STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA UNIČOV

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA UNIČOV 218 222 A2+/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.

Obsah Úvod... 3 1 Analýza hospodaření uplynulého období... 5 1.1 Úvod do rozpočtového hospodaření... 5 1.2 Analýza hospodaření... 6 1.3 Analýza rozpočtu... 13 1.4 Závěry analýzy rozpočtu... 15 2 Střednědobý výhled rozpočtu města... 16 2.1 Zdroje střednědobého výhledu rozpočtu... 16 2.2 Sestavený střednědobý výhled rozpočtu... 16 3 Ekonomické hodnocení města... 21 Závěr... 22 Seznam tabulek a grafů... 24 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 25 2

Úvod Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných náležitostí uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený střednědobý výhled rozpočtu rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos střednědobého výhledu rozpočtu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření samosprávy. Výhodou střednědobého výhledu rozpočtu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a připravit včas strategii hospodaření a financí. Podkladem pro tvorbu střednědobého výhledu rozpočtu se staly následující zdroje: Účetnictví let 212-216 Rozpočty let 212-216 Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky 217-219 ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Platný rozpočet města na rok 217 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnost střednědobého výhledu rozpočtu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospodaření územního samosprávného celku. 3

Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního salda a splátek krátkodobých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet SVR střednědobý výhled rozpočtu PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4

1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě střednědobého výhledu rozpočtu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i střednědobý výhled rozpočtu se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí obec/město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů obce. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přebytek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, pokud indikátory nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že obec/město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5

1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení střednědobého výhledu rozpočtu. Celková bilance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 2,5 mil. Kč (213) až do 252,8 mil. Kč (215). Celkový objem výdajů se pohyboval od 183,6 mil. Kč (212) do 237,9 mil. Kč (215). V roce 213 hospodařilo město s deficitem 6,9 mil. Kč, v ostatních analyzovaných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 216, a to 39,6 mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje () 212 213 214 215 216 RU 217 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 125 111 14 894 148 37 15 46 164 371 17 45 2 DPFO ze závislé činnosti 22 523 24 72 25 561 26 18 3 477 32 5 3 DPFO OSVČ 1 41 1 495 1 688 2 47 1 736 74 4 DPFO vybíraná srážkou 2 194 2 474 2 827 3 18 2 957 2 76 5 DP právnických osob 19 713 24 221 27 39 28 15 31 699 31 3 6 DP právnických osob za obce 4 338 5 786 2 936 3 96 3 155 4 7 Daň z přidané hodnoty 43 467 51 767 55 13 54 97 58 95 62 2 8 Místní poplatky 4 558 4 691 4 888 4 572 4 981 4 55 9 Správní poplatky 3 33 3 79 4 393 4 872 5 91 4 69 1 Daň z nemovitostí a z majetku 14 824 12 429 15 35 13 154 12 955 13 8 11 Ostatní daňové příjmy 9 51 9 6 8 928 9 679 13 227 13 91 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 18 555 18 743 21 743 22 419 2 751 18 21 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 4 512 2 347 1 89 2 3 2 178 1 719 14 Příjmy z pronájmu 8 114 8 898 11 392 11 569 14 146 13 16 15 Výnosy z finančního majetku 569 541 42 355 166 117 16 Přijaté sankční platby 728 645 756 824 1 28 662 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 854 1 683 2 311 1 937 1 549 1 67 18 Přijaté splátky půjček 3 779 4 629 5 56 5 74 1 684 1 44 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 143 665 159 636 17 5 172 825 185 123 188 471 2 Neinvestiční dotace (transfery) 26 153 22 23 24 616 29 878 26 66 22 913 21 Převody z vlastních fondů (HČ) 7 251 *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 17 518 181 839 194 666 22 73 212 34 211 383 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 1 854 2 813 9 182 4 51 9 21 13 49 24 Investiční dotace (transfery) 22 92 15 799 13 379 45 539 6 541 6 585 *25 PŘÍJMY CELKEM 23 464 2 452 217 227 252 752 227 596 231 17 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 37 95 38 554 39 612 4 388 43 865 47 798 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 2 56 3 434 2 49 2 59 2 627 3 119 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 616 417 292 155 58 5 29 Nákup energií 2 85 2 935 2 66 2 258 2 251 2 523 3 Nákup služeb 47 52 42 633 38 783 41 566 4 676 42 712 31 Opravy a udržování 8 984 17 28 18 688 14 184 12 879 22 995 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 1 1 14 1 138 1 75 1 39 1 854 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 7 17 14 688 16 67 15 7 14 587 15 297 34 Neinvestiční příspěvky PO 23 672 25 259 22 69 26 878 24 157 2 932 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 7 613 11 15 5 761 8 147 7 34 8 16 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 713 686 756 774 855 1 47 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 3 737 2 694 1 67 317 1 23 8 16 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 144 232 16 789 15 525 153 34 151 86 174 457 39 Kapitálové výdaje 39 42 46 59 45 762 84 556 36 153 8 824 *4 VÝDAJE CELKEM 183 634 27 38 196 287 237 896 187 959 255 281 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 19 83-6 928 2 941 14 856 39 637-24 264 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 5 439 5 457 5 496 5 292 4 815 55 43 Přijaté půjčky 44 Změna stavu na bankovních účtech 24 319 45 Řízení likvidity 18-89 -238 136 43 *46 FINANCOVÁNÍ -5 42-5 547-5 733-5 157-4 772 24 264 *47 PŘÍJMY všechny 23 482 2 452 217 227 252 887 227 638 255 336 *48 VÝDAJE všechny 189 72 212 926 22 2 243 188 192 773 255 336 *49 SALDO úplné 14 41-12 475 15 27 9 699 34 865 *5 Provozní přebytek 26 287 21 49 44 141 49 363 6 228 36 926 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 2 848 15 592 38 646 44 71 55 413 36 871 *52 Index provozních úspor 15,42 11,58 22,68 24,35 28,4 17,47 *53 Dluhová základna 23 464 2 452 217 227 252 752 227 596 231 17 *54 Dluhová služba 6 54 5 873 5 782 5 446 4 871 55 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 2,98 2,93 2,66 2,15 2,14,2 56 Zůstatky na účtech 34 237 2 396 39 599 5 612 82 124 57 Pohledávky 15 28 14 77 9 623 8 992 3 316 58 Závazky 4 855 1 913 1 375 6 994 1 825 59 Stav úvěrů 2 839 15 438 9 997 4 76 6

Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření 3 25 2 15 1 5 212 213 214 215 216 RU 217 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem 5 4 3 2 1-1 -2-3 Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Výraznější změnu podílu je možné sledovat od roku 213, a to v důsledku vyšších příjmů ze sdílených daní. Podíl daňových příjmů se pohyboval v rozmezí od 73,4 % (212) do 77,5 % (216). V roce 213 podíl vzrostl o 4,1 procentního bodu. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 75,8 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. Kromě výše zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodeje majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se pohyboval mezi 59,5 % (215) a 72,2 % (216). V roce 213 podíl vzrostl o 8,8 procentního bodu. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 66,2 % příjmů celkových. Graf č. 2: Vývoj sdílených daní 14 12 1 8 6 4 2 212 213 214 215 216 RU 217 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH 7

Na výši daňových příjmů se výrazně podepsal rok 213, kdy se projevila účinnost novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. V tomto roce došlo k meziročnímu nárůstu sdílených daní o 15,4 mil. Kč, tj. 17,2 %. Kromě primární skupiny sdílených daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů vliv účinností novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obcím přerozděluje (v případě města Uničov se v průměru let 212-216 jednalo o 9,3 mil. Kč na položce Odvod z výherních hracích přístrojů - položka 1355). Relativně méně výrazný podíl na objemu běžných, resp. celkových příjmů, mají příjmy nedaňové. V průměru sledovaného období dosahují 1,6 % příjmů běžných, resp. 9,3 % příjmů celkových. Nejdůležitější položkou v této kategorii příjmů jsou příjmy z pronájmu pozemků (v průměru 8,1 mil. Kč ročně) a příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí (průměrně 2,7 mil. Kč). Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl přijatých transferů 13,6 % příjmů běžných, resp. 21,2 % příjmů celkových. V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy (v průměru 17,4 mil. Kč ročně). Nezanedbatelnými položkami jsou také ostatní transfery ze státního rozpočtu, (v průměru celého sledovaného období 5,2 mil. Kč). Výše neinvestičních transferů od obcí, krajů a regionálních rad jsou pak relativně méně významné a dosahují v průměru 2,1 mil. Kč ročně. Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 215 (45,5 mil. Kč). Investiční aktivita města v letech 212-216 je vyjádřena částkou 252,5 mil. Kč, z toho 13,4 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 4,9 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 215, kdy město proinvestovalo téměř 84,6 mil. Kč (53,9 % nákladů pokryly investiční dotace). Graf č. 3: Vývoj příjmů 1% 8% 6% 4% 2% % 212 213 214 215 216 RU 217 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace 3 25 2 15 1 5 212 213 214 215 216 RU 217 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje spojené s neinvestičními nákupy služeb, dále pak platy včetně pojistného, neinvestiční transfery PO a náklady spojené s udržováním a opravami majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, jež má možnost ovlivňovat, a optimalizuje jejich skladbu. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky 212 216 znázorňuje vícečetný graf č. 4. Vývoj ukazatelů v roce 217 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o upravený rozpočet ve druhém měsíci rozpočtového období. 8

