POTŘEBY MATEŘSKÝCH ŠKOL V RÁMCI PROJEKTU OP VVV 2015-2020

POTŘEBY MATEŘSKÝCH ŠKOL V RÁMCI PROJEKTU OP VVV 2015-2020 PRACOVNÍ DOTAZNÍK PRO PŘÍPRAVNOU (OFFLINE) FÁZI ŠETŘENÍ V MATEŘSKÝCH ŠKOLÁCH Vážení pedagogové. Obracíme se na Vás s žádostí o vyplnění dotazníku, který slouží ke stanovení potřeb mateřských škol v oblastech podporovaných evropskými fondy v letech 2015-2020. Dotazník je určen všem mateřským školám. Přidanou hodnotou škole je kromě získání vlastních dat a plánu rozvoje také doporučení z OP VVV, kam je možné podporu škole směrovat. Anonymita vyplnění dotazníku je zaručena MŠMT díky tomu, že data budou zpracována pouze v agregované podobě za ORP, regiony apod. Předpokládáme, že si škola bude chtít odpovědi promyslet, prodiskutovat a teprve poté stanovit optimální plán na čerpání podpory v letech 2015 2020. Pro tento účel je k dispozici tento offline dotazník, aby bylo možné ho elektronicky rozposlat, případně vytisknout a připravit finální odpovědi pro jednotlivé oblasti podpory školy z EU. Shodný online dotazník bude škole k vyplnění zpřístupněn ke dni 7. 12. 2015 přes rozhraní MŠMT (adresa a přihlášení viz Pokyny). Vyplnění a odeslání bude možné v době od 7. 12. 2015 do 16. 12. 2015. Děkujeme Vám za spolupráci a dodržení pokynů k vyplňování. STRUKTURA DOTAZNÍKU I. PODPORA INKLUZIVNÍHO / SPOLEČNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ...2 II. ROZVOJ ČTENÁŘSKÉ A MATEMATICKÉ PREGRAMOTNOSTI...6 III. PODPORA KOMPETENCÍ K INICIATIVĚ A KREATIVITĚ...8 IV. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ...9 V. PODPORA SOCIÁLNÍCH A OBČANSKÝCH DOVEDNOSTÍ A DALŠÍCH KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ... 11 VI. PODPORA DIGITÁLNÍCH KOMPETENCÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ... 12 VII. ROZVOJ INFRASTRUKTURY MATEŘSKÉ ŠKOLY... 13 VIII. OBLASTI ROZVOJE Z PROJEKTU OP VVV... 15 1

I. PODPORA INKLUZIVNÍHO / SPOLEČNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 1 TABULKA Č. 1: Oblast inkluze/společného vzdělávání je jednou ze strategických priorit rozvoje školství v ČR. Rádi bychom, abyste prostřednictvím našich otázek našli prostor pro a naení vyšší úrovně poskytování služeb školy v této oblasti. Znamená to, že příslušnou činnost vyhodnotíte podle objektivního u a určíte, zda ji chcete v období 2016 2020 (ve dvou fázích: v období 2016 2018 a 2019 2020) zlepšovat. Při posuzování aktuálního u i zamýšleného plánu se pokuste, aby a plán byly pro Vaši školu reálné, přínosné a efektivní. Hodnotící škála ve sloupci : 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizované na základní úrovni, je prostor na ) 4. Ideální (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Možnosti ve sloupci : 1. Neplánujeme zlepšit/rozvíjet 2. Plánujeme zlepšit/rozvíjet v období 2016 2018 3. Plánujeme zlepšit/rozvíjet v období 2019 2020 Inkluze 1. Škola dokáže přijmout ke vzdělávání všechny děti bez rozdílu (včetně dětí s odlišným kulturním prostředím, sociálním znevýhodněním, cizince, děti se SVP 2 apod.) 2. Škola je bezbariérová (jedná se o bezbariérovost jak vnější, tj. zpřístupnění školy, tak i vnitřní, tj. přizpůsobení a vybavení tříd a dalších prostorů školy) 3. Škola umí komunikovat s dětmi, rodiči i pedagogy, vnímá jejich potřeby a systematicky rozvíjí školní kulturu, bezpečné a otevřené klima školy 4. Škola umožňuje pedagogům navázat vztahy s místními a regionálními školami různých úrovní (společné diskuze, sdílení dobré praxe, akce pro jiné školy nebo s jinými školami apod.) 5. Vedení školy vytváří podmínky pro realizaci inkluzivních principů ve vzdělávání na škole (zajišťování odborné, materiální a finanční podpory, dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, vzájemného učení pedagogických pracovníků; pravidelná metodická setkání členů pedagogického sboru aj.) 6. Škola upravuje organizaci a průběh vzdělávání v souladu s potřebami dětí se speciálními vzdělávacími potřebami 7. Škola má vytvořený systém podpory pro děti se SVP 2 (je vybavena kompenzačními/ speciálními pomůckami, využívá služeb asistenta pedagoga atd.) 8. Pedagogové umí využívat speciální pomůcky i kompenzační pomůcky 9. Škola podporuje bezproblémový přechod všech dětí bez rozdílu na základní školy 10. Pedagogové spolupracují při naplňování vzdělávacích potřeb dětí (např. společnými poradami týkajícími se vzdělávání těchto dětí apod.) 1 Inkluzivní vzdělávání vychází z požadavku přizpůsobení edukačního prostředí dětem. Umí pracovat s heterogenní skupinou dětí a dokáže tak akceptovat různorodost pohlaví, národnosti, kultury, sociálního prostředí; pracuje s různou úrovní předpokladů dětí, dokáže vzdělávat děti s různou úrovní nadání i handicapy. Inkluzivní vzdělávání dává možnost vytvoření školy pro všechny. (definice vychází z konceptů inkluze P. Farrella a M. Ainscowa) 2 Děti se speciálními vzdělávacími potřebami. 2

