomických podmínek Středn ední délka života přip i narození se zvyšuje na 30-55 let Zvyšujesepopula populační růst Stádia epidemiologického přechodu c) Období degenerativních a civilizačních ch chorob Úmrtnost stále klesá a stabilizuje se na nízkýchn hodnotách Středn ední délka života přip i narození dosahuje 70 let
Charakteristika epidemiologického přechodu p (1) V průběhu epidemiologického přechodu jsou favorizovány mladší věkové skupiny oproti starší ším, a také ženy oproti mužů žům Všechny sociáln lní skupiny zaznamenávaj vají zlepšen ení úmrtnosti, ale největší zlepšen ení úmrtnosti je dosaženo u privilegovaných skupin lidí,, méněm u nízkopříjmových a znevýhodněných ných skupin lidí Charakteristika epidemiologického přechodu p (2) Epidemiologický přechodp odehrávaj vající se před dvacátým století je vícev spojen s růstem životní úrovně a pokroku ve výživ ivě než v pokroku v lékal kařství Přeměna úmrtnosti v méněm vyspělých zemích je iniciována: na: pokrokem v medicíně organizací zdravotní péče, zavádění programů na snižov ování úmrtnosti, (jsou obvykle financovány ny z mezinárodn rodních zdrojů atudíž nezávisl vislé na socioekonomické úrovni dané země)
Charakteristika epidemiologického přechodu p (3) Rychlost a způsob přemp eměny struktury úmrtnosti jsou různr zné v odlišných historických, politických, socioekonomických a kulturních podmínk nkách Omran proto formuloval oval několikn modelů pro populace v různýchr stádi diích vývoje Omran identifikoval 3 modely Classical (Western) Anglie, Švédsko Accelerated variant of the Western Model - Japonsko Delayed model Rapid Jižní Korea Intermediate Egypt, Mexiko Slower - Jemen, Bolívie
Classical model Accelerated model Delayed model Zdroj: Bygbjerg, Ib C., Meyrowitsch,, Dan W. (2007): Global transition in health. Danish Medical Bulletin, 54(1), 44-45. 45. Classical (Western) Model Popisuje přemp eměnu modelu úmrtnosti v západních zemích v posledních 220 letech (přechod od vyšší šších měrm úmrtnosti k nízkým mírám) m m) Pokles v důsledkud socioekonomických a environmentáln lních příčin (zlepšen ení ve výživ ivě a hygieně) Během přechodup došlo k nahrazení nakažlivých chorob chorobami, které nejsou nakažliv livé
Classical (Western) Model Průběh h přechodup echodu: Ranné stádium nakažlivých chorob a hladomoru Přechodné období ústupu pandemií Stádium degenerativních a civilizačních ch chorob Jakmile úmrtnost dosáhne nízkýchn přírůstků ve středn ední délce života přip narození,,je těžt ěžké dosáhnout další šího poklesu úmrtnosti. DELAYED MODEL Charakteristický pro rozvojové země Úmrtnost klesá významně po 2.sv.v. Pokles úmrtnosti v důsledkud zlepšen ení v lékal kařské péči, kterou financují vyspělé státy ty Pokles úmrtnosti není přímo v souvislosti se zlepšen ením socioekonomických podmínek