Graf č. 4: Vývoj vybraných výdajových skupin 6 6 5 5 4 4 3 3 2 2 1 1 212 213 214 215 216 RU 217 212 213 214 215 216 RU 217 Neinvestiční nákupy Platy, platby za práci, pojistné 3 25 25 2 2 15 1 15 1 5 5 212 213 214 215 216 RU 217 212 213 214 215 216 RU 217 Neinvestiční příspěvky PO Opravy a udržování Z grafu č. 5 je patrný kolísavý charakter objemu celkových výdajů. Kolísání na straně běžných výdajů je způsobeno zejména výdaji na opravy a udržování a neinvestičními transfery. Kapitálová část představuje nahodilé výdaje, které odpovídají investičním potřebám města a jsou reprezentovány zejména výdaji na budovy, haly a stavby (položka 6121). Graf č. 5: Vývoj výdajů 1% 3 9% 8% 25 7% 6% 2 5% 15 4% 3% 1 2% 1% 5 % 212 213 214 215 216 RU 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 212 213 214 215 216 RU 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 9

213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provozních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření platí, že nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let 212 216 byl součet provozních příjmů 961,8 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 76,7 mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Růst objemu provozních příjmů od roku 212 do roku 216 byl 41,5 mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období vyrostly o 7,6 mil. Kč. Je zřejmé, že objem prostředků v absolutním vyjádření ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostly rychleji než provozní výdaje. To znamená, že z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období 214 216 Ukazatel 214 RU 214 14/RU14 215 RU 215 15/RU15 216 RU 216 16/RU16 Daňové příjmy 176 479 156 974 112,4% 183 486 165 283 111,% 197 315 175 743 112,3% Nedaňové příjmy 16 466 11 544 142,6% 25 691 1 78 238,3% 34 253 28 837 118,8% Kapitálové příjmy 12 56 13 714 91,6% 12 153 14 9 81,6% 55 329 4 95 1117,8% Přijaté transfery 72 69 41 95 171,8% 66 93 42 142 158,8% 4 27 45 684 87,6% Neinvestiční transfery 43 29 23 397 185,% 41 183 27 25 152,4% 34 462 24 834 138,8% Investiční transfery 28 779 18 553 155,1% 25 719 15 117 17,1% 5 565 2 85 26,7% Běžné příjmy 236 236 191 915 123,1% 25 361 23 88 123,3% 266 3 229 414 116,% Příjmy celkem 277 574 224 182 123,8% 288 233 233 15 123,6% 326 924 255 214 128,1% Běžné výdaje 16 977 161 42 99,7% 178 178 17 715 14,4% 178 8 187 963 94,7% Kapitálové výdaje 63 912 75 898 84,2% 97 563 17 195 91,% 42 11 91 39 46,1% Výdaje celkem 224 889 237 3 94,8% 275 741 277 91 99,2% 22 118 279 272 78,8% Poznámka: hodnoty upraveného rozpočtu jsou za leden únor jednotlivých let Pokud ovšem zahrneme také hodnoty upraveného rozpočtu na rok 217, růst objemu provozních příjmů od roku 212 do roku 217 je 4,9 mil. Kč, zatímco běžné výdaje rostou o 3,2 mil. Kč. Je zřejmé, že objem provozních prostředků ve sledovaném období roste, přičemž se výrazně snížil rozdíl tempa růstu. Přesto i nadále platí, že běžné příjmy rostou rychlejším tempem než provozní výdaje. Protože se ale v roce 217 jedná o finanční plán ve druhém měsíci rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání upraveného rozpočtu za stejné období s účetními výsledky v rámci minulých let pak poukazuje na skutečnost, že upravený rozpočet odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné příjmy jsou podhodnocené a výdaje naopak nadhodnocené. Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť vývoj, kdy běžné výdaje rostou rychleji než běžné příjmy, je dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 6: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů 2% 25 15% 1% 2 15 1 5% 5 % -5% -5-1 -1% -15 Běžné příjmy Běžné výdaje Běžné příjmy Běžné výdaje 1

O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzovaném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejnižší hodnoty tento základní ukazatel dosáhl v roce 213 (21, mil. Kč), nejvyšší pak v roce 216 (6,2 mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovaném období byla 4,2 mil. Kč, přičemž jeho hodnota v letech 214 216 meziročně rostla. Graf č. 7: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku 25 2 15 1 5 212 213 214 215 216 RU 217 Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek (PP) Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyjadřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních příjmů po úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. Graf č. 8: Vývoj indexu provozních úspor 7 6 5 4 3 2 1 212 213 214 215 216 RU 217 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor 3 25 2 15 1 5 % 11