Inkluze 11. Pedagogové školy jsou schopni vhodně přizpůsobit obsah vzdělávání, upravit formy a metody vzdělávání a nait různé úrovně obtížnosti v souladu se specifiky a potřebami žáků tak, aby bylo dosaženo a využito maximálních možností vzdělávaného žáka 12. Pedagogové umí spolupracovat ve výuce s dalšími pedagogickými (asistent pedagoga, další pedagog) i nepedagogickými pracovníky (tlumočník do českého znakového jazyka, osobní asistent) 13. Škola zajišťuje dětem se speciálními vzdělávacími potřebami účast na aktivitách nad rámec školní práce, které směřují k rozvoji dovedností, schopností a postojů dítěte 14. Učitelé realizují pedagogickou diagnostiku dětí, vyhodnocují její výsledky a v souladu s nimi volí formy a metody výuky, resp. kroky další péče o děti 15. Škola poskytuje výuku českého jazyka pro cizince 16. Pedagogové využívají v komunikaci s dítětem popisnou slovní zpětnou vazbu, vytvářejí prostor k sebehodnocení dítěte a k rozvoji jeho motivace ke vzdělávání 17. Škola klade důraz nejen na budování vlastního úspěchu dítěte, ale i na odbourávání bariér mezi lidmi, vede k sounáležitosti s ostatními dětmi a dalšími lidmi apod. 18. Učitelé vnímají tvořivým způsobem rozdíly mezi dětmi jako zdroj zkušeností a příležitost k vlastnímu seberozvoji 19. Škola učí všechny děti uvědomovat si práva a povinnosti (vina, trest, spravedlnost, Úmluva o právech dítěte apod.) Podíváte-li se na výčet výše uvedených obecných prvků inkluze / společného vzdělávání, přidali byste do výčtu nějaký výrok, který má z Vašeho pohledu zásadní význam a ve výčtu chybí?. TABULKA Č. 2: Které školní a školské odborné služby nebo služby jiného subjektu podílejícího se na vzdělávání škola využívá? 1. Speciálně pedagogické centrum 2. Středisko výchovné péče 3. Pedagogicko - psychologická poradna 4. Nestátní neziskové organizace 5. Orgán sociálně právní ochrany dětí 6. Žádné z uvedených TABULKA Č. 3: Na jaké překážky v rámci podpory inkluze / společného vzdělávání na škole narážíte? Instrukce: ze seznamu vyberte ty překážky, na něž při realizaci činností na podporu inkluzivního / společného vzdělávání narážíte 1. Nedostatečné finanční zajištění personálních nákladů na práci s heterogenními 3 skupinami dětí (např. asistentů pedagoga, pedagogické i nepedagogické pracovníky) 2. Nedostatečná vzájemná komunikace školy a rodiny (nezvládání řešení konfliktů a problémů, nedostatečná schopnost školy obhájit vlastní názory a postupy apod.) 3. Nedostatečná schopnost učitelů pracovat s heterogenní skupinou 3 4. Velký počet dětí ve třídách 3 Nejen ve významu věkově heterogenních tříd, ale i ve významu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a intaktních. 3

