Svalová tkáň Svalová soustava

Podobné dokumenty
Svalová tkáň Svalová soustava

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Sval. Svalová tkáň. Svalová tkáň. Tvary svalů. Druhy svalů dle funkce. Inervace tkáně. aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň

SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Svalová tkáň. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie a embryologie LF MU.

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Téma I: Tkáň svalová

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

pracovní list studenta

Pohybová soustava - svalová soustava

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Přeměna chemické energie v mechanickou

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Živá soustava, hierarchie ž.s.

ší šířenší

Genetika člověka GCPSB

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

Přednáška 5 Biomechanika svalu

Neurony a neuroglie /

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

FYZIOLOGIE ZÁTĚŽZ ĚŽE

HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Fyziologické principy pohybu

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton?

Vazivo. Chrupavka. Kost

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

Cytologie. Přednáška 2010

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOFYZIKY A FYZIKÁLNÍ CHEMIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Biomechanika svalů

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

Seminář pro maturanty

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Sada živočišná buňka 12 preparátů Kat.číslo

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.

Struktura a funkce biomakromolekul

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

Myologie. Soustava svalová

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

SVALY. - kosterních a kožních svalů je v lidském těle 600, 1/3 ½ celkové váhy těla

Technologie masa I ÚSTAV KONZERVACE POTRAVIN

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Velikost živočišných buněk

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Agronomická fakulta Ústav chovu hospodářských zvířat BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Epitely a jejich variace

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Příloha 1, Otázky na kontroly

Transkript:

Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň tvoří svaly Svalová soustava soubor svalů

Sval vysoce specializovaný orgán pohyb jako odpověď na vlivy okolí pohyb v prostoru pohyb částí těla vzhledem tělu

Fyziologické vlastnosti svalu excitabilita (vzrušivost) schopnost reagovat kontraktilita (stažlivost) schopnost zkrácení elasticita (pružnost) shopnost návratu pův. délky stálý svalový tonus (napětí)

Zákl. vlastnost - kontraktilita Kontraktilita - kontraktilní proteiny v buňkách (aktin a myosin - vlákna) Kontraktilní proteiny orientované paralelně s dlouhou osou buňky ve směru kontrakce Kontrakce a relaxace pohyb

Svalová tkáň - typy 1. příčně pruhovaná kosterní 2. příčně pruhovaná srdeční 3. hladká Složení tkáně: svalové buňky a vazivo (cévy, nervy)

Základní stavební jednotkou svalové tkáně je svalová buňka! Svalové vlákno příč. pruh. (rhabdomyocyt) Svalová buňka srdeční (kardiomyocyt) Svalová buňka hladká (leiomyocyt)

Terminologie mys/myos (sval) myocyt (svalová buňka) sarx/sarcós (maso): buněčná membrána = sarkolema cytoplazma = sarkoplazma hladké ER = sarkoplazmatické retikulum

Vazivo ve svalu Obsahuje cévy a nervy

Svalová tkáň příčně pruhovaná kosterní morfologická a funkční jednotka: svalové vlákno (rhabdomyocyt) mnohojaderný útvar (=syncytium) s jádry uloženými periferně (pod sarkolemou) průměr: 25-100 m délka: milimetry až centimetry (až 15 cm)

Primární svazek svalových vláken (rhabdomyocytů)

Stavba svalového vlákna (rhabdomyocytu) sarkolema + T-tubuly jádra (25-40 na 1mm délky) sarkoplazma: myoglobin (přenos O 2 ) myofibrily (příčně pruhované 1 2 µm tlusté vláknité útvary) organely: mitochondrie, Golgiho aparát, sarkoplazmatické retikulum (Ca 2+ ) inkluze (glykogen)

Rhabdomyocyt = svalové vlákno (buňka) Sval. vlákno morfol. a funkční jednotka koster. svalu [Ø 25 100 ] Myofibrila strukturní složka sarkoplazmy [Ø 0,5 1,5 ] Myofilamentum aktin a myosin, uspořádání do sarkomer (několik v délce myofibrily) [Ø 8 and 15 nm] Sarkomera nejmenší kontraktilní jednotka [2,5 4 m]

Svalové vlákno (rhabdomyocyt) myofibrila myofilamenta myofilamenta

RHABDOMYOCYT termální cisterny ER sarkolema triáda: t-tubulus ER jádro buňky myofibrila mitochondrie 20-100 m sarkoplazma

SARKOMERA A-proužek I-proužek H -zóna Aktinové vlákno Myosinové vl. Z-linie Z-linie M- linie sarkomera

Sarkoplazmatické retikulum = hladké endoplazmatické retikulum (rezervoár Ca iontů) T-tubulus = invaginace sarkolemy (šíření vzruchu do buňky) Tubuly SR Terminální cisterna T tubulus Terminální cisterna triáda