Předcházející graf ukazuje relativně dobré hodnoty indexu provozních úspor. Skokový růst v roce 214 je důsledkem růstu sdílených daní a především pak poklesu neinvestiční části výdajů, zejména nákupu služeb a příspěvků vlastním příspěvkovým organizacím a jiným rozpočtům. Hodnota ukazatele v roce 217 je snížená v důsledku zmíněného principu opatrnosti při sestavování rozpočtu. Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuje částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou investičních výdajů. V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje v celém sledovaném období. Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin 7 6 5 4 3 2 1 212 213 214 215 216 RU 217 Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny V souvislosti s úpravou pravidel rozpočtové odpovědnosti s účinností od roku 218 byla přijata legislativa (zákon č. 23/217 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) upravující povinnosti územních samosprávných celků. Zákon stanovuje mimo jiné číselné fiskální pravidlo. Pravidlo stanovuje, že ÚSC musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřesáhla 6 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a pokud je tato hranice překročena: ÚSC má povinnost postupně splácet předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 6 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, pokud ÚSC nesnižuje dluhy alespoň o zákonné minimum, MF ČR v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření Ukazatel Hodnota () Dluh, Průměr příjmů za 4 roky 224 56,6 Fiskální pravidlo,% Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 134 73,96 Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že město Uničov nemá žádný dluh. Strop pro výši dluhu je 134,7 mil. Kč. 12

1.3 ANALÝZA ROZPOČTU V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (212 216) včetně upraveného rozpočtu na rok 217 vyplývají z porovnání roku 216 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 217 (plán hospodaření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně poklesnou o,7 mil. Kč, běžné výdaje se naopak zvýší o 22,7 mil. Kč b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 23,3 mil. Kč, i přesto stále nabývá kladných hodnot, a to 36,9 mil. Kč c) také index provozních úspor vykáže pokles o 1,9 procentního bodu na 17,5 % d) vzhledem k výraznému poklesu výše dluhové služby a růstu dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zlepšení o 2,12 procentního bodu na,2 % Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby dosahuje pozitivního vývoje třída daňových a kapitálových příjmů. Jejich růst proporcionálně převýší pokles nedaňových příjmů a přijatých dotací. Celkový růst příjmů dosahuje 3,4 mil. Kč. Na výdajové straně rostou výdaje v provozní a především pak v kapitálové části rozpočtu, celkový nárůst výdajů je 67,3 mil. Kč. Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu ve druhém měsíci rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu, zejména v dotační oblasti, a tato skutečnost v konečném důsledku mění základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření města. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Pokud porovnáme upravený rozpočet za dva měsíce a účetní skutečnost za celý kalendářní rok minulého období, dostaneme optimističtější hodnoty ukazatelů. Jmenovitě, za rok 216 dosáhly běžné příjmy ve skutečnosti 116, % rozpočtovaného plánu za dva měsíce. Běžné výdaje naopak dosáhly na konci roku nižších hodnot (94,7 % upraveného rozpočtu). Je zřejmé, že provozní výsledek hospodaření dosáhl optimističtějších hodnot, plnění rozpočtu je však nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 Daňové příjmy 15 783 7 413 2 99 13 966 6 79 Nedaňové příjmy 188 3 1 676-1 668-2 731 Kapitálové příjmy -8 4 6 368-4 672 4 511 4 28 Přijaté transfery -1 943-7 37 422-41 965-3 954 Běžné příjmy 11 32 12 827 8 37 9 331-651 Příjmy celkem -3 12 16 776 35 525-25 156 3 422 Běžné výdaje 16 558-1 265 2 816-1 534 22 651 Kapitálové výdaje 7 188-828 38 794-48 43 44 671 Výdaje celkem 23 746-11 93 41 61-49 938 67 323 Provozní přebytek (PP) -5 237 23 92 5 221 1 866-23 32 Rozdíl PP a splátky jistiny -5 256 23 53 5 425 11 343-18 542 Index provozních úspor (%) -3,84 11,1 1,68 4,5-1,94 Dluh. služba/dluh.základna (%) -,5 -,27 -,51 -,1-2,12 Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 217 zobrazuje následující graf. 13

Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů 3 2 1-1 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216-2 -3 Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 217, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 272/216 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k 1.1.216 11 579 procentuelní podíl obce na výnosu daní,8891 počet zaměstnanců k 1.12.215 6 718 procentuelní podíl obce "motivační daň",132597 počet dětí a žáků k 3.9.215 1 367 katastrální výměra k 1.1.216 (ha) 4 827,44 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 217 Daňový příjem Podíl obcí (mld.) Město () RU 217 () DPFO zč -1111 37,55 3 374,6 - Motivační DPFOzč.(1,5 %) 2,39 3 167,26 - DPFO zč - 1111 vč. motivační 39,94 33 541,32 32 5, DPFO sč - 1112 (23,58 %),91 736,11 - DPFO sč - 1112 (3 %),, - DPFO sč - 1112,91 736,11 74, DPFO vyb. srážkou 1113 3,53 2 854,5 2 76, DPPO - 1121 39,89 32 27,55 31 3, DPH - 1211 79,3 64 144,89 62 2, Celkem 163,57 133 546,91 129 5, Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu na rok 217. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Uničov - prav- 14

děpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 217. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle upraveného rozpočtu města. Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 3, % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za adekvátní rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměti, že hodnoty roku 217 nejsou konečné, výše daňových příjmů bude odviset od hospodářské situace státu. Pokud nedojde k zásadním změnám vývoje ekonomiky a efektivnosti výběru daní, je možné v roce 217 očekávat až o 3,5 mil. Kč vyšší příjmy ze sdílených daní. Vlastní investiční aktivita města je příčinou záporného salda hospodaření (bez financování) v roce 213. Po zohlednění financování (uhrazených jistin a přijatých půjček) bylo záporné saldo hospodaření také pouze v roce 213. V celém sledovaném období nebyly přijaty nové úvěry, naopak se podařilo splatit závazky ve výši 26,5 mil. Kč. Hodnota dluhové služby se po celé sledované období každoročně snižovala. Na výši indexu dluhové služby tak měl vliv zejména vývoj dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů). Index se pohyboval v rozmezí od 2,14 % (216) do 2,98 % (212). V celém sledovaném období se jedná o velmi příznivé hodnoty. Město v období 212-216 disponovalo zůstatky na účtech ve výši 2,4 mil. Kč (213) až 82,1 mil. Kč (216). Úroveň dlouhodobých pohledávek byla v celém období relativně nízká, pohybovala se v rozmezí od 3,3 mil. Kč (216) do 15,3 mil. Kč (212). Také objem dlouhodobých závazků je relativně nízký, pohyboval se na úrovni od 1,4 mil. Kč (214) do 7, mil. Kč (215). Stav nesplacených úvěrů kulminoval v roce 212 (2,8 mil. Kč) a dále se meziročně snižoval až na nulovou hodnotu v roce 216. 15

2 Střednědobý výhled rozpočtu města Střednědobý výhled rozpočtu je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů. Výhodou takto sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený střednědobý výhled rozpočtu Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména finančního odboru 2.2 SESTAVENÝ STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU Střednědobý výhled rozpočtu je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany upraveného rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu zahrnuje i specifické částky určené účelovými znaky 131 (Státní příspěvek na výkon pěstounské péče) a 1311 (Dotace na výkon činnosti obce s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí). Tyto účelové transfery i související výdaje byly ponechány vzhledem k jejich přibližně stejné výši a neměnné struktuře po celé výhledové období. V roce 218 je na příjmové straně rozpočtu zahrnut také účelový znak 3363 (MAP - Místní akční plán) ve výši 542,. Na příjmové straně jsou tyto částky zachyceny na neinvestičních transferech (položka 4116 - Ostatní neinvestiční transfery ze státního rozpočtu), na výdajové straně se pak jedná o část výdajů na platy zaměstnanců včetně pojistného, neinvestiční nákupy, apod.). Z vytvořeného rozpočtového výhledu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že rozpočtový výhled je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní meziročně rostou, jsou určeny předpokládaným vývojem na základě státního rozpočtu na rok 217, střednědobého výhledu státu na roky 218 219 a následnou predikcí do roku 222. Ponechána je cca 3,% rezerva oproti predikci MF ČR. Nárůst sdílených daní od roku 216 (skutečnost), resp. 217 (plán rozpočtu) do konce rozpočtového výhledu je 25,8, resp. 21,2 mil. Kč. Provozní přebytek nabývá ve všech letech rozpočtového výhledu kladné hodnoty a od roku 216, resp. 217 do roku 222 vykazuje pokles 1,6 resp. růst 21,7 mil. Kč na hodnotu 58,7 mil. Kč. 16