5. Na školu je tlačeno ze strany státu na rychlou změnu stávajícího systému 6. Nezájem učitelů o zavedení inkluzivního prostředí školy (nezájem o změnu metod, forem a stylu práce) 7. Zřizovatel školy nepovažuje téma inkluze za prioritu 8. Problematika je nová, nerozumíme jí, nemáme žádné zkušenosti v oblasti inkluze/společného vzdělávání 9. Nedostatek příležitostí ke vzdělávání v oblasti inkluze/společného vzdělávání pro pedagogy 10. Nedostatečná kampaň/osvěta v oblasti inkluze/společného vzdělávání pro většinovou veřejnost, pro rodiče, pro rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami apod. 11. Nedostatek vzdělávacích materiálů, pomůcek a metodik v oblasti inkluze vč. metodické podpory ze strany MŠMT 12. Nedostatek finančních prostředků pro realizaci mimoškolního vzdělávání pro znevýhodněné děti (např. výy, exkurze, kroužky apod.) 13. Technická nemožnost bezbariérových úprav školy 14. Jiné: vypište Která z výše uvedených překážek je pro Vaši školu nejvýznamnější? Odpovězte prosím číslem možnosti od 1 do 14. TABULKA Č. 4: Jednou z primárních podmínek, kdy je možné školu považovat za inkluzivní, je zpřístupnění předškolního vzdělávání všem dětem. Rádi bychom proto sérií následujících otázek pojmenovali potřeby Vaší školy v oblasti inkluze a dále Vám nabídli možnosti situace. Uveďte prosím ke každé cílové skupině příslušné počty dětí a úvazků asistentů pedagoga k 1. 12. 2015. Pokud v příslušné skupině nemáte žádné dítě / žádného asistenta pedagoga uveďte prosím 0. Cílové skupiny 1. Děti se sociálním znevýhodněním 6 (identifikovaných se SVP) 2. Děti se zdravotním znevýhodněním 7 (identifikovaných se SVP) 3. Děti se zdravotním postižením 8 (identifikovaných se SVP) Počet dětí Počet dětí, které by škola potřebovala podpořit a nezískala na ně zdroje Počet úvazků asistentů pedagoga 4 Optimální počet úvazků asistentů pedagoga 5 Počet dětí, které škola odmítla přijmout pro školní rok 2015/2016 s ohledem na nedostatek prostředků nebo možností školy 4 Jde o součet pracovních úvazků za asistenty pedagoga školy pro všechny děti z cílové skupiny k 1. 12. 2015. Příklad: Při používání 1 asistenta s rozděleným úvazkem na 2 děti se SVP bude např. půl úvazku (0,5) asistenta pedagoga u dítěte se zdravotním postižením a druhá půlka úvazku (0,5) u dítěte se zdravotním znevýhodněním. Pokud nebyly žádné úvazky, uveďte 0. 5 Optimálním počtem úvazků asistenta pedagoga se rozumí takový počet, který podle Vás uspokojí 100 % potřeb dětí z jednotlivých cílových skupin. 6 Sociálním znevýhodněním je a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním poením, ohrožení sociálně patologickými jevy; b) nařízená úní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo c) poení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu ( 16 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů). 7 Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání ( 16 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů). 8 Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování ( 16 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů). 4

Cílové skupiny 4. Celkový počet identifikovaných dětí se SVP (každý je započítán jen jednou) 5. Mimořádně nadané děti 6. Děti-cizinci (děti s odlišným mateřským jazykem) Počet dětí Počet dětí, které by škola potřebovala podpořit a nezískala na ně zdroje Počet úvazků asistentů pedagoga 4 Optimální počet úvazků asistentů pedagoga 5 Počet dětí, které škola odmítla přijmout pro školní rok 2015/2016 s ohledem na nedostatek prostředků nebo možností školy X X X X Odhadněte prosím orientačně, kolik peněz se Vám nedostává na ební úpravy týkající se uspokojení potřeb všech dětí se speciálními vzdělávacími potřebami na Vaší škole v tomto kalendářním roce? Kč Odhadněte prosím orientačně, kolik peněz se Vám nedostává na uspokojení potřeb všech dětí se speciálními vzdělávacími potřebami kompenzačními a speciálními pomůckami na Vaší škole v tomto kalendářním roce? Kč Kolik pedagogických pracovníků (fyzických osob) je plně kompetentních pro vzdělávání heterogenních skupin dětí 9 (vč. dětí se speciálními vzdělávacími potřebami)? Kolik pedagogických pracovníků (fyzických osob) je ochotno začít využívat nové metody/postupy při vzdělávání heterogenních skupin dětí 9 (vč. dětí se speciálními vzdělávacími potřebami)? 9 Nejen ve významu věkově heterogenních tříd, ale i ve významu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a intaktních. 5

