Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7
6. Fiskální disciplína Severský model: charakteristiky 1. Vysoká míra přerozdělování, rozsáhlý systém sociální péče, vysoká celková daňová kvóta, vysoká míra vyrovnávání příjmů, vysoká zaměstnanost ve veřejném sektoru 2. Velký vliv sociálních partnerů, i když stále klesající 3. Vysoká úroveň zaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti 4. Vysoký stupeň liberalizace trhů 5. Zaměření na inovace a znalostní ekonomiku, vyspělý vzdělávací systém, ICT
Makroekonomické ukazatele 1993 (EUROSTAT) Stát Dánsko Finsko Švédsko EU_15 Tempo růstu HDP 0,0-1,2-2,0-0,8 HDP na obyvatele (EU_15=100) 110 94 104 100 Deficit veřejných rozpočtů (v % HDP) -3,7-7,2-11,4 - Nezaměstnanost 9,6 16,3 9,1 10,1 Podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP 62 64 73 53
Faktory úspěšnosti Strukturální reformy, liberalizace trhů Znalostní ekonomika, vzdělávací systém, věda a výzkum Fiskální konsolidace Vysoká zaměstnanost
Švédsko: specifika ekonomiky Středně velká ekonomika (Belgie, Rakousko) Vyspělá ekonomika 123 % EU_27 v roce 2010 Stát blahobytu severský model Otevřená ekonomika, závislá na vývoji mezinárodního prostředí teritoriální diversifikace exportu (USA 11%, Německo 10,5%, Norsko 8,5%) Znalostní ekonomika Tradice, high-tech firmy (Sony Ericsson, Pharmacia), biotechnologie, imunologie, klinická medicína, ekologie
Švédsko: specifika ekonomiky Middle high-tech obory (strojírenství, nábytkářství, papírenský průmysl), Relativně riziková sektorální struktura ekonomiky Vysoký čistý plátce do rozpočtu EU Stojí mimo eurozónu
Hospodářský vývoj po 1945 Již před 1945: na špičce institucionálních kroků vytvářející moderní ekonomiky systém investiční strategie investiční politika chápána jako stabilizační politika stát nabízí možnost firmám část zisku před zdaněním odložit v době konjunktur a v době recese může tento deponovaný zisk použít a investovat do státem určených odvětví
Hospodářský vývoj po 1945 1948 státní podpora bytové politiky institucionální změny plošné rodinné přídavky na děti do 16 let reforma důchodového systému důchodový systém univerzálního typu, bez rozdílů dělení ročníků 1962 všechny osoby trvale žijící na území SVE kryty důchodovým systémem = stát blahobytu
Hospodářský vývoj 60. 80. léta 60. léta: začátek regionální politiky odliv venkova do měst 83 % urbanizace, regionální politika orientace i na nezemědělské aktivity, zaměření také na arktické oblasti 70.léta: ve Švédsku nikdy neproběhla masivní etatizace 80 % soukromé vlastnictví 1976 82: u vlády nebyla sociální demokracie snaha o daňovou restrikci podařilo se nejvyšší míra zdanění v 80.letech 1991 od tohoto roku soc. demokracie součást koalice
Hospodářský vývoj 80. léta 80.léta: oslabení konkurenceschopnosti tradičních průmyslových odvětví způsobené poklesem produktivity snaha vlády udržet zaměstnanost za každou cenu, podporovaná obrovskými státními výdaji 1983 až 1984 důrazná opatření stimulující poptávky+ devalvace měny Důsledek: růst inflace -> zisky z devalvační politiky byly rychle utopeny v inflační spirále
Hospodářský vývoj 90. léta stanovení mezd: podle domácích sektorů s nejnižšími platy 1990 až 1993 poklesl HDP o téměř 5 % co do objemu 90.léta: deprese švédské ekonomiky slumpflace = hluboký propad při vysoké inflaci Následky: nárůst nezaměstnanosti nad průměr EU + pokles zam. o 12%