Na konci období rozpočtového výhledu index provozních úspor nabývá hodnoty 25,6 %, což představuje oproti roku 216, resp. 217 pokles o 2,8, resp. růst 8,1 procentního bodu. V období rozpočtového výhledu 218 222 se počítá s prodejem dlouhodobého majetku v každoroční výši 3,7 mil. Kč (222) - 7,7 mil. Kč (218). Případný další prodej bude odvislý od investiční aktivity města v jednotlivých letech výhledu. Do rozpočtového výhledu nejsou zahrnuty investiční akce. Investiční aktivita bude odvislá od potřeb města a výsledku hospodaření v jednotlivých letech výhledu. Vzhledem k absenci kapitálových výdajů nejsou uvažovány ani investiční transfery. V období výhledu 218-222 se nepočítá s přijetím nového úvěru, vzhledem ke splacení veškerých úvěrových závazků již v roce 216 je index dluhové služby po celé období nulový. Tabulka č. 6: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu Text () 215 216 RU 217 RV 218 RV 219 RV 22 RV 221 RV 222 Daňové příjmy 15 46 164 371 17 45 176 278 181 46 184 881 188 543 192 252 Nedaňové příjmy 22 419 2 751 18 21 17 167 17 178 17 231 17 283 17 336 Provozní dotace 29 878 26 911 22 913 22 193 18 843 18 936 19 3 19 124 Běžné příjmy 22 73 212 34 211 383 215 637 217 482 221 48 224 856 228 712 Kapitálové příjmy 4 51 9 21 13 49 7 7 7 5 5 7 5 2 3 7 Investiční dotace 45 539 6 541 6 585 Kapitálové příjmy celkem 5 49 15 561 19 634 7 7 7 5 5 7 5 2 3 7 Příjmy celkem 252 752 227 596 231 17 223 337 224 982 226 748 23 56 232 412 Běžné výdaje 153 34 151 86 174 457 164 458 165 459 167 35 168 633 17 256 Kapitálové výdaje 84 556 36 153 8 824 Výdaje celkem 237 896 187 959 255 281 164 458 165 459 167 35 168 633 17 256 Saldo bez financování 14 856 39 637-24 264 58 88 59 522 59 713 61 423 62 156 Uhrazené splátky jistiny 5 292 4 815 55 Přijaté půjčky Fin.prostředky minul.let 24 319 Řízení likvidity 136 43 Financování -5 157-4 772 24 264 Příjmy všechny 252 887 227 638 255 336 223 337 224 982 226 748 23 56 232 412 Výdaje všechny 243 188 192 773 255 336 164 458 165 459 167 35 168 633 17 256 Saldo úplné 9 699 34 865 58 88 59 522 59 713 61 423 62 156 Provozní přebytek (PP) 49 363 6 228 36 926 51 18 52 22 54 13 56 223 58 456 Rozdíl PP a splátky jistiny 44 71 55 413 36 871 51 18 52 22 54 13 56 223 58 456 Index provozních úspor (%) 24,35 28,4 17,47 23,73 23,92 24,44 25, 25,56 Dluhová základna 252 752 227 596 231 17 223 337 224 982 226 748 23 56 232 412 Dluhová služba 5 446 4 871 55 Dluh. služba/dluh.základna (%) 2,15 2,14,2,,,,, 2.2.1 Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Saldo bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. Od roku 218 do konce období výhledu nabývá kladných hodnot a meziročně roste. 17

Graf č. 11: Vývoj salda hospodaření 3 25 2 15 1 5-5 212 213 214 215 216 Příjmy celkem 23 464 2 452 217 227 252 752 227 596 231 17 22 932 225 51 227 295 23 632 233 16 Výdaje celkem 183 634 27 38 196 287 237 896 187 959 255 281 164 556 165 637 167 261 168 913 17 617 Saldo bez financování 19 83-6 928 2 941 14 856 39 637-24 264 56 376 59 865 6 34 61 719 62 399 RU 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 2.2.2 Hodnoty provozního hospodaření Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období střednědobého výhledu rozpočtu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů 25 2 15 1 5 Běžné příjmy Běžné výdaje 2.2.3 Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období střednědobého výhledu rozpočtu kladný, a to v rozmezí od 48,7 mil. Kč (218) do 58,7 mil. Kč (222). Vzhledem k nulové výši splátek jistin částky představují využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. 18

Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku 7 6 5 4 3 2 1 Saldo běžného rozpočtu (provozní přebytek) Rozdíl salda běžného rozp. a spl. jistiny 212 213 214 215 216 RU 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 2.2.4 Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index upraveného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 17,5 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k postupnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 25,6 % v roce 222. Hodnota ukazatele se tak pohybuje na optimální úrovni indexu (25 %). Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor 3% 25% 2% 15% 1% 5% % 2.2.5 Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože střednědobý výhled rozpočtu nepočítá s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město použít na financování investičních aktivit a jednorázových akcí neinvestičního charakteru. 19