T-tubulus terminální cisterny

Stavba myofibril izotropní úseky (I-proužky) světlé, Z-linie (telofragma) anizotropní úseky (A-proužky) tmavé, M-linie (mezofragma), H-proužek Sarkomera úsek mezi dvěma Z-liniemi

Myofilamenta tlustá: výlučně v rozsahu A-proužku, myozin, tloušťka 15 nm, délka 1,6 1,8 µm tenká: v rozsahu I-proužku (zasahují i do anizotropních úseků), F-aktin a regulační proteiny, tloušťka 6-7 nm, délka 1,5 µm zkrácení myofibril při svalovém stahu se děje na principu posuvného mechanismu, délka tenkých a tlustých filament se při kontrakci nemění

Stavba myofilament Tlustá myofilamenta - myozin (molekuly tvaru golfové hole - hlavice, krček a tyčinkovitá násada) Tenká myofilamenta - aktin + regulační proteinový komplex troponinu a tropomyosinu Tropomyozin obtáčí vlákno aktinu troponin (3 podjednotky: TpT váže troponin k tropomyozinu, TpI inhibuje interakci aktinu s myozinem a TpC odpovídá za vazbu vápenatých iontů

Aktin Vlákna aktinu (F-aktin, fibrilární) jsou složena z polymerizovaných molekul globulárního proteinu G- aktinu o průměru 5,6nm. Z-linie = α-aktin

Myosin Molekula myosinu je podstatně větší Na povrchu vlákna jsou hlavice spojené s vláknem flexibilním krčkem. Hlavice mají ATPázovou aktivitu

Svalová kontrakce

Kontraktilní jednotka a princip svalové kontrakce Za kontrakci svalové buňky zodpovídají proteiny, které se vůči sobě za spotřeby ATP a účasti dalších látek (Ca 2+, regulační proteiny) posouvají. Tyto proteiny jsou uspořádány do specifických útvarů (tvaru válce) nazývaných myofibrily. Myofibrila se dá dále rozčlenit na menší úseky, které nazýváme sarkomery. Sarkomera je nejmenší funkční jednotkou myofibril.

Myofibrila myofilamenta sarkomera

Fáze svalové kontrakce přenos vzruchu depolarizace sarkolemy depolarizace sarkolemy postupuje prostřednictvím T-tubulů do oblasti triád, přestup na membrány sarkoplazmatického retikula výstup Ca 2+ do sarkoplazmy Ca 2+ se váže na troponin C odkrytí vazebných míst pro myozinové hlavice na aktinových filamentech

Fáze svalové kontrakce myozinové hlavice se přikládají k aktinovému filamentu, uvolní se energie, která způsobí ohnutí krčku a hlavice, což vede k posunutí aktinových vláken ke středu sarkomery po ukončení depolarizace jsou Ca 2+ pumpovány ze sarkoplazmy nazpět do sarkoplazmatického retikula

Myofibrila Sarkomera - aktinová + myosinová myofilamenta I- proužek (izotropní) aktin A-proužek (anizotropní) aktin + myosin Z-linie M-linie H-zóna (jen na nekontrahované sarkomeře)

Klasifikace svalových vláken Červená vlákna myoglobin, mitochondrie, lipid. kapky myofibrily, glykogen pomalá, vytrvalá kontrakce Bílá vlákna myoglobin, mitochondrie, lipid. kapky myofibrily, glykogen rychlá, krátká kontrakce Intermediární vlákna rychlá, vytrvalá kontrakce

Charakteristika jednotlivých typů svalových vláken Vlákna Červená Intermediární Bílá Barva Tmavá (červená) Tmavá (červená) Světlá (bílá) Obsah myoglobinu Počet mitochondrií ATPazová aktivita Vysoký Střední Nízký Hodně malých Hodně velkých Málo malých Nízká Vysoká Vysoká Typ metabolismu Oxidativní Aerobní i anaerobní Anaerobní Stah Pomalý Rychlý Rychlý Unavitelnost Velmi malá Malá Vysoká Hustota vlásečnic Vysoká Vysoká Nízká

Svalová vlákna červená, bílá a intermediární

Sval Masitá část svalu Šlacha Nervově-cévní svazek Pomocná svalová zařízení

Masitá část svalu Tvar různý, barva červenohnědá, schopnost kontrakce Primární snopce 10 50 rhabdomyocytů (sval. vláken) Endomysium (jemné vazivo, kolag. a retikul. vlákna, oj. fibrocyty) Sekundární snopce Perimysium (řídké kolag. vazivo, cévy, nervy, tuk. buňky) Terciární snopce (svazek) celý sval Epimysium (husté kolag. vazivo neuspořádané) Svalová fascie Obal svalu

Šlacha

Šlacha Husté kolag. vazivo neuspořádané: - svazky kolag. vláken (fibrae tendinae) - fibrocyty (křídlaté buňky) Peritenonium povrchový obal šlachy