II. ROZVOJ ČTENÁŘSKÉ A MATEMATICKÉ PREGRAMOTNOSTI Jednotlivé oblasti rozvoje pregramotnosti jsou jednou ze strategických priorit rozvoje školství v ČR. Rádi bychom, abyste prostřednictvím našich otázek našli prostor pro následnou diskuzi o možnostech a naení vyšší úrovně poskytování služeb školy v této oblasti. Znamená to, že příslušnou činnost vyhodnotíte podle objektivního u a určíte, zda ji chcete v období 2016 2020 (ve dvou fázích: v období 2016 2018 a 2019 2020) zlepšovat. Při posuzování aktuálního u i zamýšleného plánu se pokuste, aby a plán byly pro Vaši školu reálné, přínosné a efektivní. Hodnotící škála ve sloupci : 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizované na základní úrovni, je prostor na ) 4. Ideální (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Možnosti ve sloupci : 1. Neplánujeme zlepšit/rozvíjet 2. Plánujeme zlepšit/rozvíjet v období 2016 2018 3. Plánujeme zlepšit/rozvíjet v období 2019 2020 TABULKA Č. 1: Čtenářská pregramotnost 10 1. Škola podporuje rozvoj čtenářské pregramotnosti a řečových aktivit v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) 2. Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti čtenářské pregramotnosti a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) 3. Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol 4. Ve škole existuje a/nebo je využívána knihovna (školní, místní) 5. Ve škole jsou realizovány akce pro děti na podporu čtenářské pregramotnosti a zvýšení motivace ke čtenářství (např. výy dětských knih, knižních ilustrací, malování děje pohádkových příběhů, hry na poy z kin apod.) 6. Škola informuje a spolupracuje v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti s rodiči (např. předení služeb školy v oblasti čtenářské pregramotnosti, služeb knihovny, kroužků, aktivit spojených s čtenářskou pregramotností apod.) 7. Ve škole existuje čtenářsky podnětné prostředí (čtenářské koutky, nástěnky, místo pro vyování apod.) 8. Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením v oblasti čtenářské pregramotnosti 9. Ve škole jsou využívány interaktivní metody a pomůcky v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti 10. Škola pravidelně nakupuje aktuální beletrii a další literaturu, multimédia pro rozvoj čtenářské pregramotnosti 10 Čtenářskou pregramotností se rozumí především rozvoj vyjadřování, komunikace, poznávacích procesů a psychických funkcí u dětí, příprava na rozvoj (počáteční) čtenářské gramotnosti na ZŠ, rozvoj osobnosti dítěte a jeho motivace ke čtenářství. Jedná se o nastartování celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech. 6

TABULKA Č. 2: Matematická pregramotnost 11 1. Škola podporuje rozvoj matematické pregramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) 2. Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti matematické pregramotnosti a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) 3. Učitelé MŠ využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol 4. Škola systematicky rozvíjí matematické myšlení (využívání příkladů k řešení a pochopení každodenních situací, návštěva science center apod.) 5. Škola podporuje individuální práci s dětmi s mimořádným zájmem o počítání nebo logiku 6. Škola informuje a spolupracuje v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti s rodiči 7. Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro rozvoj matematické pregramotnosti 8. Ve škole jsou využívány interaktivní metody a pomůcky v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti 9. Škola pravidelně nakupuje aktuální literaturu, multimédia pro rozvoj matematické pregramotnosti TABULKA Č. 3: Jaké překážky v oblasti rozvoje čtenářské a matematické pregramotnosti máte u Vás na škole? Instrukce: ze seznamu vyberte ty překážky, na něž při realizaci činností v rámci rozvoje pregramotností narážíte. Jaké překážky v oblasti rozvoje čtenářské a matematické pregramotnosti máte u Vás na škole? ČG MG 1. Nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné pregramotnosti (nedostatečné materiálně technické zázemí, chybějící finance na inovace a výměnu pomůcek k rozvoji pregramotností, nedostatečný počet pomůcek apod.) 2. Nedostatečná kvalita didaktických materiálů (pracovní listy, úlohy, rébusy apod.) 3. Nedostatek interaktivních metod a pomůcek pro rozvoj pregramotnosti 4. Nedostatečné uplatňování metod a forem vzdělávání ve vztahu k heterogenním skupinám dětí 12 5. Nedostatečné uplatňování individuálního přístupu k dětem 6. Nedostupnost informačních a komunikačních technologií pro rozvoj příslušné gramotnosti 7. Nedostatek příležitostí ke vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti příslušné pregramotnosti 8. Nedostatečný rozvoj mentoringu 13 a dalších kolegiálních forem podpory na škole ve vztahu k příslušným gramotnostem (malá kreativita, stereotyp vyučujících, nízká sebemotivace apod.) 9. Nepravidelnost aktivit v oblasti rozvoje příslušné pregramotnosti 10. Nedostatečný tlak na implementaci rozvoje příslušné pregramotnosti na úrovni školy 11. Nedostatečný tlak na implementaci rozvoje příslušné pregramotnosti na národní úrovni 12. Nedostatek možností pro sdílení dobré praxe 11 Matematická pregramotnost nebo předmatematická gramotnost - jde o rozvíjení základních početních před, užívání základních číselných a matematických pojmů a vnímání elementárních matematických souvislostí. Je to příprava na matematickou gramotnost, tj. schopnost jedince poznat a pochopit roli, kterou hraje matematika ve světě, používat matematické znalosti a dovednosti k vymezení, formulování a řešení problémů z různých oblastí a kontextů a k interpretaci jejich řešení. Jedná se o používání matematiky v celé řadě situací, od každodenních a jednoduchých až po neobvyklé a složité. 12 Nejen ve významu věkově heterogenních tříd, ale i ve významu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a intaktních. 13 Mentoring forma individuálního profesního rozvoje učitele prostřednictvím mentora, který mu předává expertní a procesní znalost, oborovou či metodologickou připravenost, a přihlíží k úrovni jeho dosavadních pedagogických kompetencí. 7