Hospodářský vývoj 90. léta Příčiny: vliv mezinárodní recese Strukturální racionalizace všech sektorů ekonomiky Splaskla bublina na trhu nemovitostí Zlepšení situace až 1999-2000 Silná protiinflační politika CB Striktní fiskální politika: parlament zavedl horní hranici pro vládní výdaje a také pro výdaje sociálního pojištění
Hospodářský vývoj po 2000 1999: reforma bankovního systému: důsledek podpory politiky levných peněz z poč. 90.let Reforma důchodového systému Redukce sociálního státu
Aktuální ekonomická situace Díky provedeným reformám jen malé dopady krize Zdravý bankovní sektor Dobrý fiskální pozice Brzké oživení ekonomiky Problém se zadlužením domácností v souvislosti s nákupem nemovitostí a nárůstem jejich cen
Makroekonomická situace Švédska (Eurostat) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Tempo růstu HDP -0,6-5,3 5,6 2,9 0,9 1,5 Míra inflace 3,3 1,9 1,9 1,4 0,9 0,4 Míra nezaměstnanosti 6,2 8,3 7,8 7,6 8,3 8,0 Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 2,2-0,7 0,3 0,2-0,2-0,1 39,9 42,7 39,4 38,6 38,2 57,2
Ekonomika Finska: specifika Vyspělá ekonomika 115 % EU_27 v roce 2008 Středně velká ekonomika (Dánsko a Irsko) Paralela s Irskem, úspěšná ekonomika v EU 90. léta restrukturalizace a transformace ekonomiky, poválečná vazba na sovětský blok (35 % exportu v rcce1985 do SSSR) V posledních deseti letech relativně vysoká nezaměstnanost vyplývající ze strukturálních změn
Ekonomika Finska: specifika Znalostní ekonomika, ICT, biotechnologie fenomén Nokia Kvalitní vzdělávací systém Otevřená ekonomika s přebytky zahraničního obchodu podíl na obchodu EU 60 %, Rusko 12 %
Hospodářský vývoj 50. 70. léta paralela s Irskem dřevozpracující průmysl, teritoriální rozšiřování průmyslové struktury Finsko vstupuje do EFTA v r.1961 spolupráce pouze okrajová návaznost na sovětský blok 60 % exportu bylo do SSSR až do pol. 80. let
Hospodářský vývoj 80. léta transformace dřevozpracujícího a papírenského průmyslu ve prospěch chemicko-technologického reálná konkurenceschopnost průmysl.produkce v rámci EFTA na srovnatelné úrovni 23% exportu v rámci EFTA
Reorientace ekonomiky 90. léta 1955: finlandizace: vnitřní demokracie, ale zahr.pol. ovlivněna SSSR, zároveň vysoká závislost zahr. obchodu na SSSR 1991-93: deprese transformačního charakteru kolaps SSSR -> prudké dopady na F. kolapse vývozu, splasknutí bubliny na trzích aktiv a nadhodnoceným kursem národní měny 1991-1994: HDP poklesl o 13%, nezaměstnanost až 18%
Reorientace ekonomiky 90. léta 1995: max.zadlužení 65% HDP 1993: Deficit rozpočtu 7% přičemž veřejný dluh se v letech 1990-93 zečtyřnásobil z 14% na 56 % HDP Řešení: redukce sociálních výdajů zmrazení mezd podpora strategických investic, především do školství, vědy a výzkumu
Reorientace ekonomiky 90. léta kultivace tržního prostředí a institucionálního zázemí politický systém: kontinuita, rotace tří největších politických stran, z nichž dvě zpravidla vytvářejí jádro vládní koalice
Výsledky transformace 1999 Finsko označeno za 1. zemi, která v EU nejvíce implementovala zásady new economics deregulace, fiskální stabilita hl. akcelerátory rozvoje jsou odvětví typu telekomunikace a informační technologie 2002 Finsko vyhlášeno za nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa
Nokia a Finsko 2009: podíl na HDP: 1,9% (2008: 2,6%) Zdroj:ETLA