Spojení šlacha sval

Zásobení svalu cévy i nervy se větví ve vazivu svalu senzitivní nervy nervosvalová vřeténka (délka svalu) šlachová vřeténka (napětí svalu) volná nervová zakončení (bolest) motorické nervy, motorická jednotka myelinizované axony motoneuronů v míše motorické ploténky

Golgiho šlachové vřeténko -na přechodu šlachy ve sval -registrace svalového napětí a tlaku na šlachu

Motorická ploténka (průkaz acetylcholinesterázy)

Fascia muscularis

Pomocná svalová zařízení vazivové struktury: 1. Povázky (fascie), 2. Kladky (trochleae), 3. Šlachové pochvy (vaginae tendineum) synovie Vagina fibrosa kost vagina synovialis mesotenonium viscerální list parietální list 4. Synoviální váčky (bursae synoviales)

Svalová tkáň příčně pruhovaná srdeční morfologická a funkční jednotka: srdeční svalová buňka (kardiomyocyt) cylindrická buňka s 1 2 jádry uloženými centrálně průměr: 15 m délka: 85-100 m Buňky jsou spojeny do vláken nebo prostorových sítí interkalárními disky.

řetězec kardiomyocytů kapilára s erytrocyty Interkalární disk

Kardiomyocyty

Kardiomyocyty pracovní (kontraktilní) vzrušivé jednojaderná bb. - oválné jádro centrálně množství mitochondrií GER, GA, glykogen, lipidy kontraktilní aparát - jako v kosterním svalu terminální cisterny SR a T-tubuly tvoří diády na úrovni Z-linií v síních granula aurikulinu (natriuretický faktor)

Kardiomyocyt -Kratší sarkomery -Diády - T-tubulus kolem Z-linie, jen v komorách (ne v síních

Interkalární disk schodovité spojení sousedních kardiomyocytů intercelulární spoje desmosom fasciae adherentes gap junction (nexus)

Vzrušivé ( nonkontraktilní) kardiomyocyty součást převodního /excitomotorického/ aparátu srdce: sinusový a síňokomorový uzlík, Hissův svazek rozdělený na pravé a levé raménko a Purkyňova vlákna nízký počet myofibril, zvýšený obsah glykogenu v sarkoplazmě, chybění T-tubulů a interkalárních disků a hojné spoje typu nexusů

Pracovní kardiomyocyty Vzrušivé kardiomyocyty

Svalová tkáň hladká morfologická a funkční jednotka: svalová buňka (leiomyocyt) buňka s 1 jádrem uloženým centrálně průměr: 3-10 m délka: 20-200 m

Hladká svalová tkáň Schopnost hypertrofie (gravidní uterus) Jádro centrálně Myofilamenta nejsou uspořádána do myofibril, (buňka nevykazuje příčné pruhování). Mezibuněčné spoje nexusy, desmosomy, ZO Na povrchu buněk lamina basalis (jsou schopny produkovat kolagen a elastin např. ve stěně cév)

Leiomyocyt sarkoplazmatické retikulum: pouze izolované váčky, chybějí terminální cisterny i T-tubuly kaveoly ( T-tubuly) tenká (aktinová) a tlustá (mysionová) myofilamenta uspořádána do složité prostorové sítě, chybí periodické střídání obou typů filament (= nejsou vytvořeny myofibrily)

Aktinová myofilamenta fokálně adherují k sarkolemě nebo do denzních tělísek ( Z-linie) v sarkoplazmě. Kalmodulin ( troponin) Sarkoplazmatické retikulum jen krátké tubuly; kaveoly přesun Ca 2+

Části 2 leiomyocytů

Leiomyocyty - ELM

Mechanizmus kontrakce - Ca 2+ (vstup do buňky), vazba na kalmodulin - Ca 2+ -kalmodulin aktivuje myosin-kinázu (přes camp) - ATP ADP - vazba aktinu na myosin dále jako u kosterní svaloviny

Svalová tkáň shrnutí znak Kosterní tkáň svalová Srdeční tkáň svalová Hladká tkáň svalová Původ mezoderm (myotomy) mezoderm (kardiogenní ploténka) mezenchym Stavební jednotka rhabdomyocyt (svalové vlákno) kardiomyocyt leiomyocyt Velikost tl. 100µm d. mm až cm tl. 10-15 µm d. 85-100 µm tl. 3-10 µm d. 20-500 µm Počet jader mnoho 1(2) 1 Umístění jádra pod sarkolemou uprostřed uprostřed regenerace velmi omezená žádná regeneruje

Regenerace svalové tkáně vysoce diferencovaná tkáň (zejména příčně pruhovaná) nízká schopnost regenerace srdeční sval se hojí jizvou kosterní sval se hojí jizvou + lehce regeneruje ze satelitových bb. hladké svalové bb. se dělí a snadno regenerují

svalová tkáň příčný řez hladká srdeční kosterní

sarkomera