Jaké překážky v oblasti rozvoje čtenářské a matematické pregramotnosti máte u Vás na škole? ČG MG 13. Nezájem ze strany rodičů 14. Nedostatečná podpora ze strany zřizovatele 15. Absence pozice samostatného pracovníka nebo pracovníků pro rozvoj příslušné pregramotnosti 16. Nízká úroveň kooperace školy s dalšími aktéry k rozvoji pregramotnosti (projekty se školami, s obcemi, science centry, neziskovými organizacemi apod.) 17. Jiný, pro školu důležitý prvek:. Která z výše uvedených překážek je pro Vaši školu nejvýznamnější v jednotlivých oblastech rozvoje pregramotností? Odpovězte, prosím, číslem možnosti od 1 do 17. Čtenářská pregramotnost Matematická pregramotnost III. PODPORA KOMPETENCÍ K INICIATIVĚ A KREATIVITĚ TABULKA Č. 1: Jak škola funguje v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity a co v této oblasti plánuje v období 2016 2020 (ve dvou fázích: v období 2016 2018 a 2019 2020) zlepšovat? Při posuzování aktuálního u i zamýšleného plánu se pokuste, aby a plán byly pro Vaši školu reálné, přínosné a efektivní. Hodnotící škála ve sloupci : 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizované na základní úrovni, je prostor na ) 4. Ideální (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Možnosti ve sloupci : 1. Neplánujeme zlepšit/rozvíjet 2. Plánujeme zlepšit/rozvíjet v období 2016 2018 3. Plánujeme zlepšit/rozvíjet v období 2019 2020 Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě 1. Škola podporuje klíčové kompetence k rozvoji kreativity podle RVP PV 2. Učitelé rozvíjejí své znalosti v oblasti podpory kreativity a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) 3. Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity mezi sebou i s učiteli z jiných škol 4. Škola systematicky učí prvkům iniciativy a kreativity, prostředí i přístup pedagogů podporuje fantazii a iniciativu dětí 5. Škola nabízí pestré možnosti seberealizace dětí, umožňuje dětem realizovat vlastní nápady (např. dramatizace textu atp.) 8

Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě 6. Škola informuje a spolupracuje v oblasti podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě s rodiči (např. ukázky práce s dětmi pro rodiče, dny otevřených dveří apod.) 7. Škola disponuje dostatečným množstvím pomůcek pro rozvoj kreativity 8. Ve škole je v rámci vzdělávacího procesu naeno bezpečné prostředí pro rozvoj kreativity, iniciativy a názorů dětí TABULKA Č. 2: Na jaké překážky v rámci rozvoje kompetencí k iniciativě a kreativitě narážíte? Instrukce: ze seznamu vyberte ty překážky, na něž při realizaci činností v rámci rozvoje kompetencí k iniciativě a kreativitě narážíte. 1. Malý zájem a stereotypní přístup pedagogů k podpoře iniciativy a kreativity 2. Management školy nepovažuje téma za prioritu 3. Zřizovatel školy nepovažuje téma za prioritu 4. Nedostatek příležitosti k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity 5. Nedostatek finančních prostředků pro zajištění pomůcek, literatury apod. pro rozvoj iniciativy a kreativity 6. Nedostupnost informačních a komunikačních technologií pro rozvoj iniciativy a kreativity 7. Jiné: vypište Která z výše uvedených překážek je pro Vaši školu nejvýznamnější? Odpovězte prosím číslem možnosti od 1 do 7. IV. PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 14 TABULKA Č. 1: Jak Vaše škola funguje v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání a co v této oblasti plánujete v období 2016 2020 (ve dvou fázích: v období 2016 2018 a 2019 2020) zlepšovat? Při posuzování aktuálního u i zamýšleného plánu se pokuste, aby a plán byly pro Vaši školu reálné, přínosné a efektivní. Hodnotící škála ve sloupci : 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizované na základní úrovni, je prostor na ) 4. Ideální (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) 14 Polytechnická výchova v předškolním vzdělávání obsahuje pracovní činnosti (konkrétní práce s materiály, jako je např. stříhání, nalepování, modelování ) a pracovní výchovu (ta zahrnuje kromě pracovní činnosti i získávání základních dovedností a návyků souvisejících s kladným vztahem k práci, s plánováním, s bezpečností při práci apod.), poznávání výrobních technologií, orientaci v různých oborech lidské činnosti, ochranu a tvorbu životního prostředí, poznávání a používání multimédií a nových technologií. Je propojena s dalšími obory jako jsou přírodověda, matematická pregramotnost, předčtenářské dovednosti, ale i s dalšími výchovami jako je výtvarná, tělesná a hudební. 9