Aktuální ekonomická situace 2011 parlamentní volby - vstup euroskeptické strany Praví Finové (3 nejsilnější strana) Vládne koalice šesti stran, premiér Jyrki Katainen Rostoucí problémy ekonomiky Redukce welfare state Problém stárnutí populace Zvyšování věku odchodu do důchodu
Makroekonomická situace Finska (pramen Eurostat) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Tempo růstu HDP 1,0-8,2 3,6 2,8-1,0-1,4 Míra inflace 3,9 1,6 1,7 3,3 3,2 2,2 Míra nezaměstnanosti 6,4 8,2 7,4 7,5 8,1 8,3 Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 4,3-2,5-2,5-0,7-1,8-1,7 33,9 43,3 48,7 49,2 53,6 57
Ekonomika Dánska Vyspělá ekonomika Stát blahobytu severský model Efektivní fungování trhu práce, flexicurity Otevřená ekonomika orientovaná na EU Nosný sektor ekonomiky služby (finanční, obchodní aktivity, veřejné služby)
Ekonomika Dánska Technologicky vyspělá ekonomika (výroba léků a farmaceutik, zdravotní technika, elektrotechnický průmysl, potravinářství, nábytkářství) Důraz na ekologii Stabilita, nominální konvergence Kvalitní infrastruktura Příznivá energetická bilance (kladné saldo v oblasti ropy a plynu, 16 % spotřeby OZE)
směr monetární a fiskální restrikce, ale nedošlo ke snížení výdajů ze státního rozpočtu Hospodářský vývoj 70.- 80. léta 70. léta: zásoby ropy a díky 1.ropnému šoku začalo těžit ropu a zemní plyn základní soběstačnost zvýšené ceny průmyslových výrobků, růst nákladů na pracovní sílu schodky rozpočtu 80.léta: HP strategie orientovaná spíše na růst než na blahobyt
Hospodářský vývoj 80.-90. léta 1982: středopravá koalice: Protiinflační politika Snaha o redukci deficitu PB 1993-2001: reformy ekonomiky: tzv. Rasmussen 1. Privatizace státního majetku Protiinflační a stabilizační politika Redukce deficitů rozpočtu
Hospodářský vývoj 90. léta 1995 omezení výdajů ze státního rozpočtu inovace systému investičních pobídek program technologického rozvoje dánský stát finančně participoval v malých firmách v rizikových odvětvích daňové reformy omezení podílu rozpočtu na HDP ale ve 2.pol.90.let rostla AD
Hospodářský vývoj 90.léta 1998 Svatodušní program (v listopadu) = restriktivní politika snaha o pokles spotřeby veřejných výdajů pomocí růstu daní program vyhlášen k zabránění inflace, ale převis D nad S snaha zabránit přehřátí ekonomiky cíl zmírnit pasivitu OB nízká konkurenceschopnost dánského zboží, protože byly vysoké N na pracovní sílu
Hospodářský vývoj po 2000 1999: reformy trhu práce: tzv. flexicurity Komponenty modelu: flexibilní trh práce, aktivní pol. zaměstnanosti, velkorysé, ale selektivní sociální výdaje snížení nezaměstnanosti 2001-2007: vláda Rasmussen II. Zvýšení efektivnosti státního sektoru Imigrační reforma Obava z přehřátí ek., nedostatek pracovní síly
Aktuální ekonomická situace 2011: parlamentní volby, premiérka Helle Thorning-Schmidt, vláda sociálních demokratů a dvou dalších levicových stran Vysoká závislost na exportu do EU Relativně prudký nárůst nezaměstnanosti Nárůst zadlužení a deficitu rozpočtu Omezovaní možnosti předčasného odchodu do důchodu
Makroekonomická situace Dánska Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Tempo růstu HDP -1,1-5,2 1,3 1,1-0,4 0,4 0,4 Míra inflace 3,6 1,1 2,2 2,7 2,4 0,5 0,8 Míra nezaměstnanosti 3,6 6,0 7,8 7,9 7,2 7,2 5,5 Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP 3,4-2,7-2,5-1,8-4,1-4,3 NA Veřejný dluh (podíl na HDP) 34,2 41,8 42,7 46,4 45,4 44,5 NA
Mezinárodní migrace (% obyvatel) Zdroj: Světová banka
Nezaměstnanost Zdroj: Světová banka