Tabulka č. 7: Volné finanční prostředky Údaje () 215 216 RU 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 Běžné příjmy 22 73 212 34 211 383 213 192 217 961 221 555 225 392 229 276 Běžné výdaje 153 34 151 86 174 457 164 51 165 582 167 235 168 913 17 617 Provozní přebytek 49 363 6 228 36 926 48 691 52 38 54 32 56 479 58 659 Kapitálové příjmy 5 49 15 561 19 634 7 74 7 54 5 74 5 24 3 74 Kapitálové výdaje 84 556 36 153 8 824 55 55 26 Příjmy všechny 252 887 227 638 255 336 22 932 225 51 227 295 23 632 233 16 Výdaje všechny 243 188 192 773 255 336 164 556 165 637 167 261 168 913 17 617 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) 14 856 39 637-24 264 56 376 59 865 6 34 61 719 62 399 Financování -5 157-4 772 24 264 Uhrazené splátky jistiny 5 292 4 815 55 Volné finanční prostředky 9 699 34 865 56 376 59 865 6 34 61 719 62 399 V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý střednědobý výhled rozpočtu, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že město ve sledovaném období 218-222 může do realizace investičních akcí a jednorázových oprav zapojit finanční prostředky v objemech 56,4 mil. Kč (218) 62,4 mil Kč. (222). Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivního hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města. 2.2.6 Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Město splatilo veškeré úvěry a půjčky již v roce 216 a ve výhledovém období nepočítá s přijetím úvěru nového. Z výše uvedeného vyplývá, že ukazatel dluhové služby v letech 218 222 nabývá nulové hodnoty. Graf č. 15: Vývoj dluhové služby 3 25 2 15 1 5 4% 3% 3% 2% 2% 1% 1% % Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Ukazatel 2

3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let 212-222. Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výši volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu střednědobého výhledu rozpočtu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: A2+ Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. Tabulka č. 8: Vývoj ekonomického hodnocení města v období 212-216 Hodnocení 212 213 214 215 216 217 Dlouhodobé B- A2+ A2+ A2- A2+ A2+ Krátkodobé STR2 STR2 STR2 STR2 STR2 STR2 Vývoj ekonomického hodnocení města Uničov poukazuje na zlepšující se trend vývoj dlouhodobého hodnocení, které je na změny v hospodaření citlivější oproti hodnocení krátkodobému. 21

Závěr Střednědobý výhled rozpočtu pro období 218 222 vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 212-216 a platného rozpočtu roku 217. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby ve střednědobém výhledu rozpočtu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je vzhledem k absenci splátek jistin nulová. Povolena je nejvýše 25-ti procentní hodnota ukazatele. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývoje. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají finanční zdroje na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má volné finanční prostředky na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace a vzhledem k predikovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), mělo by město být obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. Střednědobý výhled rozpočtu slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Střednědobý výhled rozpočtu přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování střednědobého výhledu rozpočtu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekonomické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. S ohledem na legislativní nestabilitu nejen v oblasti sdílených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítat v jednotlivých letech střednědobého výhledu rozpočtu s až cca 4,5 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. 22