Možnosti ve sloupci : 1. Neplánujeme zlepšit/rozvíjet 2. Plánujeme zlepšit/rozvíjet v období 2016 2018 3. Plánujeme zlepšit/rozvíjet v období 2019 2020 Polytechnické vzdělávání 1. Technické, přírodovědné a environmentální vzdělávání je na naší škole realizováno v souladu s RVP PV 2. Ve škole existuje osoba zodpovědná za rozvoj polytechnického vzdělávání, schopná poradit, doporučovat dětem nebo učitelům 3. Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti polytechnického vzdělávání a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) 4. Učitelé MŠ využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání mezi sebou i s učiteli z jiných škol 5. Škola disponuje vzdělávacími materiály pro vzdělávání polytechnického charakteru 6. Škola aktivně spolupracuje s jinými MŠ a ZŠ v oblasti polytechniky 7. Škola podporuje samostatnou práci dětí v oblasti polytechnického vzdělávání 8. Škola podporuje individuální práci s dětmi s mimořádným zájmem o polytechniku 9. Škola informuje a spolupracuje v oblasti polytechnického vzdělávání s rodiči (např. výky prací, předení systému školy v oblasti polytechnického vzdělávání, kroužků, aktivit apod.) 10. Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro rozvíjení prostorového a logického myšlení a manuálních dovedností 11. Škola využívá informační a komunikační technologie v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání TABULKA Č. 2: Jaké překážky v oblasti polytechnického vzdělávání máte u Vás na škole? Instrukce: Ze seznamu vyberte ty překážky, na něž při realizaci činností v rámci rozvoje polytechnického vzdělávání narážíte. 1. Nevhodné či žádné vybavení pomůckami pro rozvoj polytechnického vzdělávání (vybavení tříd, heren, hřišť, keramických dílen apod.) 2. Nedostatečná podpora dětí se zájmem o polytechnické vzdělávání jejich rodiči 3. Malý zájem pedagogů o podporu polytechnického vzdělávání nebo strach o bezpečnost dětí 4. Absence pozice samostatného pracovníka nebo pracovníků pro rozvoj polytechnického vzdělávání 5. Nedostatek financí na podporu polytechnického vzdělávání 6. Nedostatek příležitostí k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti polytechniky 7. Jiné vypište Která z výše uvedených překážek je pro Vaši školu nejvýznamnější? Odpovězte prosím číslem možnosti od 1 do 7. 10

V. PODPORA SOCIÁLNÍCH A OBČANSKÝCH DOVEDNOSTÍ A DALŠÍCH KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ 15 TABULKA Č. 1: V následující sérii výroků o sociálních a občanských dovednostech prosím ohodnoťte míru uplatňování jednotlivých prvků na Vaší škole vzhledem k ideálnímu u podle příslušné škály. Dále prosím určete, zda posouzený prvek chcete v období 2016 2020 (ve dvou fázích: v období 2016 2018 a 2019 2020) v rámci vaší strategie zlepšovat. Při posuzování aktuálního u i zamýšleného plánu se pokuste, aby a plán byly pro Vaši školu reálné, přínosné a efektivní. Hodnotící škála ve sloupci : 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizované na základní úrovni, je prostor na ) 4. Ideální (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Možnosti v položce : 1. Neplánujeme zlepšit/rozvíjet 2. Plánujeme zlepšit/rozvíjet v období 2016 2018 3. Plánujeme zlepšit/rozvíjet v období 2019 2020 Sociální a občanské dovednosti 1. Ve škole je pěstována kultura komunikace mezi všemi účastníky vzdělávání 2. Ve škole je pěstováno kulturní povědomí a kulturní komunikace (tj. rozvoj tvůrčího vyjadřování myšlenek, zážitků a emocí různými formami využitím hudby, divadelního umění, literatury a vizuálního umění) 3. Uvnitř školy se pěstuje vzájemná spolupráce učitele, rodičů a dětí 4. Škola buduje povědomí o etických hodnotách, má formálně i neformálně jednoznačně naená a sdílená spravedlivá pravidla společenského chování a komunikace, která se dodržují 5. Škola u dětí rozvíjí schopnosti sebereflexe a sebehodnocení 6. Škola rozvíjí schopnost říct si o pomoc a ochotu nabídnout a poskytnout pomoc 7. Škola rozvíjí vztah k bezpečnému používání informačních, komunikačních a dalších technologií 8. Škola rozvíjí schopnost dětí učit se 9. Výuka směřuje k přípravě na výuku v základní škole, k základním společenským návykům a pravidlům chování v různých prostředích 15 Klíčové kompetence předují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj, aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě. V etapě předškolního vzdělávání jde zejména o schopnost získávat v budoucnu klíčové kompetence potřebné pro život (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, pracovní, činnostní a občanské). 11