Tabulka č. 9: Střednědobý výhled rozpočtu 218 222 ř. Údaje () 215 216 RU 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 15 46 164 371 17 45 176 439 181 622 185 46 188 713 192 426 2 DPFO ze závislé činnosti 26 18 3 477 32 5 34 814 36 928 37 851 38 797 39 767 3 DPFO OSVČ 2 47 1 736 74 747 1 4 1 14 1 24 1 34 4 DPFO vybíraná srážkou 3 18 2 957 2 76 2 854 2 854 2 89 2 933 2 977 5 DP právnických osob 28 15 31 699 31 3 31 459 31 791 32 427 33 238 34 69 6 DP právnických osob za obce 3 96 3 155 4 4 4 4 4 4 7 Daň z přidané hodnoty 54 97 58 95 62 2 65 329 67 691 69 383 71 118 72 896 8 Místní poplatky 4 572 4 981 4 55 4 76 4 76 4 712 4 712 4 718 9 Správní poplatky 4 872 5 91 4 69 4 737 4 784 4 832 4 88 4 88 1 Daň z nemovitostí a z majetku 13 154 12 955 13 8 13 869 13 938 14 8 14 78 14 148 11 Ostatní daňové příjmy 9 679 13 227 13 91 13 923 13 926 13 93 13 933 13 936 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 22 419 2 751 18 21 14 531 14 537 14 584 14 631 14 678 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 2 3 2 178 1 719 1 995 2 16 2 37 2 58 2 8 14 Příjmy z pronájmu 11 569 14 146 13 16 9 412 9 436 9 459 9 483 9 56 15 Výnosy z finančního majetku 355 166 117 145 145 145 145 145 16 Přijaté sankční platby 824 1 28 662 64 64 64 64 64 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 1 937 1 549 1 67 1 299 1 31 1 33 1 35 1 37 18 Přijaté splátky půjček 5 74 1 684 1 44 1 4 1 1 1 1 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 172 825 185 123 188 471 19 97 196 16 199 631 23 344 27 14 2 Neinvestiční dotace (transfery) 29 878 26 66 22 913 22 222 21 81 21 924 22 48 22 172 21 Převody z vlastních fondů (HČ) 251 *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 22 73 212 34 211 383 213 192 217 961 221 555 225 392 229 276 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 4 51 9 21 13 49 7 74 7 54 5 74 5 24 3 74 24 Investiční dotace (transfery) 45 539 6 541 6 585 *25 PŘÍJMY CELKEM 252 752 227 596 231 17 22 932 225 51 227 295 23 632 233 16 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 4 388 43 865 47 798 47 998 48 563 49 55 5 466 51 446 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 2 59 2 627 3 119 3 94 3 129 3 165 3 21 3 238 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 155 58 5 5 5 5 5 5 29 Nákup energií 2 258 2 251 2 523 2 469 2 519 2 569 2 621 2 673 3 Nákup služeb 41 566 4 676 42 712 42 27 42 336 42 577 42 82 43 64 31 Opravy a udržování 14 184 12 879 22 995 16 261 16 383 16 56 16 63 16 754 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 1 75 1 39 1 854 1 742 1 677 1 693 1 79 1 725 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 15 7 14 587 15 297 15 469 15 576 15 685 15 794 15 93 34 Neinvestiční příspěvky PO 26 878 24 157 2 932 2 982 21 38 21 93 21 149 21 25 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 8 147 7 34 8 16 8 7 8 145 8 221 8 297 8 374 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 774 855 1 47 1 53 1 6 1 66 1 72 1 79 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 317 1 23 8 16 5 15 5 15 5 15 5 15 5 15 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 153 34 151 86 174 457 164 51 165 582 167 235 168 913 17 617 39 Kapitálové výdaje 84 556 36 153 8 824 55 55 26 *4 VÝDAJE CELKEM 237 896 187 959 255 281 164 556 165 637 167 261 168 913 17 617 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 14 856 39 637-24 264 56 376 59 865 6 34 61 719 62 399 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 5 292 4 815 55 43 Přijaté půjčky 44 Změna stavu na bankovních účtech 24 319 45 Řízení likvidity 136 43 *46 FINANCOVÁNÍ -5 157-4 772 24 264 *47 PŘÍJMY všechny 252 887 227 638 255 336 22 932 225 51 227 295 23 632 233 16 *48 VÝDAJE všechny 243 188 192 773 255 336 164 556 165 637 167 261 168 913 17 617 *49 SALDO úplné 9 699 34 865 56 376 59 865 6 34 61 719 62 399 *5 Provozní přebytek 49 363 6 228 36 926 48 691 52 38 54 32 56 479 58 659 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 44 71 55 413 36 871 48 691 52 38 54 32 56 479 58 659 *52 Index provozních úspor 24,35 28,4 17,47 22,84 24,3 24,52 25,6 25,58 *53 Dluhová základna 252 752 227 596 231 17 22 932 225 51 227 295 23 632 233 16 *54 Dluhová služba 5 446 4 871 55 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 2,15 2,14,2,,,,, 23

Seznam tabulek a grafů Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření... 7 Graf č. 2: Vývoj sdílených daní... 7 Graf č. 3: Vývoj příjmů... 8 Graf č. 4: Vývoj vybraných výdajových skupin... 9 Graf č. 5: Vývoj výdajů... 9 Graf č. 6: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů... 1 Graf č. 7: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku... 11 Graf č. 8: Vývoj indexu provozních úspor... 11 Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin... 12 Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů... 14 Graf č. 11: Vývoj salda hospodaření... 18 Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů... 18 Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku... 19 Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor... 19 Graf č. 15: Vývoj dluhové služby... 2 Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města... 6 Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období 214 216... 1 Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření... 12 Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření... 13 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 217... 14 Tabulka č. 6: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu... 17 Tabulka č. 7: Volné finanční prostředky... 2 Tabulka č. 8: Vývoj ekonomického hodnocení města v období 212-216... 21 Tabulka č. 9: Střednědobý výhled rozpočtu 218 222... 23 24