VI. PODPORA DIGITÁLNÍCH KOMPETENCÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ 16 TABULKA Č. 1: Jak Vaše škola funguje v oblasti rozvoje digitálních kompetencí pedagogických pracovníků a co v této oblasti plánujete v období 2016 2020 (ve dvou fázích: v období 2016 2018 a 2019 2020) zlepšovat? Při posuzování aktuálního u i zamýšleného plánu se pokuste, aby a plán byly pro Vaši školu reálné, přínosné a efektivní. Hodnotící škála ve sloupci : 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizované na základní úrovni, je prostor na ) 4. Ideální (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Možnosti ve sloupci : 1. Neplánujeme zlepšit/rozvíjet 2. Plánujeme zlepšit/rozvíjet v období 2016 2018 3. Plánujeme zlepšit/rozvíjet v období 2019 2020 Digitální kompetence pedagogických pracovníků 1. Pedagogové mají základní znalosti práce s počítačem a využívají je pro sebevzdělávání a přípravu na vzdělávání dětí (práce s operačním systémem, aplikacemi, soubory, tvorba textových dokumentů apod.) 2. Pedagogové mají základní znalosti práce s internetem a využívají je pro sebevzdělávání a přípravu na vzdělávání dětí (vyhledávání, stahování, tisk podkladů pro práci s dětmi, znalost bezpečného chování na internetu apod.) TABULKA Č. 2: Jaké překážky v oblasti rozvoje digitálních kompetencí pedagogických pracovníků máte u Vás na škole? Instrukce: Ze seznamu vyberte ty překážky, na něž při realizaci činností v rámci rozvoje digitálních kompetencí pedagogických pracovníků narážíte. 1. Nevhodné / zastaralé ICT vybavení 2. Nedostatek příležitostí k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti digitálních kompetencí 3. Nedostatek financí na pořízení moderního ICT vybavení (včetně údržby stávající techniky) 4. Jiné vypište Která z výše uvedených překážek je pro Vaši školu nejvýznamnější? Odpovězte prosím číslem možnosti od 1 do 4. 16 Klíčové kompetence předují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj, aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě. V etapě předškolního vzdělávání jde zejména o schopnost získávat v budoucnu klíčové kompetence potřebné pro život (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, pracovní, činnostní a občanské). 12

VII. ROZVOJ INFRASTRUKTURY MATEŘSKÉ ŠKOLY TABULKA Č. 1: Jakou infrastrukturu školy (budovy, učebny, místnosti, dvory apod.) jste si poili, rekonstruovali nebo modernizovali v posledních 5 letech z evropských projektů? U kterých položek plánujete ět či rekonstruovat v první a ve druhé fázi projektu OP VVV? Které z plánovaných opatření Vám pomohou v řešení bezbariérovosti školy? Týká se pouze eb bez vnitřního zařízení a vybavení. Kam jste investovali z ESF v letech 2010 2015? Plánujete ě v letech 2016 2018? Plánujete ět v letech 2019-2020? Bude se plán týkat bezbariérovosti? 1. Nová výba nebo příba budov 2. Bezbariérové ební úpravy a rekonstrukce 3. Ostatní rekonstrukce, udržovací práce a modernizace pláště budovy; zateplení budov; (projekty energeticky udržitelné školy apod.) 4. Stavební úpravy a rekonstrukce tříd 5. Stavební úpravy a rekonstrukce knihovny 6. Stavební úpravy a rekonstrukce herny 7. Stavební úpravy a rekonstrukce tělocvičny 8. Stavební úpravy a rekonstrukce prostor na podporu polytechnického vzdělávání (např. keramická dílna) 9. Stavební úpravy a rekonstrukce školní jídelny 10. Stavební úpravy a vybavení na podporu podnětného venkovního prostředí školy např. hřiště, zahrady apod. TABULKA Č. 2: Jaké vnitřní vybavení jste si pořídili v posledních 5 letech a jak často ho orientačně užíváte ve vzdělávání? U kterého vybavení plánujete pořízení nebo modernizaci v první a ve druhé fázi projektu OP VVV? Možnosti ve sloupci Jak často jste nově pořízenou infrastrukturu přibližně používali v posledním měsíci? : 1. 4 5x týdně 2. 1 3x týdně 3. 1x za 14 dní 4. Méně často Jak často jste nově Plánujete Plánujete Co jste pořídili pořízenou pořízení pořízení z ESF v letech infrastrukturu v letech v letech 2010 2015? přibližně používali 2016 2018? 2019 2020? v posledním měsíci? 1. Vybavení třídy 2. Vybavení prostorů školy pro rozvoj polytechnických dovedností 3. Vybavení knihovny 4. Vybavení herny 5. Vybavení tělocvičny 6. Vybavení školní jídelny 7. Vybavení výpočetní technikou pro potřeby pedagogických pracovníků 8. Software pro ICT techniku 13

Co jste pořídili z ESF v letech 2010 2015? Jak často jste nově pořízenou infrastrukturu přibližně používali v posledním měsíci? Plánujete pořízení v letech 2016 2018? Plánujete pořízení v letech 2019 2020? 9. Nové didaktické pomůcky 10. Připojení k internetu v hernách, ve škole 11. Interaktivní tabule 12. Audiovizuální technika (televize, projektory apod.) 13. Vybavení bezbariérovým nábytkem pro děti se SVP 14. Didaktické a kompenzační pomůcky pro děti se SVP 15. Vybavení na podporu podnětného vnitřního prostředí školy např. čtenářské koutky, prostor na rozvoj jednotlivých pregramotností, polytechnických dovedností apod. TABULKA Č. 3: Vytvořila Vaše škola v rámci účasti na evropských projektech (např. OP VK aj.) inovativní výukové materiály nebo didaktické pomůcky k rozvoji následujících oblastí? Pokud ano, uveďte prosím registrační čísla příslušných projektů. 1. Inkluzivní / společné vzdělávání v MŠ 2. Čtenářská a/nebo matematická pregramotnost v MŠ 3. Kreativita a iniciativa v MŠ 4. Polytechnické vzdělávání v MŠ 5. Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence v MŠ Registrační číslo projektu TABULKA Č. 4: Jaké nové služby byste uvítali na úrovni kraje nebo centra? 1. Půjčovna kompenzačních pomůcek 2. Půjčovna odborných pomůcek (např. sofistikovaných modelů, hraček, her apod.) 3. Online sdílení zkušeností a dobré praxe pedagogických pracovníků (v oblastech rozvoje inkluze, rozvoje jednotlivých typů pregramotností, polytechniky, iniciativy a kreativity, rozvoje klíčových kompetencí) 14

VIII. OBLASTI ROZVOJE Z PROJEKTU OP VVV TABULKA Č. 1: Ve kterých oblastech se Vaše mateřská škola potřebuje nejvíce rozvíjet v rámci podpory z Evropské unie v letech 2016 2020? Seřaďte dále uvedené oblasti od 1 největší potřeba do max. 6 nejmenší potřeba podle toho, jak je potřebujete rozvíjet v podmínkách Vaší školy. Každé číslo v pořadí využijte jen jednou. Hlavní oblasti potřeb školy z podpory OP Potřebujeme rozvíjet Pořadí podle potřeb školy A. Podpora inkluzivního / společného vzdělávání B. Podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti C. Podpora rozvoje matematické pregramotnosti D. Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí E. Podpora polytechnického vzdělávání F. Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení TABULKA Č. 2: Ve kterých dalších oblastech se Vaše mateřská škola potřebuje rozvíjet? Seřaďte uvedené oblasti od 1 největší potřeba do max. 3 nejmenší potřeba podle toho, jak je potřebujete rozvíjet v podmínkách Vaší školy. Každé číslo v pořadí využijte jen jednou. Další oblasti potřeb školy z podpory OP Potřebujeme rozvíjet Pořadí podle potřeb školy A. Jazykové vzdělávání B. ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) C. Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence D. Máme jiné priority rozvoje, nezajímá nás žádná z předložených oblastí X V případě, že se budete věnovat jiným prioritám rozvoje školy, uveďte, prosím, jakým: a). b). c). Děkujeme Vám za spolupráci. 15